Kvě 9, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Čapí hnízdo ve Zvířeticích v Bakově nad Jizerou na Mladoboleslavsku nově snímá kamera. Záběry na hnízdo, ve kterém žijí dvě samice a dva samci čápa bílého kvůli svému handicapu celoročně, mohou lidé sledovat na webu. Čápy s poraněním křídel přivezla do Česka pražská zoo ze záchranné stanice v Bulharsku, řekl spolumajitel Hrnčířského dvora ve Zvířeticích Michal Kořínek, který se o čápy stará.
Prvního čápa si po dohodě s pražskou zoo Kořínek přivezl před šesti lety, dalšího před třemi lety, loni přibyly dvě samice, aby vznikly dva páry.
„V přírodě by zahynuli, v zoo by je zřejmě museli utratit, tak jsem se jich ujal,“ uvedl Kořínek. U čápů s poraněním křídel je podle něj velmi složité, aby přivedli na svět potomky. „Jednomu chybí půlka křídla, takže páření je pro ně téměř akrobatický výkon, mláďata zatím nemáme,“ doplnil. Hnízdění čápů, které mohou lidé pozorovat přes webkamery na desítkách míst v Česku, začíná v dubnu.
Kořínek zajišťuje postiženým čápům celoročně potravu.
„Spotřebují skoro tři kila masa denně, nejraději mají kuřecí srdce,“ uvedl. Stravu pomáhají financovat známí a drobní sponzoři. V zimě u něj nocují ve zděném domku. Do hnízda, které je kvůli bezpečnosti jen zhruba metr a půl nad zemí, vede můstek, po kterém se mohou čápi přemísťovat do zahrady. Jedné uzdravené samici už se díky péči podařilo odletět do volné přírody. Podle Kořínka čekají na záchranu desítky čápů.
Více než polovinu hnízd v Bulharsku si čápi postavili na sloupech vysokého napětí, kde může nastat zkrat a hnízda se vznítí a shoří spolu s vejci nebo mláďaty. Záchranná stanice v bulharské Staré Zagoře, odkud jsou i ti zvířetičtí, už přijala téměř 300 čápů různého věku i handicapu. Některým museli amputovat křídlo nebo jeho část. Většinu z nich záchranáři po zotavení vypustili zpět do přírody, řada z nich má trvalé následky a bez lidské péče by zahynuli.
Česká společnost ornitologická díky dobrovolníkům mapuje čapí hnízda v Česku od roku 2014, kdy byl čáp bílý a čáp černý vyhlášen ptákem roku. Na Mnichovohradišťsku už byli čápi letos pozorováni v hnízdech v Žantově a Hoškovicích, neobsazená hnízda zatím zůstávají na Budách, v Koprníku, Žďáru, Doubravě a Suhrovicích.
Do Česka přilétají čápi v březnu, vybrat si mohou téměř z 1500 hnízd. První zpravidla přilétá samec, vlastní hnízdění začíná v dubnu. Na vejcích sedí čápi v průměru 33 dní. Další dva měsíce krmí mláďata.
Autor: Hrnčířský dvůr ve Zvířeticích
Zdroj: ČTK
Kvě 4, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Liberec se jako jediný z Česka dostal mezi 100 měst, které se zúčastní takzvané mise Evropské unie zaměřené na vznik klimaticky neutrálních a inteligentních měst do roku 2030. Informoval o tom dnes mluvčí liberecké radnice Tomáš Tesař.
„Vedení města Liberce se nyní seznámí s podmínkami mise. Na základě nich se pak rozhodne, jaké případné konkrétní kroky v rámci tohoto projektu bude připravovat,“ uvedl Tesař. Seznam vybraných měst zveřejnila Evropská komise před několika dny. Zastupují všech 27 členských států a dalších 12 měst je v zemích přidružených k programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa či v zemích s potenciálem přidružení k tomuto programu.
„Aby se mohly zahájit inovace vedoucí ke klimatické neutralitě do roku 2030, mise zaměřená na města získá na období 2022–2023 360 milionů eur (8,887 mld. Kč) z prostředků programu Horizont Evropa. Akce v oblasti výzkumu a inovací se zaměří na čistou mobilitu, energetickou účinnost a ekologické městské plánování a nabídnou možnost vytvářet společné iniciativy a posilovat spolupráci v součinnosti s dalšími programy EU,“ uvedla Evropská komise v tiskové zprávě.
