Dub 21, 2024 | Ochrana životního prostředí
Ochrana životního prostředí se v posledních dekádách proměnila, změna začala v 90. letech po období bezohledného využívání přírodních zdrojů před rokem 1989. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem, uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Česká republika se například zavázala zásadně zlepšit čištění odpadních vod, především zajistit čistění i v menších obcích do 2000 obyvatel.
„Díky výstavbě a modernizaci kanalizací a čistíren odpadních vod jsme zlepšili kvalitu našich řek. Díky společným evropským pravidlům se zásadním způsobem snížilo množství emisí škodlivých látek z průmyslu i velké energetiky, kromě jiného díky Národnímu programu snižování emisí,“ uvedla Krejčí. Další zlepšení ovzduší podle ní přinesly emisní stropy pro spalovací zařízení a přijetí systému takzvané nejlepší dostupné techniky (BAT). „To v praxi znamená kombinaci nejmodernějších technologií a přísné kontroly jejich ekologických dopadů,“ řekla.
Evropský systém NATURA 2000 pomohl Česku rozšířit síť velkoplošných chráněných území, rozvíjet se začaly také obnovitelné zdroje energie, třídění a využívání odpadu nebo likvidace černých skládek, stejně jako nízko-emisní hromadná doprava. „Klíčové je, že díky členství v Evropské unii jsme na všechna potřebná opatření získali zásadní příspěvek ze společných fondů,“ uvedla Krejčí. Vstupem do Evropské unie v květnu 2004 se podle ministerstva České republice otevřel plnohodnotný přístup k evropským dotacím, a to včetně peněz na zlepšování životního prostředí.
„V současnosti je již třetí řádné programové období Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), což byl donedávna největší zdroj finančních prostředků v oblasti životního prostředí,“ řekla Krejčí. Dodala, že za předešlá dvě programová období od roku 2007 do roku 2020 se podařilo podpořit více než 30.000 projektů za téměř 200 miliard korun.
„V aktuálním programovém období, které poběží až do roku 2029, je v OPŽP připraveno pro projekty na ochranu životního prostředí více než 61 miliard korun. Při posledním programovém období vznikly další finanční nástroje, které významně přispívají ke zlepšení životního prostředí,“ uvedla Krejčí. Zmínila především Modernizační fond, jehož cílem je v období let 2021 až 2030 podpořit investice do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti, a tím k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. Na ty by mělo směřovat až 500 miliard korun.
Další možností je Operační program Spravedlivá transformace pro období 2021 až 2027, který pomáhá řešit negativní dopady odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech. Kraje Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský mají v tomto programu k dispozici 41 miliard korun.
Autor: MŽP
Dub 21, 2024 | Ochrana životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí se chystá letos na podzim finančně podpořit v dotačním programu environmentální vzdělávání dětí, pedagogů a veřejnosti a také provoz certifikovaných středisek ekologické výchovy. Půjde o tříletý cyklus, na který bude 220 milionů korun, řekl při návštěvě Olomouce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-CSL).
„Jedna z věcí, které mě trápí, je právě financování environmentálních center a jejich dlouhodobá podpora. V Česku máme asi 180 až 200 ekocenter, jsou různě velká, zhruba čtyři desítky z nich jsou na profesionální úrovni a certifikovaná v síti Pavučiny. Těm chceme nabídnout financování tříletých schémat,“ uvedl ministr. Podpora ve výši 220 milionů korun půjde podle něj do pěti oblastí. První z nich je zaměřena na osvětu veřejnosti a zahrnuje workshopy, semináře či vycházky, další podpora bude určena na environmentální vzdělávání žáků, učitelů na základních školách a vzdělávání pracovníků v ekocentrech.
Podporu získají také špičková střediska ekologické výchovy, která se profesně zabývají vzděláváním dětí, pedagogů a veřejnosti. Ekocentra budou moci získat až tři miliony korun ročně, a to podle velikosti a počtu zaměstnanců. „Byl bych rád, abychom zastabilizovali oblast ekologického vzdělávání, protože zatím nebyla systémově a systematicky uchopena. I když jsme v době, kdy je potřeba šetřit, tak přesto ministerstvo životního prostředí zdvojnásobí finanční prostředky do ekologického vzdělávání,“ doplnil Hladík.
