Zář 7, 2023 | Ochrana životního prostředí
Zájem o dotace z Fondu malých projektů Turów roste. Zatímco v první výzvě fond podpořil šest projektů, teď města a obce na české a polské straně hranice žádají dotace na 12 projektů zaměřených na zadržení vody v krajině nebo výsadbu nových alejí dohromady za 19,3 milionu korun. Žádosti předložilo osm měst a obcí, z toho pět českých a tři polské, dohromady žádají o dotaci v přepočtu 12,8 milionu korun (527.261 eur).
Do fondu malých projektů se polská a česká vláda, Dolnoslezské vojvodství a Liberecký kraj zavázaly dávat rovným dílem dohromady 500.000 eur ročně (12,2 mil. Kč). „Účelem Fondu je posílení ochrany životního prostředí České a Polské republiky v okolí polského hnědouhelného dolu Turów, z fondu jsou financovány místní a regionální projekty. Je to podle mě jeden z dobrých výsledků česko-polské mezivládní dohody,“ uvedl liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
Ve druhé výzvě bylo možné žádat o dotace do 5. září, na dokončení projektu mají žadatelé čas do konce roku 2026. K dispozici bylo ve druhé výzvě přes 14,6 milionu korun (599.615 eur). Administraci projektu nemá na starosti Liberecký kraj, ale Euroregion Nisa, který má s přeshraničními projekty zkušenosti. O peníze z programu mohly stejně jako v první výzvě žádat obce a města na české i polské straně hranice nebo jimi zřizované organizace. V budoucnu by se měl program otevřít i dalším subjektům.
Klíčová je podpora projektů zaměřených na zadržení vody v krajině. „Projekty na podporu retence budou mít velký vliv na vodu, která je zdrojem pro studny v oblasti, takže se dá říct, že pokud něco můžeme udělat rychleji než nějaké dlouhodobé záměry, tak jsou to právě tyhle malé projekty, které budou umožňovat zasakování srážek,“ doplnil náměstek hejtmana pro životní prostředí Václav Židek (Piráti). Tímto směrem jde například i největší z projektů druhé výzvy – revitalizace nádrže v Dolním Sedle, do níž plánuje Hrádek nad Nisou investovat 5,4 milionu korun.
Třeba ve Višňové chtějí vybudovat odstavnou a parkovací plochu se zasakováním vody, Chrastava žádá dotace na čtyři projekty – na podporu retence vody ve sportovním areálu a u školy v Horním Vítkově, na obnovu rybníka Oko a v plánu má město i výsadbu aleje Hřebenovka. Dotace na výsadbu stromořadí žádá také Frýdlant a Mníšek a na polské straně také Bogatynia, Sulików a Zhořelec.
Autor: Liberecký kraj
Zdroj: ČTK
Srp 25, 2023 | Ochrana životního prostředí
Soutok Moravy a Dyje, takzvaná Moravská Amazonie v jihovýchodním cípu České republiky by se mohl stát v průběhu příštího roku chráněnou krajinnou oblastí (CHKO). Dneškem začal proces, kdy bude ministerstvo životního prostředí sbírat připomínky. Po 90 dnech je začne vyhodnocovat, CHKO následně musí vyhlásit vláda, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Vznikem CHKO Soutok se završí desetiletí trvající snahy o komplexnější ochranu lužních lesů, které jsou v českém měřítku unikátní.
Od dnešního dne trvá zákonná lhůta 90 dnů, po kterou se obce a další dotčené subjekty mohou k záměru vyjádřit. Ministerstvo následně všechny připomínky vypořádá. Následovat bude ještě možnost pro odvolání. „Jakmile skončí tenhle proces, bude předložen návrh vládě, která CHKO vyhlašuje. Předpokládám, že se tak stane někdy v průběhu roku 2024. CHKO znamená opravdu systémový přístup k ochraně přírody a krajiny, aby hodnotné věci zůstaly zachovány pro naše děti a vnoučata, a zároveň to nejde proti zájmu turistického ruchu. Naopak jej dokáže podpořit a usměrnit,“ sdělil Hladík.
