Čvn 22, 2022 | Ochrana životního prostředí
Ochránci přírody na Vysočině letos v polích zachránili přes 50 hnízd čejek chocholatých. Místa s hnízdy vyznačili dvoumetrovými tyčemi a na jejich polohu upozornili zemědělce, kteří tam hospodaří. Počty čejek se v Česku podle zprávy od roku 1980 snížily o čtyři pětiny, patří mezi ptačí druhy, jichž ubývá nejrychleji. Z některých oblastí čejky vymizely úplně. Zachraňovat se je snaží také ochránci na Benešovsku.
Čejky hnízdí na zemi, často na poli, jejich hnízda tam při jízdách ničí zemědělské stroje. Pro záchranu hnízdišť je podle ochránců důležitá především komunikace se zemědělci. Vyhledat hnízda čejek není snadné, v polích jsou téměř neviditelná. Ochránci sledují pohyb hnízdících ptáků dalekohledem. Místo s hnízdem pak vyznačí dvěma tyčemi, dávají je přibližně pět metrů pod hnízda. Pokud zemědělci pobírají na hospodaření dotace od státu, mají podle ochránců povinnost takové hnízdo chránit.
Na Vysočině se lidé z pobočky České společnosti ornitologické věnují ochraně hnízd několik let. Letos se jim v poli podařilo dohledat i jedno hnízdo kulíka říčního. Na Podblanicku v okrese Benešov čejky nejdřív kvůli suchému jaru na polích nezahnízdily, teď tam ochránci sledují sedm hnízd v porostech kukuřice.
Čejka chocholatá je velká asi jako holub a je nápadná kontrastním zbarvením a typickou chocholkou na hlavě. Z krajiny podle ochránců čejky mizí i kvůli nedostatku polních mokřin. Záchranu čejek podporuje i národní program ČSOP Ochrana biodiverzity.
Autor: Český svaz ochránců přírody (ČSOP)
Zdroj: ČTK
Čvn 20, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Podpora posunu ve vyjednávání o klimaticko-energetickém balíčku Fit for 55, adaptace na změnu klimatu, ochrana biodiverzity, oběhové hospodářství či světelné znečištění budou hlavní témata ministerstva životního prostředí (MŽP) při nadcházejícím českém předsednictví EU. Zástupci MŽP to řekli na dnešní tiskové konferenci v Praze. České předsednictví začne 1. července.
Náměstek ministryně životního prostředí Jan Dusík řekl, že v případě klimaticko-energetického balíčku Fit for 55 je cílem podpořit vyjednávání a nalézt průsečík mezi postoji Rady Evropské unie a Evropského parlamentu, aby mohla legislativa být do konce roku projednána a vstoupit v platnost co nejdříve. Dusík je jedním ze zmocněnců za Česko pro jednání o životním prostředí během předsednictví.
Klimaticko-energetický balíček Fit for 55 Evropská komise představila loni v létě.
Opatření vyplývající z 13 legislativních návrhů by měla pomoci EU dosáhnout 55procentního snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 proti roku 1990 a uhlíkové neutrality do roku 2050. Fit for 55 navrhuje mimo jiné změnu systému obchodování s emisními povolenkami, uhlíkové vyrovnání na hranicích či změny ve využívání půdy a v lesnictví. Zahrnuje i podpůrná opatření, například vznik sociálního fondu či navýšení modernizačního a inovačního fondu.
K dalšímu hlavnímu tématu MŽP, adaptaci na změnu klimatu a ochraně a obnově biodiverzity, Dusík řekl, že v Radě pro životní prostředí, jejíž neformální jednání v Praze bude 13. a 14. července, se bude řešit například problém odlesňování a nastavení pravidel udržitelného využívání lesních produktů. „Zde bychom chtěli finalizovat dohodu mezi radou a Evropským parlamentem,“ podotkl Dusík.
