Čvn 29, 2025 | Ochrana životního prostředí
Sdružení Děti Země v Brně vyhlásí vítěze ankety Zelená perla o antiekologický výrok za rok 2024. Ve finále je 18 výroků od 12 lidí, vítěze vybírá komise. Cenu za rok 2023 loni dostal hlavní ekonom ve společnosti BH Securities a člen poradního sboru premiéra Štěpán Křeček.
Do ankety lidé zaslali 35 výroků od 19 lidí, do finále postoupilo 18 výroků. Největší šanci získat ji má stejně jako loni starosta Hluboké nad Vltavou a senátor za ODS Tomáš Jirsa, porotci posuzují tři jeho výroky. Po dvou výrocích mají předseda hnutí ANO, poslanec a majitel Zelené perly 2013 a 2019 Andrej Babiš, také bývalý hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš, předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka a europoslanec a čestný prezident Motoristů sobě Filip Turek.
Výroky z roku 2024 mohla veřejnost zasílat do 12. června. Spolek dříve organizoval i oceňování antiekologických činů Ropák roku. V pořadí 30. ročník v roce 2022 byl ale poslední, podle pořadatelů anketa splnila svůj porevoluční účel.
Loni lidé poslali do ankety Zelená perla 30 výroků, do finále se jich dostalo 18 od 14 autorů. Zvítězil výrok hlavního ekonoma ve společnosti BH Securities a člena poradního sboru premiéra Štěpána Křečka, který v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl: „Nemůžeme být skanzen, který tady bude pořád udržovat nějaká pole, která v podstatě nic nenesou. Ty budovy by přinesly daleko větší ziskovost.“
Autor: Děti Země
Čvn 22, 2025 | Ochrana životního prostředí
Nejzajímavější turistickou novinkou v Krušných horách je odpočinková zóna z přírodních materiálů v zooparku v Chomutově a na saské straně sochařská stezka Gottfried Reichel. Novinky zvítězily v sedmém ročníku soutěže Krušnohorská NEJ. O vítězích informovala na webu Okresní hospodářská komora Most.
Nové turistické cíle nominovala veřejnost v prvních třech měsících letošního roku. Odborná komise je pak posoudila. Zasedli v ní zástupci sdružení SPO-NA, které tvoří vedle mostecké hospodářské komory Euroregion Krušnohoří, destinační agentura Krušnohoří a Hospodářská a sociální rada Mostecka. Do finále postoupilo pět projektů z Česka a pět z Německa.
Odpočinková zóna je v zooparku nedaleko obchůdku. „Zvažujme komfort návštěvníků ještě vylepšit. Chceme, aby místo bylo zastíněné,“ řekl Tomáš Ondrášek, ředitel zooparku, který připravuje na 13. září oslavy 50 let od vzniku parku o rozloze 112 hektarů.
V Sasku v městečku Pobershau mohou lidé vidět vyřezávané figury. Jejich autorem je místní řezbář Gottfried Reichel, který by se 31. května letošního roku dožil stovky. Na jeho připomínku vystavilo 14 spolupracujících muzeí a institucí tyto figury podél sochařské stezky. Největší část řezbářského figurálního umění Reichela je v jeho rodném městečku Pobershau nedaleko Marienbergu v muzeu Hütte a obsahuje na 80 sošek. Vystaveny byly v minulosti nejen v celém Německu, ale třeba i v Paříži či Rotterdamu. Figurky vyprávějí biblické příběhy a příběhy o holokaustu. Tvůrce jako mladý muž musel narukovat do armády a koncem války padl do zajetí. Tam podle informací od mostecké hospodářské komory pochopil hrůzy národního socialismu s jeho zločiny a začal vyřezávat figury s biblickými příběhy a příběhy o utrpení Židů.
Autor: Okresní hospodářská komora Most
Čvn 15, 2025 | Ochrana životního prostředí
Středočeský kraj zvýší ochranu na 45 hektarech nedaleko národní přírodní památky Hadce u Želivky. Území převážně lesních porostů severně od obce Bernartice na Benešovsku je domovem řady vzácných druhů rostlin. Radní kraje schválili smlouvu o ochraně lokality s vlastníkem pozemků, kterým je státní podnik Lesy České republiky, informoval mluvčí hejtmanství Michal Rapco.
