Zář 4, 2025 | Ochrana životního prostředí
Na zlepšení čištění odpadních vod v Českém a Moravském krasu zamíří miliarda korun z nové dotační výzvy připravené ministerstvem životního prostředí. Cílem je pomoci obcím a dalším provozovatelům vodohospodářské infrastruktury s výstavbou nových čistíren, kanalizace i modernizací stávajících zařízení
„Krasové oblasti s jedinečnými jeskyněmi a vzácnými podzemními mokřady patří k našim přírodním klenotům, přesto se ani jim nevyhýbá znečištění. Čistota vody je pro tyto ekosystémy zásadní, a proto do jejich ochrany dlouhodobě investujeme a na lepší čištění vod v těchto oblastech jsme již přispěli téměř 1,7 miliardy korun,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Dodal, že i přesto je na mnoha místech kvalita čištění nedostatečná nebo není řešena vůbec. Proto podle něj ministerstvo vyhlásilo navazující výzvu, která se týká více než 60 obcí. Zhruba polovina již má čištění odpadních vod dostatečně vyřešené, v ostatních existuje pouze částečné či nevhodné řešení nebo systém čištění zcela chybí, dodal resort.
Podporu mohou čerpat obce a další veřejnoprávní provozovatelé infrastruktury uvnitř či v blízkosti Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras a CHKO Český kras. Peníze lze využít na modernizaci stávajících čistíren i na vybudování oddílné kanalizace.
„V rámci první výzvy, vyhlášené v únoru, jsme podpořili devět projektů částkou zhruba 90 milionů korun. Ukazuje se, že zájem obcí i provozovatelů čistíren je velký. Proto jsme připravili navazující výzvu,“ doplnil Hladík.
Zatímco první výzva byla zaměřená především na projektovou přípravu, nynější se zaměřuje na samotnou realizaci. „V rámci této dotace mohou obce získat podporu až 60 procent na modernizaci a intenzifikaci čistíren odpadních vod nebo podporu ve výši až 75 procent na realizaci výstavby kanalizace a čističek odpadních vod,“ řekl ministr.
Vyšší podporu zdůvodňuje resort tím, že požadují přísnější limity na čištění fosforu a dusíku, než nařizuje legislativa. Podle Petra Valdmana, ředitele Státního fondu životního prostředí ČR, budou požadované hodnoty odstranění fosforu 80 až 87,5 procenta a dusíku 70 až 80 procent. Tyto látky jsou hlavními příčinami eutrofizace, která může nenávratně poškodit ekosystémy v chráněných oblastech. Krasové oblasti jsou specifické svou vysokou propustností a složitou hydrogeologií, proto znečišťující látky rychle pronikají do podzemních vod, kde jsou procesy samočištění omezené. Výzva se zaměřuje i na obce mimo chráněná území, odkud mohou znečištěné vody přitékat, dodalo ministerstvo.
Autor: MŽP
Srp 25, 2025 | Ochrana životního prostředí
Největší fotovoltaickou elektrárnu ve stotisícovém Liberci chce do tří let postavit místní radnice na rekultivované skládce Zlaté návrší v průmyslové zóně Sever v Růžodole, řekl náměstek primátora Vojtěch Prachař (ANO). Vyrůst by měla na ploše sedmi hektarů a ročně by mohla vyrobit kolem 8,6 gigawatthodin elektrické energie. Náklady na výstavbu radnice odhaduje na 290 milionů korun, pokusí se na ni získat evropskou dotaci. Projekt je ale teprve na začátku, radní města zatím schválili záměr.
„Záměr výstavby fotovoltaické elektrárny na bývalé skládce na Zlatém návrší představuje snahu maximálně využít jinak nevyužitelné a zatížené území k výrobě čisté energie z obnovitelných zdrojů. Tento krok zapadá do širší strategie města v oblasti energetické soběstačnosti, snižování emisí a adaptace na klimatické změny,“ uvedl Prachař.
