Lis 15, 2022 | Ochrana životního prostředí
Evropská unie plánuje zpřísnit svůj cíl pro snižování emisí v rámci pařížské dohody o klimatu. Na summitu COP27 v Egyptě to dnes řekl místopředseda Evropské komise (EK) odpovědný za klimatickou politiku Frans Timmermans. Tiskové konference o vyjednáváních za EU se zúčastnil i český ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který uvedl, že je třeba urychlit mezinárodní úsilí o zmírnění škodlivých dopadů změny klimatu.
Doposud EU plánovala snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990, a do roku 2050 je eliminovat. V současnosti ale usiluje o úsporu nejméně 57 procent, oznámil Timmermans v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch podle agentury DPA.
Členské země a zákonodárci jednají o legislativě, která má těchto cílů dosáhnout, a podle Timmermanse by měla být hotová do konce roku. Nejprve je třeba schválit příslušné legislativní návrhy z evropského klimatického balíčku Fit for 55, z nějž už byly předběžně schváleny tři z pěti klíčových oblastí, například zpřísnění emisi u osobních aut a dodávek. Dodal, že blok poté plánuje svůj cíl aktualizovat před klimatickým summitem OSN, který se bude konat příští rok.
„Bez ohledu na to, z jaké země nebo regionu pocházíme, jsme už teď v každodenním životě konfrontováni se škodlivými dopady změny klimatu. Vědecké poznatky říkají, že situace je naléhavá a že musíme konat hned,“ uvedl Jurečka podle tiskového prohlášení zaslaného ČTK. „Přestože jsme společně přijali řadu opatření, stále nejsou dostatečná a v mnoha oblastech přetrvává vážný nedostatek ambicí. V této nelehké práci proto musíme vytrvat a urychlit mezinárodní úsilí o zmírnění škodlivých dopadů na klima a posílení adaptace na změnu klimatu,“ dodal.
Podle Jurečky musí ministři během závěrečných dnů klimatické konference navázat na tvrdou práci vyjednávačů a zopakovat úspěch z loňské konference v Glasgow novým úspěchem ze Šarm aš-Šajchu. Dodal, že jen tak je možné udržet pařížské cíle „živé a reálné“.
Avizované zpřísnění cíle uvítala Jitka Martínková, účastnice COP27 za Klimatickou koalici, která je platformou českých ekologických organizací. Je však podle ní stále nedostatečný. „Zvýšení evropských ambicí vítáme. Oznámené číslo 57 procent ale stále zaostává za ideálem a před oficiálním zasláním nového závazku do OSN by se jej měla Evropa dorovnat na potřebných 65 procent,“ uvedla v prohlášení zaslaném ČTK.
Po ambicióznějších cílech volá také expertka na klimatickou politiku ekologické organizace Greenpeace, Miriam Macurová. „Oznámený záměr zvýšit evropský cíl snižování emisí o dvě procenta není dostatečný pro splnění klimatických závazků z Pařížské dohody,“ uvedla. „K reálnému navýšení klimatických cílů Evropě mohou pomoci ambicióznější cíle pro obnovitelné zdroje a energetické úspory, o kterých se rozhoduje v právě projednávané legislativě z balíčku Fit for 55 a REPower EU,“ dodala.
Autor a zdroj: ČTK
Lis 8, 2022 | Ochrana životního prostředí
Evropská unie je navzdory válce na Ukrajině dál odhodlaná bojovat proti klimatickým změnám, i když konflikt dočasně způsobil větší spotřebu fosilních paliv a negativně ovlivnil snahy snižovat emise. Během vystoupení na klimatické konferenci OSN (COP27) v Egyptě to řekl český premiér Petr Fiala. Vyústění energetické krize ale podle něj může být i pozitivní, protože se zmenší závislost Evropy na ruském plynu a fosilních palivech obecně.