„Silně nebo kriticky ohrožených druhů se v oblasti mezi dálnicí D1 a vodní nádrží Švihov ukrývá celá řada. Za všechny mohu jmenovat Dianthus carthusianorum – hvozdík kartouzek nebo mochnu Crantzovu. Nyní zajistíme lepší ochranu tohoto jedinečného území, které ve středních Čechách takřka nenajdeme,“ uvedla radní pro životní prostředí Jindřišku Rombu (STAN). Na novém smluvně chráněném území roste například vzácná kuřička hadcova, která je v Česku pouze na dvou místech.
Uzavření smlouvy má přispět k vyšší ochraně přírodního společenstva hadcových borů a štěrbinové vegetace skal a drolin na hadcích s výskytem vzácných rostlin. K rozšíření chráněného území přispěl podle kraje aktivní přístup Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a péče Českého svazu ochránců přírody v rámci programu Life.
Autor: Středočeský kraj
Čvn 15, 2025 | Ochrana životního prostředí
Ekologické organizace varují, že neschválení novely energetického zákona, známé jako lex plyn, by znamenalo krok zpět pro českou energetiku. Senát návrh ve středu večer vrátil Poslanecké sněmovně k projednání. Přestože senátoři nezpochybnili klíčové prvky normy, navrhli úpravy, zejména v oblasti kontroly starších fotovoltaických elektráren.
„Senátory a senátorkami navržené vyškrtnutí individuálních kontrol starých fotovoltaik je pozitivní z hlediska jistoty podnikatelského prostředí. Teď je na Sněmovně, aby novelu dotáhla,“ uvedl Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha.
Koželouh dodal, že ačkoliv k ní má výhrady, kdyby spadla pod stůl, byl by to pro energetiku nebezpečný krok zpět. „Novela přináší zjednodušení pro větrné elektrárny či první krok k uvolnění kapacit sítí pro nové projekty obnovitelných zdrojů energie,“ řekl.
Návrat novely do Sněmovny kritizují i další ekologické organizace. Podle Edvarda Sequense ze sdružení Calla zákon v původním znění přináší potřebné urychlení povolování větrných elektráren. „To je dnes zoufale pomalé a některé kroky se zbytečně opakují. Podporuji schválení původní verze, protože do voleb už se podobný zákon nepodaří prosadit,“ uvedl. Dodatek ministra financí o opakovaných kontrolách fotovoltaik, které se již blíží ke konci své životnosti, označil za šikanózní, avšak chápe i jeho odmítnutí.
Podle Jaroslava Bicana z Greenpeace ČR novela obsahuje problematický bod, který umožňuje za určitých okolností dotovat provoz ztrátových uhelných elektráren. „Sněmovna schválila verzi novely, která možnost dotování zmírnila. Součástí právní úpravy jsou ale i pozitivní změny ohledně obnovitelných zdrojů,“ řekl. Nyní poté, co byl zákon Senátem vrácen do Sněmovny, podle něj ale hrozí, že v případě, kdy zákon nebude schválen, to spolu s dotováním uhelných elektráren odnesou i obnovitelné zdroje.
Novela zvaná lex plyn má urychlit povolování nových paroplynových elektráren. Povolovací procesy má zkrátit až o pět let, když paroplynové elektrárny by měly zajistit dostatečnou kapacitu pro výrobu elektřiny při očekávaném útlumu uhlí. Předlohu znovu posoudí Sněmovna, která před třemi měsíci téměř totožnou senátní změnu zákona odmítla.
Autor: Hnutí Duha
Čvn 15, 2025 | Ochrana životního prostředí
Vědci prokázali, že znečišťující látky zaznamenané na začátku týdne v ovzduší v Česku pocházely z lesních požárů v Kanadě. Uvedla to Akademie věd ČR (AV ČR). Kvůli znečištění byla obloha bílá až šedá a ranní Slunce bylo překvapivě červené. Vědci z Ústavu chemických procesů AV ČR uvedli, že na několika stanicích zaznamenali 9. a 10. června prudký nárůst znečišťujících látek v ovzduší.