Skládka na Zlatém návrší vznikla za komunistického režimu na místním potoce bez jakýchkoli pravidel. Od konce 70. let do roku 1985 se tam vozily průmyslové i domovní odpady z celého města. V některých místech měla skládka na výšku až 20 metrů a léta z ní unikaly škodliviny do řeky Nisy. Zabránila tomu až sanace před 15 lety za 78 milionů korun, na kterou Liberec získal evropskou dotaci 55 milionů korun. Vhodné využití pro toto území nedaleko Stráže nad Nisou dosud radnice hledala marně. Podle harmonogramu, který radní města schválili, by příprava výstavby solární elektrárny o výkonu skoro 8,9 megawatt (MW) měla trvat zhruba rok a půl. Město ji chce začít stavět v roce 2027 a uvést do provozu o rok později. „Součástí projektu bude i instalace bateriového úložiště, ze kterého by mohlo být následně napájeno veřejné osvětlení. To by městu přineslo významné úspory. V nadcházejících letech nás navíc čeká transformace dopravního podniku a rozvoj elektromobility, ke kterému nás vede evropská legislativa. Vyrobená elektřina by tak mohla sloužit k průběžnému nabíjení elektrobusů během dne. V neposlední řadě půjde o zdroj, jehož přetoky bude možné sdílet v rámci vzniklého Energetického společenství Liberec, což dále zvýší efektivitu a přínos celého řešení,“ dodal Prachař. Radnice odhaduje, že díky provozu solární elektrárny by ročně mohla uspořit za energie zhruba 18,6 milionu korun. Z čeho výstavbu elektrárny zaplatí, ale zatím radnice neví. „Financování projektu by mělo být zajištěno kombinací dotací z evropských nebo národních fondů, zejména z Modernizačního fondu, a případného vlastního podílu města. Ten by mohl být pokryt například výhodným úvěrem Evropské investiční banky nebo partnerstvím s odborným investorem,“ uvedl náměstek. Aktuálně mezi největší fotovoltaické elektrárny v Liberci patří ty, jež jsou v libereckých závodech výrobců automobilových dílů. V Magně je s výkonem 2,4 MW a v Densu s výkonem 1,7 MW. Radnice solárními panely v pilotním projektu aktuálně osazuje střechy deseti svých budov, dohromady budou mít výkon kolem jedné MW.
Autor: Město Liberec
Srp 25, 2025 | Ochrana životního prostředí
Z 57 projektů zaměřených na boj proti suchu, přehřívání měst a adaptaci na změny klimatu vybrala porota soutěže Adapterra Awards 18 finalistů. Ucházejí se nejen o vítězství v jednotlivých kategoriích, ale také o Cenu sympatie, o které rozhodují lidé hlasováním na webu. Projekty mohou zabodovat i v letošní speciální kategorii zaměřené na opatření proti povodním, informoval o tom David Kopecký.
Loni v soutěži uspěl například projekt obnovy mokřadů v Krkonoších. Soutěží se ve třech hlavních kategoriích, a to krajina, budovy a sídla. V první kategorii usilují o výhru úprava štěrkového koryta řeky Bečvy, obnova mokřadů u obce Maříž, ozdravení krajiny Velkobítešska, revitalizace potoka u Budišova a u Hartmanic s vybudováním nových tůní. Dále soutěží zadržení vody v krajině v Českých Budějovicích i navrácení Svratky do původního koryta v Herálci. Mezi budovami bojuje o vítězství udržitelné firemní sídlo v Praze a Českých Budějovicích, Dům přírody v Hodoníně a Dům propojen se zelení v Praze. Do kategorie sídel postoupily revitalizované městské parky v Brně, Litomyšli a Mostu, bývalé letní kino v Novém Jičíně, sídliště Prahy 12 i pražské rozkvetlé vodojemy a protipovodňový park v Židlochovicích.
Rozhodovat bude odborná porota, slovo ale má i veřejnost. Do 15. října mohou lidé podpořit projekt, který je oslovil nejvíc.
Adapterra Awards hledá od roku 2019 nejlepší příklady už realizovaných adaptačních opatření na změnu klimatu ve městě i v krajině. Oceňuje projekty bojující proti suchu, přehřívání měst v letních vedrech, důsledkům přívalových srážek i erozi půdy. V minulých ročnících bylo v soutěži oceněno několik úspěšných projektů zaměřených na obnovu mokřadů – například Josefovské ptačí louky, Sedmihorské mokřady, soustava tůněk v Sedlčanech, nový prostor pro řeku Dyji či obnova mokřadů u Ořechova u Brna.
