Ve třetím kole žádostí o dotace na rozvoj venkova se rozdělí 3,5 miliardy korun. Podpora má pomoci s obnovou lesních cest nebo pořízení technologií pro hospodaření v lesích. Směřuje také na snižování emisí skleníkových plynů a amoniaku ze zemědělské výroby. V tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo zemědělství. Žádost o dotace lze podávat přes Portál farmáře od 30. dubna do 21. května.
O dotace lze žádat rovněž na investice do lesních školek, základního zpracování dřeva nebo například výstavby skladů dříví či na vodohospodářská opatření v lesích. „Podpora je určena také na investice související s rekreační funkcí lesa, kdy se za dotace budou moci budovat turistické stezky, herní a naučné prvky, informační tabule, stavět lávky a mostky nebo zřizovat odpočinková místa pro návštěvníky lesa. Příspěvky poslouží i k výsadbě porostů náhradních dřevin v imisních oblastech,“ doplnil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Zemědělci budou moci pomocí dotací rozšířit činnost i na další podnikání. Budou moci například založit řemeslnou dílnu, začít zpracovávat dřevo nebo podnikat v agroturistice, uvedlo ministerstvo.
Dotace jsou součástí programu rozvoje venkova, který tvoří druhý základní pilíř Společné zemědělské politiky EU. Peníze z něj směřují převážně na investice. Program kofinancují členské státy, Česká republika z 65 procent. Podle poslední zveřejněné výroční zprávy Státního zemědělského intervenčního fondu, který dotace administruje, se v roce 2022 vyplatilo z programu rozvoje venkova 14,05 miliardy korun.
Plánované rozdělení dotací:
Intervence
Alokace (Kč)
Technologické investice v lesním hospodářství
373.437.500
Investice do lesnické infrastruktury
956.000.000
Technologie snižující emise GHG a NH3
1.195.000.000
Vodohospodářská opatření v lesích
74.547.800
Neproduktivní investice v lesích
93.294.800
Přeměna porostů náhradních dřevin
181.835.900
Investice do nezemědělských činností
597.500.000
Celkem
3.471.616.000
pozn.: Konečná částka může být upravena podle stavu aktuálního kurzového přepočtu.
Jihomoravský kraj ve spolupráci s Jihomoravskou agenturou pro veřejné inovace JINAG připravuje klimatický akční plán, jenž má stanovit hlavní opatření pro adaptaci kraje na změnu klimatu. Na základě dokumentu chce také vytvořit projekt, díky kterému může získat peníze z evropského programu LIFE. Na opatření by mohl dostat deset až 30 milionů eur (v přepočtu asi 245 milionů až 740 milionů korun), řekl novinářům hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Jižní Morava patří podle klimatologů dlouhodobě mezi regiony nejpostiženější růstem průměrné teploty nebo půdním suchem.
Podobný koncepční dokument podle hejtmana kraj dosud nemá. „Máme dílčí dokumenty, energetické koncepce, strategie, jak bojovat se suchem, ale tohle bude první takový ucelený plán. Jeho klíčový cíl je snížení emisí, zvýšení energetické soběstačnosti a posílení schopnosti kraje adaptovat se na nové podmínky. Díky němu si také vyhodnotíme, která opatření mají opravdu smysl,“ uvedl Grolich.
Tvorbu plánu má na starost agentura JINAG. „Začali jsme v prosinci, teď nás v nejbližších týdnech čeká sběr dat. Jedním ze zdrojů budou zástupci samospráv, kteří na vznikajícím webu CoolRegion budou vyplňovat dotazníky a uvádět třeba to, jaké investice v plánu chystají, jaký to bude mít dopad na emise CO2 a podobně. Také budeme využívat již existující data od Českého statistického úřadu nebo od Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe,“ řekl ředitel agentury Patrik Reichl. V únoru a březnu chce JINAG navrhnout cíle a opatření týkající se třeba využívání obnovitelných zdrojů energie nebo výměny materiálů kumulujících teplo a podobně. Grolich od agentury neočekává nějaká zcela nová opatření, důležité je ale také stanovit si priority, řekl. K tomuto kroku JINAG podle svého odhadu přejde na jaře, přes léto chce plán dokončit a následně předat vedení kraje. Na tvorbě plánu se budou podílet také experti z veřejné, akademické i soukromé sféry a různých oblastí. Důležitá je vznikající síť energetických manažerů, kteří budou radit městům a obcím, jak dosáhnout úspor v obecních budovách. Pomohou také s tím, kde získat peníze a jak postupovat v souladu s legislativou. Na tříleté fungování deseti- až dvanáctičlenného týmu poradců získala agentura z Evropské unie 34 milionů korun.
