Dub 14, 2023 | Ochrana životního prostředí
Organizace Greenpeace se odvolala proti rozhodnutí, které umožňuje prodloužit těžbu v dole Bílina na Teplicku do roku 2035. Organizace o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Povolení těžit o pět let déle než dosud vydal v březnu Obvodní báňský úřad v Mostě pro společnost Severočeské doly, kterou ovládá skupina ČEZ. Podle Greenpeace v rozhodnutí chybí navazující a smysluplný plán na rekultivaci území po těžbě či posouzení negativních vlivů spálení bílinského uhlí na klima.
V rozhodnutí báňského úřadu jsou podle Greenpeace pochybení. Přestože těžba má skončit v roce 2035, schválený plán rekultivací podle organizace počítá s tím, že se bude těžit déle a na větší ploše a rekultivovat se bude až v roce 2055. Organizace se domnívá, že na základě takto povoleného záměru by mohla těžební společnost tvrdit, že nabyla legitimní očekávání k pokračování těžby i v letech 2035 až 2055 a požadovat od státu odškodné za neuskutečněnou těžbu. „Podobným způsobem argumentují těžební firmy v Německu, které dostávají za dřívější uzavírání dolů finanční kompenzace ve výši několika miliard eur,“ uvedla organizace.
Greenpeace také upozorňuje na to, že těžba v dole je limitována pouze vymezením plochy, na které je možná. Pokud by těžaři pomaleji těžili, mohla by hornická činnost v území pokračovat i po 2035. Organizace rovněž dlouhodobě kritizuje to, že úřady při rozhodování o prodloužení těžby neřeší negativní vliv, které by mělo spálení vytěženého uhlí na klima.
„Vláda přitom tento týden schválila východiska pro Státní energetickou koncepci, ve které si jako jeden ze strategických cílů vytyčila zcela utlumit využití uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033,“ uvedl Jaroslav Bican, koordinátor energetické kampaně Greenpeace ČR.
Podle ministerstva průmyslu a obchodu ovšem prodloužení těžby není v rozporu s vládním plánem pro odklon od uhlí do roku 2033. Ten směřuje k zastavení spalování uhlí, například při výrobě elektřiny. Nevztahuje se ale na těžbu, která může vést například k prodeji uhlí na trhu.
S pokračováním hornické činnosti do roku 2035 souhlasili loni zastupitelé Mostu a dalších dotčených obcí. Záměr počítá s vytěžením téměř 150 milionů tun hnědého uhlí. Těžbu hnědého uhlí za současnými limity schválila vláda v roce 2015.
Ministerstvo životního prostředí vydalo v roce 2019 kladný posudek vlivu těžby plánované do roku 2035 na životní prostředí (EIA), doly musí splnit několik podmínek. Odstup od zastavěných území obcí má být 500 metrů.
Severočeské doly mají aktuálně povoleno těžit do roku 2030. Za limity je území o rozloze 5,5 kilometru čtverečních. Proti pokračování těžby uhlí za povolenými limity jsou dlouhodobě ekologické organizace.
Autor: Greenpeace
Zdroj: ČTK
Dub 13, 2023 | Ochrana životního prostředí
Ornitologové žádají lidi, aby neničili a neshazovali hnízda jiřiček a vlaštovek, které se v tomto období vracejí do Česka ze svých zimovišť v Africe. Shazování hnízd s vejci a mláďaty, s kterým se ornitologové každoročně setkávají, je v rozporu se zákonem o ochraně přírody.
Jiřičky i vlaštovky se podle ornitologů zpravidla vracejí na místo, kde se narodily. „Především jiřičky jsou na svá hnízdiště silně vázané. Celé generace obývají tentýž objekt po desítky let,“ řekl Lukáš Viktora, odborník České společnosti ornitologické (ČSO) na ochranu ptáků v zástavbě. Podle něj si oba druhy staví hnízda prakticky výhradně na lidských stavbách. Vlaštovky uvnitř, nejčastěji ve stodolách, dílnách, garážích, průmyslových halách, průjezdech či zemědělských objektech a stájích. Jiřičky naopak na vnějších zdech budov, nejčastěji pod římsami, v okenních nikách nebo v zapuštěných lodžiích.
