Úno 2, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Na Pálavu se do národní přírodní rezervace Děvín vrátí tradiční lesní hospodaření ve formě nízkého lesa, takzvané pařeziny. Ochranáři pro tento způsob hospodaření vybrali zhruba 20 hektarů lesa na severních svazích Děvína, na kterých se budou střídat těžební zásahy. Cílem je podle ochranářů pomoci ohroženým druhům rostlin a živočichů. Na webu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR o tom informoval Vladan Riedl ze Správy CHKO Pálava.
Nízký les je typ lesa, ve kterém jsou stromy káceny v poměrně krátké době. Uřízne se kmen, pařez obrazí výhony a ty se nechají vyrůst. „Je to nejjednodušší způsob obnovy lesa a patrně i historicky nejstarší, protože se nad ním nemusí vůbec přemýšlet. Takovému způsobu obnovy lesa se říká pařezení a lesům takto vzniklým pařeziny,“ uvedl Riedl.
Lesy na Děvíně podle ochranářů předci původně pěstovali právě jako lesy nízké. „Než aby štípali tlusté kmeny, raději v kamnech zatápěli tenčími polínky. Na stavbu železnic nebo třeba krovů domů však potřebovali trámy z velkých stromů. Proto některé stromy nechávali dorůst do požadovaných rozměrů, a vznikl tak les střední. Ve spodním patře výmladky na otop a v horním pak stromy na stavební dříví,“ vysvětlil Riedl. Doplnil, že postupně se však začalo topit uhlím, lidé už polínka nepotřebovali a začaly se pěstovat lesy vysoké. V podstatě tak podle něj dva tvary lesů z České republiky vymizely.
Ochranáři plánují na Děvín typ nízkého lesa vrátit, vybrali k tomuto účelu necelých 20 hektarů na severních svazích, kde se budou postupně střídat těžební zásahy. Se čtyřletým odstupem se budou kácet části lesa, které na sebe navazují, což umožní přesun pavouků či přelet motýlů na rostliny, jejichž semena ve stínu doposud odpočívala. „Na jaře letošního roku se vytěží na šesti různých plochách 4,35 hektaru lesa s tím, že jsou na všech plochách vyznačeny stromy, které zůstanou jako výstavky. Nevadí, pokud výmladky bohatě obrazí a lesy zhoustnou, protože v roce 2026 dojde k dalšímu zásahu, kdy budou na třech plochách vytěženy zhruba dva hektary lesa,“ popsal Riedl.
V roce 2027 přibydou další tři plochy a postupně budou přibývat další tak, aby se s těžebním zásahem ochranáři vrátili na první plochy v roce 2042. „Dopad zásahů bude podrobně zkoumán odborníky na ekologii lesa z botanického ústavu akademie věd. Naším cílem je nejen podpora biodiverzity v Národní přírodní rezervaci Děvín, ale i obnova tradičního způsobu hospodaření, který vnímáme jako odkaz našich předků a cítíme, že by měl být zachován i pro budoucí generace,“ uvedl Riedl.
Nejvyšší vrch Pálavy Děvín ročně přiláká více než 150.000 návštěvníků. Jde o podlouhlý hřeben se dvěma vrcholy, kdy na vyšším se nachází televizní vysílač, na nižším zřícenina hradu Děvičky. Z vrcholu je za pěkného počasí vidět na jednu stranu Brno, na druhou rakouské Alpy.
Autor: AOPK ČR
Zdroj: ČTK
Led 19, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
V 11. ročníku ankety o alej roku zvítězila lipová Klokotská alej v jihočeském Táboře, která je součástí tamní křížové cesty. Druhý největší počet hlasů získala alej jírovců u Malé Klajdovky v Brně. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí pořadatelského sdružení Arnika Kristýna Dušák. O titul alej roku bojovalo od začátku loňského listopadu 93 stromořadí ze všech krajů republiky. V předchozím ročníku ankety soutěžilo 132 alejí, vyhrálo stromořadí stoletých lip u Velkých Opatovic na Blanensku. Pro vítěznou Klokotskou alej hlasovalo 999 lidí.