„Ruská agrese na Ukrajinu má obrovský vliv na naši energetickou politiku, ale také na naši politiku boje proti klimatickým změnám,“ řekl Fiala v Šarm aš-Šajchu novinářům. Podle něj energetická krize vedla k jakémusi zracionálnění harmonogramu boje proti klimatickým změnám. „Na druhé straně také nás donutila rychleji se snažit zbavit závislosti na fosilních palivech z Ruska a rychleji budovat energetické mixy, jež nás učiní méně závislými na diktátorských režimech,“ dodal Fiala.
„Mnoho evropských zemí sice ctí závazky z Pařížské dohody, byly ale nuceny dočasně využívat více fosilních paliv, než měly v plánu. Aby udržely své občany v teple,“ řekl Fiala v projevu na konferenci. Podle něj je to pochopitelné, nemělo by to ale oslabit odhodlání snižovat emise, protože globální změny klimatu ohrožují celou planetu.
Premiér zdůraznil, že jeho vláda má v plánu odklon od uhlí směrem k obnovitelným zdrojům a jaderné energii. „Své sliby plníme: do roku 2020 Česká republika snížila emise skleníkových plynů o 43 procent ve srovnání s rokem 1990, což je mnohem více, než jsme se zavázali,“ řekl v projevu. Fiala také v roli šéfa vlády předsednické země EU zmínil unijní klimatický balíček označovaný jako Fit for 55, který má sedmadvacítku dovést k 55procentnímu snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 oproti úrovni z konce minulého století.
Česko podle Fialy také v Šarm aš-Šajchu společně s Rumunskem uspořádala diskusi o vzdělání ohledně oblasti klimatických změn, jíž se účastnila řada státníků, například prezidenti Polska, Estonska či Bulharska. „Vzdělání v této oblasti je důležité a musí vycházet z vědeckých faktů,“ řekl Fiala. Podle něj je v debatě o klimatické politice nutné se řídit i vědeckými poznatky. „Věda nám dává i určitou naději. Je důležité, abychom se neřídili jenom strachem a obavami, protože to nikdy není dobrý rádce,“ dodal.
Autor a zdroj: ČTK
Lis 4, 2022 | Ochrana životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí vyhlásí 14. listopadu první výzvy z operačního programu Spravedlivá transformace (OPST), který má pomoci s přeměnou tří uhelných krajů v Česku. Do konce letošního roku chce ministerstvo se Státním fondem životního prostředí (SFŽP) otevřít pět výzev v každém z krajů, dohromady za 20 miliard korun. Za MŽP to dnes sdělila Dominika Pospíšilová v tiskové zprávě. V programu OPST financovaného z unijních zdrojů je pro Česko k dispozici více než 40 miliard korun.
Peníze zamíří do Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje, kde jsou tisíce pracovních míst přímo spojených s těžbou uhlí a jeho následným využíváním pro výrobu energie. „Program přinese uhelným krajům zejména nové pracovní příležitosti, podpoří malé a střední podniky, investice do výzkumu a vývoje, vzdělávání dětí i dospělých a samozřejmě obnovu území zasaženého těžbou černého i hnědého uhlí,“ uvedl dnes pověřený ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podotkl, že proměna energetiky v souvislosti s odklonem od uhlí je prioritním úkolem.
První balíček výzev se zaměří na takzvané strategické projekty – tedy komplexní projekty s významným transformačním dopadem, které už dříve doporučily jednotlivé kraje. Dohromady je to 34 projektů. „O získání podpory z OPST se budou ucházet na základě hodnotících kritérií, na kterých se usnesl čtvrteční Monitorovací výbor,“ podotkla Pospíšilová.
„Na strategické projekty je vyčleněna přibližně polovina alokace celého programu. Do konce roku spustíme ještě například výzvu pro kraje, které budou následně poskytovat vouchery podnikatelům, inovativní projekty v oblasti oběhového hospodářství nebo také výzvu na podporu rozvoje odborných učeben a konektivity škol na území zmiňovaných tří krajů,“ popsal ředitel SFŽP Petr Valdman.
Fond dotační program administruje. „Všechny výzvy budou postupně zveřejňovány na internetových stránkách opst.cz,“ upozornil ředitel. Podle náměstka ministra životního prostředí Jana Kříže by mělo být na základě podmínek Evropské komise do roku 2026 vyčerpáno 71 procent rozpočtu programu.
