Dub 21, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl
Vysoké učení technické v Brně dnes otevřelo novou laboratoř zaměřenou na komunikační sítě páté generace, takzvané 5G sítě. Firmy v ní mohou testovat nebo pracovat na vývoji zařízení v oblasti internetu věcí, který se využívá třeba pro chytré domácnosti. Sloužit bude rovněž pro výuku studentů. Odborníkům z ústavu telekomunikací se podařilo provoz nové laboratoře spustit po dvou letech. Zájem o ni má už nyní řada českých i zahraničních firem, řekl vědecký pracovník Pavel Mašek.
Startupy si mohou v laboratoři ověřit například návrh desky plošného spoje v rentgenové komoře, mohou vyzkoušet odolnost svého zařízení vůči klimatickým změnám v teplotní komoře nebo v bezodrazové komoře otestovat anténní systémy. Zástupci elektrofakulty ve spolupráci se specialisty z Vodafonu, který 5G sítě pro internet věcí provozuje, doporučí výrobcům také vhodné komunikační principy pro dosažení maximální výkonnosti a poradí i s vývojem bateriově napájených zařízení.
„V první fázi je bezplatná konzultace, kdy si se zákazníkem řekneme, jestli mu v laboratoři dokážeme pomoct. Pokud ano, tak se přesuneme do dlouhodobější spolupráce, kdy se mu bude věnovat akademický pracovník. Nyní jich můžeme nabídnout zhruba sedm. Zaměřujeme se na průmyslový a zákaznický internet věcí. Do průmyslového spadají například elektroměry a vodoměry, které automaticky budou zasílat data a budou schopny samostatné komunikace. Zákaznický obsazuje vývoj senzorů pro ovládání domácnosti, kde vše komunikuje přes 5G sítě a my nabízíme možnost ověření komunikace i vývoj senzorů,“ sdělil Mašek.
Specialisté z oblasti telekomunikací očekávají, že do dvou let vzroste objem přenášených dat na světě až osminásobně. Kromě chytrých telefonů totiž vzniká celý digitální ekosystém, kde spolu on-line komunikují továrny založené na principech Průmyslu 4.0, lidé ovládají svou kuchyň i celou domácnost na dálku a doprava se rovněž stává autonomní. „Pojem internet věci je starý asi deset, dvacet let, ale pořád je poměrně veliká nedůvěra zákazníků a obecně je tento segment ještě na začátku a zákazníci poznávají výhody i nevýhody. Chytrá domácnost klade velký důraz na zabezpečení, aby například, když si uživatel zapomene změnit heslo, na jeho domácnost někdo nezaútočil. I tomu se věnujeme a máme tady zařízení na otestování odolnosti vůči útokům,“ poznamenal Mašek.
Brněnská laboratoř je podle něj unikátní v České republice i střední Evropě, umožňuje vývoj a testování zařízení s využitím takzvaných Cellular IoT technologií, tedy NB-IoT a LTE Cat-M. Náklady odhaduje na jednotky až desítky milionů korun, z čehož většinu hradí tuzemský operátor. Podle odhadů odborníků bude 5G sítě do dvou let používat polovina Severní Ameriky, třetina Asie a zhruba pětina západní Evropy. Dnes je v dosahu této mobilní sítě i 3,5 milionu lidí v České republice.
Zdroj: ČTK
Dub 17, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl
V některých jihomoravských útulcích pro opuštěná zvířata je momentálně o něco méně koček, než bývá zvykem. V posledním roce, poznamenaném koronavirovými restrikcemi, si lidé více brali zvířata domů. Jaro ale přinese vlnu letošních koťat a útulky budou zase přeplněné. Provozovatelé apelují na chovatele, aby kočky nechávali kastrovat. Péče o opuštěné, nemocné či zraněné kočky totiž padá většinou právě na bedra soukromých útulků odkázaných na drobné dárce a dobročinné spolky.