Celková výměra budoucí chráněné oblasti je 127 kilometrů čtverečních. Lesní pozemky tvoří 57 procent oblasti, 96,5 procenta z nich je ve státním vlastnictví. Vymezení se podařilo navrhnout tak, že do území nejsou zahrnuta žádné města ani vesnice. Kromě nejjižnějšího cípu jižní Moravy zahrnuje návrh oblast kolem řeky Moravy k Hodonínu a podél Dyje severně od Břeclavi k Novým Mlýnům, což je podstatná část Lednicko-valtického areálu. Jak by měla CHKO vypadat, jaké jsou její hranice a jaká bude ochrana přírody, lze nalézt na webu https://soutok.nature.cz/.
„Moravská Amazonie si zaslouží vyšší stupeň ochrany. Odborníci po tom volají už delší dobu. Ještě to bude dlouhý proces a věřím, že se v něm podaří případné připomínky obcí vypořádat,“ doplnil hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). Vyhlášení předcházely stovky jednání, které komplikovaly také dezinformace. Hladík ujistil, že CHKO neznamená například žádný zásah do rybaření či myslivectví.
„Návrh nové chráněné krajinné oblasti, stejně jako každá jiná změna, přirozeně vzbuzuje různé otázky. Věříme, že vysvětlováním, osobním jednáním a sdílením zkušeností z jiných CHKO se dařilo různé neodůvodněné obavy uvádět na pravou míru. Podařilo se například vysvětlit, že vyhlášení CHKO nepřinese žádná omezení vstupu. Počítáme také s tím, že by se obdobně jako v Litovelském Pomoraví cíleně tlumily komáří kalamity,“ sdělil Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny, který je zmocněncem pro CHKO Soutok. Území je k větší ochraně podle něj navrhováno již 75 let. Až nyní se podařilo najít shodu.
Vyhlášení procesu vítají ekologické organizace, které dlouhodobě upozorňují, že z území mohou zmizet staré porosty i desítky vzácných druhů rostlin a živočichů. Podle Hnutí Duha je stávající návrh nadějným kompromisem. „Zřízení chráněné krajinné oblasti zajistí jasnou a přehlednou správu území. Přinese příležitosti financovat revitalizační projekty nebo způsoby hospodaření šetrnější k přírodě. Ochrana přírody Moravské Amazonie bude také pojistkou před potenciálními destruktivními stavebními či jinými projekty, jež by zdejší krajinu devastovaly,“ uvedlo hnutí v tiskové zprávě.
Soutok Moravy a Dyje je domovem mnoha druhů rostlin, živočichů a hub. V roce 2018 odtam byl dokonce popsán zcela nový druh brouka – kožojed moravský. Žije tam v tuzemsku nejbohatší populace motýlů nesytek, vzácná můra svlačcová či 80 procent našich původních druhů ryb. Vyskytuje se tam také 250 druhů ptáků, 140 druhů z nich tam hnízdí jako například vzácný orel královský. Území je od roku 2003 součástí sítě mezinárodně významných mokřadů podle Ramsarské úmluvy, náleží do evropské soustavy Natura 2000 a na seznam světového dědictví UNESCO. Síť slepých říčních ramen, meandrů, mokřadů, tůní a vlhkých luk se soliterními prastarými duby a lesy s mimořádně rozmanitou přírodou se má stát 27. chráněnou krajinnou oblastí ČR.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Zdroj FOTO: Natura Bohemia
Srp 24, 2023 | Ochrana životního prostředí
Přední evropské ropné a plynárenské firmy vyrábí z obnovitelných zdrojů 0,3 procenta energie, vyplývá z analýzy, kterou si nechala vypracovat pobočka hnutí Greenpeace ve střední a východní Evropě. Podle ekologů klamou veřejnost a snaží se vytvářet dojem ekologických společností. Komunikaci 12 evropských společností označují za takzvaný greenwashing, tedy za snahu vytvářet dojem zodpovědného a ekologického podniku prostřednictvím dezinformací.
