Automobilka Škoda Auto testuje ve svém hlavním výrobním závodě v Mladé Boleslavi dva elektrické tahače, které slouží ve vnitrozávodní dopravě. Další nákladní vozy s elektrickým pohonem budou následovat. Česká automobilka plánuje, že oproti nákladním automobilům vybaveným naftovým motorem takto ušetří 60 tun CO2 ročně. Firma to dnes uvedla v tiskové zprávě.
V hlavním závodě používá firma dva elektrické tahače od 1. října. „Po úspěšném zkušebním provozu obou tahačů s čistě elektrickým pohonem v rámci vozového parku vnitrozávodní dopravy plynule přecházíme na čistě elektrické nákladní automobily. Chceme tím dát impuls také svým lokálním dodavatelům. Ve střednědobém horizontu plánujeme, že veškeré komponenty, které dodávají nákladní vozy z bezprostředního okolí našich závodů, se budou na naše výrobní linky dostávat s nulovými lokálními emisemi,“ řekl člen představenstva Škody Auto Michael Oeljeklaus.
Elektrické tahače jsou vybavené standardními návěsy, které do května příštího roku na příslušných trasách nahradí dosavadní tahače poháněné naftovým motorem. V další fázi budou od června 2022 v závodě v Mladé Boleslavi přepravovat speciálně vyrobené zkrácené návěsy baterie pro elektromobily. Za tímto účelem budou návěsy vybaveny manipulační technikou pro automatickou nakládku a vykládku palet.
Dojezd lokálně bezemisních nákladních automobilů činí na jedno nabití baterií přibližně 80 kilometrů a dobít baterie na plnou kapacitu trvá 4,5 hodiny. Na 100 kilometrů jízdy spotřebují zhruba 200 kWh elektřiny. Škoda kromě elektrických a naftových tahačů používá také tahače na zemní plyn (CNG), díky čemuž se podařilo v areálu závodu snížit emise CO2 oproti vozům s konvenčním pohonem o 25 procent.
Škoda Auto loni dodala celosvětově přes milion aut. Provozuje tři výrobní závody v České republice, vyrábí v Číně, Rusku, na Slovensku a v Indii, většinou prostřednictvím koncernových partnerství, dále na Ukrajině a v Kazachstánu ve spolupráci s lokálními partnery. Je aktivní na více než 100 trzích.
Reuse centrum v Ostravě během prvního roku svého fungování prodalo více než 43.000 předmětů, které by jinak skončily v odpadu. Z prodeje se podařilo utržit 831.000 korun, které budou směřovat na ekologické projekty ve městě. Novinářům to dnes řekli zástupci města a městské odpadové společnosti OZO Ostrava, která centrum zaměřené na opětovné použití starších věcí provozuje. Centrum, které je zajímavé i svým pojetím a pracuje s uspořádáním předmětů podle barev, v říjnu získalo v soutěži Stavba roku cenu za mimořádný celospolečenský přínos.
„Máme za sebou úspěšné fungování ročního provozu reuse centra. Je jedinečné i svým zajímavým a originálním estetickým ztvárněním. Čerpali jsme zkušenosti z jiných měst v Evropě,“ uvedla náměstkyně primátora pro životní prostředí Kateřina Šebestová (ANO). Centrum se v areálu OZO otevřelo loni v září. Sváží se do něj věci, které lidé nechávají v 11 ostravských sběrných dvorech nebo je po dohodě přivezou přímo do centra. Věci se tam vyčistí a připraví k dalšímu prodeji, cena nabízených předmětů se pohybuje od deseti do 200 korun, přičemž průměrný příspěvek za jeden předmět do veřejné sbírky je okolo 20 korun. Celý výtěžek z prodeje předmětů je určen na výsadbu zeleně ve městě.
„První lokalitou, kde se s výsadbou hrazenou z této veřejné sbírky začne, jsou zahrady ostravského centra pro osoby se zdravotním postižením Čtyřlístek,“ uvedla Šebestová. OZO totiž s klienty Čtyřlístku spolupracuje. Během léta v dílně reuse centra, která je k dispozici i veřejnosti, spolu se zaměstnanci OZO vyráběli vyvýšené záhony z vyřazených přepravních palet.
