Srp 16, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Letošní chladnější a deštivější počasí prospělo lesním porostům. Lesy ve správě Mendelovy univerzity, které se rozkládají od severního okraje Brna až k Blansku, nyní mají prostor zotavit se po vlnách extrémního sucha a přemnožení kůrovce v letech 2015 až 2019. Postižení z minulých let si s sebou však hlavně dospělé stromy ponesou ještě dlouhou dobu.
„Poslední dva roky se srážkově i teplotně dostávají do normálu, což zapříčinilo i nižší počet generací kůrovce, a tedy i výrazně nižší napadení stromů. Díky chladnějšímu počasí letos očekáváme dvě generace kůrovce, dříve byly i čtyři generace. Zatímco v minulém roce touto dobu činil podíl nahodilé, hlavně kůrovcové, těžby okolo 90 procent z celkového objemu, letos je to zhruba 60 procent,“ uvedl Lumír Dobrovolný, vedoucí oddělení rozvoje a pedagogiky Školního lesního podniku Křtiny.
Sucho poznamenalo také listnaté stromy, které musí lesníci odtěžit i kvůli bezpečnosti návštěvníků lesů. Postupně se však vrací k úmyslným těžbám, které kvůli kůrovci museli odsunout, avšak pro stabilitu i kvalitu lesa je jejich provedení rozhodující.
„Příroda si letos na chvíli oddechla. Také sazenice z výsadeb i stromky z přirozené obnovy vykazují nadprůměrnou vitalitu. Les však roste třeba stovku let a byli bychom špatní hospodáři, kdybychom se teď chlácholili, že je vše v normálu. Aktivně reagujeme na klimatické modely a vědecké studie, ukazující na bohužel nepříznivý vývoj v budoucnu. Provádíme hospodářská opatření adaptující lesy na očekávané nejrůznější klimatické výkyvy,“ dodal odborník.
Kromě tzv. výchovné těžby, jejímž cílem je kromě jiného odstranit špatné stromy a usměrnit tím růst lesa, se lesníci věnují také pěstební činnosti. Je to třeba ožínání vegetace kolem sazenic. „V minulém roce byla unikátně silná semenná úroda dubu zimního, čehož chceme v přirozené obnově náležitě využít. Duby jsou v naší koncepci totiž strategickou dřevinou. Chystáme se také na podzimní zalesnění,“ sdělil Dobrovolný.
Daří se i lesům na Znojemsku. „Současné klimatické podmínky stromům v lese naprosto vyhovují. Díky chladnému jaru neočekáváme tolik generací kůrovce a se suchem se nepotýkáme,“ sdělil ředitel Městských lesů Znojmo Zdeněk Trojan.
Autor a zdroj: ČTK
Čvc 26, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Přírodovědci objevili v malé příhraniční rezervaci Ostrůvek na Tachovsku 90 druhů lišejníků a dva vzácné brouky, řekla Zuzana Blažková ze Správy Chráněné krajinné oblasti Český les, kam nenápadné, těžko přístupné a neprozkoumané území u Lesné patří. Cílem bádání je až v posledních letech, jde o mapování vybraných druhů rostlin a živočichů organizované Agenturou ochrany přírody a krajiny.
„Ojedinělá lokalita se zachovala hlavně proto, že podmáčený terén znemožnil těžbu a odvoz dřeva. Les uvnitř rezervace je dnes ponechán přirozenému vývoji. Režim péče s přirozeným procesem obnovy lesa a dostatkem mrtvého dřeva by měl být nadále zárukou zachování přirozeného stavu území, a tím i vzácných druhů,“ uvedla Blažková.
Podle ní se o senzaci postaral Ondřej Peksa, lichenolog (specialisty na lišejníky) Západočeského muzea v Plzni, když odevzdal výsledky svého průzkumu. „V rezervaci objevil kryptovku Gyalecta ophiospora, druh dosud z ČR neuváděný,“ řekla Blažková. Dalšími vzácnými lišejníky v Ostrůvku jsou třeba papršlice bělohlavá, která obrůstá staré smrky a jedle, houboplodka krvavějící z přirozených horských lesů, která našla v rezervaci zalíbení v koruně buku.
„Téměř čtvrtina nalezených druhů lišejníků patří na červený seznam (ohrožených druhů) do různých kategorií ohrožení,“ řekl Peksa. Dalších 19 druhů je evidováno v databázi DaLiBor. „Území rezervace Ostrůvek má skutečný pralesovitý charakter a je klíčovým útočištěm původních lišejníků Českého lesa,“ dodal.
Entomolog (zabývající se studiem hmyzu) Zdeněk Papoušek tam objevil malou, ale stabilní populaci ohroženého střevlíka Ullrichova poddruhu rhilensis, jehož areál rozšíření zahrnuje Balkán, Maďarsko a Rakousko, a chladnomilnou mandelinku Cryptocephallus pallifrons, která poslední dobou z neznámých důvodů mizí z celého evropského kontinentu. Příčinou bohatství místní flóry lišejníků a fauny bezobratlých je mrtvé tlející dřevo v různé fázi rozkladu. Na něm existenčně závisí brouci dřevomilové.
