Srp 30, 2022 | Ochrana životního prostředí
Hnutí Duha a další ekologické organizace vyzvaly ministerstvo životního prostředí (MŽP), aby v nastavení zemědělských dotací v ČR v období 2023 až 2027 více prosazovalo zájmy ochrany přírody. Poukázaly na nezávislé hodnocení ekologických dopadů od společnosti Integra Consulting, podle kterého koncepce dotací jako celek bude mít jen mírný pozitivní vliv. MŽP se k finální podobě dotačního plánu ještě může vyjádřit.
Nezávislým hodnocením vlivu na životní prostředí prochází finální podoba strategického plánu dotací před tím, než ji může schválit vláda a následně Evropská komise. Hodnocení uvádí, že koncepce zemědělské politiky je v současné podobě akceptovatelná a bude mít na životní prostředí převážně mírný pozitivní vliv. „Konstatovaný pozitivní vliv však nebude natolik významný, aby bez dalšího zajistil řešení hlavních relevantních problémů a existujících negativních trendů životního prostředí souvisejících se zemědělstvím,“ píše se v dokumentu.
Ekologové podobu zemědělské politiky zpochybňují již delší dobu, při veřejných konzultacích plánu dotací kritizovali například podle nich nedostatečnou podporu tvorby remízků, mezí nebo mokřadů, nízkou podporu biodiverzity nebo nedostatečnou adaptaci krajiny na klimatickou změnu. Vláda nemůže tímto přístupem splnit cíl ze svého programového prohlášení, kde stojí, že do roku 2030 má minimálně desetina zemědělské půdy aktivně chránit biodiverzitu, uvedli.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) podle ekologických organizací udělal několik pozitivních změn v nastavení dotací pro dobrovolná takzvaná ekoschémata, jako je zavedení ochranných pásů podél vodních toků nebo odměňování zemědělců za vytváření efektivnější ochrany vody a biodiverzity. Není ale jasné, zda budou zemědělci dostatečně motivovaní tato dobrovolná opatření provádět, uvedli ekologové.
Hnutí Duha a další organizace odeslaly své připomínky ministerstvu životního prostředí, kde uvádějí, že nastavení dotací by mělo být z hlediska životního prostředí významně ambicióznější a žádají o zapracování svých připomínek. „Zemědělské dotace jsou důležitým nástrojem pro potřebnou změnu. I přesto, že ministr Nekula provedl alespoň některé dobré změny, postrádá strategický plán (dotací) potřebnou ambicióznost. Ministryně (životního prostředí Anna) Hubáčková (KDU-ČSL) by tak měla do dotační politiky razantněji prosazovat zájmy ochrany přírody, a tím i společnosti,“ uvedl Martix Rexa z hnutí.
Ekologové také kritizují změnu v požadavku na střídání plodin, což je podle nich zásadní opatření pro zlepšení kvality půdy. Ministr Nekula minulý týden oznámil, že díky výjimce budou příští rok moci zemědělci zasít na polích stejnou plodinu jako letos.
Autor: Hnutí Duha
Zdroj: ČTK
Srp 26, 2022 | Ochrana životního prostředí
V Českém Švýcarsku se v září otevřou další turistické stezky a silnice mezi Hřenskem a Mezní Loukou. Omezen bude pravděpodobně dál vstup do míst, ve kterých hořelo. Správa národního parku požádá ministerstvo životního prostředí o prodloužení platnosti omezení vstupu na požářiště a úpravu tohoto omezení, které je platné do 31. srpna. Zatím není jasné, kolik zůstane po prázdninách na místě hasičů. Dnes jich je v lokalitě, v níž oheň zasáhl 1060 hektarů lesa, 129.
„Turisté budou moci na stezky, které nebyly bezprostředně zasaženy ohněm a žádné nebezpečí pro návštěvníky tam nehrozí. Budeme nicméně žádat o prodloužení platnosti omezení do míst, která jsou požárem zničena,“ řekl mluvčí správy parku Salov. Od 1. září bude otevřena silnice mezi Hřenskem a Mezní Loukou. Skály v jejím okolí už zkontrolovali geologové.