Do Moravskoslezského kraje z programu poputuje celkem 18,9 miliardy korun. Pro Karlovarský kraj je vyhrazeno 6,2 miliardy korun, zbytek bude pro Ústecký kraj. Program je financován z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci a je součástí Zelené dohody pro Evropu. OPST vychází z Plánu spravedlivé územní transformace, který Evropská komise schválila spolu s programem letos v září. Plán připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s MŽP a dotčenými kraji.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Lis 3, 2022 | Ochrana životního prostředí
Biologický průzkum potvrdil výskyt zvláště chráněných druhů na Fantově louce v Příbrami. Hodnocením výsledků se zabývá odbor životního prostředí, následovat bude podání podnětu na vyhlášení zvláště chráněného maloplošného území a návrh na změnu územního plánu, informovala mluvčí radnice Eva Švehlová. Podle platného územního plánu je Fantova louka určená k zástavbě. Možné využití developery kritizovali ochránci přírody. Podle radnice by výstavba mohla být jen na části louky, bude to ale ještě záviset na hydrogeologickém posudku.
Fantova louka má rozlohu 220.000 metrů čtverečních, z toho 56.000 metrů čtverečních je v majetku města a další plochy patří soukromým developerům. Územní plán tam umožňuje smíšenou výstavbu. Ochránci přírody s výstavbou nesouhlasili, vznikla i protestní petice. Podle kritiků by byly ohroženy vzácné druhy rostlin a živočichů i prameny říčky Kocáby.
Město dalo vypracovat biologický průzkum, jehož výsledky má nyní k dispozici. „Stěžejním důvodem hodnocení bylo prověření výskytu zvláště chráněných druhů a jejich výskyt byl na zájmovém území potvrzen,“ uvedl starosta Jan Konvalinka (za ANO). Ze srovnání s výsledky průzkumů z let 1990, 2006 a 2007 vyplynulo, že stav mokřadní louky se stabilizoval a populace zvláště chráněných rostlin se zvětšila.
Zástavba by podle radnice byla možná jen na severní, relativně suché části louky, tedy na území dnešního starého sadu vedle bytových domů, a dále na zahradách podél Žižkovy ulice. Tím by se vhodně doplnila městská dostavba jedné z hlavních ulic. V případě, že hydrogeologický posudek potvrdí, že zásahy do severního území neovlivní vodní režim níže na louce, šlo by podle města o kompromis mezi veřejným zájmem a zájmem ochrany přírody.
Autor: Město Příbram
Zdroj: ČTK
Říj 27, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí chce bojovat se světelným znečištěním, což si stanovilo za jednu z priorit pro české předsednictví v Radě EU. Za 25 let se zvýšilo světelné znečištění v Evropě o polovinu a zasahuje 99 procent obyvatel. Novinářům to dnes v Brně řekl náměstek ministerstva pro ochranu klimatu Jan Dusík.
Podle ředitele Mezinárodní asociace pro Tmavé oblohy Ruskina Hartleyho se z energetického hlediska odhaduje, že se ročně kvůli světelnému znečištění zbytečně utratí energie za deset miliard eur (asi 245 miliard korun). Snižování spotřeby světla tak může vést i k úsporám v současné energetické krizi v důsledku ruské invaze na Ukrajině.
O světelném znečištění dnes na brněnské hvězdárně nebo on-line připojením diskutuje zhruba 80 účastníků z 19 státních správ Evropské unie. „S výsledkem budeme pracovat jak v českém předsednictví, tak je budeme prezentovat Evropské komisi a v Bruselu a budeme s tím pracovat i dále v našich domácích podmínkách,“ uvedl Dusík.
Podle něj se problém může zdát okrajový, ale za 25 let vzrostlo světelné znečištění o polovinu. „Je to problém, který roste. Není to jen o tom, zda budeme moct pozorovat hvězdy, ale je to důležité i pro kvalitu života a spánku. Střídání dne a noci je důležité pro ekosystémy i živočichy,“ uvedl Dusík.
