Pro 13, 2022 | Ochrana životního prostředí
Ochránci přírody vybudovali u Zašové nedaleko Valašského Meziříčí na Vsetínsku tůně. Vznikly při revitalizaci mokřadu, na projektu spolupracovali i studenti Střední zemědělské školy z Rožnova pod Radhoštěm, sdělil Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).
V údolí Rožnovské Bečvy u zašovského hřbitova byla neudržovaná podmáčená louka. „Vzhledem k tomu, že se v okolí nenachází žádná vodní plocha, přišlo nám žádoucí z hlediska posílení biodiverzity i zadržování vody v krajině vytvořit na lokalitě několik tůněk,“ uvedl Miroslav Dvorský ze Severomoravského regionálního sdružení ČSOP.
„Věděli jsme, že na pozemku se nevyskytují žádné cenné druhy rostlin, které by záměr ohrozil, naopak v širším okolí byl potvrzen výskyt skokana hnědého, skokana štíhlého a kuňky žlutobřiché, letos na jaře jsme poblíž pozorovali bekasinu otavní. Ti všichni by úpravu mokřadu uvítali,“ uvedl Dvorský.
S kosením několik let neudržované plochy pomohli studenti rožnovské školy. Bagr vyhloubil tůně, které budou vhodné pro rozmnožování obojživelníků i vodních bezobratlých živočichů. Dvě tůně mají rozměry 15krát osm metrů, jedna menší osm krát šest metrů. Jde o mělčí tůně s proměnlivou hloubkou vody, průměrná hloubka nepřesahuje 50 centimetrů. Tůně přirozeně navazují na mokřadní louku. Na několika místech ochránci vytvořili mělké podmáčené plochy, které budou vyhovovat například bahňákům v době tahu.
Projekt byl součástí spolupráce mezi ČSOP a Nadačním fondem Veolia na ochranu mokřadů. Na Valašsku ochránci loni obnovili také mokřad Rybníky u Hrachovce, který patří k významným mokřadním lokalitám, žijí tam vzácní a ohrožení živočichové. Ochránci přírody tam obnovili čtyři zarostlé tůně a vybudovali jednu novou.
Autor: ČSOP
Zdroj: ČTK
Pro 12, 2022 | Ochrana životního prostředí
Turisté se v letošní zimě nedostanou do Postojne, která je největší jeskyní Českého ráje. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR ji uzavřela kvůli ochraně netopýrů, kteří jsou v zimě extrémně citliví na rušení. V minulých letech do jeskyně v období Vánoc běžně přicházela až stovka návštěvníků denně.
„Vchod jeskyně je nyní dočasně zabezpečen mříží,“ řekla mluvčí AOPK Karolína Šůlová. V jeskyních, kde je vlhko a stálá teplota, upadají netopýři do hibernace, výrazně snižují svou tělesnou teplotu a zpomalují všechny životní procesy. „Pokud jsou v této době vyrušeni hlukem, světly nebo zvýšenou teplotou vzduchu sálající z těl návštěvníků, z hibernace se proberou. V zimě ale nenajdou dostatek hmyzí potravy a uhynou. Proto jsme kvůli ochraně těchto vzácných savců jeskyni na zimu uzavřeli. Je to jediná možnost, jak jim zabezpečit potřebný klid,“ uvedl vedoucí oddělení Správy CHKO Český ráj Jiří Klápště. V Českém ráji žije 19 druhů letounů (chiroptera) z celkových 27 druhů žijících v ČR.
Jeskyně Postojna v Klokočských skalách nazývaná též Amerika je oblíbeným cílem turistů. Nachází se v chráněné krajinné oblasti nedaleko turistické cesty z Turnova ke zřícenině skalního hradu Rotštejn. Uvnitř je rozlehlá síň o rozměrech 16krát 18 metrů. Z ní odbočují další chodby, jejich celková délka je 75 metrů.
