Firmy používající jednorázové plasty přispějí obcím 5,40 Kč za každého obyvatele

Firmy používající jednorázové plasty přispějí obcím 5,40 Kč za každého obyvatele

Firmy, které na trh uvádí jednorázové plasty, letos přispějí každé obci v Česku částkou 5,40 Kč za každého obyvatele. Hradit mají náklady spojené s takzvaným litteringem, tedy úklidem volně pohozených odpadků. Firmám ukládá hradit náklady na úklid zákon o jednorázových plastech platný od ledna 2023. Opatření kritizuje Potravinářská komora ČR, která nesouhlasí s nastavením systému a prosazuje odklad placení poplatků.

„Povinnost hradit náklady spojené s úklidem ze zákona ukládá výrobcům vybraných plastových výrobků uzavřít smlouvy o úhradě nákladů s minimálně 30 procenty obcí, ve kterých zároveň žije minimálně 30 procent obyvatel ČR. Poplatky se týkají výrobců, kteří na trh uvádí například sáčky na potraviny určené k okamžité spotřebě, nádoby na nápoje o objemu až tři litry, plastové tašky, nápojové kelímky i nádoby na potraviny. Müllerová uvedla, že celkové náklady jednotlivých firem se budou odvíjet od množství obalů, které uvedou na trh. „Celkem jde o 56 milionů Kč na příjmové i výdajové straně systému,“ řekla Lucie Müllerová, mluvčí společnosti Eko-kom, která v v Česku zajišťuje systém třídění a recyklace odpadu.

Podle komory se zákon týká stovek firem, například všech výrobců minerálních vod, pekařských výrobků, čokolád, baget a sendvičů, baleného ovoce a zeleniny i kapsiček s dětskou výživou. Uvedla, že do odklízení odpadů by měli být zapojeni nejen výrobci, ale do kroků ke zlepšení situace by se měly zapojit všechny subjekty zapojené do odpadového hospodářství včetně veřejných a soukromých provozovatelů i obce. Odpovědnost by tak neměli nést pouze výrobci.

Potravinářská komora také kritizuje nastavení systému, kdy například u sáčků nejsou stanovená zvláštní kritéria rozlišující velikost. Za nesmyslné považuje zařazení až třílitrových nádob na nápoje do litteringu, protože takový odpad nevystihuje charakter odpadu ve veřejném prostoru. Do budoucna by se podle komory mělo diskutovat o spravedlivějším rozdělení poplatků mezi další materiály. Prosazuje také zastropování poplatků a jejich postupné snižování. Podle komory by měly vybrané peníze sloužit zejména ke vzdělávání lidí, aby se množství odpadu snižovalo.

Eko-kom ve spolupráci s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem analyzovala pohozený odpad na různých místech v ulicích měst a vesnic nebo například v lokalitách kolem rekreačních vodních ploch. Společná studie uvádí, že z hlediska objemu tvoří 55,9 procenta odpadu plast, přes deset procent kov a téměř devět procent sklo. Pokud se na složení pohozeného odpadu pohlíží z hlediska počtu kusů, přes 71 procent tvoří cigarety, 13,6 procenta plast a čtyři procenta kovy. Z hlediska hmotnosti zabírá 30 procent pohozeného odpadu sklo, téměř 28 procent plast a 18,6 procenta cigarety. „Vizuální atraktivitu veřejného prostoru tak determinují zejména nedopalky cigaret a plastový odpad,“ uvádí studie. Příspěvky obcím by podle zákona měly letos platit i tabákové firmy, výše poplatků zatím není známá.

Studie uvádí, že největší zátěž litteringem je typická pro zastávky veřejné hromadné dopravy, kde je více než 2,5 kilogramu odpadu na 1000 metrů čtverečních. Velmi zatížené odpadem jsou také komunikace a lokality kolem rekreačních vodních ploch.

Autor: Eko-kom
Zdroj: ČTK

V Pardubicích lidé vyhodí kolem 47 tun vánočních stromků

V Pardubicích lidé vyhodí kolem 47 tun vánočních stromků

Vánoční stromky budou technické služby odvážet od kontejnerových stanovišť v Pardubicích přibližně do konce ledna. Lidé většinu z nich podle tradice vyhodí po svátku Tří králů. Popeláři svezou na začátku roku každoročně kolem 47 tun jedliček, borovic či smrčků.

„Jen v roce 2020, kdy byla covidová pandemie, to bylo jiné. Lidé v lednu 2021 vyhodili přes 54 tun vánočních stromků. Osobně si dovedu tipnout, že lidé si chtěli udělat radost a zdobili víc než kdy jindy, jiné vysvětlení nemáme,“ řekla mluvčí Služeb města Pardubic Klára Sýkorová.