Komise vyzve každé ze 100 vybraných měst, aby vypracovalo klimatickou smlouvu, která bude zahrnovat celkový plán pro dosažení klimatické neutrality ve všech odvětvích, jako jsou energetika, budovy, nakládání s odpady či doprava. Do tohoto procesu by měli být zapojeni občané, výzkumné organizace i soukromý sektor.
Autor: Město Liberec
Zdroj: ČTK
Kvě 4, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Oznámení o způsobech nakládání s geneticky modifikovanými organismy budou mít standardní datový formát podle předpisů EU. Senátu to dnes doporučil schválit jeho výbor pro životní prostředí. Změny mělo Česko do svého právního řádu promítnout do loňského 27. března. Dolní parlamentní komora v předvolebním složení je ale nestihla projednat.
Takzvané standardní datové formáty oznámení o způsobech nakládání s geneticky modifikovanými organismy mají přispět k efektivnímu zpracování žádostí doručovaných Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin. Zjednodušení režimu podle bývalého ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) neznamená liberalizaci procesu.
Předloha se týká také ochrany některých údajů, které musí žadatel o oprávnění k nakládání s geneticky modifikovanými organismy uvádět, ale jejich zveřejnění by ho mohlo poškodit v rámci konkurence. Může proto požádat o důvěrné zacházení s těmito informacemi. Nově se kvůli tomu místo výčtu informací, které za důvěrné označit nelze, uvádí ty, u nichž je to možné. Novela má také doplnit podmínky, v nichž lze výjimečně i chráněné údaje zveřejnit.
Materiál uvádí, že se „masivní využívání“ standardních datových formátů nepředpokládá. „Pokud jde o žádosti o důvěrné zacházení s vybranými údaji obsaženými v předepsaných podáních, na základě dosavadních zkušeností se očekává nápad v řádu jednotek případů ročně,“ konstatovalo ministerstvo životního prostředí ve zdůvodnění návrhu.
Autor: Výbor pro ŽP
Zdroj: ČTK
Dub 28, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Vědci z brněnské Mendelovy univerzity a dalších institucí pracují na nové metodě, jak snáze detekovat možná anabolika ve vepřovém mase. Látky podle nich odhalí strukturální změny ve svalových vláknech a ve varlatech prasat. Agronomická fakulta univerzity o tom dnes informovala na svém webu. Konzumace masa s obsahem anabolických steroidů může představovat riziko pro zdraví člověka. V Evropské unii se proto ve výkrmu anabolika používat nesmí. Spotřebitel se s nimi ale může setkat v mase dováženém ze zemí mimo EU.
„Problém je v tom, že v současnosti známé metody nejsou schopné rozpoznat použití malého množství anabolik. Naše metoda by ale mohla pomoci při detekci například takzvaných koktejlů, to znamená mixu různých anabolik aplikovaných v nízkých dávkách,“ uvedla výzkumnice Kristýna Skoupá z Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Agronomické fakulty.
Na tom, zda a případně jak jsou anabolika škodlivá pro zdraví člověka, se podle ní odborníci napříč státy neshodnou. Například v USA se steroidy ve výkrmu běžně používají, stejně tak v Asii. V Evropské unii jsou ale určitá anabolika označená jako možné karcinogeny, a proto se používat nesmí. „V Evropě převažují studie, které říkají, že steroidy mohou poškodit zdraví člověka i v menších dávkách, než jsou limity platné v USA. I proto se liší legislativa stát od státu,“ uvedla Skoupá.
Kromě lidského zdraví může být podle ní problematický také vliv steroidů na zdraví samotných zvířat. „Anabolika zrychlují růst, zejména svalové hmoty. Jde o to, že nesymetricky k tomu růstu svalů pak rostou další podpůrné tkáně, jako jsou kosti a šlachy. V důsledku tohoto nesouladu mohou zvířata trpět například nefyziologickým zatížením pohybového aparátu,“ popsal koordinátor výzkumu za Mendelovu univerzitu Zbyšek Sládek. Podle něj může zároveň docházet také k větší zátěži kardiovaskulárního systému a jater nebo se mohou objevit poruchy chování a kognitivní funkce u prasat.
