Určitě si nezapomeňte nalistovat zajímavé články:
Celé číslo najdete ZDE.
Autor: SFŽP
Dneškem nabývá účinnosti zákon, který zakazuje výrobu a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček v souladu s předpisy Evropské unie. Maximální pokuta za porušení zákona bude pět milionů korun. Změny se měly do českého práva dostat už v červenci 2021, ale návrh předložený předchozí vládou Andreje Babiše (ANO) bývalá Sněmovna nestihla projednat do konce volebního období.
Sociální fond pro klimatická opatření, který zřídila Evropská unie ke zmírnění dopadů ekologické přeměny ekonomiky, by měl začít kvůli energetické krizi poskytovat podporu dřív než v roce 2025. Je o tom přesvědčen ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Tento týden chce o tom jednat se šéfy resortů práce z unijních států na neformálním zasedání v Praze.
Podle zástupců evropských odborů a dalších organizací by takzvaný Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu měly provázet i sociální kroky. „Ve čtvrtek a pátek povedeme debatu na neformální radě ministrů práce a sociálních věcí o aktivaci nástrojů jako klimatický fond, abychom ho dokázali spustit dřív, než se plánovalo,“ uvedl Jurečka.
Sociální fond pro klimatická opatření má přispět ke změnám při prosazování Zelené dohody, jejímž cílem je omezit emise skleníkových plynů a do poloviny století zajistit uhlíkovou neutralitu. Ekologická přeměna se dotkne energetiky, dopravy, společnosti či zaměstnanosti. Pocítí ji třeba uhelné regiony či automobilový průmysl. Situaci s odklonem od fosilních paliv zkomplikovala válka na Ukrajině a energetická krize.
„Pokud dokážeme udržet racionální přístup a jednotu evropského společenství, můžeme vyjít posíleni. Nebo to nezvládneme a bude to mít negativní dopady. Historie ukazuje, že když jsme dokázali najít společný kompromis, řešení přineslo posílení a lepší výchozí pozici,“ řekl Jurečka. Dodal, že se Česko jako předsednická země snaží unijní řešení hledat.
Klimatický fond má poskytovat podporu podle počtu obyvatel, podílu chudých, národního důchodu či vypouštěných emisí. Česku mají připadnout 2,4 procenta peněz. Od roku 2025 do roku 2032 může čerpat téměř 1,74 miliardy eur (nyní asi 42,6 miliardy korun). Celkem je ve fondu 72,2 miliardy eur (1,77 bilionu korun).
„Potřebujeme sociální klimatický fond, aby se vykompenzovala situace těch nejzranitelnějších. Jde to správným směrem. Zatím je ale suma nízká. Pokud bude financování nedostatečné, tak to bude mít dopad na všechny,“ uvedl tajemník Evropské odborové konfederace Ludovic Voet.
Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) zanikne při ekologické přeměně evropské ekonomiky jen v příštích letech šest milionů míst, ale současně by mělo vzniknout 24 milionů nových postů, upřesnila viceprezidentka Centra pro sociální a ekonomický výzkum (CASE) Agnieszka Kulesová. Dodala, že Evropská komise předpokládá, že do poloviny století budou potřeba dva miliony nových vysoce kvalifikovaných pozic. Pokud se nezohlední sociální dopady, mohla by Zelená dohoda přispět k prohlubování rozdílů mezi evropskými regiony, míní expertka.
Podle Voeta je nutné v unii nastavit právní rámec i pro sociální transformaci, který by Zelenou dohodu doplnil. Také podle předsedy skupiny Zaměstnanci z Evropského hospodářského výboru Olivera Röpkeho je potřeba Zelenou dohodu prosazovat spolu se „sociální dohodou“. „Evropa musí nastavit jasné standardy. Nejde o to harmonizovat odvody, ale je nutné jasná minimální pravidla stanovit, aby nebyli zaměstnanci první a druhé kategorie, ale ani nezaměstnaní první a druhé kategorie,“ uvedl Röpke.
