Čvn 1, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Lidé už mohou nominovat kandidáty do dvanáctého ročníku soutěže o nejkrásnější alej roku, a to do podzimu. V tiskové zprávě to za pořadatelské sdružení Arnika uvedla Kristýna Dušák. Loni vyhrála lipová Klokotská alej v jihočeském Táboře, která je součástí tamní křížové cesty.
Navrhnout stromořadí do soutěže mohou zájemci na webu www.alejroku.cz, a to zasláním fotografie, případně i připojením příběhu nebo popisu. Nominace je možné podávat do konce října, poté bude hlasovat veřejnost.
„Rádi bychom se o přihlášených alejích v novém ročníku dozvěděli ještě o něco více. Pro nás to totiž nejsou ‚jen‘ stromy, ale často němí svědci událostí napříč staletími. Stromořadí mohou být samozřejmě i mnohem mladší, ale určitě se najde nějaká zajímavost, která je doprovází. Budeme rádi, když nám nominující pomohou tyto zajímavé příběhy vypátrat a třeba se spojí s místními kronikáři či pamětníky, kteří mají většinou obdivuhodné místní znalosti,“ uvedla hlavní organizátorka Klára Ondrigová.
Přihlášku může do ankety zaslat kdokoli – jednotlivci, rodiny, sdružení, firmy, školy i obce. „Připravili jsme také několik novinek. V benefičním e-shopu si lidé mohou nově zakoupit plátěnou tašku Alej roku a podpořit tak naši činnost. Webová stránka ankety je obohacena o základní informace pro lidi, kteří chtějí vysadit nebo zachránit stromy třeba ve svém městě, obci či volné krajině a v průběhu léta se na webu navíc objeví mapa všech doposud nominovaných alejí,“ doplnila Ondrigová.
Loni o jedenáctý titul soutěžilo nominovaných 93 alejí a stromořadí ze všech krajů České republiky. Zvítězila lipová Klokotská alej v jihočeském Táboře, která je součástí tamní křížové cesty. Tvoří ji 94 lip malolistých a tři olše lepkavé. Hlasovalo pro ni 999 lidí.
Autor: Arnika
Zdroj: ČTK
Kvě 31, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
V loňském roce bylo v českých lesích vysazeno 40.679 hektarů nových porostů, meziročně o sedm tisíc hektarů více. V novodobé historii ČR je to rekordní hodnota. Vytěžilo se 30,3 milionu metrů krychlových dřeva bez kůry, proti roku 2020 je to o 5,5 milionu metrů krychlových méně. V tiskové zprávě o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
V českých lesích pokračuje obnova hlavně po rozsáhlých kalamitách, 86,9 procenta vytěžených stromů bylo zasaženo kůrovcem. Meziročně bylo vytěženo o 7,6 milionu metrů krychlových kůrovcového dříví méně.
Nejvíce se těžily jehličnaté dřeviny, z celkového objemu vytěženého dřeva tvořily 94,9 procenta. Mírně narostl objem vytěžených listnatých dřevin, kterých se vytěžilo 1,5 milionu metrů krychlových. Z jednotlivých dřevin převažoval smrk, který tvořil 85,1 procenta. Sedm procent tvořila borovice, modřín a buk tvořily 2,2 procenta vytěženého objemu.
Nejvíce dřeva se, podobně jako v minulých letech, vytěžilo na Vysočině. V kraji se vytěžilo 7,4 milionu metrů krychlových dřeva, což je téměř čtvrtina celkového objemu vytěženého v celém Česku.
Podle výkonného ředitele společnosti Uniles Petra Jelínka pokles těžby způsobil výrazný růst cen dřeva kvůli menší nabídce na trhu. „Pozorujeme rostoucí poptávku po palivovém dříví. Loni se zvýšila o 30 procent. Důvodem jsou rostoucí ceny energií a obavy z nedostatku plynu,“ uvedl. Firma očekává, že letos bude těžba klesat.
Během zalesňování převážily plochy nově osázené listnatými dřevinami, z celkové plochy je to 52,1 procenta. Z jednotlivých druhů stromů byl nejvíce použit smrk, který byl vysazen na téměř 30 procentech zalesněné plochy. Na více než 24 procentech plochy byl vysazen buk, na 17 procentech dub a na téměř osmi procentech byla vysazena borovice.
Při zalesňování se spotřebovalo 244 milionů sazenic. Průměrně se spotřebovalo šest tisíc sazenic na hektar. Nejvíce nových stromů bylo vysazeno na Vysočině, kde bylo zalesněno 9310 hektarů lesů, což je téměř 23 procent zalesněné plochy po celém Česku.
