Obyvatele Pardubického kraje čekají v příštím roce vyšší výdaje za chod domácnosti. Ve třech okresních městech zdraží voda, v krajském městě a okresních městech bude dražší teplo. Některé další služby, za které lidé platí radnicím, naopak víc stát nebudou. Až na jednu výjimku nebudou platit víc za popelnice nebo za poplatky za psy, zjistila v anketě ČTK.
Kromě Svitav zdraží vodné a stočné v Pardubicích, Chrudimi i Ústí nad Orlicí. Svitavští odběratelé budou platit nadále 83,17 koruny za metr krychlový vody. V Pardubicích bude vodné a stočné stát 105 korun, letos stálo 98,50 koruny za metr krychlový. Cena vody na Chrudimsku bude příští rok opět dvousložková. Pevná sazba se meziročně nezmění, bude u vodného i stočného přes 800 korun. Vodné a stočné za metr krychlový vzroste zhruba o tři koruny na 88,40 Kč. V Ústí nad Orlicí městská firma Tepvos bude dodávat metr krychlový vody za 90,87 koruny, současná cena je 81,73 koruny.
Se zdražením musejí počítat i odběratelé tepla od opatovické elektrárny. Měsíční výdaje jim porostou asi o 110 korun za měsíc. Nejvyšší sazba je pro příští rok 598,50 koruny za gigajoule, letos je nejvyšší sazba za 544 Kč/GJ a má ji nejvíc odběratelů. Teplo z Opatovic má přes 62.000 domácností z Pardubicka, Chrudimska a Hradecka. Čtyřčlenná rodina ročně spotřebuje odhadem 25 GJ. Ve Svitavách budou mít zákazníci teplo za 555,50 koruny proti letošním 511 korunám za GJ. V Ústí dodává teplo společnost Tepvos, tam cena stoupne z 411 na 781,65 Kč/GJ.
Městské autobusy jezdí v Chrudimi, Ústí a Pardubicích. Klasická papírová jízdenka v Chrudimi, kterou si cestující kupuje u řidiče, bude stát 12 korun, její cena se zvýší z deseti korun. V Chrudimi předtím řadu let nezdražovali. V Ústí nad Orlicí zůstane jízdné deset korun. V Pardubicích se zatím zdražovalo letos, papírová jízdenka stojí o tři koruny víc a je za 19 korun. Dopravní podnik nabízí levnější elektronické platby či dlouhodobé jízdné, které při častějších cestách MHD vyjde v přepočtu na jednu jízdu levněji.
Poplatky za psy zůstanou stejné jako letos. V Pardubicích si cenu určují městské obvody, tak například pes v centru města stojí obyvatele bytu 1200 korun ročně, starší lidé či domácnosti v rodinných domech platí méně. V Chrudimi je místní poplatek za psa v bytě v centru 1300 korun, ve Svitavách 1500 korun a v Ústí nad Orlicí 1000 korun.
Platby za odvoz popelnic se nezmění v Chrudimi, Pardubicích ani Ústí nad Orlicí, Svitavy naopak zdraží ze 780 na 828 korun za rok. V Ústí je poplatek 690 korun, chrudimská radnice vybírá 600 korun za rok. Pardubická radnice opět schválila poplatek na příští rok ve výši 650 korun. Popelnice v krajském městě platí 87.204 poplatníků. Od plateb jsou osvobozeny například děti do šesti let, lidé v ústavech sociální péče, v domovech důchodců, poplatek se neplatí ani za rekreační objekt na území města, pokud je ve vlastnictví občana z Pardubic.
„Podle výhledu finanční náročnosti odpadového hospodářství na rok 2022 přijde v příštím roce likvidace odpadů a s tím související činnosti na téměř 93 milionů korun. Od obyvatel bychom měli na poplatku vybrat téměř 57 milionů, zbývajících zhruba 36 milionů zaplatí město,“ řekl náměstek pardubického primátora Jan Nadrchal (ANO). Stejně jako v předchozích dvou letech i v roce 2022 termín splatnosti poplatku město posune kvůli covidu-19 na konec června.