Plán kraje ocenil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Klimatická změna není jen o tom, že tají ledovce. Jižní Morava má problémy s větrnou erozí i vysycháním půdy, jako Brňan mám s dopady klimatické změny reálnou zkušenost. Musíme proto okolí nejen adaptovat, ale zaměřit se také na snižování emisí. Věřím, že projekt Jihomoravského kraje přinese výsledky a stane se inspirací pro ostatní regiony,“ poznamenal.
Česko momentálně neplánuje samostatně přispívat do Fondu pro úhradu ztrát a škod způsobených změnou klimatu v nejvíce zranitelných zemích zřízeného na prosincovém klimatickém summitu COP28. Nastavení dalších finančních rámců se bude řešit příští rok na summitu COP29. K představení plánu, jak by Česko do fondu mělo přispívat, vyzvala po summitu řada ekologických spolků.
„Česká republika na celou mezinárodní pomoc vydává přes miliardu korun, ať už se to týká klimatických ztrát nebo rozvojových projektů spojených s životního prostředí. Většinou se jedná o projekty týkající se zajištění a čištění pitné vody, projekty v oběhovém hospodářství, projekty spojené s českou geologickou službou a další. Česko realizovalo řadu podobných projektů například v Gruzii a dalších rozvojových zemích,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Fond by měl přispívat chudších zemí na zmírnění neodvratitelných důsledků oteplování Země, jako jsou stále častější sucha, záplavy a bouře, ale i stoupající hladina moří a vznik pouští. Podle Hladíka většina členských zemí přispívá do fondu z rozpočtu Evropské unie, která se do něj zavázala přispět částkou ve výši 25 milionů eur (615 milionů korun). Česká republika do tohoto rozpočtu přispívá jako součást EU a samotný příspěvek tak stát zatím neplánuje. Fond funguje na bázi dobrovolnosti, přímo tak do něj přispěli svými individuálními příspěvky i některé země jako Německo nebo Švédsko.
Kromě zřízení fondu se na klimatické konferenci COP28 v Dubaji téměř dvě stovky světových představitelů shodli na nové dohodě, která vyzývá k postupnému omezování fosilních paliv s cílem odvrátit klimatické změny. Podle kritiků ale v dokumentu chybí výzva k úplnému ukončení využívání některých paliv, což chtěla více než stovka států, včetně Evropské unie a USA, nebo zmínka o metanu, který patří k nejvíce nebezpečnějším skleníkovým plynům.
Dalším výsledkem summitu bylo ztrojnásobení obnovitelných zdrojů proti současnému výkonu a zdvojnásobení účinnosti. ČR si ale podle Hladíka dala větší závazky zohledněné ve vládou schváleném klimaticko-energetickém plánu. „Předpokládáme zpětinásobení fotovoltaiky, větrných elektráren a tepelných čerpadel. České ambice jsou tak vyšší než ty mezinárodní,“ dodal Hladík. Podle plánu by měl podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě do roku 2030 stoupnout ze současných asi 18 procent na 30 procent. Růst by měla táhnout zejména solární a větrná energetika. V delším časovém horizontu by měla posílit i jaderná energetika.
Zástupci ekologických spolků dříve uvedli, že financování ztrát a škod způsobených klimatickou krizí je odhadován na osm miliard korun ročně. Česko na ně zatím přispívá ročně 200 až 300 milionů korun. Podle Svena Harlinga z organizace Climate Action Network největší množství emisí celosvětově vytvoří 20 největších ekonomik světa, mezi které patří také EU.
Láva z erupce sopky, která začala soptit v pondělí na jihozápadě Islandu, tryskala v porovnání s předchozími erupcemi v této oblasti mnohem rychleji. Sopka bude podle ní pravděpodobně soptit i nadále. Předpovědět, jak přesně se bude sopka chovat, je podle ní téměř nemožné. Rychlost, s jakou vyvrhuje lávu, se v čase mění, všechny prognózy se tak musí chápat jako odhady a hypotézy. Zatím není ze sopky podle vědkyně žádné velké množství sopečného prachu, u tohoto typu sopky to pravděpodobně ani nehrozí.