„Naše reuse centrum je jasným příkladem toho, že funkční předměty, o něž původní vlastníci nestojí, mohou ještě sloužit a dělat radost nových majitelů,“ uvedl jednatel OZO Karel Belda. V centru nejčastěji končí nádobí a knihy, ale zájemci v něm najdou například i sportovní potřeby, hračky nebo třeba dětské autosedačky. Centrum nepřijímá pouze čalouněné věci, oděvy a elektroniku.
Nabídku centra využívají nejen lidé ekologicky zaměření, ale například i sociálně slabí nebo třeba provozovatelé bazarů, kteří v něm hledají zajímavé kousky do svých obchodů. Cestu si do něj kromě českých zákazníků našli také lidé z nedalekého Polska. Centrum je navíc i prostorem pro setkávání lidí, aktuálně chystá několik akcí. Už v pátek se v něm mohou potkat zájemci, kteří si chtějí vyměnit rostliny.
Muzeum v Bruntále má novou expozici. Přírodu Jesenicka tam návštěvníci mohou poznávat prostřednictvím rozšířené a virtuální reality. Nová expozice přišla na 5,3 milionu korun. Náklady uhradil kraj, který je zřizovatelem muzea. Novinářům to sdělila mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová.
„Expozice přírody na bruntálském zámku se po dvaceti letech od svého vzniku zásadně proměnila. Zmizely vypreparované exponáty živočichů umístěných do dioramat, tedy instalací evokujících reálné prostředí. Jesenickou přírodu teď návštěvníci muzea poznají prostřednictvím moderních technologií. Je to krok směrem k moderním trendům v muzejnictví,“ uvedla mluvčí.
Prostřednictvím tabletu či mobilu si návštěvníci díky rozšířené nebo virtuální realitě zblízka prohlédnou zvířata i rostliny. „Moderní technologie tak umožní zajímavé zážitky, těsně vedle nich projde divočák nebo mohou vidět, jak ze semínka vyroste vysoký strom. Moderní technologie jsou součástí běžného života, takže do muzea patří také. Navíc doufám, že tento způsob zaujme i mladou generaci a do muzea ji naláká,“ uvedl náměstek hejtmana pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo (KDU-ČSL). Návštěvníci budou moci využít nejen své vlastní mobilní zařízení, do kterého si přes QR kód nainstalují potřebnou aplikaci, ale v muzeu budou k zapůjčení také tablety.
„Právě kvůli půjčování tabletů je nutné, aby si návštěvnické skupiny, jako jsou například školní třídy či zájmové kroužky, rezervovaly návštěvu expozice předem. Jednotlivci si prohlídku předem objednávat nemusí, rezervace ale možná samozřejmě je. Věřím, že se nové moderní pojetí bude lidem líbit. Je to posun k nejmodernějším trendům v muzejnictví, které do budoucna plánujeme zavádět i v dalších krajských muzeích. Na prvky rozšířené reality se lidé mohou těšit například i v Kosárně v Karlovicích,“ uvedl Curylo. Nová expozice s moderními technologiemi podle ředitelky muzea Květoslavy Málkové umožňuje nejen vizuální, ale i audio zážitek. Muzeum tak bude přístupnější i lidem se zrakovým postižením.
Z ulic Olomouce byly po více než dvouletém zkušebním provozu odstraněny tři „chytré“ odpadkové koše, které podle konstruktérů dokázaly rozpoznat svoji naplněnost a pomocí dálkového přenosu dat na to upozornit pracovníky technických služeb. V provozu se ale příliš neosvědčily, jelikož nastaly problémy se servisem, nádoby byly často přeplněné a odpadky se povalovaly i v jejich okolí.
Jednu nádobu na odpad typu SmartBe město testovalo na třídě Svobody a další dvě u hlavního vlakového nádraží. Místo nich tam nyní budou instalovány běžné nádoby na odpad. „Chytré“ koše musela firma, která je dodala, po dvou letech z ulic odstranit. „Důvodem jejich zrušení byly jak opakované problémy s přeplňováním nádob a nepořádek, tak nedostupnost náhradních dílů potřebných pro jejich servis. V posledních měsících firma nebyla schopna zajistit opravy kvůli nedostupnosti dílů, které způsobil celosvětový nedostatek elektronických čipů,“ uvedl Petr Swaczyna z oddělení odpadového hospodářství magistrátu.
