Zář 14, 2022 | Ochrana životního prostředí
Jihomoravský kraj letos dává druhým rokem 20 milionů korun na boj proti suchu. Už v první půli roku rozdělil 102 žadatelům přes devět milionů a nyní dá více než čtyři miliony dalším 23 žadatelům z řad obcí a měst. V tiskové zprávě to uvedl hejtmanův náměstek Jan Zámečník (KDU-ČSL). Potvrdit to ještě musí zářijové zastupitelstvo. V roce 2017 bylo na boj se suchem vydáno přes pět milionů korun a postupně se peníze navyšovaly. V roce 2020 to bylo osm milionů a loni se podpora více než zdvojnásobila.
Peníze lze využít například na nové vodní tůně, ošetření stromů v aleji nebo projektovou dokumentaci ke vzniku nového suchého poldru. Cílem projektů je zvýšení odolnosti, biodiverzity a vodní stability v krajině. „Jsem rád, že se kraji daří udržet tento dotační program i v současné nejisté ekonomické situaci. Ochrana přírody a boj proti dopadům sucha musí zůstat naší prioritou, takže předpokládám, že i v příštím roce zachováme úroveň současné podpory a doplníme ho o podporu nových adaptačních opatření, jako jsou například polní cesty nebo agrolesnictví,“ uvedl hejtmanův náměstek Lukáš Dubec (Piráti).
Dotační program je letos rozdělený do čtyř titulů, a to na zadržení vody v krajině, na následnou péči o zeleň, na projektové dokumentace a na koncepční dokumenty k opatřením ke zmírnění dopadů klimatických změn. „Tato opatření přispívají ke zvýšení odolnosti, biodiverzity a vodní stability v krajině. Směřují tedy jak na zadržení vody v krajině a následnou péči o zeleň, tak i na koncepční dokumenty ke komplexním adaptačním opatřením v zastavěném území a volné krajině a projektovou dokumentaci,“ doplnila mluvčí kraje Alena Knotková.
Autor: Jihomoravský kraj
Zdroj: ČTK
Zář 12, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Desítky akcí po celém Česku přinese Týden pro klima, který začíná dnes a upozorňuje na nutnost lepší ochrany klimatu. V plánu jsou například přednášky o dopadech změny klimatu, promítání snímků s ekologickou tematikou, piknik i akce, kde si lidé mohou vyměnit knihy nebo oblečení. Týden pro klima se letos koná potřetí.
„Řešení klimatické krize je věcí každého z nás. Týden pro klima může být pro řadu lidí vhodným začátkem. Někomu může přinést nové informace, jinému třeba nové kontakty nebo podobně naladěné spojence pro budoucí místní projekty vedoucí k lepší ochraně klimatu,“ uvedla Jitka Martínková z Klimatické koalice v tiskové zprávě. Klimatická koalice se Zeleným kruhem Týden pro klima zaštiťují. Jde o platformy sdružující tuzemské, převážně ekologické, organizace.
V Praze se už dnes uskuteční happening, během něhož na Náplavce vznikne banner znázorňující globální oteplování. Součástí akce bude také sběr podpisů pro petici určenou vrcholným představitelům a představitelkám Evropské unie. Petice požaduje například urychlení přechodu k čistým a obnovitelným zdrojům energie či ochranu uprchlíků, kteří své domovy opustí v důsledku dopadů změny klimatu. Architektka Kateřina Vídenová a architekt Peter Bednár pak večer v kavárně Langhans pohovoří o pražských opatřeních adaptace na změnu klimatu.
V dalších dnech se budou v hlavním městě konat třeba vycházka se správcem městské zeleně po Proseku, přednáška o veganství či workshop, jehož účastníci vytvoří návrhy na vylepšení zahrady domova pro zrakově postižené Palata. Na širokou veřejnost pak cílí workshop na téma kompostování, lidé mohou také pomoci s čištěním ptačích budek v parku Cibulka. O dopadech klimatické změny i zkušenostech z výzkumných pobytů v Antarktidě pak v Knihovně Václava Havla pohovoří polární bioložka Marie Šabacká. V sobotu se pak uskuteční výměna knih před komunitním centrem Vzlet a výměna oblečení, knih a hraček na Jizerce.