Větším nebezpečím mohou být toxické sopečné plyny, které monitorují tamní úřady. „Oproti předchozím erupcím v této (sopečné) oblasti, která se probudila v roce 2021 po zhruba 6000 letech, byla rychlost výlevu co do objemu lávy mnohem vyšší,“ uvedla vědkyně Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu AV ČR. Při erupci se vytvořila dlouhá puklina, z níž tryskalo 100 až 200 metrů krychlových lávy za sekundu. Například při erupci v roce 2021 tryskalo sedm metrů krychlových lávy za sekundu, v roce 2022 to pak bylo zhruba 30 metrů krychlových a dříve letos to bylo asi 20 metrů krychlových lávy za sekundu. Intenzita nyní zeslábla, podle islandského meteorologického ústavu by se ale mohly v puklině otevřít další magmatické komíny.
Sopka vybuchla v pondělí pozdě večer na poloostrově Reykjanes. Stalo se tak po týdnech otřesů půdy v regionu, které vedly v listopadu k evakuaci více než 3000 obyvatel rybářského města Grindavík. Podle místních úřadů je erupce výrazně větší než minulé případy v této vulkanicky aktivní oblasti. „Například seismická aktivita a měřená deformace zemského povrchu, které doprovázely formování magmatické žíly již od listopadu dávaly tušit, že hrozí sopečná erupce, ale do poslední chvíle nebylo jasné jestli, kdy a kde přesně k výlevu dojde,“ řekla vědkyně.
Všechny tři předchozí erupce podle vědkyně jednoznačně náležely k sopečnému komplexu Fagradalsfjall, zatímco ta současná aktivita je na pomezí Fagradalsfjallu a komplexu více na východ Eldvörp-Svartsengi. Ten byl podle ní aktivní naposledy ve 13. století. „Přestože jednotlivé vulkanické komplexy poloostrova Reykjanes se vzájemně ovlivňují a je otázka, jak moc je lze oddělit, může příslušnost k jinému vulkanickému tělesu znamenat i jiný charakter erupce. Nicméně na to si zase musíme počkat, nikdo nedokáže odhadnout, jak se to bude dále vyvíjet,“ uvedla Doubravová. Největším nebezpečím výbuchu sopky je podle vědkyně poničení infrastruktury a staveb v Grindavíku nebo geotermální elektrárně Svartsengi či lázní Modrá laguna zalitím lávou. Dalším možným nebezpečím je zamoření ovzduší toxickými plyny, pokud by byl nepříznivý vítr, mohl by být jejich dosah podle vědkyně značný.
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) s blížícím se koncem roku vybízí návštěvníky i místní obyvatele, aby nepoužívali zábavní pyrotechniku a tzv. létající lampiony štěstí. Zákaz ohňostrojů nebo používat zábavní pyrotechniku platí pouze na území národního parku, nikoliv na území jeho ochranného pásma.
„Zábavní pyrotechnika ruší domácí i divoká zvířata a obtěžuje i mnohé lidi, zvlášť když si chtějí odpočinout od hluku města. Pyrotechnika také zvyšuje koncentraci těžkých kovů v ovzduší,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
V létě 2017 vstoupila v platnost novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která ohňostroje a používání zábavní pyrotechniky na území národních parků zakazuje. „Vítáme, že se k zákazu dobrovolně připojují i některá krkonošská města a obce,“ uvedl Drahný.
Správci KRNAP upozorňují i na vypouštění lampionů štěstí, které znečišťují krajinu a zvyšují riziko požárů. „I tuto aktivitu nově zákon o ochraně přírody a krajiny zakazuje na celém území národního parku, s výjimkou zastavěných území a zastavitelných ploch,“ uvedl Drahný.
Bez silvestrovského ohňostroje budou mít oslavy například ve Vrchlabí v podhůří Krkonoš, závěr letošní roku tam vyvrcholí laserovou show. Vedení dvanáctitisícového města žádá obyvatele a návštěvníky, aby na přelomu roku upustili od zábavní pyrotechniky a silvestrovského ohňostroje. Silvestrovská akce nazvaná #VrchlabiNepraska bude na náměstí T. G. Masaryka v centru města.
