Říj 7, 2023 | Ochrana životního prostředí
Nový postup snižování emisí látek, jako jsou například oxid siřičitý, oxidy dusíku, amoniak nebo těkavé organické látky, zajistí aktualizovaný Národní program snižování emisí. Jeho přípravou se nyní zabývá ministerstvo životního prostředí (MŽP), do aktualizace se může zapojit laická i odborná veřejnost. Své podněty může ministerstvu zaslat do 20. října, MŽP o tom informovalo na svém webu.
Aktualizace programu se zakládá na národní emisní projekci, kterou zpracovává Český hydrometeorologický ústav. Dokument předvídá vývoj emisí některých znečišťujících látek, zároveň porovnává jejich budoucí předpokládané množství s národními závazky ke snižování emisí těchto látek s ohledem na evropskou legislativu. Aktualizace se koná obvykle v pravidelných čtyřletých intervalech v souladu se zákonem o ochraně ovzduší.
Součástí návrhu aktualizace je mimo jiné analýza znečišťování i znečištění ovzduší. Z té vyplývá, že nejvíce emisí amoniaku produkuje zemědělství, nejvíce nemetanových těkavých organických sloučenin je z lokálního vytápění domácností. Právě tvorbě emisí amoniaku je podle zpracované prognózy potřeba věnovat zvýšenou pozornost, protože jejich předpovídané budoucí množství se téměř rovná výši národního emisního závazku.
Návrh aktualizace si mohou lidé přečíst na webu MŽP, dostupné jsou i předchozí verze dokumentu. Podněty k aktualizaci mohou lidé posílat na e-mail npse@mzp.cz, využít k tomu mohou formulář. Souhrn obdržených příspěvků a okomentovaný výsledek veřejné konzultace bude současně s výsledným návrhem dokumentu zveřejněn na webových stránkách MŽP.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Říj 5, 2023 | Ochrana životního prostředí
V Jihočeském kraji je pět nových zvláště chráněných území. Jde o Pohoří na Šumavě, Slavonické rybníky, Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, Velký Hodonický rybník a Zlatý potok v Pošumaví. Na dnešním zasedání schválila zřízení území rada Jihočeského kraje. Cílem takové ochrany bývá udržení nebo zlepšení dochovaného stavu nebo ponechání samovolnému vývoji.
„Všech pět zvláště chráněných území zároveň patří mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000,“ uvedl první náměstek hejtmana Jihočeského kraje František Talíř (KDU-ČSL). Pohoří na Šumavě je částí obce Pohorská Ves v Novohradských horách v blízkosti hranic s Rakouskem.
Před druhou světovou válkou v Pohoří žilo kolem tisícovky obyvatel. Kvůli poválečnému odsunu a následnému vzniku železné opony musela většina lidí místo opustit. „Součástí této evropsky významné lokality jsou původní zvláště chráněná území Pohořské rašeliniště, Prameniště pohořského potoka, Stodůlecký vrch a U tří můstků. Je to komplex biologicky cenných lučních, lesních a rašelinných biotopů, kde žije velké množství vzácných a ohrožených organismů,“ řekl Talíř.
U Novohradských hor se nachází také Velký Hodonický rybník, kde roste silně ohrožený leknín bělostný. Ve Slavonických rybnících na Jindřichohradecku se nachází významné vodní rostliny a živočichové a vážka jasnoskvrnná. Vzácní živočichové se vyskytují rovněž v Údolí Lužnice a Vlásenického potoka na Táborsku.
Zlatý Potok v Pošumaví se nachází na Prachaticku. „Ochranu si tato lokalita zaslouží kvůli lesním, lučním a mokřadním biotopům. Vzácné jsou i druhy vázané na vodní prostředí, zejména kriticky ohrožená perlorodka říční a populace taktéž kriticky ohrožené mihule potoční, čítající stovky jedinců,“ řekl Talíř.
Autor: Jihočeský kraj
Zdroj: ČTK
Říj 5, 2023 | Ochrana životního prostředí
Peníze z prodeje emisních povolenek se mají podle ekologických a nevládních organizací využívat na řešení problémů, které přináší klimatická krize, nikoliv do státního rozpočtu. Požadavek na cílené využití prostředků poslaly organizace premiérovi Petru Fialovi (ODS) v otevřeném dopise, informovaly o tom dnes v tiskové zprávě. Peníze by se podle nich měly využívat na snižování spotřeby energií domácností, zadržování vody v krajině nebo například na spravedlivou transformaci české energetiky, dopravy a ekonomiky tak, aby směřovala k nulovým emisím skleníkových plynů.