Ornitologové se ale každoročně setkávají s případy, kdy se lidé snaží ptákům v hnízdění bránit například tím, že umisťují překážky do oken včetně bodců proti holubům. „Jenže pro jiřičky mohou paradoxně sloužit jako opora hnízda. Problém je, že bodce, kovové i plastové, mohou ptáky zraňovat či zabít,“ vysvětlil Viktora. Vlaštovkám zase někteří lidé bránit vletět do budovy, v které mají hnízdiště. „Setkáváme se i s případy, kdy lidé shazují hnízda s vejci i mláďaty, což je zcela nepochopitelný a barbarský čin. Navíc v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny,“ doplnil Viktora. Pro jiřičky to může znamenat konec sezóny, jiné místo k hnízdění už si nezvládnou najít.
Lidem, kteří se obávají trusu pod hnízdem, ornitologové radí umístit pod hnízdo podložku, která trus zachytí. Pokud chce někdo jiřičkám a vlaštovkám se stavbou hnízda pomoci, může jim na zahradě připravit nádobu s hlínou, kterou zalije vodou, radí Gabriela Dobruská, která se v ČSO věnuje vzdělávání. Oba druhy totiž potřebují na stavbu bláto.
Vlaštovky a jiřičky jsou považovány za tradičního posla jara. Když krmí mláďata, uloví jeden pták denně stovky mšic, muchniček, komárů a dalšího drobného dvoukřídlého hmyzu.
Autor: ČSO
Zdroj: ČTK
Dub 11, 2023 | Ochrana životního prostředí
Česko je schopné do roku 2030 zdvojnásobit podíl obnovitelné energie na spotřebě a zvýšit ho tak na 33 procent. Může k tomu přispět zejména sluneční a větrná energie a zvýšení energetické účinnosti. Vyplývá to ze studie, která vznikla ve spolupráci expertních týmů Fakta o klimatu a Frank Bold.
Tým analytiků a expertů Fakta o klimatu usiluje o věcnou a na ověřených datech založenou diskusi o klimatických změnách, expertní skupina Frank Bold poskytuje právní expertizy a také poradenství pro energetiku a zelené finance. „Z naší studie vyplývá, že dokážeme do roku 2030 získávat z obnovitelných zdrojů celou třetinu naší spotřeby. K tomu nám pomohou úspory a biomasa, ale především rozvoj obnovitelné energie ze slunce a větru. Fotovoltaika zažívá v posledním roce velký rozmach. Jak ale ukazují naše data, je potřeba podobně nastartovat i rozvoj energie větrné,“ uvedl Jan Krčál z Fakt o klimatu.
Krčál i další spoluautorka studie Laura Otýpková z Frank Bold poukázali na to, že invaze Ruska na Ukrajinu posílila tlak na transformaci evropské energetiky k ekologickým zdrojům a také snahy Evropské unie o snižování emisí skleníkových plynů. Legislativa v Česku už podle Otýpkové usnadnila pořízení solárních elektráren na střechy domů. „Čekají na nás ale další úkoly – vláda si musí stanovit ambiciózní cíl pro rozvoj obnovitelných zdrojů ve svých strategických dokumentech. K jeho naplnění budou potřeba další legislativní změny – otevření energetického trhu novým hráčům a zavedení chytrých řešení v měření i optimalizaci spotřeby a výroby,“ dodala.
Hlavními překážkami pro rychlý rozvoj energie z větru a slunce v Česku je podle Otýpkové vedle legislativy také dostupnost přenosové a distribuční infrastruktury. Přitom právě solární a větrná energie by měla podle studie ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie přispět nejvýrazněji. Podíl je nyní asi 17 procent, naprostá většina této energie pochází z různých forem biomasy. Energie ze slunce a větru může podle studie do roku 2030 zvýšit podíl obnovitelné energie v Česku o 6,2procentního bodu.
Dalších 5,8procentního bodu dokáže Česko získat zvýšením energetické účinnosti, tedy hlavně zateplováním, výrazně vyšším využitím tepelných čerpadel a rozvojem elektromobility, uvádí studie. Počítá také s tím, že dalším rozvojem využívání udržitelné biomasy, včetně cíleně pěstované biomasy, je možné podíl obnovitelné energie v Česku zvýšit do roku 2030 o čtyři procentní body.