Zástupci ekologických center podporu vítají. „Působím 30 let v ekologickém vzdělávání a ta podpora je opravdu mimořádná, navíc je to v době, která tomu ekonomicky přeje nejhůř. Přijde mi to skoro jako zázrak. My máme nějaké domy, kde provozujeme činnost, máme areály, pomůcky, ale ta podpora šla vždy na nějaké nové projekty. Nyní je síť stabilizovaná, ta institucionální podpora je výborná,“ řekl ředitel Sluňákova-centra ekologických aktivit města Olomouce Michal Bartoš.
Cílem programu podpory environmentálního vzdělávání je podle ministra životního prostředí oslovit v této oblasti alespoň 50 procent dětské populace. „Dneska se nám daří, a jsme vlastně jedni z nejlepších v Evropě, takto oslovit a vzdělat zhruba jednu třetinu dětské populace. Naším cílem je nárůst z 30 na 50 procent v řádu jednotek let,“ dodal Petr Hladík.
V síti středisek ekologické výchovy Pavučina, ke kterým cílí podpora ministerstva na provoz, je nyní 46 organizací. Jejich výchovných vzdělávacích a osvětových programů a akcí pro děti, učitele a veřejnost, se každoročně účastní téměř 600.000 lidí, uvádí síť středisek na svých stránkách.
Autor: MŽP
Dub 21, 2024 | Ochrana životního prostředí
Investice do výstavby spaloven využívající odpady k výrobě energie (ZEVO) jsou v České republice jedny z nejvyšších na světě. Částka do jedné instalované tuny spalovaného odpadu za rok činí 1000 eur (asi 25.000 korun). To je nejvyšší podíl mezi vyspělými západními zeměmi, kde se průměr pohybuje mezi 600 až 1000 eury (15.000 až 25.000 korun). V rozvojových zemích tato investice pak málokdy přesáhne 400 až 500 eur (10.000 až 12.000 korun) a nejlevnější jsou investice do ZEVO v Číně, kde činí průměrně 250 dolarů (asi 6000 korun). Vyplývá to z analýzy ekologického spolku Arnika, jejíž závěry představila při on-line webináři.
Investice do ZEVO, které podle Arniky ročně v ČR spálí 100.000 tun odpadu, činí tedy zhruba 2,5 miliardy korun. Podle analýzy spálení jedné tuny komunálních odpadů stojí přibližně 800 až 1500 korun. Finančně může provoz spaloven v ČR také zatěžovat obce úvěry, za které často ručí, či výdaji spojenými s dopadem na znečišťování životního prostředí, tvrdí ekologové.
Spalovny jsou také podle jednoho ze zakladatelů Arniky Jindřicha Petrlíka často závislé na podpoře z evropských dotací a veřejných fondů a jejich provoz musí být zvýhodněn, jinak by nebyly konkurenceschopné. Zároveň nenesou odpovědnost za důsledky svého provozu – momentálně neexistuje fond, který by řešil negativní důsledky provozu, potažmo kontaminace prostředí.
Analytik společnosti ENA Jiří Gavor již dříve řekl, že počet spaloven v porovnání s průměrem vyspělých států je v Česku nižší. Spalovny zároveň mají nejpřísnější emisní limity ze všech energetických procesů, což je podle něj důvodem, proč je běžně povolována jejich stavba v bezprostřední blízkosti sídel, jako je tomu například v případě Malešické spalovny v Praze. Žádný odpad zároveň podle Gavora nikdy nelze z technických a ekonomických důvodů kompletně recyklovat.
