Říj 18, 2025 | Ochrana životního prostředí
Ochránci přírody v národní přírodní rezervaci Karlštejn na Berounsku vysadili 140 sazenic zvonovce liliolistého. Cílem záchranného programu je vrátit tento kriticky ohrožený druh do míst, kde původně rostl. Zvonovec liliolistý je jedním z velmi vzácných druhů nejen v Česku, ale v celé Evropě. V Česku aktuálně roste kolem 500 rostlin na pěti místech, například v Českém krasu a Českém středohoří, informovala o tom mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) Karolína Šůlová.
Sazenice v přírodní rezervaci Karlštejn sázeli pracovníci agentury společně s kolegy z pražské botanické zahrady v Troji. „Sazeničky jsme vysadili do tří oplocenek, které jsme tu vybudovali na ochranu zvonovce před spasením přemnoženou spárkatou zvěří. Doufáme, že se tu novým rostlinám bude dařit,“ uvedla Jarmila Kostiuková z AOPK. Sazenice poskytla botanická zahrada, která se do speciálního záchranného programu zapojila.
Zvonovec nikdy nebyl hojným druhem. Roste především ve světlých lesích, vzácněji na loukách. Ve 20. století se však hospodaření v lesích změnilo a prosvětlené lesní porosty nahradily vysokokmenné stinné lesy. Zvonovci neprospěl ani zvýšený přísun živin do krajiny, kvůli kterému mnohde rostou konkurenční byliny a zvonovec vytlačují. Zvonovec je navíc oblíbenou pochoutkou přemnožené spárkaté zvěře.
„Na první pohled vypadají zvonovce liliolisté jako zvonky, s nimiž patří do stejné čeledi. Odlišíme je však při pohledu na květy, z bleděmodrých, někdy téměř bílých květů zvonovce totiž vyčnívá čnělka s bliznou. Rostliny se jimi ozdobí na přelomu července a srpna a krásně voní,“ uvedla Kostiuková. Aby zvonovec v krajině přežil, potřebuje zvláštní péči. AOPK pro něj proto v roce 2020 spustila záchranný program a sleduje všechny rostliny. Většina rostlin je nyní oplocená proti zvěři, což jim umožní vykvést a vytvořit semínka. Dalším krokem je vytváření plošek holé půdy, kde se snadněji uchytí drobné semenáčky, které dají vzniknout novým rostlinám.
Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Říj 7, 2025 | Ochrana životního prostředí
Národní financování ekologického zemědělství je v Česku v porovnání s jinými unijními zeměmi nízké a chybí mu větší stabilita. Po dnešním jednání na ministerstvu zemědělství mezi experty na ekologické zemědělství (EZ) to uvedla společnost Czech Organics. Nedostatečné financování podle odborníků ekologické farmáře znevýhodňuje a brání plnému využití jejich potenciálu. Zavedli by větší odměny za ekosystémové služby, které ekologické zemědělství poskytuje, jako je čištění vody, opylování či zdravá půdní mikroflóra.
„V současném nastavení podpůrných programů v Česku je EZ často znevýhodněno oproti jiným přístupům, například regenerativnímu nebo uhlíkovému hospodaření. Tyto systémy bývají cíleny zejména na obnovu degradovaných půd, a proto na podporu snáze dosáhnou hospodáři, kteří teprve napravují vzniklé škody,“ uvedl jeden z expertů.
I náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek přiznal některé problémy, ekologičtí farmáři podle něj například často odcházejí z dotačního systému kvůli administrativní náročnosti a v Česku chybí širší podpora EZ ve společnosti.
Odborníci proto navrhují zavést model prémií, který existuje například ve Švýcarsku, kdy zemědělci dostávají vyšší objemy plateb za komplexní a nadstandardní přístup k hospodaření. Švýcarská certifikace je oproti té evropské přísnější, povoluje méně hnojiv a pomocných látek, na druhou stranu ale garantuje spravedlivé pracovní podmínky a poctivost každého produktu, tvrdí Czech Organics.