Autor: Nadace Partnerství
Srp 18, 2025 | Ochrana životního prostředí
Téměř v každé druhé obci v Česku je alespoň jeden projekt podpořený z evropských dotací programu Životní prostředí (OPŽP). Od roku 2007 podpořil program více než 32.000 projektů zaměřených na ochranu přírody, hospodaření s vodou, snižování energetické náročnosti budov či zlepšování kvality ovzduší. V aktuálním období od roku 2021 do roku 2027 je pro program vyčleněno 53,9 miliardy korun. Program financují evropské fondy, Evropská komise by podle ministerstva měla částku navýšit o dalších devět miliard korun.
„Téměř v každé druhé obci dnes najdeme konkrétní projekt podpořený z OPŽP, ať už jde o výsadbu stromů, revitalizaci rybníků či zateplení škol a kulturních domů,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Někteří odborníci v minulosti upozorňovali, že Česko se soustředí spíš na to, aby evropské peníze vyčerpalo, než aby je využilo na strategické projekty, které zemi posunou kupředu. Srovnávali přitom vývoj zejména s Polskem, které evropské dotace využilo k intenzivnějšímu rozvoji dopravní infrastruktury.
O podporu z OPŽP mohou žádat obce, města, neziskové organizace, zemědělské podniky i jednotlivci. Peníze jsou v programu rozdělovány prostřednictvím dotačních výzev. Podle Státního fondu životního prostředí ČR, který program spravuje, bylo k 1. srpnu schváleno 3319 projektů s podporou přesahující 47,5 miliardy korun, což odpovídá zhruba třem čtvrtinám dostupných peněz. Od roku 2021 bylo vyhlášeno 89 dotačních výzev. Do konce roku 2025 má přibýt dalších devět s 1,35 miliardy korun. V současném programovém období směřuje největší část peněz do vodohospodářské infrastruktury, zejména do výstavby a modernizace čistíren odpadních vod, úpraven pitné vody a vodovodů. „Do vodohospodářské oblasti plynuly od roku 2021 investice přesahující 13 miliard korun. Díky nim se vybuduje nebo zmodernizuje 118 čistíren, 74 zdrojů a 35 úpraven pitné vody, vznikne 551 kilometrů nových vodovodů. Na kvalitní zásobování vodou se napojí více než 155.000 obyvatel,“ řekl Hladík. Podpora se ale týká také zateplování veřejných budov, instalace obnovitelných zdrojů energie a projektů oběhového hospodářství, například výstavby a modernizace sběrných dvorů a třídicích linek. „V oblasti oběhového hospodářství se zaměřujeme například na výstavbu a modernizaci sběrných dvorů, třídicích linek či zařízení na dotřiďování odpadů,“ uvedl vrchní ředitel sekce ekonomiky životního prostředí MŽP Jan Kříž.
Podle ministerstva by projekty měly vést ke snížení konečné spotřeby energie o nejméně 950 terajoulů ročně a ke zvýšení kapacity výroby energie z obnovitelných zdrojů o více než 410 megawattů. Při adaptaci na změnu klimatu má být v městech a obcích obnoveno nebo nově vysazeno přes 2200 hektarů zeleně. Další peníze míří na zlepšení kvality ovzduší, obnovu mokřadů, sanaci ekologických zátěží či modernizaci environmentálních center.
Autor: MŽP
Srp 18, 2025 | Ochrana životního prostředí
Většina Čechů vnímá negativní dopady klimatických změn, za šetrnější zdroje energie však připlácet nechce. Omezit svůj komfort či platit více za udržitelnější produkty je ochotno 12 procent z nich. Jakékoliv klimatické změny naopak zcela odmítá asi šest procent obyvatel. Vyplývá to z průzkumu agentury IPSOS pro společnost E.ON, kterou zástupci obou firem představili.
Negativní dopady klimatických změn pociťuje podle průzkumu E.ON Barometr udržitelnosti, jehož se zúčastnilo 1557 respondentů, až 65 procent lidí v Česku. Třetina z nich navíc očekává značné zhoršení v příští dekádě, ať už v podobě extrémního počasí, vyšších cen energií a vody nebo v úbytku biologické rozmanitosti. I proto velká část Čechů podporuje výrobu energií z obnovitelných zdrojů. Například rozvoj větrné energetiky podpořilo 80 procent respondentů, přes 68 procent se vyslovilo také pro jadernou energii. Naopak pro setrvání u klasických zdrojů jako uhlí a plyn je podle průzkumu pětina lidí.