Kromě sadby malých stromků a zasévání semen do půdy pokračovala loni také přirozená obnova lesů. Meziročně se přirozenou cestou obnovilo 9111 hektarů porostů, meziročně je to o 2496 hektarů více.
Lesní pozemky na konci roku 2021 zaujímaly plochu 2,678.804 hektarů, z toho státní lesy tvoří 54 procent plochy.
Autor: ČSÚ
Zdroj: ČTK
Kvě 30, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Ekologové a Správa CHKO Jeseníky se přou o rozsah nově vydaných výjimek pro kůrovcovou těžbu v některých oblastech národních přírodních rezervací Praděd, Králický Sněžník a Šerák – Keprník v Jeseníkách, jejichž část loni po odvolání Společnosti přátel Jeseníků a Hnutí Duha zrušilo ministerstvo životního prostředí. Podle Ondřeje Bačíka ze Společnosti přátel Jeseníků se díky novým výjimkám zvýšila v oblastech s nejcennější jesenickou přírodou rozloha klidových a bezzásahových území na 2424 hektarů. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) naopak tvrdí, že plocha těchto území se nezměnila.
„Rozhodnutí, která naše agentura vydala, zohledňují formální požadavky ministerstva životního prostředí. Rozsah porostů, ve kterých by se kůrovec mohl vyskytovat a ve kterých se proti kůrovci nebude zasahovat, se v zásadě nemění. Jejich vymezení vychází z odborných hodnocení a v žádném případě není předmětem licitací s účastníky řízení,“ řekla Karolína Šůlová z AOPK, pod kterou Správa CHKO Jeseníky spadá.
Bačík uvedl, že plocha klidových a bezzásahových území v Jeseníkách se díky odvolání ekologických organizací a následné úpravě výjimek pro kůrovcovou těžbu výrazně zvýšila a zásahy proti kůrovci jsou možné jen na menšinové ploše rezervací. Například v rezervaci Králický Sněžník, která má rozlohu 1718 hektarů, byly loni na jaře podle Bačíka protikůrovcové zásahy zakázány jen na pěti procentech plochy lesů a nyní se omezení týkají poloviny jejich rozlohy.
„Podařilo se nám zachránit více než 2400 hektarů divoké přírody, a to je revoluční přístup v rámci celé ČR. Jako neziskovky ale nemůžeme pořád dělat práci za neschopné vedení Správy CHKO Jeseníky a očekáváme, že MŽP tyto úředníky co nejdříve odvolá,“ uvedl Bačík.
Podle Šůlové je třeba údaje o rozloze bezzásahových území správně interpretovat. „Mohli bychom být potěšeni, že tentokrát naše rozhodnutí Společnost přátel Jeseníků ocenila. Avšak zjevně k tomu postačilo pouze uvedení opticky většího čísla, kdy k plochám, kde se nebude proti kůrovci zasahovat, byly připočítány plochy s porosty kleče, alpinské trávníky či mlaziny, kde žádné zásahy proti kůrovci nepřipadají ani nepřipadaly v úvahu, protože tam žádný kůrovec není,“ uvedla.
Ani v případě takzvané zóny A v nejcennějších oblastech rezervací se podle Šůlové nejedná o klidová či bezzásahová území. „Například se tu vyřezává v Jeseníkách nepůvodní kosodřevina, ochrana přírody zde podporuje pastvu krav a ovcí s cílem udržet pestré společenství rostlin. Proto konstatování, že se jedná o klidové či bezzásahové území, jen dokazuje velké nepochopení problematiky managementu jesenického vysokohoří,“ podotkla.
Ekologové a správci lesů se dlouhodobě neshodnou na tom, zda je nutné kvůli kůrovcové kalamitě kácet stromy i v jesenických rezervacích. Ekologové a někteří odborníci tvrdí, že tyto lesy lze díky jejich značné schopnosti obnovy ponechat vlastnímu osudu.
Autor: AOPK
Zdroj: ČTK
Kvě 27, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Stále se zvyšující stavy zvěře způsobí v lesích po celém Česku velké škody hlavně na mladých stromech. Podle statistiky zpracované Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů z kontrolních stanic je v oplocených částech lesů, kam zvěř nemá přístup, v 63 procentech případů větší počet malých stromů než stromů na volné ploše. V tiskové zprávě o tom informoval Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti. Poškození zvěří má velký vliv na rozmanitost druhů v lesích a ztěžuje úspěšnou obnovu lesů pro kůrovcové kalamitě, dodal.