Tři smart nádoby na odpad nechalo město v červnu 2019 instalovat na místa, kde byly často problémy s nedostatečnou kapacitou běžných košů. Testovací provoz měl prověřit četnost vyvážení speciálního typu nádob oproti těm standardním. Zařízení disponovalo moderními technologiemi, jako je vlastní lis pro redukci objemu odpadu a jejich zaplněnost bylo možné sledovat na dálku. Hlavně v posledních měsících kvůli váznoucímu servisu koše nefungovaly správně a byly často přeplněné. Jeden „chytrý“ odpadkový koš stojí zhruba 120.000 korun. Právě cena značně limitovala úvahy o pořízení většího počtu těchto moderních zařízení, od kterých si odborníci slibovali zefektivnění vysypávání a svozu stovek odpadkových košů v Olomouci.
Roste globální zájem o technologie na zachytávání a ukládání oxidu uhličitého (CO2). Podle nejnovější zprávy mezinárodního think-tanku Global CCS Institute se celkový počet komerčních projektů ve fázi přípravy a provozu letos zvýšil o 71 na 135, tedy o 90 procent. Plně v provozu je podle ní 27 zařízení, čtyři jsou ve výstavbě a 102 v různých fázích přípravy. První pilotní projekt se chystá také v Česku.
Technologie CCS podle zprávy čím dál více nachází uplatnění v řadě odvětví, a to včetně výroby energie, zkapalněného zemního plynu (LNG), cementu, oceli, přeměny odpadu na energii nebo přímého zachytávání CO2 ze vzduchu s jeho následným uložením a výroby vodíku. Dominovat začíná model takzvaných CCS klastrů, v němž více zdrojů emisí sdílí společnou dopravní a úložnou infrastrukturu. Lídrem v zavádění technologie CCS zůstávají podle zprávy nadále Spojené státy, které letos oznámily více než 40 nových projektů. V Evropě patří mezi průkopnické státy Norsko, Nizozemsko nebo Británie, nová komerční zařízení ale vyvíjejí také Belgie, Dánsko, Itálie nebo Švédsko.
„V České republice byla technologie CCS až donedávna na okraji zájmu. V poslední době se však začíná více a více dostávat do povědomí odborné veřejnosti. Důvodem je jednak klimatická politika EU se zpřísněnými cíli redukce emisí do roku 2030 a klimatickou neutralitou v roce 2050, jednak rostoucí ceny emisních povolenek, které letos dosáhly rekordní výše,“ uvedl Vít Hladík z České geologické služby (ČGS).
Právě ČGS v současné době koordinuje česko-norský projekt CO2-SPICER, jehož cílem je připravit první české pilotní úložiště CO2 v dotěžovaném ložisku ropy a plynu na jihovýchodní Moravě. Projekt je spolufinancován Norskými fondy a Technologickou agenturou ČR a kromě výzkumných institucí z ČR a Norska je do něj zapojena i firma MND.
Global CCS Institut je mezinárodní think-tank, jehož cílem je urychlit zavádění CCS jakožto zásadní technologie pro řešení změny klimatu. Zveřejnění jeho zprávy předchází klimatické konferenci ve skotském Glasgow, na níž se sejdou představitelé vlád a pozorovatelské organizace, aby vyhodnotili pokrok v oblasti klimatických závazků a podpořili zvýšení ambicí i konkrétní investice.
Posláním ČGS je výkon státní geologické služby v České republice. Česká geologická služba sbírá a zpracovává údaje o geologickém složení státního území a předává je správním orgánům pro politická, hospodářská a ekologická rozhodování.
Na Blanensku budou od října jezdit i nové linkové autobusy na hybridní pohon. Cestující budou patřit mezi první v republice, kteří si jízdu hybridními autobusy na pravidelných spojích vyzkouší. V tiskové zprávě to na svém webu uvedla blanenská radnice. Autobusovou dopravu na Blanensku bude od října zajišťovat jihlavská firma Icom transport, která vyhrála výběrové řízení. Na trasách nahradí ČAD Blansko.
Autobusy od jihlavské společnosti začnou kromě Blanenska jezdit i v části Vyškovska a Brněnska. „Na dopravní pokrytí těchto oblastí jsme pořídili celkem 57 nových autobusů. Většinu tvoří autobusy značky Setra, šest autobusů značky Mercedes-Benz Citaro jsou hybridní vozy. Ty oproti vozům se spalovacím motorem uspoří až osm a půl procenta pohonných hmot. Čtyři hybridní autobusy jsou připravené přímo pro Blanensko a Boskovicko,“ uvedla za firmu Markéta Kadlecová.