Národní parky společně s ministerstvem životního prostředí vydaly informační plakáty v několika jazykových mutacích, které mají upozornit na možná rizika spojená s používáním zábavní pyrotechniky. Jsou k dispozici v informačních a návštěvnických střediscích národních parků, ale také v místních hotelech, penzionech a kolují po sociálních sítích. V ČR jsou KRNAP, NP Šumava, NP Podyjí a NP České Švýcarsko.
Změna klimatu je jednou z největších globálních výzev naší doby. Řekl to na klimatické konferenci COP28 v Dubaji český premiér Petr Fiala. Zároveň jako součást řešení klimatických problémů obhajoval obnovený rozvoj jaderné energetiky, která je podle něj spolehlivá a zároveň čistá. Česká republika je rovněž připravena v příštích čtyřech letech poskytnout až čtyři miliony dolarů (zhruba 90 milionů korun) do světového fondu na pomoc rozvojovým zemím v boji proti klimatické změně, uvedl Fiala.
„Klimatická změna je jednou z největších globálních výzev naší doby. Související rizika se týkají každého. Ale některé regiony čelí větším nebezpečím než jiné,“ řekl na úvod svého krátkého projevu český premiér. Poukázal například na nedostatek vody, jehož byl svědkem během cesty po Africe minulý měsíc.
Česká republika je připravena do roku 2027 poskytnout čtyři miliony dolarů na činnost Zeleného klimatického fondu, což pomůže rozvojovým zemím čelit klimatické změně a přizpůsobit se jejím dopadům, řekl Fiala.
Český premiér účastníky summitu ubezpečil, že Česko podporuje cíle pařížské klimatické dohody i klimatické cíle EU, včetně cíle vybudovat uhlíkově neutrální ekonomiku do roku 2050. Hájil přitom i využívání energie z jádra. „Ale chci zdůraznit, že úspěch v dosažení našich širších klimatických cílů je fundamentálně závislý na jaderné energii,“ řekl Fiala.
„Jaderná energie je spolehlivá i čistá. Měli bychom tak využívat její výhody. Jednou z cest je rozvoj nové generace modulárních reaktorů,“ pokračoval český ministerský předseda, který už před odletem do Dubaje řekl, že ČR podpoří deklaraci za ztrojnásobení světových kapacit jaderných zařízení do roku 2050. Za iniciativou stojí 21 zemí včetně Francie, USA či Británie. „Globální jaderná renesance může být účinným řešením našich problémů,“ uzavřel dnes Fiala ve svém projevu pasáž věnovanou tomuto tématu.
Státníci na COP28 jednají o tom, jak zabránit katastrofickým důsledkům globálního oteplování a udržet růst teplot na Zemi na přijatelné úrovni, což se podle odborníků zatím nedaří. Politici se ale hned první jednací den ve čtvrtek shodli na spuštění nového fondu pomoci pro chudší země, které jsou klimatickými změnami nejohroženější.
Mezi řečníky na konferenci dnes byli například americká viceprezidentka Kamala Harrisová, italská premiérka Giorgia Meloniová nebo představitelé Řecka, Portugalska, Pákistánu či Vatikánu. V pátek měli projevy například britský král Karel III., šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, indický premiér Naréndra Módí či japonský premiér Fumio Kišida.
Česká republika bude na klimatické konferenci OSN COP28 prosazovat stejné pozice jako Evropská unie, zejména to, aby velké světové ekonomiky včas předložily své aktualizované vnitrostátně stanovené příspěvky a dlouhodobé strategie pro zmírňování změny klimatu. Konference v Dubaji začíná ve čtvrtek. Koná se osm let poté, co světoví lídři v Paříži oznámili přelomovou dohodu o snaze omezit globální oteplování.
Konference, které by se mohlo zúčastnit až 70.000 politiků, diplomatů, akademiků, aktivistů či podnikatelů, by mohla přinést dohodu na postupném odklonu od fosilních paliv a vyjasnění plánů kolem fondu na odškodňování chudších zemí za dopady klimatických změn. Podle deníku The New York Times se rýsuje možná dohoda na nahrazení fosilních paliv energií z obnovitelných zdrojů. EU například prosazuje plán ztrojnásobit do roku 2030 kapacitu „čisté“ energetiky, což v listopadovém společném prohlášení podpořily Spojené státy a Čína.
