Prodej hybridů v pololetí stoupl o 174 procent na 11.063 aut

Prodej hybridů v pololetí stoupl o 174 procent na 11.063 aut

Prodej nových vozů s hybridním pohonem se v prvním pololetí zvýšil meziročně o 174 procent na 11.063 aut. Z toho plug-in hybridy do zásuvky rostly trojnásobně na 2187 vozů. Naopak odbyt elektromobilů v porovnání s loňskem stagnoval na 1262 vozech, což je jen o osm více než loni. Vozy s plně nebo částečně elektrickým pohonem se na celkových prodejích nových aut v ČR podílely téměř 11 procenty. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů.

Nabídkou hybridních a elektrických vozů si automobilky snižují průměrné emise na flotily vyráběných vozů. Za překročení limitů jim v EU hrozí sankce. V kategorii hybridů stále dominuje Toyota s 2702 prodanými vozy, následuje Ford s prodejem 1539 aut a třetí je Škoda Auto, která prodala 1292 Octavií a Superbů s hybridním pohonem. V kategorii plug-in hybridů byla Škoda se 774 vozy nejprodávanější.
Podíl hybridních pohonů na prodejích Toyoty v pololetí přesáhl 52 procent. „K našemu úspěchu přispěla také bezproblémová skladová dostupnost vybraných modelů a dostatečné výrobní alokace se standardní dodací lhůtou. Zájem o hybridy chceme v létě ještě podpořit edukativní kampaní,“ řekl generální ředitel Toyoty v ČR Martin Peleška.

Nejvíce elektromobilů prodala díky nástupu modelu Enyaq Škoda se 461 registracemi, následuje Volkswagen s prodejem 159 vozů a Tesla se 119 prodanými elektromobily. Podle šéfa českého zastoupení Škoda Jiřího Maláčka je téměř 100 prodaných enyaqů v červnu důvodem k optimismu, na rozdíl od váznoucích dodávek ostatních modelů kvůli chybějícím dílům. 

„Plán podpořit elektromobilitu u nás s vozem, který spojuje moderní, plně elektrický provoz s vlastnostmi, které nejen čeští zákazníci značky Škoda oceňují, je zatím na dobré cestě,“ dodal generální ředitel.

Zdroj: ČTK

Škoda chce za deset let prodávat v Evropě víc než polovinu aut na elektřinu

Škoda chce za deset let prodávat v Evropě víc než polovinu aut na elektřinu

Automobilka Škoda Auto plánuje do roku 2030 prodávat v Evropě 50 až 70 procent elektromobilů. Nyní je to méně než pět procent. Kvůli tomu chystá nejméně tři další čistě elektrické modely, které budou cenou i velikostí pod modelem Enyaq. Emise vyráběných aut by měly v porovnání s loňským rokem za deset let klesnout o polovinu. Značka chce mít zároveň nejnižší náklady v porovnání s evropskými konkurenty a rentabilitu tržeb nejméně osm procent. Vše je součástí nové firemní strategie Next Level – Škoda Strategy 2030, kterou dnes novinářům představil předseda představenstva Thomas Schäfer.

Automobilka se rovněž chce do roku 2030 stát jednou z pěti nejprodávanějších značek v Evropě a vedoucí evropskou značkou v Indii, Rusku a severní Africe. To jí má zajistit globální prodejní potenciál kolem 1,5 milionu aut. Toho chce dosáhnout posílením pozice v segmentu cenově dostupných vozů. Příkladem je model Fabia se základní cenou pod hranicí 14.000 eur, tedy asi 355.000 korun. Pomoci mají i menší elektromobily. V Indii vyvinutý model Kushaq chce firma nabízet i na dalších trzích.
Českou republiku chce automobilka podle Schäfera proměnit v centrum rozvoje elektromobility, a zajistit tak stávající pracovní místa a vytvořit nová. Ve všech třech českých výrobních závodech se budou do roku 2030 vyrábět elektrické vozy nebo elektrické komponenty. Aktuálně se v Mladé Boleslavi už vyrábějí vysokonapěťové trakční baterie pro plug-in hybridní modely Superb iV a Octavia iV i pro modely dalších koncernových značek. Začátkem příštího roku bude navíc v Mladé Boleslavi zahájena výroba bateriových systémů pro koncernovou platformu MEB, na níž je postaven model Enyaq. Automobilka navíc společně s partnery pracuje na posílení stabilní dodavatelské struktury pro další rozvoj elektromobility.

