EU zřídí nová evropská partnerství a investuje téměř 10 miliard eur do ekologické a digitální transformace

EU zřídí nová evropská partnerství a investuje téměř 10 miliard eur do ekologické a digitální transformace

Evropská komise navrhla vytvořit 10 nových evropských partnerství mezi EU, členskými státy a průmyslem, jejichž cílem bude urychlit zelenou a digitální tranzici a podpořit konkurenceschopnost a odolnost evropského průmyslu. Těchto 10 partnerství se zaměří na globální zdraví, inovativní zdravotní ekosystém, klíčové digitální technologie, oběhovou ekonomiku s biologickými produkty, čistý vodík, ekologické letectví, rozvoj železniční dopravy, rozvoj jednotného evropského nebe, chytré sítě a služby, a metrologii. Na podporu těchto partnerství chce Komise vyčlenit 10 mld. euro, přičemž očekává, že minimálně stejný objem financí získá od partnerů.

Deset partnerství, z nichž některá staví na stávajících společných podnicích, jsou tato:

  1. Globální zdravotní EDCTP3: Toto partnerství přinese nová řešení pro snížení zátěže infekčních onemocnění v subsaharské Africe a posílí výzkumné kapacity pro přípravu a reakci na nově se objevující infekční nemoci v subsaharské Africe a po celém světě. 
  2. Inovační iniciativa v oblasti zdraví: Tato iniciativa pomůže vytvořit celou řadu ekosystému výzkumu a inovací v oblasti zdraví, který usnadní převod vědeckých poznatků do hmatatelných inovací.
  3. Klíčové digitální technologie: Zahrnují ICT komponenty, jejich návrh, výrobu a integraci do systémů a software, který definuje, jak fungují. Zastřešujícím cílem tohoto partnerství je podpořit digitální transformaci všech hospodářských a společenských odvětví.
  4. Oběhová Evropa založená na biotechnologii: Toto partnerství významně přispěje k cílům v oblasti klimatu do roku 2030, připraví půdu pro klimatickou neutralitu do roku 2050 a zvýší udržitelnost a oběhovost výrobních a spotřebních systémů.
  5. Čistý vodík: Toto partnerství urychlí rozvoj a zavádění evropského hodnotového řetězce pro technologie čistého vodíku a přispěje k udržitelným, dekarbonizovaným a plně integrovaným energetickým systémům. 
  6. Čisté letectví: Toto partnerství staví letectví na cestu ke klimatické neutralitě tím, že urychluje vývoj a zavádění přelomových výzkumných a inovačních řešení. Jeho cílem je vyvinout příští generaci ultra účinných nízkouhlíkových letadel s novými zdroji energie, motory a systémy, což zlepší konkurenceschopnost a zaměstnanost v leteckém odvětví
  7. Evropská železnice: Toto partnerství urychlí vývoj a zavádění inovativních technologií v rámci železniční dopravy.
  8. Výzkum jednotného evropského vzdušného prostoru: Cílem iniciativy je urychlit technologickou transformaci uspořádání letového provozu v Evropě, sladit ji s digitálním věkem, učinit z evropského vzdušného prostoru nejefektivnější oblohu pro létání a podpořit konkurenceschopnost a obnovu evropského leteckého odvětví po koronavirové krizi.
  9. Inteligentní sítě a služby: Toto partnerství podpoří technologickou suverenitu inteligentních sítí a služeb v souladu s novou průmyslovou strategií pro Evropu, novou strategií EU v oblasti kybernetické bezpečnosti a panelem nástrojů 5G. Jeho cílem je pomoci řešit společenské výzvy a umožnit digitální a zelenou transformaci, jakož i podporovat technologie, které přispějí k hospodářské obnově. 
  10. Metrologie: Cílem tohoto partnerství je urychlit celosvětové vedoucí úsilí Evropy v metrologickém výzkumu, vytvořit soběstačné evropské metrologické sítě zaměřené na podporu a stimulaci nových inovativních produktů, reagovat na společenské výzvy a umožnit účinné navrhování a provádění regulace a norem, na nichž jsou založeny veřejné politiky.

Zdroj: Evropská komise

Česko je na změnu energetiky připravené, ukázal obrovský zájem o modernizační fond. Začátkem dubna odstartují první ostré výzvy

Česko je na změnu energetiky připravené, ukázal obrovský zájem o modernizační fond. Začátkem dubna odstartují první ostré výzvy

Zejména projekty na přechod tepláren na zemní plyn, pozemní fotovoltaické elektrárny a solární panely na střechách, včetně modernizace průmyslu se objevily v podaných 9 tisících záměrech za stovky miliard korun – takový zájem byl u předregistračních výzev v 3 oblastech Modernizačního fondu. Jejich cílem bylo mimo jiné zmapovat, jaké projekty se chystají a nakolik jsou připravené. Na předregistrační výzvy na začátku dubna navážou ostré výzvy.

