Bře 16, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Vědci z plzeňské Fakulty filozofické ZČU zkoumali v Africe zaniklá svahilská města a teď tvoří jejich unikátní počítačové 3D modely. Mezinárodní tým odborníků získal data při nedávném terénním výzkumu v Keni. Modely poslouží nejen výzkumným účelům, ale umožní také veřejnosti po celém světě „navštívit“ pomocí virtuální reality dávno zaniklá města východní Afriky. Jde o první projekt z oboru historické archeologie zabývající se subsaharskou Afrikou, který dělá česká univerzita.
„Díky výzkumu a dokumentaci těchto lokalit se nám například podařilo prokázat, že při budování předkoloniálních svahilských měst byla značná pozornost věnována plánování a budování uliční sítě a že i kamenné budovy procházely relativně častými přestavbami,“ uveda Monika Baumanová z katedry blízkovýchodních studií fakulty. Baumanová byla v čele prestižního výzkumného projektu, na němž se podílí Centrum afrických studií ZČU. Projekt Srovnání transformace městské morfologie z předkoloniálních do koloniálních urbánních tradic financuje Grantová agentura ČR. Studuje vliv kolonialismu na prostorovou strukturu měst. Je do něj zapojen i tým z katedry geomatiky univerzity v Kapském Městě v JAR.
„Významně přispěje do mezinárodní debaty o globálním vývoji měst a urbanismu,“ řekla Baumanová. Podle ní je projekt zaměřený hlavně na východní a severní Afriku a oblasti Pyrenejského poloostrova. Zkoumané regiony Afriky zasáhl evropský a arabský kolonialismus, zatímco dnešní Španělsko bylo naopak ve středověku kolonizováno muslimy z Afriky. Vědci oblasti porovnávají a zjišťují, jak se koloniální historie vepsala do podoby měst – do uliční sítě, rozmístění staveb a prostorového kontextu. Hlavní důraz je kladen na veřejné budovy a prostranství, tedy například mešity nebo náměstí, kde se shromažďovali lidé za účelem náboženským, obchodním nebo politickým.
Plzeňští vědci teď dokončili 3D skenování a mapování dvou zaniklých předkoloniálních měst Jumba la Mtwanaa Mnaraniv Keni, která pocházejí ze 14. až 15. století. „Svahilská přímořská města byla klíčová pro rozvoj dálkového obchodu mezi vnitrozemskou Afrikou a oblastí Středního východu, Indie a Číny,“ řekla Baumanová.
Díky tomu, že velká část staveb byla kamenná, dochovaly se stojící pozůstatky zdí a různých architektonických prvků, které lze zkoumat nedestruktivním povrchovým průzkumem. 3D skenování umožnilo nejen zdokumentovat stav dochovaných památek, ale i otevřít nová témata, jako je půdorysné členění staveb i měst a výzkum konstrukčních a stavebních technik, které teď s využitím modelů zkoumá Baumanová. Modely dvou zaniklých měst má nyní k dispozici keňské národní muzeum, jehož oborníci je využijí pro účely památkové péče.
Autor: ZČU
Zdroj: ČTK
Bře 14, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Hranickou propast, která se již šest let pyšní titulem nejhlubší zatopené jeskyně na světě, zobrazuje unikátní 3D mapa; zatím její suché části do hloubky 69,5 metru. Na mapě pracovali v uplynulých týdnech odborníci pomocí laserového 3D skeneru, který za pomoci obrovského množství bodů nasnímal blízké okolí prohlubně a komplet celou část propasti k hladině jezírka. Letos v létě chtějí speleologové zmapovat tímto způsobem za pomoci speciálního robota propast i pod vodou, řekl dnes předseda České speleologické společnosti z Hranického krasu Michal Guba.
