Kvě 12, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Mezi dvanáctkou soutěžících jsou hned čtyři ovocné stromy – Bartákova třešeň z Hostěnic u Brna a tři hrušně: Prajzovská hruška z Hostišové na Zlínsku, Hrušeň hnilička z Drásova u Příbrami a Sousedská hruška z Kralic nad Oslavou. Proti nim soutěží tři lípy: nejstarší a zároveň nejmohutnější strom letošní soutěže – 475letá Bratrská lípa z Kunvaldu s obvodem více než devět metrů, také 275letá Vorařská lípa z Rychnovska a 86letá Lípa osudu z Chvalkovic na Hané.
„Finálový tucet doplňuje Majestátní dub pod Šumnou rostoucí na Chomutovsku, Jinan na brněnském Mendlově náměstí, javor z Komni přezdívaný Tajemný hradní pán, Popovská bříza ze zaniklé obce na Jáchymovsku a Javor babyka v Ústí nad Orlicí. Během hlasování ale nehraje až takovou roli vzhled nebo stáří stromu, ale síla místní komunity, která za svým favoritem stojí,“ uvedla koordinátorka ankety Silvie Zeinerová Sanža z Nadace Partnerství.
Nejvíce nominací letos dorazilo z Jihomoravského kraje, a to 21, z toho deset přímo z Brna. Druhý nejvyšší počet byl z Olomouckého kraje s osmi přihláškami, následuje Středočeský s pěti a Pardubický se čtyřmi stromy. Ostatní kraje dodaly od jedné do tří nominací. Hlasování začne na www.stromroku.cz 20. června a vítěze vyhlásí Nadace Partnerství 21. září v Brně. Strom s největší podporou veřejností získá šek na sponzorské ošetření a postoupí do zimního evropského kola.
Titul Strom roku 2021 získala takzvaná Zpívající lípa z Telecí na Svitavsku, která patří mezi nejmohutnější a nejstarší stromy České republiky. Její stáří je odhadováno na více než 700 let. Přezdívka odkazuje až k dobám husitským. K lípě se také vztahuje několik pověstí. Podle té nejznámější přepisoval stařeček Jiroušek v dutém kmeni Nový zákon. Přitom si zpíval žalmy a zpěv, který se mísil s šuměním listí, se nesl krajem a dal údajně vzniknout přízvisku lípy.
Autor: Nadace Partnerství
Zdroj: ČTK
Kvě 5, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) dostala podnět ohledně nelegálního vykácení starých buků v Krušných horách. Mluvčí inspekce Jiří Ovečka dnes řekl, že inspekce případ vyšetřuje. Lesy ČR pokácely 200 let staré stromy na dvou pasekách u Litvínova. Podnět podala organizace Greenpeace, která žádá, aby se státním podnikem bylo zahájeno přestupkové řízení a byla zakázána těžba starých porostů v okolí. Na inspekci se obrátil také krajský úřad Ústeckého kraje, podle kterého by mohlo jít o přestupek. Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová řekla, že podnik je pro zachování geneticky cenných místních bukových lesů.
Lesy ČR podle Greenpeace způsobily nevyčíslitelnou a nevratnou škodu na životním prostředí, když v rozporu se zákonem pokácely stromy pocházející z doby Marie Terezie a Josefa II. „Zničily tak nejen památný les, ale i celý místní biotop, a proto jsme České inspekci životního prostředí navrhli, aby v okolních lokalitách zakázala kácení stromů starších 100 let. Jedině tak se dá aspoň částečně kompenzovat způsobená ztráta. Zároveň navrhujeme za toto protiprávní jednání udělení pokuty v horní polovině zákonné sazby, a to vzhledem k možnosti vzniku nebezpečného precedentního chování, obohacení se státního podniku prodejem nelegálně vytěženého dříví a absence jakékoliv lítosti za toto pochybení,“ uvedla Nikol Krejčová z Greenpeace ČR. Pokuta za nelegální těžbu může činit až dva miliony korun.
Vedoucí odboru životního prostředí na krajském úřadě Tomáš Burian v březnu řekl, že oba porosty jsou na základě žádosti státních lesníků předmětem řízení o povolení k zásahům. Mluvčí krajského úřadu Magdalena Fraňková dnes řekla, že řízení o omezení těžby ještě nebylo ukončeno a kvůli nelegální těžbě se úřad obrátil na inspekci.