Cílem předregistračních výzev bylo aktivování investorů a ověření jejich připravenosti na čerpání dotačních prostředků z Modernizačního fondu. „Získali jsme přehled o tom, jak obrovský je aktuální zájem, jaké projekty se chystají, jakých technologií se týkají a v jaké fázi připravenosti jsou. To je výborný základ pro další nastavení Modernizačního fondu a rozdělování dotací a také možnost s potenciálními žadateli inovativní technologie konzultovat,“ uvádí ministr životního prostředí Richard Brabec.

Státní fond životního prostředí ČR zjišťoval zájem u tří z devíti programů Modernizačního fondu – konkrétně v programech Modernizace soustav zásobování tepelnou energií (HEAT), Nové obnovitelné zdroje v energetice (RES+) a Zlepšení energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu v EU (ENERG ETS).

V devítitisícovém balíku záměrů převažují projekty z oblasti nových obnovitelných zdrojů energie zaměřené na výstavbu fotovoltaických elektráren, a to z 90 procent. Z toho více než polovina počítá s umístěním panelů na budovách. Do oblasti teplárenství bylo registrováno více než 500 záměrů s celkovým požadavkem na dotaci ve výši 113 miliard korun, ne všechny záměry ale naplnily předběžně zveřejněné podmínky programů, což SFŽP ČR již identifikoval na základě posouzení žádostí z předregistračních výzev. Nejčastější volbou nové palivové základny je zemní plyn, se kterým počítá více než 45 % modernizovaných zdrojů a modernizaci průmyslových zařízení spadajících pod EU ETS míří 154 projektových záměrů.

Všechny projekty nyní Fond posuzuje. „Vyhodnocujeme jejich relevantnost a realizovatelnost, technické parametry, intenzivně komunikujeme s předkladateli. Podstatná je pro nás otázka způsobilosti výdajů, projektové připravenosti a plánu investic, zejména v programu HEAT, kde budoucí investory nejvíce tlačí čas, protože menším teplárnám do 200 MW vyprší přechodné období pro emisní limity už koncem roku 2022. Do té doby musí mít nové technologie, které nahradí dnešní uhelné kotle,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

V plném proudu je nyní příprava ostrých výzev a finálních podmínek programů, probíhá intenzivní komunikace s Evropskou investiční bankou, který v červnu stanoví alokaci na první letošní výzvy, a Evropskou komisí. Pokud vše dopadne dobře, na začátku dubna by se měla otevřít „teplárenská“ výzva (HEAT), pro další dva zmiňované programy (RES+ a ENERG ETS) se spustí v květnu. Do nich se mohou přihlásit pouze ti, kteří poslali projekt do předregistračních výzev. „Ve všech třech programech začneme žádosti přijímat v červenci. U některých výzev počítáme i se zavedením zásobníků. Vede nás k tomu i nutná flexibilita s ohledem na mechanismus přerozdělování prostředků ze strany Evropské investiční banky,“ uvádí Petr Valdman. „Do konce roku bychom chtěli zároveň představit zbylé programy v detailu pro přípravu projektů a tam, kde to bude žádoucí, vyhlásit předregistrační výzvy,“ dodává.

Kdo nestihl letošní předregistraci, může se zapojit do ostrých výzev, které budou vyhlášeny v příštím roce.

Souhrnná bilance předregistračních výzev

Přijato – 9 067 projektových záměrů

Požadavek na dotaci – 669 mld. Kč

Bilance podle programů

HEAT
Přijato – 554 projektových záměrů
Požadavek na dotaci – 113 mld. Kč

RES+
Přijato – 8 359 projektových záměrů
Požadavek na dotaci – 523 mld. Kč

ENER ETS
Přijato – 154 projektových záměrů
Požadavek na dotaci – 33 mld. Kč

Souhrnná bilance předregistračních výzev (PDF, 163 k)

Zdroj: MŽP (tisková zpráva)

Vědecká komise žádá konec uhlí do roku 2033, uvedla doporučení

Vědecká komise žádá konec uhlí do roku 2033, uvedla doporučení

Česko by podle komise pro životní prostředí Akademie věd ČR mělo odstoupit od uhlí do roku 2033. Pro nejrychlejší ze scénářů, o kterých v prosinci rozhodovala Uhelná komise, vědci uvedli několik doporučení. Vyplývá to ze stanoviska komise Akademie věd ČR. Uhelná komise vládě doporučila scénář, který počítá s koncem uhlí v roce 2038. Volila mezi roky 2033, 2038 a 2043. Vláda dosud nerozhodla.

