Pro 8, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Vánoční stromky vyřezané v lesích Krkonošského národního parku (KRNAP) letos ke koupi nebudou. Vhodné smrčky pro použití na vánoční stromek totiž došly. Stromky s ekologickým certifikátem FSC správci parku každoročně před Vánocemi nabízeli v uplynulých deseti letech. Mezi lidmi o ně byl vždy velký zájem. Prodej se odehrával před sídlem KRNAP ve Vrchlabí a ceny se podle velikosti stromku pohybovaly od 100 do 200 korun za kus.
„V současné době stromky správné velikosti a očekávané kvality nejsou,“ řekl vedoucí odboru péče o les Správy KRNAP Václav Jansa. Uvedl, že plantáže pro pěstování vánočních stromků v Krkonošském národním parku nejsou a umělé výsadby, z nichž se při prořezávkách daly vánoční stromky vybrat, již odrůstají. V posledních letech se krkonošští lesníci snažili nabídnout stromky z volného lesa, které by při tzv. výchovných zásazích stejně museli vyřezat.
Hospodaření v lesích KRNAP je založeno na přirozené obnově místo umělých výsadeb. Stromky při přirozené obnově ale často rostou ve skupinách a nemají pravidelné koruny. Mnohdy mají zakřivené kmínky, a proto nejsou vhodné jako vánoční stromky.
Zatímco na počátku 90. let minulého století se uměle v Krkonoších ročně zalesňovalo asi 800 hektarů, v současnosti to je jen kolem 15 hektarů, z nichž část připadá na listnaté dřeviny. „Tento trend a bohatá semenná základna ve zdejších lesích nám umožňují na velké části spravovaného území ponechat přírodu tak, aby se vyvíjela bez našich zásahů,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Autor: KRNAP
Zdroj: ČTK
Lis 24, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Mrtvé dřevo v pralesích svědčí lišejníkům. Vyplývá to ze studie týmu, vedeném vědci z České zemědělské univerzity v Praze. (ČZU). Odborníci studovali dlouhodobý dopad přírodních narušení, takzvaných disturbancí, na druhovou rozmanitost lišejníků v tzv. primárních lesích Západních Karpat. Našli vzácné lišejníky a několik druhů považovaných za vyhynulé.
Mluvčí ČZU Karla Mráčková o výzkumu dnes informovala v tiskové zprávě. Podle ČZU není stále dost známo o vlivu přírodních disturbancí, například vichřic či kůrovce, na konkrétní skupiny organismů, a platí to i u lišejníků. Vědci studovali data z primárních horských smrkových porostů. Zkoumali přítomnost lišejníků u živých stromů, souší a padlých kmenů z 57 studijních ploch. Pomocí rekonstrukce disturbanční historie pak testovali, jak byly druhová bohatost a zastoupení lišejníků ovlivněny současnou strukturou porostů a disturbančními režimy za posledních 250 let.
Studie ukázala, že obzvlášť důležitým prvkem zvyšujícím druhovou bohatost lišejníků jsou stojící mrtvé stromy, hlavně ty tlustší. Ležící mrtvé dřevo hostilo druhově chudší společenstva, vědci tam však nalezli vzácnější druhy. Celkově pak byla podle výzkumu druhová bohatost lišejníků nižší na regenerujících mladých a homogenních studijních plochách ve srovnání se starými, déle narušenými porosty. Výsledky tedy svědčí o tom, že ačkoliv staré lesy ztrácejí na vitalitě, nabývají na významnosti z hlediska biodiverzity.
Josef Halda z katedry biologie Univerzity Hradec Králové k tomu uvedl, že tým zaznamenal 158 druhů lišejníků z 65 rodů. Z toho tři druhy byly podle slovenského červeného seznamu považovány za vyhynulé, 20 bylo kriticky ohrožených, devět ohrožených a osm tzv. zranitelných druhů. Halda také sdělil, že pět ohrožených lišejníků obsažených ve studii mělo víc než stovku výskytů, čtvrtina všech výskytů patřila ohroženým druhům.
K nejcennějším lokalitám podle ČZU patří Bielovodská a Koprová dolina, kde byla na nové lokalitě znovuobjevena vzácná kryptovka Gyalecta friesii. Její výskyt byl na Slovensku naposledy potvrzen před 30 lety a to jen v jedné lokalitě.
„Biologické dědictví přírodních disturbancí, reprezentované stojícími odumírajícími i ležícími odumřelými stromy, představuje velmi důležitý substrát pro lišejníky. Jde ovšem o substrát poměrně rychle se proměňující a přítomný jen v určitých fázích vývoje lesa,“ uvedl Jeňýk Hofmeister z Katedry ekologie lesa ČZU.
„Takže pokud mají populace na tyto substráty vázaných druhů lišejníků v daném regionu trvale přežívat, musí mít po přirozeném rozpadu biologického dědictví na jedné lokalitě možnost kolonizovat nové lokality s dostatečně bohatým biologickým dědictvím v přiměřené vzdálenosti,“ zdůraznil výzkumník. Pro dlouhodobou ochranu populací těchto druhů tak nestačí chránit jen malé fragmenty zachovalých pralesů, ale také okolní lesy, kde mohou lišejníky obsadit narušeními vytvořená nová stanoviště, pokud se jich v původních lokalitách nedostává.
Autor: ČZU
Zdroj: ČTK
Lis 20, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Jak je uvedeno na webových stránkách Faktaoklimatu.cz, Česko se potýká s problémem umírajících jehličnatých lesů. Umírající les neboli plošný rozpad lesa je patrný napříč Českou republikou, více pak na Moravě. Data jsou neúprosná. V ČR bylo od roku 2016 vytěženo přes 146 000 ha mrtvých jehličnanů. Pro představu se jedná o plochu třikrát větší, než zabírá hlavní město Praha.
Jak je uvedeno na webových stránkách Faktaoklimatu.cz, Česko se potýká s problémem umírajících jehličnatých lesů. Umírající les neboli plošný rozpad lesa je patrný napříč Českou republikou, více pak na Moravě. Data jsou neúprosná. V ČR bylo od roku 2016 vytěženo přes 146 000 ha mrtvých jehličnanů. Pro představu se jedná o plochu třikrát větší, než zabírá hlavní město Praha.
Nejhůře je na tom kraj Vysočina, ve kterém bylo vykáceno přes 20 % jehličnatých lesů. Jihomoravský, Olomoucký a Moravskoslezský kraj na tom nejsou o nic lépe, zde se číslo pohybuje okolo 17 %. České lesy sužuje nejedna pohroma, mezi nejzávažnější faktory patří nevhodná forma hospodaření, klimatické změny a degradace půdy. V jistém slova smyslu les nemusí být mrtvý, protože může být docela dobře obnoven mladými stromky. Zejména pak přírodní lesy procházejí neustálou obnovu a zmlazováním. K nalezení jsou zde různověké stromy a zachovalé mikroklima. Oproti tomu hůře na tom jsou hospodářské lesy, které se potýkají s nejedním problémem a jejich ekosystémové funkce bývají narušeny.
Špatné hospodaření
Zajímavým faktem je, že dnešní rozloha smrkových lesů činí zhruba 50 % rozlohy českých lesů, ale bez zásahu člověka by smrkové lesy pokrývaly rozlohu sotva 11 %. Lesy určené k hospodaření bývají často náchylné k výskytu kůrovce a neprobíhá zde jejich přirozená obnova. Člověk pěstováním monokultur nahusto způsobuje to, že vsazené stromy nejsou tolik odolné, strádají a napadení kůrovcem znamená zkázu pro celou plochu.
Klimatické změny
Oteplování s sebou přináší stále větší a delší sucho. Zvýšené teploty v zimě znamenají méně sněhu, který na jaře představuje důležitý zdroj vláhy. Mírné zimy jsou bohužel přežívá kůrovec, který se v důsledku více množí. Horké dny zase vedou ke zvýšenému odpařování vody. Mírné deště ubývají a nahrazují je silné lijáky, které ale půda nedokáže účinně vstřebat. Ač je množství srážek ročně obdobné, jejich rozložení je jiné.
Překyselená půda
Různé množství živin a odlišné pH v půdě určuje, jakým stromům se v ní bude dařit. Opakované pěstování smrků na našem území vedlo k překyselení půdy. Svou roli v celém procesu hraje jehličí, které vytváří kyselejší půdu, kdyžto listnaté stromy jsou schopné udělat půdu zásaditější. Kyselé deště podpořené spalováním v okolních elektrárnách k vyčerpání půdy přispívají.
Zaujala vás problematika umírajících lesů v České republice? Neváhejte si přečíst celý článek podpořený zajímavými fakty, kde jsou vysvětleny i nezbytné kroky vedoucí k obnově našich lesů.
Autor: Ekoosvěta
Zdroj: Fakta o klimatu
Lis 15, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Arboristé začali dnes na Wernerově nábřeží v Pardubicích ořezávat tři vzrostlé jerlíny japonské. Vloni se čtvrtý strom samovolně vyvrátil. Znalci pak navrhli ošetření zbylých stromů. Jerlíny jsou památnými stromy od roku 1994, jejich věk se odhaduje zhruba na 100 a více let.
„Jeden jerlín se vyvrátil loni v září. Strom měl jeden kořínek, ostatní byly uhnilé. Památné stromy mají zvýšenou ochranu, i když je ošetření k jejich prospěchu, tak jsme museli vydat rozhodnutí o zásahu do památných stromů,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí Miroslav Míča.
Odborníkům se nepodařilo dohledat, jak jsou čtrnáctimetrové stromy staré. Podle obvodů kmene, které jsou od 170 do 220 centimetrů, odhadují, že je na nábřeží někdo vysadil minimálně před 100 lety. „Čtvrtý strom zatím vysazovat nebudeme, aby mladý jedinec netrpěl stresem při stavebních pracích. Město totiž plánuje revitalizaci nábřeží,“ řekl Míča.
Ošetření stromů by mělo zamezit pádů kmenů či větví. Arboristé dnes prořezávají větve, koruny mají zredukovat o 30 procent. Do korun pak instalují bezpečnostní vazby. Část dělají z vysokozdvižné plošiny, část pomocí stromolezecké techniky.
„Zásahy jsme zadali na základě znaleckého posudku a tahových zkoušek, což je metoda, kterou se určuje stabilita stromu. Jak je strom bezpečný,“ řekla Eva Kindlová z odboru životního prostředí. Práce skončí dnes, případně budou arboristé pokračovat ještě v úterý, dodala.
Autor: město Pardubice
Zdroj: ČTK
Lis 13, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Nezisková organizace Greenpeace se odvolala k ministerstvu životního prostředí proti rozhodnutí krajského úřadu o těžbě dřeva v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří. Od ministerstva žádá předběžné opatření na zákaz těžby. Podle navrhovaného plánu by se podle Greenpeace mělo kácet i v oblasti, která má být podle nedávno schválené smlouvy o ochraně území ponechána od ledna příštího roku samovolnému vývoji.
Ministerstvo životního prostředí informovalo, že aktuálně neřeší žádné podání, které by se týkalo těžby dřeva v lokalitě Horní Jiřetín. Ministerstvo v těchto dnech neobdrželo žádné odvolání, ani žádost o předběžné opatření. „Pokud je obdrží, bude se jimi samozřejmě řádně zabývat,“ řekla za ministerstvo Dominika Pospíšilová.
Smluvní ochranu uzavřel krajský úřad se společností I. H. Farm letos v srpnu po téměř sedmiletém vyjednávání a začne platit v lednu 2022. Zahrnuje podle ekologů přesné vymezení bezzásahového území, které představuje 200 hektarů lesa, což je asi čtvrtina z dotčeného území. Na jeho zbytku by se mělo hospodařit výhradně podrostním a výběrným způsobem se závazkem nesnižovat podíl nejstarších porostů a dodržovat přirozenou druhovou skladbu lesa. „To však samo o sobě žádnou ochranu dotčeným skupinám organismů neposkytuje, neboť může být provozováno stejně intenzivně jako hospodaření pasečné. Všechny staré stromy mohou být například z porostu odstraňovány,“ uvedla organizace.
Proti kácení a za bezzásahovost celé lokality se vyslovilo téměř 13.000 občanů v petici za záchranu bučin a vědci formou výzvy k ministerstvu životního prostředí. „Dlouhodobě kritizujeme Krajský úřad Ústeckého kraje za nedostatečnou ochranu vzácného území krušnohorských bučin,“ uvedla Nikol Krejčová z Greenpeace.
„Spolu s odborníky nesouhlasíme se smluvní ochranou, která zajišťuje samovolný vývoj pouze 200 hektarům lesa, kde vlastník navíc plánuje ještě těžit těsně předtím, než smlouva začne platit. Jedná se o porosty buků starší 140 let, které najdeme na málo místech v republice, neboť staré porosty jsou systematicky káceny,“ uvedla Krejčová.
Krajský úřad podle Krejčové navzdory nadnárodnímu významu lokality, zařazené do evropské sítě Natura 2000, upřednostnil ekonomický zájem vlastníka nad zájmem veřejným. „Žádost o důslednější ochranu bučin, kterou předložili odborníci z České společnosti ornitologické spolu s městem Horní Jiřetín a organizací Greenpeace krajský úřad zamítl, a proto jsme podali odvolání k ministerstvu životního prostředí, které za ochranu Natury 2000 odpovídá. Doufáme, že ministerstvo urychleně těžbu zastaví v plném rozsahu,“ uvedla Krejčová.
Bezzásahovost není podle ministerstva u takto rozsáhlého území jediným a nezbytným způsobem péče o lesní porosty a pro zachování předmětu ochrany je adekvátní i šetrně hospodaření, jež krajský úřad v rámci smluvní ochrany podmínkami ošetřil.
V současné době se mluví o možnosti vyhlásit novou Chráněnou krajinnou oblast Krušné hory. První verze konceptu na vymezení CHKO Krušné hory podle ministerstva už existuje. „Tento materiál je aktuálně podroben odborné diskuzi v rámci resortu životního prostředí jak z hlediska samotného vymezení území, stanovení předmětů ochrany či návrhu vymezení zón ochrany apod. Následně bude koncept představen obcím, krajům, hospodařícím subjektům a vlastníkům nemovitostí v regionu,“ uvedla Pospíšilová.
Autor: Greenpeace
Zdroj: ČTK