Každý zákazník by měl být v budoucnu schopen hned napoprvé a intuitivně ovládat svůj nový vůz nebo službu od značky. Prvním takovým projektem je PowerPass, který umožňuje jednoduché a pohodlné nabíjení elektrifikovaných modelů značky Škoda. Bude k dispozici na více než 30 trzích a umožní nabíjení na více než 210.000 nabíjecích stanicích v Evropě. Automobilka dále rozšiřuje koncept virtuálního showroomu a vytyčila si za cíl prodávat už v roce 2025 každý pátý vůz on-line.
Do deseti let má každou čtvrtou pozici v managementu zastávat žena. Česká automobilka bude při transformaci podporovat vzdělávání zaměstnanců a v letech 2022 až 2030 do této oblasti bude investovat téměř 500 milionů eur s hlavním cílem zajistit pracovní místa i v budoucnosti.

Zdroj: ČTK

Poděbrady budou v centrálním parku sekat pomocí robotických sekaček

Poděbrady budou v centrálním parku sekat pomocí robotických sekaček

Poděbrady na Nymbursku budou nově používat k údržbě trávníku v centrálním lázeňském parku elektrické robotické sekačky. Jejich nasazení má zefektivnit údržbu a snížit množství emisí. Zkušebně budou sekačky nasazené v první ze tří částí parku, řekl novinářům místostarosta Roman Schulz (ODS).

Celkem se bude o trávník v části A centrálního lázeňského parku starat sedm robotických sekaček. Na své trasy budou vyjíždět z dobíjecích stanic. „Cílem je rozšířit tento ekologický přístup také do částí B a C parku,“ uvedl Schulz. Ročně dá lázeňské město za údržbu zeleně po celém městě přes 12 milionů korun.

Údržba trávníku v parku bude díky elektrickým sekačkám bezemisní. Druhou hlavní výhodou je podle místostarosty tichý provoz, sečení trávy tak nebude rušit místní ani návštěvníky parku. Trávník bude díky sekačkám pravidelně mulčován, v neposlední řadě bude trávník udržován prakticky neustále.
Poděbrady se podle Schulze staly pilotním městem v tomto projektu, ne však prvním. Elektrické sekačky město zavádí v projektu Tiché a zdravé město, který chce prezentovat veřejnosti na konci června.

Na 22. června Poděbrady připravily komentovanou prohlídku centrálního lázeňského parku. Provádět parkem bude architekt Tomáš Jiránek, který v roce 2007 navrhl celkovou rekonstrukci parku. Prohlídka bude zaměřena na přírodní i kulturní pamětihodnosti a na osvětu.

Zdroj: ČTK

Přibývá včel vyrábějících designová světla pro studenta Liberecké univerzity

Přibývá včel vyrábějících designová světla pro studenta Liberecké univerzity

V Česku přibývá včel a včelařů, kteří se zapojili do výroby designových svítidel navržených studentem liberecké univerzity Eduardem Seibertem. V letošním roce už designér spolupracuje se čtyřmi včelaři, vyrobí díky tomu několik desítek unikátních stínidel z včelího vosku.

Za svůj projekt Beehive (včelí úl) získal Seibert v soutěži O nejlepší Start-up Technické univerzity v Liberci 2020 Cenu nadace Preciosa a Cenu CzechInvestu, díky tomu si mohl pořídit i čtyři vlastní včelstva.

„V budoucnu bych jich chtěl mít ještě o něco víc. Myslím si, že kdybych měl deset až 15 včelstev, tak bych měl dost prostoru k testování, vývoji a výzkumu, takže asi budu rozšiřovat,“ řekl mladý designér. Aktuálně ve svých úlech testuje výrobu černých stínidel. Základem je stejně jako u těch přírodních základní tvar z voskového plátu, tenhle je ale obarvený živočišným uhlím. „Včely rozdíl nepoznají, pracují ve tmě a živočišné uhlí jim nijak neublíží,“ doplnil Seibert.

