Srp 9, 2023 | Ochrana životního prostředí
Krajský úřad Ústeckého kraje rozhodl v osmi z 12 správních řízení o zákazu kácení starých bučin v Krušných horách. Ve zbylých čtyřech případech rozhodne příští týden. Zákaz platí vydáním rozhodnutí, dotčené subjekty se ale proti němu mohou odvolat.
„Kolegové už na začátku upozorňovali, že jakmile rozhodnou, tak přijdou odvolání od vlastníků lesů,“ sdělila mluvčí kraje Magdalena Fraňková. Kácení omezovaly lesohospodářské plány, ale zákaz potvrzený správním řízením je podle mluvčí vymahatelný. „Nebylo to tak, že by tam doteď mohlo probíhat živelné kácení. Ono už to bylo omezené, ale jak se ukázalo, různě se to obcházelo,“ dodala Fraňková.
Rozhodnutí kraj rozesílá majitelům lesů do datových schránek od minulého týdne. Dostává je jako účastník řízení také organizace Greenpeace. Ve všech řízeních kraj zakázal kácení v lesních porostech starších 120 let. Nově bude přísně chráněno 466,92 hektaru starých lesů, uvedla dnes v tiskové zprávě organizace. Podle ní jde o dočasné opatření, protože platí do konce platnosti příslušných lesních hospodářských plánů, tedy většinou do roku 2030.
Fraňková podotkla, že se další postup řeší. Greenpeace má za to, že dlouhodobým řešením pro ochranu krušnohorských bučin je co nejrychlejší vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory.
Greenpeace dlouhodobě kritizuje těžbu v krušnohorských bučinách a požaduje vytvoření rozsáhlého chráněného území s bezzásahovým režimem.
Organizace nyní vede kampaň za omezení kácení v lesích starších 120 let. Po ministerstvu zemědělství a po státní firmě Lesy ČR požaduje, aby přestaly s kácením a podle ní nešetrným managementem ve starých lesích ve vlastnictví státu. Zároveň by vláda podle Greenpeace měla připravit opatření, která zamezí ničení lesů i dalším vlastníkům. Pro své požadavky ve výzvě Nekácejte nyní sbírá podpisy lidí.
Autor: Ústecký kraj
Zdroj: ČTK
Srp 7, 2023 | Ochrana životního prostředí
Životy čápů a dalších druhů ptáků by měl pomoci ochránit nový metodický pokyn ministerstva životního prostředí (MŽP). Definuje rizikové úseky elektrického vedení a stanoví postup při zviditelnění vodičů tak, aby letící ptáci mohli překážku včas zaregistrovat a dokázali se jí vyhnout. Ministerstvo dokument zveřejnilo ve věstníku.
Nejlépe by ptáky před zraněním a usmrcením uchránilo uložení elektrického vedení do země. Tam, kde to není možné, a v rizikových lokalitách je podle ministerstva nutné vedení zviditelnit. Mezi rizikové oblasti patří například významné vodní nádrže a vodní toky, hnízdiště a tokaniště jednotlivých druhů ptáků a ornitologicky významné mokřady.
Pokyn určuje i jakým způsobem se musí jednotlivé části vedení označit v závislosti na výšce vedení, napětí i počtu vodičů. Využívat by se měly zviditelňovače, které posoudila Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) jako účinné. Přehled posudků je dostupný na webu AOPK ČR. Za úrazy ptactva stojí zpravidla nevhodné konstrukce na sloupech elektrických vedení, kde ptáky ohrožují výboje elektrického proudu. Druhým závažným problémem jsou přímé nárazy ptáků do vodičů a zemnících lan elektrického vedení. Obě nástrahy jsou podle ministerstva každý rok osudné pro statisíce ptáků.
„Vedení všech napěťových hladin mohou pro ptáky představovat překážky, které při přeletech nezaregistrují nebo se jim v letu nedokážou vyhnout. Nebezpečná jsou hlavně místa, na kterých vedení přetínají řeky, rybníky či procházejí v blízkosti významných hnízdišť nebo tahových shromaždišť ptáků. K nárazům dochází často za mlhy, deště, sněžení nebo v noci,“ vysvětluje Václav Hlaváč z AOPK ČR, který se dlouhodobě věnuje problematice vlivu fragmentace krajiny na populace volně žijících živočichů.
