V rámci sázení budoucnosti bylo vysázeno milion stromů a výsadba pokračuje

V rámci sázení budoucnosti bylo vysázeno milion stromů a výsadba pokračuje

Bře 29, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les

Přes milion stromů, které rostou na 2 670 místech, eviduje Nadace Partnerství v databázi celonárodní iniciativy Sázíme budoucnost. Do výsadbové výzvy s podporou Ministerstva životního prostředí, Nadace Tipsport a dalších desítek partnerů, která míří na desetkrát více stromů, se zapojilo přes 32 tisíc dobrovolníků. Výsadbové akce eviduje web www.sazimebudoucnost.cz.

„K letošnímu březnu se sešlo 1 064 380 stromů. Nejoblíbenější jsou mezi lidmi výsadby alejí s 1088 akcemi, populární jsou také solitéry, zelené oázy nebo sady. Nejvíce akcí najdeme ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Nejčastěji lidé sázejí listnaté druhy, vévodí duby, lípy a javory. Náhradní výsadby a rekultivace zůstávají významným zdrojem nových stromů, dominují ale již méně než v prvním roce a jejich provedení je velmi kvalitní. Komunitní akce ale převažují, nejaktivnějšími sazeči jsou města a obce s 1 106 výsadbovými akcemi, následují veřejné instituce a spolky a neziskovky. Právě obce přitáhly na své výsadby také nejvíce dobrovolníků, celkem 10 817, přes 10 tisíc lidí se podařilo zapojit i ve firmách,“ shrnuje vedoucí iniciativy Barbora Chmelová z Nadace Partnerství.

Kdo chce sázet i letos, má aktuální možnost získat grant až 60 tisíc korun od Nadace Partnerství. Na větší projekty do 250 tisíc korun nabízí prostředky také stát prostřednictvím Státního fondu životního prostředí. Dotace státu zájemcům zafinancuje nejenom nákup materiálu a výsadbu, ale i následnou péči o nové stromy.

„I druhý rok naší společné iniciativy Sázíme budoucnost ukázal, že lidé mají o výsadbu zeleně opravdu obrovský zájem. V našem vlastním programu lidé už vyčerpali 200 milionů korun na výsadbu v okolí svých domovů, sídel firem nebo na obecních pozemcích ve městech, díky kterým poroste téměř 50 tisíc nových stromů. Proto jsme v březnu přidali dalších 100 milionů korun, aby sázení mohlo dále pokračovat. A nových 20 milionů na stromy mimo les je připraveno také v Programu péče o krajinu, který je aktuálně otevřený pro zájemce. S ohledem na velkou popularitu těchto dotací se budeme snažit najít další finanční prostředky, aby dotační titul mohl pokračovat i v budoucnu,“ komentuje ministr životního prostředí Richard Brabec. Všechny grantové příležitosti lidé najdou na www.sazimebudoucnost.cz v sekci finance.

Vybrané příběhy výsadeb:

Ovocná alej v Nerestcích, Jihočeský
Dvě aleje v Kosticích, Jihomoravský
Pět výsadeb v Citicích, Karlovarský
Zelenější náves v Dolních Vilémovicích, Vysočina
Ovocná alej ve Skutči, Pardubický
39 rodin sází ve Vřeskovicích, Plzeňský
Alej Končiny, Středočeský
Rodinná obnova stromořadí, Zlínský
Děti sází Cestu korunami stromů, Ústecký
Čtvrtina vesnice sázela v Krchlebech, Královéhradecký
Sad zrození v Klokočí, Liberecký
Výsadba na faře v Orlové, Moravskoslezský
Extenzivní ovocný sad ve Studénce, Moravskoslezský
Šest výsadeb v Pavlovicích u Kojetína, Olomoucký kraj

Zdroj: David Kopecký, Nadace Partnerství

Vědci se zaměří na využití modřínu k obnově holin po kůrovci

Vědci se zaměří na využití modřínu k obnově holin po kůrovci

Bře 18, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les

Vědci z několika institucí se zaměří na využití modřínu opadavého v českých lesích, které se mění v důsledku klimatické změny a s tím související kůrovcové kalamity. Modřín při použití správných lesnických postupů může pomoci například s obnovou holin po kalamitě a zvýšit životaschopnost lesů. Svým opadem totiž zlepšuje půdu, a i ostatní stromy dostávají více vody. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Filip Vrána.