Evropská unie by měla v roce 2030 podle březnové dohody členských států a Evropského parlamentu produkovat z obnovitelných zdrojů 42,5 procenta celkové spotřeby energie. Dohoda zvýšila předchozí závazek, který byl 32 procent. Závazek se týká unie jako celku, řada členských zemí včetně Česka má národní cíle výrazně níže. Aktualizace plánu odrážející březnovou dohodu se v Česku připravuje.
Autor: Jan Krčál (Fakta o klimatu)
Zdroj: ČTK
Dub 4, 2023 | Ochrana životního prostředí
Životní prostředí v České republice zůstává jedno z nejhorších v Evropské unii. Česku patří v této oblasti v letošním ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví 22. místo z 27 členských států, oproti loňsku si polepšilo o jednu příčku. Zemi se sice podařilo mírně zvýšit podíl recyklovaného odpadu, čím dál víc ale zaostává v omezování emisí. Nejhoršího výsledku ze všech států unie dosáhlo Česko stejně jako minulý rok v podílu půdy postižené suchem, vyplývá z dnes zveřejněných výsledků.
Index, který je společným projektem iniciativy Evropa v datech a České spořitelny, hodnotil stav životního prostředí podle 14 indikátorů. Česko se v konečném hodnocení umístilo šesté od konce. Hůře dopadlo pouze Nizozemsko, Irsko, Řecko, Lucembursko a Kypr. Naopak v čele žebříčku je stejně jako před rokem Švédsko, následované Portugalskem a Francií.
Česko podle indexu stále pokulhává v omezování emisí skleníkových plynů, kde nedosahuje ani na unijní průměr. Jen tuzemský průmysl jich ročně vyprodukuje 1932 kilogramů na obyvatele, což je meziroční nárůst zhruba o 11 procent. Loni Česku v tomto ohledu náleželo 17. místo, letos se zařadilo na 19. příčku. Jednou z příčin nadprůměrných emisí je podle analýzy skutečnost, že česká ekonomika patří mezi energeticky nejnáročnější ekonomiky v EU.
„Hlavní příčinou zvýšení emisí v průmyslu je návrat na úroveň průmyslové výroby před covidovou pandemií. K největšímu meziročnímu nárůstu došlo v odvětvích chemického průmyslu a zpracování kovů. Za přibližně 40 procent emisí skleníkových plynů v ČR ale stojí spalování uhlí,“ komentovala výsledky analýzy mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková. Rychlá dekarbonizace energetiky v souladu s cílem ukončení využívání uhlí do roku 2033 představuje největší příležitost pro snižování emisí, dodala.
Kvůli nadprůměrně vysokým emisím zemře v Česku podle mezinárodních studií ročně 3200 lidí. V přepočtu na obyvatele se jedná v rámci unijní sedmadvacítky o 21. nejvyšší hodnotu.
Oproti minulému roku se Česko zhoršilo v produkci odpadu, zlepšilo se v jeho recyklaci. Podíl odpadů, které se povede znovu využít, v ČR meziročně vzrostl o tři procentní body na 43 procent. Republika si tak v tomto indikátoru polepšila o šest příček na 13. místo. Za tímto posunem stojí podle analýzy zřejmě efektivnější vybírání bioodpadu.
Samotná recyklace nicméně podle odborníků není řešením, efektivnější je snižovat množství produkovaného odpadu. Z tohoto hlediska si ale Česko naopak pohoršilo. Na jednoho obyvatele nyní připadá 570 kilogramů odpadu ročně, což odpovídá meziročnímu růstu o 12 procent. Například v produkci elektroodpadu je na tom ale ČR lépe než mnohé evropské země, které se v celkovém pilíři stavu životního prostředí umístily lépe.