Průzkum ale podle tvůrců zároveň zjistil silný rozpor mezi obavami z budoucnosti a ochotou něco změnit. Výrazné omezení svého komfortu nebo vyšší platby připouští 12 procent lidí.
„Češi výrazně podporují výrobu elektřiny z obnovitelných nebo nízkoemisních zdrojů, ale jen pokud by nestála víc než ta běžná. Proti plynu je 28 procent a proti uhlí se vyslovilo 45 procent respondentů. To ukazuje, že jako národ nejsme k ekologii a udržitelnosti tak skeptičtí, jak to někdy vypadá,“ řekl jednatel společnosti E.ON Česká republika Tomáš Bělohoubek.
Podpora udržitelnosti se podle průzkumu promítá i do osobního života lidí. Celkem 84 procent dotázaných deklarovalo, že chce nebo se snaží žít udržitelně. Zároveň však 56 procent z nich přiznalo, že se kvůli tomu nechce nijak omezovat, a dalším 16 procentům to v praxi nevyhovuje. Většina Čechů tak podle šetření volí hlavně jednoduchá opatření jako zhasínání světel, snižování teploty topení nebo úplné vypíná spotřebiče. Část lidí ale také investovala, nebo to plánuje, do náročnějších kroků v čele se zateplením domu, nebo výměny oken.
Při ochraně biodiverzity pak většina lidí považuje za nejefektivnější sázení stromů, podporu udržitelného zemědělství a minimalizaci tvorby odpadu a spotřebovaných věcí. Udržitelné produkty, včetně obnovitelných zdrojů, upřednostňuje 15 procent obyvatel.
Průzkum se zaměřil také na povědomí Čechů o energetické transformaci, tedy o postupném přechodu od fosilních paliv k výrobě z obnovitelných a nízkoemisních zdrojů. Alespoň základní povědomí o transformaci má kolem 44 procent lidí, co ale tato změna obnáší konkrétně, ví jen každý dvanáctý.
Autor: IPSOS
Srp 18, 2025 | Ochrana životního prostředí
Klimatická změna prodlužuje požární sezonu v Evropě, zvyšuje počet dnů s příznivými podmínkami pro šíření ohně a přispívá k nárůstu výskytu požárů i v oblastech, kde dříve nebyly tak běžné. Shodli se na tom klimatologové z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Upozornili na to, že vznícení v přírodě se ve většině případů spojuje především s lidskou činností a poté faktory, jako jsou vyšší teploty či delší sucho, napomáhají šíření.
Podle Martina Možného řada studií potvrzuje, že požární sezona začíná dříve a končí později než v dřívějších letech. „Dalším faktorem je změna stability atmosféry. Letos jsme byli svědky toho, že zatímco část území zasáhl chladnější vzduch, jinde panovaly tropické teploty. Tato nestabilita atmosféry pak podporuje rychlejší šíření požárů a takzvaný komínový efekt,“ řekl. V jižní Evropě je podle něj klíčovým problémem dlouhodobé sucho, vyšší teploty, nízká relativní vlhkost a větrné počasí, které urychluje šíření ohně.
Miroslav Trnka připomněl, že pro vznik přírodního požáru musí být splněny podmínky, mezi které patří požárně příznivé počasí. „V Evropě pozorujeme dva hlavní procesy, kdy se prodlužuje období příznivé pro požáry, a současně vidíme výrazný nárůst počtu zapálení, často spojených s turistickou aktivitou a přítomností lidí v přírodě,“ uvedl. Ve Středomoří se podle něj také mění hydrologický režim, tedy léta jsou sušší a teplejší, suchý vzduch rychleji vysušuje vegetaci. „Suchý vzduch doslova vysává poslední zbytky vláhy z rostlin a vegetace,“ dodal. Například Česko patřilo k oblastem, kde dříve v přírodním prostředí hořelo málo. Statistiky Hasičského záchranného sboru podle Možného ukazují, že počet výjezdů k takovým požárům se v Česku v posledních letech zdvojnásobil. Trnka dodal, že i ve středních zeměpisných šířkách požární sezona začíná dříve a končí později. Přesto se ve většině evropských zemí daří snižovat plochu postiženou ohněm díky lepší komunikaci, mobilním telefonům a modernímu vybavení hasičů včetně letecké techniky.