Společnost vnímá oceňování ekosystémových služeb jako zásadní pro další rozvoj ekologického zemědělství, a to jak ve zvyšování ploch, tak v růstu podílu biopotravin na trhu. „Skutečné ocenění ekosystémových služeb, které zemědělci poskytují, nebo naopak započítání negativních externalit do ceny konvenčních produktů, povede k narovnání trhu, kde v současnosti profitují podniky na úkor dlouhodobé udržitelnosti systému,“ uvedl za společnost Jan Trávníček.
Podíl ekologické půdy na veškeré zemědělské půdě v ČR činí 17,5 procenta, což řadí Česko v Evropě na devátou příčku zemí s nejvyšším podílem ekologického zemědělství. Většinu ale tvoří trvalé travní porosty a produkce na orné půdě je podle odborníků stále nedostatečná, stejně jako zpracovatelské kapacity, což vede k vysokému podílu dovozu biopotravin a brání soběstačnosti.
Rozvoji domácího trhu brání i chybějící strategické partnerství mezi nadnárodními obchodními řetězci a lokálními ekologickými farmáři, dodala Pavlína Samsonová, ředitelka Bioinstitutu. „Je potřeba iniciovat a podporovat propojování prvovýrobců a zpracovatelů zejména se školami či nemocnicemi,“ tvrdí společnost. Česko by chtělo do roku 2030 dosáhnout čtvrtinového podílu ekologické půdy. Podle dřívějšího vyjádření ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) to není nereálné, neboť se daří navyšovat i orné půdy. Od příštího roku navíc budou muset školní jídelny s více než 180 strávníky povinně zařadit dvě procenta biopotravin. Od roku 2028 pak budou muset při vaření využít alespoň pět procent produktů ekologického zemědělství a biopotravin.
Autor: Czech Organics
Říj 7, 2025 | Ochrana životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo od 4. října novou národní přírodní památkou hnědouhelný lom Československé armády (ČSA) na Mostecku. Chráněné území bude mít rozlohu přes 12 kilometrů čtverečních, nachází se v Mostecké uhelné pánvi. Zahrnuje část zbytkové jámy velkolomu ČSA, kde vzniká jezero a kde byla třetina plochy ponechána přirozeným přírodním procesům.
V jámě se v posledních letech vyvinuly stepi, mokřady nebo lesostepi, které hostí řadu vzácných druhů. „Vyhlášením národní přírodní památky lom ČSA se nám podařilo propojit ochranu jedinečné přírody s novými možnostmi pro turistický a udržitelný rozvoj regionu, který byl dlouho zatížen těžbou uhlí,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Přirozený způsob obnovy je podle ministra navíc levnější než konvenční rekultivace a ušetřené peníze poputují prostřednictvím Státního fondu životního prostředí zpět obcím v okolí lomu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která bude novou památku spravovat, plánuje její zpřístupnění po dokončení sanací a rekultivačních prací, a to nejpozději v roce 2027.
Postupně by se měla vybudovat návštěvnická infrastruktura – naučné stezky, které se zaměří na zdejší přírodní, ale i industriální památky a přeměny krajiny v čase. Dále jsou v plánu vyhlídková místa a pozorovatelny ptáků či dalších zvířat. Těžba v povrchovém lomu skončila loni, rekultivace ale začala už před 30 lety a zahrnuje aktuálně 4500 hektarů. Rostou tu lesy, vznikly mokřady, jezírka, louky, pastvy.
Na zahlazení následků těžby hnědého uhlí v lomu ČSA u Mostu bude potřeba díky změně plánu rekultivace z technické na přírodní o miliardu korun méně, vyplývá z nedávného rozhodnutí Českého báňského úřadu. Úřad podotkl, že ale nemá vliv na to, jak s ušetřenou miliardou těžař naloží. Lom patří do české energetické skupiny Sev.en podnikatele Pavla Tykače. Petr Lenc, ředitel těžebních společností Severní energetická a Vršanská uhelná z této skupiny nedávno řekl, že zhruba 500 milionů korun věnuje firma státu v podobě pozemků, daně a hotovosti.
Autor: MŽP
Říj 7, 2025 | Ochrana životního prostředí
Kateřinská a Punkevní jeskyně v Moravském krasu usilují o zápis na seznam světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Záměr nevyžaduje úpravu současné právní ochrany, protože už nyní jsou obě jeskyně i jejich okolí v nejvyšším stupni ochrany, informovalo o tom ministerstvo životního prostředí. Česko má v současnosti na seznamu UNESCO pouze jednu položku z oblasti přírodního dědictví, Jizerskohorské bučiny.