Poničeny jsou vysokozátěžové bariéry na skalách v Hřensku. Náklady na jejich opravu podle Salova budou podle předběžných odhadů deset milionů korun. Příští týden geologové zkontrolují další skály, soutěsky a další skalní útvary poblíž.
Oheň vypukl v národním parku před měsícem, hasiči ho zlikvidovali za 20 dnů. Na místě se jich vystřídalo 6000. Správě parku předali hasiči území 12. srpna, od té doby ho strážci parku denně kontrolují. Pomáhají jim při tom drony, které vyhledávají místa se zvýšenou teplotou. „Drony měly brzy ráno zhoršené podmínky kvůli mlze, ale ani během dalších dopoledních hodin zatím nic nenašly. Hasiči s revírníky národního parku provádějí kontrolní pochůzky ve svých přidělených lokalitách,“ uvedli krajští hasiči twitteru. Na místě je nyní 84 dobrovolných a 45 profesionálních hasičů. Mluvčí hasičů Lukáš Marvan řekl, že zatím není jasné, jak to bude s nasazením hasičů od začátku září. Policie vyšetřuje požár jako obecné ohrožení.
Autor a zdroj: ČTK
Zdroj foto: denik.cz
Srp 26, 2022 | Ochrana životního prostředí
Jako nedostatečný a příliš mírný označili návrh normy k omezení světelného znečištění zástupci Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR (AV ČR). Norma podle komise například povoluje vysoké limity sledovaných ukazatelů a nevyužívá moderní metody. Stanovisko dnes médiím poskytla akademie, vyjádření ministerstva životního prostředí (MŽP) ČTK shání. Experti dlouhodobě zdůrazňují, že přebytek světla v nočních hodinách zasahuje do života zvířat, lidem znemožňuje zdravý odpočinek, komplikuje pozorování oblohy a je neúsporné.
Připravená norma podle expertů měla přinést nástroje k omezení světelného znečištění a napomoci právní ochraně občanů před rušivým světlem. Vznikla v důsledku požadavků mezirezortní komise, kterou k této problematice zřídilo MŽP v roce 2017. Akademici však kritizují, že nynější návrh normy je z hlediska rozsahu i možností řešení dopadů světelného znečištění „naprosto neúčinný a nedostačující“.
„Potenciálně by se norma v takovém znění zřejmě stala dokumentem pro obhajobu dosavadní praxe a pokračování v nežádoucích trendech z minulých období. Benevolentnost kritérií a jejich vstřícnost ke světelným znečišťovatelům je tak výrazná, že návrh již vzbudil pozornost a negativní ohlas mezinárodní vědecké komunity,“ uvedla komise pro životní prostředí. Vědci míní, že skutečná prevence dopadů umělého světla nejdříve vyžaduje zákonné opatření a teprve pak samotnou technickou úpravu.
Podle expertů jsou v normě třeba nepřijatelně vysoké povolené limity sledovaných ukazatelů souvisejících se světelným znečištěním. Sdělili, že norma také nevyužívá moderní kritéria a metodiky ohledně dopadů světla na zvířata. Norma se podle komise mimo jiné také dost nezabývá typy svícení na veřejných prostranství a v krajině – například osvětlením reklamních ploch či architektury a kulturních památek.
Vědci zdůrazňují, že v mnoha případech se v nočních hodinách svítí zbytečně. Právě osvětlení reklam, architektury či parkovišť a skladů mimo provozní dobu podle nic navíc obtěžuje lidi i zvířata v okolí a je to i plýtvání elektřinou. „Používají se osvětlovací tělesa s nevhodným umístěním či směrem světelného záření, často k nebi, do volné krajiny nebo do oken obytných budov,“ popsala komise další nešvary. Připomněla, že nevhodné je i využití světel s vysokým zastoupením takzvaného bílého denního světla.
Vědci k omezení světelného znečištění v nočních hodinách vyzývají dlouhodobě. Zvýšení informovanosti o negativních dopadech této praxe a možnostech regulace světelného smogu je i jedním z témat MŽP v rámci nynějšího českého předsednictví EU.
Autor: AV ČR
Zdroj: ČTK
Srp 19, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
V Praze v pondělí začne šestý ročník Evropského kongresu ochranářské biologie (ECBB Prague 2022), bude se konat do pátku na České zemědělské univerzitě (ČZU). V rámci konference, jejíž letošním tématem je krize biodiverzity v měnícím se světě, se budou konat tři sympozia věnující se návratu velkých zvířat do evropské krajiny. V tiskové zprávě o tom informovala organizace Česká krajina.
Konference je oficiální akcí českého předsednictví EU a pořádá ho Society for Conservation Biology (SCB) ve spolupráci s ČZU. Podle mluvčí univerzity Karly Mráčkové se zaregistrovalo zhruba 800 účastníků ze 45 zemí.
Jeden z bloků přednášek se bude věnovat návratu velkých kopytníků, například zubrů nebo losů, do krajiny. „Důležitým tématem budou dosavadní zkušenosti, jak novodobé, tak historické, s vlivem pastvy velkých kopytníků na krajinu, vegetaci a faunu jak lesních, tak nelesních ekosystémů v tuzemsku i napříč Evropou,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR.
Účastníci kongresu budou mít možnost navštívit rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Další ze sympozií bude mít téma migrace kopytníků nebo velkých šelem a průchodnosti krajiny pro velká zvířata. Tématem třetího sympozia bude socioekonomický aspekt návratu velkých zvířat do Evropy.
„Tento typ péče o přírodu již nepředstavuje nějakou okrajovou alternativu, ale je součástí hlavního proudu ochrany přírody v Evropě, s nímž se počítá od Středomoří po Skandinávii,“ doplnil Dalibor Dostál z organizace Česká krajina. Lze podle něj také očekávat, že v budoucnu bude práce s velkými kopytníky v přírodě nezbytností. Levná péče o krajinu s využitím těchto zvířat podle něj bude možností, jak zachovat v krajině biologickou rozmanitost.
Na programu je také diskusní panel věnující se konfliktu na Ukrajině. Zúčastní se ho mimo jiné náměstkyně ukrajinského ministra životního prostředí a přírodních zdrojů a odborníci z Bělověžského národního parku.
Autor: Česká krajina
Zdroj: ČTK
Srp 19, 2022 | Ochrana životního prostředí
V Českém Švýcarsku drony denně nacházejí místa se zvýšenou teplotou. Ty pak musí prověřit dobrovolní hasiči nebo strážci národního parku. Těm pomáhají s hlídáním požářiště kolegové ze všech českých národních parků i z Polska. Práce se teď soustředí na zprůjezdnění cesty mezi Hřenskem a Mezní Loukou. Požár, který vypukl před 27 dny, zasáhl plochu 1060 hektarů.
Drony při dnešním ranní průzkumu objevily místa se zvýšenou teplotou v oblasti Smrkového kopce, Březového dolu, Oltářního kamene. Místa se ověřují, zda se jedná o ohniska. Ta se likvidují pozemní cestou, uvedli krajští hasiči na facebooku. Profesionální hasiči, kterých je v Hřensku 40, poskytují technologickou pomoc. Dobrovolní hasiči nebo strážci chodí na místa, která vytipovaly drony. „Je nutné fyzicky každé takové místo prověřit. Lidé nesou do terénu vaky s vodou, motyčky a další nástroje potřebné na likvidaci ložisek,“ uvedl Salov.
Organizace práce dobrovolných hasičů, kteří si na pomoc v Českém Švýcarsku berou dovolenou, je náročná. Do místa, kde vznikl nejrozsáhlejší požár v České republice, přijeli také strážci z ostatních třech národních parků v Česku a také strážci z polské strany Krkonoš a dalšího polského parku.
„Celkem tu máme 30 až 40 strážců. Naší hlavní náplní je nyní hlídání požářiště, aby se znovu nerozhořelo,“ uvedl Salov. Terén je přitom velmi špatně přístupný.
Práce začaly na otevření silnice mezi Hřenskem a Mezní Loukou. Geologové řeší míru poškození vysokozátěžových bariér nad Hřenskem a kontrolují stav skal. Teprve až pomine nebezpečí opakovaného rozhoření, bude podle Salova možné udělat inventarizaci stavu porostů. „Rozhodujícím faktorem v otázce toho, jak dlouho vše potrvá, bude nakonec počasí,“ uvedl Salov. Déšť očekávají meteorologové o víkendu. Doposud srážek nad Hřenskem od vypuknutí požáru spadlo minimum.
Návštěvníci se do západní části národního parku nedostanou. Do konce srpna patří opatření obecné povahy vydané ministerstvem životního prostředí, které omezuje vstup do některých míst v parku a zakazuje noční pohyb na území celé lokality. „Jde o bezpečnost turistů v terénu spáleniště, kde by se vystavovali riziku, že by na ně mohl spadnout strom, skála, sesunout se svah. Nebezpečí je i v blízkosti turistických cest,“ uvedl Salov.
„Věříme, že po skončení platnosti stávajícího opatření vydá ministerstvo životního prostředí nové. Budeme muset totiž zabezpečit turistické cesty a na to nemáme teď personální kapacitu,“ řekl mluvčí správy parku České Švýcarsko.
Autor: Mluvčí správy parku Tomáš Salov
Zdroj: ČTK
Srp 17, 2022 | Ochrana životního prostředí
Ekologové rezignovali na další kritiku výstavby rozhledny na polské straně Králického Sněžníku. Je prakticky dokončená, otevřít by se měla na podzim, řekl předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík. Kromě negativních dopadů na přírodu považuje rozhlednu za zbytečnou.
„Dva roky práce a protestů proti výstavbě naprosto zbytečné stavby jsme v červenci ukončili. Nemáme nástroj, jak to ovlivnit. Jsou to peníze utracené za nesmyslný projekt, který zničí evropsky cennou lokalitu. Je to nenahraditelná ztráta, vrchol Králického Sněžníku je národní přírodní rezervace s evropskou ochranou. Bylo to mimořádné území, které bylo výjimečné tím, že tam nestála žádná stavba,“ uvedl Bačík. Podle něj je rozhledna zbytečná i z turistického hlediska, z vrcholu hory je vidět do všech stran i bez ní.
Ekologové v předchozích dvou letech upozorňovali na porušování podmínek ochrany přírody při výstavbě rozhledny. Investor a dodavatel podle nich ignorovali pravidla výjimek, po nelegální cestě jezdila na vrchol a zpět technika, což dokládali fotografiemi a videozáběry. Podle povolení se měl stavební materiál a konstrukční díly věže přepravovat ze Sněžnického sedla na vrchol Sněžníku vrtulníkem a staveniště mělo být na stanovené parcele, což nebylo splněno.
Vloni si ekologové vymohli zřízení česko-polské pracovní komise, jejímiž členy se stali. Měla dohlížet na výstavbu rozhledny a na možné snížení dopadů stavby. Naposledy se sešla koncem června, další schůzka bude v září. „Nebýt nás, jde to naprosto živelně bez jakýchkoliv opatření a limitů. Investor dostal i několik pokut za porušení pravidel, které jsme doložili,“ uvedl Bačík. Podle něj už i nedostavěná rozhledna vyvolala vysoký nárůst návštěvnosti, což bude další příspěvek k ničení přírody. Za letošní rok na místo přijde podle jeho odhadu 100.000 lidí.
Ekologové vloni v otevřeném dopise vyzvali tehdejší ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou (ANO), aby se její úřad postavil proti ničení přírody, zastavil poskytování dotací, reagoval na opakované a hrubé porušování podmínek a požadoval po polských kontrolních orgánech prošetření situace. „Naše požadavky na zastavení dotace kvůli porušování pravidel nebyly vyslyšeny. Není k tomu vůle a není k tomu asi ani vhodná doba. Při současné situaci není asi zájem na tom vytvářet mezinárodní spory,“ řekl Bačík.
Ministerstvo životního prostředí minulý rok požádalo Evropskou komisi, aby výstavbu rozhledny přezkoumala. Dopis odešel v polovině srpna, komise dodnes nereagovala, informovala Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva.
Cílem česko-polského projektu je obnova vyhlídkové věže z 19. století, která byla v roce 1973 stržena. Rozhledna má konstrukci tvořenou do 13 metrů železem a betonem s kamenným obložením, vršek je z velké části prosklený. Vysoká je 33 metrů. Část peněz poskytlo i ministerstvo pro místní rozvoj. Na celkové náklady zhruba 77 milionů korun přispělo z národních i evropských zdrojů.
Autor: Společnost přátel Jeseníků
Zdroj: ČTK
Srp 12, 2022 | Ochrana životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí prodloužilo do 31. srpna omezení vstupu do národního parku České Švýcarsko. Podle jeho opatření, které vstoupí v platnost v sobotu, vedle vybraných území a lesů bude zakázaný v noci od 21:00 do 6:00 i vstup na otevřené turistické trasy.
Opatření je preventivní a vzhledem k přetrvávajícímu suchu má omezit riziko vzniku dalšího požáru v lesích, píše se ve vydaném opatření. Zákaz vstupu se podle něj nevztahuje například na zaměstnance správy parku, záchranáře nebo lidi, kteří se přes území dostávají ke svým nebo pronajatým nemovitostem.
„Zákaz vstupu se bude týkat území, které již je omezené, otevřené turistické cesty ještě upřesníme. Abychom přes den umožnili turistům výlety do určitých chráněných oblastí některé další drobné úseky zpřístupníme. Do parku bude vstup úplně zakázán pouze v nočních hodinách od 21:00 do 6:00. Zkušenosti z dozorové činnosti totiž ukazují, že někteří občané večer v parku rozdělávají oheň nebo zapalují cigarety,“ uvedla na webu ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).
Ministerstvo vydalo opatření na základě podnětu správy českošvýcarského národního parku. Správa se obává nejen případného vzniku dalších požárů, ale i ohrožení lidí padajícími kameny nebo stromy poškozenými rozsáhlým požárem, který vypukl v parku 24. července. Dnes odpoledne hasiči požár uhasili a správa rezervace od nich převzala poslední hašené úseky.
Vstup do lesa na vybraném území národního parku byl zakázán kvůli požáru od konce července, týkal se lesů na území obcí Hřensko, Mezná, Janov, Růžová, Kamenická Stráň, Srbská Kamenice, Jetřichovice, Rynartice, Všemily a Vysoká Lípa a měl končit dnes. Nyní vydané opatření ministerstva se vztahuje na území obcí Hřensko, Janov, Růžová, Srbská Kamenice, Jetřichovice, Chřibská, Doubice, Krásná Lípa a Staré Křečany.
Prodloužení omezení vstupu do národního parku ministryně avizovala ve čtvrtek.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Srp 9, 2022 | Ochrana životního prostředí
Ochránci přírody přenesli do bezpečí přes 3000 chráněných škeblí z vodní nádrže Němčice na Benešovsku. Nádrž čeká odbahnění a velkou část vodní plochy bylo potřeba vypustit. Vzácným druhům škeblí hrozilo, že na březích uhynou, informovala dnes Alena Konvalinová z Českého svazu ochránců přírody Vlašim.
Při vypuštění části nádrže vznikly na obou březích několik desítek metrů široké pásy, kde zůstaly uvězněny tisíce chráněných mlžů obývajících toto prostředí, především škeble rybničné a velevruba malířského. Ochránci během dvou týdnů sesbírali 1399 škeblí a 1923 velevrubů a vypustili je do vodní nádrže Švihov. Kromě velkých mlžů přenesli také přes 100 plžů z čeledi plovatkovitých.
Vodní nádrž Němčice je představenou nádrží před vodárenským dílem Švihov. Jejím úkolem je zadržovat naplaveniny přinášené z povodí Sedlického potoka, které by se mohly dostat do nádrže Švihov a ohrozit zdroj pitné vody pro Prahu a převážnou část Středočeského kraje. Odbahňování je naplánováno od srpna do konce roku.
Autor: ČSOP Vlašim
Zdroj: ČTK
Srp 1, 2022 | Ochrana životního prostředí
Energetické úspory u veřejných budov či lepší hospodaření s vodou podpoří více než miliarda korun. Dotace financované z Národního plánu obnovy, které schválila ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL), přispějí na projekty ve více než 70 obcích v Česku. Za ministerstvo o tom dnes informovala Dominika Pospíšilová v tiskové zprávě.
„Energetické úspory a využívání obnovitelných zdrojů představují spolehlivé cesty ke snížení naší celkové spotřeby. O to víc je povzbuzující, že můžeme opět poslat mezi žadatele další miliardu korun v podobě schválených dotací právě na tyto typy projektů,“ uvedla Hubáčková.
V nyní schváleném balíku dostane přes Národní program Životní prostředí dotaci 36 obecních projektů, které řeší úspory energií ve veřejných budovách. Žadatelé, k nimž vedle obcí patří i střední školy, si rozdělí 744 milionů korun. Například ve Václavovicích na Ostravsku se podle ministerstva pustí do úpravy budovy obecního úřadu, městys Komárov na Berounsku pak peníze využije k rekonstrukci muzea umělecké litiny. Ve Velkých Losinách Šumpersku pak přestaví bývalou kotelnu na garáže a technické zázemí v energeticky šetrném stylu.
Další peníze půjdou do čtyř desítek obcí, na adaptace budov na změnu klimatu, například pomocí efektivního využívání srážkové vody či výstavby zelených střech. Sokolov například uspěl se třemi projekty pro školní budovy, které cílí na zachytávání dešťové vody. V Hrubé Vrbce na Hodonínsku pak na obecním domě přibyde zelená střecha. „Starostové ušetří pitnou vodu a zároveň uspoří energie i finance z obecních rozpočtů. To je podstatná motivace k tomu, aby se obce do takových projektů pouštěly“ poznamenal Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR. Fond dotace spravuje.
Další schválená podpora, v řádu desítek milionů korun, cílí i na enviromentální vzdělávání, budování domovních čistíren odpadních vod či průzkum a posílení zdrojů pitné vody. Celkově dotace z aktuálního balíčku přispějí na téměř 90 projektů.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Čvc 27, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Ministerstvo počítá s příjmy téměř 38,7 miliardy korun, z čehož 18,6 miliardy korun pokryjí peníze z evropských fondů bez financí ze společné zemědělské politiky. Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery mají být 19,9 miliardy korun, daňové příjmy necelých 112 milionů korun. Výdaje financované nebo spolufinancované z evropských peněz budou téměř 18,8 miliardy korun. Oproti původnímu návrhu se tyto částky nezměnily.
O 300 milionů korun více však vzrostou výdaje MŽP na ochranu klimatu a ovzduší, a to na 3,8 miliardy korun. Dotace Státnímu fondu životního prostředí ČR zůstává stejná, tedy přes 9,6 miliardy korun. To se týká i peněz na ochranu přírody a krajiny, které jsou 1,9 miliardy korun a technické ochrany životního prostředí ve výši 3,4 miliardy korun. Na platy zaměstnanců a platby za provedenou práci MŽP letos vyhradilo přes 968 milionů korun.
Důvodem navýšení schodku státního rozpočtu pro letošní rok z 280 miliard na 330 miliard korun jsou například miliardové náklady na další růst důchodů, na úsporný tarif energií nebo na zvládnutí uprchlické krize.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