Rychlý útlum uhlí je podle akademické komise hlavním opatřením, aby se Česko vešlo do svého „uhlíkového rozpočtu“ a dostálo závazkům Pařížské dohody. Cílem dohody je udržení růstu globální teploty kolem 1,5 stupně oproti předindustriálnímu období. Vědci uvádějí, že vývoj ekonomiky i studie hodnocení dopadů naznačují, že spalování uhlí přestane být konkurenceschopné ve výrobě energie v Česku kolem roku 2030. Odkazují na studii společnosti Bloomberg New Energy Finance, podle níž zvýšení evropského cíle pro snížení emisí skleníkových plynů ze 40 na 55 procent oproti roku 1990 zvedne cenu emisní povolenky do roku 2030 na 80 eur. „Ekonomicky optimální proto bude odstavit uhelné zdroje v České republice do roku 2030, většinu již do roku 2025,“ píše se ve stanovisku.

Komise uvedla několik doporučení. Žádá vznik harmonogramu pro rychlé odstavování uhelných zdrojů podle možností redukce vývozu a následného nahrazování novými zdroji a úsporami energie. Komise požaduje postupné odstavení jednotlivých uhelných zdrojů podle kritérií emisní intenzity–nejdříve mají končit zdroje s největší produkcí emisí na jednotku dodané energie.

Vědci apelují i na „podstatné zvýšení“ zdanění čistých výnosů z těžeb uhlí, podle stanoviska jsou pro vlastníky těžebních práv nezaslouženým výnosem.

Podle vědců jsou také nutná včasná opatření pro podporu oblastí dotčených útlumem. Doporučili i přijmout pozměňovací návrhy senátního Podvýboru pro regiony v transformaci k novele horního zákona, které zařadí mezi příjemce z úhrad za nerost krajské samosprávy. Komise je poradní orgán Akademické rady AV. Má 22 členů – odborníků z ústavů AV i mimo instituci. Předsedá jí genetik a ekotoxikolog Radim Šrám.

Materiál s doporučením Uhelné komise ukončit využívání uhlí pro výrobu tepla a elektřiny v roce 2038 byl v únoru stažen z jednání vlády. Resorty ho budou připomínkovat. Komise podmiňuje útlum včasnou náhradou uhelných zdrojů jinými a zajištěním energetické bezpečnosti. Zmínila dostavbu nových jaderných zdrojů podle stávajícího harmonogramu či úspěšné transformaci teplárenství. Vláda by pak měla každých pět let přezkoumat rozhodnutí. Do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje by také mělo v příštích letech jít téměř 100 miliard korun.

Nejrychlejší scénář konce uhlí žádají ekologické organizace. Jako technicky možný ho vidí i ministr životního prostředí a jeden z předsedů Uhelné komise Richard Brabec (ANO), byť by podle něj byl asi o 150 miliard dražší. Pro rok 2033 jsou ministři za sociální demokracii, podobně se vyjádřil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Podle druhého předsedy komise, ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO), by neschválením doporučeného scénáře vláda popřela činnost komise.

Autor: ČTK

Teplárna Kladno postupně více využívá biomasu jako palivo

Teplárna Kladno postupně více využívá biomasu jako palivo

Teplárna Kladno postupně více využívá biomasu jako palivo vedle uhlí. V budoucnu by biomasa měla tvořit až deset procent celkového objemu paliva, což dovoluje její technologie. Minulý rok teplárna vyrobila téměř 22.000 megawatthodin elektřiny z obnovitelných zdrojů (dřevní štěpky), řekla mluvčí teplárny Markéta Čapková. Celkem loni teplárna vyrobila zhruba 1,900.000 megawatthodin elektřiny.

Biomasou teplárna nahradila téměř 10.000 tun uhlí a zmenšila tak množství emisí. Podle mluvčí uspořila více než 15.000 tun fosilního oxidu uhličitého s přispěním efektivního odsíření. „Naším hlavním cílem je co nejvíce snižovat množství vypouštěných emisí do ovzduší, a tím omezit negativní vliv výroby energie na naše okolí,“ uvedl ředitel Teplárny Kladno Milan Prajzler.