Speleologové měli v plánu toto mapování již delší dobu; nadchli pro to Petra Vaverku a odborníky z firmy Gefos, kteří na místě z několika stanovišť nasnímali pomocí 3D skeneru suchou část propasti. Kromě 3D mapy takto pořídili i panoramatické fotografie. „Zmapovali tímto způsobem okolí prohlubně ve vzdálenosti 30 až 50 metrů a její prostor směrem dolů k jezírku,“ uvedl Michal Guba. V plánu mají nyní speleologové nasnímat stejným způsobem i suchou část Rotundy, se zařízením však musejí k tomuto místu proplavat přes hrdlo, takzvanou Zubatici, v hloubce zhruba 50 metrů.
Letos v létě poté chtějí pokračovat v unikátním mapování propasti i pod vodou, právě to by jim mohlo otevřít nové obzory při jejím průzkumu. Zaměřit by se chtěli nejprve na zmapování prostor Severozápadního kanálu, Mokré rotundy a Liftu I. Velmi důležité pro ně bude zmapování prostor v okolí restrikce, takzvaného Mikáda, které se nachází v hloubce 200 metrů; právě zde je pro ně největší překážka při dalším hloubkovém průzkumu propasti. „Minulý týden jsme uzavřeli kontrakt s Maďary, kteří za pomoci nadnárodního grantu vyvíjejí podvodního robota, který dokáže obdobným způsobem nasnímat 3D mapy pod vodou. Když to klapne, podaří se nám provázat mapy suché i zatopené části,“ doplnil Guba.
Hranická propast je v přírodní rezervaci Hůrka nedaleko Zbrašovských aragonitových jeskyní. V hloubce 69,5 metru začíná jezero, na jeho dno se odborníci dosud nedostali. Ponor v členitém krasovém terénu je náročný a riskantní, hloubku speleologové zkoumají řadu let a hranice postupně posunují. Své světové prvenství si propast drží od září roku 2016, kdy za pomoci speciální sondy speleologové dosáhli hloubky 404 metrů. Dna však nedosáhli; došel jim komunikační kabel k robotu, jehož délka byla „pouze“ 500 metrů.
Tvůrce robota, Bartlomiej Grynda, chystá pro průzkum novou sondu – robota s delším vodícím kabelem. Termín tohoto průzkumu však zatím není znám. Podle odhadů by propast mohla dosahovat hloubky až 1500 metrů. Odborníci na to usuzují podle geologické polohy propasti – nachází se v Hranickém krasu, chemického složení vody a mnoha dalších aspektů. „Jde o minerální vodu s vysokým výskytem oxidu uhličitého, teplota vody se pohybuje mezi 16 až 24 stupňů,“ dodal předseda hranických speleologů.
Autor: Město Hranice
Zdroj: ČTK
Bře 3, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Výstavba nových logistických parků „zezelenala“, je energeticky úsporná a šetrná k životnímu prostředí. Podle společnosti GLP, jednoho z předních investorů a developerů průmyslových, logistických a distribučních parků, jde o klíčový trend, který bude v příštích letech hýbat světem logistiky.
„Je tu značná poptávka po moderních a kvalitních průmyslových a logistických areálech, které nabízejí více než jen skladovací prostory. Společnosti jsou ochotny zaplatit za vyšší standardy, protože tím mohou hodně získat. Vyplácí se také výstavbu citlivě začlenit do okolního prostředí, nabídnout více zeleně a také investovat do okolní infrastruktury. Pomáhá to při budování vztahů s výstavbou dotčenými obcemi a komunitami,“ říká Jan Palek, ředitel společnosti GLP pro Českou republiku a Slovensko.
Důraz na kvalitu a zavádění nových technologií při výstavbě logistických parků znamená v oboru v posledních letech obrovský posun: firmy využívající logistické areály patří k nejrychleji rostoucím, zejména v oblasti e‑commerce, distribuce, ale i lehké průmyslové výroby. Pro svůj další rozvoj a expanzi potřebují kvalitní prostory, do nichž lze umístit logistická nebo výrobní zařízení a které zároveň poskytují přátelské prostředí pro zaměstnance.