„V době, kdy svět čelí bezprecedentním vlnám veder, smrtícím záplavám a sílícím bouřím, největší fosilní společnosti známé jako ‚Big Oil‘ zůstávají věrné své destruktivní obchodní praxi a nadále svými aktivitami zhoršují klimatickou krizi. Jejich plány na dekarbonizaci jsou jen prázdnými sliby. Místo poskytování potřebné čisté energie nás zaplavují zeleným marketingem,“ uvedl Kuba Gogolewski, vedoucí finanční kampaně Greenpeace ve střední a východní Evropě.
Situace se podle ekologů pravděpodobně nezlepší. Analýza podle nich ukazuje, že v roce 2022 šlo z investic 12 společností do zelené energie 7,3 procenta, tedy 6,57 miliardy eur (asi 159 miliard Kč). Zbývajících 92,7 procenta, tedy 81,52 miliardy eur (kolem dvou bilionů Kč), směřovalo do fosilního byznysu a v některých případech podporovalo jeho expanzi. Analýza se zabývala výročními zprávami za rok 2022 společností Shell, TotalEnergies, BP, Equinor, Eni, Repsol, OMV, PKN Orlen, MOL, Wintershall Dea, Petrol Group a Ina Group.
Data podle ekologů ukázala, že společnosti sabotují klimatická opatření prostřednictvím záměrného šíření dezinformací, jejichž cílem je prezentovat společnost jako ekologickou. Firmy podle nich využívají kompenzace emisí, zveřejňují částečné údaje zakrývající realitu a propagují technologie, které odvádějí pozornost od reálných řešení klimatické krize.
Podle Greenpeace je nutné přísně regulovat fosilní společnosti, aby se zabránilo dalšímu ničení klimatu fosilními palivy. Ekologové zároveň vyzývají k závaznému plánu, který jasně stanoví postupné ukončení těžby ropy a plynu v celé Evropě.
„Analýza výročních zpráv největších světových fosilních společností ukazuje, nakolik je běžnou strategií těchto společností greenwashing. V českém prostředí můžeme sledovat něco podobného na příkladu energetického gigantu, skupiny ČEZ, která o sobě setrvale hovoří jako o Čisté Energii Zítřka, ve skutečnosti ale usiluje o prodloužení těžby uhlí minimálně do roku 2035, a dokonce nevylučuje jeho těžbu ani v roce 2050. Místo, aby fosilní korporace skutečně pomáhaly klimatickou krizi řešit, vystačí si s pouhým zeleným nátěrem,“ řekl Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně české pobočky Greenpeace.
Podle mluvčího skupiny ČEZ Ladislava Kříže jde ze strany Greenpeace o slova bez obsahu. „Naši strategii Vize 2030 Čistá Energie Zítřka jsme postavili na velmi konkrétních, veřejně deklarovaných cílech v oblastech ochrany životního prostředí, sociálních vztahů a transparentního řízení firmy v souladu s mezinárodně uznávanými standardy a metrikami právě proto, aby byly pod drobnohledem nejen externích ratingových agentur a akcionářů, ale i široké veřejnosti,“ řekl Kříž. Data jsou podle něj dostupná na webu ČEZ.
Ohledně těžby uhlí je podle Kříže situace jiná, než uvádí Greenpeace. „Prodloužení hornické činnosti je administrativní krok, neznamená samotnou těžbu. Navíc je tento krok nezbytný i pro postupné útlumové práce. Válka na Ukrajině a energetické krize s tím spojená však ukazuje, že z pohledu energetické bezpečnosti musíme být připraveni na všechny varianty, protože jakmile jednou hornická činnost ustane, je velmi těžké ji znovu obnovit. Respektujeme vládní prohlášení s koncem těžby uhlí v roce 2033,“ řekl.