Teplárna Kladno minulý rok spotřebovala přes 1,1 milionu tun hnědého uhlí a téměř 1,2 milionu metrů krychlových zemního plynu, vyplývá ze zveřejněného dokumentu.

Od roku 2019 je zařízení součástí energetické skupiny Sev.en Energy, patří mezi největší výrobce energie v České republice a zaměstnává 250 lidí. Společnost vyrábí teplo pro město Kladno a jeho více než 15.000 domácností a firem.

Zdroj: ČTK

Praha chce dát stovky milionů do energetických úspor ve školách

Praha chce dát stovky milionů do energetických úspor ve školách

Hlavní město chce letos investovat zhruba 300 milionů korun do energetických úspor ve školských budovách. Až polovina nákladů by měla jít z evropského programu Životní prostředí. Další peníze by město mohlo v budoucnu získat i z jiných fondů. Novinářům to po dnešním jednání rady hlavního města řekl radní pro školství Vít Šimral (Piráti). Radní podle něj schválili žádosti pro asi 40 budov, letos by se počet měl zvýšit na 80 až 100. Podobné projekty město již uskutečňuje.

Město má podle Šimrala asi 400 školských budov. „Do úspor hodláme jenom v letošním roce investovat kolem 300 milionů korun a v těch letech dalších podobně vysoké stovky milionů,“ řekl radní. Dodal, že město chce v budoucnu snižovat emise CO2, k čemuž přijalo závazek, a že k tomu mohou významně přispět právě úspory na městském majetku. Radní dnes schválili projekty pro dalších sedm budov, žádosti začali schvalovat už loni. Informace o tom, zda školy peníze obdrží, by měly být v případě dnes schválených žádostí známy v polovině letošního roku. Posuzovat je bude ministerstvo životního prostředí. Poskytnutá podpora je 30 až 50 procent podle typu projektu. Projekty ve školských budovách se podle radního týkají budování fotovoltaických panelů na střechách či jiných obnovitelných zdrojů energie, zateplení a také systémů tzv. rekuperace, které slouží k zachování tepla v budově při větrání. Ze zhruba 400 školských budov se k obdobným úpravám podle Šimrala hodí zhruba polovina. Kromě evropského programu Životní prostředí plánuje vedení metropole využít i evropský Modernizační fond a další strukturální fondy navázané na New Green Deal (Zelenou dohodou pro Evropu).

Šimral dále sdělil, že nejde o první projekty podobného typu. Od roku 2018 podle něj město s využitím evropských peněz připravuje projekty přeměn vybraných škol na tzv. inteligentní budovy. „V roce 2020 a v roce 2021 bude vynaloženo celkem 540 milionů korun na tři objekty.

Z toho budova Střední školy – Centrum odborné přípravy technickohospodářské v Českobrodské ulici je již v realizaci za 300 milionů korun,“ vysvětlil radní. Doplnil, že u zbylých dvou škol by se mělo začít letos.
Pražské zastupitelstvo předloni přijalo závazek, že do roku 2030 sníží emise CO2 na území metropole o 45 procent. Do roku 2050 má být město tzv. bezuhlíkové. K tomu má napomoci podpora udržitelných druhů dopravy, výsadba zeleně či právě energetické úspory ve veřejných budovách.

Vodík na měsíci, soláry ve vesmíru, reaktor pro rodinné domy – odvážné nápady nás posouvají vpřed

Vodík na měsíci, soláry ve vesmíru, reaktor pro rodinné domy – odvážné nápady nás posouvají vpřed

Kosmické lety s posádkou využívají vodík jako zdroj energie už od počátku 60. let minulého století. Po sedmdesáti letech stojí věda v této oblasti před další velkou výzvou. V reakci na poptávku NASA po nových vesmírných technologiích, které by umožňovaly doplňování paliva mimo Zemi, oznámila koncem letošního léta americká společnost Skyre plán na stavbu prvního závod na výrobu vodíku na Měsíci. Základní myšlenka zahrnuje těžbu ledu ze zastíněných měsíčních pólů
a elektrolýzu vody za vzniku vodíku a kyslíku. Oba plyny by se pak pomocí kryochladičů zkapalnily, aby mohly být skladovány v kosmické lodi jako pohonné hmoty. Plán má zatím řadu úskalí. Například je velmi obtížné stlačit v lunárních podmínkách malou molekulu vodíku
a otazníky jsou také u nákladové efektivity a spolehlivosti vesmírného hardwaru. Na druhé straně zastávka na Měsíci kvůli doplnění paliva by přinesla velkou výhodu pro vzdálené meziplanetární lety. Start z druhého nejjasnějšího tělesa na obloze s gravitací na úrovni 16,6% Země totiž spotřebuje daleko méně energie než start z domovské planety. 