Poptávka po „chytrých“ budovách je vyvolána novými požadavky klientů. Ti požadují, aby se prostory flexibilně přizpůsobily jejich potřebám. „Chtějí monitorovat provoz a mít možnost kontrolovat náklady s ním spojené. Zároveň očekávají, že developer bude hledět do budoucna a nabídne inovativní řešení. Proto navrhujeme budovy s možností instalace fotovoltaických panelů a děláme technologickou a stavební přípravu pro dobíjecí stanice pro elektromobily. Možná nebudou využívány okamžitě, ale budou k dispozici, až to bude dávat ekonomický smysl,“ vysvětluje Filip Krzywoň, technický manažer společnosti GLP Česká republika a Slovensko.
Chytré technologie snižují provozní náklady a usnadňují podnikání Uplatňování udržitelnosti a ESG přístupu k podnikání je nyní velmi důležité i pro investory. Zvažují nejen to, kolik investovat a jaký bude jejich výnos, ale také jaký dopad bude mít investice na okolní prostředí. To vše zvyšuje jistotu dlouhodobé návratnosti investice, a proto se stává nedílnou součástí nových logistických projektů.
Investice do chytrých technologií jsou jedním z mnoha způsobů, jak splnit závazky v oblasti ESG.
„Pomáháme tím vytvářet efektivitu prostřednictvím úspor energetických zdrojů, času a peněz. Ke zvýšení efektivity pomáhá integrace různých typů technologií včetně datové analytiky, robotiky, automatizovaných odbavovacích systémů, digitálních nakládacích doků, chytrého třídění, telematiky, systémů pro správu vozového parku a internetu věcí (IoT),“ shrnuje Jan Palek.
Praktickým příkladem je technologie pro inteligentní měření a sběr dat, například sledování frekvence otevírání nakládacích bran. Zvyšuje rychlost odbavení na bráně o 95 % a využití nakládacích doků až o 50 %. Vyplácí se i zlepšovat pracovní podmínky zaměstnanců.
Souvisejícím trendem je navrhování nových staveb pomocí elektronického modelu budovy metodou BIM (Building Information Modeling). „Virtuální model budovy obsahuje informace o všech komponentech. Údržbu pak lze provádět rychle a snadno. Nabízíme digitální helpdesk propojený s databází BIM, takže pokud je například nahlášena porucha klimatizačního systému, okamžitě víme, kde se problém nachází, a ihned máme k dispozici veškerou relevantní dokumentaci a informace potřebné k jeho vyřešení,“ vysvětluje Filip Krzywoň.
INFOBOX: Vytvořením elektronického modelu budovy metodou BIM (Building Information Modeling) získá uživatel veškeré informace o jednotlivých komponentech již ve fázi návrhu a výstavby. Budovu tak lze snadno spravovat a optimalizovat její provoz a údržbu.
Energeticky úsporná výstavba šetrná k okolnímu prostředí. Trend udržitelnosti podporují také rostoucí ceny energií, které zvyšují poptávku po energeticky úsporných budovách s kvalitní izolací a technologiemi pro řízení provozu. Ty umožňuji kontrolovat využívání energií, vody, vzduchotechniky a osvětlení. Umožňují také využívat dešťovou vodu k zalévání nebo splachování toalet. „Běžné sklady budou postupně ztrácet na popularitě, protože jejich provozní náklady budou vysoké,“ dodává Jan Palek.
Součástí širšího konceptu odpovědnosti je také úzká spolupráce s okolními obcemi, tedy zejména samosprávami či spolky. Ta zahrnuje investice do infrastruktury obcí. „Typicky investujeme například do zvyšování kapacity vodovodních řadů, modernizace čistíren odpadních vod, budování biokoridorů, přispíváme na výstavbu škol, parků a dalších projektů, které by obce samy těžko realizovaly,“ uzavírá Jan Palek, ředitel společnosti GLP.