Podle členky Arniky Nikoly Jelínek v loňském roce získaly české spalovny vyrábějící energii na výstavbu a modernizaci dotace za zhruba 585 milionů eur (téměř 14 miliard korun). Jednalo se o projekty v Mělníku, Komořanech, Písku, Plané a Brně. Peníze byly vyhrazeny z Modernizačního fondu. Ten je financován z prodeje emisních povolenek a za pomocí investic má podpořit modernizaci energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti. Výsledkem by pak měl být rychlejší přechod na nízkouhlíkové hospodářství.
Spalovny odpadů by měly být začleněny do systému prodeje emisních povolenek na základě dohody zemí Evropské unie od roku 2026, nejpozději však do roku 2030.
Autor: Arnika
Dub 21, 2024 | Ochrana životního prostředí
Na projekty proti klimatickým změnám dostanou pražské radnice od magistrátu letos dotace v celkové výši 23,87 milionu korun, což je meziročně více. Peníze budou moci využít například na výsadby stromů, úpravy zeleně nebo projekty zadržování vody v krajině. Rozhodli o tom pražští zastupitelé. Projekty radnice udělají jako součást takzvaného klimatického plánu, který Praha schválila. Plán zahrnuje záměry na zlepšení životního prostředí a snížení emisí.
Podporu získají od města především projekty ke zlepšení životního prostředí ve třech oblastech. První je výsadba stromů nebo keřů a údržba zeleně, druhou například revitalizace ploch, obnova cest nebo mobiliáře a poslední zahrnuje projekty k zadržování vody a hospodaření s dešťovou vodou.
Podle schváleného klimatického plánu chce hlavní město snížit emise skleníkových plynů o 45 procent do roku 2030 a o 100 procent do roku 2050.
Autor: Město Praha
Dub 14, 2024 | Ochrana životního prostředí
Správně obhospodařovaná solární elektrárna může podpořit pestrost živočichů a rostlin ve svém okolí. Prokázali to vědci z týmu Envirop z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. O objevu informovali v článku Průzkum se týkal počtu druhů a početnosti cévnatých rostlin, motýlů, brouků, pavouků, plazů a ptáků.
Údržba fotovoltaických panelů může přinášet negativa, například v podobě škodlivých látek, které se dostávají do půdy z přípravků proti korozi nebo usazování prachu. Těmito přípravky lidé panely pravidelně ošetřují, aby se prodloužila jejich efektivita a životnost. Mnohdy se navíc ještě využívají pesticidy, aby se zamezilo růstu plevele.
Vědci zjistili, že vegetace uvnitř tří ze čtyř elektráren byla z poloviny podobná té vyskytující se mimo areál elektráren, u čtvrté se podobnost pohybovala kolem 40 procent. „Stanoviště uvnitř fotovoltaických elektráren jsou sice narušena a mírně degradována, ale ne příliš poškozena. Při správné péči lze vegetaci na území elektráren podpořit ve vývoji druhově bohatších travinno-bylinných společenstev, jaká existují v okolí,“ uvedla spoluautorka výzkumu Marie Kotasová Adámková.
V prostředí solárních elektráren se dařilo pavoukům, kterých se na zkoumaném území vyskytovalo 15 až 30 druhů. Brouci byli zastoupeni 40 až 60 druhy a počet druhů v areálu tří ze čtyř elektráren byl srovnatelný s počtem druhů na kontrolních plochách mimo areál. Různorodost a velikost populací motýlů naopak byla na třech ze čtyř elektráren menší.
„Zkoumaným skupinám členovců tedy sušší a teplé prostředí nižších trávníků v areálech fotovoltaických elektráren vyhovuje. Podporu populací motýlů lze docílit vyvážením intenzity sečení, tak, aby rostliny stíhaly kvést – na plochách sečených dvakrát ročně se motýlům daří nejlépe,“ doporučila spoluautorka výzkumu Barbora Pelánková.
Z plazů vědci zkoumali ještěrku obecnou, která patří v České republice mezi silně ohrožený a chráněný druh. Nejlepší podmínky pro ještěrky v areálech elektráren jsou podle zjištění ty, kde je terén doplněn například o štěrkové nebo kamenité náspy.