Designové lampy zatím není nikde možné koupit, nejprve je nutné je certifikovat a na to designér potřebuje 60.000 až 70.000 korun. „Pomáhá mi liberecký podnikatelský inkubátor Lipo.ink a připravuji kampaň na portálu Hit Hit. Snad se mi podaří uspět a vybrat peníze tak, abych se mohl v téhle aktivitě posunout a dělat to ještě efektivněji,“ doplnil. Kampaň chce Seibert spustit o prázdninách, teď jsou pro něj prioritou včely a výroba stínidel.

Na včelím projektu pracuje mladý výtvarník už pět let. Včely dostanou do úlu připravený tvar z voskového plátu, jehož díly jsou slepené včelím voskem. Včely mezistěnu kusadly ztenčí a prostor doplní tenkou a průsvitnou hmotou, voštinu zároveň zpevní. Včelař ji pak musí včas z úlu vyjmout, aby do ní včely nezanesly příliš medu. I poměrně studené LED diody získají s těmito stínidly příjemně teplé světlo, a navíc i jemnou medovou vůni. Zatím jsou omezené velikostí, v budoucnu se Seibert chystá testovat i větší stínidla zpevněná konstrukcí.

Projekt využívá přirozených schopností včel, podle včelařů nejde o týrání ani vykořisťování. Ne všechny včely jsou ale ochotné na vloženém tvaru pracovat. „Dělají to rády, některé ale stínidla stavět nechtějí, staví jen běžné mezistěny. Museli jsme vybrat včelstva, která ty tvary akceptují, máme to asi v osmi úlech,“ řekl Milan Rejzek z Rynoltic na Liberecku, který se do projektu se svými včelami zapojil. V některých úlech pracují podle něj včely na dvou i třech stínidlech najednou.

Zdroj: ČTK

MŽP předkládá veřejnosti návrh Cirkulárního Česka 2040. Vyjádřit názor můžete i vy.

MŽP předkládá veřejnosti návrh Cirkulárního Česka 2040. Vyjádřit názor můžete i vy.

Ministerstvo životního prostředí zahajuje veřejnou konzultaci k návrhu Strategického rámce cirkulární ekonomiky České republiky 2040 (Cirkulární Česko 2040). Tento dokument formuluje nezbytné kroky k tomu, aby byla Česká republika prostřednictvím cirkulární ekonomiky dlouhodobě odolná vůči budoucím environmentálním hrozbám včetně změny klimatu i úbytku biodiverzity a rozvíjela celkově udržitelný společenský systém. Veřejnost se k němu může vyjádřit do 7. května 2021. #CirkulárníČesko2040.

Vypracovaný Strategický rámec cirkulární ekonomiky České republiky 2040 reflektuje nezbytnost prosazení principů oběhového hospodářství v České republice a řadí oběhové hospodářství mezi její priority. Cirkulární Česko 2040 se zaměřuje na 10 prioritních oblastí: Produkty a design, Spotřeba a spotřebitelé, Odpadové hospodářství, Průmysl, suroviny, stavebnictví, energetika, Bioekonomika a potraviny, Cirkulární města a infrastruktura, Voda, Výzkum, vývoj a inovace, Vzdělávání a znalosti a Ekonomické nástroje.

Prostřednictvím tohoto strategického dokumentu cirkulární ekonomiky jsou formulovány předpoklady, cíle a opatření do roku 2040 pro to, aby byla ČR odolná vůči budoucím environmentálním hrozbám včetně změny klimatu, rozvíjela celkově udržitelný společenský systém a byla schopna reagovat na budoucí zásadní výzvy i v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19. Cirkulární Česko 2040 sleduje dosažení stavu, kdy cirkulární ekonomika přináší České republice podstatné environmentální, ekonomické a společenské přínosy. Česká republika v rámci přijatých opatření systematicky podporuje cirkulární ekonomiku jako model pro zlepšení ochrany životního prostředí, posílení konkurenceschopnosti a technologické vyspělosti, tvorbu nových pracovních míst a zvýšení surovinové bezpečnosti.