Stromky by měli lidé vyhazovat ke kontejnerovým stáním, odtud je pracovníci služeb odvezou. Když je vyhodí jinde, zůstanou tam třeba i do jara. Podle mluvčí nemá organizace kapacitu dohledávat stromky, které se povalují pod balkony mezi domy nebo na chodnících u rodinných domů.

„Kontejnerová stanoviště jsou v docházkové vzdálenosti, pro nikoho není obtížné stromky tam donést, případně odvézt na separační dvůr,“ řekla Sýkorová. Odvážet je služby budou do konce ledna. Pokud se ještě v únoru objeví u kontejnerů další stromky, pracovníci, kteří odvážejí komunální odpad, to nahlásí dispečinku a do ulic vyjede vozidlo na sběr bioodpadu, dodala mluvčí.

Vánoční stromy poslouží jako materiál pro výrobu kompostu. Měly by tak být bez vánočních ozdob, řetězů, háčků, zbytků staniolu a papírků od čokoládových kolekcí. „Vyrábíme kvalitní kompost, na vstupních surovinách si zakládáme,“ řekla Sýkorová. Podle ní se lidé snaží stromky poctivě odstrojit, znehodnocených stromečků od zbytků ozdob mnoho není, dodala.

Autor: Město Pardubice
Zdroj: ČTK

Zařízení na spalování odpadu u Mělníka by mohlo zkušebně fungovat za pět let

Zařízení na spalování odpadu u Mělníka by mohlo zkušebně fungovat za pět let

Zařízení na spalování odpadu u Mělníka by mohlo začít zkušebně fungovat na přelomu let 2027 a 2028. Nyní pokračuje tendr na dodavatele stavby, uvedla mluvčí ČEZ Alice Horáková. Takzvané ZEVO (zařízení na energetické využití odpadů) má sloužit pro likvidaci komunálního odpadu a výrobu tepla v Horních Počaplech u Mělníka. Nahradí dosavadní skládkování komunálního odpadu, které bude podle současné odpadové legislativy od roku 2030 zakázané.

Investorem stavby je energetická společnost ČEZ. Náklady na vybudování zařízení dosáhnou několika miliard korun, přesná částka bude známa po dokončení tendru. ČEZ nyní vybírá firmu, která zařízení vybuduje. „Na základě dalších parametrů bude o realizaci rozhodnuto během letošního roku. Spuštění zkušebního provozu očekáváme na přelomu roku 2027/2028,“ uvedla Horáková.

Roční kapacita plánovaného zařízení má být 320.000 tun ročně. Současně se počítá také s větším podílem recyklace odpadu a snižováním jeho celkového množství. V roce 2021 činila produkce komunálního odpadu ve Středočeském kraji podle dat Českého statistického úřadu 774.000 tun, o rok dříve to bylo 820.000 tun.

Cílem Evropské unie do roku 2035 je recyklovat 65 procent veškerého komunálního odpadu. Komunální odpad se jako surovina pro výrobu tepla využívá v řadě evropských zemí, například Německu, Rakousku, Dánsku, Švýcarsku, Norsku a dalších.

Autor: ČEZ
Zdroj: ČTK
Zdroj obr. ČEZ

Liberec výrazně rozšíří počet míst pro odkládání použitých jedlých tuků a olejů

Liberec výrazně rozšíří počet míst pro odkládání použitých jedlých tuků a olejů

Liberec letos výrazně rozšíří počet míst, kde budou moci obyvatelé odevzdat použité jedlé tuky a oleje. Zatím jsou jen dvě ve sběrných dvorech, nově bude po stotisícovém městě rozmístěno 200 kontejnerů. Radnice pátého největšího města v zemi si od toho slibuje, že výrazně stoupne počet obyvatel, kteří přestanou vylévat použité jedlé tuky a oleje do odpadů. Pokud se olej dostane do potrubí, ztuhne a vytváří nánosy, na které se lepí další nečistoty. Odpad se tak může snadno ucpat.

Podle Janďourka použité jedlé tuky či oleje vozí do sběrných dvorů minimum lidí. Předpokládá, že jen v prvním roce po rozmístění kontejnerů po městě se podaří vytřídit kolem 20 tun jedlých tuků a olejů a v dalších letech to bude ještě více. „Kapacita města odhadovaná na velikost města Liberce je 130 tun,“ dodal náměstek primátora Jiří Janďourek (Starostové pro Liberecký kraj).