Autor: Společnost GLP
Zdroj: GLP
Úno 22, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Nové technologie umožnily revoluci ve sledování pohybu zvířat a rozvoj oboru ekologie pohybu, která desítky let trpěla nedostatkem dat. Vyplývá to ze studie zveřejněné v prestižním časopisu Science, na které spolupracovali vědci z Česka. Tým zahrnující odborníky z 12 zemí navrhl i doporučení k řešení problémů spojených se zpracováním velkého množství získaných dat, mimo jiné vhodné kombinace pozorování. O studii informovalo Biologické centrum Akademie věd ČR (AV).
Ekologie pohybu zkoumá, jak, kdy a proč se živočichové pohybují a důsledky pohybu na okolní prostředí. Tyto poznatky jsou podle vědců klíčové například pro ekologii, behaviorální vědy, ale i účinnou ochranu biodiverzity. Tým se ve studii zaměřil na technologie umožňující sledování pohybu zvířat v jejich přirozeném prostředí i zpracování velkých objemů dat plynoucích z výzkumů.
Podle vědců jsou pro obor zásadní sledovací technologie jako reverzní GPS, GPS lokátory, radary a počítačová zpracování kamerových sledování.
Ty umí zaznamenat pohyb zvířat s až centimetrovou přesností v období měsíců až let. Tým upozornil, že tak lze lépe pochopit souvislost pohybu zvířat s jejich chováním či fyziologií, ale i detaily vzájemných vztahů zvířat. Zpracování dat však s sebou nese značnou výpočetní zátěž a velké nároky na správu dat.
Současná studie má podle AV kořeny ve workshopu o telemetrií ryb v jezerech, které se v roce 2018 konalo v Českých Budějovicích. Při tzv. telemetrii vědci zavádějí do těla ryb čipy a pomocí antén v jezerech nebo nádržích zaznamenávají jejich pohyb. Výzkumu se věnuje mezinárodní skupina Lake Fish Telemetry Group (LFTG) založená vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV. „Skupina sdílí soubor telemetrických dat z řady evropských jezer. Soubor zahrnuje tisíce označených ryb různých druhů a stovky miliard lokací ryb s podrobnými geomorfologickými a environmentálními údaji,“ uvedl Ivan Jarić, hlavní koordinátor skupiny a jeden ze spoluautorů současné studie.
Jarić a jeho kolega Milan Říha na ústavu vedou i skupinu FishTeg cílící na sledování ryb v nádržích a spravuje databázi lokací devíti druhů ryb shromážděných z několika tuzemských nádrží. Díky moderním technologiím podle Říhy mohou vědci zjistit třeba to, kde se ryby zdržují v různých částech dne a ročních období, vzorce chování jednotlivých druhů či jejich reakce na změnu počasí.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Úno 5, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Fakulta strojní Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) připravila nový studijní program Inteligentní výrobní systémy. Propojí klasické předměty zaměřené na konstrukci strojů s moderními typu umělá inteligence, zpracování dat, modelování, virtuální a rozšířená realita. Fakulta modifikuje studijní plány podle potřeb průmyslu, studentů i možností univerzity, které zmapovala v projektu Technologické agentury ČR.
Fakulta má dále takzvané double degree programy s bavorskou vysokou školou OTH Amberg-Weiden, kdy zájemce studuje jeden rok v Plzni a druhý v Německu a získá diplomy z obou univerzit. S bavorskými školami a firmami nedávno založila Internacionální průmyslovou radu na podporu technického vzdělávání. „Na radě se ptáme, co by potřebovali průmyslníci třeba za pět let, na technologický i sociální vývoj. Třeba, když to přeženu, jestli ta generace Z bude chtít chodit do práce,“ řekl Milan Edl, děkan fakulty s 1000 studenty včetně doktorandů. Pro internetové děti nového tisíciletí chce podle něho škola co nejvíce zatraktivnit výuku, aby je při příznivé demografické křivce, která už se projevuje na středních školách, nalákala. Podle Edla by měla být připravená vytvářet profese, které ještě teď na pracovním trhu nejsou. Spíše naučit studenta učit, dát mu grunt, aby měl hlavu otevřenou, řekl.
