Zář 6, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) letos vyřezá borůvčí na přibližně čtyřech hektarech květnatých luk. Jde o jejich ochranu před zarůstáním. Borůvčí na loukách je důkazem postupné přeměny louky v původní les, sdělil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
„Louky mající ještě naději na záchranu od porostů borůvky postupně osvobozujeme. Keříky borůvek se vkrádají z okrajů lesa zejména tam, kde louky pozbyly pravidelnou péči. Borůvku jako pionýra lesa následně doplňují náletové dřeviny a pasekové byliny,“ uvedl Drahný. Borůvce, tedy opadavému keříku, který patří do jehličnatých a listnatých lesů, na vřesoviště a rašeliniště v Krkonoších, vyhovují půdy nevysychavé, kyselé a chudé na živiny.
„Díky ohromnému úsilí rodin hospodářů – budařů – vznikla v Krkonoších unikátní luční společenstva s vysokou přírodní a kulturní hodnotou. Změny tradičních hospodářských rytmů urychlil konec druhé světové války, kdy hospodaření ustalo. Do té doby se borůvčí drželo zpravidla v lese, na loukách pro něj nebylo místo,“ uvedl Drahný.
V Krkonoších horské louky vznikaly dlouhodobě ve spojení s činností člověka, postupně se rozšiřovaly, až vznikly drobné kompaktní, ale i rozsáhlé luční enklávy o několika desítkách hektarů. Na horských enklávách se pravidelně hospodařilo minimálně 450 let, uvedli zástupci národního parku. Správa KRNAP se díky několika projektům na podporu lučních společenstev rostlin a živočichů snaží zachovat a obnovit péči na nejcennějších zachovalých loukách. Proto je na vybraných loukách borůvka vysekávána spolu se snahou obnovit hlavní zemědělské činnosti.
Autor: KRNAP
Zdroj: ČTK
Zář 3, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
V anketě o Strom roku zatím vede lípa rostoucí na Svitavsku, hlasování po víkendu vstoupí do závěrečné tajné fáze. V tiskové zprávě to dnes za pořadatelskou Nadaci Partnerství uvedl David Kopecký. Do letošního finále 20. ročníku ankety postoupilo 12 kandidátů ze sedmi krajů, porota vybírala ze 77 návrhů. V předchozím ročníku titul Strom roku 2020 získala jabloň u hostince U Lidmanů v Machově na Náchodsku.
Hlasuje se od 21. června do 12. září, o půlnoci na 6. září ale pořadatelé průběžné výsledky ankety utají. Pořadí na medailových pozicích je zatím těsné, s rozdílem několika desítek hlasů vede lípa z Telecí na Svitavsku, v závěsu jsou dub z Kozlovic na Frýdecko-Místecku a smrk z brněnské Ramešovy ulice. Kopecký uvedl, že každý z dvanáctky finalistů má šanci na vítězství. Lidé mohou podpořit své favority prostřednictvím DMS nebo na www.stromroku.cz.
Vítězný Strom roku nadace vyhlásí 22. září v Brně. Získá odborné arboristické ošetření. Stejně jako předchozí vítězové také bude reprezentovat Českou republiku v mezinárodním kole ankety o Evropský strom roku.
Titul Strom roku 2020 získala jabloň u hostince U Lidmanů v Machově na Náchodsku. Ovocný strom dostal toto ocenění poprvé. Jabloň, kožená reneta zimní, už přes sedm dekád poskytuje stín návštěvníkům hostince. Strom je místním symbolem sousedského života, tradic a udržitelného rozvoje. Podle pamětníků byly ve 20. letech minulého století na místě vysazeny čtyři jabloně. Když poslední z nich začala chřadnout, zachráněná větev dala život té současné.
Autor: stromroku.cz
Zdroj: ČTK
Srp 31, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Záchranná genofondová zahrada Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) ve Vrchlabí se po opravách stala přidruženým členem Unie botanických zahrad. V zahradě je více než 300 druhů či klonů ohrožených krkonošských rostlin, tedy zhruba třetina krkonošské flóry. Členství v unii pomůže zahradě KRNAP při spolupráci s ostatními zahradami na záchraně rostlin. Vrchlabská genofondová zahrada vznikla v roce 1983, její součástí je také pracoviště genetické banky. Zahrada je ve všední dny po dohodě přístupná veřejnosti.