Pořízení hybridního autobusu vyjde zhruba na 6,5 milionu korun, jeho přínos je podle radnice nejen v úspoře paliva. Větší komfort by měli pocítit i cestující. Hybridní autobusy totiž méně vibrují a mají plynulejší a tišší rozjezd. „Kromě ceny jízd je pro nás zásadní právě komfort cestujících. Nové autobusy mají také výkonnou klimatizaci a dvojité sklo, aby byla teplota uvnitř co nejvíce stabilní,“ uvedl starosta Blanska a krajský radní pro dopravu Jiří Crha (ODS).
Nové autobusy pokryjí přepravu linek integrovaného dopravního systému kraje. Nový dopravce plánuje, že autobusy v barvách jihomoravského kraje ročně najezdí téměř šest milionů kilometrů. Přímo v Blansku ale bude linky městské hromadné dopravy i nadále obsluhovat původní firma, společnost ČAD Blansko. Ta novému dopravci, k němuž přešla i značná část řidičů ČAD, poskytne také zázemí přímo na hlavním autobusovém nádraží, kam budou linky integrovaného dopravního systému i nadále zajíždět.
Britský velvyslanec v Praze Nick Archer a Viktor Třebický z organizace CI2, o. p. s. představili dne 20. 9. 2021 na webináři inovovanou kalkulačku osobní uhlíkové stopy. Nový nástroj, který vznikl díky podpoře britského velvyslanectví v Praze, je určen k tomu, aby si mohl kdokoliv jednoduše spočítat vlastní příspěvek ke globální klimatické změně. Pro vládu Spojeného království je řešení změny klimatu jednou z priorit, a to i s ohledem na rychle se blížící klimatickou konferenci COP26 ve skotském Glasgow.
„Velká Británie dlouhodobě stojí v čele mezinárodního úsilí o snížení emisí uhlíku a zastavení globálního oteplování. Není to jen britská vláda, ale celá britská společnost, která toto úsilí podporuje. Již dávno víme, že povědomí o uhlíkové stopě vede k jejímu snižování. Kromě opatření na národní úrovni, je však důležitý osobní přístup každého z nás. A právě ke změření osobní uhlíkové stopy slouží naše nová kalkulačka.“ Britský velvyslanec v Praze Nick Archer.
„Uhlíková kalkulačka má nový atraktivní design a obsahuje řadu otázek týkajících se našich každodenních spotřebitelských voleb. Patříme ke světovým rekordmanům ve výši uhlíkové stopy na obyvatele. Pokud se máme z 12,6 tuny CO2 dostat za 29 let na ‚čistou nulu‘, čeká nás všechny spousta práce. Nejenom vládu a firemní sektor, ale každého z nás.“ Viktor Třebický z organizace CI2, o. p. s.
Kalkulačka se skládá z jednoduchých otázek, které slouží ke zmapování množství emisí skleníkových plynů vypuštěných v rámci bydlení, dopravy, cestování a spotřebitelských návyků za jeden rok. Záměrem tvůrců kalkulačky je, aby jednotlivci získali zpětnou vazbu, jak sami přispívají ke změně klimatu a jak emise snižovat. Zatímco na globální úrovni se řeší především emise států, kalkulačka odráží potřebu podívat se blíže ke zdrojům emisí, a sice k samotným spotřebitelům a jejich životnímu stylu. To je klíčové i proto, že emisní náročnost Čechů a Češek patří k nejvyšší v EU i na světě – průměrný obyvatel světa má uhlíkovou stopu o velikosti 4,5 t CO2/rok a průměrný obyvatel EU 6,5 t CO2/rok, v České republice je průměr 12,6 t CO2/rok.
Urgence snižovat emise skleníkových plynů je jedním z ústředních témat blížící se klimatické konference OSN COP26, která je organizovaná britskou vládou ve spolupráci s Itálií a která se uskuteční od 1. do 12. listopadu 2021 ve Skotsku.
