Čvc 22, 2025 | Ochrana životního prostředí
Ke snazšímu vzniku fotovoltaických a větrných elektráren má přispět zavedení oblastí, v nichž je budou úřady schvalovat ve zjednodušeném režimu. Předpokládá to nový zákon o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie, který podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Hrad. Zákon také zavádí obcím poplatek za větrné elektrárny na jejich území.
Zákon zavádí takzvané akcelerační oblasti, kde budou obnovitelné zdroje schvalovány ve zjednodušeném režimu. Akcelerační zóny pro solární elektrárny by měly vznikat zejména na dřívějších průmyslových plochách, o lokalitách pro větrné elektrárny bude ještě vláda jednat s kraji. Předem vymezené podmínky v takzvaných akceleračních zónách mají podle ministerstva životního prostředí snížit administrativní zátěž investorů. Projekty, které budou v souladu s evropskou směrnicí, nebudou podléhat procesu posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Jednodušší schvalování se bude týkat nejen samotných zdrojů elektřiny, ale i navazující infrastruktury, jako jsou transformátory, elektrická vedení nebo akumulátory.
Vymezení akceleračních oblastí bude stanoveno na třech úrovních. Konkrétně půjde o územní plány obcí, dále v zásadách územního rozvoje krajů a na celostátní úrovni územním rozvojovým plánem. Konflikty mezi vznikem akcelerační zóny a rozvojovými plány obcí se nepředpokládají, protože oblasti pro obnovitelné zdroje budou muset vznikat přinejmenším 500 metrů od zastavěného území. „Akcelerační oblasti umožní rychlejší a předvídatelnější rozvoj obnovitelných zdrojů v místech s největším potenciálem a nejmenším dopadem na okolí. Vytváříme tak jasný rámec pro investory a přispíváme k větší dostupnosti čisté energie pro domácnosti i firmy,“ uvedl již dříve ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.
Cílem je podle ministerstva životního prostředí zvyšovat míru soběstačnosti ve vyrobené energii. Vzhledem k očekávanému zvyšování spotřeby elektřiny v průmyslu je podle ministerstva v bezpečnostním zájmu země posílit výrobu na českém území, a to zejména stavbou jaderných a obnovitelných zdrojů.
Zákon také zavádí poplatek z větrných elektráren určený obcím. Bude se odvíjet od množství vyrobené elektřiny snížené o technologickou vlastní spotřebu. Za jednu megawatthodinu takto vyrobené elektřiny bude provozovatel platit 50 korun, a to se bude násobit místním koeficientem. Zákon stanoví koeficient jedna, ale obec ho bude moci snížit až na nulu. Sazba poplatku a výše koeficientu pak musí zůstat zachovány po celou dobu provozování větrné elektrárny.
Autor: MPO
Čvc 15, 2025 | Ochrana životního prostředí
Souvislost mezi klimatickou změnou a rostoucím výskytem extrémních projevů počasí je podle klimatologů, jednoznačná. Shodují se, že hlavním hnacím motorem těchto jevů je zvyšující se teplota atmosféry, která má přímý dopad na intenzitu srážek, výskyt vln veder i další extrémy. Atmosféra je s každým dalším stupněm Celsia schopna pojmout zhruba o sedm procent více vodní páry, která hraje zásadní roli v řadě fyzikálních procesů, včetně vzniku bouřek a srážkové aktivity.
„Souvislost mezi výskytem extrémního počasí a aktuální změnou klimatu je jednoznačná,“ uvedl klimatolog Radim Tolasz. Upozornil, že s vyšší teplotou se zvyšuje i množství vodní páry, která je nejen klíčovou složkou koloběhu vody, ale zároveň významným skleníkovým plynem. Její větší přítomnost v atmosféře tedy nejen podporuje vznik extrémních jevů, ale dále přispívá k oteplování. „Můžeme spekulovat nad příčinami těchto změn, ale nemůžeme zpochybňovat, že probíhají a že se postupně zhoršují,“ dodal.
Klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR vysvětluje, že nejjasnější vazba s klimatickou změnou je u vln veder a tropických dnů. „Čím více se klima otepluje, tím častěji překračujeme určité prahové hodnoty – třeba 30 stupňů Celsia. Na jižní Moravě jsme dříve mívali kolem deseti tropických dnů ročně, dnes je to 2,5násobek,“ uvedl. Právě horké vlny, přestože nemusejí působit tak dramaticky jako třeba tornáda, patří z hlediska úmrtnosti mezi nejnebezpečnější projevy počasí vůbec.
U srážek je situace složitější. Trnka upozorňuje, že i když se celkový roční úhrn výrazně nemění, přibývá přívalových dešťů. „Místo rovnoměrného rozložení během roku čelíme častějším a intenzivnějším epizodám, což zvyšuje riziko povodní – i to je projev klimatické změny,“ vysvětlil. Podle něj některé studie potvrzují, že posledních 50 let patřilo ve střední Evropě, pokud jde o výskyt povodní k nejhorším za posledního půl tisíciletí. Růst teploty a s tím spojený nárůst maximálního množství vodní páry, kterou atmosféra pojímá, má podle Trnky i další důsledky. „Více vodní páry v atmosféře nese riziko vzniku silnějších bouřek, vydatnějších srážek a někdy i krupobití nebo tornád. Atmosféra je prostě energeticky nabitější,“ dodal. Odborníci se shodují, že projevy změny klimatu už nejsou teoretické modely, ale potvrzená realita, kterou dokumentují jak data z pozorování, tak výzkumy z celé Evropy. Fakt, že intenzivnější projevy počasí a klimatická změna spolu souvisí uvádí také ekologická organizace Hnutí Duha. Zmírnit každodenní dopady klimatické změny je podle nich možné například obnovou lesů, zdravější půdou, pestřejší krajinou a snížením emisí, které jsou jedním z klíčových faktorů zvyšující se teploty Země. „Klimatická změna probíhá a nelze přehlížet její dopady na naše životy – od sucha a požárů až po prudké deště a povodně. Tyto jevy dnes výrazně ovlivňují krajinu, zemědělství, bezpečnost a zdraví lidí. Proto je nezbytné přistupovat k situaci pragmaticky a zaměřit se na konkrétní kroky,“ uvedla tisková mluvčí Hnutí Duha Eva Pernicová.
Autor: Akademie věd ČR
Čvc 15, 2025 | Ochrana životního prostředí
Jezera, která jsou lépe napojena na podzemní vodu, si udržují stabilnější hladinu a lépe čelí dopadům klimatické změny. Vyplývá to z výzkumu vědců z Akademie věd ČR, kteří analyzovali data ze 350 jezer v 18 evropských zemích. Výsledky představila na mezinárodní geochemické konferenci Goldschmidt v Praze, informovala o tom Evropská asociace geochemie. Cílem studie bylo zjistit, zda jezera čerpají vodu převážně z deště, nebo z podzemních zdrojů. Pomocí analýzy izotopů kyslíku a vodíku vědci určili původ vody a schopnost jezer odolávat výparu. Dále zapojili data o podnebí, krajině a typu jezer do strojového učení, aby predikovali dopady klimatických změn do roku 2050.
Model ukázal, že jezera s vyšším potenciálem propojení na podzemní vodu mají stabilnější vodní bilanci. Naopak mělčinám, které se nacházejí převážně v nížinách, hrozí ztráta vody kvůli vysokému výparu, a tedy i větší náchylnost k vysychání a znečištění. Nejohroženější jsou umělá jezera, například přehrady v intenzivně zemědělsky využívaných oblastech.
Naopak jezera ve vyšších polohách a alpských oblastech vykazují větší odolnost. Výzkumníci však upozorňují, že zemědělské využití půdy se stěhuje do vyšších nadmořských výšek, což by mohlo v budoucnu ovlivnit kvalitu a dostupnost vody v těchto jezerech.
„Původně jsme očekávali, že ve všech jezerech budou platit stejné kontrolní faktory, ale nebylo tomu tak. I když můžeme z analýzy vyvodit některé obecné poznatky, pozorovali jsme také, jak má každý region jinou dynamiku, která je dána interakcí více proměnných,“ uvedla Cristina Paule-Mercadová z Biologického centra Akademie věd ČR. Zásadní je brát v potaz lokální podmínky, a především propojení s podzemní vodou.