Testovaná metoda, která by mohla pomoci s detekováním i nízkých limitů anabolik v mase, se soustřeďuje na strukturální změny ve svalových vláknech a ve varlatech prasat. „Ve spolupráci s Výzkumným ústavem veterinárního lékařství a Veterinární univerzitou Brno jsme připravili experiment, v rámci kterého dostávala prasata testosteron, jeho syntetický derivát nandrolon a také jejich koktejl,“ uvedla Skoupá. Vědci provedli histologické řezy ze svaloviny a varlat. Následně za pomoci histologického barvení sledovali základní strukturální změny. „Mezi kontrolní skupinou a prasaty, kterým se aplikovaly steroidy, byly vidět opravdu markantní rozdíly,“ uvedla vědkyně.
Projekt potrvá ještě dva roky. Ve výsledné metodě podle Skoupé určitě nebude zahrnutá jenom jejich metoda týkající se změn v mikrostruktuře, ale budou tam i metody ostatních pracovišť. „Kolegové se věnují genetickým markerům a změnám v metabolismu. Právě kombinací různých metod by měla vzniknout ta výsledná metoda, která by se dala pro odhalení zneužívání anabolik využívat,“ vysvětlila odbornice.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Dub 25, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Zájem o ojeté elektrické vozy postupně roste. Během prvního čtvrtletí jich motoristé zaregistrovali 246, což je meziročně třikrát více. Celkově ojeté elektromobily s 2349 vozy tvoří zhruba pětinový podíl z celkového počtu elektrických aut. Dnes to uvedlo Centrum dopravního výzkumu (CDV). V Česku v současnosti jezdí kolem 6,3 milionu osobních vozidel, zhruba 11.000 jich je čistě elektrických.
„Češi mají obecně o ojetá auta velký zájem, protože jsou cenově dostupnější než nová vozidla. Až se na náš trh postupně dostanou ze západní Evropy elektromobily druhé a posléze třetí generace a lidé se přesvědčí o jejich spolehlivosti, bude to právě onen sekundární trh, který u nás pomůže zrychlit nástup elektromobility,“ uvedl pověřenec ministra dopravy pro čistou mobilitu Jan Bezděkovský.
Z celkových 10.797 registrovaných osobních bateriových vozů je v registru vozidel 2349 ojetých aut., jejich podíl tak činí 21,8 procenta. „Přestože z pohledu celkového vozidlového parku tvoří bateriová elektrická vozidla stále jen zlomek, zájem o ta ojetá postupně roste. Během prvního kvartálu letošního roku bylo registrováno 246 ojetých osobních bateriových elektrických vozů, meziročně třikrát více ve srovnání se stejným obdobím loňského roku,“ podotkl ředitel CDV Jindřich Frič. Nejvíce ojetých osobních elektromobilů jsou podle statistik CDV značky BMW se 424 vozy, následuje Fiat, Tesla, Nissan a Volkswagen. Z pohledu krajů jsou pak tyto registrace dominantně zastoupeny v Praze.
Podle analýzy CDV, kterou vytvořilo ve spolupráci s inzertním serverem Sauto.cz, bylo na portálu v závěru loňského roku nabízeno 315 ojetých bateriových elektromobilů, jejichž průměrný roční nájezd činil 11.482 kilometrů, medián pak zhruba o 2000 kilometrů nižší.
Autor: Centrum dopravního výzkumu
Zdroj: ČTK
Dub 24, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Vědci objevili struktury v genetické informaci viru klíšťové encefalitidy. Objev může pomoci při hledání nových antivirotik pro léčení nemoci. Nyní mohou lidé s klíšťovou encefalitidou využívat pouze podpůrnou léčbu. Na objevu struktury označované jako guaninové kvadruplexy se podíleli vědci z několika ústavů.
