Říj 10, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Proti možnému otevření čedičového lomu Slap se v Chuchelně na Semilsku vyslovilo 81 procent hlasujících. Závěry referenda jsou pro zastupitelstvo závazné, do hlasování se v obci zapojilo 471 lidí, což je 59 procent oprávněných osob, vyplývá ze zápisu zveřejněného na úřední desce obce. Referendum se konalo současně s volbami do Poslanecké sněmovny, ne každý volič ale hlasoval i v referendu. Do voleb se podle údajů na webu volby.cz zapojilo 574 lidí, což je 72,75 procenta oprávněných voličů.
V referendu odpovídali obyvatelé obce na otázku: „Souhlasíte s tím, aby obec Chuchelna v samostatné působnosti podnikla kroky k tomu, aby nedošlo k obnovení těžby v dobývacím prostoru Chuchelna na katastrálním území obce Chuchelna?” Referendum je podle zákona platné, pokud se ho zúčastní alespoň 35 procent oprávněných voličů.
Výsledek je pro zastupitelstvo závazný, pokud hlasuje nadpoloviční většina hlasujících a současně alespoň 25 procent všech oprávněných voličů. To vše bylo splněno. Proti bylo jen 16 procent hlasujících, na pěti lístcích nebyla žádná odpověď.
Referendum se konalo na základě podnětu místního spolku Mlok z lomu, který se obává, že v případě obnovení těžby v lomu zanikne poslední místní les, který nezlikvidoval kůrovec. Těžba by podle odpůrců mohla narušit spodní vody, zvýšit prašnost a hluk, škody mohou působit otřesy z odstřelů. „Na zastupitelstvu jsme se shodli, že ho vyhlásíme, abychom věděli, jaký je názor občanů,“ řekla ČTK starostka Chuchelny Eva Peštová (Naše Chuchelna).
Mluvčí Eurovie Iveta Štočková již dříve pro ČTK uvedla, že lom je už několik desítek let v režimu zajištění a firma zatím nemá v plánu žádat o změnu na režim otevření, který by umožnil těžbu. „Teď je platné povolení o zajištění do 30. června 2024. Až se bude blížit konec této lhůty, tak máme v plánu báňský úřad znovu požádat o prodloužení povolení o zajištění lomu. Nemáme v plánu další léta v tomto lomu těžit, je to nějaká zásoba do daleké budoucnosti. V této lokalitě jsou další dva lomy, které dodávají dostatek suroviny, jeden je náš a druhý má konkurence,“ dodala Štočková.
Ve sněmovních volbách v Chuchelně s výrazným náskokem zvítězilo uskupení SPOLU v němž se spojila ODS, KDU-ČSL a TOP 09, hlasovalo pro něj 29,20 procenta voličů. Druzí v obci jsou Piráti a Starostové s 22,47 procenta hlasů a třetí skončilo ANO, které podpořilo 19,64 procenta hlasujících. Do Sněmovny by se v obci dostala ještě SPD, která získala 11,15 procenta hlasů a také Přísaha s 5,66 procenta hlasů. Nikdo další hranici pěti procent nepřesáhl.
Autor: ČTK
Zdroj: ČTK
Říj 10, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Lidé si loni odnesli z českých lesů plody za 7,17 miliardy korun. Meziročně se tak cena plodů zvýšila o více než dvě miliardy korun. Nejvíce bylo hub za 4,2 miliardy Kč, dále pak v borůvek za 1,3 miliardy korun. Také loni lidé nejvíce chodili do lesa, a to od začátku měření v roce 1994. Data poskytlo ministerstvo zemědělství. Loni byla koronavirová pandemie, příroda tak byla pro mnohé místem, kde bylo menší riziko nákazy. Také byla zavřená mnohá jinak navštěvovaná veřejná místa.
Loni si lidé odnesli za lesa 42.550 tun plodů. To bylo nejvíce od roku 2013, kdy jich bylo 53.100. Dalšími dobrými roky na lesní úlovky pak byly například roky 2017 a 2015, kdy úroda také překročila 40.000 tun.