„Druhým tématem je obnova ekosystémů, tzv. Natural restoration law, kde předpokládáme zveřejnění návrhů od Evropské komise tento týden,“ dodal Dusík. O tématu, k němuž MŽP v září uspořádá i konferenci, podle Dusíka bude diskuse na pražském zasedání rady. Tamtéž se má jednat i o ochraně a obnově půdy. Evropská komise zveřejnila strategii ochrany půdy loni. „My bychom chtěli všechna tato témata propojit,“ řekl Dusík.
Dusík také uvedl, že zástupci MŽP se budou v následujících měsících snažit o podporu oběhového hospodářství s maximálním důrazem na snížení znečištění životního prostředí. Podle náměstka půjde o legislativní návrhy, předložené i připravované, vycházející z provádění Zelené dohody pro Evropu. „Prvním velkým návrhem, který se projednává mezi radou a Evropským parlamentem, jsou baterie a odpadní baterie. Je to návrh, který postihuje celý životní cyklus baterií a my se budeme snažit, abychom nalezli shodu o finálním znění tohoto předpisu,“ řekl Dusík.
Podotkl, že předpis se zabývá surovinovou bezpečností, snížením závislosti EU na surovinách z nestabilních regionů i vyšší udržitelností baterií. Dalším tématem je podle náměstka světelné znečištění. Podotkl, že cílem je zvýšit informovanost o problému a jednat o možnostech regulace světelného znečištění, které má negativní dopad na lidské zdraví i životní prostředí.
Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) pak uvedla, že úřad se bude tematicky věnovat i dopadům války na Ukrajině na životní prostředí. Zmínila, že zástupci MŽP mimo jiné povedou delegace za EU na mezinárodních konferencích souvisejících se životním prostředím.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Čvn 15, 2022 | Ochrana životního prostředí
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) loni uložila podle své výroční zprávy 1673 pravomocných pokut za 79,4 milionu korun. Proti předchozímu roku bylo pokut o téměř 370 méně a proti předcovidovému roku 2019 zhruba o 860 méně. Ředitel ČIŽP Erik Geuss ve zprávě uvedl, že na loňském počtu kontrol i pokut se opět podepsala epidemie covidu-19 a nouzový stav, který byl vyhlášen na 133 dní a při kterém byl mimo jiné zakázán pohyb mezi okresy.
„Oproti ‚ne-covidovému‘ roku 2019 se počet kontrol v roce 2021 snížil o zhruba 5000. Zatímco v roce 2019 bylo provedeno 16.896 kontrol s výsledkem 8607 pokut v celkové výši 112,329.717 korun, v roce 2021 proběhlo 11.231 kontrol s výsledkem 1690 pokut v celkové výši 79,387.735 korun,“ uvedl ředitel inspekce. V roce 2020, kdy vypukla na koronavirová epidemie, inspektoři ČIŽP provedli 11.231 kontrol.
Inspekce ve výroční zprávě zmínila například pětimilionovou pokutu, kterou loni uložila společnosti Zucca za provoz bioplynové stanice Velký Karlov a rozhodla o zastavení provozu tamních zdrojů znečišťování ovzduší. Dvojnásobnou pokutu pak dostala od ČIZP společnost Glodobera Group za nedovolenou přepravu odpadů do ČR a ilegální sklad odpadů.
Počet havárií a mimořádných situací, které ČIŽP loni evidovala, meziročně stoupl o 142 na 457. Havárií na vodách loni inspektoři zaznamenali 297, přičemž zhruba třetina byla způsobena dopravou. Pouze ve dvou případech byly znečištěny podzemní vody a u 162 případů byl znám původce havárie, uvedla inspekce.
Geuss na konci května řekl Radiožurnálu, že do konce letošního roku odstoupí z funkce. Uvedl, že cítí, že si vládní politici jeho odchod přejí. Politické tlaky začal vnímat po předloňské otravě řeky Bečvy. Trvá ale na tom, že v tomto případě postupovala inspekce správně. Svého nástupce by chtěl varovat především před byznysem s nebezpečnými odpady, který považuje za velký problém, řekl.