„Struktura guaninových kvadruplexů byla známá už u některých jiných virů. U viru klíšťové encefalitidy ale ještě nikým popsaná nebyla. Proto jsme se rozhodli prozkoumat genom tohoto viru a zjistit, zda se tam guaninové kvadruplexy vyskytují a jakou mají strukturu. Zaměřili jsme se i na to, jak mohou ovlivňovat virovou infekci v hostitelských buňkách,“ říká hlavní autor studie Jiří Holoubek.
Na výzkumu se podíleli biofyzikové a virologové z Biofyzikálního ústavu AV ČR, Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a České zemědělské univerzity v Praze.
Podle vědců jsou guaninové kvadruplexy důležité při množení viru v hostitelské buňce. Jejich struktura významně ovlivňuje životaschopnost a biologické vlastnosti viru a je možné na ně cílit chemickými látkami, které zabrání virové infekci. Vědci identifikovali několik molekul, které by se mohly stát možným základem pro vývoj nové generace protivirových léčiv.
Klíšťová encefalitida, nehnisavý zánět mozkových blan nebo mozku, se zatím nedá léčit. Léčí se jen příznaky. V první fázi se objevují zvýšené teploty, únava, bolesti hlavy a svalstva a malátnost. Po částečné úlevě ve druhé fázi nastupují nesnesitelné bolesti hlavy, závratě, malátnost a vysoké teploty. U některých pacientů je průběh onemocnění velmi vážný, infekce může skončit i smrtí. Lidé se mohou proti encefalitidě dát očkovat.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Dub 20, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) schválilo dotace pro 61 menších fotovoltaických elektráren, vzniknou například v areálu firmy či na střechách supermarketů. Na jejich podporu ministerstvo rozdělí 347 milionů korun. MŽP o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. Celkem MŽP a Státní fond životního prostředí (SFŽP) rozdělí na dotacích na zlepšování životního prostředí 686 milionů korun, část peněz bude vyhrazena také na projekty, které mají přispět k transformaci uhelných regionů.
„Je to jeden z mnoha dalších kroků, kterými cílíme na maximální snížení závislosti na fosilních palivech a ruských zdrojích,“ uvedla dnes k podpoře solárních elektráren ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL).
Fotovoltaická elektrárna vyroste například v Lutíně na Olomoucku v areálu firmy Sigma, vzniknout by měla do konce letošního října. Bude vyrábět elektřinu přednostně pro potřeby výrobní haly, případné přebytky předá ostatním výrobním provozům společnosti. Firma si podle zprávy MŽP od projektu slibuje větší energetickou soběstačnost, snížení emisí oxidu uhličitého a snížení nákladů na energie.
Elektrárna bude stát osm milionů korun, dotace pokryje necelou čtvrtinu. Solární panely budou nově také na střechách prodejen supermarketu Lidl v Prostějově, Kroměříži, Ostravě, Pardubicích a Sviadnově. Sloužit budou především k pokrytí vlastní spotřeby v místě, společnost na ně získá 5,6 milionu korun. S instalací se začne letos na podzim, hotovo bude do konce příštího roku, uvedlo ministerstvo.
Schválené dotace podpoří i 27 projektů, které mají přispět k transformaci uhelných regionů v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji. Žadatelé si rozdělí 88 milionů korun, dodalo MŽP.
V Česku instalovaný výkon solárních elektráren od roku 2012 roste jen mírně. Podle dat Energetického regulačního úřadu bylo na konci loňského roku v ČR instalováno asi 2068 megawattů (MW) zdrojů, které sluneční energii vyrábějí. Při takzvaném solárním boomu se instalovaný objem solárních elektráren v ČR zvýšil za rok víc než čtyřnásobně, a to z 465 MW ke konci roku 2009 na 1959 MW v roce 2010.