Podle Greenpeace by se měl fosilní průmysl regulovat. Regulace by podle organizace měly zahrnovat povinné investice do zelené infrastruktury.
Autor: Greenpeace, ČEZ
Zdroj: ČTK
Srp 23, 2023 | Ochrana životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se vzdalo půjčky 50 miliard korun na úspory energie od Evropské komise (EK) z Nástroje na podporu oživení a odolnosti. Vyplývá to z aktualizace Národního plánu obnovy (NPO), upozornilo Hnutí Duha. Vláda dnes žádost o redukovanou půjčku schválila, MŽP tak nezíská peníze například na úvěry na pomoc domácnostem s financováním důkladných energetických renovací domů. Podle ekologů se jedná o promarněnou příležitost. Mluvčí MŽP Lucie Ješátková uvedla, že pro ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) jsou peníze na výhodné půjčky pro domácnosti na renovace zásadní prioritou. Výhodnost úvěrů podle ní nebude ohrožena.
„Ministr životního prostředí Petr Hladík nevyužitím půjčky promarňuje příležitost získat za výhodných podmínek peníze pro české domácnosti na jím oznámený program Oprav dům po babičce. Přitom půjčit si na program, který pomůže chudším domácnostem, sníží naši vysokou energetickou náročnost a do státní pokladny půjčku vrátí díky odvodům a daním, dává smysl. Rozhodnutí vzít místo toho peníze z výnosů povolenek může ohrozit další programy snižování energetické náročnosti, včetně Nové zelené úsporám,“ řekl expert Hnutí DUHA na energetiku a dotace Ondřej Pašek.
„Na základě koaliční shody na dnešním jednání vlády bylo rozhodnuto, že místo půjčky z Národního plánu obnovy, využije Česká republika jiné zdroje, což bude v konečném důsledku výhodnější pro státní rozpočet. Peníze například na úvěry na pomoc domácnostem s financováním energetických renovací domů tak nejsou ohroženy. Pro ministra Hladíka jsou peníze na výhodné půjčky pro domácnosti na renovace zásadní prioritou, výhodnost úvěru to nijak neohrozí,“ řekla Ješátková.
MŽP se vzdalo půjčky za podmínky, že dostane na program Nová zelená úsporám jiné půjčky z emisních povolenek v letech 2024 a 2025, a to vždy ve výši deseti miliard korun. Využití výnosů z povolenek místo půjčky podle ekologů znamená, že budou pokráceny jiné klimatické finanční programy, například Nová zelená úsporám, kde se také chystají nové výzvy a bonusy. Půjčka by podle nich měla návratnost, jelikož energetické renovace domů jsou přínosem pro státní pokladnu.
Drobné stavebnictví je podle ekologů oborem s vysokou náročností na pracovní sílu a peníze z úvěru domácnostem by se tak do rozpočtu rychle vrátily prostřednictvím daně a odvodů za zaměstnance i ušetřených výdajů za energie a dovoz paliv.
Vláda původně v červnu schválila aktualizaci NPO včetně půjčky od Evropské komise, která měla činit 137,4 miliardy korun. Podle informací následně částku zredukovala na 99 miliard a daný návrh odeslala komisi. Konečnou částkou půjčky by nakonec mělo být necelých 20 miliard korun.
Členské státy musejí žádost o půjčku předkládat současně s žádostí o změny v už schváleném Národním plánu obnovy. Plán vznikl ke zmírnění dopadů epidemie covidu-19 a nastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027. Půjčky mají splatnost 30 let od data poskytnutí peněz.
Autor: Hnutí Duha
Zdroj: ČTK
Srp 17, 2023 | Ochrana životního prostředí
Změna klimatu se neděje daleko, její projevy mohou lidé pozorovat kolem sebe. Jsou to vlny veder, sucho, bleskové bouřky, ale i další extrémní a klimatické jevy. Opatření je potřeba dělat teď hned, změna zároveň musí být postupná, řekl novinářům ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Meteorologické jevy se podle klimatologů objevují častěji a na místech, kde by se to neočekávalo. Podle ředitele Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Marka Riedra to ztěžuje i práci meteorologů.