Autor: ČIŽP
Zdroj: ČTK
Čvn 14, 2022 | Ochrana životního prostředí
Pozemky o rozloze 6253 hektarů v majetku Státního pozemkového úřadu ve zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech se převedou pod Agenturu ochrany přírody a krajiny České republiky a na správy národních parků (NP). Převod je součástí dohody o spolupráci pozemkového úřadu a ministerstva životního prostředí (MŽP) o výměně informací a koordinaci při plánování a realizaci opatření v přírodě. V tiskové zprávě o tom informovalo MŽP.
Rozloha pozemků odpovídá zhruba ploše NP Podyjí. Národní parky na území ČR mají celkem zhruba 119.000 hektarů. Na agenturu ochrany přírody bude převedeno 3058 hektarů pozemků, 1963 hektarů bude pod Správou NP Šumava, 500 hektarů se převede na Správu NP České Švýcarsko, 470 hektarů na Správu KRNAP (Krkonošského národního parku) a 262 hektarů na Správu NP Podyjí. Agentura pečuje hlavně o chráněné krajinné oblasti a další kategorie chráněných území na ploše více než 1,6 milionu hektarů.
Dohodu dnes podepsali zástupci MŽP a ministerstva zemědělství, pod které pozemkový fond spadá. Cílem dohody je podle nich také zvýšit ekologickou stabilitu, adaptovat krajinu na změnu klimatu a zajistit protierozní ochranu zemědělské půdy. „Podepsáním dohody uvádíme do praxe naše úsilí v boji proti suchu a nedostatku vody působenému změnou klimatu,“ uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Podobně dohodu komentovala i ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). „Můžeme očekávat, že nás v následujících letech čekají delší suchá období. Naším cílem tak musí být pestrá krajina, která dokáže vodu zadržet,“ doplnila.
Převody pozemků nebudou mít žádný vliv na počty pracovních míst a budou bezúplatné, zůstanou v majetku státu. Podle dohody mají také vzniknout tři pracovní skupiny, které budou pověřeny plněním společných závazků úřadů a dodržováním harmonogramu.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Čvn 10, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Ochránci přírody vyzývají lidi, aby se v oblasti přírodní památky Mladá na Mladoboleslavsku vyfotili s utrženou kyticí kvetoucí lupiny mnoholisté, pomohou tak chránit vzácné druhy, například hořec křížatý. Invazivní lupina, která letos na jaře ve velkém množství vyrostla v lokalitě přírodní památky, ničí vzácné rostliny a celé biotopy.
Z některých míst v přírodní oblasti Mladá se podle Milady Vrbové z Českého svazu ochránců přírody kvůli lupině už téměř ztratil například hořec křížatý, který patří mezi silně ohrožené druhy. „Lupina vytlačuje původní vzácné druhy rostlin, a tím i na ně vázané živočichy. Nejen že jim ubírá prostor, ale půdu také obohacuje o dusík, a tím ji pro vzácná rostlinná společenstva znehodnocuje,“ řekla Vrbová. Půda bohatá na dusík je vhodná například pro růst kopřiv, nevyhovuje však orchidejím či dalším druhům, které velké množství dusíku nesnesou.
„Letos lupiny zase přibylo, v té oblasti se neseká a lidi si myslí, že když je hezká, bude možná i vzácná, tak ji moc nelikvidují,“ doplnila. Na začátku června je podle ní na likvidaci ideální čas, protože lupina právě kvete, a ještě se nestihla vysemenit. Lidé by neměli utrženou lupinu pohodit na jiném místě, ale úplně z přírody odnést.
Lupina mnoholistá, která je známá i pod názvem vlčí bob, je bobovitá rostlina výrazně modré nebo fialové barvy. K její likvidaci v minulosti vyzývali návštěvníky i správci národních parků na Šumavě a v Krkonoších.