Autor: AOPK
Zdroj: ČTK
Pro 9, 2022 | Ochrana životního prostředí
Ochránci přírody začali v chráněné krajinné oblasti Pálava odstraňovat nelegálně postavené ploty. V lokalitě je podle nich asi 193 kilometrů plotů, podle jejich odhadu je z toho nelegálně postavených třetina až polovina. Ploty podle ochránců brání živočichům a lidem v pohybu krajinou a výrazně ovlivňují její vzhled.
Ploty podle ochránců lemují zemědělské pozemky a především vinice. Agentura je nechala zmapovat v letech 2019 až 2020. „Celkem bylo na Pálavě nalezeno neuvěřitelných 193 kilometrů plotů v různém stavu – od zcela nových a bez jakýchkoliv závad až po nefunkční děravá oplocení zarostlá křovím. Nyní se začínáme zabývat prověřováním legálnosti těchto oplocení. V součinnosti se stavebními úřady pak budeme vyzývat vlastníky, aby nelegální oplocení odstraňovali,“ uvedl Jiří Kmet z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Oplocení je podle zákona považováno za stavbu, a je tedy nutné mít povolení příslušného stavebního úřadu. Agentura se k vydávání těchto povolení vyjadřuje a v odůvodněných případech s oplocováním souhlasí, například u mladých vinic. Mnohdy jsou však podle ochránců pozemky oplocovány nelegálně nebo jsou ploty ponechávány na místě i po uplynutí dočasného povolení.
„Apelujeme tedy na vlastníky, aby si ověřili faktický stav a včas nelegální oplocení odstranili. Pokud tak včas neučiní, budeme příslušné stavební úřady žádat o zahájení řízení ve věci odstranění stavby. Jsme si samozřejmě vědomi, že v některých případech je nutné ploty zachovat zejména kvůli ochraně před přemnoženou zvěří. Jednotlivé případy proto budeme posuzovat individuálně,“ uvedl Kmet
Kromě administrativních kroků se agentura rozhodla začít i s faktickým odstraňováním starých plotů.
V minulém týdnu proto odstranila dodavatelská firma na základě smlouvy zhruba 150 metrů nefunkčního oplocení u silnice mezi Mikulovem a Klentnicí. Oplocení částečně zasahovalo do ochranného pásma přírodní rezervace Turold a podle ochránců nebylo vybudováno na základě platného územního rozhodnutí. Následovat budou další.Autor: AOPK
Zdroj: ČTK
Pro 9, 2022 | Ochrana životního prostředí
Státy Evropské unie se dnes shodly na přísnějším postupu proti zločinům, které poškozují životní prostředí. Ministři spravedlnosti členských zemí odsouhlasili rozšíření seznamu celounijních environmentálních zločinů a zpřísnění postihů za jejich spáchání. Unijní země by pro dvě desítky zločinů spadajících do této kategorie měly zavést jednotné nejvyšší tresty, které nebudou moci být nižší než tři roky vězení. Státy se však na konečné podobě pravidel budou muset nejprve domluvit s Evropským parlamentem.
Evropský blok se kromě aktivního zavádění limitů omezujících poškozování životního prostředí snaží v posledních letech bojovat také proti zločinům, které k němu přispívají. Dosud platná pravidla zavedla unie v roce 2008 a nyní se je rozhodla aktualizovat.
„Musíme zajistit potrestání takových lidí a organizací, které profitují z aktivit ohrožujících naše zdraví a poškozujících naše životní prostředí,“ prohlásil dnes český ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který zasedání unijních kolegů za české předsednictví řídil.
Zástupci vlád se shodli na tom, že by se seznam environmentálních zločinů měl rozšířit ze současných devíti na dvacet. Přibýt na něj má nelegální obchodování se dřevem, nedovolená recyklace znečišťujících součástí lodí nebo vážná porušení pravidel týkajících se nakládání s chemikáliemi.
Cílem nové normy je také sjednotit úroveň trestů, které pachatelé zločinů z této kategorie v jednotlivých členských zemích dostanou. V případě úmyslného činu, který způsobí smrt člověka, bude maximální trest nejméně deset let, u činu z vážné nedbalosti pět let. Za jakýkoli jiný úmyslný čin ze seznamu by neměl být nejvyšší udělený trest menší než tři roky.
Jednotných pokut v celé EU by se měly poprvé dočkat i firmy poškozující životní prostředí. Za spáchání nejtěžších zločinů z kategorie by měly zaplatit nejméně pět procent svého ročního obratu nebo 40 milionů eur (975 milionů korun).
Autor a zdroj: ČTK
Pro 6, 2022 | Ochrana životního prostředí
Správa národního parku České Švýcarsko připraví do konce letošního roku harmonogram prací na postupném zpřístupnění cest zavřených pro turisty po letním rozsáhlém požáru. Ministerstvo pro životní prostředí se bude snažit zrychlit práce na geologickém průzkumu území, které oheň zasáhl. Novinářům to po dnešním setkání se starosty obcí v Českém Švýcarsku a novým ředitelem správy parku Petrem Křížem řekl ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na schůzku přizval kandidáta na nového ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL).
Dvouhodinová debata se podle Jurečky týkala toho, jaké kroky očekávají starostové od nového ředitele správy parku. Kříž nahradil Pavla Bendu, kterého odvolala bývalá šéfka resortu Anna Hubáčková (KDU-ČSL) mimo jiné s odůvodněním, že dost nekomunikoval s obcemi a nezvládl krizové řízení při požáru, který zasáhl přes 1000 hektarů území.
Klíčovou oblastí je podle vicepremiéra dopracování aktualizace zásad péče o chráněné území s důrazem na zapracování plánu požární ochrany. Aktualizace by mohla být hotova do poloviny příštího roku. V nejbližší době je podle Jurečky nutné vypracovat harmonogram postupného otvírání stezek v požárem zasažených oblastech národního parku.
„Za MŽP vidím důležitý úkol, a to zrychlit kroky na geologickém průzkumu a pak začít sanační práce,“ uvedl Jurečka. Vstup na Pravčickou bránu se otevřel turistům na začátku října, zavřené zůstaly po požáru soutěsky v Hřensku.
Dořešené nejsou podle Jurečky náhrady škod po požáru a například kompenzace podnikatelům, kteří ubytovávali po dobu požáru hasiče. Uhasit požár se podařilo v národním parku po 20 dnech, dobrovolní
hasiči byli následně v parku několik týdnů. Na likvidaci požáru se podílelo 6000 hasičů. Jurečka chce probrat s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) obnovu hasičské techniky. Setkání v Krásné Lípě se zúčastnili i zástupci Ústeckého kraje, který pomoc podnikatelům nabídl ve formě ubytovacích voucherů. Uvolnil na ně z rozpočtu pět milionů, stejnou částku přislíbilo ministerstvo pro místní rozvoj. I toto téma chce Jurečka na vládě řešit.
Starostové ohodnotili setkání jako konstruktivní. „Končilo se tím, že pan ministr zadával konkrétní úkoly, za nás tedy spokojenost,“ uvedl starosta Krásné Lípy Jan Kolář (Sdružení 2022). Základním požadavkem starostů je nastavení pravidelné komunikace s ředitelem správy národního parku.
„Nejdůležitějším tématem je přitom pro nás bezpečnost. Ten požár byl varovný a víme, že na většině území je dobrá živná půda pro podobný požár. Tady na východní straně parku by se přitom hasil hůře, protože tu nemáme žádné velké vodní plochy a nemáme tu Labe,“ uvedl Kolář.
Vedle systému protipožárního opatření je pro starosty důležitá podle Koláře průchodnost parku, otevření cest, které jsou zavřeny mimo jiné kvůli kůrovcové kalamitě. Náměstek hejtmana Jiří Řehák (Spojenci pro kraj) vnímá dnešní setkání jako dobrý začátek možných řešení následků požáru, který se dotkl významně podnikatelů v cestovním ruchu. Ministrů se během požáru a krátce po něm vystřídalo v Českém Švýcarsku několik, řada z nich přislíbila pomoc. „Myslím, že ve vládě měli svázané ruce s předsednictvím (EU), žádný ministr se slibů nezřekl, ale asi nezbyl čas na řešení právě kvůli předsednictví,“ uvedl Řehák, který požádal Jurečku o urychlené poskytnutí přislíbené částky na vouchery. Hrozí totiž, že pětimilionová částka od kraje bude do konce roku vyčerpána.
U diskuse byl přítomen Petr Hladík, lidovecký kandidát na šéfa resortu. „Vzal jsem ho sem záměrně, aby nebylo nutné tuto debatu v lednu opakovat s novým ministrem,“ řekl Jurečka novinářům. „Aby byl u dohody o dalších krocích, aby byla zajištěna kontinuita. Vnímám, že tady byly v době požáru nějaké přísliby, ale nepodařilo se je naplnit,“ dodal s tím, že předpokládá, že Hladík bude v lednu jmenován novým ministrem. Jmenování bývalého náměstka brněnské primátorky ministrem zkomplikovala kriminální kauza přidělování městských bytů v Brně.
Autor: Správa národního parku České Švýcarsko
Zdroj: ČTK
Lis 30, 2022 | Ochrana životního prostředí
Státní fond životního prostředí (SFŽP) by měl v příštím roce hospodařit s výdaji 34,54 miliardy korun. Jeho příjmy by měly představovat 32,25 miliardy. Návrh rozpočtu dnes schválila Sněmovna. Letošní rozpočet fondu činí 27,55 miliardy Kč, očekávané příjmy 33,5 miliardy korun. Největší podíl příjmů fondu pro příští rok, 28 miliard korun, tvoří Modernizační fond, který má pomoci s přechodem tuzemské energetiky na ekologické zdroje.
V případě Národního plánu obnovy (NPO) počítal návrh rozpočtu s příjmem 720 milionů korun. Podle materiálu se však bude jednat o zvýšení na požadovanou částku 7,1 miliardy. Fond v souvislosti s tím také požádal ministerstvo financí o zvýšení příjmových a výdajových limitů.
Zhruba miliardu by pak měl fond dostat z poplatků za ukládání odpadů na skládky, téměř 465 milionů pokryje příspěvek z rozpočtu ministerstva životního prostředí (MŽP) na program Nová zelená úsporám. Platby za odběr podzemní vody by měly dosáhnout 310 milionů korun, 325 milionů korun budou náhrady od MŽP za výdaje spojené se správou dotací z evropského Operačního programu Životní prostředí (OPŽP).
Jejich rozdělování má fond na starost. Na spolufinancování a správu dotací z Norských fondů má fond získat 266 milionů korun. S příjmem 200 milionů Kč pak například fond počítá z poplatku za znečišťování ovzduší a 750 milionů korun má plynout ze složkových příjmů a další činnosti fondu.
Většina výdajů půjde také z Modernizačního fondu, a to 23 miliard korun. A přes 6,5 miliardy Kč by měl pokrýt Národní plán obnovy. Výdaje na činnost kanceláře fondu jsou rozpočtovány ve výši 750 milionů korun. Fond má 595 zaměstnanců.
Autor: Sněmovna ČR
Zdroj: ČTK
Lis 28, 2022 | Ochrana životního prostředí
Konference v Panamě dojednala zpřísnění ochrany více než 500 ohrožených druhů, lépe chráněni budou i žraloci a tropické dřeviny. Shodly se na tom signatářské země Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). I díky českému předsednictví EU se podařilo zabránit znovunastartování obchodu se slonovinou nebo rohy nosorožců.
„Obchod se slonovinou se znovu nerozjede. I díky vyjednávání české reprezentace byl odmítnut návrh Zimbabwe, které chtělo uvolnit pravidla týkající se obchodu se slonovinou z populací vyskytujících se v Namibii, Jihoafrické republice, Zimbabwe a Botswaně,“ uvedl Ladislav Miko, který je poradcem ministra životního prostředí a vládním zmocněncem pro vyjednávání v oblasti biodiverzity. Podle ministerstva se také podařilo zvýšit ochranu u řady druhů a prosadit všechny priority, na kterých se předtím dohodly státy evropské sedmadvacítky.
„Podobně se podařilo zabránit návrhu, který měl umožnit obchod s rohovinou získanou z rohů nosorožců tuponosých jižních. Jeho prosazením hrozila stimulace nelegálního obchodu a také pytlačení těchto vzácných zvířat. EU naopak pomohla prosadit upravený návrh Namibie, který za striktních podmínek povoluje vývoz těchto savců do jeho původních lokalit, což by mělo přispět k jeho „in situ“ ochraně,“ dodal.
Podle českého ministerstva se v Panamě povedlo rovněž vyjednat zpřísnění mezinárodního obchodu s mnoha druhy plazů a obojživelníků, které v evropských zemích hojně chovají teraristé. Jde například o agamu kočinčinskou, pačolka laoského nebo želvu žlutočelou.
Dalším úspěchem je podle ministerstva to, že bylo vyhověno návrhu EU a nově budou chráněny doposud nezařazené druhy žraloků z čeledi kladivounovitých. Společně s dalšími státy se podařilo prosadit i zvýšení ochrany žraloků z čeledi modrounovitých.
Dohoda CITES už teď chrání více než 5000 druhů živočichů a 30.000 druhů rostlin. Podle kategorie, do které jsou zařazeni, obchodování s nimi buď úplně zakazuje, anebo dohlíží na to, aby komerční využití zvířat a rostlin nevedlo k jejich vyhynutí.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Lis 20, 2022 | Ochrana životního prostředí
Záměr vytvořit speciální fond pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu, na kterém se shodli zástupci klimatické konference COP27 v Egyptě, je krokem k narovnání dlouhodobě nespravedlivé situace. Uvedla v tiskové zprávě Klimatická koalice, která sdružuje ekologické organizace v Česku. Zatímco v otázce dopadů klimatické krize je výsledek COP27 úspěchem, v oblasti snižování emisí jde o fiasko, uvedla koalice.
„Je zřejmé, že výsledky konference jsou diktovány hlasy fosilních a korporátních lobbistů, a nikoli potřebami a voláním těch nejzranitelnějších. Klimatická spravedlnost nebude dosažena bez splnění a zvýšení závazků v oblasti financování a adaptace na změnu klimatu, bez postupného ukončení využívání všech fosilních paliv a bez toho, aby bohaté země zaplatily za ztráty a škody způsobené nejzranitelnějším komunitám,“ reagovala expertka na klimatickou politiku v Greenpeace ČR Miriam Macurová.
Konference v egyptském přímořském letovisku Šarm aš-Šajch se poprvé dohodla na společném fondu pro narovnání klimatických škod způsobených chudším zemím. Vznik fondu schválilo zhruba 200 států dnes brzy ráno. Později bylo schváleno také celkové závěrečné prohlášení z konference. Chudší země mají dostávat prostředky na zmírnění neodvratitelných důsledků oteplování Země, jako jsou stále častější sucha, záplavy a bouře, ale i stoupající hladina moří a vznik pouští.
V závěrečném prohlášení účastníci konference znovu vyzvali k „urychlenému“ snížení emisí skleníkových plynů a potvrdili také dřívější závazek utlumit spalování uhlí. Text se ale nezmiňuje o konci ropy a zemního plynu. Prohlášení tak podle agentury DPA zůstává za požadavky mnoha států, klimatických aktivistů a ochránců životního prostředí, kteří považovali za naléhavé ukončení závislosti na špinavých zdrojích energie. Ke kritice se připojili i čeští ekologové.
Autor: Klimatická koalice
Zdroj: ČTK
Lis 18, 2022 | Ochrana životního prostředí
Zpřesnění povinností vyplývajících z mezinárodních závazků České republiky vůči Antarktidě dnes schválila Sněmovna. Předloha mimo jiné upravuje povolování a podmínky pro vstup a pro činnosti v Antarktidě. Nyní ji posoudí senátoři.
Novela má podle zdůvodnění zpřehlednit povolovací režim cest do Antarktidy a přispět k jednoduššímu dohledu nad dodržováním zákona. „V současné době vedle sebe existuje dvojí režim ohlášení a povolení. Navrhovanou právní úpravou dojde k vytvoření jednoho povolení obdobně, jako tomu je v jiných smluvních státech s konzultativním statusem, například ve Švédsku nebo Nizozemsku,“ stojí v důvodové zprávě.
Zvláštní požadavky předloha zakotví pro povolování některých druhů činností. Patří k nim zasahování do populací nebo stanovišť geograficky původních rostlin a živočichů v Antarktidě, odběr zvláště chráněných antarktických druhů a dovoz geograficky nepůvodních druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů.
Novela také uvádí českou právní úpravu do souladu s jednou z příloh takzvaného Madridského protokolu. Upravuje odpovědnost za ekologické havárie, jež vzniknou v důsledku vědeckých výzkumných programů, cestovního ruchu a všech ostatních činností spadajících pod Smlouvu o Antarktidě. Povinnost přijetí nápravných opatření má podle přílohy při ekologické havárii provozovatel činnosti.
Autor: Sněmovna ČR
Zdroj: ČTK
Lis 18, 2022 | Ochrana životního prostředí
Centrální plzeňský obvod Plzeň 3, na jehož území je nejrozlehlejší park ve městě, zřídil šest zimovišť pro ježky i další drobné živočichy. Pomohou jim přečkat zimu. Reagoval tak na anketu na sociálních sítí, do níž se zapojili obyvatelé, kteří kroky obvodu jednoznačně podpořili.
Zimoviště vytváří už třetím rokem také čtvrtý plzeňský obvod, a to v parku V Homolkách na Doubravce. Důvodem jejich zřízení je smutná statistika, kdy každý čtvrtý ježek zimní období nepřežije právě kvůli nedostatku prostoru na zimování, uvedly Doubravecké listy.
Ježci udržují přírodní rovnováhu, zkonzumují velké množství škodlivého hmyzu a slimáků. „Malý bodlináč dokáže spořádat během noci téměř tolik potravy, kolik sám váží. Hlavní důvod, proč ježků ubývá, je přitom právě nedostatek úkrytů,“ řekla mluvčí obvodu Plzeň 3 Michaela Adámková.
Zřízení zimovišť konzultoval obvod s odborníky. „Z ekologicko-výchovného i biologického hlediska je to skvělé a je to dobře i pro jiné živočichy a organizmy. Takže za nás palec nahoru, i kdyby tam žádný ježek nebydlel,“ uvedl Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů DESOP Plzeň.
Zimoviště ve formě kupek tvoří podle starosty klacky stromů a shrabané listí, v němž si ježek dokáže vytvořit relativně suché a teplé hnízdo a přečkat tuhé zimní měsíce. Zimoviště je opatřené informativní cedulí a zůstane až do jarních měsíců, kdy bude nejprve opatrně prohledáno a poté odstraněno. „Prosíme, aby kupky nikdo neničil, možná v nich spí ježek,“ řekl Makoň.
Do ankety, zda zimoviště zřídit, se zapojily stovky obyvatel. „Zimoviště pro ježky jsme udělali ve Škodalandu, ve Štruncových sadech, v Lábkově ulici u cyklostezky, v ulici K Merfánům na Nové Hospodě, v ulici Sukova a v parku ETZ v Doudlevcích,“ dodal starosta David Procházka (ANO).
Autor: Město Plzeň
Zdroj: ČTK