Jak zaslat podnět

Vaše podněty a doporučení můžete do 7. května 2021 zaslat prostřednictvím formuláře na cirkularnicesko@mzp.cz.

Informace získané z veřejné konzultace budou sloužit jako podněty pro případné zpřesnění či doplnění Strategického rámce cirkulární ekonomiky České republiky.

Zdroj (i foto): Tiskové oddělení MŽP

Obec Dobšice na Znojemsku zavádí do odpadového hospodařeni chytré technologie

Obec Dobšice na Znojemsku zavádí do odpadového hospodařeni chytré technologie

Obec Dobšice na Znojemsku mění systém odpadového hospodaření a zavádí do této oblasti chytré technologie. Slibuje si od toho efektivnější nakládání s odpady a s tím spojené úspory. Důležité je i to, že modernizované odpadové hospodářství je vstřícnější k životnímu prostředí, uvedl v tiskové zprávě starosta obce Jaroslav Jenšovský.

V Dobšicích žije přes 2400 obyvatel, k zapojení do pytlového sběru je nově bude motivovat systém s paušálními slevami. Cílem je snížit množství komunálního odpadu. Obec rovněž začala pomocí radiofrekvenčních čipů na sběrných nádobách s komunálním odpadem odpad a jeho vysypávání evidovat a spustila evidenční systém ECONIT i pro tříděný pytlový odpad. Zaměstnanci úřadu tak mohou sledovat množství vytříděného papíru či plastu a tomu přizpůsobit frekvenci sběrů.

Další součástí modernizace je pytlový sběr papíru a plastu dům od domu. Obyvatelé nemusí chodit do sběrného místa a naplněné pytle sbírají zaměstnanci obce. „Tento systém je adresný, tedy není anonymní, a tak se občané chovají se k odpadům zodpovědněji,“ dodal Filip Poštulka ze společnosti JRK Česká republika, která se zabývá zlepšením odpadového hospodářství.

Chytrý systém evidence odpadů ECONIT funguje od loňského roku také v Ostopovicích na Brněnsku. „Poskytujeme slevy za zapojení se do systému třídění, což by bez evidence nešlo. ECONIT je pro nás důležitý ale především proto, že chceme vázat slevy na skutečné množství odpadu. Většina systémů je založena na solidaritě místo zásluhovosti a našim cílem je nastavit jej tak, aby člověk, který produkuje minimum komunálního odpadu, platil méně než člověk, který netřídí. Teď je to tak, že čím lépe lidé třídí, tím se snižuje poplatek za odpad plošně. Zodpovědní lidé doplácí na nezodpovědné,“ řekl starosta obce Jan Symon.

Vážení každé popelnice při vysypávání má podle něj navíc tu výhodu, že by se poplatek vázal na konkrétní domácnost a nikoli na občana. „Vyřešila by se situace, kdy lidé platí odpad v místě trvalého bydliště, ale přebývají jinde a tam jej neplatí. Tento systém ale zatím nemůžeme zavést, protože v okolí není žádná firma ochotná vážit popelnice každou zvlášť. Možným rizikem tohoto systému je i tvoření černých skládek nebo vyhazování odpadků do popelnice k sousedovi,“ dodal Symon.

Zdroj: ČTK

Víte, kolik je v ČR elektrických motocyklů? Přes 5000 a zájem stále roste.

Víte, kolik je v ČR elektrických motocyklů? Přes 5000 a zájem stále roste.

Mezi českými motorkáři roste zájem o elektrické motocykly. Loni si motoristé koupili 1584 těchto strojů, což je meziročně o 30 procent více. V současnosti je v Česku přes 5000 elektrických motocyklů. V posledních pěti letech zájem výrazně roste každoročně. Informovalo o tom dnes Centrum dopravního výzkumu (CDV). Celkově v Česku jezdí přes 1,2 milionu vozidel kategorie L, kam patří především motocykly. Největší zájem je podle statistik o elektrické skútry. Jejich výhodou je podle CDV finanční dostupnost, nízké provozní náklady a nulové emise.