Národní přírodní památka Mladá je chráněné území poblíž Benátek nad Jizerou na Mladoboleslavsku a Milovic na Nymbursku. Bylo vyhlášeno 23. června 2020 na ploše téměř 1250 hektarů, ochranné pásmo zaujímá plochu přes 58 hektarů.
Za fotografii největší kytice lupiny z Mladé ochránci lidi odmění. Fotografie mohou posílat na e-mail info@csopklenice.cz.
Autor: ČSOP
Zdroj: ČTK
Čvn 10, 2022 | Ochrana životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) schválilo dotace za více než 2,2 miliardy korun. Podpora míří do projektů zaměřených zejména na fotovoltaiku a energetické úspory. S projekty uspělo 230 žadatelů z různých výzev Národního programu Životní prostředí i Modernizačního fondu, dotace půjdou z Národního plánu obnovy.
„Proces schvalování dotací běží průběžně, takže další projekty budou následovat,„ uvedla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL). Podporu na výstavbu nové fotovoltaické elektrárny získala například Agrofarma Dubnice na Bruntálsku, elektřina ze solárních panelů se bude také nově vyrábět v areálu brněnské teplárny na Špitálce a svoji elektrárnu chystá i město Horní Jiřetín na Mostecku. Podle ministerstva jich po celém Česku vznikne dalších 50.
Téměř 50 obcí pak získalo peníze z Národního plánu obnovy na energetické úspory svých veřejných budov, na opatření využijí dotace celkem za 800 milionů korun. Například v Kyškovicích na Litoměřicku sníží energetickou náročnost kulturního domu, v Dobroslavicích na Opavsku opraví hasičskou zbrojnici, velký projekt energetických úspor nachystala podle MŽP brněnská nemocnice u svaté Anny.
Z Národního plánu obnovy dostanou peníze i další obce, které se rozhodly, že budou lépe hospodařit s dešťovou vodou. Bezmála 40 samospráv může začít budovat záchytné nádrže, parkoviště s propustnými plochami, revitalizovat vodní plochy nebo upravit svoje budovy tak, aby zachytávaly dešťovou vodu, která se pak dále využije.
Dále s projekty uspěli například zpracovatelé autovraků, kteří ze starých aut získávají dále využitelné suroviny, obce sdružené v Paktu starostů a primátorů pro klima a energii nebo správci národních parků, kteří potřebují vykoupit pozemky ve zvláště chráněných územích.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Čvn 2, 2022 | Ochrana životního prostředí
Do Antarktidy každou sezonu míří desítky tisíc turistů. Jejich počet se rok od roku zvyšuje, což představuje značnou zátěž pro tamní životní prostředí. Masový turismus byl proto jedním z témat končícího poradního shromáždění zemí Smlouvy o Antarktidě, která upravuje využívání tohoto kontinentu. Pavel Sladký z českého ministerstva zahraničí, který se zasedání v Berlíně zúčastnil, řekl, že pandemie covidu-19 turistické výpravy do regionu v loňské sezoně zastavila, což mělo blahodárný vliv na ekosystém.
„Bavíme se o desítkách tisících turistů ročně,“ řekl Sladký o návštěvnících, kteří jsou nejčastěji ze Severní Ameriky a Evropy. Přestupní stanicí je jižní Argentina a Chile. „Zde nastupují na obrovské turistické lodě, kde jich je třeba 150 a k tomu množství posádky. To představuje obrovskou zátěž pro životní prostředí v Antarktidě,“ řekl. V Berlíně proto s kolegy z dalších zemí jednal mimo jiné i o dopadech turistiky na místa, kam lidé nejčastěji jezdí, a o tom, jak tyto dopady sledovat.
Turistické výpravy na Antarktidu se pořádají během letní sezony, která je na jižní polokouli v době zimních měsíců na severní polokouli. Podle údajů Mezinárodní asociace provozovatelů cest do Antarktidy (IAATO) dosáhl zájem vrcholu před pandemií na přelomu let 2019 a 2020, kdy se přes členy tohoto svazu na Antarktidu vypravilo 73.911 návštěvníků. O rok dříve to bylo 56.168 lidí. Loňská sezona, tedy přelom let 2020 a 2021, kvůli covidu-19 prakticky nebyla a IAATO k ní ani nezveřejnilo žádné statistiky.