„Změna musí být postupná, musí být sociální, musí být citlivá, jinak nebude vůbec. Lidé jí musí rozumět, musí ji chápat, musí vědět, co se děje, proč se děje. Taky jednoznačně, a to říkám jako politik, jako ministr, že jako veřejná správa, jako vláda České republiky víme, co děláme, kam směřujeme a jakým způsobem budeme Českou republiku adaptovat,“ řekl Hladík.
Plánem je podle ministra převést Česko k nízkoemisní bezuhlíkové energetice i bezuhlíkové dopravě tak, aby bylo v roce 2050 klimaticky uhlíkově neutrální. Počítá s tím, že je potřeba prostřednictvím adaptační strategie uzpůsobit přírodu, obce a města. Součástí strategie jsou například opatření na zateplení budov, přistínění, zadržování dešťové vody, zvýšení zeleně v ulicích nebo navrácení vody do obcí. Strategie obsahuje podle Hladíka 322 konkrétních opatření a úkolů.
Klimatologové se s ministrem shodují v tom, že klimatická změna ovlivňuje život společnosti, organizací i institucí. Mezi projevy klimatické změny patří i lesní požáry, které podle Hladíka nebyly v Česku tak běžné. Podle něj řeší hasiči až 100 lesních požárů týdně, od menších až po ty velké.
„Neustále přibývá extrémních projevů počasí, ať už to jsou silné bouře, přívalové povodně nebo dlouhé epizody sucha, a to poměrně významně ztěžuje práci předpovědním pracovištím,“ řekl Rieder. Předpovídání extrémních meteorologických projevů bylo podle něj dříve snazší, jelikož četnost situací nebyla tak vysoká, jako je nyní.
Klimatický systém má podle českého zástupce v IPCC Radima Tolasze dlouhou setrvačnost. „Emise skleníkových plynů neustále stoupají a o krajinu se, eufemisticky řečeno, staráme pořád špatně, to znamená propady skleníkových plynů se snižují. Klimatický systém má podle našich modelů setrvačnost zhruba 20 až 30 let, to znamená, že na následujících 30 už máme zaděláno tím, jaké emise jsme vypustili a jak jsme se o krajinu nestarali v předcházejících letech,“ řekl Tolasz.
Na zvýšený výskyt extrémního počasí musí reagovat i výstražný systém ČHMÚ. Podle Riedra jsou výstrahy ČHMÚ určeny primárně pro integrovaný záchranný systém a další složky, k veřejnosti se dostávají skrze média a sociální sítě. Úspěšnost výstrah ČHMÚ dosahuje podle něj 85 až 90 procent, záleží na konkrétním jevu.
V době bouřkové sezony zavedl ČHMÚ příslužby expertů na bouřkové jevy tak, aby před nimi mohli varovat veřejnost. Podle Hladíka je vidět jasný trend, který ukazuje, že výstrahy budou muset být velmi rychlé.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Srp 15, 2023 | Ochrana životního prostředí
Na nových ekologických materiálech, které by zamezovaly srážkám se zvěří, pracuje tým českých vědců. Zatímco u dálnic a silnic s velkým provozem doporučují odborníci využívat ploty, pro silnice nižších tříd žádná obecně uznávaná opatření se stejnou účinností nejsou. V řadě zemí střední Evropy se využívají pachové repelenty, nanášejí se ale na montážní pěny, a tím silně znečišťují životní prostředí. Řešením by mohly být materiály vyrobené z biologického odpadu.