Modely pro Evropu podle obou odborníků předpovídají další růst teplot a častější vlny veder. Lze tedy očekávat, že požárů bude přibývat i v oblastech, které dosud nebyly tolik zasaženy. Trnka upozornil na to, že i v Česku budou období, kdy krajina bude mít požárně příznivé podmínky podobné jižní Evropě. Jako klíč k omezení rizika vidí oba vědci prevenci a rychlou detekci ohnisek. Hasiči testují satelitní sledování, kamery na vyhlídkových věžích nebo čidla reagující na kouř. Důležité je i zajištění přístupu techniky do lesa a dostupnost leteckých prostředků. „Současné požáry ukazují, že je třeba být připraven nejen na prevenci, ale i na scénář, kdy se požár vymkne kontrole,“ dodal Trnka.
Zahraniční studie z loňského roku uvádí, že přibylo počtu největších lesních požárů za posledních 20 let dvojnásobně. Trend v počtu přibývajících požárů uvádí také Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti. S požáry se aktuálně kvůli vysokým teplotám potýkají Turecko, Albánie, Španělsko či Bulharsko.
Autor: Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR
Srp 18, 2025 | Ochrana životního prostředí
Turisté mířící do Tiských stěn na Ústecku si nově mohou vstupenku koupit on-line. Obec v CHKO Labské pískovce spustila rezervační systém, aby předešla náporu turistů a frontám u pokladny, kde bylo doposud možné platit pouze hotově. Cílem je rozložit návštěvnost do delšího období, lidé v systému vidí, kolik zájemců si už lístek koupilo, řekl starosta obce na Ústecku Jiří Turek (nez.).
Návštěvnost skal, oblíbených dlouhodobě mezi horolezci, výrazně vzrostla v době koronavirové epidemie. Od té doby parkoviště praskají ve švech hlavně o víkendech. Nejvytíženější měsíce jsou květen a červen. Loni Tiské stěny navštívilo 100.000 lidí. „Rezervační systém nám umožní regulovat počet turistů. Chceme návštěvnost více rozložit v čase. Náš hlavní zájem je udržet skály takové, jaké jsou. A chceme zachovat kvalitní život pro naše občany, kteří o víkendech do skal už nechodí,“ uvedl Turek.
Rezervační systém nabízí na každý den 2000 volných míst. I nadále je možné koupit vstupenku u pokladny, nově lze platit kartou. On-line vstupenka platí celý den a umožňuje opakovaný vstup do skalního města pomocí QR kódu nebo vytištěné vstupenky. Návštěvníci si tak mohou prohlídku rozložit podle svých potřeb, například ji spojit s obědem, procházkou po okolí či odpočinkem. Při vytváření systému vycházela obec ze zkušeností v jiných lokalitách. „Těch 2000 návštěvníků je naše představa udržitelné turistiky. Aby lidé, kteří přijedou, si procházku velkým nebo malým okruhem užili, nešli v davu, a pak nečekali na uvolnění místa v restauraci,“ řekl starosta.
Po půl roce obec systém vyhodnotí a nastaví cenovou politiku. Aktuálně dospělý zaplatí 100 korun a dítě, student či senior polovinu. V budoucnu by si turista mohl zaplatit on-line kromě vstupenky také místo na parkování, kam by ho navedla navigace, k dispozici by tam měl i toaletu. „Vše by bylo v jednom cenově zvýhodněném balíčku,“ uvedl Turek.
Peníze ze vstupného investuje obec zpět do zázemí pro turisty. Nové posezení je kolem informačního střediska, kde jsou stojany na kola a přibydou ještě stojany na elektrokola. Připravit chce nyní obec kompletní rekonstrukci naučné stezky.
Autor: CHKO Labské pískovce
Srp 6, 2025 | Ochrana životního prostředí
Téměř jedna miliarda korun v podobě dotací podpoří energetické úspory veřejných budov a jejich provoz v uhelných regionech. Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj může využít peníze například na komplexní zateplení, výměnu zdroje vytápění, modernizaci vnitřního osvětlení nebo instalaci fotovoltaiky. Uvedlo to ministerstvo životního prostředí. Příjem žádostí začne 14. srpna 2025.