Podle indexu má Česko stejně jako loni nejvyšší podíl půdy postižené suchem v celé evropské sedmadvacítce, dosahuje 16 procent. Nedostatek vláhy spolu s vlnami extrémních veder se projevuje i ve stavu lesů a jejich klesající schopnosti snižovat množství oxidu uhličitého v ovzduší, konstatovali autoři analýzy.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Dub 4, 2023 | Ochrana životního prostředí
CHKO Český ráj chce zakázat používání dronů kolem hradu Trosky každoročně od začátku ledna do konce června. Při hnízdění ruší kriticky ohrožené sokoly stěhovavé, kteří jsou symbolem Českého ráje. Na vydání opatření se pracuje. Platit začne nejdřív od příštího roku, řekla mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Karolína Šůlová. Dravci se do lokality vrátili v roce 2019, jejich pokusy o vyvedení mláďat zatím nebyly úspěšné. Ochránci přírody se domnívají, že jedním z hlavních důvodů jsou právě každodenní přelety dronů nad Troskami.
Cílem je zakázat používat letadla bez pilota a jejich modely na území přírodní památky Trosky a v okruhu 300 metrů. Ochránci přírody na majitele dronů apelují, aby je do vzduchu v okolí hradu nevypouštěli v jarním období už ani letos.
„Zejména na počátku hnízdění jsou samice sokolů velmi citlivé. Vadí jim především pohyb nad hnízdem nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Pokud jsou vyrušeny, mnohdy hnízdo opustí. Hrozí pak zastydnutí vajec či úhyn mláďat hladem. To se stalo i sokolímu páru na Troskách před dvěma lety. Žádáme proto všechny milovníky létání s drony, aby svou zálibu provozovali někde jinde. Dejme sokolům šanci,“ uvedl v tiskové zprávě Jiří Klápště z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Sokoli stěhovaví na Troskách naposledy úspěšně zahnízdili v roce 1957. Tito kriticky ohrožení dravci se do lokality vrátili v roce 2019, zatím ale byly jejich pokusy o vyvedení mláďat neúspěšné. Ochránci přírody se domnívají, že jedním z hlavních důvodů je pravděpodobně právě rušení drony. Jejich přelety nad Troskami jsou totiž téměř každodenní záležitostí.
Sokoli v současné době kromě Českého ráje hnízdí v České republice na více místech. Jednou z nejvýznamnějších sokolích oblastí jsou Jeseníky, dalšími jsou například České středohoří, České Švýcarsko či Moravský kras.
Sokol stěhovavý je nejrychlejší dravec na světě, který je velký zhruba jako vrána. Vhodné místo pro hnízdění, na které se v optimálním případě vrací celý život, vybírá samice. Zpravidla volí místa ve skalnatých a horských oblastech, kde preferuje římsy či otvory ve vysokých skalních stěnách, nepohrdne však třeba ani starou hradní věží. Ve druhé polovině minulého století počty sokolů výrazně klesly, především kvůli ztrátě vhodných hnízdišť, pronásledování člověkem a používání chemických látek, zejména pesticidů v zemědělství. Ty se přes potravní řetězec dostávaly až do vajec. Přestože počet sokolů v ČR stoupá, stále patří mezi kriticky ohrožené druhy.
Autor: AOPK ČR
Zdroj: ČTK
Bře 31, 2023 | Ochrana životního prostředí
Soustava sedmi tůní, která zadrží vodu, ale také místa ke sportování a odpočinku, by měla vzniknout v areálu Srnčí důl v Jablonci nad Nisou. Na projekt zhruba za milion korun získal spolek Milujeme Jizerky po 400.000 korunách od města Jablonec nad Nisou a z dotačního programu Libereckého kraje. Cílem je zadržet dešťové vody v soustavě sedmi zasakovacích tůní, zvýšit biodiverzitu a zlepšit biologickou stabilitu území, řekla mluvčí magistrátu Jana Fričová.
Vedle vytvoření sítě tůní plánuje spolek ve spodní části areálu umístění laviček a informačních tabulí, v plánu je také workoutové hřiště. „Chceme, aby oblast Srnčího dolu byla znovu přístupným a příjemným místem pro lidi, kteří si sem půjdou třeba zasportovat nebo užít hezké odpoledne v přírodě,“ doplnil za spolek jeden z jeho zakladatelů Daniel Honzig. Cílem podobných projektů je ale podle něj také zmírnění rizika záplav v obydlených oblastech v podhůří Jizerských hor.