Výzkum je součástí rozsáhlejšího projektu, který aktuálně zahrnuje více než 400 jezer a má ambici stát se globálním nástrojem pro udržitelnou správu vodních zdrojů. Kromě otevřených dat vědci každoročně odebírají vzorky, spolupracují s dalšími odborníky a zapojují veřejnost do občanské vědy. Konference Goldschmidt, kterou pořádají Evropská asociace pro geochemii a Geochemická společnost Spojených států, je jedním z největších světových setkání v oblasti geochemie.
Autor: Akademie věd ČR
Čvc 6, 2025 | Ochrana životního prostředí
Nejvíce antiekologický výrok loni pronesl předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka. Myslí si to porotci ankety Zelená perla, kterou organizuje spolek Děti Země. Macinka v anketě zvítězil výrokem, že by bylo pro stranu „zajímavým projektem odideologizovat ministerstvo životního prostředí (MŽP)“. Obsadil i druhé místo 30. ročníku ankety. Třetí se umístil předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Výsledky ankety novinářům představil Miroslav Patrik ze spolku Děti Země. Macinka napsal, že si vítězství „v této úchvatné anketě nesmírně váží“.
Lidé poslali do ankety 35 výroků od 19 lidí, do finále postoupilo 18 výroků od 12 lidí. Z 92členné komise hlasovalo 80 lidí, mezi nimiž jsou ekologové, vědci či publicisté. Macinku vybrali na první místo za odpověď na otázku serveru iDnes.cz, jaké ministerstvo by předsedu strany Motoristé sobě zajímalo nejvíce. „Odideologizovat MŽP by pro nás určitě bylo zajímavým projektem. Kdyby jej získali Motoristé, asi by chvíli tekla zelená krev, ale pak by skončila doba všemožných blokád a obstrukcí, nejenom při stavbách silnic a dálnic,“ řekl předseda strany.
Podle ekologa a člena komise Mojmíra Vlašína je výrok problematický nejen s ohledem na agresivní tón, tedy že poteče zelená krev, ale také kvůli mylné představě o fungování MŽP. „Nepracují tam žádní zelení aktivisté nebo členové strany Zelení. Jsou tam v ideálním případě odborníci a představa vítěze, že se tam shromažďují ekologičtí aktivisté, je naivní a trapná. MŽP je naopak v několika směrech vnímáno v negativním slova smyslu,“ řekl.
Vítězný výrok získal 160 bodů. Na druhém místě se pak se 147 hlasy umístil rovněž Macinka, když pro iDNES.cz pronesl, že „představa, že je možné klima na Zemi ovlivňovat nebo stabilizovat, je naivní, falešná a nevědecká“.
Macinka napsal, že se po obsazení prvního i druhého místa cítí jako fotbalista, který vyhrál pohár i ligu. „Děkuji všem, kteří pro mě hlasovali, i těm, co mě navrhli. Slibuji, že oba diplomy, jakmile mi budou doručeny, poctivě zrecykluji a příští rok se pokusím letošní prvenství obhájit,“ sdělil. Babiš se umístil třetí odpovědí na otázku, jaké změny v Zelené dohodě budou v Evropském parlamentu prosazovat zástupci ANO. „Nemůžeme jen jít na ruku pošahaným klimatickým aktivistům, kteří by nás všechny nejraději nahnali do jeskyní, zakázali nám jezdit autem, létat na dovolenou, topit dřevem a diktovali nám, co máme jíst,“ pronesl tehdy.
Největší šanci získat antiekologickou cenu měl stejně jako loni starosta Hluboké nad Vltavou a senátor za ODS Tomáš Jirsa, porotci posuzovali tři jeho výroky. Jirsa skončil na čtvrtém místě. Za ním se umístil brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS) v souvislosti s komentářem k mobilitě havranů. Podle Patrika se jako regionální politik dostal velmi vysoko, několikrát jej členové komise vybrali i na první místo.