Rozmístění kontejnerů po městě nebude radnici nic stát. Podle Janďourka je vybraná firma rozmístí zdarma a městu za sběr jedlých tuků a olejů bude navíc platit. Kolik radnice získá, náměstek jen naznačil. „Z těchto finančních prostředků bychom velmi rádi uhradili likvidaci krys, v podstatě formou nějaké deratizace,“ řekl. Ročně podle něj na deratizaci Liberec vydává 200.000 až 300.000 korun. Vytříděné jedlé tuky a oleje se budou podle Janďourka recyklovat. Zmínil, že se z nich vyrábí například letecké palivo či biopaliva.

Autor: Správa jeskyně České republiky
Zdroj: ČTK

V Ústí nad Labem se otevřelo re-use centrum, shromažďuje použitelné věci

V Ústí nad Labem se otevřelo re-use centrum, shromažďuje použitelné věci

V Ústí nad Labem se dnes otevřelo re-use centrum. Shromažďuje věci, které už někteří nepotřebují, ale jiní je využijí. Dostanou je zdarma uprchlíci a osoby v nouzi. Za levno si je může koupit každý. Cílem je prodloužit život věcem a pomoci těm, kteří to potřebují.

Nápad na vytvoření centra vznikl na základě uprchlické krize. „Od začátku války na Ukrajině vznikala různá místa humanitární pomoci. Často lidé tzv. na koleně organizovali sbírky věcí. Oslovovali kamarády. Centrální místo, kam by mohli přijít i Ústečáci pro pomoc, chybělo,“ uvedla ředitelka centra Jindra Moravcová. Poptávka byla také ze strany osob, které vyznávají udržitelný rozvoj a neradi plýtvají.

Prostor na Masarykově třídě ve středu města je zatím podle Moravcové dostačující. Zatím je tu hlavně dětské oblečení, nádobí, domácí potřeby, bytový textil. Místo je i na drobný nábytek. „Umíme i zprostředkovat předání třeba postele. Potřebná je drogerie, povlečení a další věci,“ řekla Moravcová, která by do budoucna ráda pořádala v re-use centru workshopy na téma třídění a další akce.

Zapojit se chtějí do provozu centra také samotní uprchlíci. Na dnešní otevření přišla Olga z Ukrajiny, která je v Ústí nad Labem se sestrou od poloviny září. „Češi nám pomohli, proto i my chceme pomoci,“ řekla. Pochází z městečka u Mariupolu, její dům už nestojí. „Nemám se kam vrátit, chceme zůstat tady,“ uvedla. Na Ukrajině má syna s rodinou.

Re-use centrum podle ředitelky Dobrovolnického centra Ústí Lenky Vonky Černé pomůže i uprchlíkům, kteří se chtějí po čase vrátit na Ukrajinu. „Potřebují jen pár věcí a s nimi skromně přežít do doby, než budou moci domů. Charitativní obchůdek v krajském městě chyběl také místním,“ řekla. Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině je stále v provozu třikrát týdně. „Pokaždé přijde 50 až 70 lidí. Na místě už jim s administrativou pomáhají ženy, které přišly z Ukrajiny v březnu nebo dubnu. Ze sedmi těch, které jsme zaměstnali, je šest vysokoškolaček,“ uvedla Černá.

Otvírací hodiny re-use centrum zveřejní v nejbližší době na svém facebookovém profilu. „Dneska jsme otevřením chtěli ukázat, že tu jsme, a ještě shromáždit pár věcí, aby lidé měli z čeho vybírat. Přinést sem mohou i nechtěné vánoční dárky,“ uvedla Moravcová.

Autor: Re-use centrum v Ústí nad Labem
Zdroj: ČTK

Svoz odstrojených vánočních stromků v Ústí nad Labem začne 9. ledna

Svoz odstrojených vánočních stromků v Ústí nad Labem začne 9. ledna

Svoz odstrojených vánočních stromků v Ústí nad Labem začne 9. ledna. Jako každý rok budou svozy rozdělené do dvou etap. Stromečky svozová služba umístí do kompostárny do Všebořic, kde je pracovníci rozdrtí a uloží do kompostu. V roce 2022 se do Všebořic navozilo 26,38 tuny použitých vánočních stromků.

Vozidla začnou s nakládáním stromků 9. ledna ráno v Neštěmicích a Krásném Březně. Znovu se do lokalit vrátí 16. ledna, kdy startuje druhá etapa. Na Severní Terasu, Dobětice, do Božtěšic a Skorotic vyjedou svozová vozidla 10. a 17. ledna. Centrum města, Skřivánek, Předlice, Vaňov a Hostovice mohou očekávat pracovníky společnosti AVE, která svoz zajišťuje, 11. a 18. ledna. Klíši, Bukov a Všebořice pracovníci stromků u popelnic zbaví 12. a 19. ledna a 13. a 20. ledna vyrazí na Střekov, do Brné, Svádova, Olšinek, Sebuzína a Církvic.