V následujících letech fotovoltaických elektráren v ČR zřejmě násobně přibude. Například polostátní společnost ČEZ loni oznámila, že plánuje do roku 2030 vybudovat obnovitelné zdroje o výkonu šest gigawattů, převážně fotovoltaické elektrárny v ČR. Kontroverze v souvislosti s podporou zmíněných zdrojů dlouhodobě budí především solární boom na konci prvního desetiletí 21. století. Nejvyšší kontrolní úřad už dříve uvedl, že celkové náklady na obnovitelné zdroje elektřiny převýší v ČR do roku 2030 bilion korun. Z předloňské analýzy poradenské společnosti EY pro Solární asociaci nicméně vyplývá, že stát získává ročně konkrétně ze solární energetiky zpět zhruba polovinu roční podpory, 14,1 miliardy korun, přičemž mezi největší položky na straně příjmu státu patří solární odvody a daně právnických osob.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Dub 18, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
S izraelským systémem vědy i prostředím start-upů má seznámit mladé vědce a vědkyně z Česka nový program stáží Czech-Israeli Innovation Internships. Do Izraele, který patří k vědeckým a technologické velmocem, v letošní pilotní fází programu odjedou čtyři studentky a jeden student, informoval Jan Šprincl z Nadačního fondu Neuron. S fondem, který cílí na podporu vědy v Česku, na programu spolupracují Česko-izraelská smíšená obchodní komora, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (1.LF UK) a IOCB Tech, dceřiná společnost Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.
V pilotní fázi programu byli studentky a studenti vybráni na doporučení členů vědecké rady Nadačního fondu Neuron. Do Izraele tak letos vycestují Anežka Kramná a Jan Trnka, kteří studují na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Dále se zúčastní postgraduální studentka medicíny Kateřina Veselá z 1. LF UK, která se věnuje výzkumu nových léků na léčbu neurodegenerativních onemocnění, bioložka Anna Kampová z Přírodovědecké fakulty UK a Klára Janoušková z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Janoušková se zabývá tématy počítačového vidění a rozpoznávání textu.
„Izrael je pro nás coby vědecká a technologická velmoc inspirací,“ podotkl ředitel IOCB Tech Martin Fusek s tím, že studenti díky projektu poznají fungování izraelské vědy a získají nový pohled na řešení vlastní práce. Díky stážím také mohou navázat kontakty ve start-upovém prostředí a studovat na prestižních institucích pod vedením izraelských vědců a vědkyň.
Podle prezidenta Česko-izraelské smíšené obchodní komory Pavla Smutného úspěšní adepti zamíří na špičková pracoviště, jakými jsou Weizmannův institut věd v Rechovotu, Telavivská univerzita nebo Technion – Izraelský technologický institut v Haifě.
„Stáže českých studentů v Izraeli skvěle propojí špičkový biomedicínský výzkum obou zemí. Nejen že program mladým vědcům zprostředkuje kontakt s novými technologiemi, ale umožní jim také vhled do systému vědy v této zemi, a to včetně rychlého přenosu výsledků vědy do praxe, který je právě v Izraeli na vysoké úrovni,“ dodal Martin Vokurka, děkan 1. LF UK.
Dvouměsíční stáže se podle Neuronu uskuteční mezi dubnem a říjnem. Grant pokryje účastníkům cestovní náklady, víza, ubytování a diety. Vyhlášení dalšího ročníku se uskuteční v listopadu.
Projekt podle Neuronu podpořilo také izraelské velvyslanectví v Česku.
Autor: Nadační fond Neuron
Zdroj: ČTK
Dub 12, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Vědci z olomouckého institutu Univerzity Palackého CATRIN ve spolupráci s dalšími odborníky vyvinuli nový nanomateriál, který by měl významně urychlit a zlevnit výrobu řady léčiv, chemikálií, plastů či barviv. Svým složením odpovídá běžným minerálům, které se vyskytují v přírodě, dokáže však nahradit dosud využívané drahé kovy. Jeho výhodou je tak i významné snížení energetických nákladů při technologických procesech. Zájem o něj už projevili zahraniční investoři, sdělili dnes zástupci univerzity.
Na vývoji pracovali vědci z CATRIN a Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava ve spolupráci se zahraničními kolegy. „V současné geopolitické situaci a související energetické krizi nemá Evropská unie jinou možnost než hledat cesty, jak snižovat náklady na průmyslové výroby a maximálně využívat nové zelené technologie a materiály, které nás zbaví závislosti na energetických a surovinových zdrojích z Ruska,“ uvedl vědecký ředitel CATRIN Radek Zbořil.