Podle Hladíka přináší letošní ročník summitu rozhodující okamžik v provádění Pařížské dohody, protože se budou poprvé vyhodnocovat závazky jednotlivých zemí, které určí další směřování v ochraně klimatu. „Z tohoto hodnocení vyjde konkrétní opatření v budoucnosti. Z pohledu České republiky by to mělo být například postupné ukončení využívání fosilních paliv v celosvětovém měřítku a konec jejich podpory, ztrojnásobení instalované kapacity energie z obnovitelných zdrojů a zdvojnásobení míry zvyšování energetické účinnosti na globální úrovni,“ uvedl.
ČR bude prosazovat, aby se nejpozději v roce 2025 zlomil globální trend růstu emisí a aby celosvětově emise začaly klesat. „Evropa, Čína i Amerika dělá hodně pro snižování emisí CO2 i ostatních plynů, ale celkové emise světově pořád rostou,“ poznamenal Hladík. Ministr poukázal také na to, že konference by měla potvrdit, zda finanční podpora rozvojovým zemím dosáhla v minulém roce 100 miliard USD, k čemuž se v Paříži členské státy OSN zavázaly.
Mnohé země světa v uplynulých letech deklarovaly, že chtějí dosáhnout stavu čistých nulových emisí, přičemž EU jako celek si jako termín pro tento cíl stanovila rok 2050. Skutečnost je však podle OSN taková, že globální produkce skleníkových plynů stále roste, zatímco globální oteplování dosáhlo úrovně 1,2 stupně Celsia. Podle expertů lze katastrofální dopady klimatických změn odvrátit jen razantním omezováním využívání uhlí, ropy a plynu.
Sven Harling z organizace Climate Action Network (CAN) sdružující přes 1900 organizací s celého světa minulý týden na tiskové konferenci Greenpeace ČR poukázal na to, že největší množství emisí celosvětově vytvoří 20 největších ekonomik světa. Do takzvané skupiny G20 patří i EU, samostatně do skupiny patří Německo, Itálie a Francie. CAN Europe požaduje konec uhlí nejpozději v roce 2030, fosilních paliv do roku 2035 a ropy 2040.
COP28 potrvá nejméně do 12. prosince, při loňském ročníku se však jednání proti původnímu plánu protáhla a nelze vyloučit, že se tak stane i letos. Konference oficiálně začíná ve čtvrtek, série vystoupení premiérů a prezidentů je na programu od pátku.
Česko podle nevládních organizací dlouhodobě dostatečně nepřispívá na politiku týkající se změn klimatu v souladu s mezinárodními dohodami. Příspěvky neodpovídají také podílu, jakým se Česko na znečišťování podílí. Dlouhodobě je to 200 až 300 milionů korun ročně. Jde o peníze, které směřují hlavně do rozvojových zemí. Na tiskové konferenci ekologického hnutí Greenpeace ke klimatické konferenci OSN COP 28 to řekl ředitel Českého fóra pro rozvojovou spolupráci (FoRS) Pavel Přibyl.
Mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková řekla, že dlouhodobým cílem ČR je dosáhnout do roku 2030 příspěvků na úrovni celosvětového průměru. FoRS je platforma, která sdružuje neziskové organizace zabývající se rozvojovou spoluprací nebo humanitární pomocí.
Česko si podle Přibyla už dříve stanovilo cíle týkající se příspěvků do klimatických fondů v dokumentu Politika ochrany klimatu, který platí do letošního roku a připravuje se jeho aktualizace. Upozornil na to, že obsahuje záměr poskytovat v roce 2025 ročně 1,2 miliardy Kč a v roce 2030 zhruba 1,8 miliardy Kč. „To, co přispíváme, je několikanásobně nižší,“ doplnil. Politika ochrany klimatu definuje hlavní cíle a opatření na národní úrovni, aby Česko splnilo povinnost snižování emisí skleníkových plynů, která vyplývá z mezinárodních dohod.