„Z jejich zástupců tam Papoušek našel druhy Xylophilus corticalis a Hylis cariniceps, kriticky ohrožené druhy z červeného seznamu,“ uvedla Blažková.
Zdroj: ČTK
Autor: Správa CHKO Český les
Čvc 22, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Na další sázení listnatých stromů v městech a obcích nabídne ministerstvo životního prostředí (MŽP) 350 milionů korun. Vedle individuální výsadby úřad nově podpoří i velké výsadbové projekty. Příjemci dotace však musí zajistit také vysazení dalších listnáčů, financované z jiných zdrojů. O oba typy dotací si zájemci mohou požádat od 2. srpna, uvedla za MŽP Dominika Pospíšilová v tiskové zprávě. Během posledních dvou let resort dotací podpořil výsadbu 70.000 stromů. Původně vyčleněných 200 milionů korun z Národního programu životní prostředí letos na jaře navýšil o dalších 100 milionů.
Současná dotace pochází ze stejného programu. „Každý, kdo má chuť a příležitost sázet, ať nezaváhá,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „Míra naší podpory bude i tentokrát až stoprocentní a zájemcům jako vždy zafinancujeme nejen nákup materiálu a výsadbu, ale i následnou péči o nové stromy,“ dodal.
V srpnu letošního roku podle něj příjem žádostí začne a pokud se alokace nevyčerpá dřív, výzva skončí na konci roku 2023. „Malé výsadby mohou od nás získat podporu na projekt maximálně ve výši 250 tisíc korun, u velkých výsadeb to bude až pět milionů korun. U nich navíc chceme znásobit naši snahu a budeme od organizací požadovat navýšení sumy na výsadbu v poměru minimálně 1:1 vůči naší podpoře,“ uvedl Brabec.
Na individuální výsadby resort dá 200 milionů korun. Dobrovolníci budou moci listnáči osadit veřejně přístupná místa měst a obcí v zástavbě i v okolí. Příspěvek cílí i na zasazení listnáčů v uzavřených vnitroblocích a společných dvorech bytových domů.
„Ucházet se o příspěvek mohou místní organizace, úřady, firmy, školy, komunity, spolky, skupiny aktivních lidí i jednotlivci. Jediné zásadní kritérium, které musí žadatel splnit, je prokázat legitimní vztah k místu výsadby,“ uvedl k tomuto typu příspěvku ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. Fyzické osoby se prokážou trvalým bydlištěm, nájemní smlouvou nebo vlastnictvím pozemku v lokalitě. U právnických osob úřad žádá informace o sídle, působnosti či vlastnictví pozemku v místě výsadby.
Pro velké výsadby je vyčleněno 150 milionů korun. O dotace si mohou požádat neziskové organizace a Místní akční skupiny, které mají zkušenost se sázením stromů. Příspěvek lze rozdělit formou grantů dalším koncovým příjemcům. Příjemci grantů podle resortu mohou použít k doplnění financí například dary soukromých společností, příspěvky státních podniků i fyzických osob nebo zdroje ze zahraničí. Vedle veřejných prostranství lze výsadby zaplacené touto dotací provést i v komunitně využívaných vnitroblocích.
Příjemci obou typů dotací také musí registrovat provedenou výsadbu do mapy na webu iniciativy Sázíme budoucnost. Iniciativa si klade za cíl vysadit v Česku během pěti let deset milionů stromů. Zatím v ní bylo vysazeno 1,106.331 stromů.
Zdroj: ČTK
Čvc 20, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Popsat princip rychlé reakce buněk rostlinných kořenů na hormon auxin se pokouší tým z Univerzity Karlovy (UK). Tým využil nový přístup k měření tzv. membránového potenciálu buněk v kořenech. Vědci použili speciální mikroskop, který živou rostlinu příliš nenaruší. Studii o výzkumu, který přinesl nové poznatky o hormonu auxin, zveřejnil prestižní časopis Nature Plants. Zástupci Přírodovědecké fakulty UK (PřF UK) o tom informovali v tiskové zprávě.
Hormon auxin je součástí všech vyšších rostlin. Podílí se na mnoha procesech formování rostlinného těla. Klíčový je pro růstové pohyby, kterými rostlina reaguje na nějaký podnět – například u slunečnic otáčejících se za sluncem jde o takzvaný heliotropismus.
Tým Matyáše Fendrycha z PřF UK zkoumá růsty kořenů a analyzuje především základní druh tropismu, tzv. gravitropismus – to, jak se kořen rostliny orientuje vůči gravitačnímu poli země. „Gravitace je to první, v čem se rostoucí kořen rostliny orientuje v případě, že nemá k dispozici jiné navigační klíče – jako je například voda,“ uvedl Fendrych.