Výnosy z aukcí povolenek by měly být podle odhadů 200 až 300 miliard korun do roku 2030. Podle evropské směrnice by se měly využívat na financování snižování emisí a boj se změnou klimatu. Podle ekologů a nevládních organizací jsou tak příležitostí pro strategické investice do modernizace energetiky, zvyšování odolnosti proti zvyšování cen energií či adaptace krajiny na změnu klimatu.
O finance panuje spor mezi ministerstvy, resort financí chce ponechat prostředky ve státním rozpočtu, ministerstvo životního prostředí (MŽP) navrhuje, aby peníze šly do Státního fondu životního prostředí. Vyplývá to z návrhu novely zákona o obchodování s emisními povolenkami, kterou připravilo MŽP a připomínek k novele.
„Česko má k dispozici stovky miliard na pomoc domácnostem při snižování spotřeby energií i paliv stejně jako na zvýšení odolnosti naší krajiny i sociálních a zdravotních služeb proti přicházející klimatické krizi. Místo jejich jasného zacílení na priority ale vláda zvolila cestu zalepení rozpočtu. To opravdu nejsou strategické investice s vizí, o kterých mluvil v září premiér Petr Fiala,“ uvedl expert na energetiku a ekonomiku Hnutí Duha Ondřej Pašek.
Vláda podle ekologů hledá stávající výdaje státního rozpočtu, které by se daly označit za klimatické a které by se tím pádem daly pokrýt z výnosů z prodeje povolenek. Proces navíc označují za netransparentní a požadují, aby vláda vedla otevřený dialog s veřejností.
„Klimatická změna představuje celospolečenskou výzvu. I proto by měla vláda otevřeně zapojovat občany do debaty, jak ji zvládnout a řešit. Účast veřejnosti může nejen zmenšit riziko zneužití finančních prostředků, ale především zvýšit pravděpodobnost, že budou investovány účelně,“ řekl ředitel české kanceláře Transparency International Ondřej Kopečný.
Využití výnosů z prodeje emisních povolenek by podle organizací mělo řídit MŽP. Část výnosů by se měla podle nich použít na řešení dopadů změn klimatu, přispět by měly i k prevenci problémů a řešení nových výzev v oblastech bydlení, vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče, které se změnou klimatu souvisí.
Emisní povolenky nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu. Cena emisní povolenky kolísá, nyní se pohybuje okolo 85 eur (2075 korun). V únoru letošního roku překonala cena povolenky poprvé hranici 100 eur.
Autor a zdroj: ČTK
Říj 4, 2023 | Ochrana životního prostředí
Zrušení kompenzace obcím na území národních parků nebude podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) znamenat vůbec nic, byla to historická záležitost, která nemá podklad v legislativě. Dotační programy ministerstva životního prostředí by se měly podle návrhu ministerstva financí snížit o 65,6 milionu korun. Starosta Malé Úpy Karel Engliš, jehož obec leží v Krkonošském národním parku, považuje zrušení kompenzace obcím za krok špatným směrem.
Škrty se týkají i dotace pro zoologické zahrady nebo programů zvláště chráněné krajiny a obnovy přirozených funkcí krajiny. Kompenzace obcím na území národních parků se ruší bez náhrady, na jiné dotace se ministerstvu podařilo získat prostředky z Evropské unie.
„Ne že bychom se nezaměřovali na zvláště chráněné území, ale ty finanční prostředky jsou teď hrazené z Národního plánu obnovy, to znamená z evropských prostředků. Proto teď není vhodné a relevantní, aby byly hrazené ze státních prostředků. Neznamená to, že by se ministerstvo životního prostředí nezaměřovalo na zvláště chráněná území, jenom prostě tyto finanční zdroje jsme našli v evropských penězích, což také byl náš cíl minimalizovat státní prostředky a maximalizovat evropské finanční prostředky,“ řekl Hladík.
Zrušení kompenzace obcím na území národních parků je krok špatným směrem, řekl starosta Malé Úpy na Trutnovsku Karel Engliš (PRO Malou Úpu). „„Stát by měl správně, stejně jako jakýkoliv jiný vlastník pozemků či lesa, platit daň z nemovitých věcí, která je stoprocentním příjmem obcí. Je ale bohužel zákonem z této povinnosti osvobozen,“ uvedl Engliš. Horské středisko Malá Úpa se 156 obyvateli leží na území Krkonošského národního parku ve východní části hor.