Česko křižuje téměř 250 000 kilometrů různých typů elektrických vedení, která mohou představovat nebezpečí pro ptáky. „Závažnost tohoto problému spočívá v tom, že nárazy do vodičů ohrožují zástupce téměř všech našich ptačích druhů, zejména však labutě, husy, čápy, jeřáby nebo volavky, ale i malé druhy, jako jsou potápky, chřástali nebo pěvci,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Zmírněním rizik pro ptactvo se zabývá pracovní skupina, ve které spolupracují zástupci provozovatelů distribuční sítě a přenosové soustavy, ministerstva průmyslu a obchodu, AOPK ČR a České společnosti ornitologické.
„Poslední oblastí, pro kterou zbývá vytvořit metodický pokyn je proces transferů čapích hnízd, kde již dnes realizujeme bezpečné přesuny a testujeme první ochranné prvky,“ shodli se zástupci distribuční sítě a přenosové soustavy z ČEZ Distribuce, EG.D, PREdistribuce a přenosové soustavy (ČEPS), kteří jsou součástí pracovní skupiny.
První metodický pokyn vydalo ministerstvo ve spolupráci s pracovní skupinou roce 2017. Stanovil postup při snižování rizika úrazů ptáků elektrickým proudem, který se vztahuje na venkovní elektrická vedení vysokého napětí.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Srp 4, 2023 | Ochrana životního prostředí
Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vykoupil několik dalších pozemků v entomologicky cenné lokalitě Hraničky nedaleko Moravské Třebové. V současné době tam již vlastní 1,24 hektaru ploch, o něž pečuje tak, aby mohly být domovem co největšího množství různých živočichů a rostlin. Na Hraničkách se mimo jiné vyskytuje vzácný motýl hnědásek květelový, uvedl v tiskové zprávě Jan Moravec z ČSOP.
„První tři čtvrtiny hektaru na Hraničkách jsme vykoupili před čtyřmi lety. Letos se nám podařilo přikoupit další půlhektar. Výkupy podobných míst mají velký smysl, protože u nás je silná tendence podobná zdánlivě neužitečná místa zalesňovat, aby přinesla alespoň nějaký ekonomický efekt. Z hlediska ochrany dnes tolik vzývané biodiverzity, tedy druhové rozmanitosti, je však zalesňování takovýchto bezlesých enkláv ohromným průšvihem. V lese luční a stepní druhy nepřežijí,“ uvedl Moravec.
Hraničky jsou k jihu obrácenou travnatou strání rozdělenou několika pásy křovin. Pestrost zvyšují kamenné snosy, tedy hromady kamenů nakupené v dávných dobách místními zemědělci ve snaze získat v neúrodném terénu alespoň malá políčka. Je tam také několik starých ovocných stromů. Kromě hnědáska květelového, v minulosti běžného motýla, který však již na většině území republiky vymřel, zde žijí i další zajímavé druhy hmyzu, například saranče vrzavá, modrásek jetelový, okáč strdivkový, vřetenuška čičorková a mateřídoušková či lišaj pryšcový, a také některé teplomilné druhy pavouků.
Loňský orientační entomologický průzkum zde doložil mimo jiné 38 druhů denních motýlů a 18 druhů rovnokřídlých, kam patří kobylky a sarančata. Lokalitu má v péči Pozemkový spolek Arion. Hraničky jsou součástí komplexu zhruba dvou desítek drobných biologicky hodnotných lokalit v údolí řeky Třebůvky. „To je zejména pro některé druhy motýlů velice důležité. Na jedné louce bez kontaktu s okolím dokážeme chránit vzácné květiny, ale ne motýly. Ti potřebují pro přežití větší území. My se staráme, aby podobné lokality nezarostly stařinou či dokonce křovím. To by znamenalo zkázu pro všechny zdejší vzácné obyvatele,“ uvedl Roman Kalous z pozemkového spolku. O většinu lokalit se spolek stará na základě dohod s vlastníky. Výkupy pozemků se platí z veřejné sbírky Místo pro přírodu.
