Srp 11, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl
Ztlumit v případě nedostatku plynu v zimě topení o několik stupňů v kancelářích, školách i hotelech lze, řekli oslovení zástupci těchto zařízení v Brně. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve středu informovalo o návrhu vyhlášky, která by v případě výpadku dodávek plynu snižovala teplotu, na kterou musí být veřejné prostory vytápěny.
Podle návrhu by měla teplota v halách nebo místnostech s přepážkami klesnout z 18 na 15 stupňů Celsia, v učebnách škol z 20 na 19 stupňů. V nemocničních pokojích má teplota klesnout z 22 na 20 stupňů, v ordinacích z 24 na 20 stupňů Celsia. V čekárnách má být 18 stupňů. V hotelových pokojích návrh počítá se snížením vytápění o dva stupně na 18 stupňů Celsia, stejně tak na kolejích a ubytovnách.
Pro školy by snížení teploty v učebnách nemělo představovat problém. „Pokud dostaneme příkaz, budeme to respektovat. Stejně budeme muset ušetřit peníze. Děti v zimě nebudou chodit v krátkém rukávu, ale oblečou se. A v tělocvičně se hýbou,“ uvedl ředitel ZŠ Sirotkova v Brně Dan Jedlička. Podle něj by ale měl situaci řešit stát a zajistit pomoc příspěvkovým organizacím i domácnostem.
Situaci se přizpůsobí i ZŠ Svážná v Brně, úspory budou podle ředitele pravděpodobně nutné i kvůli rostoucí ceně energií. „Od ledna budeme mít trojnásobek ceny za elektřinu a teplárny zvednou o 60 procent cenu za dodávku tepla. Budeme muset přivřít tělocvičnu a pozavírat chodby. Když bude ve třídách 19 stupňů a v kancelářích 18, nevím, jestli to bude příjemné,“ uvedl ředitel školy Petr Punčochář.
Podobně by ztlumení topení v případě nouze neměl být problém v hotelech. „Snížit teplotu na 18 stupňů může být někdy problém, když host v pokoji jen nepřespává, ale tráví v něm víc času. Pokud to ale bude nutné, určitě to většina hostů i provozovatelů pochopí a je možné, že to bude nutné i kvůli úsporám. Topíme totiž elektřinou, jejíž cena roste,“ poznamenal ředitel Hotelů Skalní mlýn na Blanensku Zdeněk Kozman. Vyhláška ministerstva by se tak na Skalní mlýn nevztahovala, týká se budov napojených na centrální systém vytápění.
Snížit teplotu je připravený i brněnský magistrát. „Provoz kotelny se řídí venkovními čidly, v jednotlivých místnostech pak lze teplotu řídit termostaty. Úprava teplot směrem dolů u nás technicky možná je,“ řekl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Možnost regulovat teplotu v pokojích na studentských kolejích mají sami studenti, „Samozřejmě můžeme snížit otopnou křivku, ale je i na samotných studentech, jak přistoupí k této problematice, protože mají volbu regulovat teplotu v místnosti pomocí termostatického ventilu. Obecně platí, že se otopná křivka přizpůsobuje nejchladnější místnosti nebo části v objektu, takže když snížíme otopnou křivku tak, aby v nejchladnější části ubytování bylo požadovaných 18 stupňů, v ‚teplejších‘ částech objektu může být teplota při maximálním otevření ventilu vyšší,“ uvedla mluvčí Vysokého učení technického v Brně Radana Koudelová.
Autor: MPO
Zdroj: ČTK
Srp 9, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) vybírá dodavatele expozic pro své návštěvnické centrum budované v bývalém klášteře ve Vrchlabí. Stavební část za více než 135 milionů korun bez DPH již skončila. Hotová je kompletní rekonstrukce objektu a vznikl nový multifunkční vstup. Dosud se investovalo, včetně projektů, více než 140 milionů korun bez započtení daně.