Pardubice a Ústí nad Orlicí zvyšují cenu nájemného v městských bytech. U dlouhodobého pronájmu bytu v Pardubicích lidé platí víc, a to ze 72,69 koruny na 85 korun za metr čtvereční. Pardubice zdražovaly od října, dražší je i startovací bydlení, naopak se to nedotklo nájemníků v seniorském věku nebo lidí s handicapem. Město si od toho slibuje miliony korun navíc, které investuje zpět do bytového fondu. V Ústí jde o průměrnou cenu zohledňující všechny kategorie, poroste z letošních 87,80 koruny na 102,29 Kč/m2. V Chrudimi bude stát metr čtvereční nájemného ve standardním bytě 62,34 Kč a ve Svitatách 58,45 Kč, to znamená stejně jako letos, uvedli zástupci radnic.
Zdražení vstupného do bazénu zatím schválili v Chrudimi, za hodinu plavání zaplatí dospělý 60 korun, letos byla cena 48 korun. V Ústí nad Orlicí bude plavání za 105 korun, tedy o deset korun dražší. Město zdražuje vstupy na všechna sportoviště o deset procent, uvedl starosta Petr Hájek (Oušťáci). Svitavy nechaly platbu za plavání na 80 korunách, v Pardubicích bude zatím také 85 korun. Plavecké areály mají časové sazby v rozmezí od 60 do 90 minut.
Porovnání cen veřejných služeb v Pardubickém kraji letos a příští rok:
Environmentální debaty o výživě lidí se v posledních letech omezily na to, jakým způsobem, a jak moc omezit konzumaci masa. Dle nejrůznějších studií je dieta veganů (3 % světové populace) a vegetariánů (5 % světové populace) teoreticky udržitelnější než strava zbývajících 92 % světové populace.
Klasifikace potravin NOVA
Tento systém rozlišuje potraviny na čtyři kategorie podle povahy, rozsahu a účelu průmyslového zpracování potravin.
Nezpracované a minimálně zpracované potraviny (např. ovoce, zelenina, maso).
Zpracované ingredience (např. máslo, sůl).
Zpracované potraviny (např. šunka, pivo, víno).
Ultra procesně zpracované potraviny
Právě tyto ultra procesně zpracované potraviny, jsou vyráběny průmyslovou cestu a obsahují 5 a více ingrediencí. Jsou také velice kalorické a obsahují např. ztužené tuky, cukry a barviva. O těchto potravinách se kromě jejich nízké ceny a vysoké trvanlivosti nedá říct mnoho dobrého. Tím, že je jejich výživová hodnota nízká, lidskému zdraví moc neprospívají. Tyto potraviny jsou také v současnosti spojovány s výskytem civilizačních chorob (např. obezita či cukrovka II. typu).
Jak velký je problém těchto potravin?
Na začátek je vhodné zmínit to, že 20-35 % poživatin se nezkonzumuje a vyhodí. Američané ročně spořádají poživatin okolo 1 000 kg na osobu, Češi je dotahují se svými 800 kg na osobu. Podíl spotřeby potravin v oblasti IV. kategorie výrazně roste, v Česku tvoří okolo 30 % jídelníčku, ve Státech je to téměř dvojnásobek.
Zjistit konkrétní dopady potravin těchto kategorií se pokusili badatelé z pěti univerzit. Tento experiment trval 30 let a byl proveden v Brazílii, která si buduje poměrně velkou závislost na potravinách IV. kategorie. Od roku 1987 přinesla studie tyto výsledky:
Podíl v kategoriích I. a II. postupně klesá, a to ze 79 % na současných 65 %. Na druhé straně podíl IV. kategorie narůstá, a to z 10 % na současných 23 %. Měřitelné indikátory ukazují, že u II. kategorie se snížily (emisní bilance se snížila o 18 %, vodní stopa o 17 %, ekologická stopa o 13 %) a u IV. kategorie extrémně narostly (emisní bilance se zvýšila o 245 %, vodní stopa o 233 %, ekologická stopa o 183 %. Více informací se dozvíte zde.