„Klokotská alej lemuje cestu, která byla založena benediktiny už koncem 17. století, alej zde byla vysázena v roce 1836,“ uvedla organizátorka soutěže Klára Ondrigová. Alej vede od Klokotského kláštera směrem k Tismenickému údolí. Tvoří ji 94 lip malolistých a tři olše lepkavé.
Na druhém místě skončila alej jírovců u Malé Klajdovky v Brně, která získala 670 hlasů. Na třetím místě je Tyršova lipová alej, která roste v historickém jádru Orlové na Karvinsku. Získala 407 hlasů.
Slavnostní vyhlášení a předání cen by se mělo uskutečnit tradičně v květnu pod korunami vítězné aleje. Nominující Klokotské aleje Jana Hralová na místě převezme hlavní cenu – let balonem. Všech 14 regionálních vítězů obdrží dárkové balíčky, knihy o památných stromech nebo vstupenky do botanických zahrad po celé České republice.
V předchozím ročníku soutěžilo 132 alejí a stromořadí ze všech krajů České republiky, pro které hlasovalo téměř 7000 lidí. Vítězná alej roste mezi místní částí Velkých Opatovic Svárov a místní částí Letovic Chlum, lemuje silnici druhé třídy 372. Je dlouhá asi 600 metrů a vysazena byla zřejmě v roce 1920 při celonárodní výsadbě Stromů svobody. Tvoří ji 85 lip. Část jich ale zřejmě půjde k zemi kvůli plánované opravě silnice, která je úzká a nesplňuje bezpečnostní parametry.
Autor: Sdružení Anika
Zdroj: ČTK
Led 9, 2022 | Živá příroda a krajina, les
V letošní anketě o alej roku lze hlasovat už jen několik dní, končí se 11. ledna. Průběžné výsledky 11. ročníku ankety o nejkrásnější alej roku pořadatelské sdružení Arnika do konce roku odtajnilo, vedla alej v Táboře. Nyní jsou průběžné výsledky opět neveřejné. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí sdružení Kristýna Dušák. O titul alej roku bojuje od začátku listopadu 93 stromořadí ze všech krajů republiky. Loni vyhrálo stromořadí stoletých lip u Velkých Opatovic na Blanensku.
V letošní anketě o alej roku lze hlasovat už jen několik dní, končí se 11. ledna. Průběžné výsledky 11. ročníku ankety o nejkrásnější alej roku pořadatelské sdružení Arnika do konce roku odtajnilo, vedla alej v Táboře. Nyní jsou průběžné výsledky opět neveřejné. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí sdružení Kristýna Dušák. O titul alej roku bojuje od začátku listopadu 93 stromořadí ze všech krajů republiky. Loni vyhrálo stromořadí stoletých lip u Velkých Opatovic na Blanensku.
„S radostí jsem pozorovala, jak veřejnost zareagovala na odtajněný průběh hlasování, mnoho lidí to skutečně povzbudilo k aktivitě. Cílem této soutěže je upozornit na krásu alejí, které dnes z naší krajiny často mizí kvůli výstavbě silnic nebo jejich zanedbanému stavu. Je důležité si uvědomit, o jaký zázrak přírody bychom se mohli připravit, pokud se nad jejich ochranou vážně nezamyslíme,“ uvedla organizátorka soutěže Klára Ondrigová.
Ke konci roku měla nejvíce hlasů klokotská alej – lipové stromořadí v jihočeském Táboře, které je součástí tamní křížové cesty. Druhý největší počet hlasů měla alej červených dubů u Šilheřovic nedaleko Ostravy. Jedenáctou nejkrásnější alej roku i nejoblíbenější stromořadí v jednotlivých krajích Arnika vyhlásí koncem ledna.
Loni o desátý titul soutěžilo 132 alejí a stromořadí ze všech krajů České republiky, pro které hlasovalo téměř 7000 lidí. Vítězná alej roste mezi místní částí Velkých Opatovic Svárov a místní částí Letovic Chlum, lemuje silnici druhé třídy 372. Je dlouhá asi 600 metrů a vysazena byla zřejmě v roce 1920 při celonárodní výsadbě Stromů svobody. Tvoří ji 85 lip. Část jich ale zřejmě půjde k zemi kvůli plánované opravě silnice, která je úzká a nesplňuje bezpečnostní parametry.