V devíti soukromých útulcích, které převážně na jižní Moravě podporuje Charitativní kočičí spolek Kryšpín, je momentálně asi 600 koček, což lze hodnotit jako „mírný podstav“. Některé jsou však stále plné, protože koček, které potřebují pomoc, je vždy víc než kolik jich lze umístit v útulcích.
Větší zájem o adopce koček z útulků spolek Kryšpín na jednu stranu uvítal, na druhou stranu jej sleduje s mírnými obavami. „Lidé si brali kočky v době, kdy byli hodně doma. Po skončení pandemie se ale začnou vracet do práce a zvířata, která si zvykla na společnost, zůstanou po velkou část dne sama,“ řekla předsedkyně spolku Lenka Němcová. Lidé by podle ní měli dobře zvážit, zda bude mít adoptované zvíře u nich dlouhodobě dobré podmínky.
S jarem očekávají v útulcích letošní koťata, často nalezená ve zbídačeném stavu. Podpora kastrací koček proto patří k osvětovým cílům spolku Kryšpín, souhlasí také provozovatelé zvířecích azylů.
„Často se stane, že lidé na zahradě začnou krmit jednu kočku, a pokud ji nevykastrují, za nějakou dobu jich tam mají deset či dvacet,“ uvedl Marek Blaško z Útulku Tibet v Marefách na Vyškovsku. Příliš nedoporučuje ani pouštění doma chovaných koček ven. Může je srazit auto, tisíce zvířat ročně zastřelí v lesích jako škodnou, navíc podle legislativy má být zvíře pod kontrolou chovatele, což lze při volných toulkách těžko zajistit. Pokud má kočka dobré prostředí doma a nechodí ven, tak podle Blaška nestrádá. Nejlepší podmínky chovu jsou uvnitř s oplocenou venkovní voliérou, míní Blaško.
Konkrétně v Útulku Tibet přijímají místo koťat hlavně nemocné, zraněné a přestárlé kočky, často takové, které potřebují veterinární péči. Jde hlavně o kočky, které se toulaly, žily v „koloniích“ třeba na sídlištích nebo v areálech zemědělských družstev, případně u lidí, kterým se chov vymkl z ruky.
Soukromé útulky podle Blaška do značné míry suplují práci většiny měst a obcí, které toulavé kočky neřeší, považují je za něco normálního. „Berou to tak, že to není problém, a už vůbec ne jejich,“ uvedl Blaško.
Útulek Tibet je přibližně z třetiny až poloviny svého rozpočtu odkázaný na pravidelné příspěvky drobných dárců, ve zbytku pak na jednorázové dary nebo příjmy z charitativních bazarů, které se nyní nemohou konat a jen částečně je nahrazují on-line aukce. Kromě koček jsou v Tibetu také přestárlí či nemocní psi a hospodářská zvířata, která by jinak skončila na jatkách, včetně například prasete.
Charitativní kočičí spolek Kryšpín vznikl v covidové době s cílem pomáhat útulkům, aby mohly pečovat o kočky. Veškeré shromážděné peníze procházejí transparentním účtem veřejné sbírky a končí v registrovaných a ověřených soukromých kočičích útulcích, azylech a depozitech.
Zdroj: ČTK
Bře 6, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Během následujících tří let budou vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR vyvíjet nový hybridní světelný systém (MOEMS) na bázi grafenu s nastavitelnou vlnovou délkou a intenzitou. Umožní jim to mezinárodní grant ve výši 7 milionů korun. Vyvíjené zařízení by mohlo zpřístupnit metody pro testování bezpečnosti potravin nebo monitorování zdravotního stavu.
Laditelné světelné zdroje jako součást MOEMS (mikrooptoelektromechanické systémy) se v posledních letech staly předmětem mnoha výzkumů. S objevem grafenu a díky jeho novým fyzikálním vlastnostem se otevřelo široké pole pro výzkum a pro využití jeho unikátních vlastností v různých aplikacích. Grafen je monoatomická vrstva atomů uhlíku uložená do dvourozměrné hexagonální krystalické mřížky, (připomíná tvar včelí plástve) a patří k nejpevnějším známým materiálům na světě.
Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR pod vedením Martina Kalbáče získali právě na výzkum těchto hybridních světelných systémů mezinárodní grant v celkové výši 7,23 milionu Kč v rámci evropské výzvy M-ERA.NET Joint Call 2020.
Na projektu se budou podílet společně s partnery z Německa (Fraunhofer ENAS Chemnitz, TU Bergakademie Freiberg) a Polska (Institut technologií elektronických materiálů Varšava). Česká část výzkumu se bude soustředit na přípravu a charakterizaci grafenových membrán.
„Výsledkem projektu budou nové, precizně laditelné světelné zdroje, které mohou poskytnout světlo v široké spektrální oblasti a současně vylepšit spektrální rozlišení. Nově vyvinuté zařízení by tak mohlo více zpřístupnit veřejnosti metody pro testování bezpečnosti potravin či monitorování zdravotního stavu,“ vysvětluje cíl výzkumu Martin Kalbáč.
Ambiciózní projekty pro výzkum materiálů
Výzvy M-ERA.NET Joint Call 2020 se účastní 28 finančních agentur z 22 zemí s celkovým rozpočtem přesahujícím 20 milionů eur na národní a regionální financování. Cílem výzvy je financovat ambiciózní nadnárodní projekty zaměřené na výzkum a inovace v materiálovém výzkumu, včetně materiálů pro nízkouhlíkové energetické technologie a související výrobní technologie. M-ERA.NET si klade za cíl posílit příspěvek materiálového výzkumu a vývoje k energetickým aplikacím tam, kde je to relevantní.
Do výzvy bylo celkem předloženo 236 předběžných návrhů, k podání úplného návrhu pak bylo doporučeno 146 návrhů, z nichž bylo do hodnocení podáno 144 návrhů. K hodnocení prošlo 119 projektů; vybraných je 42 projektů, které budou dohromady financovány částkou 32,3 milionu eur. Mezi podpořenými projekty je 9 projektů s českou účastí.
Zdroj a více informací: doc. RNDr. Ing. Martin Kalbáč, Ph.D.
Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR
martin.kalbac@jh-inst.cas.cz
+420 266 05 3804, 3445, 2101
Daniel Jakeš
PR, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
daniel.jakes@jh-inst.cas.cz
+420 721 648 855
Zdroj foto: Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR
Bře 5, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl
Už 200 milionů korun vyčerpali obce, spolky, firmy i občané na výsadbu stromů uvnitř měst a obcí. Ministerstvo životního prostředí aktuálně navyšuje dotační titul o dalších 100 milionů korun. Peníze připraví města a obce na dopady změny klimatu.
„Lidé mají o sázení stromů opravdu obrovský zájem. Jen za první dva měsíce letošního roku nám dorazilo 456 žádostí o podporu v objemu téměř 100 milionů korun. To jsou skutečně rekordní čísla. V dotační výzvě jsme do dnešního dne rozdělili už 200 milionů korun, díky kterým poroste téměř 50 tisíc nových stromů. A dnes také přidáváme do programu dalších 100 milionů korun, aby sázení mohlo dále pokračovat,“ oznámil dnes ministr životního prostředí Richard Brabec.
Cílem dotačního programu je nabídnout zájemcům jednoduchý finanční mechanismus na podporu výsadeb listnáčů v zastavěných částech měst a obcí. O dotaci může požádat prakticky kdokoliv, od samospráv, škol a spolků přes instituce, podniky až po samotné občany, jedinou podmínkou je prokazatelný vztah k místu výsadby.
„Díky širokému spektru žadatelů, jednoduché administrativě, rychlému zpracování žádostí a vstřícnému nastavení podpory, kdy příspěvek až 250 tisíc korun pokryje i 100 procent výdajů za nákup sazenic, potřebného materiálu a následnou péči o stromky, vyčerpali zájemci dvousetmilionovou alokaci dotační výzvy za necelý rok a půl,“ doplňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.