Poněkud fantasticky vypadá i projekt australské společnosti Hypersonix Launch Systems, která chce vodíkem pohánět opakovaně použitelný hypersonický nosič určený k dopravě malých satelitů na oběžnou dráhu. Bezemisní raketa s rychlostí až dvanáctkrát vyšší, než je rychlost zvuku zní jako pohádka, ale firma už přesto oznámila získání prvního grantu. 

Na investory v letecké dopravě zapůsobil i start prvního letadla na vodík, který se uskutečnil koncem září 2020 v Cranfieldu ve Velké Británii. Šestimístné letadlo třídy Piper M odstartovalo
a přistálo ve výzkumném a vývojovém zařízení společnosti ZeroAvia. Další let bez emisí by měl být dlouhý už 250 mil. Tento projekt je součástí britského vládního programu na využití vodíku
u komerčních letů.

U zrodu solární energetiky stál mimo jiné i ruský raketový průkopník Konstantin Ciolkovský, který už před sto lety představil koncept vesmírné solární elektrárny. Od těch dob se sice nijak zvlášť nepokročilo v řešení základní otázky, tedy jak přenášet elektřinu vyrobenou na oběžné dráze dolů na Zemi dolů, ale samotná solární energetika prodělala za tu dobu vskutku raketový růst. A další revoluce ve fotovoltaice je možní na spadnutí. Tým vědců z University of Michigan v USA koncem listopadu 2020 oznámil úspěch ve vývoji barevně neutrálního, transparentního solárního článku
s účinností 8 až 11 procent. Současné panely mají sice účinnost 15 až 20 %, ale jsou neprůhledné. Průhledné články slibují ohromné uplatnění zejména ve stavebnictví. Nejen střechy, ale i okna
a celé fasády by mohly sloužit k výrobě elektřiny a budovy by se tak staly zcela energeticky nezávislými. 

Solární energetika ale přes zmíněné problémy s přenosem elektřiny nezdává ani snahy o uplatnění ve vesmíru. Mimo zemskou atmosféru je totiž sluneční světlo až 11krát intenzivnější a především nepřetržité. Evropská kosmická agentura v září 2020 oznámila, že začala hledat nápady na sluneční solární satelity. Podle neoficiálních informací by jednotlivé projekty mohly dostat až 90 tisíc EUR na primární výzkum, 100 tisíc na systémové studie a až 175 tisíc EUR na vývoj technologií. Výzkum na rozvoj systémů vesmírné solární energie zadala v listopadu 2020 také vláda Spojeného království. 

Pokroky hlásí také jaderná energetika. Univerzita v Illinois v USA ve spolupráci s několika soukromými společnostmi v říjnu 2020 oznámila plán na vybudování mikromodulárního reaktoru čtvrté generace. Do roku 2026 by měl vzniknout opravdu malý vysokoteplotní plynem chlazený reaktor, který bude generovat 15 nebo 30 MW tepelné kapacity. Vědci plánují, že prototyp by mohl napájet univerzitní kampus. Zařízení by šlo použít jako malá samostatná elektrárnu pro různé menší objekty, ale mohlo by rovněž sloužit pro vysoce účinnou výrobu vodíku nebo jako součást sítí se sluneční a větrnou energií.

Všeobecný tlak na snížení emisí přináší výzvy v dopravě. Britská společnost Rolls-Royce přišla s plánem postavit nejrychlejší plně elektrické letadlo na světě. Stroj Spirit of Innovation s nulovými emisemi by se měl už v roce 2021 pokusit o rekord s cílovou rychlostí více než 300 mil za hodinu. Britský ministr obchodu a průmyslu Nadhim Zahawi to komentoval slovy: „Od vlaků po letadla bude naše doprava budoucnosti poháněna čistými elektrickými zdroji.“ 

Zdroj: Hejl Servis

STUDIE: Obnovitelná energie už je hlavním zdrojem elektřiny v EU

STUDIE: Obnovitelná energie už je hlavním zdrojem elektřiny v EU

Obnovitelné zdroje energie loni v Evropské unii poprvé vystřídaly fosilní paliva na pozici hlavního zdroje elektřiny. Vyplývá to ze studie institutů Ember a Agora Energiewende. Zeměmi s nejnižším podílem obnovitelných zdrojů v EU je přitom podle závěrů studie Česká republika a Slovensko, uvedla dnes agentura Reuters. Z obnovitelných zdrojů, jako je vítr a solární energie, v loňském roce pocházelo 38 procent elektřiny v EU.