„V loňské sezoně přijely pravděpodobně jen desítky turistů. Z desítek tisíc lidí tak turismus poklesl na desítky lidí,“ řekl Sladký. „Mělo to pozitivní vliv na životní prostředí,“ uvedl. Nyní se zlepšenou epidemickou situací se turismus v Antarktidě rychle zotavuje a IAATO odhaduje, že během letošní sezony 2021 a 2022 navštívilo Antarktidu možná až 60.000 turistů.
Do Antarktidy díky masové organizaci zájezdů míří nejen dobrodruzi, ale také senioři. „Dostanou to třeba jako dárek k 50. výročí svatby,“ uvedl Sladký o výletních plavbách, jejichž cena u německých organizátorů začíná v přepočtu na 250.000 Kč. Největšími lákadly jsou nedotčená příroda, tučňáčí kolonie a očekávání bílého a zaledněného kontinentu.
Realita ale bývá často odlišná. „To je mediální zkratka, že je to bílý kontinent. Tak to opravdu není. Je tam spousta sopek a ty sopky popelem sníh cukrují. Když jsem tam chodil, tak jsem byl hodně špinavý,“ řekl Sladký. „Lidé se mě také hodně ptají na tučňáky. Kolem kolonie tučňáků není čistý sníh. Musíme si uvědomit, že ty tučňáci jsou něco jako drůbež, kolem tučňáků je sníh velmi znečištěný. Třeba krví z jejich rvaček nebo peřím,“ uvedl s tím, že v koloniích je nutné počítat i se zápachem.
Časté turistické návštěvy tučňáčích kolonií jsou ale problém. „Tučňáky to strašně ruší, takže hrozí, že by se tučňáci mohli přesunout jinam,“ řekl Sladký. Dodal, že na antarktický ekosystém doléhá i globální oteplování. „Tím, jak se klima otepluje, tak tučňáci kolonizují jižnější části kontinentu,“ řekl.
Sladký na Antarktidě pobýval od prosince 2014 do února 2015 jako první a zatím jediný český pozorovatel podle Smlouvy o Antarktidě. Na palubě britského ledoborce se tak účastnil inspekcí turistických a soukromých lodí, zda na jih od 60. rovnoběžky jižní šířky posádky dodržují všechna pravidla a závazky zmíněné smlouvy.
Kvůli kontrolám navštívil Sladký i několik stanic, ke kterým ale přístup kvůli neexistenci přístavních mol nebývá snadný. Někdy se kvůli kamenům není možné s člunem dostat až na břeh. „Ve speciálních oblecích vstoupíte do vody a brodíte se třeba 200 metrů vodou k pobřeží. Když máte štěstí, že je tam skála a hluboká voda, tak přirazíte a inspektoři bez jištění lezou po skále. Pak se jde třeba čtyři kilometry ke stanici. I to je práce státního úředníka,“ dodal.
Česká republika má v Antarktidě stanici pojmenovanou po zakladateli moderní genetiky a meteorologovi Johannu Gregoru Mendelovi, která letos slaví 15. výročí. Díky stanici, kterou na ostrově Jamese Rosse nedaleko Antarktického poloostrova provozuje brněnská Masarykova univerzita, se Česko stalo jedním ze států s hlasovacím právem v antarktickém smluvním systému. Antarktida je podle tohoto systému smluv považována za nadnárodní území, které je určené pouze pro vědecké účely.
Pro vstup do Antarktidy není potřebné vízum, návštěvníci ale podléhají povinné registraci, za kterou platí příslušnému státu správní poplatek. Turisté tak kontinent navštěvují na základě ohlášení, početnější výpravy včetně vědeckých s pobytem delším než 30 dní pak potřebují povolení činnosti v Antarktidě.