Autor a zdroj: ČTK
Jak chránit klima, ušetřit a být šťastnější? Praktické tipy mladým lidem, jak pomoci planetě, přinesla kampaň Act for Planet společnosti Člověk v tísni: Vysoká míra stresu související s nejistou budoucností v důsledku změny klimatu, aktuálního dění ve světě a nárůstu cen jsou obavy, se kterými se musí popasovat prakticky každý, včetně mladé generace.
Právě mladí lidé si často připadají ztracení v tom, jak se na současné výzvy adaptovat, případně jak efektivně pomoci k jejich řešení. Organizace Člověk v tísni proto vytvořila mezinárodní kampaň s názvem Act for Planet, která přinesla praktické rady, jak v každodenním životě přispět k ochraně klimatu, být šťastnější, a přitom šetřit své peněženky. Kampaň proběhla na sociálních sítích, zapojili se do ní influenceři a zasáhla bezmála 100 milionů lidí.
Mladí lidé se obecně o změnu klimatu i o témata kolem ochrany přírody zajímají ve velké míře, nejčastějším problémem ale je, že nevědí, co přesně by mohli a měli dělat, aby jejich snaha měla smysl. Navíc mohou podléhat dojmu, že v tom jsou sami. „Máme radost, že se kampani podařilo propojit zástupce mladé generace napříč zeměmi a nabídnout jim praktické možnosti a jednoduché každodenní změny, které víme, že efektivně přispívají k ochraně klimatu a zároveň šetří naše peněženky,“ vysvětluje Kateřina Gabrielová, vedoucí komunikace z organizace Člověka v tísni.
Kampaň probíhala od dubna do června v České republice, Estonsku, Španělsku a Portugalsku. Hlavním cílem bylo nabídnout jednoduché změny, které může zařadit do svého životního stylu každý, například snížit topení o pár stupňů, místo letadla odjet na dovolenou občas vlakem, snížit spotřebu masa, změnit dodavatele elektřiny anebo se více zabývat tím, koho volím. Jak moc je změna náročná nebo co přinese každému z nás i planetě, bylo vysvětleno na webové stránce www.actforplanet.eu. Součástí kampaně byl i mezinárodní live stream, na kterém sdíleli své zkušenosti a tipy influenceři ze zúčastněných zemí.
Influenceři, včetně Jitky Nováčkové reprezentující Česko, dokázali oslovit a zapojit do výzev celkem desítky tisíc svých fanoušků. Kreativu, provedení a řízení celé kampaně napříč zapojenými zeměmi měla na starosti agentura CZECH PROMOTION.
„Účast na kampani pro nás byla cennou výzvou, včetně její koordinace napříč několika zeměmi a spolupráce s inspirativními lidmi s různými pohledy, názory a zkušenostmi. Významnou součástí bylo i využití výzkumů, které nám ještě před startem kampaně poskytly důležité informace o mladé generaci. Kvůli možnostem cílení, řízení frekvence a také dosahu, jsme jako stěžejní médium využili sociální sítě Facebook a Instagram,“ uvádí ředitel online divize CZECH PROMOTION Adam Hazucha.
Pod hashtagem #act4planet zhlédlo kampaň v jejím průběhu celkem 98,9 milionu lidí, výzvu osmnácti influencerů si zobrazilo 8,8 milionu a instagramový filtr využilo 833 tisíc uživatelů sociální sítě. K tomu přes 130 tisíc lidí navštívilo webové stránky actforplanet.eu.
O projektu 1Planet4All
1Planet4All je mezinárodní projekt probíhající ve 12 evropských zemích (Česká republika, Slovensko, Itálie, Francie, Německo, Španělsko, Portugalsko, Irsko, Belgie, Estonsko, Polsko a Rakousko), který sdružuje 14 nevládních organizací. Cílem projektu je zvýšit povědomí mladých lidí o změně klimatu – co ji způsobuje a jak dopadá na nás i na lidi žijící v rozvojových zemích. Zaměřuje se také na možná řešení a snaží se poskytnout podporu zapojení mladých lidi v občanské společnosti při jejich snaze o utváření udržitelné budoucnosti pro všechny. Projekt je podpořený z prostředků Evropské unie a jejího programu DEAR (Development Education and Awareness Rising).