Modříny rychle rostou ve smíšených porostech, jsou odolnější vůči biotickému či abiotickému poškození a svou korunou propouštějí poměrně velké množství světla i srážek, což má velký význam v době klimatické změny. Navíc často vedou k podpoře vzácnějších druhů rostlin pod korunovým zápojem a tím k podpoře celkové druhové rozmanitosti lesa. Vytvořená dřevní biomasa má nadprůměrnou kvalitu a předpoklady pro různorodé využití.

„Díky svým ekologickým vlastnostem jsou vynikající dřevinou do porostních směsí a pomáhají vytvářet porosty produktivnější a odolnější vůči stresu suchem. Přitom zastoupení modřínu v českých lesích se pohybuje dlouhodobě kolem pouhých čtyř procent. Navíc v porovnání k ostatním dřevinám je dřevinou konkurenčně slabou, nehrozí jeho živelné samovolné šíření na úkor jiných dřevin,“ uvedl Jan Světlík z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, který se na výzkumu vedeného Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti podílí.

Podle něj byla tato dřevina dosud spíše opomíjená, stálou pozornost věnují lesníci spíše lesům s buky, smrky, duby a borovicemi. V českých lesích v roce 2019 poprvé mírně převýšil podíl listnáčů jehličnany, které v předchozích letech zabíraly okolo 60 procent plochy. Podíl smrku v umělé obnově se ale postupně snižuje. Z listnatých dřevin má nejvyšší podíl buk, který tvoří téměř polovinu mezi listnáči. Nejvíce ale vzrůstá v umělé obnově podíl dubu, který se za posledních deset let zvýšil o 40 procent na současných 16,6 procenta.

Nyní se budou odborníci v rámci projektu zabývat zvýšením produkce lesních porostů, možnostmi uplatnění přirozené obnovy s minimalizací ekonomických a energetických vstupů, zlepšením efektivity obnovy rozsáhlých holin nebo úlohou modřínu při podpoře jiných dřevin. Součástí výzkumu je například i zpřesňování poznatků o původu modřínových populací.

Zdroj: ČTK

Dub čarodějnic ze Španělska je Evropský strom roku

Dub čarodějnic ze Španělska je Evropský strom roku

Bře 18, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les

Tisíc let starý dub cesmínový rostoucí v severním Španělsku dnes zvítězil v anketě o Evropský strom roku 2021. Více než 16 metrů vysoký strom, u něhož podle legend kdysi tančily čarodějnice, v tradičním hlasování uspěl před podobně starým italským platanem a dalším stromem téhož druhu rostoucím v Rusku. Jabloň z českého Machova na Náchodsku skončila mezi 14 finalisty sedmá. U majestátního dubu stojícího u vesnice Lecina v Aragonii se lidé odedávna scházeli k mnoha slavnostem. Podle legendy v dávných dobách čarodějnice osídlily místní pohoří Sierra de Guara, tančily zde a pořádaly kolem dubu své reje. Podle místních lidí za dlouhověkost vděčí péči komunity sousedů, ale i ochraně zmíněných čarodějnic.

V letošním 11. ročníku ankety hlasovalo přes 600.000 lidí, vítězný dub získal více než 104.000 hlasů. Český kandidát dostal přes 32 tisíc hlasů.

Loni v anketě zvítězila 350 let stará Chudobínská borovice, která roste u přehrady Vír na Žďársku. Na to sice jabloň u Lidmanů z Náchodska jako nejmladší a nejmenší strom v celém finále navázat nedokázala, avšak během soutěže její publicita například zpříjemnila život zdravotníkům bojujícím proti pandemii covidu-19. Lidé usilující o vítězství jabloně napekli desítky jablečných štrúdlů pro zdravotníky z náchodské nemocnice.

„Jsem nadšená z energie, která vznikla během akce Pečeme pro jabloň a pro zdravotníky. To je pro mě to největší vítězství,“ prohlásila Miroslava Soldánová z MAS Stolové hory, která strom do soutěže přihlásila.

Zdroj: ČTK
Zdroj foto: www.treeoftheyear.org

Vzácné koniklece v Brně začnou hlídat dobrovolníci

Vzácné koniklece v Brně začnou hlídat dobrovolníci

Bře 17, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les

Dobrovolníci začnou hlídat brněnskou přírodní rezervaci Kamenný vrch. Jako každoročně v ní vyrašily tisíce fialových květů konikleců velkokvětých, kvůli covidovým opatřením je ale návštěvnost lokality podle ekologů neúnosně vysoká. Do rezervace míří stovky lidí, kteří si vyšlapávají nové stezky a koniklece ničí. V tiskové zprávě to uvedla Tereza Žižková z ekologického sdružení Rezekvítek, které se o rezervaci dlouhodobě stará.