Stav spotřeby energeticky náročných veřejných budov v uhelných regionech je podle ministerstva dlouhodobě nepříznivý. Téměř miliardovou investici z Operačního programu Spravedlivá transformace s evropskými dotacemi mohou využít například školy, nemocnice nebo obecní úřady. Nejvíce peněz směřuje do Ústeckého kraje, 600 milionů korun, dalších 200 milionů do Moravskoslezského a 150 milionů do Karlovarského kraje, který je svou rozlohou nejmenší.
„V nově vyhlášených výzvách klademe důraz na to, aby rekonstrukce veřejných budov byly komplexní a nezaměřovaly se jen na úspory energií,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Cílem je zároveň podpořit využití energie z obnovitelných zdrojů, zlepšit kvalitu vnitřního prostředí a přizpůsobit budovy na změnu klimatu. Proto lze peníze využít také na vnitřní osvětlení, instalaci fotovoltaických či termických solárních systémů, nebo třeba zachytávání, úpravu a rozvod srážkových či šedých vod.
Míra dotace se bude vypočítávat z takzvaných jednotkových nákladů, jejichž výše bude záviset na rozsahu renovace budovy. To znamená, že čím vyšší bude výsledná energetická úspora, tím vyšší bude dotace.
„Sledovat budeme různé parametry budovy, ale zásadní bude množství ušetřené primární energie z neobnovitelných zdrojů, kde musí být úspora alespoň 30 procent,“ dodal ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. Dotaci nemohou čerpat novostavby.
Podporovaná opatření ve školách, školkách nebo nemocnicích se týkají nejen výroby zelené energie například ze solárních panelů nebo zateplení budov. „Dalším důležitým krokem je myslet na úsporu energií při vlastním provozu energeticky náročných technologií, například při vaření či praní. A právě proto nabídneme ve výzvách 325 milionů korun z celkové částky na modernizaci technologií ve školních jídelnách nebo prádelnách v nemocnicích a dalších zdravotnických, školských či sociálních zařízeních,“ popsal Hladík. Výše podpory v tomto případě může dosáhnout až 50 procent z celkových způsobilých výdajů.
Žádosti o dotace budou moci žadatelé ze tří daných krajů podávat od 14. srpna letošního roku prostřednictvím portálu IS KP21+. Dotační výzvy se uzavřou 6. ledna 2026, vyjma Ústeckého kraje, kde příjem žádostí potrvá do 30. června 2026.
Autor: MŽP
Čvc 22, 2025 | Ochrana životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zahájilo první fázi reformy systému energetického poradenství v Česku. Spustilo čtyři výzvy v celkové hodnotě stovek milionů korun. Cílem je vytvořit dostupný, důvěryhodný a odborně kvalitní poradenský systém, který pomůže domácnostem i obcím s úsporami energie a renovacemi budov.
Stát chce vytvořit síť energetických poradců a manažerů napříč regiony a obcemi. Poradenství má stát na třech pilířích, jako je odbornost, nezávislost a dostupnost. Každý poradce zapojený do systému bude muset být registrován u Státního fondu životního prostředí ČR a dodržovat etický kodex. Nový systém energetického poradenství má sloužit jako základní stavební kámen pro nastartování renovační vlny budov v České republice.
Čtyři výzvy vyhlášené v rámci Národního programu Životní prostředí zahrnují školení energetických poradců a manažerů, na které míří 25 milionů korun. Další výzva se zaměří na osvětové semináře pro veřejnost s 20 miliony korun. Kraje a obce mohou čerpat podporu na poradenství prostřednictvím výzev na zřízení krajských energetických center a na tvorbu klimaticko-energetických koncepcí typu SECAP+, na něž je vyčleněno 150 milionů korun.
„Energetické poradenství musí být dostupné, důvěryhodné a odborně kvalitní. Jen tak přesvědčíme veřejnost, že cesta k úsporám i modernímu a šetrnému bydlení je zvládnutelná,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Nový systém propojí stát, kraje, obce i odbornou veřejnost a vytvoří síť poradců, kteří pomohou lidem i samosprávám najít správná řešení energetických úspor jejich budov.