Autor: Člověk v tísni
Zdroj: ČTK
Vojenské lesy a statky ČR (VLS), které jsou hlavním hospodářem ve středních Brdech, investují přes 120 milionů korun do adaptace ekosystémů na klimatickou změnu. Získaly podporu z mezinárodního projektu LIFE zaměřeného na udržení pestré krajiny přírodě blízkými a tradičními způsoby péče. V brdských lesích budou VLS uplatňovat specifický způsob hospodaření s maximální podporou přirozených přírodních procesů, při nichž vznikají prostorově, výškově i věkově pestré lesy.
Přírodní procesy chtějí využívat v maximální možné míře, která zároveň zajistí trvalé zachování produkčních funkcí. EU podle šéfa VLS Romana Vohradského ocenila způsob, jakým VLS hospodaří v Brdech, a zařadila letos tuto lesnickou oblast jako jedinou z ČR do projektu LIFE. „Jednoznačně preferujeme přírodě šetrné způsoby hospodaření, péči o les i krajinu, přirozenou obnovu lesních porostů před umělou po kůrovcové kalamitě, která Brdy sice postihla, ale díky nasazení našich lidí zatím ne v takové míře jako jiné oblasti,“ řekl ředitel.
Podpora LIFE umožní podle něj prohloubit zavádění tradičních lesnických postupů a jít dál ve změně druhové, včetně vysazování lesních odrůd ovocných stromů, jimiž se krajina zpestří a ekologicky stabilizuje. „Chceme například rozšířit volnou pastvu dobytka na Padrťských pláních a dalších vhodných loukách. V brdských rybnících pokračuje výzkumný projekt přírodě blízkého chovu ryb bez umělého přikrmování,“ dodal.
Na projektu LIFE, který je zaměřený na podporu vybraných špičkových projektů v oblasti životního prostředí a ochrany klimatu, spolupracují VLS s vědci z České zemědělské univerzity a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti – Výzkumnou stanicí Opočno a Saskými státními lesy, které hospodaří v Krušných horách přírodě blízkým způsobem přes 30 let.
Projekt LIFE ADAPT BRDY je podle Sotony moderní lesnický model, který spustily VLS v Brdech a přejdou na něj také na Šumavě, v Doupovských horách, v Ralsku i na Moravě v Drahanské vrchovině a Oderských vrších. Stejně staré pásy monokultur se změní v druhově i věkově pestré lesy. „A místo holosečných těžeb, jimiž vznikají paseky, přecházet na podrostní způsoby hospodaření, kde se těžebními zásahy podporuje vnitřní dynamika porostů, a dává se tak prostor nové generaci lesa bez nutnosti celoplošného odtěžení mateřského porostu,“ uvedl.
Změny se projeví v Brdech, kde VLS hospodaří na více než 22.000 hektarech (Posádkové cvičiště Jince a CHKO Brdy), postupně v řádu desetiletí. Už teď ale plánují těžby tzv. výběrným hospodářským způsobem.
VLS hospodaří na 140.000 ha vojenských újezdů a dalších strategicky významných území pro obranu státu. Spravují šest rozsáhlých přírodních lokalit, které patří k nejzachovalejším lesním celkům v Evropě.
Do programu LIFE, který má zvrátit úbytek biologické rozmanitosti a degradaci ekosystémů, je zapojený od roku 2018 také Národní park Šumava. Projekt LIFE for MIRES (Život pro mokřady) za 150 milionů Kč vrací vodu do krajiny. Plánuje obnovit 47 rašelinišť a pramenišť s plochou 2059 hektarů. Mokřady na Šumavě byly do konce 80. let 20. století odvodňovány a vysušovány produkcí dřeva, zemědělstvím a v posledních letech i počasím. Po dokončení projektu v prosinci 2024 se má zvýšit hladina podzemní vody na úroveň blízkou stavu před odvodněním.
Autor: VLS
Zdroj: ČTK
Ministerstvo životního prostředí v úterý zahájí proces vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a zveřejní podklady. Na vyjádření k nim budou mít obce 90 dní. Dokumentace upřesní například režim v parku. Po podrobnějších informacích zástupci obcí dlouho volali. Na termín zahájení procesu upozornil server HN.cz, informaci potvrdil starosta Bělče Lukáš Kocman.