Hartley doplnil, že u světelného smogu je až o 14 procent vyšší riziko rakoviny. „Celosvětově žije 80 procent všeho obyvatelstva pod světelným znečištěním. V Evropě je to až 99 procent. Ohrožení jsou i živočichové. Například celé miliony a miliardy ptáků narážejí do budov příliš osvětlených měst a jsou usmrceni,“ řekl Hartley.
Ředitel hvězdárny a senátor Jiří Dušek uvedl, že „žijeme ve fotonovém moři a za chvíli v Evropě nebude místo, kde bude tma„. Podle Hartleyho narůstá světelné znečištění dvakrát rychleji než počet obyvatel zeměkoule.
Podle něj ale není potřeba vypnout veškeré světlo. „Jen je potřeba používat osvětlení uvážlivě a tam, kde je potřeba. Je důležité si znovu vytvořit noc, jak má být, aby to pro nás bylo bezpečné. V tomto ohledu je Evropa nejvíce zasaženým kontinentem, ale mohla by být i v čele snahy řešení otázky světleného znečištění,“ uvedl Hartley.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Říj 27, 2022 | Ochrana životního prostředí
Více než miliarda korun poputuje na další projekty, v nichž se obce zaměřily zejména na energetické úspory a využití obnovitelných zdrojů energie u veřejných budov. Dotace z Národního plánu obnovy schválila končící ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).
Podpora v řádu desítek milionů byla schválená i na nákup elektomobilů, pro ekologické výukové programy, výstavbu domovních čistíren, hospodaření se srážkovými vodami nebo projekty řešící odstranění nelegálních skládek, informovalo dnes tiskové oddělení ministerstva životního prostředí.
Podle Hubáčkové jsou energetické úspory a obnovitelné zdroje jednou možností, jak výrazně snížit platby za energie a omezit dopady energetické krize, která je pro obce a obecní rozpočty velkým problémem. „Města čelí výzvám, jak zaplatit velký nárůst cen, a přitom co nejméně omezovat veřejné služby,“ konstatovala ministryně.
Vedle nárůstu cen energií musí obce řešit i zdražování pohonných hmot. „I zde se nabízí možná úspora při využití dotace na nákup elektromobilu, který má mnohem nižší provozní náklady. Navíc nová auta jsou technologicky mnohem lépe vybavena než deset a více let stará auta, která slouží na mnohých úřadech,“ uvedlo ministerstvo. Ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman v této souvislosti uvedl, že u obcí jsou populární zejména vozy na alternativní pohon. „Dotace pro ně vyřizujeme už řadu let a s rostoucími cenami energií zájem o ně ještě stoupá,“ doplnil Valdman.
S pomocí dotace si nové elektromobily pořídí například obce Babylon, Dolní Němčí nebo Bystrovany, vozy na alternativní pohon budou jezdit v technických službách nebo městských organizacích. Dotaci mimo jiné získá i město Dobruška, které uspělo s projektem rekonstrukce základní školy. Počítá se zateplením střechy, výměnou zdroje tepla, s novým stíněním, vzduchotechnikou, fotovoltaikou a dalšími podobnými opatřeními, které sníží energetickou náročnost budovy.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Říj 25, 2022 | Ochrana životního prostředí
Více než sedm stovek dubů prořezali odborníci v Jihočeském kraji za posledních pět let kvůli ochraně kriticky ohroženého páchníka hnědého. Práce jsou součástí projektu Czk-Sk South-life, který se zaměřuje na zvyšování populace vzácného brouka. Odborníci proto v těchto dnech prořezávají stromy v okolí Českých Budějovic a nedaleké Hluboké nad Vltavou. V tiskové zprávě o tom informovali zástupci projektu.
„Jedná se o opatření arboristické povahy pro dlouhodobé udržení vhodných podmínek k výskytu larev páchníka ve stromech. Prioritním cílem je nejen zajištění optimálního stavu dutin, ale i udržení a zlepšení zdravotního a bezpečnostního stavu těchto stromů a prodloužení jejich životnosti. Při prvotním monitoringu byly totiž zjištěny negativní faktory jako ubývání stromů vhodných k vývoji páchníka kácením a jinými vlivy, jejich poškozování, nedostatečné zajištění věkové struktury porostů, spontánní zarůstání vhodných dřevin náletovými dřevinami či přímé poškozování nebo likvidace stromových dutin,“ uvedla za Czk-Sk South-life Eva Ježková.