Centrem pro vnímání gravitace je podle vědců kořenová čepička, která je na špičce kořene. Reakce na gravitaci je ale v kořenu na jiném místě. Pro to, aby rostlina správně reagovala, musí být tato místa informačně propojena. Propojení zajišťuje právě auxin. Pokud špička zaznamená změnu směru gravitace, vyšle auxinový signál na spodní stranu kořene, který tamním buňkám „sdělí“, že mají přestat růst a kořen tím může změnit směr svého růstu. Odborníci v současnosti znají podstatu „klasické“ odpovědi buněk na auxin. Poté, co se auxin naváže na receptor, se spustí molekulární procesy, což vede k přepsání některých genů a reakci buňky. Tato reakce zabere minimálně pět minut.
Přitom podle odborníků existují i velmi rychlé odpovědi na auxin, které trvají nižší desítky vteřin. U nich je však zatím neznámý molekulární mechanismus i jejich význam pro gravitropismus kořenů. „Reakce buněk na auxin dokáže být nečekaně rychlá, což není v souladu s tím, jak chápeme auxinovou signální dráhu,“ uvedl Fendrych. „Přesně tento problém se náš tým pokouší rozlousknout – a náš nový článek nás přibližuje k pochopení mechanismu rychlé odpovědi na auxin,“ dodal.
Vědci vyšli z pozorování rostlinných fyziologů, která ukazovala, že přítomnost auxinu mění rozložení elektrického náboje na obou stranách buněčné membrány. Ten ovlivňuje metabolické i signální děje buňky. „Doposud ale nikdo nezačal zjišťovat, proč se to vlastně děje a jaký význam má depolarizace pro gravitropismus kořene,“ uvedl Fendrych.
Dřív se k měření potenciálu využívaly elektrody, nyní vědci ukázali, že to lze řešit pomocí mikroskopu. „To je takový metodický přínos, že jsme schopní rostliny pozorovat, aniž bychom je příliš stresovali a příliš do nich zasahovali,“ řekl Fendrych. Studie podle něj přinesla i další posun v poznání auxinu.
„Je důležitý pro spoustu věcí. My jsme zde jeden jeho efekt rozklíčovali a popsali jsme, že právě membránová depolarizace, jakožto efekt způsobený auxinem, je důležitý pro gravitropismus kořenů,“ doplnil.
Na studii kromě Fendrychovy laboratoře na UK pracovali vědci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze či University of Tasmania. Výzkumná práce Matyáše Fendrycha je podpořena prestižním juniorským grantem Evropské výzkumné rady. Vědec ho získal v roce 2018.
Zdroj: ČTK
Čvc 16, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Malá skupina studentů Univerzity Pardubice absolvuje etnografický výzkum, dvacet dní budou v polární oblasti Švédska, bez internetu, telefonního signálu i kontaktu s jinými lidmi, uvedla škola v tiskové zprávě.
Malá skupina studentů Univerzity Pardubice absolvuje etnografický výzkum, dvacet dní budou v polární oblasti Švédska, bez internetu, telefonního signálu i kontaktu s jinými lidmi, uvedla škola v tiskové zprávě.
Studenti se budou učit, izolováni od vnějšího světa, sebepoznávání a budou se věnovat studiu společenské proměnlivosti vztahů ve skupině, jíž budou součástí, řekl vedoucí Katedry sociální a kulturní antropologie Adam Horálek.
Horálek osm studentů do odlehlé oblasti vede. Míst, kde je možné se v přeplněné Evropě zcela odpoutat od civilizace, není mnoho. I proto se osmičlenná skupina vydala do polární oblasti národních parků Sarek, Padjelanta a Stora Sjaefallets, které představují největší divočinu Evropy a současně její nejstarší chráněné území.
Izolace bude pro výzkum extrémní nejen mírou, ale i délkou. Během téměř tří týdnů se ve skupině podle expertů projeví mnoho sociálních proměn. Studenti se ale také naučí základům přežití v divočině, zjistí víc o životním prostředí, soužití člověka s přírodou, o Švédsku a jeho původních obyvatelích, Sámech.
Každý student si během cesty povede terénní deník, část z nich bude dokumentovat cestu také fotograficky a pomocí videa. Právě kvůli tomu s sebou skupina kromě základního vybavení a potravin veze i dvě solární nabíječky.
Terénní výzkum mají studenti bakalářského programu Sociální a kulturní antropologie povinný, v navazujícím magisterském studiu je pak povinně volitelný. V minulosti vysokoškoláci navštívili Tchaj-wan, Altaj nebo ruskou Karelii. Byli také v Moldavsku, na Ukrajině, v Rumunsku či na Slovensku a organizovali expedice například do Střední Asie.
Zdroj: ČTK
