Zář 23, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Titul Strom roku 2021 získala takzvaná Zpívající lípa z Telecí na Svitavsku. Na druhém místě v ekologické anketě o nejsympatičtější dřevinu ČR skončil dub z Kozlovic na Frýdecko-Místecku, třetí je smrk ztepilý z brněnské Ramešovy ulice. Anketu pořádala podvacáté Nadace Partnerství. Její výsledky dnes vyhlásila v Brně.
V anketě hlasovalo více než 7250 lidí, kteří vybírali z finálových 12 stromů ze sedmi krajů. Pro vítězný strom jich hlasovalo přes 2600, v pořadí druhému stromu dalo hlas zhruba 1800 lidí. Díky zpoplatněnému hlasování se nadaci podařilo vybrat bezmála čtvrt milionu korun, peníze nadace rozdělí jako grant mezi letošní finalisty a takzvané Stromy hrdiny.
„Zpívající lípa nebo také Lukasova lípa patří mezi nejmohutnější a nejstarší stromy České republiky a je památná … Její příběh měl v plánu zhudebnit Bohuslav Martinů,“ uvedl za nadaci David Kopecký. Stáří lípy je podle něj odhadováno na více než 700 let.
Její přezdívka podle pořadatelů odkazuje až k dobám husitským. K lípě se vztahuje několik pověstí. Podle té nejznámější přepisoval stařeček Jiroušek v dutém kmeni Nový zákon. Přitom si zpíval žalmy a zpěv, který se mísil s šuměním listí, se nesl krajem a dal údajně vzniknout přízvisku lípy.
Pověst existuje ve více variantách, mezi spisovatele, kteří ji zahrnuli do svého díla, patří například Alois Jirásek nebo Teréza Nováková. Jiná verze z druhé poloviny 18. století vypráví, že místní hospodář, český bratr, očekával návštěvu evangelického faráře ze Slezska. Vyhlížel ho z lípy, propadl se ale do dutiny a následkem pádu ohluchl. V lípě pak trávil čas a prozpěvoval si žalmy. Druhé přízvisko lípy se odvíjí od rodu Lukasů, kterým statek patřil do roku 1915.
Vítězný strom bude odborně ošetřen a bude reprezentovat Česko v mezinárodní anketě Evropský strom roku. Anketu Strom roku vyhlašuje Nadace Partnerství od roku 2002. Hlavním cílem je podpořit aktivní lidi v péči o stromy v místě, kde žijí.
Titul Strom roku 2020 získala jabloň u hostince U Lidmanů v Machově na Náchodsku. Ovocný strom dostal toto ocenění poprvé. Jabloň, kožená reneta zimní, už přes sedm dekád poskytuje stín návštěvníkům hostince. Strom je místním symbolem sousedského života, tradic a udržitelného rozvoje. Podle pamětníků byly ve 20. letech minulého století na místě vysazeny čtyři jabloně. Když poslední z nich začala chřadnout, zachráněná větev dala život té současné.
Autor: Nadace Partnerství
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: stromroku.cz
Zář 20, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Letošní ročník výstavy orchidejí v botanické zahradě v pražské Troji se soustředí na rostliny z oblasti Ekvádoru a Jižní Ameriky. Výstava se bude konat ve skleníku Fata Morgana od čtvrtka 23. září do neděle 10. října. Návštěvníci se mohou těšit asi na 650 orchidejí, jak informovala mluvčí zahrady Michaela Bičíková. Expozice s tématem Miniatury a giganti Ekvádoru se konala už v roce 2020, kvůli vládním opatřením souvisejícím s pandemií koronaviru byla výstava už po čtyřech dnech konání uzavřena.
„Situace v loňském roce ale byla taková, že jsme výstavu po pouhých čtyřech dnech od zahájení museli ukončit. Letos zase nebylo možné akci uspořádat v tradičním jarním termínu. Protože jsme fanoušky orchidejí o zážitek nechtěli připravit, rozhodli jsme se přehlídku přesunout na podzim a současně zopakovat zajímavé téma loňského roku,“ uvedl ředitel Botanické zahrady hlavního města Bohumil Černý.
V subtropickém skleníku Fata Morgana budou k vidění mimo jiné orchideje ze sbírek botanické zahrady. Ty doplní bromélie, anturia, monstery a další rostliny původem z Jižní Ameriky. Expozici spolu s pracovníky botanické zahrady připravili studenti České zahradnické akademie Mělník pod vedením floristky Kláry Franc Vavříkové. Ta navrhla květinová aranžmá pro přehlídku orchidejí v pražské botanické zahradě potřetí.