Spolek dříve organizoval i oceňování antiekologických činů Ropák roku. V pořadí 30. ročník v roce 2022 byl ale poslední, podle pořadatelů anketa splnila svůj porevoluční účel. Anketa Zelená perla letos také slaví 30 let. Podle Patrika budou o její budoucnosti mluvit. Ve hře je například změna formátu, shromažďovat by se daly i výroky ze sociálních sítí. Patrik pracuje rovněž s variantou, že by každý měsíc vyhlašovali tři nejvíce antiekologické výroky. Možný je však i konec ankety.
Autor: Děti Země
Čvc 6, 2025 | Ochrana životního prostředí
Na rozvoj veřejné zeleně, hospodaření s dešťovou vodou či na ochranu hospodářských zvířat před útoky vlků, rysů a dalších chráněných druhů poskytne ministerstvo životního prostředí (MŽP) a Státní fond životního prostředí ČR evropské dotace ve výši 930 milionů korun. Podporu mohou získat jak obce a kraje, tak i podnikatelé nebo zemědělci, a to například na vsakování či retenci dešťové vody, na zelené střechy, na budování ohradníků či na zakládání a obnovu parků a alejí. Žádosti mohou podávat od 16. července 2025.
Nejvíce peněz, celkem 700 milionů korun, míří na zachytávání a využití srážkových a šedých vod. „Naším cílem je, aby srážková voda neodtékala pryč z krajiny, ale zůstávala v ní co nejdéle,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podporu mohou žadatelé využít na propojené systémy modrozelené infrastruktury nebo zelené střechy. Míra podpory činí 70 procent, u propojených systémů modrozelené infrastruktury až 85 procent.
Hospodaření s dešťovou vodou podporuje ministerstvo dlouhodobě, od roku 2021 přispělo například na 129 projektů k zadržování dešťové vody 940 miliony korun a z evropských dotací Národního plánu obnovy resort rozdělil dalších 815 milionů korun na 203 klimatických projektů.
Druhá z klimatických výzev je zacílena na revitalizaci parkových areálů a sídlištní zeleně, nejčastěji jde o výsadbu a ošetření dřevin a stromů. O podporu se mohou ucházet obce, kraje, veřejnoprávní instituce, obchodní společnosti nebo podnikající fyzické osoby. K dispozici je 200 milionů korun, přičemž dotací může být pokryto až 75 procent výdajů.
„S probíhající změnou klimatu je stále větší výzvou bojovat proti suchu a udržet vodu v krajině. Proto je zásadní zachytávat srážkové vody a předcházet tak následkům sucha. Veřejná zeleň v sídlech napomáhá ochlazovat teplotu v obcích a je tak důležitým faktorem v boji s oteplováním,“ podotkl Hladík.
Další podpora je určena zemědělcům a dalším vlastníkům či správcům pozemků, a to na budování ohradníků, instalaci ochranných sítí, pořízení pasteveckých psů a další ochranná opatření. Cílem dotace je ochránit hospodářská zvířata a majetek před škodami způsobenými zvláště chráněnými živočichy, jako jsou vlci, rysi nebo bobři. „Tato opatření na jedné straně pomohou ochránit stáda i úrodu, na druhé straně půjde o takové kroky, které vzácné chráněné živočišné druhy neohrozí, pouze jim zabrání ve způsobování nežádoucích škod,“ dodal Hladík. Žádosti lze podávat elektronicky prostřednictvím portálu IS KP21+.
Autor: MŽP
Čvc 6, 2025 | Ochrana životního prostředí
V národním parku České Švýcarsko platí zákaz vstupu v nočních hodinách. Důvodem je zvýšený stupeň požárního rizika v souvislosti se současnou vlnou veder. Informovala o tom správa parku na facebooku.V pondělí hořelo v Českém i sousedním Saském Švýcarsku. Strážci téměř denně likvidují ohniště v chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, řekl Tomáš Salov, mluvčí správy parku, pod který CHKO Labské pískovce patří.
Noční zákaz vstupu platí od 22:00 do 06:00. Správci parku prosí o zvýšenou opatrnost v lese, žádají o dodržování zákazu rozdělávání ohně a kouření v lesích a zákazu parkování u vstupů do lesů. Lesníci a strážci dodržování zákazů sledují.