Aktuálně lze z výzvy podpořit výsadbu stromů na veřejně přístupných místech měst a obcí umístěných v zástavbě, kde to technické podmínky dovolují a kde výsadba dává smysl. Z programu je financována také výsadba v uzavřených vnitroblocích či společných dvorech bytových domů. Vedle samotných sazenic program přispívá i například na nákup substrátu, kotvení, hnojiva, ochrany kmene či zavlažovacích vaků, ale i na zajištění odborného posudku.
MŽP podporuje také výsadbu ve volné krajině, a to z Programu péče o krajinu. V jeho aktuálně otevřené výzvě na výsadbu vyhradilo 20 milionů korun.
Obě dotační výzvy jsou součástí celonárodní iniciativy MŽP a Nadace Partnerství Sázíme budoucnost, jejímž cílem je vysázet v České republice do 5 let mimo les 10 milionů nových stromů.
Detaily k podmínkám výzvy najdete na webu Státního fondu životního prostředí ČR nebo na www.sazimebudoucnost.cz, kde se sbírají i další soukromé zdroje na podporu výsadeb.
Celý obsah výzvy naleznete zde: Výzva 9/2019 NPŽP
Zdroj: MŽP (tisková zpráva)
Úno 15, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Ve specializované papouščí zoo v Bošovicích na Vyškovsku pracují na menší dětské zoo, s jejím otevřením se počítá zhruba v květnu. Budou v ní například klokani nebo ovce, v současné době je zde malý dětský koutek. Součástí dětské zoo bude i terasa na posezením, domeček na hraní, vodní prvek, bude to centrum pro děti.
Jižně od Brna se nachází malá vesnička Bošovice, ve které je zcela ojedinělá zoo. Specializuje se na chov papoušků a láká i na překrásné prostředí – vodní plochy, fontánky, přírodní oddechové scény a altán s pozorovatelnou. Najdete zde 100 voliér, celkem je ke zhlédnutí kolem 200 papoušků, což je skutečně exotické lákadlo.
V zahradě je možné shlédnout aratingy, amazoňany, amazonky, ary a kakaduy. Nechybí ani kolekce afrických druhů papoušků jako je žako šedý nebo senegalský. Voliéry jsou citlivě zabudovány do bujného porostu zeleně a všechny druhy papoušků jsou srozumitelně a čitelně popsány. V areálu najdeme také altán, ze kterého lze nerušeně pozorovat život papoušků, v případě zájmu se můžete domluvit i na komentované prohlídce. Stavy papoušků se neustále rozšiřují, úspěšně se daří některé druhy rozmnožovat.
Kromě sídla mnoha zajímavých opeřenců zde najdete i Centrum ekologické výchovy. Nabízí informace o papouščích a zemích jejich původu, o chovu v zajetí a ohrožených druzích. Pro děti nabízí papouščí zoo stát se na jeden den ošetřovatelem.
Loni do zařízení zavítalo asi 43.000 lidí. Proti roku 2019 je to pokles zhruba o 2000 lidí, stále je to však druhý nejlepší výsledek od založení. Ředitelka zařízení Hana Škrháková uvedla, že především o letních prázdninách bylo v zoo plno.
Zdroj: Papouščí zoo
Úno 13, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Tým prof. Petra Volfa a doc. Jovany Sádlové z katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, ve spolupráci s britskými vědci z Hull York Medical School, dokončil důležitý krok při přípravě vakcíny proti lidské leishmanióze. Vytipovali vhodné kmeny parazitických prvoků leishmanií, prozkoumali jejich vývoj v hmyzím přenašeči rodu Phlebotomus a modelovém savčím hostiteli (myši) a navrhli nový způsob k ověření účinnosti vyvíjených vakcín.