Dotace pro zoologické zahrady se snižují o deset milionů korun. „Historicky podporovalo ministerstvo životního prostředí zoo výší 20 milionů korun, a to na záchranné programy. To znamená, dále budeme zoo podporovat, ale už v mnohem menší míře,“ řekl Hladík. Záchranné programy jsou určeny pro druhy, u kterých hrozí vysoké riziko vyhynutí. Takových programů je podle Hladíka v Česku celá řada, například záchrana koně Převalského.
Škrtání dotací je součástí vládní snahy o konsolidaci veřejných financí, celkem se dotační programy proti letošku omezí o 84,1 miliardy korun. Společně s balíčkem, který je ve Sněmovně před závěrečným schvalováním a který zvyšuje některé daně, by podle ministerstva financí tato opatření měla přispět ke zlepšení salda státního rozpočtu o zhruba 97 miliard korun v příštím roce. Vzhledem k růstu jiných výdajů se ale schodek rozpočtu nezlepší o celou tuto částku. Zatímco pro letošek vláda očekává hospodaření se schodkem 295 miliard korun, vládní návrh rozpočtu na příští rok má deficit 252 miliard korun.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Zář 29, 2023 | Ochrana životního prostředí
Kroměřížská radnice usiluje o posudek vlivu na životní prostředí, takzvané stanovisko EIA, týkající se dalšího zavážení dobývacího prostoru někdejší cihelny v místní části Vážany. Společnost Biotrend Morava plánuje dokončení rekultivace cihelny, jehož výsledkem by měla být proměna vytěženého ložiska hlíny na park se zelení. Zahrnuje to navezení dalšího více než milionu tun zeminy, kamení, hlušiny a cihel. Krajský úřad ve zjišťovacím řízení rozhodl, že záměr není nutné posuzovat podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Radní Kroměříže se ale rozhodli proti tomu odvolat, uvedl v tiskové zprávě mluvčí radnice Jan Vondrášek.
„Je nám jasné, že rekultivaci cihelny je třeba dokončit. Posouzení vlivu na životní prostředí je však podle nás nezbytné zejména s ohledem na dopravní zátěž, hluk a prašnost,“ uvedl kroměřížský starosta Tomáš Opatrný (ANO).
Společnost Biotrend Morava chce dokončit pokračující první etapu sanace a likvidace vytěženého ložiska a na ni navázat druhou etapou. Ročně by podle zástupců radnice do cihelny chtěla navézt maximálně 440.000 tun materiálu, projektovaná denní kapacita zařízení činí 2000 tun. Zeminu, kamení, hlušinu a cihly by měla navážet nákladní auta. „Klíčové je stanovení trasy, kudy nákladní automobily budou jezdit. Chceme s majitelem důlních práv jednat o odvedení této dopravy mimo centrum města s využitím zpevněných polních cest umožňujících napojení na dálnici,“ doplnil Opatrný.
Báňský úřad rozhodl o povolení hornické činnosti v cihelně v roce 2001, kdy povolil její zavážení zeminou, kamením a hlušinou. Nyní Biotrend Morava k těmto materiálům navrhuje doplnit i cihlu. Městský úřad ve svém stanovisku ke zjišťovacímu řízení, které zpracovala ekoložka města Marcela Čekalová, požaduje z tohoto důvodu transparentní kontrolu naváženého materiálu. Lidé i vedení města se totiž opakovaně postavili proti pokusům zavážet cihelnu látkami, které by mohly negativně působit na životní prostředí.
V severovýchodní části dobývacího prostoru, tedy ve směru na sídliště Zachar, se navíc nachází bývalá skládka komunálního odpadu. „Pata skládky je přitom v kontaktu s důlní vodou, která vyplňuje nejhlubší partie těžební jámy. Před jejich zavážením bude nutné tuto důlní vodu odčerpat. Záměr počítá s rozdělením laguny na tři části hrázemi a s postupným odváděním důlních vod. Podle ekoložky města je kvůli tomu nutné posoudit skutečnou propustnost potoka Zacharka i vliv čerpání důlních vod na hladinu podzemní vody v okolí,“ uvedl Vondrášek.
