Bře 10, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Antarktida zažívá v posledních letech nadprůměrně teplé počasí, potvrzují letošní pozorování vědců z Masarykovy univerzity. Nedávno se vrátili z polární stanice na Ostrově Jamese Rosse, dnes hovořili s novináři. Právě v okolí stanice lze dobře pozorovat současné procesy spojené s klimatickou změnou i odhadovat budoucí dopady.
Odledněná plocha je ideálním „hřištěm“ pro výzkum toho, jak bude Antarktida z větší části vypadat v horizontu několika desítek let, řekl dnes novinářům vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt.
Vědci dlouhodobě sledují teplotu, srážky, mocnost ledovců i řadu dalších parametrů v okolí stanice. Zároveň pozorují živou přírodu od mikrobů přes lišejníky, řasy a nižší rostliny až k tučňákům či větším savcům.
Letos účastníci expedice zažili velmi dynamické počasí. Zpočátku bylo hodně sněhu, pak se oteplilo a sníh ustoupil. Dokonce roztál led na jezerech, která poslední roky zůstávala zamrzlá. Díky dobrému počasí mohli účastníci výpravy snímkovat okolí stanice z dronu, odebírat vzorky a lépe sledovat některé přírodní procesy.
Podařilo se nasnímkovat 12 kilometrů čtverečních v okolí stanice, uvedla členka výpravy Michaela Kňažková. Na základě snímků vznikne také 3D model reliéfu. Z Antarktidy se vědci jako vždy vrátili s množstvím odebraných vzorků, naměřených dat a dalšího materiálu. „Čekají nás týdny a měsíce, kdy budeme všechno zpracovávat, abychom mohli říci, jak se bezprecedentním vlivem klimatické změny prostředí mění a bude měnit,“ řekl vedoucí výpravy Filip Hrbáček.
Autor: Masarykova univerzita
Zdroj: ČTK
Bře 9, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
U frekventované turistické cesty v jádře Boubínského pralesa na Šumavě stojí 300 kůrovcových souší, které by při pádu mohly ohrozit turisty. Pokácet je nelze, protože jsou v takzvané bezzásahové zóně. Státní podnik Lesy České republiky (LČR), který boubínské lesy spravuje, proto o návrh řešení dnes požádal Správu národního parku Šumava, která má ochranu přírody v této chráněné krajinné oblasti na starosti.
Podle Správy národního parku Šumava nejde o novou situaci. „S představiteli Lesů ČR, Lesní závod Boubín, problematiku nebezpečných souší podél turistických tras v národní přírodní rezervaci Boubínský prales diskutujeme již od loňského roku,“ uvedl mluvčí NP Šumava Jan Dvořák. K problému podle něj mají obě strany domluvené osobní jednání, které by mělo být nejpozději příští týden.
Souše mohou podle lesníků nečekaně dopadnout na turistickou cestu a naučnou stezku lemující bezzásahovou zónu. Nedá se podle nich odhadnout, kdy se zlomí nebo vyvrátí a ohrozí tak zdraví i životy turistů. „Krajní variantou je rizikové cesty dlouhodobě uzavřít a počkat na samovolný pád souší, což bychom ale neradi,“ uvedl pověřený generální ředitel podniku Jiří Groda.
V bezzásahovém jádru Boubínského pralesa se v minulých letech podle lesníků nekontrolovaně rozšířil kůrovec, po kterém zbyly stovky souší. „Kolem plotu rezervace vede turistická naučná stezka, po níž projdou v sezoně denně stovky návštěvníků,“ uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová s tím, že dubnový začátek turistické sezony se blíží. Rizikový je podle lesníků zejména úsek na modré turistické trase od Boubínského jezírka k rozcestníku Knížecí cesta.
Boubínský prales tvoří kromě jádra i ostatní navazující porosty, v nichž Lesy ČR po dohodě se správou parku už lesnicky hospodaří. I v těchto lesích jsou podle lesníků nebezpečné souše. Například podél Lukenské cesty je asi 60 uschlých stromů. „Podle rozhodnutí správy parku jsme je v minulých letech nezpracovali, ale jen oloupali napadenou kůru. Dnes ohrožují návštěvníky. Chceme vyhovět požadavkům ochrany přírody a zároveň včas udělat všechno pro bezpečnost,“ uvedl Groda.
Autor: České Lesy
Zdroj: ČTK
Úno 23, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Sněmovní výbor pro životní prostředí dnes podpořil vládní novelu, která upravuje pravidla pro oznámení a žádosti o nakládání s geneticky modifikovanými organismy. Změny vycházejí z evropských nařízení a směrnic, Sněmovna novelu v lednu podpořila v prvním kole. Podle náměstka ministryně životního prostředí Vladimíra Many mělo Česko do svého právního řádu promítnout změny do loňského března. Bývalá Sněmovna obdobnou vládní novelu z roku 2020 nestihla projednat.
Novela mění formu, v níž se podávají oznámení o způsobech nakládání s geneticky modifikovanými organismy. Má zavést tzv. standardní datové formáty, které mají přispět k efektivnímu zpracování žádostí doručovaných Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin.
Předloha se týká také ochrany některých údajů, které musí žadatel o oprávnění k nakládání s geneticky modifikovanými organismy uvádět, ale jejich zveřejnění by ho mohlo poškodit v rámci konkurence. Může proto požádat o důvěrné zacházení s těmito informacemi. Nově se kvůli tomu místo výčtu informací, které za důvěrné označit nelze, uvádí ty, u nichž je to možné. Novela má také doplnit podmínky, v nichž lze výjimečně i chráněné údaje zveřejnit.