Lidé také loni nasbírali maliny za 633 milionů Kč, šlo tak o meziroční zvýšení o více než dvojnásobek. Na více než dvojnásobek se meziročně zvýšila i hodnota ostružin (564 milionů Kč) a necelý dvounásobek byl také u brusinek (112 milionů Kč). U bezinek šlo o zvýšení o polovinu na 327 milionů korun.
V dotazníku pak odpovědělo 70,5 procenta respondentů, že alespoň jednou měsíčně šli do lesa. O rok dříve jich bylo 56,7 procenta. „Zároveň klesl počet lidí, kteří nechtějí nebo nemůžou les navštěvovat z 12,8 procenta v roce 2019 na 7,8 procenta za rok 2020,“ dodává dokument. Loni stoupl počet návštěv lesa na jednoho obyvatele na 35,97 návštěvy. Předloni šlo o 22,9 návštěvy lesa ročně. „Frekvence návštěv u jednotlivých kategorií byla v posledních letech poměrně stabilní. V roce 2019 došlo k výrazné změně včetně relativně vysokého podílu osob, které do lesa prakticky nechodí. Oproti tomu v roce 2020 nastal výrazný obrat. Návštěvnost meziročně stoupla o 57 procent a v absolutních číslech je nevyšší za celé sledované období,“ uzavírá dokument.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Říj 1, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Pracovníci městské organizace Lesy hlavního města (LHMP) vysadí na podzim 83.900 sazenic lesních dřevin. Skoro polovina z nich je určena na osazení plochy v blízkosti přírodní památky Lítožnice na východě Prahy, kde vzniká nový les, sdělila mluvčí LHMP Petra Fišerová. Letos na jaře lesníci zasadili 112.000 stromů, v loňském roce to bylo 206.000 sazenic.
Na nový les u přírodní památky Lítožnice poputuje v podzimním období 38.400 sazenic. Les vzniká na ploše o rozloze 5,3 hektaru mezi pražskými městskými částmi Běchovice, Dubeč a Koloděje. V oblasti, kde loni skončila obnova Lítožníckého rybníku a na korytě Říčanského potoka vznikly nové tůně, sázeli lesníci stromky už na jaře. Tehdy šlo o 53.000 sazenic. Zalesňovat se budou rovněž uvolněné paseky v Kunratickém a Milíčovském lese, v Chuchelském háji a v dalších lesích a výsadbách v metropoli. Tam by mělo přibýt zhruba 45.500 sazenic, díky nimž zaniknou holiny vzniklé mimo jiné odstraněním stromů napadených kůrovcem.
Podzimní výsadby se mohou zúčastnit zájemci z řad veřejnosti. Lidé mohou stromky sázet na pasece ve východní části Kunratického lesa v sobotu 23. října od 10:00 do 16:00. Akce se koná při příležitosti Dne stromů, který se v Česku slaví 20. října, uvedla Fišerová.
Druhová skladba pražských lesů a parků se mění v souvislosti s výskytem kůrovce, který ničí převážně smrky. Ty se proto v městských lesích podle LHMP již delší dobu nevysazují. V pražských lesích je v současnosti podle Fišerové smrk zastoupen asi z tří až čtyř procent, v roce 2019 to bylo okolo šesti procent. V nynější výsadbě převažují listnaté druhy, a to zvláště duby, buky, lípy, habry a javory. Z jehličnatých druhů se sází jedle, borovice nebo modříny.
Nejvíce byla podle mluvčí zeleň v pražských lesích kůrovcem postižená v období od roku 2017 do roku 2020. Letos zatím byla ve srovnání s loňským rokem aktivita škůdce nižší, nicméně přesto se vyskytoval v lokalitách, kde jsou zastoupené smrky. Nejčastěji tak museli lesníci proti kůrovci zasahovat v Kunratickém lese. Aktivita škůdce byla podle Fišerové nižší v souvislosti s poměrně chladnou a deštivou první polovinou tohoto roku.
O lesy se v Praze stará organizace Lesy hlavního města, jejímž vlastníkem a zřizovatelem je hlavní město. Společnost vznikla v roce 1992 a nyní se stará nejen o lesy, ale i o zahrady, parky a vodní toky v metropoli. V Praze je přibližně 5000 hektarů lesů včetně soukromých, což je asi deset procent z celkové rozlohy města.