Uhlíková stopa je měřítkem dopadu lidské činnosti na měnící se klima – jedná se o nepřímý ukazatel spotřeby energií, výrobků a služeb a měří množství skleníkových plynů, které odpovídají určité aktivitě. Uhlíkovou stopu je možné stanovit na různých úrovních – národní, městské, individuální či na úrovni podniku a výrobku. Osobní uhlíková kalkulačka je dostupná na webu https://www.uhlikovastopa.cz/cs/osobni-uhlikova-stopa. Záznam z webináře je dostupný na FB profilech britského velvyslanectví v Praze a organizace CI2, o. p. s.
Chemikům z Univerzity Pardubice se společně s kolegy z Akademie věd podařilo připravit kladně nabité karborany. Tyto sloučeniny boru, vodíku a uhlíku v této formě dosud nikdo na světě nedokázal získat. Jejich vznik totiž popírá běžná chemická pravidla. Sloučeniny mají unikátní vlastnosti, které budou vědci zkoumat. V budoucnu by mohly pomáhat například při léčbě zhoubných nádorů nebo budou základem pro zcela nové materiály, uvedla v tiskové zprávě mluvčí univerzity Martina Macková.
Výsledky výzkumu publikoval i vědecký časopis Nature Communications, který zveřejňuje pouze nejzásadnější vědecké objevy. „Po tomto typu sloučenin prahnou chemici desítky let a mnozí si již mysleli, že jsou zcela nedostupné. Povedlo se nám je připravit vskutku pouze souhrou náhod, za použití moderních stabilizačních metod a nepředvídatelné reaktivity. Vznikají totiž reakcemi, které zcela odporují běžným chemickým procesům a logice,“ uvedl vedoucí vědeckého týmu Univerzity Pardubice Aleš Růžička z Fakulty chemicko-technologické,
Nové látky, které mají kladně nabitý skelet, vznikají pro vědce zcela paradoxně sloučením neutrálních klastrů s elektronově bohatými karbeny a následnou reakcí s kyselinou. Tyto kladně nabité klastry boru mají vlastnosti, které je v budoucnu předurčují ke speciálnímu využití. Na rozdíl od svých mnoha předchůdců jsou stabilní na vzduchu, nehoří při kontaktu s vodou, ale naopak se ve vodě rozpouštějí.
„Právě tato vlastnost společně s jejich fascinujícími elektronickými vlastnostmi povede k dalšímu výzkumu a předurčuje je k léčbě civilizačních chorob, zhoubného bujení, využití v katalýze nebo výrobě zcela nových materiálů,“ uvedl Jan Vrána z Katedry obecné a anorganické chemie Fakulty chemicko-technologické, který se na výzkumu podílel. V současnosti už vědci studují reaktivitu nových sloučenin. Na spolupracujících pracovištích se například hodnotí jejich možný přínos pro využití ve fotovoltaických článcích.
O přiměřenosti podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů bude rozhodovat svým nařízením vláda. Takzvané vnitřní výnosové procento (IRR), zjednodušeně výnosnost investice do obnovitelného zdroje během trvání podpory, se bude pohybovat od 8,4 procenta do 10,6 procenta, rozhodla Sněmovna, když schválila pozměňovací návrh Senátu k novele zákona o podporovaných zdrojích energie.
Sněmovna původně přijala vládní návrh, který snižoval podporu až na 6,3 procenta. Senát pak do předlohy přidal i další pozměňovací návrhy. Zákon nyní dostane k podpisu prezident. Solární asociace v červenci po schválení předlohy ve Sněmovně varovala, že sněmovní verze novely může být pro tisíce firem likvidační. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) v Senátu uvedl, že sněmovní podoba zákona by poškodila úplně všechny.
Celkový roční příspěvek na podporované zdroje loni v Česku podle OTE činil 45,4 miliardy korun, což bylo zhruba stejně jako o rok dřív. Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci vydal 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu. Havlíček již dříve řekl, že jen podpora fotovoltaiky vyjde celkem téměř na 600 miliard korun, zatímco na výrobě elektřiny se podílí jen 2,6 procenty.
Novela také počítá s vyšším zdaněním solárních elektráren. Elektrárny z roku 2009 dosud odvodu nepodléhaly, nově na ně dopadne odvod u výkupní ceny ve výši deseti procent a u zeleného bonusu 11 procent. Elektrárnám uvedeným do provozu v roce 2010 vzrostou odvody na 20 a 21 procent. Ministr Havlíček již dříve ve Sněmovně řekl, že pokud by u solárních elektráren bylo IRR 8,4 procenta a současně by se o deset procent zvýšila solární daň na projekty z takzvaného solárního boomu, přineslo by to do státního rozpočtu na solární dani čtyři až pět miliard Kč. Na podporu solárních elektráren loni v Česku podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) šlo 29,1 miliardy korun.