„Punkevní jeskyně s propastí Macocha i Kateřinská jeskyně jsou naprosto unikátním prostředím, které si zápis na seznam UNESCO jednoznačně zaslouží. Míra zdejší ochrany splňuje parametry tak, abychom si o zápis na seznam světového dědictví mohli zažádat,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Důležité podle něj je, že pro obce a obyvatele CHKO Moravský kras se nic nezmění. Kateřinská a Punkevní jeskyně jsou na území národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy, což jim podle zákona zajišťuje nejvyšší možný statut ochrany. Území je zapsáno i na Seznam mokřadů chráněných podle Ramsarské úmluvy o mokřadech. Punkevní jeskyně s propastí Macochou je nejnavštěvovanější jeskyní v Moravském krasu, ročně do ní zavítá kolem 200.000 lidí. Návštěvnická trasa je v evropském měřítku ojedinělá, začíná průchodem suchými jeskynními sály zdobenými krápníky, pokračuje sestupem na dno krasové propasti a završuje se plavbou na elektrických člunech po téměř půlkilometrovém úseku podzemní řeky Punkvy.
Kateřinská jeskyně je unikátní svými geologickými vlastnostmi a paleontologickými nálezy a také charakterem archeologické lokality. Je bohatým nalezištěm kostí pleistocenních zvířat, především medvědů. Na jejích stěnách se v různých místech našlo nejméně 15 pravěkých kreseb uhlem z doby před zhruba 7000 lety. Nejstarší nálezy kamenných nástrojů pocházejí ze starší doby kamenné, stáří těchto předmětů je přibližně 12.000 let.
Kromě Jizerskohorských bučin má Česká republika na seznamu světového dědictví UNESCO dalších 16 památek hmotného dědictví, ty jsou ale chráněny výhradně pro svou historii a architekturu. Čekatelem na takzvaném indikativním seznamu jsou skalní města Českého ráje.
Autor: MŽP
Říj 7, 2025 | Ochrana životního prostředí
Evropská unie se v dekarbonizační politice vydává racionálnějším směrem, shodli se odborníci na energetiku na konferenci Energetika 2025 v Brně. Vnímají změny, které vedou k nápravě současného stavu a k opětovnému zvýšení konkurenceschopnosti. Podle odborníků je potřeba prosazovat stavby jaderných zdrojů či rozvíjet energetické sítě.
Za kroky správným směrem označili odborníci na energetiku odložení klíčového hlasování o klimatickém cíli EU pro rok 2040, vyšší důraz na efektivitu při dekarbonizaci nebo požadavek na posouzení různých možností reformy systému povolenek EU ETS2. Kladně hodnotili i zrychlení přezkumu zákazu prodeje spalovacích motorů nebo racionalizaci využití vodíku. „Nastala také krize připojování obnovitelných zdrojů energie nebo se odložilo reportování udržitelnosti známé pod zkratkou ESG. To vše ukazuje na racionalizaci dekarbonizace,“ uvedl ředitel strategie poradenské energetické společnosti EGU Michal Macenauer.
Doplnil, že dobrou zprávou je zavedení mezinárodních uhlíkových kreditů, které umožní firmám dekarbonizovat i v zahraničí. Odchod od fosilních zdrojů tak dostává mezinárodní rozměr. Za deset let se podařilo snížit emise v Evropě o dvě procenta. Důležité také je, aby se podařilo snížit náklady na dekarbonizaci, které omezují konkurenci Evropy vůči zbytku světa. Podle EGU je potřeba několik souběžných kroků. Jedním z nich je zvažování rizik u investic, díky čemuž by se měly dělat jen ekonomicky smysluplné dekarbonizační projekty. Dále je potřeba propojovat infrastrukturu mezi státy a dotovat takové nízkoemisní zdroje energie, které budou ekonomicky nejvýhodnější. Zároveň je třeba poskytnout promyšlené úlevy energeticky náročnému průmyslu. Dále je podle odborníků potřeba prosazovat stavby jaderných zdrojů a vnímat je jako nikoliv dočasné, ale dlouhodobě udržitelné řešení. Další strategické investice by měly směřovat do rozvoje energetických sítí a do výzkumu zpětného ukládání oxidu uhličitého. Majitel výrobce kogeneračních jednotek firmy Gentec Václav Klein zdůraznil potřebu zemního plynu. „Odchod od uhlí k plynu je poměrně snadný. Nahradit zemní plyn v energetickém mixu zatím ale možné není a plyn tady s námi bude ještě dlouho,“ zmínil Klein potřebnost plynu pro postupnou transformaci české energetiky.