Projekt trvá od roku 2017 a skončí v roce 2024. Po celou dobu odborníci monitorují populaci páchníka v sedmi evropsky významných lokalitách v jižních Čechách. Jde o okolí Blatné, Hlubocké hráze, Hlubocké obory, Lužnice a Nežárky, Vlašimské Blanice, Vrbenských rybníků a Sokolího hnízda a bažantnice.
Součástí projektu je i výsadba listnatých stromů, které páchníci potřebují. Páchník hnědý dosahuje délky kolem 30 milimetrů. Dospělý brouk se ve slunečných dnech objevuje na kmenech stromů a vydává charakteristický zápach, který mu dal české rodové jméno.
Autor: Czk-Sk South-life
Zdroj: ČTK
Říj 24, 2022 | Ochrana životního prostředí
Mezi Vraňany a Hořínem na Mělnicku skončila obnova toku Vltavy, má prospět rozmanitosti přírody. Přispějí k tomu různé tůňky, říční pláže, ramena či vysázená zeleň. Změna rázu toku stála 180 milionů korun, z toho 173 milionů korun pokryla evropská dotace. Úpravy pětikilometrového úseku jsou unikátní rozsahem, řekl při dnešním oficiálním ukončení prací ředitel státního podniku Povodí Vltavy Petr Kubala.
Podle Kubaly se běžně obnovy vodních toků dělají buď na menších tocích nebo na kratších úsecích, proto je revitalizace Vltavy na Mělnicku jedinečná a ukazuje, že úpravy blízké přírodě lze dělat i na velkých tocích. „Tento úsek vodního toku už si bude žít, svým způsobem, vlastním životem, takže veškeré vodní a na vodu vázané ekosystémy tady najdou své přirozené zázemí s tím, že někde bude docházet k usazování a někde k vymílání břehů a tak dál,“ popsal Kubala.
První záměry na obnovu úseku se podle Kubaly diskutovaly po povodních v roce 2013. V jiných lokalitách se Povodí Vltavy někdy potýká s komplikacemi kvůli vypořádání s majiteli pozemků, které mohou trvat třeba i devět let. „Na rozdíl od jiných revitalizacích tato byla relativně snadná,“ dodal Kubala k úseku mezi Vraňany a Hořínem. Pozemky zde totiž převážně patřily Povodí Vltavy a Lesům ČR.
Autor: Státní podnik Povodí Vltavy
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: ČTK
Říj 19, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Ekologické organizace Greenpeace a Hnutí Duha ocenily úterní dohodu lídrů vládní koalice, podle níž by připravovaná daň z mimořádných zisků měla platit i pro letošní rok. Navrhované zdanění je však nízké, uvedli dnes zástupci organizací v tiskové zprávě. Podle původního návrhu se s daní počítalo pro roky 2023 až 2025. Měly by ji platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky.
„Je dobře, že se vláda rozhodla zdanit velké energetické korporace, které nyní vydělávají rekordní zisky na úkor lidí trpících kvůli vysokým cenám energií, už za letošní rok,“ uvedl mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek. „Daň by podle nás sice měla být ještě vyšší než navrhovaných 60 procent, ale největší problém původního návrhu se vládě podařilo odstranit. Nikdo by neměl vydělávat na energetické chudobě a společenské krizi,“ dodal.
Ministerstvo financí daň navrhlo jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Hrábek dnes zopakoval, že Greenpeace požadují, aby se všechny zisky nad deset procent danily na úrovni 100 procent.
Dohodu lídrů koaličních stran ocenil také energetický expert Hnutí Duha Jiří Koželouh. „Pokud se však zdanění vztáhne na rok 2022, je potřeba aby i zastropování cen platilo už po zbytek letoška a stejně rychle nastoupila cílená pomoc zranitelným domácnostem,“ upozornil Koželouh. „Nicméně strategickým řešením, se kterým ministr průmyslu Josef Síkela stále otálí, je umožnit lidem, obcím i firmám vyrábět a sdílet si vlastní čistou a levnou elektřinu, aby se do podobných situací dostávali co nejméně,“ míní ekolog.