Spolek Milujeme Jizerky založili dva jablonečtí rodáci Stanislav Dubský a Daniel Honzig, které spojila láska k přírodě a Jizerským horám. Cílem spolku je snaha o zachování krás Jizerských hor pro další generace a propojení lidí s přírodou. Spolek se zaměřuje na realizaci projektů na zadržení vody v krajině – od sázení stromků až po rekultivaci prostorů poškozených těžkou lesní technikou. Za dobu svého působení se už členům spolku a dobrovolníkům podařilo vysázet přes 3000 stromů v Jizerských horách a jejich podhůří.
Díky spolku vznikla edukační stezka v Hejnicích, v oblasti Kateřinek se podařilo zrekultivovat bezmála kilometr dlouhou přibližovací linku, po níž se v minulosti pohybovala těžká technika při těžbě dřeva, a přilehlé vytěžené holiny. Díky rozrušení terénu teď lokalita dokáže zadržet až čtyři miliony litrů dešťové vody ročně a významně tak pomáhá v boji se suchem. Dubský a Honzig se také snaží poučit návštěvníky hor o výhodách udržitelného turismu a pomáhají s úklidem v přírodě. Každoročně také pořádají takzvané Dobrotýdny, při nichž se už podařilo získat přes 150.000 korun pro handicapované.
Autor: Jablonec nad Nisou
Zdroj: ČTK
Bře 31, 2023 | Ochrana životního prostředí
Opozice a koalice ve Středočeském kraji se přou kvůli ekologickým škodám v Milovicích na Nymbursku, obě strany se vzájemně obviňují. Podle ANO vedení kraje o stavu demolic a nakládání se sutí vědělo. Hejtmanka Petra Pecková (STAN) nařčení odmítla. Hnutí se podle ní snaží na koalici přehodit problém, který vznikl za jeho vedení. Radní pro majetek Libor Lesák (ODS) podotkl, že ANO bylo v čele hejtmanství v letech 2016 až 2020 a za tu dobu nechalo spor s firmou RP Mladá vygradovat až do obžaloby.
Vyplývá to z vyjádření politiků zaslaných ČTK. Podle státního zástupce byl materiál ze zbouraných objektů po sovětské armádě nadrcen a rozvezen po celém areálu. Obsahoval přitom nebezpečný azbest. Případ prověřují kriminalisté pro podezření z neoprávněného nakládání s odpady a podvodu.
Podle serveru SeznamZprávy jsou mezi podezřelými středočeští úředníci i politici, kteří měli vyčištění vojenského prostoru na starosti. Někteří z nich přitom měli blízké vztahy s firmami, které se prací v Milovicích zúčastnily. „Prověřování je tak zaměřeno i na případný korupční rozměr celého případu,“ napsal soud podle serveru do příkazu k prohlídce.
Jedním z prověřovaných je podle SeznamZpráv bývalý radní za éry někdejší hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) a nyní opoziční zastupitel za ANO Robert Bezděk, který dojednával podmínky smlouvy o odstranění staveb. Klub ANO dnes jeho vinu odmítl. Připomněl, že finální smlouvu o vypořádání bezdůvodného obohacení a podmínek odstranění stavební suti se společností Mladá RP podepsala již Pecková. Suť měla být odstraněna do úrovně terénu a nerozdrcená přetěžena.
ANO míní, že zastupitelé za STAN a ODS na zastupitelstvu v lednu 2021 prokazatelně věděli, že subdodavatelé Mladé RP na betonové ploše letiště drtí materiál z demolic, který následně poskytují okolním obcím na opravu cest. „Nemůže být tedy sporu o tom, že tehdejší zástupci koalice Středočeského kraje museli prokazatelně vědět o stavu demolic jednotlivých objektů a způsobu, jakým bude naloženo se sutí, která demolicemi vznikne,“ uvedl klub ANO.
Pecková nařčení odmítla a označila za skandální, že se problém nedořešil za vlády ANO a že dohody o narovnání projednával radní pro zdravotnictví a bezpečnost Bezděk, ačkoliv to bylo mimo jeho gesci. Připomněla také, že kraji hrozila platba až 190 milionů korun. Policie podle ní prověřuje období před několika lety, kdy za odvoz nebezpečného odpadu podle smluv odpovídala RP Mladá. „Od roku 2020 území Milovic nemohlo být kontaminováno. Ve vojenském prostoru se nacházely od tohoto roku už jen dvě velké deponie, které kraj monitoroval i pomocí dronů,“ doplnila hejtmanka.