V součtu vědci na plochách všech elektráren zaznamenali 30 ptačích druhů a 348 jedinců. Některé druhy preferovali okolí elektráren více, například vlaštovka obecná, jiřička obecná, rorýs obecný nebo vrabec polní. Mimo to se výsledky nikterak nelišily s kontrolními a srovnávacími plochami v okolí.
„Z průzkumu biodiverzity v areálech fotovoltaických elektráren se dá vyvodit několik doporučení pro podporu druhové bohatosti i v tomto člověkem ovlivněném prostředí. Stačí se inspirovat zásadami hospodaření na podobných typech přírodních stanovišť, jakými jsou například louky,“ uvedly vědkyně v článku.
Vegetace může v areálech elektráren způsobovat zastínění panelů či zvyšovat jejich znečištění pylem, přítomnost rostlin vždy jednoznačně zlepšuje stav půdy. Půda pak lépe zadržuje vodu a je méně náchylná k erozi. „Důležité je najít balanc. Naše zkušenosti naznačují, že jednou až dvakrát ročně kosené travino-bylinné porosty stíhají kvést,“ řekla Adámková. Kvetoucí rostliny poskytují úkryt i potravu velkému množství opylovačů a jinému hmyzu, který je potravou například pro ještěrky, ježky, netopýry a ptáky.
Výzkum vědci provedli u elektráren v Bílých Karpatech, kde zkoumali druhové složení vegetace a fauny na území o celkové rozloze 18 hektarů.
Autor: Masarykova univerzita v Brně.
Dub 1, 2024 | Ochrana životního prostředí
Trend zvyšující se četnosti vln veder je celkem zřejmý. Každým rokem je pravděpodobnost silnějších vln veder vyšší. Avšak nedá se říct, že například příští rok jich bude více než minulý, řekl Ondřej Lhotka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Vlny veder jsou období, při kterých se několik dní v kuse drží denní teploty nad normálním průměrem. Většinou se vyskytují v létě. To, jak je nyní, jsou podle Lhotky spíše teplotní anomálie.
„V poslední dekádě až dvou pozorujeme prudký nárůst délky a četnosti vln veder. Před 30 lety, v období od 1961 až do roku 1990, podle klimatologického normálu bylo možné v České republice pozorovat v průměru pět tropických dní během léta za rok,“ uvedl Lhotka. Od roku 1990 až do roku 2020 je to zhruba dvojnásobek.
„Je to chaotické, neboť z hlediska proměnlivosti počasí a klimatu nelze s jistotou říct, že jejich počet bude každý nadcházející rok narůstat. V průměru ale v nadcházejícím desetiletí lze říct, že jich bude více než v tom předchozím. Podle mezinárodního panelu vědců je to ale téměř jisté. Budou častější, delší a intenzivnější z hlediska denních maximálních teplot,“ řekl Lhotka.
Primárním důvodem častějších vln veder jsou změny klimatu a zvyšující se teplota. „Roli hrají také změny v proudění vzduchu a atmosférické cirkulaci. My sice dobře víme, že se globální teplota bude zvyšovat, ale nejsme si jisti, jak se bude měnit četnost proudění vzduchu, která je pro vlny veder typická,“ řekl vědec. V Česku vlny veder vznikají prouděním velice horkého vzduchu z jihu a přítomnosti jasné oblohy díky tlakové výši.
Mimo jiné má na vlny veder vliv také charakter povrchu. Vlna veder podle Lhotky vypadá jinak nad městem než nad vodní hladinou nebo lesem. „Záleží, jak materiál umí odrážet sluneční paprsky, případně pohlcovat teplo a kolik vody máme v půdě na výpar. Čím více je vody v krajině, tím je větší ochlazující efekt. Vlna veder pak nemusí být natolik intenzivní,“ dodal. Nejvyšší změny ve vlnách veder se předpokládají na evropském kontinentu ve Středomoří i přes ochlazující efekt moře. Vliv, ale podle Lhotky může mít proudění vzduchu v atmosféře. Nicméně dalo by se říct, že střední Evropa a konkrétně Česká republika má nevýhodu, jelikož leží na evropském rozvodí řek, a tudíž nemá tolik vody, se kterou by mohla v budoucnosti počítat například na závlahu při vysokých teplotách.