Autor: ČSOP
Zdroj: ČTK
Foto: https://motyli.kolas.cz/
Srp 3, 2023 | Ochrana životního prostředí
Mezinárodní tým vědců koordinovaný odborníky z brněnské Mendelovy univerzity pracuje od letošního roku na vývoji přírodních produktů, které mají ochránit rostliny před nepříznivými klimatickými podmínkami. Hlavní výhodou je jejich biologická odbouratelnost, mohly by být alternativou k syntetickým hnojivům, uvedla dnes univerzita v tiskové zprávě. Čtyřletý projekt, do kterého se zapojili odborníci ze sedmi zemí napříč Evropou, Afrikou a Jižní Amerikou, podpořila milionem eur (asi 24 miliony korun) Evropská unie.
Základem vyvíjených přípravků jsou rostlinné biostimulanty na bázi přírodních sloučenin a extraktů. Měly by vést k odolnosti i růstu plodin, a to udržitelným způsobem. Kromě biostimulantů mají přípravky obsahovat také fungicidy založené na rostlinných molekulách RNA. „Naším cílem je, aby tyto fungicidy snižovaly plísňové infekce u zemědělských plodin se stejnou účinností, jakou nám v tuto chvíli dokážou zajistit fungicidy syntetické,“ řekl koordinátor projektu Pavel Kerchev z agronomické fakulty.
Snahou je, aby výsledné přípravky chránily plodiny před nepříznivými jevy, se kterými se zemědělci v důsledku změny klimatu setkávají stále častěji – ať už jde o sucho, horko nebo naopak extrémní srážky a chlad. Odborníci produkty zatím testují na modelových rostlinách huseníčku rolního, po prvních výsledcích pokusy rozšíří o rostliny rajčat a salátu. Do projektu se vedle vědců z brněnské univerzity zapojili odborníci z Belgie, Argentiny, Velké Británie, Jižní Afriky nebo Bulharska a také z biotechnologické společnosti BioAtlantis působící v Irsku.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Srp 1, 2023 | Ochrana životního prostředí
V srdci Brd, dva kilometry od Strašic na Rokycansku, se v areálu romantického loveckého zámečku Tři Trubky otevřel Dům přírody Brd. Informační, vzdělávací a zábavní centrum je novou vstupní branou do Chráněné krajinné oblasti Brdy (CHKO), která byla veřejnosti zpřístupněna v roce 2016. Veřejnosti se otevře ve středu, od neděle se tam lze také ubytovat.
Vojenské lesy a statky ČR (VLS) památkově chráněný areál vlastní a financovaly rekonstrukci za 81 milionů Kč, z čehož 69 milionů tvořila dotace Státního fondu životního prostředí. Dům přírody bude provozovat obec Strašice.
Expozice v opravených bývalých hospodářských objektech přiléhajících k zámečku ukazuje vývoj unikátní přírody Brd, nejzajímavější turistické cíle i armádní historii bývalého vojenského prostoru, který tam byl od roku 1928. Součástí je venkovní interaktivní areál pro malé i velké. Opravená je také hájovna, kde budou VLS od neděle nabízet 11 lůžek v šesti pokojích. Je to první komerční ubytovací kapacita uvnitř CHKO. Vlastní zámeček je zatím opravený jen zvenčí.
„Teď se tam rekonstruují interiéry za 23 milionů korun. Hotové budou do poloviny příštího roku, ubourá se přístavek kuchyně, která není původní, a mělo byt tam být dalších 15 lůžek k ubytování,“ řekl David Novotný, ředitel divize VLS Hořovice, která bývalý vojenský prostor spravuje.