Sbírka orchidejí byla v trojské botanické zahradě založena v roce 1995. V současnosti podle kurátorky tropických rostlin Romany Rybkové čítá asi 2300 druhů orchidejí a zhruba dvojnásobný počet rostlin. Mezi nimi jsou i orchideje z rodu Paphiopedilum, které jsou v přírodě ohrožené, nebo orchideje, které byly objeveny nedávno.
Orchideje zahrada získává nákupem od specializovaných firem, výměnou s jinými botanickými zahradami nebo na základě povolení z přírody. Trojská botanická zahrada se také věnuje množení zvláště ohrožených druhů orchidejí v laboratorních podmínkách, dodala kurátorka.
Podle odhadů existuje na světě okolo 27.000 druhů orchidejí. Počty nejsou konečné, každoročně jsou totiž objevovány a popisovány další. Ekvádor, k němuž se letošní výstava vztahuje, je domovem asi 4000 druhů orchidejí. Mezi nimi rostliny s květy menšími než jeden milimetr nebo naopak gigantické, které vynikají výškou rostliny, velikostí květenství nebo rozměry jednotlivých květů. V ekvádorských Andách rostou také orchideje rodu Myrosmodes, které jsou v horách nejvýše rostoucí orchideje.
V areálu zahrady bude možné si orchideje rovněž zakoupit. Prodej v prostorách zásobního skleníku má na starost společnost Pokojovky. V nabídce bude rovněž nový kalendář trojské botanické zahrady, který zahrada vydává při příležitosti výstavy. Kalendář pokrývá období 16 měsíců od září 2021 do prosince 2022 a zdobí ho fotografie orchidejí, jejichž autory jsou kurátoři botanické zahrady Prahy. Zájemci si ho mohou zakoupit za 150 korun.
Pro vstup na výstavu platí vstupné běžné pro návštěvu skleníku Fata Morgana. Za jeho návštěvu tak zaplatí dospělí návštěvníci 150 korun, děti, studenti, senioři a invalidé platí poloviční částku. Kvůli přípravám výstavy bude v úterý a ve středu 21. září a 22. září pro veřejnost uzavřený skleník Fata Morgana. Naopak v pondělí 27. září v průběhu přehlídky orchidejí bude skleník lidem přístupný, uvedla zahrada na svém webu.
Botanická zahrada byla založena v roce 1969. Přes 20 let ji veřejnost mohla navštívit jen ve dnech otevřených dveří, celoročně přístupná je od srpna 1992. V 90. letech do správy získala památkově chráněnou vinici sv. Kláry a před 15 lety byl otevřen tropický skleník Fata Morgana. Venkovní expozice se rozkládají na ploše téměř 25 hektarů. V areálu mohou návštěvníci vidět 15.000 druhů stromů a květin. Běžně zahradu navštíví kolem 370.000 lidí za rok.
Autor: Botanická zahrada Praha
Zdroj: ČTK
Zář 18, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Dub zvaný Dubisko valašisko tvrdé, který stojí na kopci Strážnice nad obcí Kozlovice na Frýdecko-Místecku, vydržel pustošivou vichřici i částečné vypálení. Jeho stáří se odhaduje na 500 let a nyní se dostal do finále soutěže Strom roku, jejíž výsledky organizátoři vyhlásí příští týden. Obvod kmene stromu je 400 centimetrů. Název dubu pochází od zesnulé kronikářky, pamětnice a průvodkyně kozlovického fojtství Marie Prudké.
„Ona právě o tomto stromu prohlásila, že je to dubisko valašisko tvrdé, a to z toho důvodu, že se vždy podivovala nad tím, že po tolika traumatech dub ještě žije,“ uvedl Lukáš Synek, který strom do ankety nominoval.
Při ničivé vichřici v roce 1957 se dubu ulomila část koruny. Později ho v 80. letech minulého století někdo zevnitř vypálil. „V kronikách o něm mnoho zmínek nenajdeme. Jisté je, že během svého dlouhého života přežil rozmary počasí i lidské bezohlednosti. Kdo přesně tehdy dub vypálil, se neví. Dnes se do něj vejdou čtyři lidé,“ doplnil Synek.
V minulosti se tento dub dočkal i fotografické výstavy svých snímků v jednom z knihkupectví ve Frýdku-Místku. V roce 2019 se stal hlavní lokací filmové pohádky Největší dar, jejíž uvedení do kin se kvůli koronavirovým opatřením odložilo.