Leishmaniózy jsou onemocnění častá v Severní a Východní Africe, na Blízkém východě, v Jižní a jihovýchodní Asii a v Latinské Americe, vyskytují se ale i ve všech Evropských zemích okolo Středozemního moře. Podle WHO žije v ohrožení celkem asi miliarda lidí v 98 zemích světa, navíc přibývají počty importovaných nákaz do Evropy. Leishmaniózy se projevují pomalu rostoucími kožními vředy, které zanechávají výrazné jizvy po zbytek života. Některé druhy leishmanií se navíc mohou šířit do sliznic a vnitřních orgánů a vyvolávat smrtelně nebezpečnou viscerální leishmaniózu. Každý rok nově onemocní přes 1,5 milionu lidí a zhruba 30 tisíc zemře.
Léčba onemocnění je komplikována vysokou cenou přípravků a vznikem kmenů leishmanií, které jsou vůči léčivům rezistentní. V současnosti neexistuje lidská vakcína. Dosavadní pokusy o vývoj účinné vakcíny byly podle profesora Petra Volfa neúspěšné i proto, že nedostatečně zohledňovaly přirozený přenos parazita. Důležitou roli v přenosu onemocnění hraje totiž přenašeč, kterým je drobný dvoukřídlý hmyz. „Flebotomové mají kratičký sosák, ale velmi účinné sliny. Ty se dostávají do místa bodnutí současně s leishmaniemi, lokálně ochromí imunitní buňky hostitele a umožní leishmaniím se nepozorovaně uchytit a začít množit. Uvažovalo se také o injekcích leishmanií společně se slinami flebotomů, nicméně ani tento přístup není srovnatelný s tím, co se děje v přirozených podmínkách při přenosu flebotomem,“ popisuje profesor Volf. V další fázi projektu bude proto účinnost vakcíny testována na zdravých dobrovolnících v Anglii, kteří budou v přísně kontrolovaných podmínkách v Yorku pobodání flebotomy experimentálně nakaženými leishmaniemi.
Výzkum je hrazen grantem agentury Medical Research Council ve Velké Británii, kromě anglických a českých vědců jsou zapojeni i výzkumníci na univerzitách v Tel Avivu, Jeruzalému a Montrealu, společně s firmou Vibralogic GmbH. První publikace shrnující dosavadní výsledky projektu „Characterization of a new Leishmania major strain for use in a controlled human Infection model“ byla právě publikována v časopise Nature Communications.
Zdroj: Přírodovědecká fakulta, Uk, ZDE
Úno 12, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl
Lidé si loni po vypuknutí epidemie covidu-19 začali víc uvědomovat přínosy vědy a technického vzdělávání. Přibližně tři čtvrtiny se domnívají, že společnost potřebuje hlavně technicky vzdělané pracovníky. Vyplývá to z průzkumu State of Science Index (SOSI) od společnosti 3M. Před krizí podle něj zastávalo až 85 procent lidí názor, že pracovní trh požaduje především zkušené obchodníky. State of Science Index (SOSI) je platforma, prostřednictvím které společnost 3M celosvětově sleduje postoj lidí k vědě.
Průzkum se konal loni ve 14 zemích, v každé se ho zúčastnilo 1000 dospělých.
Výsledky ukázaly, že 79 procent rodičů by povzbudilo své děti na cestě za vědeckou kariérou. Problémem zůstává to, že zhruba dvě pětiny studentů mají obavy, že pro to nejsou dost chytří. Často navíc slyší, že věda a technické obory jsou jen pro mimořádně inteligentní jedince, kteří mají problémy se začleněním do společnosti. Čtvrtina respondentů uvedla, že žáci základních a středních škol se o vědách ani moc neučí.
Nedostatek odvahy a sebevědomí pro studium technických odborů může podle průzkumu souviset s ekonomickým postavením. Svými znalostmi v oblasti vědy si není jisto 52 procent lidí z bohatších rodin, 64 procent z rodin se středně vysokými příjmy a 71 procent chudých. Souvislost s tím mají i mylné představy o předpokladech k vědecké kariéře. Víc, než polovina lidí z nízkopříjmových rodin si myslí, že vědcem se může stát pouze génius. Ve rodinách s vyššími příjmy je tento názor zastoupen méně.