Památkáři schválili rekonstrukci střešní krytiny zámečku, kam se vrátí vybavení z dob rodu Colloredo-Mansfeldů, které nechali objekt pro 24 hostů v postavit roce 1890. „Byly tady vysoké stavy jelení zvěře, takže sem jezdilo hodně loveckých hostů,“ řekl Tomáš Makaj, vedoucí strašického Muzea středních Brd, který bude Dům přírody spravovat, provázet v něm a pořádat odborné přednášky. Muzeum, VLS a Agentura ochrany přírody a krajiny připravovaly stálou vnitřní expozici čtyři roky. „Je tu vidět dějová linka, jak byly Brdy kolonizovány, jak tu probíhaly klimatické změny a jak se daly hospodářsky využít. Z toho vychází panely, které to popisují formou naučnou, tak komiksy pro děti,“ uvedl. Expozice zúročily archeologické výzkumy místa.
„Vnímáme to jako vstupní bránu do Brd. Nechceme ale, aby nás Příbram vnímala jako konkurenci, nikdo nemá zájem přetahovat turisty, kteří nastupují ze středočeské strany. Vstupních míst je víc,“ uvedl Novotný. „Čekám velmi silnou návštěvnost, je to velký tahák,“ dodal. Kvituje, že se k areálu nesmí autem. „Lidi zaparkují na okraji Strašic. Je vybudována dvoukilometrová pěšina podél Klabavy, vysypaná štěpkou, kde jsou naučné tabule a lavičky,“ uvedl. Mohou přijít také ze středočeské strany po zrekonstruované 15 km dlouhé cestě od Obecnice.
„Podle stovek telefonátů očekáváme velký nápor,“ řekl starosta Strašic Jiří Hahner (ODS). Opravená je také funkční vodní elektrárna za silnicí. Od covidu je o Brdy obrovský zájem a trvale se stupňuje. „Pro obec je to vynikající, protože drobní podnikatelé na tom profitují,“ uvedl. CHKO Brdy navštíví podle starosty asi 100.000 turistů ročně a očekává, že Dům přírody to dále zvýší.
VLS dále plánují otevřít od 9. září dvacetikilometrovou Třítrubeckou naučnou stezku přes bývalé cvičiště Kolvín, Padrťské pláně na vrchol Kočka. Nasadí tam rozšířenou realitu. „Lidem se tam v reálném prostředí objeví jelen, liška, puštík a další,“ řekl Sotona. Aplikaci si stáhnou v Domě přírody do mobilu a mohou si zobrazit zvěř, historii i současnost Brd a třeba také pěchotní srub „Benešák“ na dopadové ploše Jordán včetně vnitřních prostor, areál zámečku i armádní techniku. „Lidé třeba přijdou na bývalé cvičiště a zobrazí se jim technika, která se tam pohybovala,“ dodal.
Dům přírody Brd bude otevřen od dubna do září denně kromě pondělí, v zimě ve středu a o víkendech. Vstupné pro dospělého je 60 Kč.
Zámeček Tři Trubky navrhl vídeňský architekt italského původu Camillo Sita v duchu doznívajícího romantismu. „Byl to hlavně urbanista světového kalibru. Podle jeho plánů byly postavené také vídeňské nové město a Ostrava,“ řekl Makaj. Tři Trubky byly oblíbeným místem pro odpočinek vojenských velitelů a politiků, ve 30. letech tam jezdili i prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš. Za německé okupace v něm pobýval tehdejší velitel pozemních vojsk Wermachtu, polní maršál Walther von Brauchitsch, který tam skončil v domácím vězení po neúspěšném útoku na Moskvu. Po roce 1948 sloužil k ubytování generálů, důstojníků i politiků a pravidelně vítal představitele Varšavské smlouvy.
Autor: Vojenských lesů a statků ČR (VLS)
Zdroj: ČTK
Čvc 28, 2023 | Ochrana životního prostředí
Vrby na horách se chrání před slunečním zářením, ty v nížinách se brání hmyzu. Během evoluce se rostliny naučily vytvářet velké množství různých chemických látek, díky kterým se dokáží přizpůsobit nepřízni prostředí ale i bojovat s patogeny nebo býložravci. Studie týmu Martina Volfa z Biologického centra Akademie věd (AV ČR) se zabývá tím, jaké vlivy podporují vývoj chemické různorodosti rostlin. Studii publikoval časopis Ecology Letters, informovala AV ČR na webu.