„Chemickými analýzami vzorků aerosolů jsme zjistili, že došlo zejména k nárůstu koncentrací elementárního uhlíku, organického uhlíku, ale i dalších látek. Porovnáním chemického složení bylo určeno, že se jedná o aerosolové částice vzniklé spalováním biomasy. Porovnáním se satelitními snímky jsme potvrdili jako zdroj lesní požáry v Kanadě,“ řekl Vladimír Ždímal, vedoucí výzkumné skupiny chemie a fyziky aerosolů Ústavu chemických procesů AV ČR.
Vědci doplnili, že stejný jev zaznamenali i jejich evropští kolegové, například na univerzitě v britském Manchesteru, na observatoři v italském Monte Cimone, dále výzkumníci ze švýcarského Institutu Paula Scherrera nebo z Finského meteorologického ústavu.
Lesní požáry v květnu zasáhly kanadské provincie Saskatchewan, Manitoba a Ontario. Vynutily si evakuaci tisíců lidí a narušily těžbu ropy v zemi.
Autor: Akademie věd ČR
Čvn 7, 2025 | Ochrana životního prostředí
Je nerozumné vztahovat k novému jádru naděje, že vyřeší českou energetiku, míní zástupci ekologických organizací. Podle nich se jaderné projekty mohou ještě prodražit či zpozdit a výdaje na výstavbu reaktorů omezí investice v jiných oblastech. Česká vláda by se měla soustředit i na obnovitelné zdroje energie či zateplování domů, uvedli ekologové v reakci na dnešní podpis finálních smluv ke stavbě dvou jaderných reaktorů v elektrárně Dukovany s korejskou firmou KHNP.
„Komplikace, která nyní způsobila zdržení projektu, rozhodně není poslední ani největší. Všechny projekty jaderných elektráren v Evropě i USA se výrazně zpožďují a prodražují. Takže musíme počítat, že i nové Dukovany, pokud se je podaří postavit, budou dražší a začnou vyrábět později,“ řekl vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh.
Podle něj je proto nerozumné k novému jádru vztahovat naděje a vnímat ho jako řešení české energetiky. Myslí si, že daleko důležitější je, aby se v Česku rychle stavěly větrné elektrárny, které mohou energetiku ovlivnit dříve. „Jiné klíčovější opatření je zrychlení tempa zateplování domů, což lidem pomůže se snižováním účtů za energie,“ dodal.
Vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jaroslav Bican uvedl, že podpis smlouvy s KHNP na dostavbu Dukovan je dokladem toho, jak odhodlaně česká vláda dostavbu jaderné elektrárny dál tlačí. „Škoda, že stejně odhodlaně nepostupuje ohledně obnovitelných zdrojů, když si loni v odevzdaném Národním klimaticko-energetickém plánu stanovila nižší cíl, než nám doporučila Evropská komise,“ konstatoval. EK minulý týden opět upozornila na nedostatečně velké cíle v podílu obnovitelných zdrojů energie pro společné splnění evropského cíle a doporučila ČR zavést více opatření na urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie a větší podporu energetických úspor v průmyslu a dopravě.
Podle energetického poradce Edvarda Sequense ze sdružení Calla dopady rozhodnutí objednat dva prototypové korejské reaktory ponesou až další vlády. „Financování této největší stavby v dějinách Česka státem znamená i podle analýzy ministerstva financí omezení v oblasti jiných strategických investic. A nakonec vše cestou příplatku k ceně elektřiny může dlouhé desítky let zatížit účty jejím spotřebitelům,“ řekl a doplnil, že Česko se mohlo vydat i jinou cestou a začít se s plným důrazem věnovat energetické efektivitě a obnovitelným zdrojům.
Společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II), která má na starosti jaderný tendr, podepsala s korejskou firmou KHNP finální smlouvy k výstavbě dvou jaderných bloků v Dukovanech. Firmy tak učinily jen několik hodin po zrušení předběžného opatření soudu, které podpis dohod blokovalo. První blok v Dukovanech by měl být hotový v roce 2036. Stavba nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech při současných cenách činí 407 miliard korun.