V Brně v Haškov ulici dnes začne výstava na téma klimatické změny. Také v Brně pak mohou lidé pomoci s údržbou ptačích budek v parku pod Špilberkem nebo si zajít na film o významu medonosných včel, jehož projekce bude v Moravské zemské knihovně. V týdnu je na programu také představení „klimatické činohry“ Odvaha k beznaději v Industře, nebo piknik s hraním deskových her v centru města – lokalitu pořadatelé ještě upřesní.
V Ostravě si lze zahrát Klima kvíz ve Staré aréně nebo si v centru PANT poslechnout debatu o tom, nakolik je Ostrava připravena na změnu klimatu. Akce se však uskuteční i ve více než 30 dalších městech po celé zemi a část programu bude i on-line.
Autor: Klimatická koalice
Zdroj: ČTK
Zář 8, 2022 | Ochrana životního prostředí
Na stepích a lukách Bílých Karpat roste podobné množství rostlinných druhů jako v amazonském deštném pralese. Je to však patrné jen tehdy, když se druhy počítají na malých plochách, vyplývá z mezinárodního výzkumu s českou účastí. O výzkumu informoval Botanický ústav Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě. Studii zveřejnil prestižní časopis Nature Communications. Tým vedli vědci z Univerzity Martina Luthera v Halle-Wittenbergu (MLU) a Centra pro integrativní výzkum biodiverzity Halle-Jena-Lipsko (iDiv)
Většina studií o globální biodiverzitě se podle akademiků provádí ve velkém měřítku, třeba na úrovni státu. Tým tedy zkoumal, jak moc se dosavadní poznatky liší při zaměření na menší území. K průzkumu vztahu mezi počtem druhů rostlin a velikostí oblastí vědci využili umělou inteligenci a zanalyzovali 170.000 záznamů vegetace ze všech klimatických zón Země. Data pocházela z databáze vegetace, kterou spravuje iDiv.
Projekt ukázal, že v některých oblastech studium velkých ploch přináší jen omezené znalosti o rozložení biodiverzity. A že někdy mohou mít vysokou biodiverzitu i malé oblasti – například stepi a louky ve východní Evropě.
„Pokud bychom počty druhů například na extrémně bohatých bělokarpatských loukách převedli z pár metrů čtverečních na větší rozlohy, mohly by konkurovat i tropickým deštným lesům. Jenže v tropech se diverzita vyskytuje také na větší ploše, kdežto u zmíněných luk nebo i u některých teplomilných lesů pozorujeme opak,“ popsal Petr Petřík z Botanického ústavu AV. Petřík se na rozsáhlé studii podílel.
Podle akademiků jsou výsledky studie důležité i pro ochranu druhů. Ekosystémy, u nichž je biodiverzita vysoká a rozprostřená na velké ploše, totiž není možné chránit běžnou mozaikou přírodních rezervací. A ekosystémům s vysokou rozmanitostí na malém území zas samostatná chráněná území prospívají.
Autor: Botanický ústav AV
Zdroj: ČTK
Zář 8, 2022 | Ochrana životního prostředí
Nadace Partnerství rozdělí mezi vybrané obce a neziskové organizace na grantech 1,7 milionu korun na výsadbu alejí a zvelebení jejich okolí. Peníze získalo devět projektů z pěti krajů. V tiskové zprávě o tom za nadaci informoval David Kopecký.
Peníze žadatelům poputují z programu Sázíme budoucnost s KB Penzijní společností. Z něj mohou zájemci kromě výsadby stromů financovat také pořízení laviček, informačních a vzdělávacích panelů nebo prvků pro zvěř, jako jsou bidýlka pro dravce nebo budky pro ptáky. Právnické osoby mohly žádat až o 400.000 korun, dorazilo 23 žádostí.
Obnovy se dočká například stará třešňová alej v Čisté ve Středočeském kraji, vznikne ovocný sad u Kohoutova v Královéhradeckém kraji nebo vyroste 200 hrušní na počest J. G. Mendela v Moravskoslezském kraji. Kromě výsadby plánují vítězní žadatelé také zvelebit okolí alejí. Například Křižanovice v Jihomoravském kraji v aleji postaví kamennou zídku pro ještěrky a herní naučnou tabuli o živočiších žijících v polní krajině jižní Moravy.
„Aleje jsou nesmírně důležitým prvkem v krajině. Tvoří přirozenou oporu ekologické stability území, zamezují půdní erozi, zpomalují odtok srážek a v parných dnech krajinu ochlazují svým výparem. Výrazně zvyšují druhovou rozmanitost a umožňují návrat drobných živočichů důležitých pro obnovu okolní zemědělské půdy,“ uvedl ředitel Nadace Partnerství Petr Kazda.