Nejvíce zastoupenou značkou mezi bateriovými motocykly je Hecht s podílem 19 procent. S desetiprocentním podílem následuje Akumoto a osm procent má značka Torrot. V případě elektrických motocyklů zatím nejsou významně zastoupeny tradiční značky, například u BMW je evidováno 26 prodejů, Piaggio má 14 a pouze čtyři u značky Harley-Davidson.

„Osobně očekávám, že o elektrické motocykly bude i nadále zájem, stále však čekáme na ty tradiční značky, jako jsou Honda, Yamaha, KTM, Suzuki a podobně. Jakmile do tohoto segmentu vstoupí tyto značky, dá se očekávat významný progres. Zatím v registru buď nejsou vůbec, případně jen v jednotkách kusů,“ upozornil Lukáš Kadula z CDV (Centrum dopravního výzkumu).

CDV také upozornilo na vývoj zájmu o elektrické motocykly v předchozím desetiletí. Po prvotním růstu registrací těchto strojů v ČR nastal v roce 2012 obrat a v následujících letech zájem o elektrické motocykly klesal až na 84 zaregistrovaných strojů v roce 2015. „Některé společnosti se tehdy od motocyklů přesunuly k elektrokolům,“ podotkl ředitel CDV Jindřich Frič. Od roku 2016 však zájem začal strmě růst.

V posledních letech stoupá také zájem o elektromobily. Počet registrovaných osobních elektromobilů v Česku se loni zvýšil o téměř 90 procent na 7103 vozů. Spolu s plug-in hybridy tak bylo v tuzemsku téměř 10.000 aut s externím dobíjením. Počet všech osobních aut na českých silnicích se loni zvýšil na 6,13 milionu.

Zdroj: ČTK

Temnou hmotu ve vesmíru mohou lidé hledat chytrým telefonem

Temnou hmotu ve vesmíru mohou lidé hledat chytrým telefonem

Vědci Fyzikálního ústavu při Slezské univerzitě v Opavě, kteří ve vesmíru pátrají po temné hmotě, chtějí do výzkumu zapojit veřejnost. Amatérským vědcům bude stačit chytrý telefon. Opavští vědci se od srpna 2016 zapojují do mezinárodního projekt CREDO (Cosmic-Ray Extremely Distributed Observatory). Projekt je zaměřený na detekci kosmického záření a hledání tajemné skryté látky nebo též temné hmoty.

„Rozklíčování záhady temné hmoty by mohlo být nyní na dosah. A to za pomoci co nejširší veřejnosti po celé planetě, protože k detekci prchavých částic, které skrytou látku provázejí, si vystačíte s aplikací na svém chytrém telefonu,“ řekl.

Observatoře, které hledají částice z vesmíru, mají minimální šanci na úspěch tyto mimořádně prchavé částice detekovat, protože pokrývají nepatrný zlomek zemského povrchu. „Můžeme však s pomocí veřejnosti udělat spoustu malých detektorů rozmístěných po povrchu Země,“ řekl. Lidé by si podle něj mohli do svých chytrých telefonů stáhnout aplikaci CREDO detektor a začít v obvyklém záření v okolí člověka identifikovat i ony specifické částice. Aplikace používá kameru chytrého telefonu.
Podle Horálka se astronomové sice věnují výzkumu vesmíru už celá staletí, přesto je víc než 95 procent složení vesmíru neznámé. „Předpokládá se, že 68 procent tvoří skrytá energie a zbývajících 27 neznámého složení představuje právě skrytá hmota. Je známo, že tyto komponenty ve vesmíru opravdu existují, a to kvůli řadě jinak nevysvětlitelných jevů,“ řekl.

Dodal, že některé novější výzkumy ukazují, že by skrytá hmota mohla mít vliv na elektromagnetické záření přítomné ve vesmíru. Ale jinak nikdo nemá tušení, jakou mají tyto komponenty povahu či podobu. Existují pouze domněnky, které se bez lepší pozorovací technologie mohou jen těžko potvrdit či vyvrátit. Odpovědi se podle Horálka skrývají v kosmickém záření.