Ke zvýšení zájmu o vědecké vzdělání může vést například dostatečná motivace studentů. Nejlepším způsobem, jak toho docílit, je podle poloviny dotázaných výuka zábavnější formou. Pozitivní vliv by mohlo mít také to, když budoucí studenti uvidí, jak se dá věda uplatnit v každodenním životě a jak může změnit svět k lepšímu, uvedli autoři průzkumu.
Dál připomněli, že technicky vzdělaní lidé jsou už nyní potřeba pro rozvoj umělé inteligence, robotizace, zpracovávání dat a hledání ekologických řešení v průmyslu, dopravě a dalších odvětví ekonomiky.
Autor: ČTK
Úno 3, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl
V běžném školním roce, kdy žáky neomezují v docházce do školy protiepidemická opatření, jich většina chodí do školy pěšky. V Minisčítání Českého statistického úřadu to uvedla polovina dotázaných školáků. Autem jezdí 17 procent žáků základních škol a nižších ročníků gymnázií. Další využívají hromadnou dopravu či meziměstské autobusy, někteří žáci do škol přijíždějí ale i na kolečkových bruslích, kole, skateboardu či koloběžce.
Městskou hromadnou dopravou jezdí zhruba 15 procent žáků a meziměstským autobusem 14,2 procenta. Brusle, kolo, koloběžku nebo skateboard na cestu volí tři procenta žáků, ze 70 procent jde o chlapce. Polovině školáků stačí na cestu deset minut a méně. Naopak více než hodinu cestou stráví každý den procento školáků, půl procentu zabere i více než dvě hodiny. Každodenní dlouhá dojížďka do školy se týká studentů středních škol a univerzit, kteří za vzděláním zpravidla dojíždějí do velkých měst. Do Prahy například dojíždí do školy přes 56.700 studujících čili do hlavního města dojíždí téměř třetina studentů. V Jihomoravském kraji do škol dojíždí 68.400 žáků, z čehož dvě pětiny tvoří studenti žijící za hranicí kraje. Nejčastější destinací je Brno, kam každý den míří skoro dvě třetiny všech lidí dojíždějících za vzděláním. V Moravskoslezském kraji je nejčastější cílovou stanicí Ostrava, naopak nejvíce studentů každý den vyjíždí z obcí na Frýdecko-Místecku.
Otázky na dojížďku za prací či vzděláním patří také mezi zásadní dotazy při ostrém Sčítání lidu, domů a bytů, které se koná jednou za deset let. Letos se poprvé uskuteční on-line. Zjištěné poznatky slouží jako podklad pro dopravce a objednavatele veřejné dopravy, kterými jsou obce či krajské úřady.
Na jejich základě se dimenzuje rozsah a frekvence služeb. Minisčítání má dětem přiblížit statistiku zábavnou formou. Loni se konalo popáté. Uskutečnilo se od 1. do 13. prosince. Zapojilo se do něj 298 škol z celé republiky. Žáci a žačky ze čtvrtých až devátých tříd základních škol a z nižších ročníků víceletých gymnázií odpovídali na 21 otázek. Kompletní výsledky jsou na webu statistického úřadu. Většina žáků a studentů se ale není kvůli epidemii koronaviru učí na dálku, ve škole byli od loňského března jen pár týdnů. Nyní mohou do škol chodit jen žáci prvních a druhých tříd základních škol, žáci speciálních škol a mateřských škol. Návrat dalších ročníků do škol by měl přijít podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO), až budou podmínky k trvalému udržení docházky.
Zdroj: ČTK
Led 9, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Spotřeba léčebného konopí v Česku meziročně vzrostla a to čtyřnásobně. V roce 2019 bylo pacientům poskytnuto 17 kilo léčebného konopí, v roce 2020 se zvýšila spotřeba na 66,8 kilogramů. Data zveřejnila Státní agentura pro konopí pro léčebné použití (SAKL). Vzrostl i počet lékařů, kteří konopí předepisují, a rovněž pacientů, kteří jej užívají.