Lhotka míní, že vlny veder se i přes to dají pozitivně využít kupříkladu v domácnostech. „V poslední době se mluví o napájení klimatizace ze solárních panelů. Slunečního svitu je při vlnách veder více než obvykle a nadbytek by se dal využít k chlazení domácností,“ uvedl.
Snižovat dopady vln veder je možné kropením ulic nebo zaléváním parků. „To ale závisí na množství vody, které si můžeme takzvaně dovolit vyplýtvat. Samozřejmě pomáhá i více vegetace, nicméně to není tak jednoduché a vyžaduje to nejen dostatek půdy ve městech, ale vyžaduje to i další zavlažování,“ dodal Lhotka.
Autor: Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR
Úno 11, 2024 | Ochrana životního prostředí
Způsob stravování lidí a výroby potravin způsobuje téměř 70 procent úbytku biologické rozmanitosti na celém světě a vytváří 30 procent celosvětových emisí skleníkových plynů, uvádí Světový fond na ochranu přírody (WWF). Organizace proto v Praze představila doporučení pro zdravější a udržitelné stravování ve střední Evropě.
Při vytváření stravovacích doporučení vycházela WWF z původně britského programu Livewell. Upravila ho ale tak, aby odpovídal středoevropským nutričním, geografickým, kulturním a tržním podmínkám. Model udržitelné stravy má za cíl ukázat, jak mohou změny stravovacích návyků přispět k dosažení závazků Pařížské dohody do roku 2030 a zároveň byl v souladu s národními nutričními doporučení.
Navrhovaný jídelníček obsahuje vysoký podíl rostlinných bílkovin, menší množství masa, mléčných výrobků, vajec a ryb. Klade také důraz na celozrnné varianty a doporučuje minimalizovat příjem potravin s vysokým obsahem tuku, soli a cukru, stejně jako těch vysoce zpracovaných.
Nynější stravovací návyky většinové populace mají negativní dopad nejenom na životní prostředí, ale i na zdraví jednotlivců, upozorňuje WWF. Češi konzumují v průměru trojnásobek doporučeného maximálního množství soli. Přibližně polovina populace uvádí, že nekonzumuje ani jednu porci ovoce nebo zeleniny denně. Téměř polovina všech úmrtí v regionu je podle WWF způsobena rizikovými faktory chování, z nichž nejvýznamnějším je strava.
Dopad živočišné produkce na klimatickou změnu činí podle WWF zhruba 80 procent. „Málokdo si uvědomuje, že když se bavíme o klimatické změně, tak většinou vypichujeme například energetiku, ale nejvýznamnějším faktorem, který má vliv, je způsob našeho stravování,“ uvedla vedoucího českého zastoupení WWF Lenka Fryčová. Evropa a její jídelní vzorce se podle ní propisují například do odlesňování a nadměrného rybolovu, protože lidé na kontinentu sní více ryb, než jsou schopni vylovit ve svých vodách.
„Lidstvo čelí trojí výzvě – jak zajistit potravinovou a výživovou bezpečnost pro všechny, zároveň udržet globální oteplování na 1,5 stupňů Celsia a zastavit úbytek přírody, znečišťování vodních toků, vyčerpávání půdy a zhoršování potravinové a výživové bezpečnosti,“ uvedla Irene Luciusová, regionální ředitelka WWF pro střední a východní Evropu.
WWF je nezávislá organizace na ochranu divoké přírody, která má více než pět milionů příznivců, což z ní dělá jednu z největších organizací takového zaměření. Má celosvětovou síť působící ve více než 100 zemích. Zaměřuje se na ochranu ohrožených druhů a biologické rozmanitosti. V České republice se například angažuje při záchraně lesů na Šumavě.