Podíl fosilních paliv, jako je uhlí a plyn, činil pouze 37 procent. V Dánsku loni vítr a solární energie pokrývaly potřebu elektřiny ze 61 procent, což by nejvyšší podíl v EU. V České republice a na Slovensku však podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů činil méně než pět procent.

Celková poptávka po elektřině v EU loni podle studie v důsledku pandemie covidu-19 klesla o čtyři procenta, což pocítili zejména výrobci elektřiny z fosilních paliv. Produkce elektřiny z uhlí se proti roku 2019 snížila o 20 procent a ve srovnání s rokem 2015 se propadla o polovinu. „Výroba elektřiny z uhlí klesla téměř v každé zemi. Pokračuje tak úpadek, který uhlí zažívalo už před covidem-19,“ upozorňuje studie.

Řada evropských zemí postupně odstavuje uhelné elektrárny ve snaze splnit cíle pro snížení emisí. Kvůli nízkým cenám elektřiny v době pandemie se navíc stal provoz některých uhelných elektráren nelukrativním ve srovnání s levnější výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů, podotýká agentura Reuters.

„Obnovitelné zdroje budou pokračovat v růstu,“ uvedl analytik elektrárenského sektoru Dave Jones z institutu Ember. „Teprve se ukáže, zda se fosilní paliva zotaví. Ale pokud ano, neočekává se, že toto oživení bude výrazné,“ dodal.

Zdroj: ČTK

Pardubický kraj ušetří za energie dalších 36 milionů korun; metoda EPC pomůže i životnímu prostředí

Pardubický kraj ušetří za energie dalších 36 milionů korun; metoda EPC pomůže i životnímu prostředí

Hned v deseti objektech ve vlastnictví Pardubického kraje byla dokončena modernizace technologických zařízení. Díky progresivní metodě EPC (Energy Performance Contracting) přinesou opatření během 11 let úsporu 36,6 milionů korun. Tu Kraji garantuje dodavatel tohoto rozsáhlého projetu, společnost MVV Energie CZ, která do modernizace energetického hospodářství investovala 25,6 milionů korun.

Modernizace se dotkla rekonstrukce kotelen, předávacích stanic tepla, regulace vytápění, instalace zhruba 1800 nových LED svítidel nebo instalace FTV panelů. Pardubický kraj nemusel vynaložit ani korunu.

 „Pardubický kraj byl prvním krajem v republice, který začal v roce 2007 projekty EPC realizovat. Benefity jsou zjevné. Šetříme tím finanční prostředky, ale také životní prostředí. Například jen za rok 2019 činila úspora 49,5 milionu korun a 7 500 tun CO2. Za celou dobu trvání projektů jsme uspořili 310 milionů korun a do ovzduší nepřišlo 37 500 tun CO2,“ oceňuje hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Za všechny etapy EPC projektu bylo zmodernizováno celkem 249 objektů v majetku Kraje.

Dodejme, že podle dat Eurostat zůstává Česká republika i nadále mezi energeticky nejnáročnějšími zeměmi EU, přestože u nás spotřeba energie stále klesá. Zvyšování energetické účinnosti budov v jednotlivých krajích je tak jednou z cest k celkové modernizaci české ekonomiky a splnění klimatických závazků plynoucích z evropské dohody Green Deal. Aktuálně je otevřených nebo se připravuje hned několik programů, které tyto projekty podporují z fondů Evropské unie. 

Komfortnější prostředí, modernější a úspornější osvětlení, efektivní řízení spotřeby energií, ale také značný pokles produkce skleníkových plynů. To vše podtržené nižšími fakturami za elektřinu, teplo či zemní plyn ale i vodu, které Pardubický kraj hradí skrze své organizace na těchto deseti objektech ve svém majetku.

Více informací najdete v přiložení tiskové zprávě: ZDE

Zdroj: MVV Energie CZ a.s., Ing. Jitka Tůmová 

Obliba hybridních vozů v ČR stále roste. Elektrické vozy nezůstávají vzadu

Obliba hybridních vozů v ČR stále roste. Elektrické vozy nezůstávají vzadu

Prodej plně elektrických a hybridních aut v Evropě za první tři čtvrtletí loňského roku vzrostl o 122 procent. Automobilky se snaží naplnit unijní emisní cíle, které se po dohodě ministrů životního prostředí zemí sedmadvacítky na konci roku ještě zpřísnily. Prodej nových aut s hybridním pohonem loni v Česku vzrostl o 52 procent na 12.674 vozů. Z toho počet prodaných plug-in hybridů do zásuvky stoupl o 318 procent na 1979 aut. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů. 