Autor: EGU
Zář 12, 2025 | Ochrana životního prostředí
Kdy skončí těžba uhlí v lomu Vršany na Mostecku, není podle těžařů nyní jasné. Nerentabilní bude dřív, než se stihnou vybudovat náhradní zdroje energie, řekl Petr Lenc, ředitel těžebních společností Severní energetická a Vršanská uhelná. Rozhodnutí je podle něj na vládě. Pokračuje zahlazování stop po těžbě v lomu ČSA u Mostu, práce by mohly skončit do roku 2027. Místo plánovaného velkého jezera tam vzniká menší vodní plocha, rozdíl v nákladech na revitalizaci těžař převede státu. Hnutí Duha ponechání části plochy přírodě vítá, žádá, aby uspořené peníze dostaly obce.
S ohledem na vysoké ceny emisních povolenek objem těžby hnědého uhlí na Mostecku klesá. „Především je potřeba mít jasné signály od naší vlády, jak dlouho nebo jestli vůbec bude stát chtít, abychom drželi některé energetické zdroje nebo zdroje energetických surovin, to znamená uhlí, v pohotovosti,“ uvedl Lenc. Na ukončení těžby se firma připravuje. Vláda v květnu po dohodě s polostátní společnosti ČEZ rozhodla, že v roce 2030 skončí těžba v hnědouhelném lomu Bílina. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš tehdy uvedl, že by tím měla skončit i uhelná energetika v ČR. Řekl, že předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.
Před rokem skončila těžba v lomu ČSA, práci ztratilo 500 lidí. „Podstatná část zaměstnanců, kteří neodcházeli do starobního důchodu, práci našla v podstatě okamžitě,“ uvedl Lenc. Severní energetická organizovala pro propouštěné burzy práce. V lokalitě horníci těží zbytky uhlí v místech budoucích svahů jezera. „Je to pouze sanační těžba, kterou musíme provést dříve, než území předáme,“ řekl v květnu ředitel lomu Pavel Kounovský.
V lokalitě ČSA podle Lence těžař zkouší novou koncepci přístupu k uhelnému velkolomu. Dosud se lomy zatápěly a v okolí jezer vznikaly rekreační zóny. V lomu ČSA vzniká také jezero, ale menší, část území bude ponechána přírodě. „Náklady tak budou menší. Podle původního plánu bychom za práce na zahlazení stop po těžbě ve zbytkové jámě lomu ČSA zaplatili 2,3 miliardy korun. Podle nového plánu to bude jen 1,8 miliardy korun. Rozdíl, zhruba 500 milionů korun, věnujeme státu v podobě pozemků, daně a finančních prostředků. Stát by měl zřídit dotační program ve Státním fondu životního prostředí, ze kterého by právě tyto peníze měly čerpat obce z okolí lomu ČSA,“ uvedl Lenc. Jakmile nabyde účinnosti nová verze plánu sanací a rekultivací, vypořádá Severní energetická slíbený příspěvek a Agentura ochrany přírody a krajiny bude moci převzít území pod správu. Zbytek, území s technickou rekultivací, těžař postupně předá státnímu podniku Diamo po dokončení prací. Národní přírodní památka by měla vzniknout na ploše 1230 hektarů, vítá to Hnutí Duha. Sukcesní rekultivace, které ponechávají vytěžené území přirozené přírodní obnově, vycházejí výrazně levněji než tvorba nové umělé krajiny, která byla původně v plánu. V případě velkolomu ČSA tato úspora činí podle rozhodnutí státní báňské správy něco přes miliardu korun, uvedlo hnutí. Firma podle informací ekologů předložila státu návrh, podle kterého by z ušetřené miliardy obce dostaly jen 210 milionů korun. „Lidé z měst a obcí v sousedství velkolomu trpěli jeho ekologickými, zdravotními a sociálními dopady po celý svůj život. Zaslouží si proto, aby všechny peníze ušetřené na rekultivacích obce dostaly na nápravu škod způsobených těžbou,“ uvedl Jan Rovenský z Hnutí Duha.