Stromy, které město nechalo umístit na Mírové a Lidické náměstí, si převezme zoologická zahrada. „Podle potřeby chovatelů, případně zoologů, budou použity dle možností k technickému použití, výzdobě, případně ke zkrmení po pečlivé kontrole,“ řekla mluvčí Romana Macová. Vánoční stromky od veřejnosti zoo nepřijímá, protože se na nich mohou nacházet zapomenuté háčky a dekorace, které mohou zvířatům ublížit.

Společnost AVE, která se ve městě o odpad stará, během svátků posílila svozy. „Svoz komunálního a objemného odpadu se prováděl nepřetržitě i o svátcích. Některá stanoviště byla hůře dostupná z důvodu zaparkovaných vozidel a svoz se musel několikrát opakovat,“ řekla mluvčí společnosti Pavla Ivácková. Odpad se u kontejnerů začal hromadit ještě před svátky. Odpadové nádoby i jejich okolí pak byly tradičně zavaleny nepořádkem po Vánocích. Lidé vyhazovali spolu s krabicemi od dárků a balicím papírem také nábytek či sanitární zařízení.

Nepořádek vznikl i během oslav příchodu nového roku. Popeláři začali s úklidem 1. ledna. „Odpad je sbírán ručně z důvodu zbytků pyrotechniky, která nesmí přijít do svozových vozidel. Běžný úklid byl dále prováděn pomocí samosběrných vozidel,“ doplnila Ivácková. Firma se podle mluvčí potýkala se zvýšenou nemocností personálu, kterou mezi svátky řešila přesčasy. V ústecké provozovně AVE je zaměstnáno 141 lidí, o svátcích jich pracovalo 103.

Autor: Město Ústí nad Labem
Zdroj: ČTK

Písek připravuje projekt výstavby zařízení pro energetické využití odpadu

Písek připravuje projekt výstavby zařízení pro energetické využití odpadu

Písek připravuje projekt výstavby zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO). Ročně by mělo zpracovat 50.000 tun odpadu z města i okolních obcí, s nimiž Písek bude v tomto směru spolupracovat.  Podle něj má ZEVO další velký přínos v tom, že město přestane být ve vytápění závislé na fosilních palivech.

„Nejde jen o nakládání s odpady. Jedná se i o energetickou budoucnost. Protože nastane otázka, co budeme dále v teplárně spalovat? Protože si musíme uvědomit, že s uhlím budeme muset skončit a cena štěpky stoupá. Na jednu stranu vykopáváme uhlí a na druhou stranu do země zakopáváme energeticky využitelné materiály jako odpad,“ uvedl písecký starosta Michal Čapek (ANO).

Nepředpokládá, že obyvatelé nebo firmy budou produkovat méně odpadu, než je tomu v současnosti. Už nyní se podle odborníků zdá, že v Písku se lidé dostali na nejvyšší možnou úroveň třídění a na člověka ve městě ročně připadá necelých 144 kg směsného odpadu. Podle jednatele městské společnosti ZEVO Jakuba Šimoníka nebude mít zařízení na energetické využití odpadu žádné negativní dopady na ekologii. „Pro nově budovaná zařízení tohoto druhu jsou stanoveny velmi přísné limity pro vypouštění škodlivin do ovzduší, přísnější než například pro teplárny,“ uvedl.

Město zatím projekt připravuje. Podle Čapka rozhodne hlavně to, zda bude dotační program, který by ZEVO podporoval. „Není totiž ve finančních možnostech města zařízení za zhruba dvě miliardy korun postavit ze svého,“ uvedl.

Zařízení pro energetické využití odpadu chtějí vybudovat i v Českých Budějovicích a v Táboře. Písecký starosta je přesvědčený, že tyto tři plánované projekty si v Jihočeském kraji nebudou konkurovat. „Myslím si, že kapacitně je to pro region a všechna tři zařízení únosné,“ řekl Čapek. Dodal, že Písek plánuje zpracovávat odpad z okolí. Jde například o nedaleké Strakonice. „Zájem o to vozit odpad do tohoto zařízení mají i další města z okolí jako Vodňany, Blatná, Milevsko či Týn nad Vltavou,“ dodal starosta.