V rezervaci je několik cest, kudy lidé chodí. Cesty postupně erodují, čímž se obnažují ostré kameny a po dešti se vytvářejí kaluže. Návštěvníci tyto překážky obchází a vyšlapávají si nové cesty nebo rozšiřují ty stávající.

„Počty návštěvníků každým rokem rostou. Jsme rádi, že lidé do přírody chodí, ale má to i své negativní dopady. Zvýšená koncentrace lidí si bohužel vybírá svou daň v podobě zničených cest a poškozených konikleců. Mnohým lidem chybí pokora a ohleduplnost. Dokážou pro jednu fotku pošlapat desítky konikleců, které následně hynou,“ uvedla Žižková.

Vilém Jurek z Rezekvítku, který má péči na starost, uvedl, že koniklece jsou ve vážném ohrožení. „Pokud se situace nezmění, tak se může stát, že o koniklece, nebo jejich podstatnou část, do pár let přijdeme,“ upozornil.

Ekologové se snaží květy chránit před pošlapáním různými způsoby. V rezervaci jsou v nejcennějších částech dřevěné zábrany, aby lidé mezi koniklece nevstupovali, jsou tam i desítky cedulek, které nabádají návštěvníky k ohleduplnému chování. Kdysi na Kamenném vrchu fungovaly i hlídky složené z dobrovolníků, aby hlídali rezervaci právě v době kvetení konikleců. „Tehdy tito dobrovolníci od rána do pozdního odpoledne procházeli rezervaci a upozorňovali neukázněné návštěvníky. Současná situace však vyvrcholila do takových problémů, že musíme po více jak dvaceti letech tento dohled nad rezervací obnovit,“ uvedla Žižková.

Rezervaci tak začnou hlídat „průvodci“ z řad brigádníků a studentů, kteří vykonávají v Rezekvítku odbornou praxi. Stejně jako v minulosti budou upozorňovat návštěvníky na porušování pravidel vztahujících se pro tuto přírodní rezervaci, ale také zodpovídat dotazy návštěvníků. V případě potřeby budou napojeni na městskou a státní policii a vážnější prohřešky budou řešit s nimi. „Věříme, že díky průvodcům a jejich osvětě se lidé dozvědí, jak závažný problém koniklecům hrozí, a že tato naše letošní snaha pomůže zabránit ničení nádherné a biologicky významné lokality,“ uvedl Jurek.

Kamenný vrch je jednou z mála typických stepních oblastí v zemi, rezervací byl vyhlášen v roce 1978 díky velkému množství konikleců, které tam rostou. Na 12 hektarech jich podle ekologů vykvétá na jaře kolem 50.000.

Zdroj: ČTK

Kolumbie se zaměří na 30 % snížení odlesňování

Kolumbie se zaměří na 30 % snížení odlesňování

Bře 15, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les

Kolumbie se během funkčního období prezidenta Ivana Duqueho, které končí v srpnu 2022, zaměří na 30 % snížení odlesňování. Cílem, a to velmi ambiciózním, je zastavení kácení stromů v Kolumbii, včetně Amazonie. Od roku 2002 došlo v Amazonii a v okolních lesích k více než polovině celosvětového úbytku starých tropických deštných pralesů. Deštné pralesy, zejména v Amazonii, absorbují obrovské množství oxidu uhličitého a vědci říkají, že jejich ochrana je životně důležitá pro omezení změny klimatu.

30 % snížení odlesňování může být i překročeno, mluví se dokonce o cíli až 50 % snížení. V roce 2019 Kolumbie ztratila 158 894 hektarů lesa, což je o 19 % méně než v roce 2018. Za loňský rok zatím data nejsou známa, ale koronavirus zkomplikoval některé snahy zabránit kácení stromů, ministerstva nemohla zajistit svou fyzickou přítomnost na všech místech. Vláda se zaměřila na výsadbu 180 milionů stromů po celé zemi do roku 2022. Dosud bylo vysazeno něco přes 50 milionů stromů, dalších 70 milionů má být vysazeno v letošním roce.

Kolumbie byla podle zprávy zveřejněné v loňském roce nejnebezpečnější zemí pro ekologické aktivisty v roce 2019. Vláda proto stále zvyšuje svou aktivitu, aby ochránila aktivisty. To ovšem není jen práce pro ministerstvo životního prostředí, musí se přidat i ministerstvo vnitra, národní policie a národní ochranná jednotka.

Zdroj: Reuters
Reportáž Olivera Griffina; Editace: Julia Symmes Cobb a Leslie Adler
Volně přeloženo: eko.itstyle.cz/ (Alice Kolářová)