Vedle revitalizace realizuje firma projekt Green Mine, jehož cílem je připravit území pro další investice například do projektů spojených s energetikou. Náklady jsou 640 milionů korun, z toho evropské prostředky 530 milionů. Vlastní zdroje skupiny Sev.en, pod kterou patří Severní energetická a Vršanská uhelná, jsou téměř 100 milionů korun. „Aktuálně jsme ve fázi schválené první žádosti o platbu, na základě, níž by Sev.en spolu s partnery měly obdržet zhruba devět milionů korun, další žádost o platbu plánujeme podat v říjnu a její vypořádání očekáváme začátkem příštího roku,“ uvedla mluvčí skupiny Eva Maříková.
Autor: ČEZ
Zář 12, 2025 | Ochrana životního prostředí
V Česku roste počet firem, které Green Deal, tedy Zelenou dohodu pro Evropu, vnímají spíše jako riziko než příležitost. Zatímco v roce 2024 jej za hrozbu označila polovina respondentů, letos tento podíl stoupl na 59 procent. Vyplývá to z průzkumu podnikatelského prostředí mezi 250 firmami, které na dnešní výroční konferenci představilo Sdružení pro zahraniční investice (AFI). Téměř 80 procent firem ze všech regionů plánuje podle průzkumu v Česku další investice. Mezi hlavní bariéry podnikání však respondenti řadí globální nepředvídatelnost, nedostatek kvalifikované pracovní síly, složitou legislativu a vysoké ceny energií.
„Průzkum je důležitým barometrem nálad mezi investory a podnikateli. Ti by letos od svých regionálních politiků uvítali větší nasazení v digitalizaci stavebního řízení, zrychlení povolovacích procesů, zlepšení dopravní infrastruktury a obslužnosti nebo snížení administrativní zátěže. Politická reprezentace by těmto tématům měla věnovat zvýšenou pozornost, zvláště s ohledem na blížící se volby,“ shrnula výsledky průzkumu místopředsedkyně řídícího výboru AFI Klára Sobotková.
Jádrem výzkumu byla otázka podpory investic. Podle skoro dvou třetin respondentů investiční pobídky napomáhají rozvoji české ekonomiky. Přesto počet firem plánujících čerpat dotace meziročně klesl ze 61 na 56 procent. Většina podniků nadále směřuje své rozvojové aktivity do vývoje nových produktů a procesů, digitalizace, robotizace a využití AI nástrojů. Více než polovina firem plánuje v nejbližší době přijímat nové zaměstnance. Podnikatelé se vyjádřili také k chystané směrnici EU o rovnosti odměňování, Equal Pay, která podle 53 procent dotázaných jejich firmy zásadně neovlivní. Konferenci zahájil ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který zdůraznil význam infrastruktury jako základu stabilního investičního prostředí „V tomto volebním období byla rekordní výstavba. Zprovozníme dohromady přes 200 kilometrů nových dálnic a pro příští volební období je připraveno k otevření dalších 250 kilometrů dálničních úseků. Rozšířili jsme také investice do železniční infrastruktury a připravujeme zásadní rozvojové projekty včetně vysokorychlostních tratí,“ uvedl. Význam dlouhodobých projektů u dopravních sítí, průmyslových areálů nebo energetické infrastruktury pro atraktivní investiční prostředí potvrdila také předsedkyně řídícího výboru AFI Gabriela Hrbáčková. „Česká ekonomika dnes stojí na křižovatce zásadních výzev. Čelíme geopolitickému napětí, obchodním bariérám, energetické nejistotě i bezprecedentní rychlosti technologických změn. Pokud na tyto tlaky chceme reagovat, musíme se dívat dál než jen na infrastrukturu a investiční pobídky. Zásadní je rozvoj lidského kapitálu,“ shrnula.