Stupnice požárního rizika v národním parku České Švýcarsko má tři úrovně, teď platí zvýšený stupeň. Při vysokém stupni se mohou turisté pohybovat v parku jen po vyznačených cestách. V Saském Švýcarsku mají pětistupňovou škálu a riziko je na čtvrtém stupni.
Pokud se zvýší riziko požáru, aktivují se monitorovací hlídky a automatické dronové stanice. Operátoři mohou na dálku z dronového portu zvednout dron a rozhlédnout se po parku. „Drony jsou schopny detekovat velmi přesně, kde případně problém je,“ uvedl Salov. Vodou jsou naplněny všechny vaky rozmístěné po parku. „Jsme ostražití, abychom předešli problému,“ zdůraznil Salov.
V pondělí hořelo u Rudolfova kamene u Jetřichovic na Děčínsku. „Byli jsme velmi rychle na místě, dronem s infrakamerou jsme prohlédli lokalitu, naši zaměstnanci prořezali cestu lesním porostem, aby hasiči mohli v nepřístupném terénu natáhnout hadice,“ uvedl Salov. Zasahovalo 11 jednotek a vrtulník. Hořela plocha o velikosti 8000 metrů čtverečních.
Ve stejný den byl menší požár u Dolního Žlebu na Děčínsku a strážci likvidovali ohniště na Sněžníku. „Bohužel zejména na území Labské pískovce naši strážci stále nacházejí ohniště a není dne, kdy bychom nelikvidovali alespoň jedno,“ řekl Salov. Podle zkušeností zákaz rozdělávat oheň nedodržují hlavně dálkoví turisté.
Dosud největší požár, který byl zároveň největším lesním požárem v historii ČR, zasáhl národní park v létě 2022. Evakuovalo se kvůli němu přes 500 lidí. Zásah trval 21 dní, vystřídalo se u něj 6000 hasičů a způsobil škodu okolo 270 milionů korun. V Mezné požár zcela zničil několik domů. Muže obžalovaného ze založení požáru krajský soud nepravomocně zprostil obžaloby.
Autor: CHKO Labské pískovce
Čvc 6, 2025 | Ochrana životního prostředí
Evropská komise a Evropská investiční banka oznámily, že z Modernizačního fondu bylo vyplaceno 3,66 miliardy eur (90,3 miliardy Kč) na podporu 34 projektů souvisejících s energetikou v devíti členských státech EU. Jedním z příjemců plateb je i Česko, které získalo 1,05 miliardy eur (25,9 miliardy Kč). Jednotlivé projekty se zaměřují na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, využívání a zavádění obnovitelných zdrojů energie, modernizaci energetických sítí a energetickou účinnost. Investice podpoří podle komise modernizaci energetických systémů v EU, sníží emise skleníkových plynů v odvětví energetiky, průmyslu a dopravy a zlepší energetickou účinnost. „Projekty pomohou příjemcům z řad členských států splnit jejich cíle v oblasti klimatu a energetiky,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy.
Jedná se o dosud nejvyšší vyplacenou částku z Modernizačního fondu, který je určený na podporu obnovitelných zdrojů energie. Fond je financován především z prodeje emisních povolenek v rámci systému EU ETS.
Příjemci dnešních plateb jsou Chorvatsko (170 milionů eur), Česko (1,05 miliardy eur), Řecko (113,6 milionu eur), Maďarsko (181,3 milionu eur), Lotyšsko (40 milionů eur), Litva (37 milionů eur), Polsko (1,33 miliardy eur), Rumunsko (712,3 milionu eur) a Slovinsko (19,7 milionu eur). V Česku jsou peníze podle komise určeny na investice do kapacity pro skladování elektřiny z obnovitelných zdrojů, v Řecku pak na nahrazení městských dieselových autobusů novými městskými elektrickými autobusy a například v Maďarsku jdou finance na zlepšení energetické účinnosti veřejných budov.
Autor: Evropská komise
Čvc 6, 2025 | Ochrana životního prostředí
Nové klimatické cíle, které navrhuje Evropská komise, zdraží v případě schválení topení i dopravu. Nejvýrazněji se projeví na cenách tepla z kotlů na uhlí, jehož ceny by mohly vzrůst až o 30 procent. Zdražit může také plyn a pohonné hmoty. Vyplývá to z komentářů analytiků. Podle nich je cíl EU velmi ambiciózní.