Autor: Nadace Partnerství
Zdroj: ČTK
Zář 7, 2022 | Ochrana životního prostředí
Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařilo vytvořit dalších pět embryí nosorožců bílých severních ohrožených vyhynutím. Vědci tak mají 22 zmrazených embryí. Odebírání vajíček a vytváření embryí začalo v roce 2019 a je součástí projektu záchrany nosorožců bílých severních umělou reprodukcí. Poslední dvě samice tohoto druhu Fatu a Nájin žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Obě patří Zoo Dvůr Králové, která o vytvoření dalších embryí dnes informovala.
Desátý odběr vajíček vědci provedli 28. července od samice Fatu, která je dcerou Nájin. „Týmu se podařilo odebrat 23 oocytů Fatu. Okamžitě byly letecky přepraveny do laboratoře Avantea v italské Cremoně. Po dozrání bylo sedm oocytů oplodněno pomocí rozmraženého spermatu uhynulého samce Angalifu. Nakonec bylo úspěšně vyprodukováno pět embryí,“ uvedla zoo. Je to dosud nejvyšší počet, který se z jednoho odběru podařil vytvořit. Při předchozím devátém odběru 24. dubna vědci z 16 odebraných vajíček vytvořili tři embrya.
Žádná ze samic v Ol Pejetě už ale není schopná mládě odnosit. Vědci chtějí embrya vložit do samic příbuzných nosorožců bílých jižních. Než k vložení embryí severních nosorožců do samic bílých jižních přistoupí, musí vědci funkčnost celého transferu ověřit na chystaném umělém oplodnění bílých jižních nosorožců vajíčky od bílých jižních nosorožců.
Ředitel dvorské zoo Přemysl Rabas označil vytvoření 22 embryí za fantastický úspěch. „V produkci embryí však musíme pokračovat, protože čím víc budeme mít embryí, tím bude vyšší šance na mládě,“ uvedl Rabas. Vědci míní, že bude třeba vytvořit desítky embryí.
Díky spolupráci s Evropskou asociací zoologických zahrad a akvárií již jsou podle Rabase k dispozici embrya bílých jižních nosorožců pro přenos do náhradních matek. „Přestože bychom rádi měli mládě severního bílého nosorožce co nejdříve, musíme postupovat velmi opatrně a použít vzácná severní embrya až poté, co dosáhneme březosti se snadněji dostupnými embryi nosorožce bílého jižního,“ uvedl Rabas.
Všechna dosud vytvořená embrya jsou z vajíček od Fatu. Od Fatu vědci vajíčka od roku 2021 již neodebírají. Polovina z 22 embryí vznikla s použitím spermatu uhynulého samce Suniho, jenž se narodil v Safari Parku Dvůr Králové. Druhá polovina je ze spermatu samce Angalifu.
Nájin a Fatu převezli zoologové se dvěma samci ze Dvora Králové do Keni v roce 2009. Domnívali se, že africké prostředí bude pro jejich reprodukci příhodnější. Ačkoliv se zvířata pářila, ani jedna ze samic přirozeně nezabřezla. Samci Suni a Sudán uhynuli v Keni v letech 2014 a 2018. V přírodě je druh považován za vyhynulý. Samec Angalifu uhynul před osmi lety v zoologické zahradě v San Diegu ve Spojených státech amerických.
Autor: Zoo Dvůr Králové
Zdroj: ČTK
Zář 7, 2022 | Ochrana životního prostředí
Na likvidaci starých ekologických zátěží dá ministerstvo životního prostředí (MŽP) 1,2 miliardy korun z unijních zdrojů. Dalších 300 milionů korun úřad vyhradil na rekultivaci starých skládek, stejnou částkou podpoří modernizaci ekocenter. Za MŽP to dnes uvedla Dominika Pospíšilová v tiskové zprávě. Balík dotačních výzev bude financován z nového Operačního programu Životní prostředí (OPŽP 2021–2027).
„Pro nás i budoucí generace chceme zdravé a čisté prostředí, proto musíme nejen zamezit nebezpečnému znehodnocování vodních zdrojů a ekosystémů, ale též podporovat vzdělávací činnost v oblasti environmentální osvěty,“ řekla k dotacím ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL).
Výzva, v níž je k dispozici 1,2 miliardy korun, cílí na sanace závažně kontaminovaných lokalit z doby před rokem 1989, u kterých podle analýzy kontaminace představuje „neakceptovatelné riziko pro lidské zdraví či ekosystémy“. „Prostředky pomohou řešit závažné kontaminace podzemních či povrchových vod, sedimentů, horninového prostředí či půdního vzduchu,“ uvedla Pospíšilová. O dotaci lze požádat od dneška do 18. ledna 2023.
Také 300 milionů korun na rekultivaci skládek je určeno pro ty, které vznikly v předlistopadovém období. Dotace má přispět k minimalizaci množství odtékajících znečištěných průsakových vod, zamezení úniku skládkových plynů a uvedení místa skládky do souladu s okolím. „Obě výzvy jsou určené pro veřejnoprávní sektor, vlastníky a nájemce zasažených území a subjekty nakládající s odpady,“ upřesnila Pospíšilová. O peníze na likvidaci skládek mohou zájemci požádat od dneška do 18. listopadu příštího roku.
Dalších 300 milionů korun pak pomůže s rozvojem ekocenter zaměřených na klimatické vzdělávání. „Dotace budou vyplaceny na komplexní projekty zahrnující modernizaci objektů, při níž dojde ke snížení konečné spotřeby energie, k instalaci obnovitelných zdrojů či k realizaci adaptačních opatření na změnu klimatu,“ popsala Pospíšilová. Příspěvek však podpoří i případné terénní úpravy a pořízení vybavení a pomůcek. Příjem žádostí v této výzvě je od dneška do 31. ledna 2023. Okruh možných žadatelů čítá veřejnoprávní sektor, ale i církve, náboženské společnosti či nadace a obecně prospěšné společnosti.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Zář 6, 2022 | Ochrana životního prostředí
Lidé mohou během babího léta pomoci ochranářům s péčí o cenné motýlí louky i obnovenou botanickou zahradu. Dobrovolnické akce se v následujících dnech uskuteční v lokalitách Volkramy na Vyškovsku, v Radiměři nedaleko Svitav a v Bečově nad Teplou na Karlovarsku. O pomoc na webu požádal Český svaz ochránců přírody (ČSOP), který zastřešuje síť pozemkových spolků pečujících o desítky cenných území v Česku.
Do kosení a odklízení trávy se 10. a 11. září pustí dobrovolníci ve Volkramech. O pozoruhodnou stepní lokalitu poblíž Slavkova u Brna už téměř dekádu pečuje spolek Hořepník. Jeho členové tam v minulosti odstranili křoviny, které škodily cenným stráním s řadou vzácných druhů rostlin. V současnosti jsou Volkramy na seznamu evropsky významných lokalit Natura 2000. „Spí se ve stanech přímo na lokalitě, dorazit lze již v pátek večer,“ uvedli pak ochranáři k dobrovolnické akci. Zástupce spolku mohou lidé kontaktovat přes e-mail podhorny.csop@seznam.cz.
Ve stejném termínu bude akce v Bečovské botanické zahradě. Ta byla za první republiky jednou z nejvýznamnějších sbírkových zahrad v Československu, později však zpustla a obnovy se dočkala až po přelomu tisíciletí. Pozemkový spolek Berkut podle ČSOP nyní v Bečově nad Teplou potřebuje pomoci především s podzimní údržbou sadů v areálu zahrady. „Včetně sběru ovoce a jeho přípravy na moštování,“ uvedli ochranáři. Upozornili, že je možné přespat v areálu zahrady – buď ve vlastních stanech, nebo v už postavených podsadách. Zájemci by měli napsat na e-mail becovskabotanicka@seznam.cz.
Poslední z dobrovolnických pobytů bude od 15. do 18. září v Radiměřském motýlím království na pomezí Čech a Moravy. Sady a louky nedaleko Svitav kromě motýlů svědčí i plazům, ptákům a orchidejím. Dobrovolníky čeká sečení trávy, hrabání a sušení sena, ale i přehánění ovcí, koz a koní, kteří se v místě pasou. Podle ochranářů jsou ale v plánu i táboráky a výlet. Zářijový „ochranářský tábor“ letos uspořádá pozemkový spolek Arion potřetí, zaregistrovat se lze na adrese kalous.roman@seznam.cz.
Obnova radiměřské lokality začala v roce 2016, kdy se podle Arionu experti obávali, že vymírá místní populace kriticky ohroženého motýla – modráska černoskvrnného. Většinu ze zhruba deseti hektarů teplomilných květnatých strání tehdy pokrývaly náletové dřeviny, které dobrovolníci odstranili.
Pozemkové spolky působí v rámci kampaně ČSOP Místo pro přírodu. Ochranáři vykupují pozemky, kterým hrozí akutní nebezpečí jako je vykácení lesa, odvodnění mokřadů nebo rozorání květnatých luk. Lokální pozemkové spolky pak o tato místa pečují tak, aby na nich byl možný život či návrat, mnohdy ohrožených, rostlin a živočichů. Peníze ČSOP vybírá ve veřejné sbírce spuštěné v roce 2003. Za tu dobu svaz vykoupil kolem 180 hektarů pozemků na 50 lokalitách po celém Česku, některá místa má v pronájmu. Kampaň Místo pro přírodu lze podpořit přes účet 9999922/0800. Dobrovolnické akce ČSOP pořádá v cyklu Víkend pro přírodu.
Autor: ČSOP
Zdroj: ČTK
Zář 6, 2022 | Ochrana životního prostředí
Na podporu ochrany klimatu, životního prostředí a biodiverzity cílí série akcí, které během září uspořádají ministerstva zahraničí a životního prostředí. Kampaň #Czechia4Climate dnes v Praze zahájí ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Součástí bude třeba dvoudenní konference o adaptacích na změnu klimatu či setkání klimatických velvyslanců v Praze. Kampaň se koná v rámci českého předsednictví EU.
„V týdnu od 12. září 2022 uspořádá české předsednictví v Radě EU několik akcí v ČR a v zahraničí na podporu ochrany klimatu, životního prostředí a biodiverzity ve světě. Česko se chce tímto krokem přihlásit ke své zodpovědnosti za řešení tak zásadní globální otázky, kterou je změna klimatu,“ sdělil Ondřej Charvát za ministerstvo životního prostředí (MŽP). Dodal, že do kampaně spadá i Ekononomické a enviromentální fórum Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, které se v Praze uskuteční 8. a 9. září.
Aktuální výzvy ochrany životního prostředí odborníci prodiskutují od 12. září během třídenní konference Životní prostředí – prostředí pro život v pražské Národní technické knihovně. V Praze se uskuteční i konference k adaptacím na změnu klimatu, která připadá na 13. a 14. září. Experti na ní představí postupy, pilotní projekty a metodiky související se zadržením vody na území EU, obnovou půdy a odolností lesů. Konference má podpořit také diskusi o zákonných opatřeních pro obnovu přírody či ochranu půdy. Na České zemědělské univerzitě v Praze je 14. září v plánu akce na téma Zelené dohody pro Evropu.
V metropoli se 16. září sejdou také unijní velvyslanci pro klima. Prodiskutují otázky klimatické bezpečnosti a přípravu EU na listopadovou světovou klimatickou konferenci COP27 v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch. Ve stejný den bude v Praze neformální zasedání pracovní skupiny Rady EU pro mezinárodní témata životního prostředí. Součástí kampaně je tradiční Evropský týden mobility, jehož cílem je podpořit udržitelné formy dopravy. Potrvá od 16. do 22. září.
„Další akce se týkají mezinárodního jednání v Jakartě nebo v New Yorku, kde bude ČR jako předsednická země zastupovat celou EU,“ dodal Charvát k programu kampaně.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Zář 5, 2022 | Ochrana životního prostředí
Ministerstvo zemědělství (MZe) chce během českého předsednictví EU prosazovat nová opatření na ochranu kriticky ohroženého úhoře říčního, mohlo by jít například o zákaz komerčního lovu úhořů ve všech jeho vývojových stádiích. Populaci úhořů ohrožují hlavně vodní elektrárny, komerční rybolov a neprůchodná říční síť. O opatřeních tento týden diskutovali zástupci členských států na neformálním setkání.
Podle ředitele Odboru státní správy lesů, myslivosti a rybářství MZe Martina Žižky budou opatření na ochranu úhoře účinná pouze tehdy, když je přijmou a budou vymáhat členské státy EU i ostatní země, kde se vyskytuje. „Přes veškeré úsilí Evropské unie je pokles populace úhoře kritický. V České republice je jeho výskyt v současnosti bohužel zcela závislý na umělém zarybňování,“ uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Resort upozornil na to, že i přes opatření přijatá v jednotlivých zemích se nepodařilo pokles populace úhoře zastavit. Kromě zákazu komerčního rybolovu mezi opatřeními navrhuje také zabezpečení bezpečné migrace všech druhů ryb nebo zavedení systému kompenzací například za odstavení vodních turbín v době tahu úhořů nebo dotování výkupu elektřiny z vodních elektráren podle plnění environmentálních cílů.