Celkově se trh s osobními auty loni propadl o 18,8 procenta na 202.971 vozů. Prodej elektromobilů se zvýšil o 331 procent na 3262 aut. Prodeje hybridních aut táhla snaha automobilek snížit průměrné emise vozů nabízených v Evropě, aby se vyhnuly pokutám od EU. Vedle prodeje elektromobilů bylo hlavní cestou právě rozšiřování nabídky hybridních pohonů.

Nejprodávanější hybridní značkou byla Toyota se 4046 prodanými vozy. Hybridy tvořily u japonského výrobce zhruba 40 procent prodejů a pomohly mu jako jediné značce na trhu loni zvýšit prodej a posunout se tak z osmého na čtvrté místo. Na druhém místě skončil Ford se 1746 prodanými hybridy a třetí je Suzuki s 1570 vozy. Domácí Škoda Auto prodala přes 1000 hybridních Superbů a v závěru roku i Octavií. „Prosinec 2020 byl u nás z pohledu objednávek nejsilnější v historii. Počet objednaných vozů se proti stejnému měsíci 2019 zvýšil o 26 procent a přesáhl 1200 aut,“ uvedl generální ředitel Toyoty v ČR Martin Peleška.

Nejprodávanějším hybridním modelem byla Toyota Corolla se 1385 vozy, následuje Toyota RAV4 s 1207 prodanými kusy a Škoda Superb s 807 hybridy.

Prodej nových osobních aut v Česku loni klesl o 18,8 procenta na 202.971 vozů. Je to o téměř 47.000 aut méně než o rok dříve. Důvodem byla opatření proti koronavirové epidemii.
Nejprodávanější Škoda Auto zaznamenala loni pokles registrací o 13 procent na 74.786 vozů, druhý je Volkswagen s poklesem o 19,7 procenta na 16.767 prodaných aut a třetí Hyundai, která prodala 16.030 vozů, tedy o 17 procent meziročně méně. Na čtvrté místo postoupila Toyota s 10.023 vozy a pátá je Dacia s 9751 auty

Dochází i k rozšiřování elektromobilů

Německý automobilový koncern Daimler 20.1. představil plně elektrický sportovně-užitkový vůz (SUV) Mercedes-Benz EQA. Jde o první z několika elektromobilů, které Mercedes-Benz letos uvede na trh. EQA má dojezd 426 kilometrů, později má automobilka představit model s dojezdem až 500 kilometrů. Firma se snaží zmírnit náskok americké automobilky Tesla.

Tesla má před tradičními automobilkami náskok. Nejprodávanějším elektromobilem na světě je sedan Tesly Model 3, který si drží přesvědčivý náskok od Renaultu Zoe, druhého nejúspěšnějšího elektromobilu z hlediska prodeje.

Snahu zvýšit výrobu elektrických aut umocňuje vedle přísnějších emisních norem v EU a Číně i snaha stále většího počtu zemí zakázat prodej nových automobilů poháněných fosilnímu palivy, v některých případech už v roce 2030.

V Česku je aktuálně přes 5000 elektromobilů a v provozu je více než 500 profesionálních veřejných dobíjecích stanic. Na jednu tak připadá zhruba deset elektrických aut, což je podle ČEZ optimální poměr. Podle dat Svazu dovozců automobilů je v zemi zhruba 8,3 milionu vozidel všech kategorií. Podíl elektroaut tak činí asi šest setin procenta.

Norsko se stalo první zemí světa, kde se prodalo více elektromobilů než aut na benzinový, naftový či hybridní pohon. Podíl elektromobilů, které se loni v Norsku prodaly, činil 54,3 procenta. Německá automobilka Volkswagen tam zároveň předstihla amerického výrobce Tesla jako největší prodejce elektromobilů.

Zdroj: ČTK, hybrid.cz

Elektrické koridory aneb jak cestovat s elektromobilem přes celý kontinent

Elektrické koridory aneb jak cestovat s elektromobilem přes celý kontinent

Elektrifikace dopravy je jedním z nezbytných kroků při řešení problémů, které přináší současná klimatická změna. Přední světové energetické a technologické společnosti působící v oblasti elektromobility se proto kromě výstavby infrastruktury stále více zaměřují i na budování dopravních koridorů, které majitelům elektrických aut umožní cestovat na vzdálenost mnoha tisíc kilometrů, i když současný průměrný dojezd osobních elektromobilů na jedno nabití je jen okolo 400 kilometrů. 