Těžba ve vážanské cihelně skončila v roce 1996. Cílem rekultivace prostoru těžební jámy, kterou povolil báňský úřad, je jeho úprava na park s jezírkem. Vzniknout by mělo v severní části areálu bývalého hliniště.
Autor: Kroměříž
Zdroj: ČTK
Zář 20, 2023 | Ochrana životního prostředí
V Ústeckém kraji zatím žadatelé o evropské dotace z operačního programu Spravedlivá transformace do výzev podali projekty za 3,4 miliardy korun. Celkově se v kraji v programu rozdělí přes 15 miliard korun, polovina připadne na individuální strategické projekty. Uvedl to po jednání vlády v Kadani premiér Petr Fiala (ODS).
Program ministerstva životního prostředí má mezi lety 2021 a 2027 pomoci s přeměnou tří uhelných krajů v Česku, kromě Ústeckého také Karlovarského a Moravskoslezského kraje. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) dnes vládu informoval o průběhu podávání projektů do vypsaných výzev a o přípravě plánovaných individuálních strategických projektů v kraji, na které má být použita polovina z celkové částky.
Přímo v Kadani byly podle Hladíka zatím předloženy dva projekty do výzvy Konektivita škol, žadateli jsou Gymnázium Kadaň a Střední průmyslová škola stavební a Obchodní akademie v Kadani. Konektivita škol je jednou z deseti výzev vypsaných pro Ústecký kraj, podpořit má projekty zaměřené na vybudování vnitřní sítě a zkvalitnění připojení internetu na středních školách. Další výzvy pro kraj se zaměřují například na modernizaci infrastruktury nebo obnovu přírody a krajiny. Vyhlášení dalších výzev ministerstvo předpokládá do konce roku.
Jedna z výzev finančně podpoří individuální strategické projekty. Podle Hladíka bude v Ústeckém kraji těchto komplexních projektů devět, dvě žádosti už jsou podané. „První projekt Transformačního centra Ústeckého kraje se zaměří na oblasti jako digitalizace, inovace, energetika či péče o krajinu a současně nabídne prostor pro setkávání odborníků a coworking. Druhý projekt Synergis chce zkoumat nové zdroje energie, jako je třeba geotermální, či výrobu zeleného vodíku, a jejich zapojení do energetického mixu,“ uvedl.
Předložení třetího strategického projektu očekává Hladík během září. Jednat se bude o projekt s názvem Region univerzitě, univerzita regionu, který se zaměřuje na odstranění dosavadních bariér rozvoje kraje a měl by investovat do lidského kapitálu, know-how, talentů a rozvoje kreativity. „Předložení zbývajících šesti strategických projektů kraje očekáváme během podzimu, nejpozději do konce roku 2023, kdy výzva pro předkládání žádostí těchto komplexních projektů končí,“ doplnil ministr.
Operační program Spravedlivá transformace má podpořit výzkum a inovace v regionu, digitalizaci, čistou energii a energetické úspory nebo rekvalifikaci pracovníků. O dotace mohou žádat například jednotlivé obce, školy, neziskové organizace nebo malé a střední podniky. Program má pomoci regionům ovlivněným dopadem odklonu od uhlí a přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku. Kromě Ústeckého kraje je určen také na podporu transformace Karlovarského a Moravskoslezského kraje. Celkem má být mezi kraje rozděleno zhruba 40 miliard korun.
Autor a zdroj: ČTK
Zář 19, 2023 | Ochrana životního prostředí
Státní fond životního prostředí (SFŽP) ode dneška začíná po letní přestávce přijímat žádosti o dotace z programu Nová zelená úsporám (NZÚ). O peníze mohou žádat vlastníci bytových domů. Od 26. září budou moci žádat o dotace i majitelé rodinných domů v podprogramu Oprav dům po babičce. Peníze půjdou z Modernizačního fondu, který čerpá finance z výnosů emisních povolenek. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se sjednotila administrativa a v programu Oprav dům po babičce přibyl majetkový test.
Standardní program Nová zelená úsporám podporuje všechny kategorie zateplování, je tedy možné žádat o dotaci i na základní či dílčí zateplení. Na rozdíl od programu Oprav dům po babičce získají lidé peníze až po realizaci opatření. U obou podpor na rodinné domy platí, že domácnosti mohou získat bonusy pro znevýhodněné regiony, stejně jako bonusy za kombinace opatření. O dotace z programu NZÚ Light pro seniory a nízkopříjmové domácnosti bylo možno žádat i přes prázdniny.