Bioplyn může nahradit zemní plyn ve čtvrtině domácností a rovněž o čtvrtinu zvýšit podíl organické hmoty v půdě. V reakci na návrh Evropské komise to dnes uvedlo České sdružení pro biomasu (CZ Biom). Evropská komise (EK) chce do roku 2040 postupně ukončit vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. Přísnější ekologická pravidla mají platit i pro výstavbu nových budov, které navíc nebudou moci od roku 2030 produkovat žádné emise. Od roku 2027 pak lidé přijdou o nárok na podporu vytápění plynovými kotli.
Do roku 2030 se podle CZ Biom očekává, že 150 až 200 bioplynových stanic bude z bioplynu vyrábět zhruba 500 milionů metrů krychlový biometanu ročně. To odpovídá víc než čtvrtině roční spotřeby zemního plynu v domácnostech ČR. „Biometan je plnohodnotná, obnovitelná náhrada zemního plynu. Může být uplatněn všude, kde se používá zemní plyn, včetně dopravy, kde ve stlačené (bioCNG) nebo zkapalněné (bioLNG) formě pomůže snížit emise. Jde o první pokročilé biopalivo, které je masově dostupné již dnes,“ uvedlo sdružení.
Vyrobený biometan lze s fosilním zemním plynem míchat, či distribuovat prostřednictvím plynárenské soustavy k dalšímu využití nebo po stlačení přímo plnit do vozidel na CNG. Biometan je navíc obnovitelný zdroj, který se vyrábí například z domácích bioodpadů nebo zemědělské produkce. V Česku jsou podle sdružení pro využití biometanu téměř ideální podmínky, a to rozsáhlá síť existujících bioplynových stanic v blízkosti plynárenského potrubí, možnost okamžitě využívat současnou plynárenskou infrastrukturu a v neposlední řadě poptávka státu i veřejnosti po snižování emisí skleníkových plynů a škodlivin v dopravě nebo v teplárenství.
„Přísnější odpadová legislativa a zákaz skládkování bioodpadů koncem desetiletí postupně otevřou cestu k produkci bioplynu z rozložitelných odpadů. Další příležitostí jsou cíleně pěstované energetické plodiny, které mohou pomoci k oživení venkova, zlepšení kvality orné půdy a vytvoření nových pracovních míst ve venkovských regionech,“ řekl předseda asociace CZ Biom Jan Habart. V roce 2020 bylo v Evropě podle CZ Biom 720 biometanových zařízení. Nejvíce jich je v Německu, ve Francii a Spojeném království. V Česku je 418 bioplynových stanic, které nyní primárně vyrábí elektřinu a teplo, ročně vyrobí zhruba čtyři procenta z veškeré vyrobené elektřiny v ČR. Do roku 2030 lze podle sdružení uvažovat o 862 milionech metrů krychlových biometanu, které mohou ročně vyrobit české bioplynové stanice.
K výrobě bioplynu se v Česku nejčastěji používají hnůj, kejda skotu a prasat, které tvoří 46 procent, následuje kukuřice ve formě siláže, představuje zhruba 31 procent všech vstupních surovin. Zbylých 26 procent tvoří senáž, cukrovarnické řízky, bioodpady, nekvalitní obilí, brambory a další.
Pražský magistrát hledá veterináře pro útulky pro opuštěná zvířata v Troji a v Dolních Měcholupech. Úřad nyní vypsal zakázku, ve které služby poptává. Maximální cena by měla být 5,5 milionu korun a s vybranou firmou uzavře smlouvu na dva roky. Vyplývá to z dokumentu zveřejněného ve věstníku veřejných zakázek. Zájemci se mohou hlásit do 10. ledna 2022. Útulky provozuje městská policie (MPP) a ročně jimi projde na tři tisícovky zvířat.
Vybraná firma zajistí nejen zmíněnou veterinární péči o zvířata, ale bude mít na starosti zásobování útulku potřebným materiálem nebo léky. Vybraná firma bude provádět také laboratorní vyšetření. Smlouva s vítězem tendru je plánována na dva roky nebo do vyčerpání nasmlouvané částky. Naopak náklady na vybavení ordinace, údržbu či opravy vybavení areálu bude platit hlavní město jako zřizovatel.
