Bře 30, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Ostravská zoologická zahrada po zimní pauze od soboty opět zpřístupní návštěvníkům pěstební skleníky v botanickém zázemí. Vidět v nich mohou tropické a subtropické rostliny z různých koutů světa. O víkendech se v nich budou konat pravidelné komentované prohlídky, řekla mluvčí zahrady Šárka Nováková.
„V tomto období v nich právě dozrávají plody citrusů, jako jsou mandarinky, citrony, cedráty či pomela, ale také banány. Lákavé je rovněž exotické koření jako například kardamom nebo citrónová tráva. Ozdobou těchto tropických a subtropických prostor jsou bezesporu i krásné květy nejrůznějších druhů orchidejí v pastelových barvách. V exteriéru skleníků právě nádherně kvete sbírka vřesovců pleťových,“ uvedla mluvčí.
Zahrada skleníky návštěvníkům zpřístupňuje pouze při speciálních komentovaných prohlídkách s průvodcem a běžně nejsou návštěvníkům otevřeny. Rostliny rostou na ploše 1000 metrů čtverečních a v zahradě se využívají k tvorbě a údržbě tropických expozic v areálu zoo. „Do tropů s průvodcem se návštěvníci mohou podívat každý víkend v 11:00 nebo ve 14:00. Sraz zájemců je vždy u vstupu do zoo, kde si skupinu vyzvedne průvodce. Prohlídky jsou zahrnuty v ceně vstupného do zoo. Z důvodu omezené kapacity je nutná rezervace předem,“ řekla Nováková.
Na sobotu chystá zoo po dvouleté přestávce také Den ptactva se speciálním programem. Nositelé ptačího příjmení tradičně budou moci zoo navštívit za zvýhodněné vstupné. Program začne ornitologickou procházkou, kterou povede zkušeným ornitolog Otakar Závalský. „Díky přírodnímu charakteru a umístění v lokalitě Velkého ostravského lesa je areál zoo útočištěm pro řadu druhů volně žijících ptáků. V době, kdy ještě nejsou stromy olistěné, lze ptáky pozorovat relativně snadno. V posledních letech bylo v areálu zoo pro podporu a zvýšení biodiverzity vyvěšeno více než 200 nejrůznějších budek,“ řekla Nováková. Sraz zájemců je v 10:00 u výukového centra zoo. Od 11:00 budou v centru připraveny různé aktivity s ptačí tematikou jako poslouchání ptačích hlasů, poznávání ptačího peří a ptačích vajec či výstava budek.
Autor: Ostravská zoo
Zdroj: ČTK
Bře 29, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Zvláštní vlastnosti, které pomáhají rostlinám přežít na takzvaných půdních i klasických ostrovech, popsal vědecký tým z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Podle expertů mohou rostliny vnímat i krajinu, která se člověku zdá stejnorodá, jako souostroví míst příznivých pro růst v množství nepříznivých podmínek. Výsledky výzkumu poskytly i nový pohled na riziko vymírání druhů rostoucích na ostrovech. O projektu dnes za ústav informovala Miroslava Dvořáková v tiskové zprávě. Studii publikoval vědecký časopis Global Ecology and Biogeography.
Rostliny, které rostou na půdních i skutečných ostrovech, se podle vědců musí vyrovnat se speciálními riziky. Některé ostrovy jsou třeba tak malé, že hostí jen několik jedinců od daného druhu a ty mohou snadno vymřít kvůli náhodným událostem. Rostliny se mohou potýkat i s nedostatkem opylovačů, kteří malou populaci nenajdou, malým výběrem sexuálních partnerů a produkcí nekvalitních semen.
Tým z Botanického ústavu analyzoval vlastnosti rostlin ze tří různých evropských suchozemských souostroví se speciálními půdními podmínkami. Vzorky pocházely ze slatinišť v Západních Karpatech, vrcholků hor v Kantaberském pohoří ve Španělska a ze skalních výchozů na Moravě. Půdní podmínky studovaných biotopů se podle vědců podstatně liší od okolní krajiny a experti zkoumali to, zda mají rostliny specializované na tato stanoviště zvláštní schopnosti pro přežití na ostrovech.
„Rostliny specializované na půdní podmínky, které vytvářejí suchozemské ostrovy, jsou lépe vybaveny pro přežívání už uchycených jedinců na těchto ostrovech než rostliny, které specializované nejsou,“ řekl k výsledkům vedoucí výzkumného týmu Gianluigi Ottaviani z Oddělení experimentální a funkční morfologie Botanického ústavu.