Podle Edla funguje naplno na všech devíti fakultách ZČU takzvaná interdisciplinarita, kdy si student může zvolit povinně volitelné i výběrové předměty na jiné fakultě, než na které studuje. „Také se připravují multioborové studijní programy, už je také máme. Jakýkoli obor už dnes není věcí jen jedné fakulty,“ uvedl. Podle Edla se to dá řešit vnitřními studijními programy i vytvářením double degree programů s jinými univerzitami. Kromě OTH jej škola připravuje s polskou univerzitou v Czenstochové v oblasti energetiky.
Zahraniční profesoři zatím jezdí na ZČU spíše na krátkodobé stáže. „Ale dnešní (pandemická) doba nám ukázala, že mohou přednášet i na dálku, takže zapojujeme ještě více do výuky export z jiných univerzit nebo fabrik. Z praxe už máme na škole hodně lidí, hlavně z regionálních firem, ale se světovým věhlasem, kteří doplňují přednášky. Studenti tak vidí do praxe,„ řekl Edl. Výuka se stále častěji zpestřuje zahraničními experty nebo lidmi z ČR, kteří nemohou přijet do Plzně. „Mohou se připojit a udělají společnou přednášku. Takhle bychom mohli spojit také více univerzit a v jednu dobu by člověk mohl přednášet pro všechny. Doba nám ukázala, že to jde,“ dodal děkan.
Autor: ZČU
Zdroj: ČTK
Led 20, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Laboratoř pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií dnes představili na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Laboratoř, jejíž vybavení stálo 40 milionů korun, má podle zástupců fakulty sloužit výzkumu odolných součástek pro technologie používané v kosmu i nízkouhlíkovou energetiku. Testovací provoz laboratoře začal v loňském roce.
Laboratoř pomůže například se vzděláváním budoucí technologů a designerů připravujících polovodiče, včetně mikročipů. „Laboratoř je integrovaná do výzkumné infrastruktury společně s Akademií věd ČR (AV) a dalšími pracovišti na Fakultě elektrotechnické tak, aby se studenti nejenom doktorských, ale i magisterských programů mohli seznámit s nejnovějšími technologiemi a byli konkurenceschopní na trhu práce,“ řekl novinářům Pavel Hazdra, který na fakultě vede katedru mikroelektroniky.
Podle Hazdry laboratoř cílí na tři oblasti základního výzkumu. V prvním případě jde o výzkum nové elektroniky na bázi diamantu. „Diamant je perspektivní materiál zejména pro výkonovou elektroniku, umožňuje součástkám pracovat při 300 až 500 stupních Celsia,“ uvedl. Dalším předmětem výzkumů je nanoelektronika. „To znamená ovládání toků elektronů na úrovni atomů a atomových vrstev. A třetí oblast jsou senzory a tištěná elektronika,“ doplnil Hazdra.
Podle Jana Vovse, který novou laboratoř vede, je vybavena špičkovými technologiemi pro hluboké leptání reaktivní plazmou, bezmaskovou optickou litografii a depozici atomárních vrstev. K depozici uvedl, že účelem je vytvářet velmi tenké vrstvy, které oddělují elektrodu od vodivého kanálu tranzistorů.
Současná laboratoř byla podle zástupců fakulty financována převážně z evropských peněz skrze projekty Výzkumné infrastruktury pro doktorské studijní programy na Fakultě elektrotechnické ČVUT a Centra pokročilých aplikovaných přírodních věd pro rozvoj doktorského studia (CAAS). Hazdra dodal, že pět až deset procent nákladů šlo z prostředků Fakulty elektrotechnické. Peníze šly i z národních zdrojů přes ministerstvo školství.