Autor: LHMP
Zdroj: ČTK
Zář 23, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Kroměříž obnoví ve třech lokalitách stárnoucí zeleň. Desítky nových stromů a tisíce keřů a květin se postupně objeví v ulici Generála Svobody, ve vnitrobloku v ulici U Sýpek a v Axmanově ulici. Odborníci tam ošetří také stávající dřeviny, chystá se ale i kácení, sdělili v tiskové zprávě zástupci kroměřížské radnice.
Zakázku získala brněnská firma Kavyl. Její pracovníci ošetří stávající dřeviny a květiny a vysadí novou zeleň včetně založení nových trávníků. Projekt pamatuje i na doplnění mobiliáře. „Celkem by mělo být vysazeno 52 nových stromů, 2210 keřů a více než 10.000 kusů růží, trvalek, cibulovin a trav,“ uvedl místostarosta Vít Peštuka (TOP 09, zvolen za Zdravé Kroměřížsko).
Prvním místem, kde se začne pracovat, bude v listopadu ulice Generála Svobody. Radnice tam plánuje úpravy zelených pásů po obou stranách silnice, a to v úseku od náměstí Míru až po vstup do Květné zahrady.
Po jedné straně silnice nechá město vykácet akáty. „Akáty svými kořeny vypouštějí do okolní půdy toxiny, které znemožňují příznivý vývoj rostlin v jejich okolí. V takovém případě by plánované trvalky a keře neprosperovaly. Navrženy jsou zde proto úzkokorunné třešně, které vytvoří lepší podmínky a zároveň budou méně stínit nově vysazené nízké zeleni a nebudou zasahovat do silnice,“ uvedla projektová manažerka radničního odboru regionálního rozvoje Julie Veselá. Výsadby by na všech třech místech měly být hotové do konce května 2022. Rozpočet obnovy zeleně je zhruba 2,4 milionu korun bez DPH, 85 procent nákladů pokryje dotace z evropských fondů.
Autor: Kroměříž
Zdroj: ČTK
Zář 23, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Zpívající nebo také Lukasova lípa, která je Stromem roku, se již dříve stala symbolem obce Telecí na Svitavsku. A to doslova, její stylizovaná podoba se dostala v roce 2003 do jejího znaku. Místní obyvatelé jsou na ni hrdí, řekl starosta Jaroslav Šimon. Lípa stojí na soukromém pozemku, ale obec se o ni stará.
„I kdyby nezískala cenu Strom roku a finanční ocenění, už jsme domluveni, že obec bude platit její další arboristické ošetření. Není to sice nějak aktuální, ale stromy tohoto typu to potřebují daleko častěji než běžné dřeviny. Koruna je tak veliká, že kdyby se něco ulomilo, napáchá to škody na nemovitosti nebo nedejbůh někoho zraní,“ uvedl Šimon.
K lípě staré asi 700 let se vztahuje několik pověstí. Podle té nejznámější přepisoval stařeček Jiroušek v dutém kmeni Nový zákon. Přitom si zpíval žalmy a zpěv, který se mísil s šuměním listí, se nesl krajem a dal údajně vzniknout přízvisku lípy. Pověst existuje ve více variantách, mezi spisovatele, kteří ji zahrnuli do svého díla, patří například Alois Jirásek nebo Teréza Nováková.
Jiná verze z druhé poloviny 18. století vypráví, že místní hospodář, český bratr, očekával návštěvu evangelického faráře ze Slezska. Vyhlížel ho z lípy, propadl se ale do dutiny a následkem pádu ohluchl. V lípě pak trávil čas a prozpěvoval si žalmy. Druhé přízvisko lípy se odvíjí od rodu Lukasů, kterým statek patřil do roku 1915.
Zpívající lípa se v roce 2004 dostala i na poštovní známky. V Telecím ale stojí i další mohutný památný strom, Pajkrův dub starý více než 500 let. V obci je 16 venkovských usedlostí, které jsou nemovitými kulturními památkami, z toho roubený takzvaný Roušarův statek č.p. 16 je dokonce národní kulturní památkou. Jeho nejstarší část byla podle dendrochronologického průzkumu postavena v roce 1566, nebo 1567.
Autor: obec Telecí
Zdroj: ČTK