Evropská komise ve středu navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Devadesátiprocentní snížení emisí je celoevropský cíl, každá země ho může mít stanovený jinak, ale celkově je potřeba se dostat právě k hodnotě 90 procent.
Analytik XTB Pavel Peterka připomněl, že jednou z cest ke splnění navržených klimatických cílů EU má být rozšíření systému emisních povolenek ETS 2, které se budou týkat pohonných hmot i vytápění domácností. Od roku 2027 by tak povolenky v ČR neměly platit jen pro podnikatelský sektor, ale i pro domácnosti.
Rozšíření systému tak podle něj bude tlačit na růst cen pohonných hmot a vytápění. „V hrubém průměru lze říci, že jedna tuna emisních povolenek stačí zhruba na 435 litrů paliva. Pokud by cena emisní povolenky zůstala na nynějších 72 eura, pak na každý litr paliva připadá zhruba 16,6 eurocentu, tedy čtyři koruny. Za předpokladu ceny povolenky na úrovni 45 eur by dopad činil zhruba 10,34 eurocentu, tedy zhruba 2,55 koruny na litr. Zdražení u kotlů na uhlí bude znatelnější, když nárůst ceny vytápění dle současných expertních odhadů bude činit zhruba 30 procent. U plynu pak necelých deset procent,“ popsal Peterka.
Jako velmi ambiciózní a opravdu rychlý hodnotí navržený cíl také analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. Upozornil, že od roku 1990 zatím v EU poklesly emise skleníkových plynů o 37 procent. „To je opravdu nemožné. Je třeba zavést uhlíkovou daň na dovozy z Asie,“ uvedl Dohnal.
Zároveň ale připomněl, že státy EU nemají téměř žádné zdroje fosilních paliv. Výjimkou je uhlí, od něhož se ale ustupuje už nyní. I proto je vhodné omezovat závislost na fosilních palivech ropa, plyn, protože ty se do EU dovážejí téměř výhradně z nespolehlivých či nepřátelských režimů. Rovněž upozornil na současná vedra v Evropě, která vyvolávají otázku, jak řešit nejen otázku příjmové chudoby, ale také značné klimatické chudoby, a to v zimě i v létě.
Evropská komise cíl zveřejnila navzdory výhradám některých států, například České republiky, které chtěly tento krok odložit. Česká vláda už ve středu uvedla, že nesouhlasí se stanovováním dalšího klimatického cíle. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je potřeba mít na paměti prosperitu a ekonomické aspekty.
Autor: XTB
Čvn 29, 2025 | Ochrana životního prostředí
Chráněná krajinná oblast Soutok sice vznikne až 1. července, od dnešního dne má ale vlastní pamětní desku, kterou požehnal papež Lev XIV. a také hraničník se státním znakem. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) v zámeckém parku v Lednici uspořádala Den CHKO Soutok. „Oblast soutoku Moravy a Dyje se nyní i oficiálně zařadí mezi chráněné perly naší přírody. Stala se 27. chráněnou krajinnou oblastí, symbolicky v roce, kdy naše nejstarší CHKO Český ráj slaví sedmdesátiny. S rozlohou 125 čtverečních kilometrů bude patřit mezi ty spíše menší, ale rozmanitostí přírody mezi ty nejcennější nejen v národním, ale i evropském měřítku,“ konstatoval ředitel AOPK ČR František Pelc.
Hlavní část programu se odehrávala v zámeckém parku v Lednici, kde si mohli lidé v okolí zámeckého rybníku vyzkoušet své znalosti o přírodě a kde také ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) symbolicky přišrouboval státní znak na hraničník, který vymezuje CHKO v terénu. Po poledni Hladík odhalil pamětní desku s prostým názvem CHKO Soutok a datem jejího vzniku umístěnou na hranici vznikající oblasti u zámečku Lány nedaleko Lanžhota.