„Materiály vyrobené z biologického odpadu, jako jsou celulózové kaly, uhlovodíky nebo tanin či biouhel, mají přidanou hodnotu pro životní prostředí. Jsou totiž schopné se kompletně biologicky rozložit v přirozených přírodních podmínkách. Mohly by tak nahradit syntetickou pěnu, zejména polyuretanovou, která se v současnosti běžně používá coby nosič pro pachové repelenty ve formě kuliček,“ řekla Olga
Šolcová, hlavní řešitelka projektu z Ústavu chemických procesů Akademie věd (ÚCHP AV ČR). Srážky volně žijících živočichů a vozidel představují v mnoha zemích po celém světě problém v bezpečnosti provozu i v ochraně přírody. V současnosti široce používané pachové nosiče představují podle vědců riziko pro životní prostředí nejen z důvodu dlouhé stálosti materiálu, ale i jeho potenciálu tvořit sekundární mikroplasty. Problematické je i složení některých používaných pachových chemických přípravků. Většina z nich obsahuje diisokyanáty, tedy alifatické či aromatické látky, které byly v červnu omezeny mezinárodním nařízením REACH a jejichž použití se bude po letošním 24. srpnu přísně regulovat.
Jednou z možných surovin, která by se dala použít pro přípravu náhrad syntetických pěn jsou taniny neboli třísloviny, které jsou mimo jiné dobře rozpustné ve vodě. Taniny obsahují například rostliny, kůra různých stromů, žaludy, zrna vinné révy, ale i různé druhy tropického ovoce, vlašské ořechy nebo například luštěniny či čaj. „Velkým zdrojem taninů jsou i odpady při výrobě vína, zvláště červeného, jsou i v odpadním chmelu po chmelování piva,“ řekl Lenka Wimmerová z České zemědělské univerzity.
Taniny se získávají extrakcí vodou nebo alkoholy, někdy se využívá i tepelný šok při mikrovlnném záření. „Významná možnost využití taninů jako sorbentů spočívá v jejich schopnosti snadno tvořit gely. Může tak být zabudován do tuhých pěn. Ty vznikají například polykondenzací taninového prášku,“ řekla Martina Dlasková z ÚCHP AV ČR.
Taninové gely je podle vědců možné při přípravě i modifikovat, a získat tak větší sorpční kapacitu, například přidáním biouhlu připraveného z různých odpadních materiálů. Biouhel je produkt, který vzniká karbonizací biomasy s účelem uložení do půdy. Tím by mohla vzniknout vysokokapacitní ekologická a v přírodě rozložitelná náhrada v současnosti využívané syntetické pěny.
Autor: Technická agentura ČR
Zdroj: ČTK
Srp 14, 2023 | Ochrana životního prostředí
Významný částicový fyzik Egon Cholakian, spojený s projekty CERN a NASA, vyzývá světové vědce, aby se spojili v zájmu přežití lidstva. Egon Cholakian zveřejnil naléhavé video prohlášení o skutečném rozsahu klimatického kolapsu na naší planetě, v němž oslovil světovou vědeckou komunitu, vedoucí představitele států i celé lidstvo.
Při popisu klimatických výzev, kterým v současnosti čelíme, zdůraznil: „Země zažívá rapidní eskalaci extrémních klimatických a geodynamických událostí. Dochází k výraznému nárůstu výskytu a rozsahu seismických, vulkanických, hydrologických, atmosférických, gravitačních a tepelných anomálií.“
Také dodal, že: „Nezpochybnitelné údaje jednoznačně ukazují, že katastrofy na Zemi se stupňují geometrickou řadou.”
Egon Cholakian vysvětluje, že současný vědecký přístup nedokáže vysvětlit příčiny výše uvedených znepokojivých jevů ani pro ně najít rozumné řešení.