Přibyl poukázal na to, že podle různých zdrojů patří v míře vypouštěných emisí na jednoho obyvatele ČR na druhé až čtvrté místo mezi zeměmi EU a globálně předčí i Čínu nebo Indii. Podotkl také, že příspěvky Česka odpovídají pouze jednotkám procent z částky, která by byla adekvátní množství vypouštěných emisí. Poukázal na to, že projekt Fakta o klimatu ve svých analýzách uvedl, že pro dosažení férového podílu podle HDP by Česko už v roce 2018 muselo přispět 7,8 miliardy korun ročně, tedy asi 0,6 procenta státního rozpočtu. „Mezi členskými státy EU patří český příspěvek k nejnižším, v přepočtu na obyvatele vychází pouze na cca 18 Kč za rok,“ uvádí Fakta o klimatu.
Přibyl zmínil, že do Zeleného klimatického fondu zřízeného úmluvou OSN, přispěla ČR pěti miliony USD, tedy asi 110 miliony Kč. Poslední tři roky ale nepřispěla vůbec. „Na příští čtyři roky vláda schválila příspěvek ve výši jednoho milionu dolarů ročně. To je asi dvě koruny na obyvatele,“ poznamenal. Před Českem také bude stát otázka takzvaného fondu na kompenzaci ztrát a škod, který má pomoci zvláště zranitelným a chudým zemím, což bude také jedno z témat klimatického summitu. „To, že by ten fond v nějaké podobě měl být schválen, se považuje za jeden z téměř povinných výstupů summitu,“ doplnil Přibyl.
Ješátková uvedla, že ministerstvo životního prostředí dlouhodobě přispívá na aktivity spojené s dopady změn klimatu v rozvojových zemích. Jde o Globální fond životního prostředí (GEF) a Zelený klimatický fond (GVF), kam přispěla ČR právě 110 miliony Kč do roku 2018. Potvrdila, že od roku 2024 do roku 2027 má Česko přispívat milion USD ročně, tedy podle současného kurzu přes 22 milionů Kč. „Další investice na klimatické aktivity v rozvojových zemích jsou součástí oficiální zahraniční rozvojové spolupráce, která je od transformace v roce 2009 v gesci ministerstva zahraničí,“ uvedla mluvčí. FoRS oslovil vládu s iniciativu držme slovo, ve které neziskové organizace žádají, aby Česko své závazky v boji proti změnám klimatu dodrželo. Žádají zvýšení příspěvků do klimatických fondů na další čtyři roky na alespoň na dva miliony USD ročně, tedy asi 44,7 milionu Kč.
Biolog Matyáš Fendrych a zooložka Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy získali Consolidator grant od Evropské výzkumné rady (ERC). Vědci si nyní mohou za finanční podporu, kterou z vědeckých grantů získávají, sestavit vědecké týmy a dále bádat ve svých oborech. Musilová se zabývá výzkumem zraku hlubokomořských ryb, Fendrych se věnuje studiu toho, jak se kořeny rostlin orientují v půdě.
„Udělení dvou ERC Consolidator grantů doktoru Fendrychovi a doktorce Musilové ukazuje, jak důležité je poznávání těch nejzákladnějších stavebních kamenů, z nichž je život na zemi složen. V době, kdy na vlastní kůži vnímáme křehkost našich ekosystémů, jsou poznatky z oblasti přírodních věd klíčové nejen k pochopení budoucnosti naší planety, ale mohou pozitivně ovlivnit i osud lidské populace,“ řekla rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.
Musilová zkoumá hlubokomořské ryby známé svými mimořádnými adaptacemi, včetně jejich zdokonalených smyslových systémů. U některých hlubokomořských ryb se vyvinul jedinečný zrak, který jim možná umožňuje vidět barvy.
„Budu studovat funkční evoluci tohoto zrakového systému a díky tomu se mohu zaměřit na limity obratlovčího oka v extrémním prostředí. Zaměřím se na zásadní otázku, zda mohou hlubokomořské ryby vidět barevně,“ řekla Musilová. Vysvětlila, že pro vnímání světla má sítnice obratlovců dva typy fotoreceptorů, tyčinky pro vidění za šera a čípky pro barevné vidění za denního světla.