Autor: Světový fond na ochranu přírody
Led 27, 2024 | Ochrana životního prostředí
Plzeňští zvířecí záchranáři budou mít po 30 letech fungování moderní stanici za 22 milionů korun. Místo na okraji městské části Doubravka zůstane, ale komplex k léčení volně žijících živočichů a ekologickou výchovu se obnoví, rozšíří a zkvalitní služby. „Projekt už má pozemek, stavební povolení a požádal o peníze EU, město a Plzeňský kraj,“ řekl Karel Makoň z Dobrovolného ekologického spolku – ochrana ptactva, provozujícího Záchrannou stanici živočichů Plzeň (ZSŽ).
Současná stanice, která zachraňuje zvířata v Plzni i v dalších částech kraje, už nevyhovuje kapacitně, funkčně, ani současným normám. Stavba nového komplexu na dvojnásobném pozemku má začít letos na jaře, stavební povolení je na dva roky.
Ekologický spolek požádal koncem října Státní fond životního prostředí (SFŽP) o dotaci 12 milionů Kč z fondů EU, minulý týden pak město i kraj shodně o čtyři miliony korun z přebytků jejich rozpočtů. „Pokud bychom těch osm milionů dostali, tak můžeme hned v březnu dubnu rozjet rozsáhlé zemní práce a stavbu nových voliér a nemusíme čekat na verdikt SFŽP,“ uvedl Makoň. Provoz ZSŽ nebude stavbou ohrožen. Zbylé dva miliony uhradí spolek z darů příznivců. ZSŽ dále oslovila Národní síť záchranných stanic ČR, osobnosti státu i EU a sympatizanty spjaté s regionem.
„Řekl jsem mu (Makoňovi), že by bylo šťastnější, aby město přidávalo peníze až k přiznané dotaci (SFŽP). Odpověděl mi, že to s ní vypadá velmi dobře. Ale chtěli bychom mít jistotu, že dotaci získají,“ řekl náměstek primátora Aleš Tolar (STAN). Plzeň podle něj stanici podporuje a bude jí pomáhat dál, město darovalo pozemek a změnilo kvůli rekonstrukci územní plán. Peníze z přebytku bude rozdělovat dubnové zastupitelstvo. „Stanici chápu jednoznačně jako důležitou pro celý region, proto jí dáváme každý rok na provoz. O penězích na modernizaci se určitě budeme bavit, chceme, aby její služby pokračovaly,“ řekl hejtman Rudolf Špoták (Piráti).
ZSŽ zachránila za 30 let tisíce volně žijících živočichů v regionu, loni téměř 800. Podle Makoně potřebuje větší voliéry a ošetřovnu, sklady, sociální a technické zázemí. Téměř 30 let staré dřevěné objekty, postavené svépomocí za 260.000 Kč včetně projektu, nahradí dvě větší vytápěné zděné stavby ve stráni, které budou mít zelenou střechu. Na ně naváže objekt s deseti přepouštěcími voliérami, jež usnadní manipulaci. Největším ošetřovaným zvířetem v ZSŽ měla být labuť. „Dnes tam ale máme orly, jeřáby, vydry, bobry, prostě všechno kromě losa a medvěda,“ uvedl. Podle Makoně nejde o útulek, ale o léčebné zařízení první pomoci, zvířata tam nejsou natrvalo.
Roční rozpočet kolem 1,5 milionu Kč se po stavbě nové stanice nezmění. „Jsem přesvědčený, že jsme nejlepší v republice. Systém takhle dobře funguje i díky městu a kraji. Ale jestli máme pokračovat dalších 30 let, tak potřebujeme rekonstrukci,“ řekl Makoň.
Autor: Dobrovolný ekologický spolek
Led 21, 2024 | Ochrana životního prostředí
V Šumperku na přelomu roku vysadili přes 100 nových stromů. Nová výsadba nahradila dřeviny, které bylo v minulosti nutné odstranit kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu, stabilitě nebo snížené bezpečnosti. V mnoha případech byly za každý pokácený strom vysazeny dva nové, řekl starosta Miroslav Adámek (ANO). Za výsadbu město zaplatilo téměř milion korun, částka zahrnuje i péči o stromy v následujících letech.