Proto je potřeba radikálně nový přístup ve studiu klimatu, aby se tento problém důkladně prozkoumal a aby se našlo jeho urgentní řešení: „Co nejdříve musíme vytvořit interdisciplinární, víceoborový mechanismus na záchranu naší planety se zapojením nejlepších vědců z různých zemí světa.“
Navrhl založení Jednotného mezinárodního vědecko-výzkumného centra s neomezeným přístupem ke všem potřebným zdrojům. Obrací se na prezidenty a lídry všech zemí: „Ve jménu vědy a lidstva já, Egon Cholakian, apeluji na vás, lídry národů světa, s naléhavou výzvou: zakopejte válečné sekery a zasedněte k jednacímu stolu. Je čas přemýšlet o jednotné globální ekonomice a konsolidovaném sjednoceném světě. Toto není jen vyjádření mých názorů, je to naprostá nutnost, abychom zajistili přežití naší planety.“
O Egonu Cholakianovi:
Egon Cholakian je kvalifikovaný částicový fyzik, který pracuje v přední laboratoři částicové fyziky CERN jako vývojář technologie Future Circular Collider (Budoucí kruhový urychlovač). Spolupracuje s NASA na přípravách mise NISAR. Člen Mezinárodní asociace lektorů zpravodajských služeb a odborník na medzinárodní daňové právo. Pracoval jako legislativní daňový analytik při prezidentské komisi pro mezinárodní obchodní a investiční politiku za prezidenta Nixona a prezidenta Forda. Spolupracoval s Reaganovým kuchyňským kabinetem a Reaganovým Bílým domem v rámci projektu strategické obranné iniciativy prezidenta Reagana. Celkem Egon Cholakian spolupracoval se čtyřmi americkými prezidenty. V současné době působí jako federální lobbista v Kongresu USA a Bílém domě. Egon Cholakian se stal významným hlasem v otázkách souvisejících se změnou klimatu a národní bezpečností.
Autor: ČTK
Zdroj: earthsavesciencecollaborative
Srp 14, 2023 | Aktuality, Ochrana životního prostředí
Státní fond životního prostředí ČR přináší nové číslo časopisu Priorita. Určitě si nezapomeňte nalistovat zajímavé články:
- Oprav dům po babičce“ nabízí milion korun na rekonstrukci domů
- Podmínky dotací v nové etapě programu Nová zelená úsporám
- Dotační program Nová zelená úsporám od září podpoří estetiku fasád budov
- Bez zelené energie se český průmysl brzy neobejde
- Hlučín zásobuje úřad elektřinou ze střechy
- Ochrana jeskyní
- Péče o krásu, která neškodí
- Oslo je rok od roku zelenějším městem
Celé číslo najdete ZDE.
Autor: SFŽP
Srp 10, 2023 | Ochrana životního prostředí
Vyšší cíle v ochraně klimatu nebo brzký konec uhlí jsou přání veřejnosti, podporu má i dosažení klimatické neutrality Česka do roku 2050. Ekologové upozornili na výsledky veřejné konzultace k Vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu, ze kterých požadavky vyplývají. Výsledky konzultace zveřejnilo tento týden ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Podle ekologů v materiálu chybí podrobnější vyhodnocení a z něj vyplývající závěry, po ministerstvu požadují debatu u kulatého stolu. Informovala o tom Klimatická koalice v tiskové zprávě.
„Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu je zásadním dokumentem, který určí podobu energetické transformace a ochrany klimatu v ČR. Bude mít přímé dopady na životy lidí, a proto je nutné, aby ministerstvo průmyslu a obchodu respektovalo a náležitě pracovalo s názory lidí na podobu transformace. Nakolik se tak děje, se dozvíme nejpozději v září,” řekla Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR.
MPO získalo v konzultaci celkem 164 odpovědí, z toho 128 od lidí, deset od nestátních neziskových organizací a 18 od podniků. K plánu se vyjádřily i jedna akademická a jedna státní instituce. Konzultace se uskutečnila v druhé polovině května, dotazník obsahoval celkem šest otázek. Podle ekologů by se mělo konat ještě druhé kolo, ve kterém se budou lidé moci vyjádřit ke konkrétním cílům a opatřením.
Plán má stanovit, jakým způsobem chce Česko do roku 2030 dosáhnout cílů v oblasti energetiky a klimatu, veřejná konzultace je povinnou součástí přípravy. Dokument musí obsahovat i popis toho, jak byly výsledky účasti veřejnosti zohledněny v současné přípravě aktualizace plánu pro další období.