Hlavní návštěvnické centrum KRNAP ponese název Muzeum Krkonoš a jeho otevření je naplánované do konce roku 2023. Vrchlabský klášter je sídlem Krkonošského muzea Správy KRNAP. „Expozice jsou ve fázi probíhajících výběrových řízení na dodavatele. Předpoklad, na který byla expozice projektována, sice existuje, ale s ohledem na současný stav trhu nechceme předjímat konečnou cenu za jejich realizaci. Budování bude obnášet mnoho mravenčí práce na množství obsahů, provedení grafik, doladění detailů tak, aby výsledný efekt odpovídal moderní expozici,“ řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Celkové náklady včetně vybudování expozice jsou odhadovány na více než 200 milionů korun. Evropské dotace mají činit přes 80 procent uznatelných nákladů. Součástí rekonstrukce bývalého kláštera byl také nový vstup do budoucích expozic, má podobu skály a umožní zachovat podstatu struktury klášterní budovy. Architektonickou stránku přestavby kláštera zajistili Roman Koucký a Šárka Malá ze společnosti koucky-arch.cz. Architekti navrhli nové uspořádání, kdy je hlavní vstup do expozic otočený k městu a navazuje na parkoviště.
Opravený klášter s novou interaktivní expozicí bude sloužit jako reprezentativní vstupní brána Krkonoš. Nové návštěvnické centrum KRNAP nahradí oblíbené expozice Kámen a život a Člověk a hory. Vznikne expozice dokumentující příběh Krkonoš s ohledem na jedinečnou přírodu a soužití přírody a člověka.
Autor: KRNAP
Zdroj: ČTK
Srp 3, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Pokud vletí do bytu netopýři, potřebují zpravidla jen trochu lidské pomoci, aby zvládli sami odletět. Jen v některých případech je třeba volat ochranáře, uvedl Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Lidé by podle svazu neměli nechávat otevřená okna bez sítí v místnostech, kam delší dobu nikdo nevkročí. Netopýři se přes některé typy oken nedostanou ven a uvnitř uhynou. Invaze i několika stovek netopýrů do bytů nastávají v Česku v srpnu a v září, kdy netopýři migrují z letních kolonií a hledají zimoviště.
Podle ochranářů se netopýři při přesunu z letních kolonií do zimních stanovišť také páří a netopýrů je „ve vzduchu“ výrazně více než v jiných obdobích. Občas se tak stane, že především nezkušená mláďata vletí do bytů, zpravidla jde o netopýry hvízdavé. Daniel Horáček z ČSOP řekl, že těmto netopýrům domy nejspíše připomínají skalní věže a stěny, což jsou místa, kde dochází k páření.
Pokud je v noci teplo, po vletu netopýrů často stačí, aby lidé zhasli, otevřeli okna dokořán a zvířata nerušili. Obvykle odlétnou sama. Pokud se jim to nepodaří, může i laik netopýry sebrat a za soumraku vypustit ven. Podle ČSOP je nejlepší pochytat netopýry až ráno, kdy jsou téměř nepohybliví. Horáček uvedl, že nejlepší je přes netopýra lehce přehodit utěrku a uchopit ho přes látku. Naopak se nedoporučuje brát netopýry do holých rukou, neboť při pocitu ohrožení koušou.
Záchrannou stanici lze kontaktovat přes www.zvirevnouzi.cz nebo pohotovostní netopýří linky na www.nyctalus.cz. Odborníky by pak lidé měli volat pokaždé, když objeví netopýra v bytě v zimních měsících.
Ochranáři také upozornili, že dlouho prázdné byty, domy a místnosti, zvlášť v kombinaci s některými typy oken, představují pro netopýry smrtící past. „Vůbec nejhorší pastí je špaletové okno,“ sdělil Horáček. „Lidé odjíždějící na dovolenou nechají na větrání otevřenou vrchní ventilačku, tou netopýři naletují dovnitř, ale významná část zapadne dolů mezi okna, odkud se už nedostanou ven,“ popsal ochranář.