Radní pro majetek Libor Lesák (ODS) upřesnil, že RP Mladá budovy demolovala do roku 2014. V roce 2012 byla veškerá suť prodána této firmě za jednu korunu. RP Mladá měla zajistit likvidaci suti podle platné legislativy. „Hnutí ANO bylo ve vedení krajského úřadu v letech 2016 až 2020. Po dobu jejich působení ve vedení kraje nechali naopak celou situaci vygradovat až do obžaloby, kterou proti kraji vyvolala firma RP Mladá. Nám se podařilo po více než deseti letech soudních sporů situaci uklidnit a s firmou uzavřít finální dohodu,“ dodal Lesák.
Autor a zdroj: ČTK
Bře 30, 2023 | Ochrana životního prostředí
Z původně lokální proměny krajiny v okolí Broumova na Náchodsku, která dokáže mnohem lépe zadržet vodu a čelit dopadům klimatické změny, se stal tzv. Model Živá krajina, jenž se může uplatnit v celé republice. Předseda spolku Živá voda Jiří Malík usiluje o lepší vodní režim v krajině téměř dvě desetiletí. Od té doby vzniklo know-how, které mohou sdílet obce i jednotlivci a s pomocí konkrétního příkladu, jednotné metodiky i počítačového programu mapovat a navrhovat klimaticky odolnější krajinu, řekl Malík na konferenci Živá krajina pro jižní Moravu ve Křtinách na Blanensku.
Odborníci dlouhodobě poukazují na problémy české krajiny, která nedokáže zadržet vodu. Způsobené je to především stylem hospodaření na polích a v lesích v mnoha posledních desetiletích i zásahy, které měly v minulosti naopak za cíl z krajiny vodu odvést. Ve Zdoňově a Křinicích na Náchodsku by se mohla krajina už brzy reálně proměnit.
„Začali jsme dělat opatření, která nepotřebují stavební povolení. Státní fond životního prostředí nám také přispěl na projektovou dokumentaci, kterou projednáváme s klíčovými vlastníky a do konce června bychom měli mít stavební povolení. Věříme, že během roku začneme dělat všechno, aby na sebe jednotlivá opatření navazovala. Město a státní správa se změnami souhlasí, drobnější vlastníci půdy také, líbí se jim to. Trochu jsme se zasekli s jedním velkým vlastníkem. Uvidíme, jestli to dopadne, nebo ne,“ řekl Malík. Podle něj nejsou nyní dotační tituly nastavené tak, aby z toho měli zemědělci zřetelný prospěch, proto musí být pro změny dostatečně nadšení.
Spolek Živá voda postupně pracuje na tom, aby se podařilo ideálně proměnit českou krajinu jako jeden celek a aby vznikl komplexní plán adaptace pro celé území, a to jak pro volnou krajinu, tak pro zastavěná území. Mezi pět kroků, které k tomu mají vést, patří plošné navrácení území vodě, která jí dříve patřila, jde tedy p mokřady, meandrovité toky řek či údolnice v orné půdě. Dále jsou to opatření, která zajistí zvětšení objemu vody, kterou dokáže krajina zadržet. Dalším krokem je snížení rychlosti odtoku vody z krajiny, také zvýšení podílu zeleně v krajině. A posledním krokem je transformace lesnictví a zemědělství, aby se do půdy vrátil život a půda dokázala pojmout více vody.
Spolupracovníci se s podporou spolku pustili už do řady projektů, které jsou v různé fázi rozpracovanosti. Neustále přibývá vyškolených dobrovolníků, kteří se mohou stát koordinátory ve své obci či blízkém okolí. Podle Malíka lze Model Živá krajina postupně replikovat na území celého Česka a díky dobrovolníkům a počítačovému programu půjde o výrazně rychlejší a levnější cestu, než kdyby se na přípravě podílely specializované projekční firmy. „Studie proveditelnosti jsou rozpracované pro 3000 kilometrů čtverečních, hotové jsou pro 300 kilometrů,“ řekl Malík. Ideální je podle něj řešit komplexně území celého povodí o velikosti alespoň deseti až 20 kilometrů čtverečních. Mapu projektů i další informace o proměně krajiny lze najít na webu Společně proti suchu. Studie proveditelnosti slouží jako podklad pro jednání s obcemi, státní správou a vlastníky a také jako základ projektu.