Autor: ČVUT
Zdroj: ČTK
Led 10, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Chemici z Univerzity Pardubice vymysleli nový systém filtrace vzduchu, který podle nich brání přenosu bakterií a virů, včetně koronaviru. Zařízení snižuje koncentraci ultrajemných aerosolových částic. Vědci ho teď testují na univerzitě, uvedla škola v tiskové zprávě. Prototyp za zhruba 30.000 korun zatím filtruje vzduch v jedné z učeben Fakulty elektrotechniky a informatiky. Filtrační systém využívá princip pomalého proudění vzduchu přes filtrační tkaninu, díky kterému je možné zachytit s vysokou účinností aerosolové částice už od velikosti desítek nanometrů.
Systém je tedy vhodný a účinný pro všechny známé viry, včetně koronaviru, pro bakterie a tuhé aerosolové částice. Celé zařízení připomíná obří rukáv. „Soustředili jsme se na množství vyčištěného vzduchu za jednotku času, ne pouze na účinnost filtru. Proto jsme mohli navrhnout filtrační zařízení, které je účinné, tiché a rovnoměrně rozvádí filtrovaný vzduch v místnosti,“ řekl Max Fraenkl z Centra materiálů a nanotechnologií Univerzity Pardubice.
Zařízení přefiltruje objem učebny třikrát za hodinu. „Od chvíle, kdy z učebny odejde nakažený člověk, se při využití našeho zařízení množství koronavirových částic už za deset minut sníží zhruba na polovinu a po hodině bude v pouhých jednotkách procent,“ řekl Fraenkl. Na projektu vědci spolupracují s Akademií věd ČR a Českým vysokým učením technickým. Filtrační novinka představuje podle vědců efektivní a levné řešení. Zhotovení vlastního filtru nebo jeho výměna jsou jednoduché s minimálními náklady.
„Filtrační systém by se mohl uplatnit ideálně ve školních třídách, v čekárnách u lékaře nebo v kancelářích. Volba tichých ventilátorů zajišťuje, že výuka by nebyla rušena nadměrným hlukem. Umístění zařízení u stropu nebrání běžnému provozu nebo aktivitám dětí ve třídách,“ uvedl vedoucí Centra materiálů a nanotechnologií Miroslav Vlček.
Autor: Univerzita Pardubice
Zdroj: ČTK
Pro 20, 2021 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
České Radiokomunikace vyrobí pro pražský magistrát za 40,1 milionu korun přístroje, s jejichž pomocí chce magistrát na silnicích identifikovat vozidla s poškozeným nebo chybějícím filtrem pevných částic. Dnes o tom rozhodli radní města. Většinu peněz chce magistrát získat z evropských fondů. Vedení města chce měřením získat data ohledně životního prostředí a poskytnout přístroje policii, aby mohla řidiče s odmontovanými filtry pokutovat.
České radiokomunikace mají vyvinout a vyrobit zařízení v různých podobách. Stacionární varianta má být instalovaná napevno, mobilní v dodávce a přenosný typ má sloužit k přesnějšímu měření a potvrzení vzorků získaných většími zařízeními. „Zařízení by měla být vyvinuta v následujících dvou letech,“ řekl náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě).
Přístroje mají podle dříve schváleného dokumentu zpočátku sloužit k prevenci a zjištění toho, kolik vozidel bez filtru pevných částic v metropoli jezdí. Výhledově je cílem propojit zařízení se systémy dopravní kontroly využívanými samosprávou a státem. Poté bude možné vozidlo po zjištění závady odstavit a odeslat na STK nebo provést s pomocí přístroje kontrolu přímo na místě. K tomu však budou podle dřívějších vyjádření nutné úpravy legislativy.
Praha patří mezi regiony s největším znečištění ovzduší, většina pochází z dopravy. Dieselové motory s nefunkčním nebo odmontovaným filtrem pevných částic podle odborníků produkují velkou část škodlivin, nezáleží přitom na stáří vozu. Nyní jsou emise vozidel kontrolovány jenom při pravidelných technických kontrolách, což je podle vedení města nedostatečné. Praha již v minulosti měření emisí za provozu testovala ve spolupráci s ČVUT a Ústředním automotoklubem (ÚAMK). Dopravní policie také na popud magistrátu uskutečnila sérii kontrol, které se však prováděly s pomocí diagnostické jednotky u aut vytipovaných pouze na pohled.
