Bře 18, 2023 | Ochrana životního prostředí
V sobotu 25. března se uskuteční globální kampaň na ochranu klimatu. Do akce s názvem Hodina Země se bude moct zapojit každý od jednotlivců přes organizace až po města či obce. Úkolem bude zhasnout světla po dobu jedné hodiny, a to mezi 20:30 a 21:30.
Zájemci by podle organizátorů měli svou účast potvrdit na webových stránkách hodinazeme.cz. Podle institutu mohou přispět ke zlepšení životního prostředí také vlastním závazkem, například snížením teploty v domácnosti nebo omezením konzumace masa. Inspiraci pro dobrovolné závazky najdou účastníci akce rovněž na webu, kde mohou zjistit i to, kolik emisí skleníkových plynů CO2 díky své činnosti ušetří.
„Hodina Země je zajímavá v tom, že lidem umožňuje osahat si velmi konkrétně souvislosti ochrany klimatu s každodenními životy,“ řekla Jitka Martínková z Klimatické koalice. Veřejnost se podle ní může díky kampani zabývat například otázkami, z čeho se skládá uhlíková stopa lidí či jaký má strava nebo doprava vliv na životní prostředí.
Hodina Země se poprvé konala v Sydney v roce 2007, podle ekologického institutu tehdy zhasla světla i budova australské opery. Od té doby se akce koná tradičně vždy poslední sobotu v březnu, po celém světě ji koordinuje Světový fond na ochranu přírody (WWF).
V České republice se kampaň pořádá od roku 2010. Loni se podle institutu zapojilo 756 jednotlivců, 133 obcí včetně 12 statutárních měst, 84 organizací, firem i škol a čtyři památky.
Autor: Klimatická koalice a Ekologický institut Veronica
Zdroj: ČTK
Bře 14, 2023 | Ochrana životního prostředí
Na 19 úsecích silnic v Česku nyní ochránci přírody přenášejí žáby a další obojživelníky, nebo jim jinak pomáhají přes cestu. Obojživelníci nyní táhnou hromadně k vodním plochám kvůli páření a kladení vajíček a při tom by řadu z nich mohla přejet auta. V tiskové zprávě to dnes uvedl Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Svaz finančně i odborně podporuje dobrovolníky, kteří obojživelníkům pomáhají. Loni bylo takto zachráněno podle svazu asi 20.000 obojživelníků.
Akce na ochranu obojživelníků při překonávání cest začíná podle Stýbla právě teď. „Každoročně touto dobou táhnou obojživelníci k vodním plochám, kde se mohou spářit a naklást vajíčka. Pokud jejich cesty křižují silnice, mnoho jich zahyne pod koly projíždějících aut,“ uvedl. Záchranné akce trvají podle něj obvykle do dubna, v závislosti na aktuálním vývoji počasí.
Na kritických úsecích silnic ochránci přírody například instalují podél cest dočasné zábrany, které obojživelníky navedou na místa, kde se mohou bezpečně dostat na druhou stranu. „Tam, kde takové místo není, se u zábran instalují lapací pasti, do kterých jsou obojživelníci zachytáváni a každý den pak přenášeni na druhou stranu komunikace,“ doplnil Stýblo.
Generálním partnerem národního programu ČSOP Ochrana biodiverzity je státní firma Lesy ČR. Finančně ho podporují také Nadační fond Veolia, společnost Billa, ministerstvo životního prostředí a Nadace Ivana Dejmala. Z programu je podle svazu podporována řada drobných projektů. Kromě záchrany obojživelníků je to třeba pomoc dravým i zpěvným ptákům a netopýrům či mapování výskytu orchidejí, vážek, lesních mravenců, velkých šelem nebo starých krajových odrůd ovocných dřevin.
Autor: ČSOP
Zdroj: ČTK
Bře 3, 2023 | Aktuality, Ochrana životního prostředí
Státní fond životního prostředí ČR přináší nové číslo časopisu Priorita. Určitě si nezapomeňte nalistovat zajímavé články:
- Jedna a půl miliardy na modernizaci škol v uhelných krajích nabízí program Spravedlivá transformace
- Na ekologizaci tepláren, úspory energií v budovách či elektromobily jde 5,5 miliardy korun
- S dotacemi na zateplení domů pomáhají seniorům místní akční skupiny
- Ke snížení počtu přemnožených hrabošů pomůže MŽP 40 miliony
- Zdiby přeměnily zchátralý dům v komunitní centrum
- Likvidace křídlatky
- Muzea minulosti na cestě k budoucnosti
- Nábytek, který šetří přírodu
Celé číslo najdete ZDE.
Autor: SFŽP
Bře 2, 2023 | Ochrana životního prostředí
Světelné znečištění za stále větší problém považuje astronom a iniciátor vzniku Beskydské oblasti tmavé oblohy (BOTO) Jan Kondziolka. Hrozbou je především přibývající LED osvětlení ve studených barvách. Světelný smog podle něj škodí nejen přírodě, ale i lidem. Kondziolka to řekl u příležitosti desátého výročí založení česko-slovenského projektu Beskydská oblast tmavé oblohy, který má za cíl chránit noční prostředí a hvězdnou oblohu v Beskydech před světelným znečištěním.
„Povědomost o světelném znečištění se sice celkově zvětšuje, bohužel se nám stále i přesto zvětšuje i světelné znečištění. Jako největší problém vidím v poslední době stále přibývající LED osvětlení, které není nezbytně nutně špatně, ale špatně bývá, když je v příliš studených barvách. To, co říkáme, je, osvětleme, ale ve žlutých tónech,“ uvedl Kondziolka. Připomněl, že světelným smogem je nejvíce ohrožena příroda.
„Nejvíce to vadí přírodě. Nejviditelnější je to třeba na úbytku hmyzu, který slouží jako základ potravního řetězce. Jak říkám, zabijte hmyz a zabijete krahujce, protože tou kaskádou se to dostane třeba až k tomu krahujci,“ uvedl. Světelné znečištění vadí podle něj i lidem při spánku. „Ke spánku potřebujete klid a tmu,“ řekl Kondziolka.
Podle ředitele regionálního pracoviště Správy CHKO Beskydy Františka Jaskuly mají obdobné iniciativy velký význam. „Nemůžeme očekávat, že dojde k nějakému převratu, všechno se změní a bude více tma, než jsme byli zvyklí, spíše se ten postup toho osvětlování, znečišťování a rušení zpomalí,“ míní Jaskula. Podle něj má světelný smog na přírodu značný vliv. „Problémy světla v nevhodnou dobu jsou strašně veliké. Hmyz nebo ptactvo jsou v období hnízdění řízeni právě množstvím světla. Pokud se bude svítit v nevhodnou dobu, tak dojde k tomu, že ptáci začnou hnízdit dříve a v tu dobu ještě není hmyz, který je zase závislý na teplotě. Je tak nedostatek potravy a hnízdění je neúspěšné,“ vysvětlil Jaskula. Dodal, že při osvětlení stoupá i predační tlak. „Hnízda jsou v noci nasvětlená a kuny nebo jiné šelmy mají příležitost mláďata vyhledat a začne to fungovat tak, že některé druhy jsou ohroženy,“ řekl Jaskula. Podle něj jsou proti městům na horách ještě stále značné rozdíly. „Tady na horách ty věci pořád ještě fungují tak, jak mají,“ míní Jaskula.
Míra umělého osvětlení v noci podle středečního vyjádření náměstka ministra životního prostředí Petra Hladíka stoupá ročně téměř o deset procent a aktuálně více než 80 procent světové a více než 99 procent evropské populace žije v noci pod osvětlenou oblohou. Ve středu vstoupila v platnost norma, která má snížit dopady světelného smogu na veřejnost i přírodu. Norma stanovuje podle ministerstva maximální hodnoty nově zřizovaného osvětlení pro soukromý i veřejný sektor. Norma není právně závazná, resort ale plánuje spolupracovat s ministerstvem pro místní rozvoj na jejím zohlednění v návrhu vyhlášky k novele stavebního zákona. Podle Hladíka by tak norma mohla být právně závazná nejdříve od ledna 2024.
Beskydská oblast tmavé oblohy byla založena 4. března 2013, rozkládá se na území 308 kilometrů čtverečních, a to na katastru sedmi českých a pěti slovenských obcí.
Díky řídkému osídlení i vysokému stupni ochrany přírody je v oblasti málo světelného smogu a jsou zde dobré podmínky pro pozorování hvězdné oblohy. Zároveň tato oblast prospívá i nočním živočichům, jako jsou například sovy, netopýři nebo světlušky. V oblasti se pravidelně konají i některé vzdělávací akce jako například Noc vědců nebo astronomický den, jejichž součástí bývá i pozorování oblohy dalekohledy.
Autor: Správa CHKO Beskydy
Zdroj: ČTK
Bře 1, 2023 | Ochrana životního prostředí
Norma o světelném znečištění, která dnes vstoupila v platnost, má podle náměstka ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) snížit dopady takzvaného světelného smogu na veřejnost i přírodu. Světelné znečištění podle ministerstva životního prostředí (MŽP) negativně ovlivňuje nejen životní prostředí, ale i spotřebu energie či rozpočty měst a obcí, proto se úřad zasadil o jeho regulaci.
„Míra nočního osvětlení v posledních desetiletích skokově roste, ale současně není tomuto problému věnována patřičná pozornost a noční osvětlení je v mnoha případech předimenzováno. Proto ministerstvo životního prostředí zadalo vypracování technické normy s jasně definovanými pravidly nejen pro města a obce, ale i pro soukromé firmy, sportoviště, architektonické památky nebo reklamní plochy,“ řekl Hladík.
Nová technická norma stanovuje podle ministerstva maximální hodnoty nově zřizovaného osvětlení pro soukromý i veřejný sektor. Norma není právně závazná, resort ale plánuje spolupracovat s ministerstvem pro místní rozvoj na jejím zohlednění v návrhu vyhlášky k novele stavebního zákona. Podle Hladíka by tak norma mohla být právně závazná nejdříve od ledna 2024.
„Jednáme i s ministerstvem kultury o využívání normy při osvětlování památek, stejně tak jako s ministerstvem průmyslu o zohlednění v rámci dotačních titulů,“ nastínil Hladík. Náměstek zároveň uvedl, že Česká republika je lídrem tohoto tématu na úrovni Evropské unie. Podle Hladíka totiž ČR vnesla problematiku venkovního osvětlení do evropských diskusí během loňského předsednictví EU. Do budoucna tak resort doufá v to, že se tato norma ujme i v ostatních státech unie.
„Česká technická norma je v tuto chvíli nejambicióznější z existujících evropských norem. To ale neznamená, že máme hotovo. Jednak přibývá dalších vědeckých studií zpřesňujících informace o negativních účincích umělého světla v noci, zároveň na trhu přibývá šetrnějších řešení, proto počítáme s tím, že požadavky této normy budou procházet pravidelnou revizí,“ sdělila ředitelka odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje MŽP Anna Pasková.
Míra umělého osvětlení v noci podle Hladíka stoupá ročně téměř o deset procent a aktuálně více než 80 procent světové a více než 99 procent evropské populace žije v noci pod osvětlenou oblohou.
Norma se vztahuje na pět oblastí, a to osvětlení pozemních komunikací jako například silnice, parkoviště, chodníky a cyklostezky, osvětlení venkovních pracovišť jako sklady, haly nebo letiště, další oblastí je osvětlení venkovních sportovišť v podobě stadionů nebo sjezdovek, architektonické osvětlení u památek nebo uměleckých děl a také reklamní osvětlení v podobě billboardů nebo LED panelů.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Úno 23, 2023 | Ochrana životního prostředí
Středočeský kraj podpoří obnovu tří chráněných území, a to přírodní památky Žerka na Mělnicku, Dymokursko na pomezí Nymburska a Mladoboleslavska nebo silně ohrožený zvonek hadincovitý v přírodní památce Les u Libeže na Benešovsku. Krajští radní dnes schválili projektové záměry na obnovu. Předpokládaná investice bude téměř 6,9 milionu korun, kraj na ni chce využít peníze z evropského Operačního programu Životní prostředí. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí hejtmanství David Šíma.
„V těchto třech konkrétních projektech půjde například o kosení ploch, redukci dřevin a odvoz biomasy mimo chráněná území,“ uvedla krajská radní pro životní prostředí Jana Skopalíková (Piráti).
V Žerce na Mělnicku chce kraj obnovit stanoviště polopřirozených suchých trávníků. Pro přírodní památku Dymokursko chystá zlepšení lučních biotopů.
Ochranu ohroženého zvonku hadincovitého v Lese u Libeže na Benešovsku má zajistit drátěné oplocení, které rostliny ochrání před zvěří. Součástí ochrany bude i vysázení vhodných dřevin, které vytvoří stabilní světlý les namísto vykácených smrků. Právě v takovém prostředí se ohrožené rostlině daří. „Jde o vzácný a rychle ubývající druh světlých lesů a střídavě vlhkých luk, který v České republice roste již na méně než deseti lokalitách,“ doplnila radní.
Autor: Středočeský kraj
Zdroj: ČTK
Úno 23, 2023 | Ochrana životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí chce obcím představit návrh zón, klidových území, stezek, péči o chystaný Národní park Křivoklátsko a další. Prezentaci s návrhy dnes ministerstvo starostům rozešle a zveřejní ji. Náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) se chce setkávat s lidmi v regionu, první výjezd chystá na pondělí, řekl novinářům na dnešním jednání na krajském úřadě. Na dnešní schůzku odmítlo přijít 18 z 19 pozvaných zástupců obcí, podle starosty Bělče Lukáše Kocmana se chtějí se zástupci ministerstva setkat až budou k dispozici přesnější podklady včetně konkrétních oficiálních vyjádření ministerstva k námitkám obcí proti vyhlášení národního parku.
Proces projednání záměru vyhlášení parku začal na konci loňského září, následovalo 90 dní na podání námitek. V pondělí končí šedesátidenní lhůta pro jejich vypořádání ministerstvem. Starostové dlouhodobě požadují bližší informace o podrobném režimu v národním parku. „Dnešní setkání je to, kdy jsme si to měli říci,“ uvedl Hladík. Starostové dlouhodobě kritizují, že podrobné podklady nedostali předtím, než loni v září MŽP oficiálně zahájilo proces vyhlášení národního parku. Tehdy ministerstvo vedla Anna Hubáčková (za KDU-ČSL), která minulý rok na podzim rezignovala.
„Chci situaci v regionu poznat a slyšet názory místních před tím, než se rozhodneme pro další postup v komunikaci s obcemi a občany,“ řekl Hladík. Podle něj se plánuje i další společná debata se zástupci dotčených křivoklátských obcí, která bude konkrétně zaměřená na vypořádání připomínek.
Ze starostů se dnešní schůzky zúčastnila starostka obce Bratronice Miloslava Knížetová. „My máme od začátku neutrální postoj, ve věci nasloucháme a jsme připraveni jednat,“ uvedla Knížetová.
Podle středočeské hejtmanky Petry Peckové (STAN) Středočeský kraj záměr vyhlášení parku podporuje. „Současně je pro nás nesmírně důležité, aby komunikace mezi těmi, kterých se to týká, byla intenzivní,“ doplnila Pecková.
Připravovaný Národní park má zabírat 116 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje 16 procent současné chráněné krajinné oblasti. Tvořit má centrální část současné CHKO. Náklady na provoz Správy plánovaného NP by měly činit zhruba 50 milionů korun ročně. Náklady na zřízení se budou odvíjet od toho, zda se podaří jako sídlo využít státní majetek.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Zdroj obrázku: kudyznudy.cz
Úno 16, 2023 | Ochrana životního prostředí
Doposud používané mapy byly podle ústavu odvozeny z měření na meteorologických stanicích a zobrazovaly pouze idealizované klimatické podmínky. Nové mapy zohledňují lokální efekty, například proudění chladného vzduchu do údolí nebo rozdíly teplot mezi jižními a severními svahy kopců.
„Z našich měření vyplývá, že lesy zmírňují extrémní výkyvy teplot a vytvářejí na velmi jemné škále mozaiku kontrastních mikroklimatických podmínek. Abychom tuto jemnou mozaiku mohli zmapovat, založili jsme v lesích národních parků Šumava, České Švýcarsko a Saské Švýcarsko síť několika stovek měřicích stanic pro sledování mikroklimatu,“ vysvětlil spoluautor map Matěj Man z oddělení geoekologie Botanického ústavu AV ČR.
Na více než 500 místech měřili odborníci vzdušnou a půdní teplotu, kterou následně propojili s daty z leteckého a satelitního snímání. Díky tomu mohli podle ústavu vytvořit mapy mikroklimatu v rozlišení pěti metrů pro celou oblast národních parků.
Podle spoluautora map Josefa Brůny z oddělení geoekologie Botanického ústavu AV ČR pomohou mapy především při plánování ochrany a managementu území unikátního mikroklimatu. „Dobrým příkladem jsou chladné rokle Českého Švýcarska s výskytem horských biotopů a vzácných druhů v jinak nízko položené a spíše teplé polabské krajině. Nejnižší průměrné roční teploty se v chladných roklích pohybují kolem 6,3 stupně Celsia, což je srovnatelné s roční průměrnou teplotou například ve Stockholmu,“ sdělil Brůna.
Botanický ústav AV ČR je největším centrem botanického výzkumu v České republice, zkoumá vegetace na úrovni organismů, populací, společenstev a ekosystémů. Tamní vědci se podíleli i na vývoji dataloggerů, které umožňují evidovat průběh teplot a půdní vlhkosti až po dobu deseti let bez nutnosti externího napájení. Právě díky dataloggerům mohou odborníci mikroklimatické mapy tvořit.
Sídlem Botanického ústavu AV ČR je zámek v Průhonicích.
Autor: AV ČR
Zdroj: ČTK
Úno 15, 2023 | Ochrana životního prostředí
Novela zákona o myslivosti, kterou nyní připravuje ministerstvo zemědělství (MZe), by měla zavést plánování lovu v honitbách podle poškození lesů. Novinářům to dnes řekli ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), vrchní ředitel sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář a ředitel odboru státní správy myslivosti a rybářství Martin Žižka. Hlavním cílem novely zákona je snížení stavů dlouhodobě přemnožené spárkaté zvěře, která způsobuje škody na lesích i zemědělských plodinách, digitalizace správy myslivosti a posílení práv vlastníků pozemků.
Nekula poznamenal, že snah o novelizaci zákona bylo již několik. Naposledy jeho projednávání skončilo ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně v minulém volebním období. Ministerstvo chce novelu připravit letos a Legislativní radě vlády ji odeslat v červenci, stále tedy platí zákon z roku 2001. Uvedl, že škody způsobené zvěří jsou velmi vysoké a cílem novely je systematicky eliminovat jejich rozsah. Digitalizace podle něj má pomoci vyhodnocovat odstřely zvěře, protože zřejmě v určité míře se vykazují stavy zvěře, které neodpovídají realitě.
Plán lovu by se měl podle představ MZe stanovovat podle úrovně poškození lesa, což bude posuzovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL). „Bude možnost státní správy vstoupit do plánu a na základě své iniciativy plány navyšovat,“ doplnil Mlynář. Za významný prvek plánované novely spojený i s digitalizací označil kontrolu lovu. Měla sloužit mobilní aplikace, do které se budou nahrávat ulovené kusy zvěře. Do evidence budou moci nahlížet myslivci, majitelé pozemků i státní správa. Při nesplnění plánu lovu by měla hrozit sankce až do 200.000 Kč. Žižka upozornil na to, že v současnosti hrozí sankce pouze v případě, že nesplněním plánu lovu se překročily maximální stavy zvěře, což je v praxi velmi těžko prokazatelné.
Státní správa by podle novely měla mít možnost uložit navýšení odlovu zvěře nebo omezit či zakázat lov samců spárkaté zvěře starších dvou let. Mlynář uvedl, že novela nebude pracovat s pojmem normování zvěře, ale termínem minimální stavy a zvěří, která se v dané honitbě chová.
Novela by měla také rozvolnit podmínky lovu a umožnit například využití přístrojů nočního vidění nebo uvolnění lovu při sklizni, což dnes lze pouze v rámci mimořádných opatření Státní veterinární správy. Novela má sjednotit termín pro uplatnění náhrad škod za poškození zvěří na 60 dnů a zavést povinnost ohlásit škody sedm dní před sklizní a povinnost sepsat záznam. „Škody zvěří budou součástí informačního systému evidence myslivosti,“ uvedl Mlynář.
Ministerstvo chce také upravit definici myslivosti. Podle Mlynáře by novela měla obsahovat ustanovení, že myslivost je činnost, která poskytuje ekosystémové služby, což se týká nejen lovu, ale i chovu zvěře a obstarávání zvěře jako národního přírodního dědictví. Měla by obsahovat i to, že myslivost je vykonávána nejenom mysliveckými spolky, ale i vlastníky lesů nebo zemědělci.
Podle představ ministerstva by se měla změnit a zefektivnit podoba státní správy myslivosti. Na nejnižší úrovni obcí s rozšířenou působností by se myslivosti věnoval úředník na plný úvazek. V současnosti je běžné, že se lidé pověření správou myslivosti musí věnovat i řadě jiných témat. Novela by měla zajistit, aby lidé ke správě myslivosti měli odborné předpoklady. Jednou z podmínek má být, že se věnují správě myslivosti alespoň pět let, nebo vysokoškolské vzdělání.
Při pronájmu státních honiteb by se podle připravované novely také měla zohlednit existence místních spolků a měly by mít větší šanci stát se nájemcem. Pronájem by také by měl nově být na pět až deset let.
Tématem, které často zmiňují i nevládní organizace, je snížení minimální výměry honiteb. V současnosti je to 500 hektarů. Ministerstvo k tomu podle Mlynáře spíše moderuje diskusi a lze očekávat, že o některých hodně diskutovaných tématech se rozhodne při projednávání ve Sněmovně.
Autor: MZe
Zdroj: ČTK
Úno 14, 2023 | Ochrana životního prostředí
Seznam zvláště chráněných území v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava na Břeclavsku se rozrostl o přírodní památku Kočičí kámen. Jde o území o rozloze asi 1,25 hektaru, kdy předmětem ochrany jsou především stepní trávníky. Nově je tak v CHKO 17 zvláště chráněných území.
Lokalita Kočičí kámen leží přibližně dva kilometry jižně od Klentnice. Jde o nenápadný vápencový skalní výchoz obklopený vinicemi. Ve středověku se tam vápenec těžil, což dokládá i malá lomová stěna. Předmětem ochrany jsou stepní trávníky, které území pokrývají z větší části. V nich rozkvétají či rostou například hvozdík Pontederův, kavyl vláskovitý, šalvěj luční, koniklec velkokvětý či hlaváček jarní. Botanici tam v minulých letech napočítali dohromady přes 200 druhů vyšších rostlin. V roztroušených křovinách hnízdí několik párů pěnice vlašské a ťuhýka obecného, občas tam lze zahlédnout i vzácného střevlíka hrbáče černého.
Zvláštní ochrana této lokality je podle Kmeta důležitá. „Ve zvláště chráněných územích například není možné zemědělsky hospodařit, nebo jen za zcela specifických podmínek na takzvanou výjimku. Ochrana touto formou je v tomto případě adekvátní,“ uvedl Jiří Kmet z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Kočičí kámen byl chráněný od roku 1951 jako součást rezervace s názvem Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen. V roce 1988 byla rozdělena na tři samostatné státní přírodní rezervace, kdy v roce 2000 byly rezervace opět sloučeny do jedné, aby je v roce 2004 nahradila nová Národní přírodní rezervace Tabulová. Ta zahrnuje Stolovou horu a Růžový vrch se zříceninou Sirotčího hrádku, ale bez Kočičího kamene.
CHKO Pálava má rozlohu zhruba 83 kilometrů čtverečních, vyhlášena byla v roce 1976. Ceněné jsou v ní především biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí a lesostepí, také teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů.
Autor: AOPK
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: AOPK ČR