Autor: Hnutí Duha
Čvn 7, 2025 | Ochrana životního prostředí
Na dekarbonizaci uhelných regionů, tedy přeměnu Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje, míří téměř 29 miliard korun z dotačního programu Spravedlivá transformace. Je to přes 70 procent celkové částky programu, přičemž příjemcům bylo proplaceno už šest miliard korun. Česko se podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) řadí mezi nejúspěšnější členské státy EU v čerpání peněz z Fondu spravedlivé transformace, řekl na tiskové konferenci. Program má podpořit přeměnu regionů, které jsou spojeny s dlouhodobou těžbou uhlí.
„Česká republika je v absolutních číslech nejlépe čerpajícím státem Fondu spravedlivé transformace v rámci unijní sedmadvacítky,“ uvedl Hladík.
Program podporuje široké spektrum oblastí od rozvoje podnikání, výzkumu a inovací, přes obnovu území a čistou energii až po vzdělávání a sociální stabilitu. Největší podíl peněz směřuje na projekty, které se soustředí na podporu lidí a jejich dovedností, obnovu území po těžbě uhlí a výzkum.
Financovat se bude 22 z 34 strategických projektů, které podaly žádost o podporu. Většina peněz míří do akademického a veřejného sektoru, nejmenší část tvoří soukromý sektor. Uspěly projekty, které si včas a řádně o podporu zažádaly a splnily požadavky. Mezi důležité projekty podle ministerstva patří například Centrum lázeňského výzkumu v Karlovarském kraji nebo Transformační centrum ÚK z Ústeckého kraje.
„Od fáze vyhlašování a příjmu žádostí jsme se přesunuli k zahájení realizace a financování projektů. V Moravskoslezském kraji podpoříme devět projektů za 10,3 miliardy korun, v Ústeckém kraji sedm projektů za 5,3 miliardy korun a v Karlovarském kraji celkem šest projektů za 2,9 miliardy korun,“ řekl vrchní ředitel sekce ekonomiky životního prostředí Jan Kříž.
Mezi očekávané výsledky patří podpora 1700 podniku například formou zavádění nových technologií, pomoc s rekvalifikací 7000 zaměstnanců, rekultivace 53 hektarů půdy, vytvoření 450 nových pracovních míst ve výzkumu, kvalitní vzdělávací prostory pro 39.000 žáků a studentů nebo navýšení množství recyklovaného odpadu o 29.000 tun.
Operační program Spravedlivá transformace je financován z evropského fondu pro spravedlivou transformaci. Peníze z něj míří do krajů, potýkajících se s přeměnou regionální ekonomiky, která byla dlouhodobě spojena s těžbou uhlí. Na období 2021 až 2027 bylo pro zmíněné kraje určeno 41 miliard korun. Žadateli mohou být například samosprávy, příspěvkové organizace, podnikatelské subjekty, státní podniky, veřejnoprávní subjekty nebo školská zařízení. Program podporuje strategické projekty, tedy ty, které jsou komplexní s transformačním dopadem na jednotlivé kraje. Dále může podpořit tematické výzvy a skupinové projekty zaměřené na menší projekty. Česko podle Hladíka usiluje v Evropské unii o to, aby podpora ve formě Spravedlivé transformace pokračovala i v novém programovém období od roku 2028.
Autor: MŽP
Čvn 1, 2025 | Ochrana životního prostředí
Klimatická změna se v české společnosti těžko prosazuje jako téma, o němž se vede klidná a věcná debata. Shodli se na tom účastníci dnešní pražské panelové diskuse věnované environmentální komunikaci s názvem Rozhovory týdne klimatu: Narativy udržitelnosti pro české firmy. Cestu experti vidí v hledání srozumitelnějších příběhů a formulací, které osloví širší veřejnost. Lidé podle nich dokážou činit dobrá rozhodnutí, pokud dostanou jasné a pravdivé informace srozumitelným jazykem.
„Nechci lidi děsit a vyvolávat v nich stud,“ uvedl Ondráš Přibyla, zakladatel projektu Fakta o klimatu. Míní, že klíčem ke změně je klid a schopnost zastavit se. Upozornil, že lidé si z komplexního balíčku Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) často pamatují jen zákaz spalovacích motorů a nevnímají jeho další části. „Je třeba hledat překlady těchto politik, které budou mentálně uchopitelné,“ dodal. Pojmy jako dekarbonizace zůstávají pro většinu lidí neznámé, ačkoliv je možné většinu emisí snížit elektrifikací, úsporami a čistou energií, míní.