Řada místních obyvatel i starostů považuje ochranu zajištěnou statusem CHKO Křivoklátsko za dostatečnou. V dubnu více než 30 představitelů obcí vyzvalo poslance a senátory, aby od záměru upustili. MŽP poukazuje například na vysokou druhovou pestrost území a celostátně významnou flóru a faunu.
Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) původně plánovala zahájení procesu 9. června, avšak starostové ji na květnovém setkání požádali o odložení, aby devadesátidenní lhůta pro vyjádření k podkladům pro vznik národního parku neskončila několik dní před volbami a také, aby reakce odpovídaly aktuálním postojům i v případě změny vedení obce. Hubáčková jim vyšla vstříc. Podle Kocmana mohlo ministerstvo ještě počkat například řádově týdny, aby se s problematikou mohli včas seznámit i nově zvolení zastupitelé.
V úterý zveřejněný záměr by měl starostům odpovědět na otázky ohledně fungování parku, případných omezení a také argumentů pro jeho vyhlášení. „Určitě budeme dávat připomínky,“ dodal Kocman.
Konkrétní znění připomínek zveřejní až po podrobném seznámení se s dokumentací. Řada obyvatel i starostů se opakovaně ministerstva dotazovalo, proč nestačí dosavadní ochrana přírody v rámci chráněné krajinné oblasti. Místní obyvatelé se také obávají negativních vlivů souvisejících s možnou zvýšenou turistikou, například nadměrným dopravním ruchem.
Ministerstvem navrhovaný Národní park Křivoklátsko má chránit především pestré lesní ekosystémy, které mají bohatou strukturu. Změnit se má i systém hospodaření, přednost má dostávat přírodní charakter a působení přírodních jevů před činností člověka. Podle starostů by se z hospodářských lesů mohly stát lesy takzvaného zvláštního určení i v současné CHKO, což umožňuje zákon o lesích. Park má zabírat 102 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje 16 procent současné chráněné krajinné oblasti.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP) by měl příští rok vydat 34,54 miliardy korun. Schválila to na dnešním zasedání vláda, vyplývá z výsledků jednání na webu. Příjmy by měly činit 32,25 miliardy korun. Letošní rozpočet fondu činí 27,55 miliardy, očekávané příjmy 33,5 miliardy korun.
Největší podíl příjmů fondu pro příští rok, 28 miliard korun, tvoří Modernizační fond, který má pomoci s přechodem tuzemské energetiky na ekologické zdroje. V případě Národního plánu obnovy (NPO) předkládací dokument uvádí příjem 720 milionů korun. Podle materiálu se však bude jednat o zvýšení na požadovanou částku 7,1 miliardy. Fond v souvislosti s tím také požádal ministerstvo financí o zvýšení příjmových a výdajových limitů.
Zhruba miliardu by pak měl fond dostat z poplatků za ukládání odpadů na skládky, téměř 465 milionů pokryje příspěvek z rozpočtu ministerstva životního prostředí (MŽP) na program Nová zelená úsporám. Platby za odběr podzemní vody by měly dosáhnout 310 milionů korun, 325 milionů korun budou náhrady od MŽP za výdaje spojené se správou dotací z evropského Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Jejich rozdělování má fond na starost.
Na spolufinancování a správu dotací z Norských fondů má fond získat 266 milionů korun. S příjmem 200 milionů pak například fond počítá z poplatku za znečišťování ovzduší a 750 milionů má plynout ze složkových příjmů a další činnosti fondu. Většina výdajů půjde také z Modernizačního fondu – 23 miliard korun. A přes 6,5 miliardy by měl pokrýt Národní plán obnovy.
„Mezi další hlavní výdaje patří Národní program Životní prostředí (NPŽP), který doplňuje další dotační programy administrované fondem, především Operační programy Životní prostředí 2014+ a 2021+ a tzv. Norské fondy,“ napsala za MŽP Dominika Pospíšilová. Výdaje z NPŽP budou 3,44 miliardy korun.