Autor: Pražský magistrát
Zdroj: ČTK
Pro 11, 2021 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
V dotačním programu Zeleň střechám jsou uzavřené smlouvy na podporu projektů v celkové hodnotě 50 milionů korun, z toho 176 projektů za 23 milionů korun je hotových. Brněnští radní schválili pokračování ekologických dotací i pro další rok. Uvedli to v tiskové zprávě. Město přispěje i v dalších programech, jako je například Nachytej dešťovku nebo Vnitroblok. Za tři roky bylo prostřednictvím ekologických dotací uskutečněno 337 projektů.
Jejich cílem je motivovat obyvatele Brna k trvalé udržitelnosti a zvelebování jejich okolí. K tomu slouží například zelené střechy z projektu Zeleň střechám, které pomáhají při udržení teploty domu v zimě, kdy fungují jako další izolační vrstva. V létě naopak ochlazují. „Ekologické dotace se u Brňanů setkaly s velkým zájmem, a proto je budeme příští rok vypisovat už počtvrté. Zároveň jsou vlajkovou lodí iniciativy #PripravBrno, která má pomoci ke snížení emisí do roku 2030,“ uvedl náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).
Do ekologických dotací Brna patří i programy Nachytej dešťovku, Vnitroblok a Nábřežít. „U Vnitrobloku je zájem obyvatel velký. Změny z popraskaných betonů na zeleň, lavičky, které mohou lidé využít k pobytu nebo rekreaci, jsou praktické,“ řekl Hladík. Od roku 2018 bylo uskutečněno 49 projektů v hodnotě 6,5 milionu korun.
Program Nachytej dešťovku má za sebou 89 projektů za 1,5 milionu korun a město má rozjednané desítky dalších. Cílem je motivovat majitele staveb k efektivnímu hospodaření s vodou. V programu Nábřežít, který má za úkol přilákat veřejnost k nábřežím řek Svratka, Svitava a Ponávka, se uskutečnilo 23 projektů v hodnotě téměř jednoho milionu korun.
Autor: město Brno
Zdroj: ČTK
Pro 8, 2021 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Bělá pod Bezdězem na Mladoboleslavsku zprovoznila centrum pro opětovné využití věcí (re-use), které by mělo vést k nižší produkci odpadu. Otevření centra je součástí rozsáhlejší změny odpadového hospodářství, při níž město zavádí i chytré technologie. Cílem je efektivnější nakládání s odpady a snížení nákladů, uvedla dnes radnice v tiskové zprávě.
Takzvaný systém re-use umožňuje uplatnění předmětů, nábytku i zařízení, které by jinak skončily v kontejneru nebo na sběrném dvoře. Ve středních Čechách se podobné centrum nedávno otevřelo v Mělníku.
Bělá také modernizuje sběrný dvůr a zavádí pytlový sběr dům od domu. Lidé tak nemusejí chodit s tříděným odpadem do sběrného místa. Novinkou je i evidenční systém odpadu, díky němuž může město přesně sledovat množství vytříděného papíru či plastu a tomu přizpůsobit frekvenci sběrů.
Lidé nově dostali takzvané kartičky s přiřazeným QR kódem. Když přinesou do sběrného dvora odpad, obsluha ho zváží, naskenuje kartičku a kód přiřazený odpadu.
Z terminálu lze vyčíst, kdo a kdy jaký odpad donesl a kolik ho bylo. Jaké byly náklady na změnu nakládání s odpady, radnice neuvedla. Pětitisícové město chce odpadové hospodářství dál rozvíjet, zvažuje například výstavbu vlastní kompostárny. „Cílem je samozřejmě efektivnější nakládání s odpady, zároveň je pro nás ale zásadní, že budeme mnohem lépe připraveni na novou a přísnější odpadovou legislativu,“ uvedl starosta Jaroslav Verner (ANO).
Autor: Bělá pod Bezdězem
Zdroj: ČTK