Autor: Sdružení pro zahraniční investice
Zář 4, 2025 | Ochrana životního prostředí
Zamezit klamání o dopadech výrobků na životní prostředí, takzvanému lakování nazeleno, a zároveň přispět k udržitelnější spotřebě má novela zákona, kterou schválila vláda. Zakazuje například prezentovat zboží jako šetrné k přírodě, aniž by to výrobce patřičně doložil, nebo záměrně omezovat jeho životnost. Posílit by se mimo jiné měla také informovanost spotřebitelů o možné opravě výrobků. Schválení novely po jednání kabinetu oznámil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
S ohledem na volby, které se uskuteční na začátku října, už současná Sněmovna novelu zákona podle Vlčka neprojedná. „To ale neznamená, aby ČR nereagovala na změny evropské legislativy,“ uvedl ministr. Směrnice EU podle MPO reagují na trend, kdy se lidé čím dál více zajímají o udržitelnost výrobků. „Mnohé společnosti jsou si tohoto trendu vědomy, a proto se na trhu objevila řada environmentálních tvrzení, která však nejsou vždy podložená, a mohou tak spotřebitele klamat a ovlivňovat jejich rozhodnutí o koupi, které by jinak neučinili,“ sdělilo MPO v důvodové zprávě k novele. Z kontrol provedených v letech 2014 a 2020 podle úřadu vyplývá, že více než polovina tvrzení o dopadech výrobků na životní prostředí byla napříč EU nejasná, zavádějící nebo nepodložená. Seznam 27 praktik, které jsou zakázané za všech okolností, novela podle MPO rozšiřuje o dalších 12. Záměrným omezováním životnosti se rozumí například to, že výrobce nebude dodávat zboží se softwarem, který by ho kazil. Zakázány mají být i nepravdivé informace o tom, že k výrobku jsou potřeba jen originální díly, nebo že je zboží vyrobeno z recyklovatelného materiálu, když ve skutečnosti se to týká jen jeho části, třeba obalu.
„Prezentovat by se rovněž měla jen taková tvrzení, která spotřebitele neklamou o dosahování lepších výsledků, než je běžnou praxí v daném odvětví. Například, že výrobek neobsahuje určitou látku, která je však legislativou pro daný produkt zakázaná,“ sdělil resort. Lidé by měli být podle novely zákona také patřičně informováni o tom, zda je zboží možné opravit. Cílem je zároveň zvýšit motivaci spotřebitelů, aby si opravu v případě pokažení výrobku zvolili. Pomoci má tomu delší záruční doba. „V případě opravy výrobku pak prodávající nebude odpovídat za vadné plnění po dva roky od koupě, ale po dobu tří let od koupě, respektive převzetí výrobku spotřebitelem,“ uvedlo MPO. Obchodníkovi novela dále ukládá povinnost seznámit zákazníky s případnými možnostmi ekologičtějších způsobů dodání, třeba elektrickými vozy. Návrh MPO upravuje zákon o ochraně spotřebitele a občanský zákoník. V obou případech činí nejvyšší možná pokuta za použití nekalých obchodních praktik nebo nedodržení informačních povinností pět milionů korun. Novela si podle úřadu vyžádá zaškolení nových specialistů. „Finanční prostředky budou čerpány v rámci rozpočtových kapitol příslušných úřadů bez nároků na jejich dodatečné navýšení. Případná personální potřeba bude řešena v rámci stávajících limitů počtu pracovních míst a objemu prostředků na platy daných kapitol,“ dodal resort. Novela by podle materiálů předložených ministerstvem měla nabýt účinnosti postupně během příštího roku.
Autor: MPO
Zář 4, 2025 | Ochrana životního prostředí
Ochrana životního prostředí v Česku je podle téměř čtyř pětin obyvatel přiměřená. Češi v ochraně životního prostředí hodnotí nejlépe aktivity obecních úřadů, ekologických organizací a ministerstva životního prostředí, naopak nejhůře hodnotí aktivity parlamentu a vlády. Vyplývá to z červnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
To, že se Česko stará o ochranu životního prostředí přiměřeně, uvedlo 77 procent respondentů, podle 15 procent je ochrana nedostatečná a podle čtyř procent přehnaná. Podle autorů průzkumu jsou výrazně kritičtější lidé levicového zaměření.