Mezinárodní projekt CREDO se zaměřuje se na jednu z mnoha teorií o tom, čím by tato skrytá hmota mohla být – na superhmotné částice zrozené v raném vesmíru. „Pokud je tato teorie správná, samotné superhmotné částice nemůžeme vidět, ale měli bychom být schopni detekovat pozůstatky po jejich rozpadu. Tedy vzácné fotony s velmi specifickou energií, o nichž se předpokládá, že jsou výsledkem tohoto rozpadu,“ doplnil.

Zdroj: ČTK

Jak řeší klimatickou krizi místní komunity ve Spojeném království

Jak řeší klimatickou krizi místní komunity ve Spojeném království

Institut Thinktank vyzývá k větší podpoře místních iniciativ, které se zabývají od vytápění až po povodňové programy. Klimatickou krizi řeší ve Spojeném království stovky místních komunit, od sousedského vytápění po potravinová družstva, projekty vlastnictví půdy společenstvím a protipovodňové ochrany. Studie Thinktanku IPPR zjistila, že komunitní projekty, často zřízené s primárním cílem snížit chudobu a zlepšit každodenní život lidí, také snižují emise a obnovují přírodu. Komunitní iniciativy směřují ke sdílení zdrojů a vytváření sdílené nízkouhlíkové energie, sdílení bydlení a přírodního bohatství. Tyto skupiny ukázaly, že mohou zvyšovat bohatství komunity a vytvářet prosperující místa při současném řešení klimatické krize.

Zpráva identifikuje stovky iniciativ:

Programy sociálního bydlení, jako je výstavba Goodwinu v Hullu, která renovovala 60 opuštěných domů, aby vytvořila cenově dostupné rodinné ekologické domy, které vyžadují málo nebo žádnou energii k vytápění nebo ochlazení. Komunita také do kolektivního vlastnictví zapojila systém recyklace vody a nadace staví dalších 40 sociálních domů.

Znovuzískání opuštěné půdy, jako jsou lesy Malls Mire na jižní straně Glasgow, které byly sužovány odpadky a množstvím much. Půda byla přeměněna na prosperující lesy a komunitní zahrady pro pěstování zeleniny a ovoce a uvítala školní kluby a prázdninové programy.

Kavárny, nabízející opravny, které vyrůstají po celé zemi. Kavárny nabízejí bezplatné zasedací prostory, nástroje a materiály, kde si lidé mohou opravit oblečení, nábytek a elektrické spotřebiče, což snižuje spotřebu nových výrobků, a tím i emise.

Projekty v oblasti obnovitelné energie, jako je komunitní skupina v oblasti Bristolu, která zavádí projekty v oblasti obnovitelné energie se solární elektrárnou, plánuje obří větrnou turbínu, a to vše po dokončení zajistí energii pro 3 850 domácností, což ušetří 1 965 tun CO2 a vrátí komunitě zisk mezi 50 000 a 400 000 liber ročně. 

Přestože mnoho lidí z této oblasti by ochranu klimatu nedalo na první místo svého žebříčku priorit, stavba energeticky úsporných domů, zavedení udržitelné veřejné dopravy, stavba vlastní komunitní větrné turbíny současně podporuje právě ochranu klimatu. Jsou to věci, ze kterých mají prospěch obyvatelé a zároveň zajišťují pozitivní dopad na klima. Řešení potřeb naší komunity umožňuje místním lidem, aby se zapojili a přijali opatření v oblasti změny klimatu, aniž by měli pocit, že jim bylo řečeno, co je pro ně nejlepší.

Zpráva dále zjistila, že jelikož mnohé z těchto programů nebyly řádně posouzeny a změřeny, o jejich dopadu na životní prostředí bylo známo jen málo, byly tyto programy často podceněny.

IPPR vyzývá k decentralizaci, aby byly podporovány a financovány podobné programy a říká, že třetina nové zelené energie by měla být vlastněna komunitou, aby sdílela výhody přechodu na uhlíkovou neutralitu, čistou nulovou emisi uhlíku.