Na výzkumu spolupracovali biologové z Česka, Dánska, Německa, Finska, Británie, USA a Panamy. Studovali druhy vrb rostoucí v různých nadmořských výškách. Zaměřili se na vrby nížinách v Česku a v horských oblastech rakouských Alp. Výsledky ukazují, že rostliny v různých nadmořských výškách volí různé chemické strategie, aby se co nejlépe vyrovnaly s typem stresu, kterému čelí.
„Ve vysokých nadmořských výškách jsou si všechny druhy vrb chemicky podobné a produkují strukturně příbuzné látky, které jim pomáhají odolávat škodlivým podmínkám v prostředí, jako je například vysoké UV záření. Je to podobné, jako my chráníme svou kůži před sluncem pomocí opalovacích krémů,“ řekl Volf.
Nížinné vrby jsou chemicky různorodější, podle vědců to může souviset se snahou vyhnout se jejich přirozeným nepřátelům. Tyto vrby musí bojovat především s býložravým hmyzem.
„Mnoho hmyzích býložravců, kteří se vyskytují v nízkých nadmořských výškách, se přizpůsobilo obranným mechanismům vrb a dává přednost potravě na stromech, které jsou si chemicky podobné. Proto je pro vrby výhodné mít různé chemické složení,“ řekl Volf.
Ke zkoumání chemických látek využili vědci takzvané metabolomické nástroje, pomocí kterých byli schopni analyzovat několik tisíc metabolitů naráz. Metabolomika studuje malé molekuly, takzvané metabolity, které jsou přítomné v buňkách nebo tkáních živých organismů.
Tento postup je podle vědců možný díky technologickému postupu ve výpočtech. Pochopení toho, jak a proč jednotlivé chemické látky vznikají pomůže vědcům vysvětlit, jak stres z prostředí i živočichů ovlivňuje evoluci rostlin.
Autor: AV ČR
Zdroj: ČTK
Čvc 27, 2023 | Ochrana životního prostředí
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) dokončila revitalizaci potoka Podhůra v místě bývalé střelnice lidových milicí u Rabštejnské Lhoty v Chráněné krajinné oblasti Železné hory. Výsledkem je obnovené koryto, 19 nových tůní, pestré louky, zídky pro plazy a zastřešená pozorovatelna pro návštěvníky. Na projekt poskytl dotaci šest milionů korun Operační program Životní prostředí, uvedla mluvčí agentury Karolína Šůlová.
Desetihektarová louka na bývalé střelnici nedaleko Rabštejské Lhoty byla v minulosti nevhodně osázená smrky a borovicemi a zarůstala náletem. Od loňského září se vykácely některé dřeviny, v zimě se uskutečnily rozsáhlé terénní úpravy. Původní rovné, jeden metr zahloubené a opevněné koryto potoka Podhůra a jeho levostranného přítoku bylo zasypáno a v údolí se vlní nový mělký potok se širokým, v příčném i podélném profilu nepravidelným korytem.
Přerušena byla i meliorace, která pozemky odvodňovala. K dřívějším šesti přibylo 19 nových tůní a mokřadů. Jakmile se naplnily vodou, nastěhovali se do nich obojživelníci, například kuňka obecná a čolek velký. Na přelomu jara a léta bylo pak možné sledovat desítky jejich přeměňujících se larev. Nové kamenné zídky přilákaly desítky plazů, především ještěrek obecných. Mohou se tu vyhřívat, v navršené zemině zimovat a najdou i vhodná místa pro kladení vajíček s klacky, drny a trávou.
Aby mohli lidé nový přírodní prostor co nejvíce využívat a pozorovat, jak se mění, vznikla okružní trasa z hrubě opracovaných klád, zastřešená pozorovatelna a povrch cesty byl upraven tak, aby mohly snadno projet i rodiny s kočárky. Postupně se obnovuje alej lemující cestu, v plánu je doplnění jmenovek u jednotlivých druhů stromů a keřů.