Činnost obecních úřadů v oblasti životního prostředí hodnotily kladně zhruba dvě třetiny dotázaných, záporně asi pětina. Následují ekologické organizace s 59 procenty kladných odpovědí a čtvrtinou záporných, ministerstvo životního prostředí s 58 procenty kladných a 31 procenty záporných a krajské úřady s 56 procenty kladných odpovědí a 27 procenty záporných. Podíl kladných odpovědí nad zápornými převažuje ještě v případě Evropské unie.
Negativní hodnocení převážilo v případě činnosti vlády, kabinet zaznamenal 41 procent pozitivních a 46 procent negativních odpovědí a nejméně příznivě je hodnoceno působení parlamentu, jeho činnost v ochraně životního prostředí hodnotilo kladně 32 procent respondentů a negativně polovina. Z průzkumu rovněž vyplynulo, že zájem o informace týkající se životního prostředí v ČR je mezi veřejností vysoký. Sedm z deseti dotázaných uvedlo, že zájem má. Dostatek informací o stavu životního prostředí v Česku má asi polovina lidí, 45 procent uvedlo, že informací je nedostatek. Průzkum se konal mezi 16. a 30. červnem, odpovídalo 1081 lidí ve věku od 15 let.
Autor: CVVM
Zář 4, 2025 | Ochrana životního prostředí
V případě, že by se nová vláda vyhýbala zásadnímu řešení emisí skleníkových plynů, problém nezmizí a nevyhnutelně se jím budou muset zabývat dříve či později její nástupci. Na briefingu to řekli odborníci z neziskové organizace Fakta o klimatu. Klimatická změna je podle nich dlouhodobý problém, který je třeba řešit konzistentně.
V Česku pochází 75 procent emisí z fosilních paliv. Pokud by jejich snižování ustalo, projeví se to podle odborníků na zhoršující se klimatické změně, což zasáhne třeba zemědělství, ale bude mít dopady také na společnost.
Evropská komise navrhla, aby členské státy do roku 2040 snížily emise o 90 procent proti roku 1990. Cíl má být mezikrokem na cestě k dosažení klimatické neutrality, podle expertů ale rozhodující bude, co se stane v příštích deseti letech.
Podle Kateřiny Kolouch Grábovské z projektu Fakta o klimatu návrh vychází mimo jiné i z doporučení vědeckého poradního orgánu pro změnu klimatu. „Symbolika cíle je důležitá, ale skutečný dopad na oteplování určí kroky v příští dekádě,“ uvedla. Evropská komise podle ní navrhuje větší flexibilitu než u dřívějších cílů, aby byly reálně splnitelné. Zatímco Dánsko, které nyní předsedá EU, návrh aktivně podporuje, v české politice zatím podobnou podporu nemá.
Velkou část emisí, které zhoršují klimatickou změnu, zachycují systémy obchodování s emisními povolenkami. Stávající EU ETS 1 se vztahuje na největší znečišťovatele a pokrývá 38 procent emisí. Nově zaváděný EU ETS 2 má zasáhnout i dopravu a vytápění, a tím pokrýt dalších zhruba 47 procent. Zhruba 40 procent českých domácností napojených na teplárny do systému spadá už nyní. Nejvíce dopadů tak pocítí lidé, kteří vytápějí uhlím či plynem, žijí v nezateplených domech nebo denně dojíždějí autem. Výnosy z nového systému by stát měl využít právě na podporu zasažených domácností a jejich přechod k udržitelnějším variantám.
Dalším bodem, který EU čeká, je spuštění Sociálního klimatického fondu v roce 2026. Z něj mají členské státy financovat kompenzace pro domácnosti ohrožené energetickou chudobou v souvislosti s novým systémem emisního obchodování EU ETS 2 na vytápění a dopravu. Pro Česko je vyhrazeno přibližně 50 miliard korun.
Evropská unie si v roce 2019 stanovila cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Jako mezikrok byl schválen závazek snížit emise do roku 2030 nejméně o 55 procent proti roku 1990. Projekt Fakta o klimatu, který provozuje stejnojmenný web, sdružuje odborníky na přírodovědu, datovou analýzu a další obory. Za cíl si klade kultivaci diskuse o klimatické změně a s ní související transformaci na nízkouhlíkovou ekonomiku. Peníze na provoz získává od dárců.
Autor: Fakta o klimatu