Chce, aby nové právní předpisy usnadnily komunitám zřizování, provozování, vlastnictví a sklízení úrody těchto nových „klimatických komunit“, které by měly být podporovány prostřednictvím nového fondu „prosperujících míst“. Tyto skupiny, komunity ukazují, že mohou zvýšit bohatství komunity, vytvořit prosperující místo při současném řešení klimatické krize. 

Zdroj: The Guardian, ZDE
Volně přeloženo: ekoosoveta.cz (Alice Kolářová)

LEASEPLAN: ČR v EU zaostává v přípravě na elektromobilitu

LEASEPLAN: ČR v EU zaostává v přípravě na elektromobilitu

Česká republika v porovnání s jinými zeměmi Evropy zaostává v přípravě na přechod k elektromobilitě. Na nástup elektrických vozidel jsou nejlépe připraveny Nizozemsko, Norsko a Velká Británie. Naopak nejnižšího skóre dosáhly Česko, Rumunsko a Slovensko, tyto tři země zároveň vykazují nejpomalejší míru zlepšení. Vyplývá to z analýzy EV Readiness Index leasingové společnosti LeasePlan.

Podle analýzy došlo za poslední rok ke zlepšení připravenosti na elektromobilitu ve všech 22 sledovaných státech. Index zahrnuje tři hlavní kritéria: počet nových registrací elektrických vozidel v dané zemi, vyspělost infrastruktury nabíjení a také rozsah vládních pobídek.
Zatímco většina vyspělých ekonomik pracuje se systémem dotací na nákup elektromobilů, v Česku zatím řidiči s takovým stimulem počítat nemohou. Například v Rakousku činila dotace na nákup plně elektrického vozidla nebo automobilu s vodíkovými palivovými články 5000 eur, cena vozu přitom neměla překročit 60.000 eur. U plug-in hybridů byla dotace 2000 eur. 

V Německu u elektromobilů s cenou pod 40.000 eur dosahovala dotace 6000 eur, v případě hybridů to bylo 4500 eur. „Český stát nákup aut na plně nebo částečně elektrický pohon přímo nepodporuje, nicméně i bez toho se zejména ceny hybridních pohonů přiblížily těm konvenčním. Například Toyota nabízí hybridy v podstatě za cenu srovnatelných dieselů s automatem. Jde převážně o full hybridy, které nepotřebují dobíjecí infrastrukturu. Pokud budeme hovořit o případné podpoře ze strany státu, je možné použít dva směry, které mohou fungovat paralelně, či každý zvlášť. První je forma různých motivačních výhod jako je např. parkování v parkovacích zónách zdarma, rychlejší odpisy, nižší DPH apod., druhý pak přímo dotace na nákup vozu,“ uvedl generální ředitel Toyota a Lexus ČR Martin Peleška.

V průměru zaplatí řidiči elektromobilů na daních 63 procent částky, než jakou musí uhradit majitelé konvenčních vozidel. Nejlépe jsou na tom v této souvislosti Irsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Řecko a Velká Británie, v těchto zemích totiž řidiči elektromobilů neplatí vůbec žádnou daň.
„Ceny vozidel jsou u nás největší překážkou pro razantnější nástup elektromobility. Přesto i v Česku zájem o tento pohon roste, a to hlavně ve firemní sféře,“ uvedl generální ředitel LeasePlan ČR Martin Brix. Podíl vozidel poháněných úplně anebo částečně elektřinou na celkových registracích nových vozů byl loni v Česku 2,4 procenta.

Pokud jde o hustotu nabíjecí infrastruktury, podle studie byla loni v České republice dostupná přibližně tisícovka veřejných nabíjecích stanic, v průměru 0,09 stanice na tisíc obyvatel. Horšího výsledku dosáhlo už jenom Polsko, Slovensko a Řecko. Oproti tomu v Nizozemsku připadlo na tisíc obyvatel 3,53 nabíjecí stanice, v Norsku 3,40 a v Rakousku 0,91.

Zdroj: ČTK