Lokalita kdysi patřila do obory šlechtického rodu Auerspergů, kde se chovali jeleni. Po roce 1948 ji používaly lidové milice jako cvičnou střelnici. Byla oplocena, vykácela se střední část kaštanové aleje, vybudovaly se sklad a řídicí věže, náspy s posuvnými terči či dopadiště pro hod granátů. V roce 1990 přešel celý areál pod okresní úřad, později byl prostor střelnice dán k dispozici skautským oddílům chrudimského okresu, které jej osázely stromy. Až do roku 2019 tam některé oddíly pořádaly letní tábory.
Autor: AOPK ČR
Zdroj: ČTK
Čvc 25, 2023 | Ochrana životního prostředí
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) upravila po desítkách jednání záměr vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok v jihovýchodním cípu země a předala jej ministerstvu životního prostředí (MŽP). To by mělo do konce srpna rozhodnout, zda zahájí oficiální proces vyhlašování CHKO Soutok, uvedla mluvčí AOPK Karolína Šůlová. Pokud nová CHKO vznikne, završí se desetiletí trvající snahy o komplexnější ochranu lužních lesů, které jsou v českém měřítku unikátní.
Celková výměra chráněné oblasti je 127 kilometrů čtverečních, a kromě nejjižnějšího cípu jižní Moravy zahrnuje návrh také oblast kolem řeky Moravy k Hodonínu a také podél Dyje severně od Břeclavi k Novým Mlýnům, což je podstatná část Lednicko-valtického areálu. Součástí návrhu je rozdělení oblasti do zón včetně návrhu národních přírodních rezervací, a zvláště chráněných území.
Do aktuálního návrhu zahrnuli pracovníci AOPK požadavky obcí, spolků či majitelů pozemků, předjednávací fáze skončila v červnu. „Partnerům jsme se při úpravách návrhu snažili vyjít maximálně vstříc, aby představoval co nejširší shodu v regionu. V jednání velmi pomáhalo, že místním obyvatelům leží osud zdejší lužní krajiny na srdci, uvědomují si její hodnotu i zranitelnost a stojí o to, aby se zachovala do budoucna,“ uvedl Pavel Pešout z AOPK. Jak by měla CHKO vypadat, jaké jsou její hranice a jak bude ochrana přírody vypadat, lze nalézt na webu https://soutok.nature.cz/.
Největší část leží v katastru Lanžhota, jehož zástupci se v dubnu byli podívat v CHKO Litovelské Pomoraví, zájemci se mohli jet podívat i do CHKO Pálava a sdílet zkušenosti se starosty a hospodáři z CHKO Český les, která vznikla v roce 2005.
Zatímco některé obce požadovaly vyjmutí některých pozemků z CHKO, jiné naopak usilovaly o to, aby se v CHKO ocitly. Například Lednice chtěla za součást Slovácká luka. Některá území AOPK přeřadila na žádost hospodařících subjektů do jiné zóny s jiným stupněm ochrany. Drtivou většinu lesů vlastní v území stát prostřednictvím Lesů ČR.
Po větší ochraně lužních lesů v oblasti volají ochránci přírody několik desítek let, dodnes jsou tam ale jen dvě malé národní přírodní rezervace s lužními pralesy. Takzvaná Moravská Amazonie je největším zachovalým lužním komplexem v České republice. Mimo jiné jsou tam mohutné staré duby, kterých však podle vědců rychle ubývá. Podle nich mezi lety 1990 až 2009 ubyla v této oblasti více než polovina starých porostů. Lesy ČR kritiku odmítají, dnešní lužní lesy v oblasti jsou podle nich výsledkem více než třísetletého lesnického hospodaření.
Autor: AOPK ČR
Zdroj: ČTK
Čvc 24, 2023 | Ochrana životního prostředí
Technická univerzita v Liberci otevřela nový bakalářský studijní program Ochrana přírody a životního prostředí. V kraji, kde je národní park, tři chráněné krajinné oblasti a řada dalších cenných lokalit zatím takové studium chybělo. Jde o nepedagogický obor, který nabízí Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická TUL, přihlášky je možné podávat do konce srpna, řekl mluvčí univerzity Radek Pirkl.