K rychlosti sběru dat a tzv. konturování krajiny má přispět i dotace ministerstva životního prostředí, díky němuž může být v projektu využita umělá inteligence. „Bude konturovat krajinu, tedy vnášet do ní nové linie, na základě daných parametrů. Také umělou inteligenci učíme hledat meliorace na základě dálkového průzkumu země. A dobrovolníci nám mohou pomoct sbírat data o všech melioračních zařízeních, když je objeví v terénu. Odborníci pak obrovské množství dat mohou zpracovávat,“ řekl Malík. Podle něj může být při dostatečné výpočetní kapacitě celé Česko takto „nakonturované“ za deset let.
Bez adaptace krajiny na projevy klimatické změny lze podle odborníků očekávat čím dál vyšší škody v různých odvětvích. Zatím jsou vidět především v zemědělství či lesnictví, ale mohou mít velký dopad i na průmysl, na turismus a problémem může být samotná dostupnost pitné vody.
Autor: Spolek Živá voda
Zdroj: ČTK
Bře 28, 2023 | Ochrana životního prostředí
Chystaná Chráněná krajinná oblast (CHKO) Soutok u soutoku Moravy a Dyje na Břeclavsku by měla mít kolem 12.000 hektarů, předjednávají ji ochránci přírody. Obeslali obce s nabídkou setkání se zastupiteli. Za Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR o tom dnes informovala Karolína Šůlová. O záměru vyhlásit novou CHKO informoval na začátku března tehdy ještě náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Jde o území s největším komplexem lužních lesů ve střední Evropě.
Agentura začala z pověření ministerstva seznamovat obce, významné hospodářské subjekty, místní instituce a organizace s návrhem vymezení CHKO Soutok, její zonací a bližšími ochrannými podmínkami.
„Po padesáti letech snah, nejrůznějších výzev, petic, stanovisek, nekonečných jednání a diskusí byly nyní konečně zahájeny reálné kroky k zajištění územní ochrany oblasti soutoku Moravy a Dyje – mimořádně cenné krajiny mezinárodního významu. Pokud se podaří vyhlásit CHKO Soutok, bude odstraněn bezesporu největší dluh české státní ochrany přírody,“ uvedl ředitel sekce ochrany přírody a krajiny Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Pavel Pešout.
Cílem předjednání návrhu CHKO je shromáždit připomínky a podněty a zohlednit je tak, aby návrh měl co nejširší shodu v regionu ještě před zahájením oficiálního procesu vyhlašování ze strany ministerstva. CHKO vyhlašuje vláda, podle Hladíka by to „superrychle“ bylo ještě letos, reálně to vidí v polovině příštího roku. Chráněná krajinná oblast by měla vzniknout přibližně na 12.000 hektarech, kdy více než 90 procent lesů je ve vlastnictví státu. Do oblasti bude patřit zhruba desítka obcí.
„Řada schůzek již proběhla, nyní jsme obeslali všechny obce s nabídkou setkání se zastupiteli. Připravili jsme speciální webové stránky, kde se každý může s návrhem vymezení CHKO i její zonace seznámit v interaktivní mapové aplikaci. Je tu i návrh bližších ochranných podmínek a odpovědi na často kladené dotazy, které se v souvislosti s CHKO objevují. Web průběžně doplňujeme,“ uvedl Pešout.
V Česku je dosud 26 chráněných krajinných oblastí. Po větší ochraně lužních lesů v oblasti volají ochránci přírody několik desítek let, dodnes jsou tam ale jen dvě malé národní přírodní rezervace s lužními pralesy. Takzvaná Moravská Amazonie je největším zachovalým lužním komplexem v České republice. Mimo jiné jsou tam mohutné staré duby, kterých však podle vědců rychle ubývá. Podle nich mezi lety 1990 až 2009 ubyla v této oblasti více než polovina starých porostů. Lesy ČR kritiku odmítají, dnešní lužní lesy v oblasti jsou podle nich výsledkem více než třísetletého lesnického hospodaření.