„Vyznačují se například intenzivnějším klonálním růstem – mají delší oddenky – a mají větší zásobu pupenů na podzemních orgánech, která je pojistkou v případě narušení,“ popsal výzkumník. Tým podle jeho slov také zjistil, že čím je ostrov izolovanější, tím jsou si rostliny ve studovaných vlastnostech podobnější napříč druhy. „Což naznačuje, že ostrovní charakter stanoviště může selektovat několik specifických strategií, které pomáhají rostlinám vytrvávat tam, kde jsou,“ podotkl Ottaviani.
Podle expertů toho o strategiích, které rostlinám pomáhají přežít na suchozemských ostrovech, dosud nebylo moc známo. Ostrovní biogeografie se totiž zaměřuje spíše na schopnost druhů šířit se a kolonizovat nové ostrovy a na hodnocení rizika vymírání druhů.
„Výsledky této studie jsou relevantní jak pro základní ekologický výzkum, tak i pro ochranu biodiverzity, protože druhy specializované na ostrovní podmínky se svou odlišnou evoluční historií jsou často vzácné, a tudíž jsou prioritami ochrany přírody. Navíc kvůli změnám klimatu se podmínky k životu rostlin na ostrovech mohou podstatně změnit a strategie vytrvat nemusí být pro přežití populací dostatečná,“ uzavřel Ottaviani.
Autor: Botanický ústav Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Bře 26, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Pražští lesníci plánují letos na jaře vysadit asi 150.000 sazenic stromů. S výsadbami by měli začít na začátku dubna. Nejvíce nových stromů bude vysazeno v novém lese Lítožnice, který vzniká mezi městskými částmi Běchovice, Dubeč a Koloděje. Za celý loňský rok LHMP do pražských lesů vysadily asi 220.000 sazenic.
Pracovníci LHMP v jarních měsících osází původně zemědělské plochy o rozměru zhruba 9,9 hektaru. Nově na nich poroste asi 98.000 stromů převážně listnatých druhů. Lesníci pro výsadbu v lesích na území metropole volí v posledních letech především duby. Jejich sazenice jsou v nové výsadbě zastoupeny zhruba z 50 procent. Doplněné jsou zvláště sazenicemi buků, lip a dalších listnáčů.
Nejvíce se bude letos na jaře sázet na pozemcích v blízkosti přírodní památky Lítožnice na východě Prahy. Nově zalesnit by se tam mělo pět hektarů bývalých polí. Loni tam lesníci na podobně velké ploše vysadili 91.405 nových stromů. V budoucnu by měl tento zelený pás pomoci odstínit provoz na plánovaném úseku okruhu kolem Prahy od stávající zástavby.
Pokračovat se bude také v rozšiřování parku Na Musile v Kunraticích a parku U Čeňku v Dolních Počernicích. V krajinném parku Na Musile, který vzniká mezi Kunratickou spojkou a Vídeňskou ulicí, bude park s lesem, loukami, vodními prvky a parkovými cestami o celkové velikosti 13,5 hektaru. V letech 2020 a 2021 tam vzniklo asi 6,1 hektaru nového lesního porostu. Park U Čeňku začal pražský magistrát budovat v roce 2015 a rekreační zóna o rozloze 45 hektarů byla o tři roky později otevřená.
Nyní se park rozrůstá směrem k zástavbě v Dolních Počernicích. Zalesňovat se budou rovněž uvolněné paseky v Kunratickém a Milíčovském lese, v Chuchelském háji a v dalších lesních porostech v metropoli. Tam by mělo přibýt zhruba 57.000 sazenic, díky nimž zaniknou holiny vzniklé mimo jiné odstraněním stromů napadených kůrovcem.
V Praze je přibližně 5000 hektarů lesů včetně soukromých, což je asi deset procent z celkové rozlohy města. Asi 2900 hektarů lesů je v majetku české metropole. Největším pražským lesem v majetku hlavního města je Kunratický na ploše 284 hektarů. Zhruba o 30 hektarů menší je Divoká Šárka, která zároveň patří mezi chráněná území.
O lesy se v Praze stará organizace Lesy hlavního města, jejímž vlastníkem a zřizovatelem je hlavní město. Společnost vznikla v roce 1992 a nyní se stará i o zahrady, parky a vodní toky v metropoli.