Díky zálohovému systému plateb ministerstvo financí očekává v příštím roce do rozpočtu z daně 85 miliard korun. V roce 2024 to mělo být 39 miliard korun, v posledním roce platnosti pak 25 miliard korun. Suma má sloužit k pokrytí nákladů na zastropování cen energií.
Naopak možné rozšíření daně z mimořádných zisků i na rok 2022 kritizují analytici. Kromě problémů s možnou retroaktivitou považují rozšíření daně za nefér vůči postiženým společnostem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však již dříve zdůvodnil plánované zdanění vybraných sektorů vysokými zisky způsobenými vnějšími příčinami. Banky podle Stanjury těží z vyšších úrokových sazeb a energetické a petrolejářské firmy z růstu cen energií po ruské invazi na Ukrajinu.
Autor: Greenpeasce, Hnutí Duha
Zdroj: ČTK
Říj 14, 2022 | Ochrana životního prostředí
Starostové z Křivoklátska vyzývají v otevřeném dopise představitele státu, aby přerušili, prodloužili nebo zastavili lhůtu pro připomínkování záměru vyhlašování národního parku Křivoklátsko. Současnou ochranu parku nadále považují za dostatečnou. Devadesátidenní lhůta plyne od 27. září, kdy ministerstvo životního prostředí záměr zveřejnilo.
Tehdy uplynuly tři dny od komunálních voleb, po kterých se mění složení obecních zastupitelstev. Zvláště chráněné území parku se podle záměru dotkne 19 obcí a celkem má park zabírat 116 čtverečních kilometrů na Kladensku, Rakovnicku a Rokycansku.
Pod dopisem je podepsáno 17 starostů obcí z Křivoklátska. Dopis je adresovaný premiérovi, předsedovi Senátu, ministerstvu životního prostředí, senátnímu výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a parlamentnímu výboru pro životní prostředí. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) na počátku října oznámila rezignaci ze zdravotních důvodů. Ve funkci ji má nahradit lidovecký místopředseda Petr Hladík.
Protože nově zvolení zastupitelé mohou podle zákona jednat nejdříve dnes, považují starostové termín vypsání záměru jako snahu zkrátit jejich zákonná práva na uplatnění námitek. „Žádáme Vás proto o ochranu těchto našich práv a Vaše zasazení se o narovnání této situace, ať již přerušením, prodloužením nebo zastavením této lhůty,“ uvedli starostové. Stížnost jsou připraveni předat i soudním orgánům a napadnout veřejnou vyhlášku o oznámení záměru.
Hubáčková dříve plánovala zahájení procesu 9. června, v tomto případě by ale lhůta pro vyjádření k podkladům skončila několik dní před volbami. Reakce by tak nemusely odpovídat postojům nových zastupitelů. Tehdy ministryně argumenty starostů vyslyšela a záměr vyhlášení odložila.
Podle záměru má park chránit rozsáhlý vnitrozemský komplex převážně listnatého lesa nižších poloh s velkým podílem přirozených či lidskou činností málo ovlivněných ekosystémů, kde je mimořádně vysoká rozmanitost živé i neživé přírody. Změnit se má i systém lesního hospodaření, aby byl bližší přírodě.
Vedení obcí vyhlášení národního parku považují za kontraproduktivní. „Ministerstvo prezentuje svůj záměr jako zájem na ochranu přírody, tento zájem je ale již v současnosti zcela naplněn, neboť stávající ochrana je zcela dostatečná,“ míní většina starostů dotčených obcí. Podle nich proces vyhlašování nehájí ani zájmy státu jako takového, ani zájmy lidí, kteří mají být budoucím národním parkem dotčeni. Poukazují například také na náklady spojené s vyhlášením a správou parku, které podle nich dosáhnou stovek milionů korun.
Autor a zdroj: ČTK