Na konci roku 2019 konopí užívalo 434 pacientů, na konci roku 2020 to bylo 1103 pacientů. Léčebné konopí užívají pacienti mimo jiné na tišení bolesti například u rakoviny či artritidy, dále lidé s roztroušenou sklerózou, Parkinsonovou chorobou nebo AIDS.
Pacient má od 1.1.2020 nárok na úhradu 90% ceny IPLP pro konečného spotřebitele u 30 g konopí pro léčebné použití, případně možnost úhrady vyššího množství konopí pro léčebné použití na základě schválení revizním lékařem.
Konopí pro léčebné použití
Konopí pro léčebné použití jsou usušená vrcholičnatá samičí květenství rostliny Cannabis sativa L. (konopí seté) nebo Cannabis indica L. (konopí indické). Hlavní účinné látky představují kanabinoidy, mezi nimiž vynikají svým účinkem Δ-9-tetrahydrocannabinol (THC) a cannabidiol (CBD). Dalšími obsahovými látkami jsou zejména silice, terpeny, flavonoidy a alkaloidy.
Za účinky konopí jsou zodpovědné kanabinoidy (THC, CBD) v kombinaci s dalšími látkami.
Konopí pro léčebné použití je na českém trhu legálně dostupné ve formě individuálně připravovaného léčivého přípravku vydávaného v lékárnách. Používá se jako podpůrná léčba u závažných zdravotních obtíží, jako je chronická neutišitelná bolest, neuropatická bolest, neurologická onemocnění, roztroušená skleróza, nevolnost, zvracení a nechutenství v souvislosti s onkologickou léčbou a s léčbou infekce HIV, revmatoidní artritida, a dalších.
Konopí, které je určeno pro léčebné použití, je produkováno na úrovni léčivé látky a jeho pěstování striktně podléhá zákonným předpisům. Takovéto konopí vždy obsahuje přesně definované množství účinných látek a do lékáren je dodáváno v odpovídající kvalitě, která je stanovena právními předpisy.
Zdroj: SAKL (Státní agentura pro konopí pro léčebné použití (SAKL)), dostupné na: http://www.sakl.cz/home/zakladni-informace, ČTK
Led 6, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Slovenské ministerstvo životního prostředí si dalo za cíl vysbírat nejméně 90 % nápojových obalů uvedených na trh do roku 2025, spravedlivější podmínky zálohování pro menší provozy a maximální komfort pro spotřebitele. Nový správce zálohového systému by měl zřídit transparentní účet a tím zajistit nejen kontrolu ze strany ministerstva ale i kontrolu ze strany spotřebitelů.
Vítězným správcem systému se stalo konsorcium čtyřech společností: Asociácie výrobcov nealkoholických nápojov a minerálnych vôd, Slovenského zväzu výrobcov piva a sladu, Slovenskej aliancie moderného obchodu a Zväzu obchodu Slovenskej republiky. Konsorcium sdružuje přibližně 80 % všech výrobců nápojových obalů na Slovensku. Správce vzešel z výběrového řízení, které organizovalo ministerstvo životního prostředí.
Financování systému je vytvořené na základě zálohovacího modelu. Spotřebitel při koupi nápoje zaplatí 15 centů zálohu za plastový nebo kovový obal. Pokud obal nevrátí, zůstane částka na transparentním účtu správce zálohového systému. Ty pak správce investuje například na zdokonalování systému, lepšího pokrytí odběrných míst či nákupu dalších sběrných automatů.
O financování budou mít přehled jednak samotní výrobci nápojových obalů, ale i ministerstvo, které bude mít v dozorčí radě správce systému své tři členy.
Zálohovat se budou všechny plastové a kovové obaly, od 0,1 l po 3 l vratné lahve. Vztahovat se bude na všechny nealkoholické nápoje, minerální vody s výjimkou tvrdého alkoholu a mléka.