Autor: Město Písek
Zdroj: ČTK
Ilustrační obrázek, Zdroj: Miroslav Chaloupka, Spalovna ZEVO Plzeň

Sdílení textilu Mewa je snadné a šetrné k životnímu prostředí

Sdílení textilu Mewa je snadné a šetrné k životnímu prostředí

Sdílení textilu Mewa je snadné a šetrné k životnímu prostředí. Podnikové textilie můžete používat, aniž byste je museli kupovat Každodenní život bez možnosti sdílení už si dnes nedokážeme ani představit. Existuje mnoho faktorů, díky kterým tento trend v posledních letech stále sílí. Změny klimatu, stále větší digitalizace a ekonomické důsledky pandemie koronaviru nás vedou k udržitelnější spotřebě. V současnosti tak sdílíme například hudbu, auta, koloběžky, kola, domy, zaměstnání, kanceláře nebo byty. Sdílení prostupuje několika odvětvími.

Trend sdílení potvrzený online studií, že si systém pronajímání, půjčování, sdílení a dalšího prodeje nachází stále více příznivců, potvrzuje i reprezentativní online průzkum, který si nechal zpracovat poskytovatel textilních služeb Mewa v Německu. Studie trendů se zúčastnilo 1 043 osob ve věku od 16 do 60 let a přes 500 manažerů. Více než polovina respondentů uvedla, že se používání věcí bez nutnosti jejich nákupu stalo nedílnou součástí jejich úvah. Dvě třetiny z nich dokonce vnímají heslo „půjčovat si, sdílet a prodávat dál“ jako nový životní postoj.

Sdílení textilu ulehčuje zaměstnavatelům To, co funguje soukromě, lze snadno zavést i ve firmách. Jak to může vypadat, ukazuje poskytovatel textilních služeb Mewa. Sdílení textilu Mewa znamená, že je podnikový textil používán a sdílen několikrát, místo aby bylo nutné ho vlastnit. Podnikům z nejrůznějších odvětví tak nabízíme různé pracovní a ochranné oděvy v moderním, ekologicky šetrném systému pro opakované použití. To zaměstnavatelům ulehčuje práci.

Společnost Mewa nabízí kompletní servis. V rámci něho dostávají podniky pracovní nebo ochranné oděvy. Po použití jsou vyzvedávány a prány způsobem šetrným k životnímu prostředí. Součástí balíčku služeb je také skladování, údržba, úprava velikostí, opravy a kontrola kvality. Náklady jsou transparentní a plánovatelné. Každý uživatel vždy dostane zpět své oblečení. To je důležitý aspekt, protože někdy dochází k individuálním změnám oděvu. Systém čárových kódů zajišťuje, že nedojde k záměně.

Ze studie trendů vyplývá, že v Německu tuto možnost u svého zaměstnavatele využívá již 24 % dotázaných. Téměř další třetina (27 %) všech respondentů by podle vlastního vyjádření uvítala, kdyby textilní vybavení pro jejich práci převzal poskytovatel textilních služeb. Jedním z hlavních argumentů pro sdílení pracovního oblečení je pro téměř dvě třetiny (63 %) lidí skutečnost, že „se nemusíte starat o opravy„.

Certifikovaní poskytovatelé textilních služeb zajišťují nejen to, že zákazníci dostanou hygienicky dokonalé oblečení, ale také zaručují, že se s ním zachází energeticky nejúspornějším a ekologicky nejšetrnějším možným způsobem.

Mewa, studie trendů: „Budoucí role sdílení v digitálně propojené společnosti„. ¨

Pro účely této studie provedla společnost Bonsai Research v listopadu a prosinci 2021 dva reprezentativní online průzkumy mezi 1 043 Němci ve věku 16 až 60 let a 576 osobami s rozhodovací pravomocí ve firmách. Vedoucí studie: prof. Peter Wippermann, Trendbüro, 2022

Autor a zdroj: ČTK

MŽP nabídne obcím dotace na projekty předcházení vzniku komunálních odpadů

MŽP nabídne obcím dotace na projekty předcházení vzniku komunálních odpadů

Obce budou moci zažádat o dotace na projekty předcházení vzniku komunálních odpadů. Ministerstvo životního prostředí jim poskytne 500 milionů korun z evropských fondů v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Dotace lze využít pro koupi domácích kompostérů nebo opětovně použitelného nádobí. O tuto podporu mohou obce žádat od středy 21. prosince 2022 do konce roku 2023.

Podle ministra životního prostředí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je smyslem projektu snížit množství komunálního odpadu, které v Česku ročně činí zhruba 562 kilogramů na osobu. Díky dotacím mohou obce vybudovat i takzvaná re-use centra, jež se zabývají opakovaným používáním věcí, kupříkladu nábytkem.

Výzva bude nově zvýhodňovat žadatele, kteří upotřebují recyklované výrobky či výroby s obsahem recyklátu. