Čvc 23, 2022 | Ochrana životního prostředí
Ekologické sdružení Calla vytvořilo či obnovilo v různých jihočeských pískovnách v posledních 12 letech dvě desítky tůní. Slouží jako zázemí pro ohrožené druhy živočichů, které jinde nemají vhodné podmínky.
„Bereme naše projekty v pískovnách jako příležitost k ochraně ohrožených druhů naší fauny. Tůně však nestačí pouze vytvořit, ale je třeba je dále sledovat a dlouhodobě se o ně starat. Pokud je totiž ponecháme pouze přírodním procesům, dostává se do nich listí a další materiál, který je postupně zaplní. Z takové tůně postupně mizí většina ohrožených druhů. Proto je důležité čas od času tůně obnovit nebo vedle vytvořit nové, případně v jejich okolí vyřezávat náletové dřeviny,“ řekl Jiří Řehounek ze sdružení Calla.
Předloni pro Callu vypracoval entomolog Vojtěch Kolář z Biologické centra Akademie Věd ČR studii o oživení tůní v jihočeských pískovnách. Vyplynulo z ní, že v některých pískovnách třeba společně žijí všechny tři druhy jihočeských čolků – čolek velký, obecný i horský. Účelem studie bylo také naplánovat další péči o tůně v pískovnách.
„Od doby vypracování studie nám v pískovnách přibyly tři tůně. Jedna je v Pískovně Třebeč nedaleko Borovan a naposledy dvě tůně v Pískovně Ledenice na konci loňského roku. Letos je postupně objíždíme a sledujeme, jaké druhy se do nich zatím stihly nastěhovat,“ řekl Řehounek.
Autor: Sdružení Calla
Zdroj: ČTK
Čvc 21, 2022 | Ochrana životního prostředí
Ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy podala proti rozsudku v tzv. klimatické žalobě kasační stížnost. Věc bude nyní přezkoumávat Nejvyšší správní soud (NSS). Pražský městský soud v polovině června rozhodl, že všechna čtyři žalovaná ministerstva zasáhla do práv spolku Klimatická žaloba ČR a dalších žalobců tím, že nestanovila konkrétní zmírňující opatření k dostatečnému snižování skleníkových emisí.
Společnou žalobu podalo loni v dubnu šest žalobců. Prvním z nich je spolek jako právnická osoba. Dalším žalobcem je obec Svatý Jan pod Skalou a pak čtyři jednotlivci, kteří podle spolku pociťují dopady změny klimatu v osobním i pracovním životě. Žalovali ministerstva a také českou vládu, žalobu proti ní ale soud odmítl. Cílem žaloby bylo podle spolku přimět úřady k řešení klimatické krize.
Podle soudu je zásah ministerstev do práv žalobců nezákonný. „Žalovaným (ministerstvům) se zakazuje pokračovat v porušování práv žalobců nestanovením konkrétních mitigačních opatření vedoucích ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 1990,“ konstatovala soudkyně Karla Cháberová.
Limit snížení emisí vychází z evropského nařízení. Soudkyně uvedla, že globální oteplování ovlivňuje životní prostředí, které je chráněno Listinou základních práv a svobod. Žalovaná ministerstva podle ní mají povinnost životní prostředí chránit a jsou povinna omezovat emise skleníkových plynů tak, aby docílila snížení.
Městský soud v Praze nařídil ministerstvům zjednat nápravu, tedy přijmout dodatečná klimatická opatření tak, aby byl splněn závazek, který si ČR dobrovolně stanovila v rámci Pařížské dohody. Rozsudek Městského soudu v Praze je pravomocný.
NSS věc projedná přednostně, sdělila serveru Česká justice mluvčí NSS Sylva Dostálová. Podle serveru se vzhledem k charakteru věci dá očekávat, že uvnitř soudu o ní bude probíhat velmi intenzivní debata mezi všemi soudci. Rozhodnutí pražského městského soudu je navíc odborníky hodnoceno jako argumentačně precizní, uzavřel server.
Autor a zdroj: ČTK
Čvc 18, 2022 | Ochrana životního prostředí
Česká společnost ornitologická (ČSO) plánuje v příštích 20 letech vybudovat minimálně dalších devět ptačích parků, kde chce lidem zpřístupnit bohatství přírody. Dnes to v parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku řekl ředitel společnosti Zdeněk Vermouzek. Zatím má společnost čtyři parky, celkem jich tedy má být minimálně 13, jeden v každém kraji kromě Prahy. V parku Kosteliska se například objevil vzácný orlík krátkoprstý, který se v ČR běžně nevyskytuje.
V ČR jsou už čtyři ptačí parky. Kolem 15 let funguje ptačí park Josefovské louky u Jaroměře ve východních Čechách, v roce 2020 přibyly další tři, a to Mnišské louky u České Lípy, Kosteliska u Dubňan na jižní Moravě a Malá Lipová u Přerova. „Vytipujeme biologicky zajímavé území, vykoupíme ho od původních vlastníků z prostředků, které máme z 90 procent darované od soukromých osob a lidí. Dávají nám od stokorun po statisíce korun,“ uvedl Vermouzek. Zapojit chce i firmy.
Ornitologové jsou schopní ročně vybrat kolem pěti milionů korun. Za deset let investovali zhruba 13 milionů a další investice plánují. „Do roku 2042 chceme mít v každém kraji kromě Prahy fungující ptačí park. Zájem o obnovu přírody zase roste, vidíme to s množstvím peněz, které se daří vybrat,“ řekl Vermouzek. Parky mají nabízet vyhlídky, chodníky a podobně.
Jedním ze současných parků jsou Kosteliska u Dubňan. „Před třemi lety to tady bylo celé zarostlé. Ale ráno tu bývá i 150 hus,“ uvedl Gašpar Čamlík z ČSO. Kosteliska jsou podle něj zajímavá pestrou mozaikou vodní plochy, nacházejí se tam mokřady, tůňky, ale také zarostlé mokřady nebo suchá písčitá místa. „Je tu celá řada ptáků, obojživelníků a plazů. Objevil se tady orlík krátkoprstý,“ řekl Čamplík.
Dravec se přitom běžně v ČR nevyskytuje, v lokalitě se je už sedm týdnů. „Kosteliska jsou ukázkou toho, jak se kloubí ochrana a obnova přírody. Ochrana už nestačí, musíme přírodu obnovovat, protože chceme klimaticky odolnou přírodu, zdravé potraviny, zdravé životní prostředí i zdravou populaci,“ uvedla dnes v Dubňanech ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL). Česká společnost ornitologická existuje od roku 1926. Podle Vermouzka má kolem 6500 členů a mnohonásobně více příznivců. Internetové on-line akce navštěvuje i 35.000 příznivců.
Autor: ČSO
Zdroj: ČTK
Čvc 16, 2022 | Ochrana životního prostředí
Do obnovy remízů i péči o les, louky a rašeliniště se mohou zapojit dobrovolníci během Týdnů pro krajinu. Cyklus začal v červnu, do září se uskuteční ještě šest turnusů, při nichž budou lidé pomáhat třeba na Šumavě, v Bílých Karpatech nebo na Hané. Na některých akcích jsou ještě volná místa, řekla Kateřina Stonová z Hnutí Duha, které Týdny pro krajinu pořádá. Součástí pobytů budou výlety, táboráky a besedy.
„Nyní je ještě kolem 20 volných míst,“ uvedla Stonová. Podotkla, že se zatím přihlásilo kolem 80 lidí. V současnosti se lze připojit na akce, které se uskuteční na šumavské Kvildě, na Bruntálsku a v Července na Olomoucku. Do zaplněných turnusů se lidé mohou zkusit přihlásit jako náhradníci. Na Kvildě dobrovolníci od 30. července pomohou s péčí o rašeliniště. Budou například zahrazovat odtokové kanály, které rašeliniště odvodňují, nebo stavět hrázky. Čeká je i výlet šumavskou přírodou.
Týden v lese pak, od 6. srpna, stráví účastníci akce nedaleko Bruntálu v Nízkém Jeseníku. Budou stavět a opravovat oplocenky pro ochranu semenáčků. Podívají se i na běžně nepřístupné území při březích vodní nádrže Kružberk a na programu je i komentovaná procházka lesem.
Další srpnový pobyt v jihomoravském Radějově, nyní plně obsazený, cílí také na péči o les. Dobrovolníci tam budou také odstraňovat náletové dřeviny z květnatých luk v Bílých Karpatech nebo značit stromy vhodné pro hnízdění ptáků. Značky podle pořadatelů poslouží k tomu, aby tyto stromy lesníci nepokáceli. Do opravy historického špýcharu a tvorby nových remízků se v září lidé pustí u Manětína na Plzeňsku. Remízy a další prvky v krajině, které poskytují útočiště zvířatům, pak budou v půli září lidé vytvářet i u Doubravského dvora v Července na Olomoucku. Podle pořadatelů si tam lidé vyzkouší třeba i ruční dojení krav.
Turnus na Hané také letošní cyklus Týdnů pro krajinu uzavře. Letos se koná 25. ročník Týdnů pro krajinu. Podle organizátorů se dosud dobrovolnických akcí zúčastnilo přes 2300 lidí. Mimo jiné vysadili více než 214.000 stromů, vybudovali přes šest stovek hrází v rašeliništích a pokosili desítky hektarů luk.
Autor: Hnutí duha
Zdroj: ČTK
Čvc 13, 2022 | Ochrana životního prostředí
Pomoci s ochranou životního prostředí na Ukrajině má memorandum, které dnes v Praze podepsali ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) a její ukrajinský protějšek Ruslan Strilec. Memorandum podle Hubáčkové může po válce usnadnit spolupráci při likvidaci válečných škod, ale i starých zátěží. Unijní ministři na pražském neformálním zasedání dnes také jednali o tom, jak pomoci Ukrajině s válečnými dopady na životní prostředí z pozice EU. Strilec byl jeden z ministrů zemí mimo EU, kteří se jednání zúčastnili – na pozvání Česka.
Podle Hubáčkové bylo memorandum mezi českou a ukrajinskou stranou ještě před počátkem války připraveno i odsouhlaseno. Podpis byl naplánován na únor, což znemožnila právě ruská agrese na Ukrajině.
Hubáčková dnes sdělila, že přestože se na textu nic nezměnilo, odpovídá jeho obsah i na válečnou dobu, neboť umožňuje spolupráci na široké úrovni. Ministryně už ráno uvedla, že obsah memoranda je o výměně informací v oblasti životního prostředí i pomoci odborných institucí. Česko by po válce podle Hubáčkové mohlo na Ukrajinu vyslat například zástupce Výzkumného ústavu vodohospodářského nebo České geologické služby.
Před podvečerním podpisem memoranda pak Hubáčková sdělila, že Česko by mohlo v budoucnu nabídnout Ukrajině třeba i pomoc s mapováním starých ekologických zátěží a nabídnout jí služby firem při dekontaminaci půdy.
Část neformálního zasedání unijních ministrů pro ekologii dnes také byla věnována debatám o pomoci s mapováním válečných škod na životním prostředí či o tom, jaké finanční nástroje evropské instituce budou moci připravit a využít pro tento typ pomoci Ukrajině. Podle Hubáčkové je už během konfliktu možné zpracovávat materiály poskytnuté ukrajinskou stranou.
Strilec dnes ráno novinářům řekl, že bude trvat desítky let, než se ukrajinská příroda po ruské invazi vrátí do své původní podoby. Ukrajina už podle něj analyzuje škody a připravuje plán obnovy, který začne realizovat po válce. Strilec mimo jiné uvedl, že více než 20 procent tamních národních parků je okupováno a útoky na ropná skladiště vedou k obrovskému znečištění ovzduší. Ministr hovořil také o problémech s pitnou vodou, které jsou i na západě země, kam dočasně přesídlila část Ukrajinců z východu.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Čvc 1, 2022 | Ochrana životního prostředí
Přírodovědci začali ve třech oblastech v Brdech s dlouhodobým sledováním výskytu dutohlávky horské, což je vzácný druh lišejníku. Projekt potrvá minimálně pět let, zřejmě mnohem déle. Každý rok odborníci lokalitu výskytu vyfotografují a následně snímky vyhodnotí pomocí speciálního počítačového programu. Tím se objasní přírůstek či úbytek populací. V lokalitách budou umístěna také klimatická čidla, která zaznamenají teplotu a vlhkost, informoval Martin Třešňák z Českého svazu ochránců přírody.
Dutohlávka se v Brdech vyskytuje na suťových polích v pěti oblastech. Lépe se jí ale daří například na Šumavě. Odborníci budou výsledky měření porovnávat se záznamy z obdobného sledování dutohlávek na Šumavě. Bude tak možné porovnat optimální podmínky s těmi hraničními a získat údaje pro případnou záchranu lišejníků.
Dutohlávka horská aktuálně roste zhruba ve 20 lokalitách v Česku. Na 80 až 90 procentech svých nalezišť již vymizela. V době ledové zřejmě patřila k nejhojnějším druhům lišejníků na českém území, s postupným oteplováním začala podle přírodovědců ve střední Evropě ubývat. Ve Skandinávii tvoří dutohlávka významnou součást potravy polárních sobů. Lidé ji také často využívají k dekorativním účelům, kdy její stélky zdobí například věnce. Pro biology je významným modelovým lišejníkem, který odhaluje historii krajiny.
Autor: ČSOP
Zdroj: ČTK
Čvc 1, 2022 | Ochrana životního prostředí
V Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy se po více než 90 letech objevila vzácná orchidej bradáček srdčitý. Velké množství těchto květin našel uprostřed rašelinných smrčin v srdci středních Brd fotograf brdské přírody Karel Hutr, informovala dnes mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová.
Bradáček srdčitý patří v tuzemsku mezi nejmenší orchideje. Dorůstá maximálně deseti centimetrů, má dva lístky a drobné, nenápadné květy. Poslední nálezy bradáčku srdčitého v Brdech zachytil botanik Karel Domin kolem roku 1930.
„Nález této orchideje přirozeně vyvolal nejen mezi botaniky velký zájem. V současné době je její výskyt doložen jen z rašelinišť příhraničních hor, její objev uprostřed Čech je tedy opravdovou senzací. To, že bradáček srdčitý v Brdech roste, je dalším důkazem, že Brdy jsou skutečným ostrovem horské přírody uprostřed Čech,“ uvedl vedoucí Správy CHKO Brdy Bohumil Fišer. Bradáček srdčitý je kriticky ohroženým druhem. Běžnějším druhem je jeho blízký příbuzný bradáček vejčitý, jenž se v Brdech vyskytuje roztroušeně na loukách.
Autor: CHKO Brdy
Zdroj: ČTK
Čvn 30, 2022 | Ochrana životního prostředí
Starostové obcí v národních parcích volají po rozumném přístupu a smysluplné ochraně životního prostředí. Na 23 starostů a starostek obcí se v druhé polovině června sešlo na šumavské Modravě, aby sdíleli zkušenosti s řízením obcí ležících v sousedství národních parků nebo jsou jeho součástí. Smyslem setkání bylo zahájit užší spolupráci a začít domlouvat společný postup směrem k úřadům. Problémem pro obce přitom není jen mediálně známý kůrovec, ale obecně obtížná komunikace mezi municipalitami, správou parků a ministerstvem životního prostředí. Setkání se kromě Šumavanů účastnili zástupci obcí z národních parků Podyjí, České Švýcarsko a plánovaného NP Křivoklátsko.
„Je to velice romantická představa, že v národním parku by mělo zůstat vše bez zásahu a že příroda si poradí, ale tady reálně existují obce, které jsou tu staletí a jejichž obyvatelé tu vždy žili v úzkém kontaktu s přírodou a uměli v sousedství divoké přírody hospodařit. V současnosti je to tak, že pokud má obec část katastru na území národního parku, má prakticky znemožněno nakládat se svým majetkem a zajistit svůj přiměřený rozvoj,“ říká Jiřina Kraliková, předsedkyně Svazu šumavských obcí a starostka městyse Strážný, která byla jednou z iniciátorek setkání.
Ochrana životního prostředí je podle Kralikové i dalších starostů prioritou a všichni ji na území svých obcí podporují. „Nemáme nic proti rozumným pravidlům, nikdo z nás tady nechce stavět obří resorty, pouštět sem těžaře nebo něco podobného. Potíž je v tom, že komunikace ze strany správy parku je direktivní, pomalá a často nepochopitelná,“ tvrdí Jana Hrazánková, starostka další šumavské obce Borová Lada. Své tvrzení dokládá čerstvou zkušeností, kdy správa parku neumožnila na rozdíl od předcházejících let vjezd účastníkům každoroční mše na starém německém hřbitově v katastru její obce.
„Je to jeden den v roce, sbližuje to národy, jezdí sem Češi i Němci, většinou starší lidé. Z parkoviště v obci je to pět kilometrů. Vždycky v den mše byl pro její účastníky vjezd volný, najednou to z české strany nejde. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale působí to jako naschvál,“ říká Hrazánková.
Součástí setkání starostů byla i diskuze o aktuálních strategiích ochrany životního prostředí. Na přednášku o úloze vegetace v oběhu vody a lokálním klimatu přizvali organizátoři doc. RNDr. Jana Pokorného, CSc., rostlinného fyziologa, který se touto problematikou zabývá na mezinárodní úrovni dlouhodobě. Velké plochy zničené kůrovcem, u nichž se v bezzásahových zónách čeká na dorůstání křovin a další zeleně, se za slunného počasí přehřívají a mění se zde proudění vzduchu. „Dříve byly informace o roli stromů v koloběhu vody a ochlazování vzduchu součástí znalostní výbavy každého školáka, dnes se o nich téměř nemluví,“ konstatoval docent Pokorný a doporučil nově vytvářené
Metodiky výuky pro školy a státní správu volně dostupné na stránkách Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity, které jsou výsledkem grantu TACR, a upozornil na mezinárodní projekt Erasmus+ s názvem „Plant Literacy“. Přednášku docenta Pokorného kvitovali mnozí ze starostů, kteří jsou nespokojeni s tím, jak správy parků zvládají kůrovcovou kalamitu. „U nás to došlo tak daleko, že máme kvůli přístupu správy parku zničených mnoho hektarů našeho hospodářského lesa. Došlo ke škodě na našem majetku, zvažujeme další kroky,“ říká František Moravec, starosta obce Staré Křečany, která leží v oblasti NP České Švýcarsko. „Správa NPČŠ neplní své původní přísliby. Nevytvořila tzv. pufrační zóny pro ochranu lesů sousedních vlastníků. Neprovádí slíbené bezpečnostní těžby kolem turistických tras. Naopak řadu z nich uzavírá, včetně cyklotras a hipotras. Desítky kilometrů nelze využívat. Obáváme se dopadu na cestovní ruch. Estetika a průchodnost krajiny dramaticky utrpěla,“ doplňuje Jan Kolář, starosta Krásné Lípy, kde sídlí Správa NP České Švýcarsko.
Také zúčastnění starostové z Podyjí přispěli do diskuze svými zkušenostmi. „Můžu jenom potvrdit, že komunikace se správou parku a ministerstvem je obtížná. Musíme plnit spoustu podmínek a povinností, děláme to poctivě, ale domluvit se s úředníky je často nad síly obce,“ tvrdí Libor Jurka, starosta obce Mašovice.
Setkání se účastnili i starostové a starostky některých obcí z Křivoklátska, kde má být národní park teprve vyhlášen. I oni si stěžují na obtížnou komunikaci s vládními a ministerskými úředníky. „Každý pokus o diskuzi zatím skončil jednostrannou deklarací, že park bude, protože je to v programovém prohlášení vlády. Území zamýšlené jako národní park se prezentuje jako původní neobydlená divočina, nicméně její části byly obydlené už ve středověku. Většina lesů je v důsledku historického vývoje hospodářská, s mnohasetletou tradicí citlivého lesního hospodářství, která zahrnuje aktivní prvky ochrany přírody. Od konce 70. let minulého století tu máme chráněnou krajinnou oblast. Dotčené obce nemají žádné podrobnější informace o plánech parku, komunikace je nedostatečná až neexistující. Jsme přesvědčeni, že stávající ochrana formou chráněné krajinné oblasti je vzhledem k situaci jediná vhodná,“ shrnuje v krátkosti Iveta Kohoutová, starostka obce Karlova Ves. Setkání se starosty obcí z již existujících národních parků ji dle jejích slov utvrdilo v tom, že dosavadní postoje mnohých starostů z Křivoklátska i petice Nesouhlas se zřízením Národního parku Křivoklátsko mají smysl.
Setkání na Modravě bylo dle vyjádření zúčastněných starostů důležitým prvním krokem spolupráce a vzájemné podpory mezi obcemi. „Dohodli jsme se, že se chceme propojovat dále, jak mezi sebou, tak s odborníky na životní prostředí. Je nás i s našimi obyvateli sice méně než lidí ve městech, ke kterým se zatím dostávaly jednostranné informace o tom, jak správně chránit životní prostředí, ale jsme to my, na jejichž životy mají nedomyšlené koncepce přímý dopad. A chceme být a budeme slyšet,“ uzavírá Jiřina Kraliková ze Svazu šumavských obcí.
Kontakt:
Iveta Kohoutová
starostka obce Karlova Ves
e-mail: urad@karlovaves.cz
Autor Starostové obcí v národních parcích
Zdroj: ČTK
Čvn 24, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Titul Ropák roku 2021 udělili ekologičtí aktivisté bývalému ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO). Zelenou perlu za antiekologický výrok má Pynelopi Cimprichová, místopředsedkyně hnutí Švýcarská demokracie. Jde o první ženu, která tuto cenu získala. Na tiskové konferenci o tom dnes informoval Miroslav Patrik ze spolku Děti Země, který anketu pořádá. V případě Ropáka jde o jubilejní 30. ročník ankety, u Zelené perly o 27. ročník.
Brabec podle Patrika cenu získal z pěti důvodů, například za „rezignaci na vyšší obranu svěřeného veřejného zájmu při jednání o novém stavebním zákonu,“ nebo za „rozměklost rezortu při potvrzování povolených výjimek z limitů znečišťujících látek v ovzduší pro uhelné elektrárny Počerady v září 2021 a Chvaletice v listopadu 2021.“ Další kritiku si Brabec vysloužil od potorců ceny mimo jiné za přehnanou opatrnost v prosazování rychlých a účinných opatření proti globálním změnám klimatu.
Cenu za antiekologický výrok dostala Cimprichová, která podle ekologických aktivistů v předvolební debatě řekla: „Rostliny potřebují kysličník uhličitý na fotosyntézu, aby vyráběly kyslík. Nevím, jak dalece se chce tento kysličník uhličitý snížit… A z čeho budou ty rostliny žít? Z čeho nám budou vytvářet kyslík?“ Šlo o odpověď na otázku, zda Evropská unie bude v roce 2050 skutečně takzvaně uhlíkově neutrální.
Podle Patrika je bizarnost výroku v tom, že rostliny k životu sice potřebují oxid uhličitý, ale jde o to, že v současné době se rychle zvyšuje produkce skleníkových plynů včetně oxidu uhličitého. „A místo toho, aby se paní místopředsedkyně zabývala důsledky rychlého zvyšování produkce skleníkových plynů na lidskou populaci, živočichy a rostliny na celé zemi, tak se bizarně zabývá tím, zda přežijí rostliny, přestože rostliny ke svému životu budou mít dostatek oxidu uhličitého, i kdyby lidstvo okamžitě přestalo produkovat jakýkoliv skleníkový plyn,“ uvedl Patrik.
Na dalších místech v anketě Ropák roku skončili exministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) – podle ekologů za účelový odpor proti schválení novely zákona o myslivosti a za zodpovědnost při předložení nevhodných opatření pro Národní plán obnovy, dál byl poslanec Josef Kott (ANO) za to, že se dvěma způsoby snažil změnit zákon o ochraně přírody a krajiny. Druhé a třetí místo Zelené perly obsadili europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) a senátor Tomáš Jirsa (ODS).
Titul Ropák 2020 získal tehdejší vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček (ANO), ekologičtí aktivisté mu přičítali několik rozhodnutí či aktivit, například zodpovědnost za schválení studie proveditelnosti pro plavební kanál Dunaj-Odra-Labe. Vítězem ankety Zelená perla 2020 se stal právě Brabec, který na otázku týkající se rychlejšího prosazování účinných opatření na ochranu klimatu občanskými aktivisty odpověděl, že „přehnaný aktivismus vráží do společnosti velký klín a je v té morální rovině téměř stejně tak nebezpečný jako samotná klimatická změna“.
Autor: Děti Země
Zdroj: ČTK
Čvn 23, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Česko by za svého předsednictví Radě EU mělo usilovat o rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE), větší energetické úspory či výraznější ochranu klimatu a přírody. Vyplývá to z aktuálního dopisu, které české a zahraniční ekologické a lidskoprávní organizace adresovaly českému premiérovi Petru Fialovi (ODS).
Podle aktivistů by měl být rychle spuštěný i Sociální klimatický fond, který je součástí unijního klimatického balíčku Fit for 55. Ten navrhla Evropská komise loni v létě a nyní je na unijní úrovni projednáván. Obsahuje návrhy opatření, která mají pomoci EU dosáhnout 55procentního snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 proti roku 1990 a uhlíkové neutrality do roku 2050.
Podle ekologů by státy EU v době českého předsednictví měly projednat nové zdroje financování energetické transformace, jako je uhlíková daň či zdanění znečišťujících energetických společností s náhlými nadměrnými zisky a zajistit podporu sociálním skupinám ohroženým energetickou krizí. „Legislativa Evropské unie musí být posílená, aby odrážela tyto náklady a pokračovala v procesu vytlačování nejvíce znečišťujícího zdroje energie, tj. uhlí, z trhu,“ stojí v dopisu.
Podle signatářů nyní navrhovaná legislativa také nevyužívá plný potenciál energetické účinnosti a postrádá dostatečné veřejné financování. „V zájmu úspory energie, snížení emisí a snížení financování totalitních režimů by se měl hlavní cíl směrnice o energetické účinnosti zvýšit do roku 2030 alespoň na 45 procent a orientační cíle členských států by měly být převedeny na cíle závazné,“ uvedli.
Signatáři označili za nedostatečné i plánované zrychlení rozvoje OZE pro snížení závislosti na dovozu fosilních paliv z Ruska a ochranu klimatu. „Cíl EU pro obnovitelné energie by se měl do roku 2030 zvýšit alespoň na 50 procent, aby nahradil dovoz uhlí, plynu a ropy a zmenšil účty evropských domácností za energii,“ sdělily organizace. Současný návrh počítá se zvýšením podílu OZE na výrobě energie na 45 procent do roku 2030.
Organizace zároveň upozornily, že vyšší cíle nemohou být v rozporu s ochranou biodiverzity. Chtějí určení prioritních oblastí k výstavbě OZE a jasné vymezení míst, kde bude vyloučena – zejména chráněná území. Projednávaný unijní zákon o obnově přírody má pak podle ekologů obsahovat jasný cíl obnovy přírody do roku 2030, a to 15 procent plochy pevniny a moře na území EU a 15 procent toků řek.
Signatáři žádají i navýšení prostředků Sociálního klimatického fondu, který nyní počítá s částkou 72 miliard eur, a urychlení jeho spuštění. Za Česko dopis podepsali třeba zástupci Hnutí Duha, Greenpeace ČR, Centra pro dopravu a energetiku, Amnesty International ČR či Dětí země.
Autor: Hnutí Duha, ČTK
Zdroj: ČTK