„Členství v unii je zásadní zejména z důvodu spolupráce s ostatními botanickými zahradami na záchranných programech a také kvůli přístupu k informacím a výměně zkušeností,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Členství v Unii botanických zahrad bylo schváleno na její valné hromadě 24. srpna. „Prezident i viceprezident unie při inspekční návštěvě naší zahrady ocenili jak odbornou, tak i logistickou, didaktickou a estetickou stránku naší genofondové zahrady,” uvedl Drahný.
Ke členství v unii pomohly zahradě podle zástupců Správy KRNAP komplexní opravy jak genofondové zahrady, tak i vnitřních prostor a laboratorního vybavení genetické banky. Ty byly provedeny v letech 2018 až 2020 v rámci projektu Operačního programu životní prostředí (OPŽP) Evropské unie. „Postupně probíhá i další rozšiřování uchovávaného genofondu vzácných a ohrožených rostlinných druhů,“ doplnil Drahný.
Příkladem může být koniklec jarní alpínský. Po vymření jesenické populace jsou Krkonoše posledním místem výskytu tohoto kriticky ohroženého a mizejícího druhu v ČR. „Letos se na nově objevené lokalitě podařilo z většího počtu jedinců odebrat semena, která již klíčí. Uložení semen, která bude možné získat z rozpěstovaných rostlin, v genové bance je zcela zásadním krokem pro záchranu mizející krkonošské populace,“ uvedl mluvčí parku.
V posledních letech byla také založena sbírka krkonošských jestřábníků, mezi nimiž je podle zástupců národního parku řada velmi vzácných druhů. „V blízké budoucnosti plánujeme namnožit jednotlivé keře endemického jeřábu sudetského, které v rámci počínající spolupráce rozmístíme v různých botanických zahradách a vytvoříme tak zálohy jejich jedinečného genofondu,“ sdělil Drahný.
Vrchlabská kolekce ohrožených krkonošských rostlin zahrnuje i obtížně pěstovatelné druhy, jako třeba kropenáč vytrvalý či hadilka obecná. Příkladem ohrožených druhů krkonošské květeny v genetické zahradě, z nichž část byla použita k posílení slábnoucích populací v přírodě, je koniklec jarní alpínský v Čertově zahrádce, vrba bylinná v Malé Kotelní jámě, jeřáb sudetský v Obřím dole nebo rozrazil chudobkovitý na vrcholu Sněžky. KRNAP vznikl v roce 1963 a společně s polským parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě.
Autor: KRNAP
Zdroj: ČTK
Srp 27, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Česká společnost ornitologická (ČSO) vybuduje v ptačí rezervaci Josefovské louky u Josefova na Náchodsku soustavu různě velkých mělkých tůní a ostrůvků zvanou ptačník. Dílo bude mít rozlohu tři hektary. Ornitologové tím významně rozšíří již existující mokřad, který pomůže vzácným ptákům, obojživelníkům či vážkám a přispěje k zadržení vody v krajině. V tiskové zprávě to uvedl správce ptačího parku Josefovské louky Břeněk Michálek.
Hloubení nové soustavy tůní má začít letos na podzim, aby mohl ptačník sloužit ptákům k hnízdění na jaře 2022. „Věříme, že ptačník přiláká další vzácné druhy ptáků jako je například pisila čáponohá. Ta se v parku už dvakrát zastavila, ale díky ptačníku bude k vidění častěji,“ uvedl Michálek.
Výstavbou nových tůní ČSO rozšíří Slavíkovský ptačník o velikosti 1,5 hektaru. Oba na sebe navazující ptačníky, Slavíkovský a nový centrální, budou fungovat jako soustava vodních ploch lákající množství vrubozobých a brodivých ptáků, bahňáků, ledňáčky a řadu pěvců vázaných na vodu a bahnité břehy.
Ptačí park Josefovské louky vzniká od roku 2006 a má rozlohu kolem 80 hektarů. Rozmanitá příroda tu vznikla díky opatřením, jako je řízené zavlažování, péče o vegetaci, pastva velkých kopytníků a hloubení tůní. V lokalitě bylo pozorováno 190 druhů ptáků, osm druhů obojživelníků či 32 druhů vážek.
Páteří Ptačího parku je sto let starý závlahový systém řeky Metuje, který po opravě umožňuje regulaci výšky spodní vody na okolních loukách.