Společnost Enel X, která je součástí italské globálně působící energetické skupiny, uvedla na sklonku minulého (2020) roku do provozu nejdelší stoprocentně elektrický dálkový koridor. Spojuje města Ushuaia na samém cípu Ohňové země v jižní Argentině a Ensenada na severu Mexika, nedaleko hranic s USA. Na trase dlouhé více než patnáct tisíc kilometrů a vedoucí přes jedenáct zemí, je 220 nabíjecích stanic. Enel má v současné době na světě přibližně 130 000 veřejných a soukromých dobíjecích stanic, spravuje služby o celkové kapacitě přes 6 GW a provozuje také 110 MW úložných kapacit.

Do budování „elektrických koridorů“ chce masivně investovat také španělský gigant Iberdrola. Koncem listopadu 2020 společnost ve spolupráci s automobilkou Porsche oznámila, že do roku 2022 vybudují ve Španělsku síť 35 prémiových nabíjecích stanic s nabíječkami o výkonech150 kW a 350 kW. Každá stanice bude mít šest až osm stojanů napájených 100 % zelenou energií z čistých zdrojů. Na hlavních dálnicích, veřejných silničních sítích, ve městech, ale i v domácnostech hodlá Iberdrola v příštích pěti letech za 150 milionů EUR instalovat dalších přibližně 150 000 dobíjecích míst s menšími jednotkovými výkony.

Do podpory elektromobility se vrhají i společnosti, které dosud neměly s energetikou nic společného. McDonald’s například už koncem loňského (2020) roku uvedl do provozu nabíječky na některých svých parkovištích v Itálii a do konce letošního roku chce mít na stovce svých italských parkovišť celkem 200 nabíjecích míst. Společnost zároveň oznámila, že zřídí stovky stanic rychlého nabíjení u svých dálničních provozoven rychlého občerstvení také ve Velké Británii a později i ve Španělsku, Švédsku a Nizozemsku. V České republice instaluje rychlodobíjecí stanice na parkovištích restaurací McDonalds společnost ČEZ, která má v zemi největší síť nabíječek. Celkově je v současnosti v ČR kolem tisícovky nabíjecích bodů, z toho je asi pět set veřejných dobíjecích stanic. Na jednu připadá zhruba deset elektrických aut, což je optimální poměr, který drží i země s rozvinutým nasazením elektrické trakce v dopravě. 

V Evropě je dnes v provozu přes 271 tisíc veřejných nabíjecích bodů, z toho zhruba desetina jsou rychlonabíječky s výkonem větším než 22 kW. Tento výkon ale už brzy zřejmě nebude zejména na „elektrických dálnicích“ stačit. Podle studie University of Applied Sciences v Amsterodamu, která loni na podzim zkoumala chování řidičů a vyhodnocovala data z nabíjecích stanic, roste především poptávka po nabíječkách nad 150 kW, protože teprve při těchto výkonech se čas strávený nabíjením na cestách zkracuje skutečně významně. 

S touto ambicí už vzniká ultrarychlá dálniční nabíjecí síť, která má spojit velká australská města. Místní společnost Evie Networks a americká EV Connect tvrdí, že nabídnou řidičům proces nabíjení podobný tomu, jako kdyby čerpali palivo do tradičního spalovacího motoru, protože jejich ultrarychlé nabíječky o výkonu 350 kW prý dokážou nabít elektromobil na dojezd až 350 kilometrů za pouhých 15 minut.

Podle nejnovější zprávy analytické společnosti Wood Mackenzie (WoodMac) bude do roku 2030
v Evropě nainstalováno 8,6 milionu veřejných i neveřejných nabíjecích bodů, 9,8 milionu jich bude v Číně a 10,8 milionu v Severní Americe. WoodMac očekává, že do roku 2030 se elektromobily celosvětově vyšplhají na 13,8 % prodejů nových vozidel. Zároveň ale odhaduje, že kvůli pandemii koronaviru se prodej elektromobilů se v roce 2020 oproti původní předpovědi snížil až o 43 %, což dočasně povede i ke snížení poptávky po nových nabíječkách. Plné zotavení trhu s elektrickými vozidly očekává WoodMac nejpozději v roce 2025. 

Zdroj: Hejl Servis