Od úterý 5. srpna bude do konce září otevřena výzva na sdílené energetické manažery, která krajům a Praze na posílení kapacit veřejné správy v oblasti energetiky. Cílem je zrychlit renovace veřejných budov a posílit energetický management na místní úrovni.
Na semináře pro veřejnost mohou žadatelé získat až 10 000 korun na jeden seminář, přičemž podpora činí 250 korun na účastníka. Podávání žádostí začne 5. srpna a skončí 30. dubna 2026.
Žádosti na vzdělávací kurzy pro posílení kompetencí poradců je možné podávat od 15. července 2025 do 30. dubna 2026. Na tvorbu akčních plánů pro udržitelnou energii a klima mohou obce získat mezi 500.000 a 1,85 milionu korun podle velikosti. Výzva bude otevřená od 5. srpna do konce dubna 2026, nebo do vyčerpání alokace.
V další fázi reformy, která bude spuštěna letos na podzim, se počítá mimo jiné s kampaní pro veřejnost zahrnující webový portál, s podporou na zřízení kontaktních poradenských míst či s renovačními pasy pro obytné budovy. Ty poskytnou základní informace o budově a její spotřebě, navrhovaných opatřeních, vhodném postupu realizace i financování.
Autor: MŽP
Čvc 22, 2025 | Ochrana životního prostředí
Návrh víceletého finančního rámce Evropské unie po roce 2027, který tento týden zveřejnila Evropská komise, podle ekologických organizací dostatečně nereflektuje potřebu investic do ochrany klimatu, energetické nezávislosti a sociálně spravedlivé transformace. Centrum pro dopravu a energetiku (CDE) a Hnutí Duha ve společné zprávě uvedly, že návrh může vést k neefektivnímu a necílenému využití veřejných peněz, přestože počítá s rekordní částkou dvou bilionů eur (asi 50 bilionů korun).
Podle organizací návrh slučuje několik dosavadních fondů, například Kohezní fond, Fond spravedlivé transformace a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, do jednoho nástroje. To může podle nich omezit cílenou podporu strukturálně slabších regionů, které přitom čelí zásadním výzvám při přechodu na čisté zdroje energie. Kritizují také navrhované začlenění programu LIFE, zaměřeného na ochranu přírody, do širších fondů. Návrh rozpočtu navíc nestanovuje cíle pro financování biodiverzity. Stávající podoba návrhu podle CDE a Hnutí Duha také nadále umožňuje využívat peníze z veřejných zdrojů na podporu fosilních paliv. To podle nich prodlužuje závislost Evropy na dovozu energie ze zemí jako jsou Rusko nebo Spojené státy a podkopává cíle klimatické politiky.
Podle organizací návrh nereflektuje ani doporučení občanského panelu, který byl součástí konzultačního procesu. Ten zdůraznil potřebu investic do adaptace na klimatické změny a prevenci souvisejících krizí. Ekologické organizace zároveň upozorňují, že při vyjednávání o podobě rozpočtu převažují hlasy státních institucí, byznysu a finančního sektoru.
„Děje se tak navzdory Evropskému kodexu chování pro partnerskou spolupráci, který ustanovuje spravedlivý podíl na tvorbě evropské legislativy mezi zástupci občanské společnosti a dalších subjektů,“ uvedla expertka na fondy EU Centra pro dopravu a energetiku Jana Pospíšilová Maussen. Návrh komise podle ekologů v současné podobě postrádá potřebnou ambici a hrozí, že povede k necílenému nebo neefektivnímu využívání veřejných peněz. Rozpočet je nyní v rukou Evropského parlamentu a vlád členských států, které mají možnost ovlivnit jeho odpovědnější, udržitelnější a spravedlivější podobu.
Evropská komise ve středu oznámila, že chce výrazně zvýšit příští sedmiletý rozpočet Evropské unie. Pro období 2028 až 2034 navrhuje dva biliony eur, zatímco v nynějším rozpočtu na léta 2021 až 2027 byla schválena částka 1,2 bilionu eur.
Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů, ale i budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím. Aby mohl vstoupit v platnost, musí ho jednomyslně schválit členské státy EU a rovněž Evropský parlament. Očekávají se tedy dva roky intenzivních vyjednávání.
Autor: Hnutí Duha