Autor: České ministerstvo zahraničí
Zdroj: ČTK
Čvn 1, 2022 | Ochrana životního prostředí
Členové valašskomeziříčské organizace Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) obnovili mokřad Rybníky ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Patří k významným mokřadním lokalitám, žijí tam vzácní a ohrožení živočichové. Ochránci přírody obnovili čtyři zarostlé tůně a vybudovali jednu novou, sdělili v tiskové zprávě zástupci ČSOP.
Valašskomeziříčská organizace ČSOP se o lokalitu stará od roku 1995. Díky podpoře Nadačního fondu Veolia koncem loňského roku obnovili tůně a vybudovali novou. „Obojživelníci si je záhy našli. V dubnu se v nich objevilo mimo jiné více než padesát snůšek skokana štíhlého. Nyní jsou již tůně oživeny stovkami pulců, nastěhovali se sem i skokani zeleni, jejichž hlas je slyšet do daleka. Je jen otázkou času, kdy se objeví i další obojživelníci,“ uvedli ochránci přírody.
V lokalitě žijí také mokřadní druhy ptáků, obojživelníci i více než 20 druhů vážek. Žáby i vážky potřebují ke svému rozmnožování tůně. Mělké tůně se však postupně zanášejí a zarůstají a nové přirozeně nevznikají, proto je třeba tůně obnovovat či budovat nové.
Obnova tůní není jedinou aktivitou na mokřadu, je také důležité, aby zcela nezarostl, ochránci přírody ho proto pravidelně kosí. Od letošního května pomáhá s údržbou i pastva koní. Mokřad Rybníky slouží také k ekologické výchově. Valašské ekocentrum ČSOP tam organizuje exkurze pro studenty středních škol z regionu, kteří pravidelně pomáhají s jeho údržbou. Členové oddílu mladých ochránců přírody Falco se tam učí poznávat a chránit přírodu, seznamují se ze zoologií i hydrobiologiií. Do lokality může také veřejnost.
Obnova drobných vodních ploch mokřadu Rybníky je součástí spolupráce ČSOP a Nadačního fondu Veolia. Loni bylo v republice sedm podobných projektů. Program Vraťme vodu přírodě pokračuje i letos.
Autor: ČSOP
Zdroj: ČTK
Kvě 30, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Česká společnost ornitologická (ČSO) žádá o pomoc s pozorováním chřástala polního. Získaná data pomohou k lepší ochraně tohoto ohroženého druhu, uvedla dnes ČSO v tiskové zprávě. Chřástal hnízdí v lukách s vysokou a hustou trávou, dává o sobě vědět nočním voláním, které připomíná zvuk dřevěné řehtačky. Z afrických zimovišť přilétli chřástalové do Česka během května. V Česku je podle odhadu 1200 až 1400 volajících samců.
Podle ornitologů si chřástal v trávě vytváří stezky, kterými velmi rychle probíhá. Jeho přítomnost tak značí zpravidla právě jen noční volání samce, kterým obhajuje svůj hnízdní prostor a láká samice.
„Volání samců lze slyšet od poloviny května do poloviny července. O výběru vhodného stanoviště k hnízdění rozhoduje především charakter bylinné vegetace, která by měla být alespoň 20 cm vysoká a současně i natolik hustá, aby se v ní chřástal mohl skrytě pohybovat. Často si vybírá louky, které jsou sečené nepravidelně, případně pozdně, nebo extenzivní pastviny,“ uvedl Václav Zámečník, zemědělský specialista ČSO.