Sněmovna do zákona vložila mimo jiné osvobození elektřiny v dopravě od poplatku na obnovitelné zdroje. Schválila i přechodovou podporu pro teplárny. Podle senátní úpravy by vláda mohla jako začátek období, za které se podpora poskytne, stanovit letošní 1. leden. Senátní verze obsahuje i provozní podporu solárních elektráren. Umožní státu, aby podle svého rozhodnutí vyhlásil aukci na výkup elektřiny z fotovoltaických zdrojů. Bude záležet na úvaze vlády. Návrh již dříve přivítalo Hnutí Duha a ocenil to i Svaz moderní energetiky. Senátní verze zavádí i podporu malých vodních elektráren modernizovaných v období po povodních v roce 2002 do konce roku 2005. Právo na podporu bude trvat po dobu 30 let od jejich modernizace.
Senát do zákona vložil i pozměňovací návrh, který připravilo ministerstvo průmyslu a který do zákona zavádí evropskou směrnici z roku 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů v dopravě, takzvanou RED 2. Již ve Sněmovně o tomto návrhu hlasovali poslanci, ale neschválili ho. Senátem schválený návrh neobsahuje zvýšení podílu biosložky v benzinu. Ve Sněmovně tento návrh předložen byl, poslanci ho ale odmítli.
Havlíček pokládá zákon za klíčový. Podle něj umožní udělat jednou provždy tlustou čáru za systémem fotovoltaiky vybudované v letech 2009 a 2010. Před poslanci řekl, že senátní verze dává určitou možnost těm, kteří férově investovali do fotovoltaiky, aby mohli dále fungovat. „A současně se dává prostor proto, abychom podpořili moderní zdroje,“ konstatoval. Pokud by se to nepodařilo, nemohl by stát od příštího roku účinně podpořit tuzemské teplárenství.
Druhý popularizační komiks vydal v těchto dnech Geofyzikální ústav Akademie věd ČR (AV). Zatímco loňský komiks se zabýval cestou seizmické vlny, nový je o magnetickém poli Země, sdělil spoluautor komiksu a planetolog Petr Brož. Komiks „Když se Země rozzáří, příběh geomagnetického pole“ je zdarma.
Lidé si ho mohou stáhnout na webu ústavu. Součástí je také desková hra. „Druhý díl na první volně navazuje tím, že ponecháváme stejné postavy – kluka s holkou. Tentokrát se vydají do sféry magnetického pole Země. Vysvětlujeme, jak magnetické pole chrání naši planetu před rozmary Slunce. A tím trošku prozrazuji pointu, o čem komiks vlastně je,“ uvedl Brož.
„K tomu je udělaná obrovská desková hra, která je do komiksu vložená. Připravila ji Julie Nováková. Člověk si může figurkami vyzkoušet, jak pobíhá nabitá částice po magnetických siločárách,“ popsal dále vědec. Podle něho autoři tak cílí na to, aby se lidé ke komiksu vrátili i po jeho přečtení.
„Máme zpětnou vazbu, že si lidé ten komiks vezmou, vytáhnou si z něj deskovou hru a pak s dětmi nebo s teenagery hrají. Je tedy možnost získat pro ní i rodiče. Takže to je takový klasický komiks pro celou rodinu,“ dodal. Publikaci lze využít i k výuce na základních školách. Komiks opět nakreslila grafička Karolína Kučerová. Je černobílý, aby si ho lidé mohli případně vybarvit. „Pár vybarvených komiksů už jsme viděli,“ podotkl Brož.
Autory námětu jsou vedle Brože i Matěj Machek, který také působí na Geofyzikálním ústavu, a David Píša z Ústavu fyziky atmosféry AV. „Se scénářem nám pomáhala Lucie Lukačovičová, která dělala textaci a vymýšlela příběh. My jsme byli jaksi garanti té vědecké správnosti,“ shrnul vědec. K dispozici je česká i anglická verze komiksu, na jehož přípravu podle Brože přispěla řada dárců.