Cílem podpory je přispět na projekty pro efektivní a šetrné využití přírodních zdrojů, nápravu škod na životním prostředí, adaptační opatření na změnu klimatu ale třeba i osvětu ohledně ochrany životního prostředí. Výdaj 361 milionů korun je spjatý s opatřeními k dotacím z Norských fondů, 342,2 milionu korun pak obsáhnou půjčky na kofinancování projektů OPŽP. Provoz kanceláře fondu spolkne 750 milionů korun. Fond má podle materiálu v současnosti 595 zaměstnanců.
Autor: SFŽP
Zdroj: ČTK
Podprogram Nová zelená úsporám Light (NZÚ Light), který má přispět chudším domácnostem na úpravy domů vedoucí k úspoře energie, by mohl začít v říjnu. Na dnešním setkání s médii v Praze to dnes sdělili zástupci ministerstva životního prostředí (MŽP) a Státního fondu životního prostředí (SFŽP). NZÚ Light bude součástí programu Nová zelená úsporám, na který by v letech 2023 až 2025 mělo jít 55 miliard korun z Modernizačního fondu. O částce nyní ministerstvo vyjednává s Evropskou investiční bankou.
Program Nová zelená úsporám, který lidem přispívá na zateplení domů, ale i pořízení fotovoltaiky, tepelných čerpadel nebo kotlů na biomasu, je od loňského října financován z Národního plánu obnovy (NPO). Na program z něj bylo vyhrazeno 19 miliard korun. Podle ředitele SFŽP Petra Valdmana do září přijal fond více než 56.000 žádostí s požadavkem na dotace ve výši 11,2 miliardy korun. Největší zájem je o dotaci na fotovoltaiku, kdy fond dostal přes 33.000 žádostí.
Během následujících měsíců má začít financování NZÚ z Modernizačního fondu. Návrh na částku 55 miliard pro léta 2023 až 2025 podle Valdmana Česko Evropské investiční bance předložilo 12. září. A z Modernizačního fondu bude kompletně financován také podprogram Nová zelená úsporám Light pro menší úpravy v nízkopříjmových domácnostech.
Valdman popsal, že v podprogramu bude možné získat maximální dotaci 150.000 korun. Podotkl, že jde třeba o zateplení půdy, stropu, části fasády či výměnu oken a dveří. To jsou podle Valdmana menší kroky, které mohou v součtu přinést až dvacetiprocentní úsporu nákladů na energie. Jak přesně bude nízkopříjmová domácnost definována, nespecifikoval. Neupřesnil také, jaká částka bude z 55 miliard Kč na NZÚ Light vyčleněna.
„My to nechceme úplně specifikovat a rozdělovat. Zhruba polovina té částky je určena na zdroje – tepelná čerpadla, fotovoltaika,“ řekl Valdman. „A druhá polovina je určena na energetické úspory, které se pak budou dělit v poměru Nová zelená úsporám a Nová zelená úsporám Light. Minimálně dvě třetiny z té částky půjdou na standardní NZÚ a jedna třetina na NZÚ Light. To je opravdu jen indikativní rozdělení a nikdo nás neomezuje jaká částka omezena na jaký podprogram,“ uvedl Valdman.
K tomu, kdo bude mít na dotaci z NZÚ Light nárok ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) řekla, že parametry dosud MŽP řeší s ministerstvem práce a sociálních věcí. Vzhledem k inflaci by však měla být vyšší než limit u první části kotlíkových dotací pro nízkopříjmové domácnosti.
Cílem Modernizačního fondu je přispět k přechodu tuzemské energetiky na ekologické zdroje. Hubáčková řekla, že podle odhadů by v něm do roku 2030 mohlo být až 300 miliard korun z prodeje emisních povolenek, původně se počítalo s polovinou. Fond i první výzvy z něj byly spuštěny loni.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Téměř polovina lidí z Česka se obává toho, že přechod k udržitelné ekonomice povede ke zchudnutí země. Jen 11 procent si myslí, že ví dost o plánu na ekologické a udržitelné unijní hospodářství, takzvané Zelené dohodě pro Evropu. Třetina lidí o ní neví skoro nic. Stejný podíl dotázaných míní, že Zelená dohoda bude pro Česko přínosem. Vyplývá to z průzkumu, který provedly Ústav empirických výzkumů STEM a agentura Institut 2050. Dvěma třetinám lidí jsou podle průzkumu blízké myšlenky ochrany přírody, stejný podíl míní, že se mění klima. Polovina respondentů pak uvedla, že je třeba problémy klimatické změny řešit co nejdříve.