Projekt Fakta o klimatu vznikl jako dobrovolnická iniciativa a jeho cílem je poskytovat přesná, ale zároveň jednoduše vysvětlitelná data. „Lepší je pravdivé informace zabalit tak, aby byly stručné, vyslovitelné a pro člověka bezpečné – například 75 procent českých emisí pochází ze spalování fosilních paliv – a s tím se dá pak lépe pracovat,“ řekl Přibyla.
Složitost tématu potvrzuje i ekologická influencerka Rozárie Haškovcová. Na sociálních sítích oslovuje měsíčně až sedm milionů lidí a podle ní je zásadní najít rovnováhu mezi fakty a přístupností sdělení. Dobře funguje například téma uchopit s nějakým příběhem z běžného života.
Jan Krajhanzl z Institutu 2050 poukázal na to, že environmentální organizace měly v minulosti problém oslovit širší veřejnost. V současné době podle něj roste zájem o udržitelná témata, ale komunikace musí být strategická a inkluzivní. „Intenzivně řešíme téma dopravní chudoby. Není to něco, co teprve přijde s udržitelností. Je to problém tady a teď,“ upozornil. Věří, že promyšlený přístup může oslovit i ty, kteří se dosud o ekologii nezajímali. Dopravní chudoba je neschopnost jednotlivce plně se účastnit společenského života kvůli omezeným možnostem dopravy.
Klimatický redaktor Českého rozhlasu Jan Kaliba připustil, že téma klimatu sice vzbuzuje negativní reakce, ale zároveň vyvolává zájem. „Mám radost, že mi lidé píšou, i když je to často naštvaný e-mail. Vím ale, že se to odvysílalo, že se o tom mluví,“ uvedl.
Autor: MŽP
Čvn 1, 2025 | Ochrana životního prostředí
Ptačí parky, nadace pro ekologickou zemědělskou půdu nebo projekt, který pomocí laserů likviduje kosmické smetí, patří k letošním finalistům soutěže E.On Energy Globe zaměřené na ekologii. Šest projektů, které společnost E.On představila, bude soupeřit o hlasy veřejnosti. Hlasovat pro jednotlivé finalisty mohou lidé na webu soutěže do konce srpna. Vítěze organizátoři vyhlásí 6. září v Brně a odnese si půl milionu korun na další rozvoj. Letos odborná porota vybírala z více než 200 přihlášek.
Do letošního 17. ročníku se přihlásilo o 35 procent projektů více než loni. O hlasy zabojuje projekt s názvem Ptačí parky České společnosti ornitologické, který chrání přírodu na 700 hektarech a plánuje park v každém kraji do roku 2042. Vznik sedmi parků, jako jsou Josefovské louky nebo Zbudovská blata, pomáhá chránit ohrožené druhy ptáků a dalších živočichů, obnovuje mokřady a krajinu a zároveň nabízí prostor pro vzdělávání i odpočinek. Dalším finalistou je Nadace pro půdu, která usiluje o zachování zdravé a úrodné půdy tím, že ji vykupuje a svěřuje do péče drobným ekologickým zemědělcům.
Soupeřit o hlasy lidí bude také společnost Dekonta. Vyvinula v Kralupech nad Vltavou technologii pro ekologickou recyklaci vysloužilých fotovoltaických panelů. Umožňuje efektivní oddělení a opětovné využití skla, kovů a dalších cenných materiálů. Linka s nízkou energetickou náročností a bez produkce odpadních vod dokáže zpracovat až 2000 tun panelů ročně.
Projekt z architektonického oboru. Rekonstrukce a přístavba administrativní budovy Fortemix v Paskově od studia PROJEKTSTUDIO představuje příklad ekologické transformace průmyslové architektury. Projekt kombinuje recyklované materiály, zelené fasády, střechy a inovativní technologie pro snížení energetické náročnosti a spotřeby vody.