Uchazeče čeká studium zaměřené na praktickou uplatnitelnost absolventů, které zaměstnají nejrůznější instituce zaměřené na ochranu přírody a životní prostředí. „Akcentujeme potřebu odborníků na tuto problematiku. Týká se nejen všech úrovní státní správy a samosprávy, ale i výzkumu a soukromého sektoru. Uchazeči, kteří se chtějí profesně věnovat oblasti ochrany přírody a životního prostředí, už nebudou muset za studiem jinam,“ doplnil Vilém Pavlů, vedoucí nově založené katedry biologie, pod kterou nový obor spadá.
Program nabízí vzdělání v biologických vědách, ale i základy dalších oborů, jako jsou geologie, chemie, geoinformatika nebo lesnictví. Uchazeči a uchazečky poznají moderní metody ochrany přírody i životního prostředí jako celku, velký podíl bude mít ve výuce praxe. „Terénní cvičení s určovacími praktiky, a především praktickými ukázkami managementu ochrany přírody jsou významnou součástí studia. Náplň programu jsme konzultovali s regionálním pracovištěm Agentury ochrany přírody a krajiny v Liberci (AOPK),“ dodal Pavlů.
Absolventi budou schopni řešit problémy ochrany přírody a životního prostředí jak po odborné, tak po správní a legislativní stránce. Uplatnění najdou v institucích působících v oblasti ochrany přírody a životního prostředí, ve státní správě a samosprávě, ale také například na ministerstvech, AOPK, České inspekci životního prostředí nebo správách národních parků a chráněných oblastí. Pracovat mohou také v nevládních organizacích, jež pečují o chráněná území, jsou zapojeny do záchranných programů nebo ekologické výchovy.
Nový program je spojen se vznikem katedry biologie na pedagogické fakultě, která vznikla od 1. ledna letošního roku z oddělení biologie na katedře chemie. Na nové katedře je možné studovat také bakalářské programy Přírodopis pro vzdělávání a navazující magisterský studijní program Učitelství pro 2. stupeň základní školy. Kombinace přírodopisu pro vzdělávání jsou možné s matematikou, fyzikou, chemií, tělesnou výchovou a zeměpisem. Nová katedra sídlí v budově Výzkumné stanice pro travní porosty Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Liberci.
Autor: Technická univerzita v Liberci
Zdroj: ČTK
Čvc 20, 2023 | Ochrana životního prostředí
Počet zvířat, která přijala do své péče Záchranná stanice v Bartošovicích na Novojičínsku, letos stoupl oproti loňsku o desetinu. V letošním prvním pololetí šlo o 1029 živočichů, loni jich bylo o 92 méně. Nejčastěji přijímanými zvířaty jsou stále zajíc polní, poštolka obecná a rorýs obecný. Za celý loňský rok stanice přijala 2133 zvířat 133 druhů.
Oproti loňsku nejvíce ubylo kosů černých – loni jich v prvním pololetí bylo 79, letos 44. Výrazně méně přijala stanice také sýkor koňader (loni 38, letos 14), holubů hřivnáčů (loni 35, letos 21), ježků východních (loni 44, letos 31), strak obecných (loni 18, letos deset) či krahujců obecných (loni devět, letos dva).
Naopak přibylo strakapoudů velkých, kterých loni za šest měsíců stanice přijala deset a letos 45, zajíců polních (loni 91, letos 113), morčáků velkých (loni žádného, letos 19), vrabců domácích (loni 18, letos 37), puštíků obecných (loni 16, letos 33) nebo netopýrů rezavých (loni 14, letos 27).
„Mezi rarity bezesporu patří dva druhy luňáků – dvě mláďata luňáků hnědých a jeden dospělý exemplář luňáka červeného, kterého stále máme v držení,“ uvedli ochránci přírody. Po několika letech se Bartošovičtí mohou pochlubit také odchovem mláděte krahujce obecného.
„Sestavit z handicapovaných jedinců tohoto druhu dravce funkční, harmonický pár není vůbec jednoduché, naopak, a tak nás letošní odchov velmi potěšil. Mládě, které bude po náležité přípravě vypuštěno, můžete nyní spatřit v naší expoziční části živých zvířat,“ uvedla stanice.
Autor: ZS v Bartošovicích
Zdroj: ČTK