Postup Lesů ČR podle mluvčí souvisí s uvolňováním prostoru pro druhově pestřejší les s převahou buku i jiných listnáčů včetně dubu. „Šlo o výběrný způsob těžby, tedy o jednotlivé stromy nebo o uvolnění přirozeně se zmlazujících stromů,“ řekla Jouklová. Cenné místní bukové lesy je podle ní třeba periodicky obnovovat. Na místě je podle Jouklové ponechán dostatek stromů i ležícího dřeva určených k samovolnému zetlení. „Cílem je stabilita ekosystému s tím, že produkční funkce lesa rozhodně nemá prioritu,“ dodala.
Organizace Greenpeace těžbu v krušnohorských bučinách dlouhodobě kritizuje a požaduje vytvoření rozsáhlého chráněného území s bezzásahovým režimem. Místní bučiny byly totiž zařazeny do sítě Natura 2000 jako součást evropsky významné lokality Východní Krušnohoří. Státní Agentura ochrany přírody a krajiny zároveň tuto lokalitu eviduje jako území vhodné pro vyhlášení Chráněné krajinné oblasti, kterou v minulosti podpořili i někteří představitelé Ústeckého kraje.
Autor: ČIPZ
Zdroj: ČTK
Dub 20, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Chladnější počasí letos zatím brzdí vývoj kůrovce, který ale začal dřív než loni. Další vývoj bude záviset na teplotách a srážkách. Na twitteru to dnes uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Rojení lýkožrouta smrkového, při kterém napadá další stromy, zesiluje v teplém a suchém počasí. Kůrovcová kalamita v českých lesích naplno vypukla v roce 2018. Nyní je podle lesníků s výjimkou severních Čech na ústupu nebo již odezněla. „Vzhledem k chladnějšímu průběhu počasí není vývoj kůrovce zatím příliš rychlý, ale začal dříve než v loňském roce,“ uvedl dnes ČHMÚ. „Další vývoj závisí na vývoji teplot a též na množství srážek,“ dodal.
ČHMÚ také odkázal na svůj informační web s mapou vývoje lýkožrouta. Vyplývá z ní, že nejlepší podmínky pro své šíření má kůrovec zatím na jižní Moravě, v Praze a na pomezí Ostravska a Karvinska.
Šíření kůrovce nutí lesníky odstraňovat napadené stromy, předloni se tak v Česku vytěžilo rekordních 35,8 milionu metrů krychlových dříví. Loni už byla těžba nižší, v prosinci ji končící ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) odhadoval mezi 28 až 30 miliony metrů krychlových.
Loňské chladnější jaro podle lesníků oddálilo první rojení kůrovce a škůdce tak zvládl vytvořit maximálně dvě generace. V teplém a suchém roce 2018 přitom bylo poprvé v historii úplné třetí rojení. Počet rojení je zásadní. Kůrovec z jednoho napadeného stromu při druhé generaci ohrožuje až deset stromů, při třetí pak z těchto deseti stromů sto dalších. Šíření škůdce se může zpomalit včasným zpracováním napadených stromů.
Autor: ČHÚ
Zdroj: ČTK
Dub 14, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Kopřiva je pro mnoho lidí v podstatě synonymem pro plevel. Podle odborníků se ale možná brzy stane běžnou součástí jídelníčku. Díky termoizolačním vlastnostem připadá v úvahu i její využití v textilním průmyslu. Zpracovat se zřejmě dá na mnoho způsobů. Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity zatím kopřivy pěstují tak, aby byly využitelné nejen jako krmivo pro zvířata, ale i v potravinářství, oznámila škola v tiskové zprávě.
U kopřiv vědci postupně posilovali žádoucí vlastnosti – velké šťavnaté listy vhodné pro konzumaci, případně dlouhý stonek využitelný na vlákno. Nyní zkouší takzvanou biofortifikaci, tedy obohacení kopřivy o mikroprvky, například selen nebo zinek. Obohacená rostlina by se uplatnila jak ve výživě lidí, tak i zvířat.
„Chceme donutit kopřivu, aby tyto prvky ve vyšším množství přijala. Byly by tak přijímány v přirozené a pro tělo lépe vstřebatelné formě. Z literatury víme, že podobné snahy už byly popsány například u řepky, salátu, rajčat a dalších,“ uvedla Kamila Širůčková Lónová z ústavu biologie rostlin.
„Kopřivu lze pro potravinářské využití zpracovat na tisíce způsobů, a tím, že ji obohatíme o tyto prvky, spojíme příjemné s užitečným. Kopřivy mají totiž samy o sobě řadu prospěšných látek,“ poukázala Širůčková Lónová.
Množení rostlin se odehrává v laboratorních podmínkách sterilní kultivace na živném médiu. Z pěti mateřských rostlin vzešlo během pár měsíců asi 1600 jedinců. „Bez šlechtění, na základě zkušeností a díky vegetativnímu množení jsme získali unifikovanou linii, která dává základ dalším budoucím vyrovnaným porostům a také materiálu pro další výzkum,“ uvedla výzkumnice. V dalších krocích chtějí vědci spolupracovat na rozšíření „kopřivového portfolia“ o další genotypy.