Materiál uvádí, že se „masivní využívání“ standardních datových formátů nepředpokládá. „Pokud jde o žádosti o důvěrné zacházení s vybranými údaji obsaženými v předepsaných podáních, na základě dosavadních zkušeností se očekává nápad v řádu jednotek případů ročně,“ konstatovalo ministerstvo životního prostředí ve zdůvodnění návrhu.
Autor: Sněmovní výbor pro životní prostředí
Zdroj: ČTK
Úno 22, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně hledají účinný způsob, jak zlikvidovat porosty pajasanu žláznatého. Tento invazivní a vysoce odolný strom často zplaňuje a nekontrolovatelně se šíří zejména ve městech. Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty v současnosti zkouší v Zoo Brno takzvanou stromovou mikro-injektáž.
Právě Zoo Brno je jedním z míst, kde se pajasan šíří invazivně a narušuje strukturu tamního lesa. Vědci proto v zoo zkouší několik různých způsobů, jak pajasan zničit. „U mladých jedinců jsme testovali jejich vytrhávání i s kořeny a vystřižení zahradnickými nůžkami. U vzrostlých dřevin pak kroužkování, sesazení na vysoký pařez s pravidelným odstraňováním vznikajících sekundárních výmladků a novou technologii stromové mikro-injektáže,“ uvedl arborista Jiří Rozsypálek, který odborníky vede.
Mikro-injektáž se obvykle používá na obranu stromů proti nemocem nebo škůdcům, jde o jakési očkování stromů. Do dřeviny je vpravena účinná látka, kterou dřevina rozvede do celého svého organismu, a je tak chráněna proti škůdci nebo nemoci. V boji s pajasanem naopak vědci používají látku, která dřevinu hubí.
„V tomto případě jsme se pokusili otestovat aplikaci systémově působícího arboricidu s cílem efektivně usmrtit tyto nepůvodní a rychle se šířící dřeviny, včetně kořenového systému, díky čemuž by nemělo docházet k prorašování nových výmladků z kořenů a pařezu, což se běžně děje po normálním vykácení těchto stromů,“ dodal Rozsypálek.
Vědci testují všechny možnosti likvidace na čtyřech různých plochách, kde zároveň ponechávají také kontrolní dřeviny, na nichž sledují účinnost ve srovnání s původním stavem. „Výsledky po roce pozorování potvrzují naši hypotézu o vysoké účinnosti stromové mikro-injektáže. Kroužkování a vysoký pařez naopak řešením nejsou. U mladých jedinců se zatím zdá, že jak vytržení stromu i s kořeny, tak jeho vystřižení jsou velmi účinnou metodou likvidace,“ uvedl arborista. Testování bude pokračovat ještě další dva roky.
Pajasan žláznatý pochází z Číny. Během staletí se rozšířil do mnoha oblastí světa, na řadě míst má jeho šíření invazivní charakter. V tuzemsku se vyskytuje minimálně dvě století. V současnosti roste hlavně v Praze, Brně, v okolí Znojma, na Pavlovských kopcích a v menším množství i jinde. Pajasan je vitální a nenáročná teplomilná dřevina, která odolává suchu, mírnému zasolení a emisím. Ve městech velice snadno zplaňuje do různých nádvoří, nádraží, uliček, průmyslových objektů. K jeho kácení od letoška není třeba povolení, protože byl zařazen na seznam extrémně invazivních druhů v Evropě.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Úno 16, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Přibližně polovinu stromů v lipové aleji v ulici K Vápence v Pardubicích bude asi možné zachránit. Město chce jinak stromy vykácet kvůli stavbě autobusového terminálu. Část vzrostlých stromů ale půjde podle odborné firmy přesadit jinam. „Jedna strana blíž k nádraží by prakticky celá až na dva tři stromy měla být přesaditelná. V současné době řešíme umístění stromů, jestli by se měly dát všechny na jedno místo, nebo rozmístit po městě. Na takové množství stromů není běžně prostor,“ řekl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).
Město si pozvalo specializovanou firmu, která má na přesazení stromů vybavení. Lípy, které jsou od Milheimovy ulice po zatáčku u společnosti Enteria, jsou k přesazení vhodné. Arboristé by je museli nejdřív trochu ořezat, což se dělá několik měsíců napřed, aby stromy byly na přesazení připravené.
„U ostatních stromů je pro transfer komplikace, jak jsou uložené v zemi, část jich ani není už moc prosperujících. Půlka stromů se bude muset asi pokácet. Jsou na to názory různé,“ řekl Nadrchal. V aleji je třicítka stromů, převážně jde o lípy. O záchranu aleje se zasazovaly dva místní ekologické spolky, jako jednu z variant řešení navrhovaly stromy přesadit. Ulice má být příjezdovou k novému terminálu Jih, kde bude možné zaparkovat auto v novém parkovacím domě, budou tam zastávky MHD.
Přes železniční koleje odtud povede lávka na vlakové nádraží, kterou postaví Správa železnic.
„Terminál Jih je v přípravě, velcí optimisté tvrdí, že by se mohlo začít letos, já tvrdím, že by mohl být v letošním roce vybraný dodavatel stavby. Terminál, tedy zkapacitnění ulice, zástavky a další úpravy dělá město, parkovací dům, který bude na místě starých průmyslových hal, postaví dopravní podnik,“ řekl Nadrchal. Na projekt budou evropské dotace, dodal.
Autor: město Pardubice
Zdroj: ČTK