Invaze netopýrů do obydlí je podle statistik Národní sítě záchranných stanic problém zejména v Plzni. Pracovníci tamní stanice každoročně pomáhají vysvobodit z bytů stovky netopýrů. Podle ČSOP není neobvyklé, že pootevřeným oknem vlétnou do bytu třeba dvě stovky zvířat. Netopýři však lidská obydlí hojně navštěvují i v Brně, Liberci, Jablonci nad Nisou, Karlových Varech či Českých Budějovicích. Za posledních pět roků řešila Národní síť záchranných stanic 161 netopýřích invazí, při kterých experti z bytů zachraňovali 4602 netopýrů. Letos stanice přijaly 1046 netopýrů.
Autor: ČSOP
Zdroj: ČTK
Srp 1, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Lidé mohou ode dneška v soutěži Adapterra Awards svými hlasy podpořit projekty, které pomáhají českým městům, budovám či krajině s adaptací na změnu klimatu. Vybírat mohou z 18 projektů, které postoupily do finále čtvrtého ročníku celostátní soutěže. Počinu, který od veřejnosti získá nejvíce hlasů, bude udělena Cena sympatie. Vítěze dalších soutěžních kategorií vybere odborná porota. Výsledky pořadatelé vyhlásí 2. listopadu. Soutěž pořádá Nadace Partnerství a společnost Integra Consulting pod záštitou ministerstva životního prostředí.
Do soutěže se letos podle Martina Andera z Nadace Partnerství přihlásilo 67 projektů, meziročně o 34 méně, které nominovali jejich investoři a projektanti nebo zástupci veřejnosti. Do finále soutěže postoupilo 18 projektů, které pracují s adaptačními opatřeními na změnu klimatu. Soutěžit budou v hlavních kategoriích Volná krajina, Zastavěné území, Náš domov a Pracovní prostředí. Uděleny budou rovněž speciální ocenění pro projekty na území Prahy, českého a rakouského příhraničí. Vítěze těchto kategorií bude vybírat odborná porota složená zvláště z architektů, urbanistů a krajinářů.
Nejzdařilejší projekt bude letos moci zvolit i veřejnost. Na základě výsledků on-line hlasování na webu soutěže bude udělena Cena sympatie veřejnosti. Do 15. října mohou zájemci podpořit dva podle finálové projekty, které byly realizované na území Česka, a jeden projekt v rakouském příhraničí.
Porota a veřejnost bude nejlepší projekty volit mimo jiné mezi obnovou rašeliniště u Soběslavi v Jihočeském kraji, revitalizací mokřadů v Sedmihorkách v Libereckém kraji, výstavbami či přestavbami nízkoenergetických budov nebo vznikem nového lesoparku v jihomoravských Židlochovicích.
Mezi finalisty soutěže jsou letos čtyři pražské projekty. Ty se utkají o vítězství v hlavních kategoriích a mezi sebou rovněž o Cenu Prahy. Toto ocenění tak letos může obdržet stavba radnice městské části Praha 12 s fotovoltaickou elektrárnou na střeše a retenční nádrží na dešťovou vodu, přestavba budovy pražské střední školy v Českobrodské ulici na udržitelnou, úprava Čelakovského sadů nebo soukromý projekt výstavby obytného domu Sakura v pražských Košířích.
Cenu Prahy za rok 2021 získala dvanáctá pražská městská část za projekt udržitelného hospodaření na svých zemědělských pozemcích. Radnice některé z 12 hektarů pozemků propachtovala s novou podmínkou šetrného hospodaření a o zbylé se stará sama za účasti občanů. Díky tomu byl mimo jiné vysazený komunitní sad a vznikly louky a aleje.
Soutěž Adapterra Awards navazuje na soutěž Adaptační opatření roku, kterou v roce 2015 uspořádala Integra Consulting. První ročník soutěže se uskutečnil v roce 2019 a zapojilo se do něj 24 projektů.
Autor: Nadace Partnerství
Zdroj: ČTK
Čvc 30, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl
Nejnavštěvovanějším turistickým cílem na jihu Čech byla v loňském roce zoologická zahrada v Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Dorazilo tam 269.600 lidí. Vyplývá to z údajů na webu tourdata agentury Czech Tourism. Druhým nejnavštěvovanějším objektem byla Stezka korunami stromů v Lipně nad Vltavou na Českokrumlovsku.