Česko je jednou ze zemí, které nesplnily lhůtu pro zaslání návrhu nového plánu Evropské komisi. Ta uplynula 30. června letošního roku, odeslání českého návrhu se očekává až v září.
„Výsledky veřejné konzultace ukazují zájem lidí o zavádění důsledných klimatických opatření. Ukazuje se i zájem o silnou roli obnovitelných zdrojů v české energetice. Je škoda, že v oblasti obnovitelných zdrojů zůstávají české ambice ve srovnání s Evropou spíše při zemi a, jak naznačuje i zadání modelových scénářů, část české vlády se i dnes upíná místo toho především k myšlence výstavby nových jaderných reaktorů,” řekla Jitka Martínková z Klimatické koalice.
Nyní se také modelují dva scénáře, jejichž zadání v červenci představili zástupci MPO a ministerstva životního prostředí, která za proces zodpovídají. První scénář má klást větší důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů, počítá i s novými jadernými reaktory. Podle ekologů možnosti obnovitelných zdrojů ale plně nevyužívá.
Druhý scénář předpokládá rychlou a masivní výstavbu jaderných reaktorů a výrazně pomalý rozvoj obnovitelných zdrojů. Zveřejněné výsledky konzultace jsou tak podle ekologů v rozporu s některými parametry zadání modelů. MPO by se mělo podle nich s tímto rozporem vyrovnat a výsledky konzultací do vznikajícího dokumentu zahrnout.
Klimatická koalice je platforma neziskových organizací a neformálních iniciativ, které se zabývají zejména ochranou klimatu a životního prostředí. Patří do ní například Hnutí Duha, nebo Greenpeace.
Autor: MPO
Zdroj: ČTK
Srp 10, 2023 | Ochrana životního prostředí
Hodnocení přírody prostřednictvím jejích ekonomických přínosů, jako je produkce potravin a dalších komodit, je kořenem současné klimatické krize. Ve studii publikované v časopise Nature, která vychází z rešerší více než 50.000 vědeckých publikací, politických dokumentů a dalších zdrojů, to uvedla skupina výzkumníků z Baskického centra pro klimatickou změnu ve Španělsku. Na studii se podílel i Ústav výzkumu globální změny AV ČR.
Vědci uvedli, že hospodářská a politická rozhodnutí se často řídí zaměřením na krátkodobé zisky a hospodářský růst. „Nový článek v časopise Nature ukazuje, že když se jako společnost soustředíme výhradně na ekonomické hodnoty přírody, vede nás to k rozhodnutím, kterými podrýváme fungování přírody. Především tak ale podrýváme svoje vlastní fungování na planetě, protože následně musíme čelit krizím jako klimatická krize nebo krize biodiverzity. Pokud se chceme posunout k větší spravedlnosti a udržitelnosti, musíme se primárně zaměřit se na rovinu hodnot,“ uvedla Zuzana Harmáčková z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – SYRI.
Studie shrnuje a zdůrazňuje hlavní výsledky hodnocení přírody, které vycházely z rešerše více než 50.000 vědeckých publikací, politických dokumentů a domorodých a místních zdrojů znalostí.Zabývali se tím, jaké aspekty různé společnosti na přírodě oceňují a vypracovali soubor hodnoticích metod, kterými lze všechny typy hodnot přírody měřit. Tyto metody jsou založené na řadě ekonomických, ekologických a sociokulturních ukazatelů a metrik.
„Vědci vyvinuli rozsáhlý soubor metod oceňování. Co nám chybí, je ochota nebo schopnost vlád a dalších klíčových zainteresovaných stran tyto metody aplikovat a začlenit je do svých rozhodnutí,“ uvedl vedoucí studie Unai Pascual.
Aby se rozhodování politických a hospodářských autorit posunulo, je zapotřebí podle vědců hlubší změna společnosti. Ta je nutná k řešení současné globální krize biodiverzity a klimatické nouze a jejich společenských dopadů.
Autor: AV ČR
Zdroj: ČTK