Ochranáři louky s pomocí stovek dárců vykupují a budují na nich tůně a velké vodní plochy, které zajistí potravu ptákům a životní prostor ohroženým druhům bezobratlých. Zatím ochranářům patří asi 46 hektarů parku. Návštěvníci v lokalitě najdou informační cedule, naučnou stezku, pozorovatelnu či odpočívadla.
Od začátku loňského října spásají louky také pratuři, kteří byli převezeni k Jaroměři z rezervace u Milovic. Spásáním křovin a rostlin a rozdupáváním podmáčených luk pomohou vytvářet vhodné podmínky pro mokřadní a luční ptáky. Doplnili tak stádo divokých koní, které spásá Josefovské louky od ledna 2018.
Autor: ČSO
Zdroj: ČTK
Srp 26, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Africké horské lesy zadržují více uhlíku, než se předpokládalo. Vyplývá to z mezinárodní studie, na níž spolupracovali vědci z Česka. Jeden hektar nedotčených tropických lesů v horách uloží přibližně 150 tun uhlíku. Odpovídá to množství emisí oxidu uhličitého (CO2) ročně vyprodukovaných při výrobě elektřiny pro stovku domácností. Vědce ale také překvapilo, jak rychle tyto lesy mizí, uvedli zástupci Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě. Na výzkumu spolupracovali vědci z Botanického ústavu AV, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) a České zemědělské univerzity (ČZU). Studii zveřejnil časopis Nature.
Výzkum ukázal, že se v afrických horských lesích zachytí více uhlíku než na stejné ploše v amazonském deštném pralese. Na rozdíl od jiných kontinentů také tamní horské lesy zachytí stejné množství uhlíku jako lesy nížinné. Stávající informace Mezivládního panelu pro změnu klimatu, který působí při OSN, uváděly, že v horských lesích se ukládá jen 89 tun uhlíku na hektar. Význam těchto lesů pro zmírnění změny klimatu je tedy podle nové studie výrazně vyšší.
Navzdory očekávání jsou v horských lesích velmi často vzrostlé stromy, s průměrem kmenu přes 70 centimetrů. A právě ty zachycují mnoho uhlíku. „Mezinárodní výzkum, při němž bylo změřeno na 72.000 stromů, probíhal na 44 horských lokalitách ve 12 afrických státech od Guineje po Etiopii, na jihu pak až po Mosambik. Samotné měření v horské lokalitě probíhá tak, že se vytyčí oblast, ve které se zaznamenává průměr kmene, výška a druh každého stromu. Z těchto údajů lze pak spočítat množství uhlíku, které stromy pohlcují,“ popsal postup Jiří Doležal z Botanického ústavu.
Tým z Česka ke globální studii podle AV přispěl výsledky patnáctiletého ekologického výzkumu v horských oblastech Kamerunu. „Během této doby se nám i díky intenzivní spolupráci mezi českými odbornými institucemi podařilo významně přispět k poznání biodiverzity jedné z nejméně probádaných části světa a shromáždit unikátní data o rostlinách, hmyzu a ptácích západní Afriky,“ uvedl David Hořák z PřF UK.
Miroslav Svoboda z ČZU dodal, že studie upozorňuje i na zásadní pokles rozlohy horských lesů. Autoři studie spočítali, že za posledních 20 let ubylo 0,8 milionu hektarů lesa, zejména v Demokratické republice Kongo, Ugandě a Etiopii. Vedlo to k uvolnění více než 450 milionů tun CO2 zpět do atmosféry. Při pokračovaní současného tempa odlesňování přijde Afrika do roku 2030 o dalšího půl milionu hektarů těchto lesů.
Od roku 2000 podle vědců zmizelo v Africe zhruba pět procent horských lesů, v některých zemích je to přes 20 procent. Vedle role ve zmírnění změny klimatu jsou přitom tyto lesy i biotopem pro mnoho vzácných a ohrožených druhů. Útočiště v nich má třeba poslední populace pralesních slonů. Sloni také roznášejí semena, živiny a spásají menší stromy, čímž podle AV přispívají k lepším podmínkám pro další růst vyšších stromů. V tzv. Bonnské úmluvě uvolnila většina afrických států velké plochy na obnovu lesů. Vědci však upozorňují na to, že ačkoliv zalesňování je důležité, důležitější je zabránit odlesňování.
Autor: Botanický ústav AV
Zdroj: ČTK