Autor: CHKO
Zdroj: ČTK
Bře 23, 2023 | Ochrana životního prostředí
Členové záchranných stanic se dnes zaškolili v krmení netopýrů, kteří jsou po zimním spánku připraveni vrátit se zpátky do volné přírody. Do českých záchranných stanic se ročně dostanou stovky netopýrů, dnešní kurz měl proto za cíl záchranáře poučit o správné manipulaci s těmito zvířaty. Český svazu ochránců přírody (ČSOP) akci pořádal, účastnili se jí záchranáři z celé České republiky.
Podle Stýbla zachraňují stanice netopýry především na podzim, kdy je lidé najdou například ve skulinách domů či v dutinách stromů. V té době už je ale většinou příliš velká zima na to, aby mohli být vypuštěni zpátky do přírody. Záchranáři je tak podle Stýbla trochu vykrmí a uloží ke spánku, následně je na jaře, tedy právě v těchto dnech, vzbudí teplem.
„Teď přišlo jaro, je teplo, jsou i vhodné noční teploty pro vypouštění, takže netopýry připravujeme na vypuštění. Část z nich už jsme vypustili – ty, co byli v dobré kondici. Někteří byli příliš hubení, takže ti se musí ještě dokrmit. No a to se právě děje teď tady – pracovníci si mohou opravdu vyzkoušet, jak vypadá hubený netopýr, jak vypadá v docela dobré kondici, a jak rozkrmit hubeného netopýra, který vůbec neví, co se děje,“ sdělila odbornice Dagmar Cíglerová ze základní organizace ČSOP Nyctalus (ZO ČSOP Nyctalus).
Během školení drželi záchranáři netopýry v rukavicích a pinzetou je krmili moučnými červy. Odbornice Anna Bláhová ze ZO ČSOP Nyctalus vysvětlila, že pokud se organizace o netopýry stará déle, přimíchává jim do potravy také vitaminovou směs. „Vždycky je pro netopýry lepší, když odlétají a mají alespoň trošku něco v žaludku, než když si musí první co, honem nalovit, aby doplnili energii po zimě,“ nastínila Bláhová.
Během krmení se někteří netopýři zpočátku vztekali, jiní byli naopak celou dobu klidní. Stejně jako ostatní zvířata mají netopýři rozdílné povahy, komentovala jejich chování Bláhová. „Někteří jsou takové vysloveně bázlivější druhy, jako jsou třeba netopýři ušatí nebo černí, ti mohou umřít třeba i jen na vyděšení. Naopak netopýři rezaví jsou odolnější a snáze si zvyknou na lidskou ruku, takže i podle druhů se dá odhadnout jejich povaha,“ objasnila Bláhová a zároveň dodala, že záchranáři dnes krmili 17 netopýrů rezavých, deset pestrých, pět hvízdavých a jednoho černého.
Záchranáři si také mohli prohlédnout dva netopýry v rekonvalescenci po operaci. Jeden z nich měl podle Cíglerové strženou kůži na hlavě od uší až po čumák, na místo mu ale byla přišita náhradní tkáň a odborníci tak předpokládají, že se bude moct vrátit do volné přírody. Druhému netopýru bylo amputováno křídlo.
„Pokud má netopýr amputované křídlo, tak u nás dožívá jako trvalý handicap s tím, že už létat nemůže, takže už ho nemůžeme vypustit. Snažíme se tyto zvířata ochočit natolik, že se nechají pohladit, a potom je ukazujeme na těch osvětových akcích dětem a rodinám, aby získaly na netopýry jiný pohled – že jsou to vlastně roztomilá milá zvířátka,“ řekla Bláhová.
Zpátky do volné přírody vypouštějí odborníci zdravé netopýry už v těchto dnech. Netopýři ze školení pocházejí podle Bláhové ze Zahradního města v Praze, a tak jsou vypouštěni u Hamerského rybníka či u Záběhlického zámku.
Autor: ČSOP
Zdroj: ČTK