Trojský útulek slouží psům a jiným odchyceným zvířatům a má pro psy 181 samostatných míst. Areál je rozdělený na karanténu, nemocnici, izolaci a na několik oddělení psů určených k výdeji náhradním či původním majitelům. Denně se zde starají zaměstnanci v průměru o 90 psů a ročně jich útulkem projde na 1600.
Útulek v Dolnoměcholupské ulici je určen pro toulavé a opuštěné kočky domácí, zdivočelé kočky a pro exotická zvířata. Zajištěna je kastrace zdivočelých koček, které jsou poté vypouštěny. Kapacita útulku je 200 míst pro kočky. Záchytná stanice je schopna krátkodobě zajistit péči např. o velké savce, chované šelmy, plazy či exotické ptactvo. Denně se zaměstnanci starají v zimě o 50 koček a v létě o 170 a ročně se útulek stará o 1100 koček a 300 dalších zvířat.
Projekt návštěvnického centra Krkonošského národního parku (KRNAP), které vzniká v bývalém klášteře ve Vrchlabí, je ve své polovině. Stavební část by měla být dokončena na začátku příštího roku, poté naváže budování expozic. Hlavní návštěvnické centrum národního parku ponese název Muzeum Krkonoš a jeho otevření je naplánované na květen 2023. Vrchlabský klášter je sídlem Krkonošského muzea Správy KRNAP.
„Stavební firma dokončuje stavební práce, nyní především pracuje na dodělávkách interiérů. Pracuje se na kompletacích, dokončení elektrických rozvodů, vzduchotechniky, topení. Finalizují se čisté povrchy,“ řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Součástí rekonstrukce bývalého kláštera je nový vstup do budoucích expozic. Má podobu skály a umožní zachovat podstatu struktury klášterní budovy. Architektonickou stránku přestavby kláštera zajistil profesor Roman Koucký a Šárka Malá ze společnosti koucky-arch.cz. Architekti navrhli nové uspořádání, kdy je hlavní vstup do expozic otočený k městu a navazuje na parkoviště. Nový vstup byl již dokončen.
„Práce jdou podle upraveného harmonogramu, stavební část by měla být dokončena do konce ledna 2022. Finalizujeme jednotlivá zadání veřejných zakázek k expoziční části, některé soutěže už byly vyhlášeny. V prvních měsících příštího roku začne realizační fáze expozic,“ řekl Drahný. Budova bývalého kláštera je nepřístupná veřejnosti od podzimu 2017, stavební část projektu začala loni v únoru. Stavební práce zajišťuje Metrostav, který zakázku vyhrál s cenou 109,5 milionu korun bez DPH. Celkové náklady včetně vybudování expozice jsou odhadovány na více než 200 milionů korun.
Evropské dotace mají činit více než 80 procent uznatelných nákladů. Opravený klášter s novou interaktivní expozicí bude sloužit jako reprezentativní vstupní brána Krkonoš. Nové návštěvnické centrum KRNAP nahradí oblíbené expozice Kámen a život a Člověk a hory. Vznikne expozice dokumentující příběh Krkonoš s ohledem na jedinečnou přírodu a soužití přírody a člověka.
Většina Čechů při cestování do zahraničí nevybírá způsob dopravy a ubytování s ohledem na životní prostředí. O problematiku ekologicky udržitelného cestování se v ČR zajímají čtyři procenta lidí. Vyplývá to z průzkumu, který letos v březnu udělal Dům zahraniční spolupráce (DZS) a který dnes novinářům představila jeho mluvčí Lucie Petříková. DZS v Česku spravuje programy zaměřené na mezinárodní vzdělávání.
Průzkumu se zúčastnilo 1012 lidí starších 15 let, kteří vyplňovali dotazník. Podle Petříkové mimo jiné potvrdil dřívější zjištění, že ucelenější představu o ekologické udržitelnosti má asi čtvrtina lidí, a to hlavně ve věku mezi 20 a 44 roky. Jsou to zejména lidé s maturitou, vysokou školou, z bohatších regionů a velkých měst.