„Jedním z impulzů pro vyhlášení chráněné krajinné oblasti byla iniciativa místních lidí a rovněž díky iniciativě místních jsme také oslovili Vatikán, zda by bylo možné novému chráněnému území požehnat. A povedl se téměř husarský kousek – pamětní desce chráněné krajinné oblasti Soutok požehnal nový papež Lev XIV.,“ podotkl Hladík.
Vznik CHKO Soutok měl i své odpůrce, majitelé pozemků podali desítky žalob, dosud ale s žádnou neuspěli. Zřízení CHKO Soutok schválila vláda v lednu, vznikne od 1. července. Kasačními stížnostmi ve věci se dále zabývá Nejvyšší správní soud (NSS), věcí se zabývá také Ústavní soud. Na Ústavní soud se kvůli CHKO obrátili poslanci ANO. Ministerstvo podle nich nevypořádalo velkou část námitek a ignorovalo názory místních.
Lokalita Soutoku je domovem mnoha druhů rostlin, živočichů a hub. V roce 2018 v ní byl popsán zcela nový druh brouka – kožojed moravský. Žije tam nejbohatší populace motýlů nesytek v ČR, vzácná můra svlačcová či 80 procent původních druhů ryb. Vyskytuje se v ní také 250 druhů ptáků, z nichž tu 140 druhů hnízdí, například vzácný orel královský.
Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Čvn 29, 2025 | Ochrana životního prostředí
Česko v plnění cílů udržitelného rozvoje (SDGs) OSN nezaznamenalo zásadní zhoršení. V deseti oblastech, jako jsou klimatická opatření, vymýcení hladu či chudoby, naopak pokročilo. V šesti cílech, týkajících se kupříkladu průmyslu a méně nerovností, stagnuje. Vyplývá to z třetího dobrovolného národního přezkumu ČR, jehož výsledky autoři představili v Praze. Tento přezkum bude letos v červenci představen na summitu OSN v New Yorku.
Členské státy OSN si v roce 2015 vytyčily dohromady 17 cílů udržitelného rozvoje, které se týkají například boje s chudobou, hladem a násilím, změn klimatu nebo úsilí o spravedlivější a ekonomicky stabilnější společnost. Český přezkum připravilo oddělení udržitelného rozvoje ministerstva životního prostředí ve spolupráci s partnery z ministerstev zahraničních věcí a místního rozvoje, z úřadu vlády a Českého statistického úřadu.
Ve srovnání s předchozím hodnocením z roku 2021 některé cíle, které tehdy nepředstavovaly pro Česko výzvu, vyžadují podle expertů nyní, i z důvodu proměny geopolitické situace, vyšší pozornost. Patří mezi ně například důstojná práce a ekonomický růst, průmysl a inovace, méně nerovností nebo spravedlnost a silné instituce.
Obecně lze podle autorů z průzkumu vyvozovat, že Česko je v naplňování SDGs na dobré cestě. Kromě hodnocení jednotlivých cílů se přezkum zaměřuje na průřezová témata, která přináší lepší a celistvější pohled na specifické problémy na národní úrovni.
Přezkum obsahuje také detailní perspektivu mládeže, která je podle tvůrců velkým přínosem pro formování budoucí vize udržitelné ČR. Za nejdůležitější mladí lidé považují cíl, který označuje mír, spravedlnost a silné instituce, dále cíl zaměřený na zdraví a kvalitní život, poté cíl o kvalitním vzdělání a cíl zaměřený na klimatická opatření, uvedli.
Gestorem udržitelného rozvoje v ČR je od roku 2018 ministerstvo životního prostředí, které je autorem aktualizovaného Strategického rámce Česká republika 2030 s výhledem do roku 2050. Dokument se soustředí na bílá místa v udržitelném rozvoji, schválen byl v loňském roce a slouží jako převodník cílů udržitelného rozvoje OSN na národní úroveň. Ministerstvo vedle strategické práce zajišťuje i chod Rady vlády pro udržitelný rozvoj.
Cíle udržitelného rozvoje jsou výsledkem tříletého procesu vyjednávání, který začal na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji v roce 2012 v Riu de Janeiro. Kompletní seznam cílů a vysvětlení, co konkrétně představují, lze najít na webu České rozvojové agentury.
Autor: MŽP