Anketa Strom roku se koná každoročně od roku 2002 pod záštitou ministerstva životního prostředí. V letošním ročníku bylo nominováno 77 stromů, z nichž 12 se dostalo do finále. Kromě dubu z Kozlovic je z Moravskoslezského kraje ve finále také Novoveská lípa na úpatí moravskoslezských Beskyd ve Frýdlantu nad Ostravicí. Výtěžek z hlasování je určen na ošetření a výsadbu nových stromů.
Autor: obec Kozlovice
Zdroj: ČTK
Zář 14, 2021 | Živá příroda a krajina, les
U Blanska obnoví zhruba 200 let starou lipovou alej mezi místní částí Obůrka a Novými Dvory. Stromy ponesou jména blanenských osobností, které může navrhovat i veřejnost. Radnice to uvedla na svém webu.
Stromořadí lip se bude jmenovat Salmova alej blanenských osobností. Radnice uvedla, že lipové aleje v Moravském krasu nechal vysázet v první čtvrtině 19. století starohrabě František Hugo Salm. Stromořadí tehdy lemovala cesty od hradu Blansek přes Nové Dvory a Obůrky až do Blanska.
„Dodnes se zachovalo 57 vzrostlých lip v Novodvorské aleji a 11 lip u Obůrky. S myšlenkou obnovy části původní Salmovy aleje v úseku mezi obcemi Nové Dvory – Obůrka přišel také nápad věnovat každý ze stromů jedné z blanenských osobností, ať už někomu z historie nebo třeba i našim současníkům. Stromořadí bude kopírovat 200 let starou historickou trasu, předpokládáme, že vysadíme celkem 66 lip,“ uvedl Zdeněk Špíšek ze sdružení Horizont. Dobrovolníci ze sdružení stromy vysadí.
Sázet budou lípu srdčitou a lípu velkolistou. U každého ze stromů bude kartička se jménem osobnosti a QR kód s odkazem na její krátký životopis na internetu. Návrhy na konkrétní jména sdružení přijímá prostřednictvím webového dotazníku.
„Historické nebo žijící osobnosti Blanenska může veřejnost nominovat do konce měsíce září. Návrhy posoudí odborná komise a ze zaslaných návrhů bude vylosováno deset autorů – navrhovatelů, kteří obdrží sazenici ovocného stromu,“ doplnil Špíšek.
V návrhu by proto kromě zdůvodnění nominace neměl chybět kontaktní e-mail. Výsadbu lip pak mají dobrovolníci ze sdružení naplánovanou na 15. až 17. října.
Autor: Blansko
Zdroj: ČTK
Zář 10, 2021 | Živá příroda a krajina, les
V grantové výzvě Sázíme budoucnost Nadace Partnerství na podporu podzimního sázení stromů uspělo 55 projektů, mezi nimi například i veřejný ovocný sad. Nadace mezi ně rozdělí přes 2,3 milionu korun. Peníze v říjnu a listopadu využijí na vítězné projekty dobrovolníci z neziskových organizací, školy, farnosti či radnic. Nadace o tom informovala v tiskové zprávě. Odborná komise nadace letos vybírala ze 70 návrhů, úspěšné tak byly více než tři čtvrtiny žadatelů. V projektech se objevovaly například plány na zachování původních odrůd stromů či zvýšení odolnosti krajiny vůči změnám klimatu.
„Chceme místu, okolo kterého směřují kroky při procházce za ves, vrátit zelený háv. Vysadit stromy, zadržet vodu a celkově jej v létě zchladit a tím vytvořit i další zelené zázemí obci,“ uvedl Jan Pícka ze Sboru dobrovolných hasičů Měcholupy na Lounsku, který stojí za projektem nazvaným Zelené rumy.
Stejný cíl má i Petr Dostál z Velkých Albrechtic na Novojičínsku, kde místní plánují veřejný ovocný sad.
„Účelem projektu je na lokální úrovni zapojit veřejnost do aktivit vedoucích k adaptaci na změnu klimatu a podporu obnovy diverzity, zvýšit zájem o své okolí a zvýšit povědomí o starých ovocných odrůdách a jejich přínosu,“ uvedl Dostál. Projekt Sázíme budoucnost je celostátní iniciativa nadace, díky níž bylo za dva roky vysazeno asi 1,1 milionu stromů. Cílem je vysadit za pět let deset milionů stromů mimo les.