„Pokud se nám nakonec podaří vypracovat postup fortifikace aplikovatelný i na polní podmínky pěstování, můžeme se velmi brzy potkat s výsledkem naší práce na talíři v restauraci či ve formě sirupu či smoothie,“ nastínila Širůčková Lónová.
Už nyní existuje třeba zelené pivo s výtažky z kopřivy nebo sýr zrající na kopřivovém listí. K dostání jsou také doplňky stavy s kopřivovým extraktem v podobě kapek, bonbónů či limonád. Existují také kopřivové šampony a přípravky na podporu růstu vlasů.
Textil z kopřivového vlákna by asi nyní nikdo moc rád nenosil, protože „kouše“. „Ale technologie jdou dopředu a určitě není daleko doba, kdy bude kopřivové vlákno oblíbenou surovinou. Má totiž výborné termoizolační vlastnosti, a kopřiva jako plevel roste skoro všude,“ uvedla Širůčková Lónová.
Autor: Agronomické fakulty Mendelovy univerzity
Zdroj: ČTK
Dub 7, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) odmítl názor Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR a Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ), že současná kritická situace českého lesního hospodářství je také výsledkem nevhodného způsobu hospodaření Lesů ČR.
„Lesy ČR hospodaří v souladu se zákony České republiky a zadáním ministerstva zemědělství a tomu odpovídá i hospodářský model podniku,“ řekla mluvčí podniku Eva Jouklová. Prioritou je podle podniku zvládnutí kůrovcové kalamity a obměna lesů.
Kritiku akademici a STUŽ vyjádřili na konci března ve společném stanovisku pro vládu, ministerstva a správní a výkonné složky sektoru lesního hospodářství. Za špatným stavem lesů podle nich stojí i změny klimatu a nevhodný způsob hospodaření i dalších subjektů spravujících lesy. Podle komise a STUŽ je třeba přijmout rozhodnutí, která změní současnou koncepci nakládání s lesy.
Zmiňují například to, že je nutné nově zpracovat cíle lesnické politiky, protože cílem hospodaření nemůže nadále být pouze ekonomický profit. Státní lesy by se také měly vrátit k hospodaření ve vlastní režii a najít jeho rovnováhu s modelem činnosti na zakázku. Změny si podle jejich stanoviska vyžádají změny v organizační struktuře výkonných složek Lesů ČR.
K návratu k hospodaření ve vlastní režii, jak navrhují akademici, Lesy ČR uvedly, že je nutné vzít ohled na současné provozní problémy sektoru. „Jde zejména o dlouhodobý nedostatek dělnických pracovních sil v lesnictví, ale i v zemědělství, mzdy, které nemohou konkurovat lehkému průmyslu a obchodu, a také dlouhodobé závazky podniku plynoucí z uzavřených smluv,“ uvedla mluvčí. Kritika hospodaření podniku podle ní není na místě.
„Podnik se řídí zákony a pokyny ministerstva a stejně jako další vlastníci lesů v Evropě se snaží vypořádat s klimatickou změnou, což v případě lesa není otázkou jednotek ani desítek let,“ řekla mluvčí. Zásadní je podle Lesů ČR úplné zastavení kůrovcové kalamity a pokračování v obměně druhové skladby lesů, aby byly odolnější vůči škůdcům i klimatickým změnám. „V tomto trendu budeme pokračovat,“ uvedla mluvčí.
Ministerstvo zemědělství ke stanovisku akademiků a STUŽ uvedlo, že pracuje s velmi podobně pojatými tematickými okruhy a formuluje jejich řešení v principiálně podobném duchu. „S předními lesnickými odborníky z lesnické praxe, výzkumu i vysokého školství pravidelně spolupracujeme, jsou součástí našich pracovních týmů, tato spolupráce je pro nás nezbytná,“ uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Úřad podle něj vítá, že i autoři stanoviska vnímají potřebu adaptace lesnického hospodaření na změnu klimatu.
Z programového prohlášení vlády podle komise a STUŽ vyplývá, že v současnosti je hlavním úkolem vedení ministerstva zemědělství a lesnického sektoru definovat novou lesnickou politiku a zpracovat novou koncepci činnosti státního podniku Lesy ČR. „S ohledem na dosavadní nedostatky řešení je žádoucí, aby koncepce byla zpracována transparentním způsobem a za účasti povolaných odborníků, akademiků a veřejnost,“ stojí v jejich stanovisku.
Autor: Lesy ČR
Zdroj: ČTK