Jen 18 procent lidí však souhlasí s posílením ekologických opatření a 40 procent se bojí, že přechod na zelenější ekonomiku zapříčiní v příštích pěti letech zhoršení života v Česku. Ve zlepšení doufá desetina dotázaných. V období deseti až 20 let by se situace mohla zlepšit podle 33 procent lidí, 27 procent jich zůstává skeptických.
Více než polovina lidí si spojuje plán Zelené dohody se zlepšením kvality ovzduší i krajiny. „Ale nespojují si ho se zlepšením své ekonomické situace. A to je, zvláště v dnešní době, závažný nedostatek,“ konstatují autoři průzkumu.
S výrokem, že je důležité chránit planetu nejen pro lidi, ale i pro zvířata a rostliny, souhlasí 79 procent dotázaných. Na 63 procent jich uvedlo, že pokud se Česko chce zbavit energetické závislosti na Rusku, musí více investovat do obnovitelných zdrojů energie. Zhruba stejný podíl lidí míní, že tváří v tvář hrozbě změny klimatu nelze obětovat příští generace. Jen 17 procent doufá, že přeměna české ekonomiky v duchu ochrany klimatu pomůže snížit sociální rozdíly mezi lidmi.
Optimističtí pozorovatelé, tedy lidé klonící se k razantnějším krokům, podle průzkumu tvoří 22 procent dotázaných a jde o dobře finančně zajištěné osoby. Opatrných příznivců je 26 procent. Těmto lidem záleží na životním prostředí, ale nejsou vstřícní vůči všem opatřením. „Nejsou tolik ochotní připlácet za klimatická opatření,“ konstatuje průzkum. „Nejistí“ mají podíl 13 procent, je to skupina, již politika moc nezajímá. Stejně je „zdrženlivých“, což jsou podle průzkumu usedlejší občané, kteří se bojí ekonomických změn tolik, že je téměř vždy odmítají. Razantních odpůrců klimatických opatření je téměř pětina. Často jsou to lidé skeptičtí vůči EU, kteří její opatření pro boj se změnou klimatu považují za nesmysl.
Sociolog a ředitel STEM Martin Buchtík dnes řekl, že potenciální štěpení společnosti souvisí právě s ekonomickou stránkou zelené transformace, kdy lidé zvažují, zda ji zvládnou. Roli podle něj hraje různá důvěra ve stát i to, zda jsou potřebné změny dobře připravené, a ne moc překotné. „V tom velká část veřejnosti pochybuje. Hlavní zjištění tedy je, že pokud chceme (…) zelenou transformaci, tak musí být především sociální a sociálně citlivá. Jinak nebude žádná transformace,“ uvedl. Průzkumu se letos mezi 6. až 30. květnem zúčastnilo 2086 lidí starších 18 let. Uskutečnil se kombinací on-line a osobního dotazování.
Autor: Agentura STEN
Zdroj: ČTK
Zástupci skautské organizace, Skautského institutu a Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR dnes podepsali memorandum, které má přispět k většímu zapojení dětí a dalších dobrovolníků do praktické ochrany přírody. Tento krok je potvrzením dlouhodobé spolupráce těchto organizací při péči o okolní krajinu.
„Skauting by bez přírody nemohl existovat. Příroda není jen prostředí, ve kterém se skauting odehrává, je to navíc zdroj formativních a nezapomenutelných zážitků. Chceme, aby naše role v přírodě nebyla jen pasivní, ale abychom jí dokázali i účinně pomáhat, aby náš pobyt v ní byl zážitkem, poučením i reálným přínosem. K tomu nám spolupráce s AOPK ČR mimořádně pomáhá a moc si jí vážíme,“ uvedl ředitel Skautského institutu Miloš Říha.
Skautský institut už několik let organizuje program Patronáty. Je založený na tom, že se skautský oddíl či školní třída propojí s odborníkem a se správcem nějakého přírodního území, které potřebuje péči. Děti se dozvědí, čím je zdejší příroda jedinečná, a následně se aktivně zapojí do péče o ni. Přebírají tak pomyslný patronát nad kouskem světa.