Dotace na zateplení u bytových domů se liší podle typu žadatele. O peníze mohou žádat osoby, společenstva vlastníků jednotek (SVJ), bytová družstva nebo obce. Pro fyzické osoby a obce platí, že dostanou peníze zpětně, zatímco SVJ a družstva je získají předem. V případě společenstev vlastníků jednotek a bytových družstev mají žadatelé nárok na bonus za nízkopříjmové domácnosti. V žádosti musí doložit, kolik nízkopříjmových domácností se v domě nachází, za každou vzniká nárok na bonus až 150.000 korun.
U programu Oprav dům po babičce nesmí domácnost vlastnit žádnou další nemovitost určenou pro bydlení, tedy byt či dům. Může ale mít polnosti a lesy. Zároveň všichni členové domácnosti musí mít v podpořené nemovitosti trvalý pobyt a využívat ji k bydlení po dobu deseti let od dokončení projektu. Toto omezení se nevztahuje na děti, které se v dané době osamostatní. Na komplexní zateplení je možné přes program získat až jeden milion korun, u menších rekonstrukcí, jako jsou například výměna oken a dveří, zateplení fasády, střechy, stropu či podlahy, lze zažádat maximálně o 150.000 korun. Dotace ale nesmí přesáhnout více než polovinu realizačních výdajů.
Prostřednictvím programu Oprav dům po babičce rozdělí stát mezi žadatele 40 miliard korun. Od ledna také podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) bude ve verzi programu možnost požádat o výhodný úvěr od stavebních spořitelen.
Autor: SFŽP
Zdroj: ČTK
Zář 15, 2023 | Aktuality, Ochrana životního prostředí
Státní fond životního prostředí ČR přináší nové číslo časopisu Priorita. Určitě si nezapomeňte nalistovat zajímavé články:
- Jak se nespálit při výběru kamen a solárních kolektorů
- Budeme do roku 2050 žít v klimaticky neutrálním prostředí?
- Ve finále ocenění Adapterra Awards soutěží 21 nejlepších projektů
- Pražské vodárenské budovy osadí fotovoltaickými elektrárnami
- Teplárna v Plané přešla z uhlí na štěpku
- Na Šumavě se pracuje na obnově dalších rašelinišť a pramenišť
- Lützerath – příběh prohrané bitvy
- Díky digitalizaci je módní průmysl šetrnější vůči životnímu prostředí
Celé číslo najdete ZDE.
Autor: SFŽP
Zář 13, 2023 | Ochrana životního prostředí
Ostravská zoologická zahrada připravuje šestidílný dokumentární cyklus Na chvíli na Zemi. Jeho cílem je ukázat význam a úlohu zoo při ochraně přírody. Dokončení cyklu je v plánu do konce letošního roku. Nyní se jedná o možné distribuci. Novinářům to dnes sdělili tvůrci série.
„V průběhu času se setkáváme s velmi obtížnými a komplikovanými tématy, která je složité komunikovat s veřejností. Hledali jsme platformu, jak komplexně vysvětlit roli ochrany přírody a roli zoologické zahrady. Film se ukázal jako naprosto skvělá cesta,“ řekl ředitel zahrady Jiří Novák.
Jednotlivé díly budou trvat necelou půlhodinu a umožní divákovi nahlédnout nejen do zákulisí chovu ohrožených zvířat, ale zavedou ho také na místa vzdálená tisíce kilometrů od Ostravy. Cyklus přiblíží například záchranu mořských želv i Indonésii, korálovou školku na Filipínách nebo pomoc zoo při ochraně vzácného langura indočínského ve Vietnamu.
Dokumentárním cyklem provází František Příbrský, který je koordinátorem mezinárodních ochranářských projektů Zoo Ostrava a také autorem námětu vznikajícího dokumentárního cyklu. Ochránce zvířat se podílel například na zatčení několika pašeráků v Indonésii a na Filipínách. Je zakladatelem záchranného programu The Kukang Rescue Program, který je zaměřený na potírání nelegálního obchodu se zvířaty a ochranu outloňů na Sumatře.
„Cílem seriálu je ukázat veřejnosti, jak se zoologické zahrady za poslední roky změnily a jaká je jejich role v ochraně přírody, ať už ve svém areálu nebo v zahraničí. To považujeme za klíčové, protože pořád vnímáme, že veřejnost to nechápe. Pořád vidí zoo hlavně jako místo, kam se mohou jít podívat na zvířata a tam to končí. Jsem přesvědčen, že seriál je výjimečný, protože do dnešní doby vznikaly seriály, které se buď zabývaly zoologickou zahradou, nebo naopak popisovaly přírodu a projekt ochrany přírody v terénu,“ řekl Příbrský. Podle něj seriál obojí propojí, částečně se tak odehrává v zahradě a částečně přímo v místech ochranářských projektů.
Autoři se nyní snaží vyjednat promítání seriálu v některé z televizí, v budoucnu by se mohl objevit i na nějaké on-line platformě. Jedná se také o možném promítání pro školy. „Snažili jsme se vybrat projekty tak, abychom pokryli portfolio aktivit. Určitě máme našlápnuto i na další díly, už nyní máme materiály na případné pokračování. Pokud seriál bude mít úspěch, tak se určitě nabízí, že by mohlo vzniknout i pokračování,“ doplnil Příbrský.
Autor: Zoo Ostrava
Zdroj: ČTK
Zář 7, 2023 | Ochrana životního prostředí
Ochránci přírody na Vysočině natočili dokument o působení bobrů, kteří se do tohoto území vrátili po dvou stoletích. Chtěli ukázat bobry v jiném světle, aby je lidé nevnímali jen jako problém. Ve filmu přibližují velký význam bobřích mokřadů pro jiné druhy živočichů i pro krajinu, která poslední dobou trpí suchem. Třináctiminutový snímek Bobr – škůdce nebo pomocník? bude po dnešní premiéře ve vzdělávacím centru jihlavské zoo volně přístupný na videokanálu YouTube.
Snímek vytvořili lidé ze Správy CHKO Žďárské vrchy, která je regionálním pracovištěm Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, s přispěním dalších ochránců přírody v kraji. Natáčeli bobry volně žijící na Vysočině. „Očekáváme, že by to mohlo pomoci vidět toho bobra příznivěji, než jak je dosud vnímaný,“ řekl ředitel správy CHKO Václav Hlaváč.
Bobři jsou největšími evropskými hlodavci, kdysi byli vyhubení lovem. Na Vysočinu se začali vracet v posledních 25 letech. Postupovali z povodí Moravy, teď už se vyjma částí Pelhřimovska vyskytují na území celého kraje. „Tím, že kácí stromy, byl návrat bobra velmi nápadný, lidé si toho začali všímat,“ řekl Hlaváč. Dodal, že o bobrech se ve veřejnosti většinou mluvilo jen kvůli problémům, bobří mokřady přitom mají velký přínos pro krajinu.
Jak ukazuje dokument, mokřady vzniklé díky bobřím hrázím poskytují zázemí řadě vzácných živočišných druhů, ptáků i obojživelníků. Je to vhodné prostředí pro rozmnožování mnoha druhů ryb. Bobří mokřady pomáhají udržovat vodu v krajině, čistit ji a zachycovat splaveniny z polí. Bobři ale také kácejí stromy, mohou způsobit zaplavení železničních či silničních propustků nebo polí, norami mohou narušit hráze rybníků.
Jsou území, kde se bobři musí nějak usměrňovat, a jsou také území, kde objektivně být nemůžou, uvedl Hlaváč. „Tam je jasné, že se musí povolovat třeba i odstraňování hrází a nějak eliminovat jejich činnost, pokud to zaplavuje silnice nebo nějakou veřejnou infrastrukturu,“ řekl. Na druhou stranu jsou místa, kde už bobří mokřady fungují celkem bez potíží. Uvedl, že jde především o hospodářsky obtížně využitelné plochy, například úzké údolní nivy mezi lesy.
Každé území má nějakého majitele. „Myslím si, že je třeba najít systém, kdy vlastníci budou nějak kompenzovaní za to, že ty pozemky nemohou hospodářsky využívat,“ uvedl Hlaváč. Další možností by mohlo být takové pozemky s mokřady vykupovat, například pozemkovými spolky. „Tím filmem jsme měli i trochu na mysli, aby se ten problém začal vážněji řešit,“ řekl. Dokument vznikal rok a půl.
Autor: CHKO Žďárské vrchy
Zdroj: ČTK