„Mnoho hlubokomořských ryb ale čípky postrádá, což je činí barvoslepými. Nový zrakový systém u některých ryb je založený čistě na kombinaci různých tyčinkových opsinů (zvláštních proteinů, pozn. red.) a možná toto omezení překonává. Buď umožňuje rozlišovat barvy, nebo jde o supercitlivé tyčinky vnímající jakékoliv světlo bez ohledu na jeho barvu. Ať tak či tak, takovýto zrakový systém se nevyskytuje u žádného jiného obratlovce,“ řekla zooložka.
Musilová dlouhodobě zkoumá genom hlubokomořských ryb a jejich možnost evolučního přizpůsobení životu nejen v extrémním prostředí hlubin, ale také ve dvou různých prostředích, se kterými se díky své biologii v životě setkávají.
Fendrych zkoumá fenomén rostlinné biologie – auxin. „Auxin má naprosto ústřední roli v regulaci růstu rostlin. Bez něj by tu žádné rostliny, tak jak je dnes známe, nebyly,“ řekl biolog. Vědci se nedávno podařilo v kořenu modelové rostliny huseníčku objasnit takzvanou rychlou auxinovou odpověď. Ta rostlinám mimo jiné umožňuje, aby byly kořeny schopné rychle prorůstat půdou a dobře se v ní orientovaly.
„Nyní chceme zjistit, zda je tato odpověď specialitkou, která se vyvinula v kořenech huseníčku, nebo je to více obecný děj, který se odehrává i v jiných částech rostlin a u jiných druhů, jako jsou například trávy,“ řekl biolog.
Klima na Zemi se v posledních 100 letech mění, myslí si devět z deseti lidí v Česku, a lidská činnost k tomu zásadně nebo velmi přispívá podle zhruba dvou třetin. Obavy z dopadů změny klimatu má 60 procent lidí, kteří připouštějí změnu klimatu. Vyplývá to z průzkumu, který od konce července do druhé poloviny září udělalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Proti předchozím průzkumům z let 2020 až 2022 se většinou výrazně nezměnily.
Tím, že se klima na zemi mění, si je jistých 53 procent Čechů, pravděpodobné to je podle dalších 37 procent. Opačný názor má osm procent lidí. O problematiku změny klimatu se ze všech dotázaných zajímá více než polovina, srovnatelných 49 procent takový zájem nemá. „Po výrazném poklesu zájmu (o 13procentních bodů) o problematiku změny klimatu zaznamenaném v loňském výzkumu nyní naopak zájem vzrostl (o 12 procentních bodů) a podíl těch, kteří se o tuto problematiku zajímají, se vrátil na úroveň let 2020 a 2021,“ uvedlo CVVM.
Na další otázky odpovídali jen lidé, kteří rozhodně nevyloučili změnu klimatu v posledních 100 letech. Takových bylo 973 z 985 dotazovaných ve věku od 15 let. Z nich si 27 procent myslí, že lidská činnost ke změně klimatu přispívá zásadně, podle 37 procent přispívá velmi a podle 31 procent přispívá trochu. Svou zodpovědnost za změnu klimatu připouští 42 procent Čechů, 56 procent naopak osobní zodpovědnost necítí.
Přibližně sedm z deseti dotázaných se přiklání k názoru, že úpravou chování mohou lidé změnu klimatu zpomalit, šest procent věří v zastavení změny při jiném chování. Naopak pětina má za to, že svým chováním nemohou změnu klimatu nijak ovlivnit.
Ze 60 procent Čechů s obavami ze změny klimatu připadá 45 procent na ty, kteří se spíše bojí, a 15 procent na lidi s velkými obavami. „Na druhé straně téměř dvě pětiny (38 procent) dotázaných uvedly, že obavy z dopadů změny klimatu nepociťují,“ uvedli autoři průzkumu.
Dvě pětiny českých občanů předpokládají spíše nebo rozhodně špatný dopad změny klimatu na ČR, 46 procent to vidí „tak napůl“. V dobré dopady na Česko věří čtyři procenta, žádné neočekává pět procent. Od roku 2020 tak postupně roste podíl lidí s odpovědí „tak napůl“, zvýšil se o 16procentních bodů. Naopak lidí, kteří očekávají spíše či rozhodně špatný dopad, ubylo o 14procentních bodů. Pracovníci CVVM se téměř tisícovky lidí ve věku od 15 let dotazovali letos mezi 28. červencem a 25. zářím.