Vlastnící lesů, kteří mají více než 50 hektarů, mají ze zákona povinnost umísťovat na každých započatých 500 hektarů minimálně jednu kontrolní a srovnávací plochu. Ústav z těchto údajů vychází při hodnocení poškození lesů. „Exaktně zjištěná a statisticky zpracovaná data ukazují ohromující rozsah poškození malých stromků zvěří,“ uvedl.
Šetření se uskutečnilo na 1383 kontrolních plochách. Ústav upozorňuje na to, že na většině lokalit dochází při obnově lesních porostů k úbytku stromů nadměrným poškozením zvěří. Zvěř podle statistiky zničí v průměru 15 procent stromů na plochách, kde se obnovuje lesní porost.
Data z kontrolních stanovišť ukázala, že na volné ploše lesů bylo v průměru o 13,4 procenta méně druhů dřevin než na oplocené ploše. Podle zjištění ústavu byl u 70 procent druhů dřevin větší počet stromů v oplocené části než na volné ploše. Například vrb bylo zničeno během obnovy lesů 46 procent, u jedlí to bylo 34 procent.
Výzkumníci také poukazují na statisticky významný rozdíl mezi průměrnou výškou malých stromů, kdy v oplocených částech je to 90 centimetrů, na volné ploše měly průměrně 65 centimetrů, což je rozdíl o 28 procent. Menší velikost stromů na volné ploše s sebou nese ekonomické ztráty a mizení druhů, které jsou na okus zvěří citlivé, což podle ústavu vede ke snižování stability a odolnosti lesů. Dochází k také mezidruhové konkurenci u smíšených porostů, kdy pro zvěř méně atraktivní druhy přerůstají ostatní a způsobují jejich úhyn.
Autor: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Zdroj: ČTK
Kvě 21, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Lesních požárů bude kvůli změně klimatu přibývat, varuje Petr Čermák z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Narůstat bude podle něj nejen riziko požárů, ale také jejich rozsah, kdy se zvýší pravděpodobnost, že bude hořet na větší ploše. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí univerzity Filip Vrána.
Odborníci se lesními požáry zabývají dlouhodobě, už dva roky funguje například web FireRisk, na němž lze na osm dnů dopředu sledovat v rozlišení na jednotlivé katastry míru rizika jejich vzniku. Letošní jarní měsíce jsou zatím velmi suché, což požárům nahrává.
„Březen a duben jsou měsíce, kdy vegetačních požárů vzniká relativně hodně. Je to způsobeno kombinací panujícího počasí, vysoké zásoby snadno zápalného materiálu, jakým je suchá tráva, a četností nebezpečných aktivit, jako je vypalování travinných porostů, rozdělávání ohně či kouření v lese,“ uvedl Čermák. Hlavní komplikací je poměrně teplý a suchý průběh jara s větrnými dny, což jsou jevy, které se poslední dobou často opakují.
Čermák předpovídá, že přinejmenším někteří vlastníci lesů se budou v nejbližších letech muset situací podrobně zabývat. Kritickými místy jsou podle něj velmi vysychavá stanoviště s vysokou návštěvností či sousedství tábořiště, chatové oblasti a podobě. „Tam bude potřebné či nutné realizovat některá opatření, která u nás dosud používána nejsou a jsou známa ze zemí, kde jsou vegetační požáry velkým problémem. V našich podmínkách půjde spíše o pásy s úpravou charakteru a hustoty vegetace než o pásy s obnaženou půdou,“ uvedl Čermák.
Podle něj v tuzemsku dlouho nebyly větší požáry obvyklé. Pokud už vznikly, podařilo se je brzy uhasit. Tím největším za poslední desetiletí byl požár takzvané Moravské Sahary v květnu 2012, kdy za několik dní shořelo téměř 165 hektarů lesa.
Čermák také upozornil na to, že jen do dvou procent lesních požárů v ČR vzniká od blesku, což je v podstatě jediná přirozená příčina lesního požáru v našich podmínkách. Mezi dominující nedbalostní příčiny pak patří rozdělávání ohně na nevhodných místech, kouření, vypalování trávy, vyhození horkého popela z topeniště na nevhodné místo, pálení odpadu, neúmyslné zapálení od jakéhokoliv žhavého předmětu. „Nedbalosti a neopatrnosti je v dlouhodobém měřítku způsobeno cca 60 procent lesních požárů. Typický požár je zatím v lesích naštěstí požár na malé ploše, který je brzy uhašen, ale na to nelze spoléhat,“ doplnil Čermák.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