Tým českých výzkumníků společně s kolegy z Řecka a Německa studoval procesy chemické výroby sloučenin anilinu, které se hojně využívají při výrobě celé řady léčiv, plastů, barviv či agrochemikálií. Jejich stávající průmyslová výroba je však energeticky a finančně velmi nákladná, neboť se tak děje za vysokých teplot a tlaků a urychlení chemické reakce vyžaduje použití drahých kovů, jako je zlato, paladium nebo platina.
Nová technologie, na kterou výzkumníci přišli, pracuje s nanočásticemi chalkopyritu, běžného minerálu na bázi železa, mědi a síry, který se vyskytuje nejen v ČR, ale na řadě dalších lokalit v Evropě, Americe i Africe. „Nanomateriál je levný, lze ho snadno vyrobit i v průmyslovém měřítku a urychluje chemické reakce lépe než zmiňované vzácné kovy, navíc jen s použitím slunečního záření,“ popsal výhody nové technologie Zbořil.
Nanomateriál se chová jako tzv. plazmonický katalyzátor. To znamená, že ve vzájemném působení se slunečním zářením vykazuje řadu unikátních vlastností, které dokážou efektivně aktivovat chemikálie, které vstupují do průmyslové výroby. „Současně dochází ke zvýšení teploty v bezprostředním okolí nanomateriálu, což také významně přispívá k urychlení chemické reakce,“ doplnil Aristeidis Bakandritsos působící v CATRIN a ostravském CEET.
Práce vědeckého týmu kolem Radka Zbořila navazuje na nedávný objev katalyzátoru využívajícího nanočástice železa a vykazujícího vysokou účinnost v příbuzných procesech výroby léčiv a chemikálií. Nový plazmonický materiál však podle Zbořila funguje na odlišném principu a má podle něj větší komerční potenciál v podobě významného snížení energetických nákladů, rekordní účinnosti i levné výroby. „Proto jsme se před zveřejněním publikace rozhodli technologii chránit mezinárodní patentovou přihláškou. Byl to správný krok, již nyní jednáme s prvními zájemci o průmyslové využití technologie a potenciálními investory zejména v Německu,“ dodal Zbořil.
Autor: Institut Univerzity Palackého CATRIN
Zdroj: ČTK
Bře 30, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Společnosti ČEZ, Škoda Auto, PRE, E.ON a technická univerzita ČVUT založily Elektromobilní platformu. Ta se zapojí do tvorby strategií a legislativních opatření v ochraně klimatu a elektromobility a do naplňování vládních strategií, jako jsou Národní akční plán Čistá mobilita nebo Memorandum o budoucnosti automobilového průmyslu ČR. Členové platformy to oznámili v tiskové zprávě. Platforma chce předkládat podněty z praxe a spolupracovat s klíčovými institucemi.
„Společně s českou vládou potřebujeme nastavit motivující ekosystém na podporu elektromobility pro firmy i občany s využitím daňových i dotačních nástrojů,“ uvedl místopředseda řídícího výboru Michal Kadera ze Škody Auto.
Elektromobilní platforma se chce zaměřit na zjednodušení a zrychlení výstavby dobíjecích stanic s využitím národních a evropských fondů, zvýšení dostupnosti vozů pro veřejnost i firemní sféru, podporu rozvoje vědy, výzkumu a vzdělávání, budování ekosystému elektromobility a podporu národní a mezinárodní spolupráce a sdílení zkušeností.
Firmy sdružené v platformě se chtějí rovněž věnovat zjednodušení a harmonizaci regulatorního rámce a povolovacích procesů při výstavbě veřejného dobíjení a také sjednocení podmínek pro vyhrazování parkovacích stání u dobíjecích stanic. „Potřebujeme zpřesnit a jasně určit podmínky pro instalace dobíjecí infrastruktury v garážích rezidenčních i komerčních budov, novelizovat zákon o pohonných hmotách a řadu dalšího,“ dodala členka řídícího výboru Jana Hrabětová z E.ON.
Na tuzemských silnicích jezdí už více než 15.000 elektrifikovaných vozů, které využívají přes 1800 veřejných dobíjecích bodů. Prodeje aut na hybridní nebo elektrický pohon představují zhruba 12 procent trhu.
Autor a zdroj: ČTK