„Roli hraje také přítomnost mokřin, pramenišť a vrbových porostů, kam se mohou chřástali skrýt během sečení,“ dodal Zámečník. Chřástal se podle ČSO nejčastěji ozývá mezi desátou hodinou večerní a čtvrtou ranní. Lidé k jeho mapování potřebují kvalitní svítilnu a mobil s aplikací na určení pozice nebo rovnou GPS přístroj. „Ideální je naplánovat takovou trasu, aby nejvzdálenější bod otevřené plochy nebyl dál než 500 metrů od nás, abychom mohli s jistotou říci, že jsme volání slyšeli nebo ne,“ uvedl Zámečník. Získaná data by lidé měli zadat do databáze ČSO na webu birds.cz. Podle ČSO je nutné, aby byl každý jedinec zapsán do databáze zvlášť spolu s GPS pozicí. Údaje lze zaslat i Zámečníkovi na e-mail zamecnik@birdlife.cz.
Chřástala podle odborníků ohrožuje především časné sečení luk i způsob, kterým se v současnosti provádí. Chřástalové jím přicházejí o hnízdní prostředí a ohrožuje je také na životě. „Moderní zemědělská technika se širokým záběrem a vysokou rychlostí může zabít až dvě třetiny přítomných ptáků,“ uvedl Zámečník. Druhu nesvědčí ani intenzivní pastva dobytka, kdy dochází k takřka úplnému spasení a sešlapání vegetace a chřástalům pak chybí kryt pro hnízdění.
Zámečník uvedl, že zemědělci mohou chřástalům pomoci tím, že budou kosit od středu do krajů louky, aby ptáci měli šanci utéct. Pomůže také snížení rychlosti stroje na čtyři kilometry v hodině. „Pro některé zemědělce mohou být taková opatření ekonomicky nevýhodná, mohou proto využít dotačního titulu tzv. agroenvironmentálně-klimatického opatření (AEKO) na ochranu chřástala polního, které jim ztráty nahradí,“ sdělil Zámečník.
Autor: ČSO
Zdroj: ČTK
Kvě 23, 2022 | Ochrana životního prostředí
Pražský magistrát rozdělí mezi městské části na dotacích 160,2 milionu korun na projekty související s adaptací na klimatické změny, což je zhruba stejně jako loni. Město podpoří několik desítek projektů, které se týkají energetiky, dopravy, tzv. cirkulární ekonomiky a adaptačních opatření na změnu klimatu. Vyplývá to z dokumentu, který dnes projednal magistrátní finanční výbor. Praha v roce 2019 klimatický závazek snížit emise CO2 do roku 2030 o 45 procent.
„Obeslali jsme všechny městské části, abychom shromáždili projekty a žádosti o dotace,“ řekl náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN). Na magistrát dorazilo 116 žádostí, z nichž bylo vybráno 52 projektů od 40 městských částí.
Projekty městských částí se z velké části týkají výsadby stromů nebo keřů a údržby zeleně. Například Šeberov a Koloděje budou sázet nové aleje, Satalice založí louku, Praha 9 prodlouží park Přátelství.
Radnice chystají projekty revitalizace ploch, obnovy cest a mobiliář, jejichž součástí je často obnova zeleně. V seznamu projektů jsou rovněž opravy budov, které v rámci úspor energií budou zatepleny a dostanou nová okna a některé budou osazeny fotovoltaickými panely. Dalšími jsou projekty na zadržování vody, kdy vzniknou pítka, mlžítka a další vodní prvky.
Opoziční zastupitel Ivan Pilný (ANO) na jednání výboru kritizoval finanční náročnost zmíněného klimatického plánu. „Když bude draho, tak ať je aspoň zeleno. Těch 160 milionů mělo být v nynější situaci přiděleno jinam. Klimatický plán a jeho financování se zdá problematický a měl by být revidován,“ řekl Pilný. Hlubuček s kritikou nesouhlasil, plán je podle něho nyní revidován a v červnu jeho novou verzi projednají městští zastupitelé.
Praha se v životním prostředí chce zaměřit mimo jiné na boj se suchem. Při něm chce budovat nádrže na zadržení vody, sázet stromy, opravovat rybníky a vodní toky a změnit druhové složení lesů a zeleně. Do roku 2030 by mělo město investovat 230 miliard korun do opatření snižujících emise oxidu uhličitého.
Autor: Magistrát hl. m. Praha
Zdroj: ČTK