„Loňský rok byl pro zoo co do návštěvnosti rekordní i přesto, že jsme měli několik měsíců zavřeno. V druhém pololetí roku jsme pak zaznamenali historicky vůbec nejvyšší návštěvnost a to 201.000 osob,” uvedl ředitel Zoo Hluboká Vladimír Pokorný.
Statistika vyplývá z prodeje vstupenek monitorovaných turistických cílů, kterých je v databázi za Jihočeský kraj 147. V roce 2021 se na nich zakoupením vstupenky registrovalo 2,33 milionu návštěvníků. Největší část z nich mířila do turistické oblasti Českobudějovicko. Šlo o 668 200 návštěvníků, což představuje 28,56 procenta.
„Podíl v návštěvnosti ukazuje, že oblast nabízí pestrou škálu atraktivit. Od historických památek, přes kulturní instituce po nabídku pro rodiny s dětmi a milovníky sportovních aktivit a přírody. Samostatnou kategorií je splavněná řeka Vltava, ať už se jedná o vyhlídkové plavby nebo půjčovny plavidel. Je potřeba zmínit, že velkou část návštěvníků tvoří samozřejmě turisté z okolních krajů, ale ve statistikách jsou zaznamenáni také místní obyvatelé, kteří využívají volnočasových aktivit. Budějovicko je zároveň ideálním výchozím místem pro výlety do okolí, například do Českého Krumlova nebo na Stezku korunami stromů na Lipně,” řekl ředitel destinační společnosti Českobudějovicko-Hlubocko Tomáš Polanský.
Autor: ZOO Hluboká
Zdroj: ČTK
Čvc 26, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Film režiséra Jana Hoška Planeta Praha, který navazuje na dokument Planeta Česko, doprovází stejnojmenná kniha. Snímek vznikající dva roky do kin vstoupí 4. srpna. Záběry nečekaných zvířecích sousedů obyvatel metropole zaznamenalo deset kameramanů díky nejmodernějším technologiím z výjimečné blízkosti. Autoři dnes snímek představili novinářům.
„Knížku chápeme jako rozšíření filmu, doplňuje to, co se nedalo natočit. Publikace má 67 kapitol, z nichž se každá věnuje jinému fenoménu. Víceméně představuje město tak, že popisuje příležitosti, které dává přírodě, ať už živočichům – tak rostlinnému světu,“ řekla Jana Kostelecká z nakladatelství Jakost.
Kniha vznikala souběžně s natáčením filmu, za kterým stojí režisér Hošek se štábem odborných spolupracovníků a filmových kolegů. Odborníci se stali autory knižních textů, kameramani fotografy.
Film s rozpočtem 20 milionů korun mimo jiné odpovídá na otázky, jak se dostali mufloni z Kunratického lesa do areálu Thomayerovy nemocnice, proč sídlí volavky v zoologické zahradě, z jakého důvodu slípka zelenonohá nemá ráda nutrie, o co mezi sebou bojuje mravenec stepní a mravenec otrokářský nebo proč vlaštovky čekají na první metro.
„Všechny záběry byly složité a časově náročné. Točit zvířata v jejich prostředí při přirozeném chování je složité, řadu témat se nám proto nepodařilo realizovat,“ uvedl Hošek. Komentář k filmu namluvil Jiří Macháček.
Planeta Praha nabídne skrze zvířecí hrdiny nový pohled na pražská místa, kde by člověk divočinu nečekal. Slípka zelenonohá se uhnízdila v odkalovací nádrži bubenečské čistírny odpadních vod, sokol stěhovavý hnízdí na komíně v Holešovicích a myšice křovinná se narodila kousek od hrobu Franze Kafky na Novém židovském hřbitově.
Málokdo by také tušil, že Petřín je pražským domovem plcha velkého, který tu možná žil dřív než lidé, a nádrž Slatina v Dubči slouží jako nocoviště pro statisíce středočeských špačků. A díky tomu, že v Praze skoro nikdy nezamrzá Vltava, přestali někteří ptáci migrovat na jih.
„Cílem filmu Planeta Praha je inspirovat diváky k objevení příběhů našich blízkých zvířecích sousedů, kterým většinou nevěnujeme pozornost. Zároveň bychom je chtěli motivovat k větší zodpovědnosti k přírodě nejen v Praze, ale ve všech městech a k zachování její rozmanitosti,“ dodal Hošek.
Přírodovědné dokumenty patří u českých diváků k nejoblíbenějším, většina produkce se však zaměřuje na exotická zvířata v dalekých krajích. Režisér Marián Polák už ale snímkem Planeta Česko dokázal, že tuzemská příroda nabízí vzrušující prostředí. Jeho divácky úspěšný dokument ukazující dobrodružství zvířat a rostlin žijících často na nečekaných místech byl nominován na cenu Český lev za rok 2018 a na Cenu pro nejlepší evropský dokumentární film pro děti a mládež.
Autor a zdroj: ČTK
Čvc 21, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Jaroslav Kosina z Mikulčic sesbíral a vylisoval 20.037 čtyřlístků, je českým rekordmanem. Našel také velký počet jetelových pěti i vícelístků, dokonce jeden desetilístek a jeden jedenáctilístek. Z poloviny jeho čtyřlístkové sbírky dnes pelhřimovské Muzeum rekordů a kuriozit sestavilo chodník měřící 56 metrů a 40 centimetrů. I to je rekord, řekl dnes novinářům Miroslav Marek z agentury Dobrý den, která spravuje databázi českých rekordů. Sám přidal do Kosinovy sbírky čtyřlístek z roku 1955.
Říká se, že štěstí přináší jen darovaný čtyřlístek, ani Jaroslav Kosina všechny nalezené nevylisoval. „Vy jste rozdal spoustu štěstí a já si nejsem jistý, jestli jste vy nějaký čtyřlístek dostal,“ řekl Marek. Sběrateli věnoval čtyřlístek uložený v deníčku z vojny svého otce.
„Já si myslím, že hlavní štěstí jsem měl v loňském roce, kdy v Mikulčicích a okolí postihlo lidi tornádo, a mně, možná díky těm 20.000 čtyřlístkům, se to vyhnulo,“ řekl sběratel. Jaroslav Kosina začal čtyřlístky sbírat v roce 1996. „Shodou okolností, když jsem šel z autobusu, tak jsem se podíval do trávy a našel jsem tam tehdy, já nevím, jestli 500 nebo 600 čtyřlístků na jednom místě,“ zavzpomínal. Čtyřlístky prý nehledá, prostě je vidí. Nachází je hlavně od dubna do května. „Jestli si někdo myslí, že čtyřlístky rostou na tom samém místě každý rok, tak to není v žádném případě pravda,“ řekl ze své zkušenosti.
Čtyřlístky podle něj není umění natrhat, ale vylisovat je a dát do takového stavu, aby vydržely. „Protože to jsou stovky hodin práce převážně po nocích,“ řekl novinářům. Letos si sběratel dal pauzu. „Je to velká námaha na oči a na čas. Můj hlavní cíl bylo překonat hranici 20.000 čtyřlístků, což se mě za loňský rok podařilo,“ uvedl. I tak dnes v Pelhřimově hned utrhl tři čtyřlístky. Ve své sbírce má Jaroslav Kosina i 5475 jetelových pětilístků, 470 šestilístků a 137 sedmilístků. Osmilístků a devítilístků má po pěti.
Čtyřlístkový chodník dnes pracovníci agentury sestavili v zahradě expozice Zlaté české ručičky. Je složený z laminovaných desek formátu A4, v nichž je celkem 9998 vylisovaných čtyřlístků. Bránu ze čtyřlístků mohou návštěvníci v dalších dnech vidět v pelhřimovském muzeu rekordů.
Autor: Muzeum rekordů (Pelhřimov)
Zdroj: ČTK
Čvc 20, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
O účast na mezinárodním festivalu Ekofilm v Brně letos usilují autoři 243 dokumentů z více než 50 zemí světa. Největší zájem projevili filmaři ze Spojených států, Německa a Česka. Z přihlášených filmů vybere dramaturgický tým 25 nejzajímavějších, které postoupí do finálové soutěže. Nejstarší environmentální filmový festival v Evropě se uskuteční v Brně od 12. do 15. října, oznámil dnes za pořadatele Vratislav Vozník.
„Stejně jako v minulých letech je znatelný nárůst tématu orientovaného na společenský aktivismus, kterému se věnují tvůrci napříč generacemi. Ať už se jedná o apel na udržitelnost, filmové rekonstrukce lokálních katastrof způsobených korporacemi, právní odpovědnost nebo vhled do života aktivistů, osvětlení motivací a kauz, které zní společností,“ uvedla vedoucí dramaturgického týmu Jitka Kotrlová.
Pětadvacítka vybraných snímků bude soutěžit ve třech kategoriích – Krásy přírody, Středoevropské filmy a Krátké filmy. Organizátoři udělí také Cenu prezidenta festivalu a Hlavní cenu festivalu ministryně životního prostředí.
„Letos nás čeká velmi těžké rozhodování, kvalitních filmů je přihlášeno mnoho, všechny zpracovávají důležitá témata, ale do hlavních soutěžních sekcí je možné vybrat pouze 25 filmů. Rozhodovat při výběru bude proto i zastoupení témat, která by měla navzájem souviset, doplňovat se a nabídnout našim divákům různé pohledy na otázku vlastní i společenské odpovědnosti vůči klimatu a životnímu prostředí,“ doplnila Kotrlová.
Filmy budou reflektovat společenské výzvy spočívající v přípravě měst na měnící se přírodní podmínky, udržení vody v krajině, zajištění energie a potravin nebo snížení dopadů lidské činnosti na planetu.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Čvc 17, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl
Využití hmyzu v zemědělské výrobě a potravinářství může v budoucnu být jednou z ekologičtějších i zdravějších alternativ k obvyklé živočišné výrobě. Hlavní výhoda chovu hmyzu je podle něj v podstatně nižší spotřebě vody i menších nárocích na využití půdy. Spolek dnes pořádá v pražské zoologické zahradě besedu s veřejností, na níž představí využití hmyzu v potravinářství a zemědělské výrobě.
Spolek se zabývá hlavně zlepšení podnikatelského prostředí pro podnikatele, kteří se zabývají chovem a zpracováním hmyzu v ČR. Rovněž propaguje jeho využití v potravinářství a zemědělské produkci. Podle předsedy spolku může hmyz tvořit v budoucnu alternativní zdroj potravin a v současnosti jsou výrobní náklady srovnatelné s konvenční produkcí masa.
Na rozdíl od zpracování například vepřového masa, kdy nelze využít úplně všechny části zvířete, je podle Papouška výhoda chovu hmyzu v tom, že lze zpracovat téměř 100 procent produkce. Spolek uvádí, že zatímco na výrobu jednoho kilogramu hovězího masa se spotřebuje zhruba 150 litrů vodu, u hmyzu je to jeden až dva litry vzhledem k tomu, že hmyz přijímá vodu většinou ze vzdušné vlhkosti nebo potravy. „Je předpoklad, že cena všech druhů masa se bude zvyšovat, u hmyzí bílkoviny bude situace opačná, a to díky využití nových technologií, krmiv a zejména budoucímu napojení na národní dotační programy,“ řekl předseda Spolku výrobců a zpracovatelů hmyzu Ivan Papoušek.
Chov hmyzu podle spolku také zabírá mnohem méně zemědělské půdy než klasická živočišná výroba a na deset až 12 tun roční produkce je potřeba zhruba 100 metrů čtverečních ploch včetně skladovacích. Hmyz také produkuje zanedbatelné množství metanu a jeho trus lze využívat jako organické hnojivo.
Papoušek řekl, že v Evropě roste zájem o hmyz jako surovinu i o hmyzí produkty. „Jenom v ČR za poslední dva roky vznikly čtyři provozy s oprávněním zpracovávat hmyz a uvádět na trh svoje potravinářské výrobky,“ uvedl. Dodal, že v Česku je nyní do dvaceti středně velkých hmyzích farem s produkcí do jedné tuny měsíčně.
Podle poslední novely veterinárního zákona z roku 2020 jsou v Česku některé druhy zařazeny do kategorie hospodářských zvířat a lze je využít v potravinářství nebo výrobě krmiv. Spolek považuje za důležité, aby byl hmyz postaven na stejnou úroveň jako zvířata běžně využívaná v živočišné produkci. „Pro producenty a zpracovatele hmyzu je důležité, aby evropská i národní legislativa byla dostatečně pružná a byly postupně odstraňovány překážky bránící rychlejšímu rozvoji celého sektoru. Bude také rozhodující, jak rychle budou jednotlivé státy ochotné napojovat celý sektor na národní dotační podpory,“ dodal předseda.
Spolek spolupracuje s Potravinářskou komoru ČR i ministerstvem zemědělství.
Autor: Spolek výrobců a zpracovatelů hmyzu
Zdroj: ČTK
Čvc 15, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Prostějovské muzeum otevřelo výstavu s unikátní kolekcí trofejí parohaté a dutorohé zvěře. Několik desítek zvířecích lebek převážně z Afriky a Asie pochází ze sbírky soukromého sběratele Jaroslava Šmída z Uherskohradišťska. Vytvářet ji začal v roce 2004. Trofeje doprovází také informace o zvířatech, včetně jejich fotografií z přírody. Expozice s názvem Parohatí a dutorozí – Historické trofeje z celého světa bude otevřená do 9. října, řekla kurátorka výstavy a geoložka Muzea a galerie v Prostějově Vladimíra Jašková.
V Prostějově sedmdesátiletý sběratel vystavuje jen část své rozsáhlé sbírky. Svou kolekcí dokázal v minulosti již zaplnit například pět velkých místností v historickém loveckém zámku v Chropyni, kde vystavoval pouze trofeje dutorohých. „Dohromady mám ve sbírce 90 druhů dutorohých a zhruba 30 druhů parohatých. Po kusech trofeje spočítány nemám,“ řekl Šmíd. K vytvoření unikátní kolekce vedl sběratele, který není ani lovcem ani myslivcem, celoživotní zájem o přírodu. „Nemůžeme totiž chránit to, co neznáme. To je mé motto,“ doplnil sběratel.
Rodák z obce Modrá na Uherskohradišťsku vztah k přírodě a lásku ke zvířatům získal již v dětství díky svému dědečkovi Františku Šmídovi, bývalému starostovi obce. Svou sbírku vystavoval například několikrát také ve Skanzenu Modrá. Trofeje shání většinou na aukcích anebo na burzách. Umístěny jsou na dřevěných vyřezávaných podložkách.
Výstava této sbírky představuje ve dvou sálech trofeje dutorohých i parohatých zvířat. „Mnohem méně je veřejnosti známa exotická dutorohá zvěř. Tito sudokopytníci, na rozdíl od parohatých, svoje rohy neshazují, ale naopak jim během života dorůstají. Ve vystavené sbírce najdeme vzácné exempláře antilop, gazel, impal, buvolů, turů, ovcí a koz a také kozorožců, přímorožců, vodušek a pižmoňů,“ uvedla geoložka Vladimíra Jašková.
Návštěvníci zde najdou například trofeje zvířat, jako je argali Marco Polův nebo tahra himalájského, ve sbírce je i lebka vidloroha amerického, což je jediný zástupce dutorohých, který svoje rohy shazuje, doplnila kurátorka. Pozornost návštěvníků přitáhne i trofej čtyřrohé ovce Jákobovy nebo čtřyrohé kozy bezoárové.
Kolekce návštěvníkům představí také parohaté exempláře jelenů, jako je muntžak, sambar, axis, barasinga, wapiti nebo jelen milu. K těmto parohatým exemplářům patří ale také třeba nejběžnější lovená zvěř v ČR, kterou je srnec obecný. Jedním z posledních přírůstků sbírky je trofej srnčíka čínského, který jako jediný z jelenovitých nemá parohy, ale tesáky dlouhé až osm centimetrů, dodala Jašková. Výstava byla otevřena ve čtvrtek, 1. září ji doprovodí komentovaná prohlídka, návštěvníky provede majitel sbírky.
Autor: Prostějovské muzeum
Zdroj: ČTK