Ministerstvo podporuje také výzkum úhoře a vzniklo několik vědeckých studií. Tématem jeho ochrany by se měli zabývat ministři zemědělství členských států na dalších jednáních během českého předsednictví.
Podle oficiálních odhadů se evropská populace úhořů proti stavu před sto lety snížila na jedno procento. Dospělí úhoři táhnou do Sargasového moře v Atlantském oceánu, kde se vytírají a pak hynou. Z jiker se líhnou drobné průhledné larvy, které se asi po třech letech pomocí Golfského proudu dostanou k břehům Evropy a severní Afriky. V pobřežních vodách se larvy mění v malé úhoře, tzv. monté, které se loví a předává do jednotlivých států, kde se vysazuje nebo odchovává na rybích farmách.
Autor: MZe
Zdroj: ČTK
Zář 2, 2022 | Ochrana životního prostředí
Vyřezávkou dřevin dnes začala ve východních Krkonoších příprava utajené lokality pro vysazení kriticky ohroženého druhu motýla – jasoně červenookého. Přípravy pro návrat vzácného motýla do Krkonoš trvají déle než rok, jeho vypuštění do krkonošské přírody se předpokládá začátkem června 2023, řekl dnes předseda ochranářské skupiny JARO David Číp. Ochranáři v oblasti spolupracují se Správou Krkonošského národního parku (KRNAP), která má hlavní sídlo ve Vrchlabí.
„Příprava lokality bude rozložena do několika měsíců, zásahy bude nutné průběžně opakovat,“ řekl Číp. Nová generace jasoně červenookého, která vznikla v chovatelské stanici v Královéhradeckém kraji, bude základem pro krkonošskou populaci. Jasoň je podle vědců jedním z ukazatelů zdravé přírody, tam, kde prospívá, se obvykle daří i dalším druhům nejen hmyzu, ale také celému ekosystému.
„Celý chov by byl zbytečný, pokud bychom nedokázali obnovit vhodné podmínky pro život jasoně v Krkonoších. Hlavním důvodem, proč tento motýl na řadě lokalit v Evropě vymírá, je zarůstání skalnatých míst, které nejen tento motýl bezpodmínečně potřebuje ke svému životu,“ uvedl chovatel motýlů Miloš Andres z ochranářské Skupiny JARO.
Na vyřezávání dřevin dohlížejí odborníci z ochranářské skupiny JARO a botanici Správy KRNAP, aby nedošlo k poškození přírody. „Aby se podařilo obnovit podmínky pro jasoně, musí se teď ochránci přírody chopit řetězových pil, seker i křovinořezů. Skalnaté části je nutné vyřezat na vytipovaných místech natolik, aby je mohl v budoucnu motýlí král jasoň znovu osídlit,“ uvedla koordinátorka české části projektu za ČSOP Hradec Králové Tereza Macečková.
Jasoň podle ní potřebuje ke svému životu pestrobarevný koberec tvořený hlavně načervenalými stonky rozchodníků nebo rozchodnice růžové, kde se pasou jeho housenky. „Dospělí motýli zase potřebují květy chrp, hvozdíků, chrastavců nebo třeba jetelu,“ uvedla Macečková.
Praktická část mezinárodního projektu LifeApollo2020 na ochranu jednoho z nejohroženějších motýlů Evropy začala letos v několika oblastech střední Evropy. Misi za návrat ohroženého druhu motýlů do Krkonoš realizují členové Skupiny JARO ve spolupráci s českým a polským Krkonošským národním parkem, Agenturou ochrany přírody a krajiny, členy České společnosti entomologické, pracovníky Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR a řadou zahraničních organizací.
Projekt je zároveň zaměřený na ochranu a obnovu celých biotopů, kde jasoň funguje jako takzvaný deštníkový druh. Znamená to, že péče o něj a jeho biotop pomůže ochránit další citlivé druhy.
Mise za návrat jasoně červenookého je financována z 60 procent Evropskou unií z programu LIFE, zbytek zajišťují ochranáři z vlastních zdrojů, dobrovolnickou prací a dary veřejnosti. Projekt LifeApollo2020 je součástí unijního programu LIFE+.
Autor: KRNAP
Zdroj: ČTK
