Čvc 16, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Město Horní Jiřetín podalo stížnost Evropské komisi v souvislosti s kácením a těžbou dřeva v Krušných horách v oblasti Mostecka. Radnice společně s hnutím Greenpeace požadují ochranu území. Informovala o tom Zuzana Arnadová z Greenpeace. Krajský úřad nyní jedná s vlastníkem o uzavření smlouvy.
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) nenařídí zastavení těžby dřeva v bučinách u města Horní Jiřetín. Vyplývá to z odpovědi, kterou od inspekce obdržela organizace Greenpeace po čtyřech měsících od podání podnětu k prošetření intenzivního kácení místních bukových lesů.
„Platný lesní hospodářský plán byl přijat bez řádného posouzení dopadů těžby dřeva a dalších činností na evropsky významnou lokalitu. Tudíž ani nemohla být zajištěna dostatečná ochrana přírodních stanovišť a vzácných živočišných druhů. V oblasti kolem Horního Jiřetína nedošlo k uzavření smluvní ochrany ani vyhlášení zvláště chráněného území. Platí zde na většině území pouze vágní tzv. základní ochrana, která se ukazuje jako neúčinná,“ uvedl právník Jaromír Kyzour, který Horní Jiřetín zastupuje.
V místních lesích kácí společnost I. H. Farm. Její jednatelka Olga Chabr Grillová už dříve uvedla, že firma hospodaří v lesích v souladu se zákonem a lesním hospodářským plánem. Krajský úřad chce uzavřít s vlastníkem smlouvu. „Smlouva ještě v tuto chvíli sjednána nebyla. V těchto dnech obdržel krajský úřad protinávrh, na který teď bude odpovídat s doporučením, abychom věc dokončili v prvním týdnu v srpnu, ať už to dopadne jakkoliv,“ řekl mluvčí kraje Martin Volf. Součástí smlouvy bude podle něj přesné vymezení bezzásahového území a určení minimálního objemu mrtvého dřeva, který bude nutno ponechávat v porostech, včetně způsobu, jak ho dosáhnout. Limitován bude i objem a způsob těžeb mimo bezzásahové území.
Jednání o dohodě trvají podle města sedm let, takže byla překročena zákonná lhůta pro uzavření dohody takového typu, na což organizace Greenpeace upozornila ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). „Bohužel znovu se potvrdilo, že i dnes je ochrana krajiny severozápadních Čech na samém okraji zájmu orgánů ochrany životního prostředí. Lesy, které odolaly následkům staleté, mimořádně intenzivní průmyslové činnosti, jsou dnes bezohledně ničeny jen kvůli krátkodobému ekonomickému prospěchu. Krušné hory jsou přinejmenším stejně cenné jako jiná česká pohoří, a přesto postrádají odpovídající ochranu. Je naší povinností vůči krajině i budoucím generacím udělat vše pro to, aby se to změnilo,“ uvedl starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt (Strana zelených).
Greenpeace požaduje vyhlášení ochrany a bezzásahovosti celého území od Horního Jiřetína až po Národní přírodní rezervaci Jezerka.
Zdroj: ČTK
Kvě 4, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Pracovníci společnosti Lesy ČR před několika dny v lese nedaleko Krnova na Bruntálsku pokáceli několik stovek let starý majestátní dub. Firma sdělila, že o pokácení stromu chybně rozhodl jeden ze zaměstnanců. Uvedl to server iRozhlas.cz.
Na pokácení stromu upozornil na svém facebookovém profilu Michael Cestr. „Nedaleko Krnova, směrem na Láryšov, byl v tichosti pokácen odhadem přes 300 let starý dub. Strom rostl v lese, který spravují Lesy ČR, a z okolních stromů byl výrazně nejstarší. Jednalo se jistě o jeden z nejstarších stromů na Krnovsku,“ napsal Cestr.
Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová uvedla, že podnik záležitost prověřil a zjistil, že revírník udělal závažné chybné rozhodnutí, při kterém porušil všechny vnitropodnikové normy. „Vyvodíme pracovněprávní odpovědnost a s revírníkem ukončíme pracovní poměr,“ řekla iRozhlasu Jouklová.
Revírník Tomáš Ledvoň, který nechal strom pokácet, serveru řekl, že to nevidí jako pochybení. Strom podle něj ohrožoval zdraví lidí. Případem se začala zabývat i Česká inspekce životního prostředí.
Zdroj: ČTK, foto: ilustrativní
Dub 26, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Zkoumání letokruhů stromů pomáhá zjistit, jaký typ vichřic narušil lesy. Vyplývá to z výzkumu vědců z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Podle odborníků nastává sčítání škod krátce po vichřici málokdy, bývá tedy nejasné, jaké druhy vichřic škody způsobují. Využití dendrochronologie otvírá nové možnosti. Studie přinesla také nové poznatky o dopadu letních bouří v lesích střední a východní Evropy.
Podle dat z Národních inventarizací lesa je v evropských lesích narušení stromů větrem příčinou jejich úmrtnosti zhruba v polovině případů. Vědci uvedli, že pomocí letokruhů lze zjistit, kdy došlo k daným narušením – tzv. disturbancím. „Buď vidíte náhlý vysoký přírůst po tzv. uvolnění, nebo velké množství semenáčků rychle dorůstajících do zápoje koruny z důvodu nedostatku stínu poskytovaného okolními stromy, které v důsledku silné kalamity odumřely,“ popsala hlavní autorka studie Jessika Margaretha Pettitová.
„Jakmile máme časovou osu disturbancí, můžeme je porovnávat s modely vichřicí odehrávajících se během zimy a léta, abychom zjistili, které z nich jsou zodpovědné za narušení zápoje a uvolnění okolních stromů,“ dodal pak další spoluautor výzkumu Miroslav Svoboda.
Zatímco v zimě jsou časté silné vichřice, v létě jde o běžné bouře s rizikem tornád. Tým pomocí letokruhů zjistil, že příčinou odumírání porostů v Karpatech jsou oba typy bouří. Vývraty stromů v důsledku velkých zimních vichřic sice převládají, to že byl zaznamenán i vliv letních bouří je však podle ČZU neobvyklé. Vedle výzkumu pomocí letokruhů tak toto zjištění tým označil jako další přínos výzkumu.
Svoboda také podotkl, že podle studie roste převaha a síla velkých zimních vichřic. Narušením, která způsobují, podle výzkumu lépe čelí přírodní pralesy. „V naší studii bylo zahrnuto několik porostů, které vykazovaly konzistentní záznam slabých narušení,“ uvedl. „Tyto porosty vykazovaly určité klíčové faktory pro redukci katastrofického dopadu větru. Byly zkrátka odolnější,“ dodal. Tato odolnost může být podle výzkumníků důsledkem věkové různorodosti stromů – pokud jsou stromy různě staré a vzrostlé, nečelí všechny náporu větru a nebývají tak vyvráceny během jedné vichřice.
Studii o výzkumu publikoval časopis Journal of Geophysical Research Atmospheres.
Zdroj: ČTK
Dub 25, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Mykologové v Krkonoších objevili houbu druhu závojenka kruhatá (Entoloma violaceozonatum). S největší pravděpodobností jde o první nález v celé ČR. Několikaletý monitoring hub na stanovištích mimo lesy přinesl i další pozoruhodné objevy, sdělili zástupci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). Monitoringu hub v krkonošských lesích se mykologové věnují několik desetiletí.
„Překvapivým nálezem je houba druhu Entoloma violaceozonatum. Vzhledem k dosavadní absenci českého názvu a fialově modravé kruhatosti povrchu klobouku mykologové navrhli české druhové jméno závojenka kruhatá,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Tento druh byl poprvé popsán v roce 1992 na vápnitých půdách estonského ostrova Saaremaa. Dosud byl doložen pouze ve Švédsku, Norsku a Rakousku. „Nově se mezi tyto lokality řadí i krkonošské Paseky nad Jizerou,“ uvedl Drahný.
Dalším překvapením je podle něj například velmi vzácná kyjanka zakouřená (Clavaria fumosa), s charakteristickým výskytem na extenzivně sečených loukách či na druhově bohatých horských smilkových loukách. „Je v Červeném seznamu hub ČR dlouhodobě vedena jako nezvěstná. Výzkum potvrzuje, že kvalitně obhospodařované louky hostí pestřejší společenstva hub,“ uvedl Drahný. Nálezy kyjanky zakouřené byly v posledních letech potvrzeny na české i polské straně Krkonoš, v Orlických horách nebo na Liberecku.
Význam dlouhodobého monitoringu hub spočívá především ve skutečnosti, že houby patří mezi velice citlivé bioindikátory vzdušného znečištění a zejména narušení stability jejich hostitelských lesních porostů. Vědci od 90. let zkoumali houby hlavně jako indikátor a důkaz snižování emisí oxidu siřičitého.
„V posledních letech se výzkum zaměřuje i na houby nelesních stanovišť. Příkladem těchto biotopů mohou být pro Krkonoše typické druhově bohaté horské louky a luční enklávy hostící celou řadu chráněných druhů. Houby, přesněji jejich hojnost, mohou pomoci určit kvalitu probíhajícího lučního managementu a stanovit pro danou lokalitu ten nejvhodnější,” uvedl Drahný.
Výzkum potvrzuje, že kvalitně obhospodařované louky hostí pestřejší společenstva hub. Správa KRNAP dlouhodobě podporuje péči o horské louky vlastními zásahy a obnovou horského hospodaření ve spolupráci s místními zemědělci i vlastníky pozemků. Kvalitní péči o louky usnadňují dotace ministerstev životního prostředí a zemědělství a Operačního programu Životní prostředí, uvedla Správa KRNAP.
Zdroj: ČTK, ilustrativní foto
Dub 22, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Jabloň u Lidmanů v Machovské Lhotě na Náchodsku, která zvítězila v loňském ročníku ankety Strom roku, ošetřil arborista. Cílem je zhruba pětasedmdesátiletý strom zachovat a podpořit místní ovocnářskou tradici. Strom má dutý kmen, přesto stále plodí. Z ořezaných větví vzniknou rouby pro další jabloně. Sdělili to zástupci arboristické firmy a Nadace partnerství, pořádající anketu Strom roku pořádá.
Jabloň se zakřiveným kmenem u penzionu s restaurací U Lidmanů v Machovské Lhotě, která je částí obce Machov na Náchodsku je v pořadí devatenáctým Stromem roku. Jabloň přihlásila do soutěže Místní akční skupina Stolové hory spolu s obcí, školami, zahrádkáři a dalšími spolky a s podporou syna majitele původního hostince u Lidmanů. Strom, kožená reneta zimní, je místním symbolem sousedského života, tradic a udržitelného rozvoje.
Podle arboristů je jabloň vitální jedinec se silně zhoršeným zdravotním stavem. Původně šlo o dvojkmen, přičemž jeden z kmenů se v minulosti odlomil a slabší nakloněný zůstal. Po odlomení vznikla v kmeni dutina, která má přímý vliv na celkovou statiku stromu.
„Je s podivem, že strom s tak poškozenou bází zůstal a nezlomil se úplně. Jsem vděčný za to, že se toho tady mohu účastnit,“ řekl arborista Václav Štojdl z firmy Prostrom Bohemia, která vítězům soutěže zajišťuje sponzorsky odbornou péči.
Ke zlepšení statiky stromu má přispět podpěra z akátového dřeva na kamenných podkladech a redukční řez v části koruny. „Řez neprovádíme sadařským způsobem, snahou je podpořit a zlepšit celkovou statiku. Věřím, že strom bude perspektivní do budoucna a bude i nadále sloužit k setkávání lidí,“ řekl Štojdl.
Prořezané větve dostanou nové využití, rouby budou k dispozici všem zájemcům. „Rouby z jabloně u Lidmanů jsou pro mě impulsem k navázání na tradici, můj děda rouboval nejen jabloně v širokém okolí. Nevím o nikom v Polici nad Metují, kdo by roubování ještě uměl,“ uvedla Martina Frydrychová, která se chystá nabídky využít.
V loňském zpoplatněném hlasování se vybralo 180.000 korun, které Nadace Partnerství přerozdělí zpět místním komunitám v podobě grantu na výsadbu nebo ošetření stromů. Kancelář Místní akční skupiny plánuje v Machovské Lhotě vysadit další stromy. „Za dvě dekády historie ankety se podařilo pro stromy získat přes 2,7 milionu korun. Strom roku tak není jen o soutěžení a sbírání hlasů, ale hlavně o ochraně českého přírodního dědictví a sázení budoucnosti toho příštího,“ uvedla Silvie Zeinerová Sanža z Nadace Partnerství.
Anketu Strom roku vyhlašuje Nadace Partnerství od roku 2002. Hlavním cílem soutěže je podpořit aktivní lidi v péči o stromy v místě, kde žijí. Své tipy do letošní jubilejního 20. ročníku lidé mohou posílat na www.stromroku.cz, do konce dubna. Jabloň u Lidmanů v anketě o Evropský strom roku 2021 skončila mezi 14 finalisty sedmá. Vítězem se stal tisíc let starý dub cesmínový rostoucí v severním Španělsku.
Zdroj: ČTK, zdroj obrázku: stromroku.cz