„Zatímco většina Čechů doma třídí, neplýtvá potravinami, minimalizuje odpad, šetří zdroji, tak na výjezdu (do zahraničí) to dělá jen o něco víc než půlka,“ uvedla Petříková. Například k třídění odpadu v domácnosti se v průzkumu přihlásilo 86 oslovených, při cestování to dělá 60 procent lidí a při pobytu v zahraničí 45 procent. I když některá opatření, jako třeba nákup fair trade potravin nebo snižování spotřeby masa, nedělá většina Čechů ani doma, mladí do 29 let jsou podle Petříkové ochotní se o to snažit víc. Potřebují k tomu ale lepší informace, řekla. Aktivně se o udržitelné cestování zajímají čtyři procenta cestujících, což je podle DZS málo. Nejčastěji si lidé pod tímto pojmem představují ekologicky nenáročné cestování šetrné k přírodě, kdy člověk využívá veřejné dopravy bez letadel. Při výběru dopravy a ubytování pro ně ale má ohled na životní prostředí nejnižší prioritu. Pro většinu je nejdůležitější cena. U dopravy následuje rychlost a bezpečnost a u ubytování doporučení, pohodlí nebo nabízené služby.
K tomu, že při cestování usilují o snížení negativních dopadů na životní prostředí, se hlásí pětina Čechů. Nejčastěji jde podle Petříkové o vysokoškoláky, lidi z Prahy a s dobrou životní úrovní. Na dotaz, jak ekologii při cestování přispívají, odpovídali nejvíc, že udržováním pořádku, použitím veřejné dopravy, tříděním a minimalizací odpadu, chozením pěšky či jízdou na kole. Kolem 12 procent uvedlo, že necestuje letadlem.
Třetina oslovených považuje informace o udržitelném cestování a ekologii za dobře dostupné. Jde hlavně o lidí starší 60 let a bez maturity. Polovina by informací chtěla mít víc. „Zatímco starší dotazovaní ve věkové kategorii nad 60 let by uvítali víc informací v televizi a tištěných médiích, tak ti mladší by chtěli mít zásadní informace na internetu a e-mailech, a ti nejmladší na sociálních sítích,“ řekla.
Pro zájemce o další informace připravil DZS brožuru s názvem Jak na cesty eko-logicky.
Průkopník ekologické a krajinářské fotografie Petr Sikula vystavuje v ostravské galerii Fiducia. Výstava nazvaná Krajina, Ostrava představuje celoživotní průřez tvorbou autora, který letos oslavil osmdesáté narozeniny. Výstava potrvá do 14. prosince.
Sikula se již koncem 60. let etabloval jako člen legendární brněnské skupiny Epos. V roce 1969 ale přesídlil do Ostravy, kde se stal průkopníkem ekologické fotografie, fotografem ostravského Stavoprojektu a také dokumentátorem rozvoje Ostravska. Od roku 1978 je registrován jako fotograf na volné noze, v průběhu 80. let pořizoval řadu dokumentů ze svých exotických cest. Od 90. let se pak soustředí na fotopublikace a kalendáře o severní Moravě.
„Výstava je jubilejním průřezem jeho celoživotním dílem. Sikula se původně vyučil soustružníkem v Uherském Brodě, ale díky mentorství Antonína Hinšta i vlastní cílevědomosti se postupně stal jedním z nejvýznamnějších fotografů Ostravska 70. až 80. let,“ uvedla za organizátory Ilona Rozehnalová. Dodala, že v Ostravě se vypracoval v elitního fotografa krajiny a architektury.
Mezinárodní uznání mu přinesla první cena na veletrhu Photokina v Kolíně nad Rýnem v roce 1974. „V tematice ostravských krajin objevil Sikula aktuální a originální námět. Sikulovy fotografie ostravské krajiny jsou apokalypticky atraktivní, jejich elegičnost je zdůrazněna širokoúhlým objektivem či dokonce ženským elementem uprostřed kaliště,“ doplnil Pavel Vančát, který se podílel na přípravě expozice.
Ve vzdělávání by se měl do budoucna klást větší důraz na ochranu klimatu. Vyplynulo to z dnešní on-line debaty pořádané Stálou konferencí asociací ve vzdělávání (SKAV) a společností EDUin, které se zúčastnili mimo jiné předseda expertního panelu pro modernizaci učebních plánů Jan Jiterský nebo Petr Daniš z pracovní skupiny pro klimatické vzdělávání Rady vlády pro udržitelný rozvoj ČR. V modernizovaných učebních plánech by se podle nich mohlo stát téma součástí různých předmětů.