Porota vybrala i projekt Farma Květomluva z jihu Valašska. Farma bez dotací vytvořila ekologické hospodářství na půdě nevhodné pro běžné zemědělství. Věnuje se také ekologické výchově a zachování tradičních metod, čímž propojuje péči o krajinu s moderním přístupem k produkci zdravých potravin. Posledním představeným finalistou byl projekt LASAR od českých studentů. Vyvinuli řešení pro opravy satelitů a likvidaci kosmického smetí pomocí laserové technologie. Přišli s metodou, kdy dálkově resetují nebo navádí nefunkčních družice zpět do atmosféry, kde bezpečně shoří. Projekt již získal mezinárodní uznání v soutěži NASA Conrad Challenge a disponuje vlastním testovacím satelitem LASARsat. Soutěž oceňuje projekty a inovativní nápady, které se týkají životního prostředí a úspor energií. Vítěz české soutěže zastupuje Českou republiku na světovém finále.
Autor: E.On
Kvě 18, 2025 | Ochrana životního prostředí
V Plzeňském kraji vzrostly za pět let investice do ochrany životního prostředí nejvíce ze všech 14 regionů ČR. Zvýšily se více než dvojnásobně. V roce 2023 činily téměř 2,4 miliardy Kč v běžných cenách. Emise oxidů dusíku a kysličníku uhelnatého dosáhly druhé nejnižší hodnoty po jižních Čechách a Karlovarském kraji. U tuhých znečišťujících látek byl Plzeňský kraj třetí po jihočeském a karlovarském regionu. Informace ke konci roku 2023 zveřejnila plzeňská pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Podíl investic v Plzeňském kraji tvořil 6,5 procenta z celé ČR, nejvíce jich šlo do nakládání s odpadními vodami a poté do ochrany ovzduší. Nejsilněji investoval předloni Moravskoslezský (14,9 pct z celé ČR) a Středočeský (13,4 pct) kraj, nejméně Karlovarský kraj (0,6 pct). V přepočtu na jednoho obyvatele činily investice v Plzeňském kraji 3900 Kč, průměrem ČR je 3400 Kč. Podle vedoucí informačních služeb ČSÚ Lenky Křížové zvýšily investice do ochrany životního prostředí za pět let všechny kraje kromě Prahy, Karlovarského, Libereckého a Ústeckého kraje.
„Plzeňský kraj patří k místům v republice s kvalitním životním prostředím s výjimkou Plzně a jejího okolí, jež je zatížené nejen vysokou hustotou osídlení, ale hlavně velkou koncentrací průmyslu a silniční dopravou, a okolí dálnice D5, po níž směřuje značná část tranzitní dopravy v ČR,“ řekla Křížová. Chráněná území tvoří 17,5 procenta rozlohy kraje, který je třetím největším ze 14 krajů, ale třetím nejřidčeji osídleným. Počtem obyvatel je osmý. „Rozložení obyvatel je nerovnoměrné, v Plzni jich žije téměř třetina. Nejnižší hustota je na Tachovsku a Klatovsku,“ řekla. Nejméně zatíženými oblastmi jsou horské části Šumavy, Český les, západní Brdy a oblasti v okolí Manětína a Nečtin. V plzeňském regionu je 133.500 hektarů zvláště chráněných území, což je třetí největší výměra v ČR. Nejrozsáhlejší plochu chráněných území zaujímá Jihočeský kraj (207.300 ha) a Ústecký kraj, nejmenší je v Praze.
Na území kraje bylo ke konci předloňského roku 202 chráněných území, hlavně velká část Národního parku Šumava, pět chráněných krajinných oblastí a 196 maloplošných území. Šumavský park, který tvoří více než čtvrtinový podíl rozlohy z chráněných území v kraji, má mírně nadpoloviční většinu rozlohy v plzeňském regionu (34.500 ha) a zbytek v jižních Čechách. Šumava patří mezi nejstarší pohoří střední Evropy. CHKO mají na chráněných územích podíl 72,6 procenta a patří tam části Šumavy, Křivoklátska, Slavkovského lesa a Brd a celý Český les. Maloplošných památek a rezervací je 196, evropsky významných lokalit 68 a ptačí oblasti jsou dvě (Šumava a Křivoklátsko).
Autor: ČSÚ