Autor: Lesy hl. města Prahy
Zdroj: ČTK
Bře 17, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Lesy ČR pokácely více než 200 let staré buky na dvou pasekách v okolí Litvínova, přičemž k tomu neměly povolení. Upozornily na to dnes Hospodářské noviny. Podle vedoucího odboru životního prostředí na krajském úřadě Tomáše Buriana může jít o přestupek. Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová Hospodářským novinám řekla, že je na místě přiznat chybu.
„Těžba je v rozporu s naším vyjádřením z 27. října 2021, které bylo vydáno na podkladě terénních šetření z 10. března a 9. června 2021, i s navazující žádostí Lesů ČR o souhlas s plánovanými těžbami v nejvyšší věkové třídě, doručené k nám 31. prosince 2021,“ uvedl Burian s tím, že oba porosty jsou na základě žádosti státních lesníků předmětem řízení o povolení k zásahům. „Pokud byla těžba provedena před vydáním rozhodnutí, může jít o přestupek. V rámci probíhajícího řízení bude provedeno ohledání,“ doplnil vedoucí.
V nejbližších dnech bude účastníkům řízení sděleno, kdy a kde se ohledání uskuteční. Rozhodnutí pak může být vydáno do konce dubna. „V části týkající se porostů, které byly případně smýceny ještě před vydáním rozhodnutí, může být správní řízení zastaveno,“ uvedl Burian. Podle něj úřad aktuálně vede tři správní řízení týkající se deseti revírů, dvou vlastníků a zhruba 40 porostů na území celé Evropsky významné lokality.
Evropsky významná lokalita Východní Krušnohoří je podle Buriana nedostatečnou ochranou cenného území. Oblast zvláštní územní ochrany by se tak podle něj mohla rozšířit. „Konkrétně jde o novou přírodní památku Najštejnské bučiny u Jirkova, Hovězí skály západně od národní přírodní rezervace Jezerka u Vysoké Pece, Pekelské údolí u Litvínova a podstatné rozšíření přírodní památky Buky na Bouřňáku u Teplic,“ vyjmenoval návrhy Burian s tím, že budou předloženy krajské radě. Mohly by nabýt účinnosti ještě v prvním pololetí letošního roku. Chráněné území by mohlo vzniknout do budoucna v okolí Kyšperku u Krupky.
Tisková mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová chybu uznala. „Ke zpracování dříví mělo dojít až po vydání souhlasu orgánu ochrany přírody, o který jsme požádali v prosinci 2020, což se bohužel nestalo,“ řekla Hospodářským novinám. Lesníci ale podle ní těžili jen jednotlivé stromy a nevytvářeli paseky.
Autor: Krajský úřad Ústeckého kraje
Zdroj: ČTK
Bře 14, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Kroměřížská radnice dokončila novou naučnou stezku v lesoparku Barbořina. Je dlouhá jeden kilometr a seznamuje návštěvníky s tím, kdo v lese žije, čím se živí, co lze v lese najít a také s tím, co do lesa nepatří. V dnešní tiskové zprávě to uvedla vedoucí radničního odboru regionálního rozvoje Simona Prečanová.
„Stezka je určena především pro menší děti, které se na ní nejen něco dozví, ale zároveň si budou moci také hodně věcí vyzkoušet,“ uvedla Prečanová. Trasu tvoří devět stanovišť, doplňuje je altán s lavičkou. Poblíž je umístěna také workoutová zóna, kterou využijí děti i dospělí, kteří si chodí na Barbořinu zasportovat. Součástí projektu byla i nová stezka bosou nohou. Náklady dosáhly zhruba 550.000 korun.
„Začínáme upravovat další hezké místo, kde lidé mohou trávit volný čas v přírodě, a zároveň zde také přírodu poznávat a učit se jí porozumět,“ uvedl místostarosta Vít Peštuka (TOP09, zvolen za Zdravé Kroměřížsko).
Vrchol Barbořina nabízí výhledy na Kroměříž, ale i okolní krajinu Hané a nedaleké Hostýnské vrchy. V lesoparku město do budoucna počítá s vycházkovými a běžeckými trasami, ale také s trasou pro cyklisty. Naučná stezka veverky Čiperky představovala první etapu úprav Barbořiny, druhá je plánovaná na letošek. Podle Prečanové zahrnuje vyhlídkové místo, zastřešené ohniště, domeček v korunách stromů, fotokoutek i umístění ptačích budek
Autor: Město Kroměříž
Zdroj: ČTK
Zdroj FOTO: Město Kroměříž