„Výsadba se uskutečnila na konci roku na popud našich místostarostů. Důvodem bylo to, že za posledních několik let se ve městě hodně kácelo. Nová výsadba nahradila v řadě případů jeden pokácený strom dvěma novými, chtěli jsme touto cestou také dát vědět našim občanům, že chceme mít Šumperk zelený a chceme jej takto udržet,“ uvedl starosta.
Nové stromy odborníci vysázeli po celém území města na 28 různých místech. Podle Šárky Hofmannové z šumperské radnice se stromy sázely po celém městě, jde o okrajové lokality i centrum. Nové stromy jsou například ve Vřesové ulici, Gen. Svobody, Gen. Krátkého či v Temenické ulici. „Celkový rozpočet projektu činí 977.700 korun, přičemž povýsadbová péče, zahrnující zálivku, péči o kořenovou mísu, výchovný řez a kontrolu a opravu kotvení tvoří přibližně čtvrtinu celkových nákladů. Tato péče je zajištěna na období pěti let, aby byl zajištěn zdravý růst a rozvoj nově vysazených stromů,“ uvedlo město na svých stránkách.
Nová výsadba stromů je podle zástupců radnice součástí strategie města zaměřené na zlepšení kvality životního prostředí a podporu biodiverzity. Město plánuje investovat do zeleně a podporovat projekty ke zlepšení životního prostředí i v dalších letech, uvedli zástupci radnice.
Autor: Město Šumperk
Led 6, 2024 | Ochrana životního prostředí
Česká společnost ornitologická (ČSO) se od začátku nového roku stala majitelem a provozovatelem e-shopu Zelená domácnost, který se zaměřuje na ochranu přírody. ČSO, která je neziskovou organizací, chce tímto krokem udržet různorodé financování nezávislé na státních dotacích.
Zakladatelé rodinné společnosti Zelená domácnost, manželé Zuzana a Petr Dobrých, prodali svůj obchod ornitologické společnosti za symbolickou cenu ve výši aktuálního firemního majetku.
Veškerý zisk z e-shopu Zelená domácnost půjde prostřednictvím ČSO na ochranu ptactva. „Připadá nám smysluplné rozšiřovat nabídku kvalitních výrobků a umožňovat rostoucímu množství zájemců přístup k prostředkům ochrany přírody. To jsme dosud dělali v našem e-shopu, kde ovšem širší nabídku limitovaly omezené skladové prostory,“ uvedl v tiskové zprávě ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Zelená domácnost vznikla před 13 lety. Nabízí výrobky ohleduplné k přírodě se zaměřením pro pomoc zvířatům žijících ve městech, na vesnicích i ve volné přírodě – ptákům, netopýrům, ježkům a čmelákům či k ekologickému provozu domácností.
Dobrý na webu Zelené domácnosti uvedl, že se s manželkou rozhodli předat svou společnost někomu, pro něhož je samozřejmou prioritou pomoc přírodě, ne „zisk nade vše“. „Nový majitel, Česká společnost ornitologická, je velká nezisková organizace s mnoha členy. Má za sebou řadu úspěchů, z nichž asi nejviditelnější jsou úžasné ptačí rezervace, ale věnují se i vědeckým projektům a edukaci. Jsou také součástí BirdLife International, celosvětové sítě ornitologických organizací,“ připomněl. Zelená domácnost podle něj mění majitele, ale ne svoje unikátní zaměření a fungování.
Česká společnost ornitologická je dobrovolné zájmové sdružení profesionálních pracovníků i amatérů zabývajících se výzkumem a ochranou ptáků, zájemců o pozorování ptactva a milovníků přírody. Prosazuje ochranu přírody založenou na vědeckých poznatcích a pomáhá rozvoji ornitologie i ochrany ptáků. V současné době má organizace přes 7000 členů.
Autor: Česká společnost ornitologická