Současné vzdělávací programy se problematice věnují jen okrajově. Průzkumy ukazují, že mladí lidé chtějí klima chránit, ale neví, co pro to mohou udělat. „Potřebujeme vybavit mladé lidi veškerými znalostmi, dovednostmi i postoji, které jim dovolí nejen porozumět tomu, co se to kolem nich děje, ale také se do této transformace co nejdříve plnohodnotně zapojit,“ uvedl Daniš. Podle něj se v příštích desetiletích v souvislosti s ochranou klimatu změní všechna odvětví společnosti jako nikdy dříve.
Skupina pro klimatické vzdělávání, kterou koordinuje, proto ve své aktuální publikaci Klima se mění – a co my? doporučuje označit klimatické vzdělávání za prioritu, zařadit téma do různých předmětů a zajistit podporu učitelů, kvalitní učebnice a programy pro výuku.
Podle výzkumu katedry enviromentálních studií na Masarykově univerzitě a organizace Green Dock se společností Člověk v tísni má víc než 70 procent mladých lidí ve věku 15 až 20 let kvůli změně klimatu obavy z budoucnosti. Třetina českých dospívajících zažívá ve spojení se změnou klimatu bezmoc, strach, smutek či vztek, zjistili autoři výzkumu. Podle nich jsou ale zároveň hlubší znalosti o problematice mezi mladými slabé a pouze asi čtvrtina uvádí, že díky škole ví, jak mohou k ochraně klimatu přispět.
Napětí mezi přáním dětí chránit klima a nevědomostí, jak to udělat, potvrzují i další průzkumy. Třeba výzkumná zpráva z projektu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni ukázala, že středoškoláci vnímají změnu klimatu jako největší globální problém. Většina z nich ovšem nevěří svým možnostem ovlivnit řešení problémů ve společnosti.
Ministerstvo školství v první polovině září oznámilo, že ustanovilo expertní panel, který by měl do dubna 2022 připravit podklady k velké revizi učiva pro základní školy. Nový rámcový vzdělávací program (RVP), který vymezuje minimum pro náplň učiva, by měl vzniknout v následujících dvou letech.
Představitelé téměř 200 zemí světa se minulý týden na klimatické konferenci ve skotském Glasgow dohodli na postupném odklonu od používání uhlí k výrobě elektrické energie. Součástí dohody je i závazek některých států zvrátit do roku 2030 úbytek světových lesů a snížit únik metanu do atmosféry. Cílem má být zastavení globálního oteplování a nárůst teploty nejvýš o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální dobou.
V geoparku Ralsko pokračuje výsadba Aleje vzpomínek, která připomíná zaniklé obce bývalého vojenského prostoru v Ralsku na Českolipsku. V sobotu budou zaměstnanci geoparku s dobrovolníky sázet jabloně a hrušně naroubované původními odrůdami, které přežily jako připomínka někdejšího osídlení. Zapojit se může i veřejnost, řekla ředitelka geoparku Lenka Mrázová. Alej, která vyrůstá podél cesty do bývalé obce Dolní Novina, poskytne v budoucnu stín cyklistům na frekventované cyklostezce, kterou vybudovaly Vojenské lesy a statky.
„Na podzim pak budou moci turisté a cyklisté ochutnat ovoce, které zde zanechali naši předchůdci,“ doplnila Mrázová. Tři desítky ovocných stromů, které tvoří první část aleje, vysadili lidé z Národního geoparku Ralsko za podpory Nadace ČEZ už loni. Letos bude výsadba pokračovat dalšími 30 stromy. Letošní novinkou bude navíc vysazení dvou stromů na zahradě Základní školy Mírová v Mimoni a Základní školy v Kuřívodech.
„Děti se budou moci podílet na výsadbě a péči o stromy a pozorovat, jak strom přirozeně roste a žije v různých ročních obdobích. Navíc se dozví více o životě, který kdysi vzkvétal v krajině, která je nyní jejich domovem,“ řekla Mrázová. Hlavním partnerem projektu sázení stromů do školních zahrad jsou Vojenské lesy a statky.