Spolupráce s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR už na této bázi je v Jihočeském, Plzeňském, Libereckém, Jihomoravském a Středočeském kraji, postupně se rozšíří i do dalších regionů. Podpis memoranda je logickým vyústěním spolupráce, která už nějakou dobu trvá. „Výhodná je pro všechny – pro přírodu, kde se udělá kus práce, pro děti a mladé lidi, kteří poznají své okolí, a také pro nás ze státní ochrany přírody,“ zdůraznil ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc.
Bez zapojení místních se podle něj příroda chrání těžko. „Někdy stačí zdánlivě málo – pravidelně pokosit, pohrabat, vytrhat, vyřezat, vyčistit zanesenou tůň,“ dodal Pelc. Například v Plzeňském kraji se do projektu zapojil skautský oddíl z Přimdy s pomocí průvodkyně z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Převzal patronát nad přírodní památkou Kolowratův rybník, v jehož pobřežním pásmu rostou vzácné masožravé rosnatky prostřední, které ale vytlačuje rozrůstající se třtina šedá. Skauti v lokalitě pravidelně třtinu sekali, hrabali a posekanou hmotu odklízeli. Zároveň připravovali další místa příhodná pro růst rosnatky tím, že narušovali drny sekerami, motykami a prošlapáváním.
Monitoring oblasti potvrdil, že po dvou letech pravidelné péče je porost třtiny menší a řidší a rosnatka prostřední se prokazatelně rozšiřuje na nová místa, dodala mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová.
Autor: AOPK
Zdroj: ČTK
Zdroj: idnes.cz
Královéhradecký kraj v pěti dotačních titulech pro životní prostředí a zemědělství rozdělí zhruba tři miliony korun. O podporu mohou zájemci žádat od 5. prosince do 6. ledna, informovali dnes zástupci hejtmanství. Podle náměstka hejtmana pro životní prostředí, zemědělství a vodohospodářství Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) je kromě ochrany přírody a krajiny prioritou zadržování vody v krajině. Na zadržování vody v krajině dá kraj 500.000 korun.
„Náprava mnoha nevhodných opatření z minulosti je během na dlouhou trať a je nutné je řešit především na celostátní úrovni. Přesto i všechna dílčí opatření mají smysl a upozorňují veřejnost na důležitost tohoto problému,“ uvedl Bělobrádek.
Dotace na zadržování vody v krajině podporují zpracování projektové dokumentace. Jde zejména o zlepšení technického stavu rybníků a malých vodních nádrží, úpravy vodních toků, obnovy mokřadů, preventivní protierozní zásahy a řadu dalších opatření, které posilují retenci a akumulaci vody v krajině nebo zvyšují zásobu povrchových vod a vodním nádržím vrací jejich základní vodohospodářskou funkci, uvedli zástupci hejtmanství.
Environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu kraj podpoří částkou ve výši 800.000 korun. O podporu na celoroční činnost a další rozvoj mohou žádat střediska ekologické výchovy. Na ochranu přírody a krajiny kraj poskytne 500.000 korun. Dotace v tomto programu poskytuje například na tvorbu územních systémů ekologické stability místní a regionální úrovně, tvorbu podmínek umožňující zachování a posílení populací zvlášť chráněných druhů rostlin a živočichů ve volné přírodě nebo na podporu přenosů zvlášť chráněných druhů rostlin a živočichů. „Dotace směřují také na včelařství, v roce 2023 konkrétně na plošné preventivní vyšetření vzorků na přítomnost spor moru včelího plodu. Kraj na to hodlá uvolnit 750.000 korun,“ uvedl Michal Friček z tiskového oddělení kraje.
Propagaci zemědělství a místní produkce kraj podpoří částkou 400.000 korun. Z tohoto dotačního titulu půjde podpora také na propagaci lesnictví, myslivosti, včelařství, chovatelství nebo pěstitelství. „Cílem je zvýšení povědomí veřejnosti o významu zemědělství a příbuzných oborů v oblasti praktické péče o životní prostředí a podpoření odbytu regionálních zemědělských a potravinářských produktů,“ dodal Friček.
Autor: Královéhradecký kraj
Zdroj: ČTK