Autor: Arnika
Zdroj: ČTK
Led 5, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Mezinárodní tým s českou účastí přispěl k pochopení vývoje cévních svazků v kořenech rostlin. Akademie věd (AV) to dnes uvedla v tiskové zprávě. Výzkum může pomoci při šlechtění plodin odolnějších vůči suchu. Studii publikoval časopis Nature Plants.
Tým popsal, že zásadní roli ve vývoji svazků hrají interakce mezi rostlinnými hormony cytokininy a proteiny, které regulují jejich koncentraci v buňkách. Vědci studovali cévní svazky v kořenech huseníčku rolního. „Cytokininy řídí růst a vývoj cévních svazků v kořenech. V olomouckém týmu jsme dokázali identifikovat molekulární procesy, které přímo ovlivňují obsah těchto rostlinných hormonů,“ uvedl Ondřej Novák z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště AV a Univerzity Palackého v Olomouci.
Podle vědců jsou pro vývoj cévních svazků zásadní proteiny ovlivňující aktivitu genů pro enzymy, které produkují nebo odbourávají právě cytokininy. Tým odhalil dva takové geny zapojené do metabolismu cytokininů – jeden se podílí na jejich syntéze, druhý je odbourává. „Úpravami příslušných genů by bylo možné získat plodiny s kořenovým systémem ´ušitým na míru´ požadavkům pěstitelů,“ uvedl Novák k možnému budoucímu využití v praxi. „Nové odrůdy by díky tomu například lépe vzdorovaly suchu, protože by dokázaly čerpat z půdy více vody nebo by efektivněji získávaly minerální živiny,“ dodal.
Na výzkumu s olomouckou laboratoří spolupracovala Klára Hoyerová z Ústavu experimentální botaniky AV, belgičtí vědci z univerzity v Gentu a výzkumného institutu VIB a odborníci z univerzity v Nottinghamu.
Autor: Akademie věd
Zdroj: ČTK
Pro 19, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně pomáhají nastartovat udržitelnou produkci manga v oblasti Kampong Speu v Kambodži. Tamní producenti díky českému know-how začali s výrobou solárních sušiček ovoce. Dosud značná část úrody manga přišla vniveč, protože ho pěstitelé nedokázali zpracovat. Nyní se lépe vyrovnají s nadprodukcí, řekl mluvčí univerzity Filip Vrána.
Mango je v Kambodži po banánech druhým nejvíce pěstovaným ovocem. Rychle se však kazí. „Navíc sezona sklizně je poměrně krátká. Proto ho místní musí buď poměrně brzy prodávat pod cenou, nebo ho nechávají shnít. Sušení tohoto ovoce jim tedy hodně pomůže. Znamená pro ně stabilnější zásobu jak pro vlastní spotřebu, tak pro prodej,“ uvedl Petr Němec z univerzitního ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie.
Čeští odborníci už farmáře vyškolili v zpracování manga, balení a také marketingu prodeje ovoce na místním i zahraničním trhu. Kambodža je významným producentem komodity a většina země je pro pěstování manga vhodná. Export poslední roky významně roste, v současné době se pohybuje kolem 200.000 tun ročně.
„Problémem je ale skutečnost, že v drtivé většině jde o export v podobě čerstvého manga, tedy bez přidané hodnoty. Poté dochází například k levnému prodeji kambodžského manga do sousedního Vietnamu, kde je toto dále zpracováváno na různé produkty, které jsou již prodávány za vyšší ceny. Přidaná hodnota tedy nezůstává v Kambodži, ale v jiné zemi,“ uvedl Němec. Jedním z cílů projektu financovaného Spojenými národy bylo přiblížit farmáře ke světu národního i mezinárodního obchodu. Absolvovali tedy řadu školení. Získali vědomosti o exportu a jeho náležitostech. Partnerská česká firma jim nabídla spolupráci coby odběratel.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