Cílem projektu Alej vzpomínek je obnova historických alejí v místech zaniklých obcí a záchrana místy unikátních regionálních odrůd jabloní a hrušní, které geopark na svém území mapuje od roku 2016. V evidenci má už přes 300 stromů ze zaniklých obcí, jako jsou Kostřice, Křída, Holiček, Ostrov nebo Jabloneček.
„Je málem neuvěřitelné, co vše dokázaly staré stromy, jež bývalým hospodářům poskytovaly stín a ovoce, bez veškeré péče přežít,“ doplnila ředitelka. Určit odrůdu původních stromů je podle ní velmi obtížné až nemožné, protože mnohdy chybí srovnání, proto se na určování podílejí odborníci z Česka a Saska. Samotné roubování zajišťuje zahradník Vlastimil Kocourek a zemědělská škola Libverda v Děčíně.
Geopark Ralsko vznikl jako sedmý v Česku před pěti lety. Zahrnuje oblast téměř 300 kilometrů čtverečních v katastru Ralska, Doks a Hamru na Jezeře na Českolipsku. Je zajímavý nejen svou přírodou, má i bohatou historii, lidé tam žili přes 700 let. Oblast byla kdysi prosperující krajinou s množstvím malebných soběstačných vesniček roztroušených mezi lesy a poli. Ve 20. století ale tento historický ráz kulturní krajiny hrubě narušil pobyt tří armád – nejprve československé, pak německé a nakonec sovětské. Geopark Ralsko se teď snaží vrátit do oblasti život.
Na první pohled se to může zdát jako zbytečnost. Nicméně samotné návyky našich milovaných mazlíčků a správné nakládání s jejich odpadem mohou hrát pro přírodu velkou roli. Z tohoto důvodu je nutné dodržovat jednoduchá pravidla, díky kterým můžeme pomáhat chránit přírodu kolem nás.
Psí moč totiž dokáže zničit naši úrodu a také naše běžné zahradní rostliny. Psí výkaly zase obsahují patogeny, které dále kontaminují spodní vody. Proto je důležité sbírat výkaly a správně je recyklovat, jelikož plastové sáčky tento problém neřeší.
Pojďme se tedy společně podívat na to, jak můžeme jednoduše předejít problémům na našich pěstěných zahrádkách.
Pokud jsou domácí mazlíčci navyknutí pravidelně značkovat zahrádku, je vhodné na ni sázet odolnější rostliny v podobě keřů a traviny. Není úplně od věci vytrénovat psa, aby chodil pouze na jedno místo. Na tomto místě mohou být vysazeny odolnější rostliny či zem zasypaná speciálním štěrkem, který umožňuje filtrování moči. Toto oblíbené místo či místa našich mazlíčků je pak také vhodné pravidelně zalévat vodou, protože rozředěná moč způsobí daleko menší škody.
Na druhé straně pro sběr výkalů jsou nejvhodnějším řešením rozložitelné pytlíky, které jsou vyrobené z kukuřice. Tyto sáčky lze zakoupit například na stránkách dedra.cz. Výkaly se mohou také splachovat, ale zde je nutné si ověřit, zda to vaše město povoluje. V odpadních vodách to totiž může způsobit pěknou paseku.
Pokud máme na zahrádce kompost přichází v potaz také otázka, zda nekompostovat také výkaly. Ty lze samozřejmě kompostovat, nicméně kvůli zmíněným patogenům není vhodné je umisťovat na běžnou hromadu kompostu, kterou chceme dále používat. Pro tyto účely je vhodné vybudovat speciální kompost v zemi, do kterého lze pak jednoduše přidat látky, které napomůžou při rozkládání výkalů. Je potřeba dát pozor, aby tato jáma nebyla v blízkosti žádného vodní zdroje.
Na závěr lze také chlupy nebo drápky namísto vyhazování do běžného odpadu přidat na kompost. Pokud ještě kompost nemáte, lze je pohodit pod kterýkoliv strom, kde si je ptáci rozeberou a použijí pro stavbu hnízd.
Tipy, jak zacházet se zvířecím odpadem naleznete zde.
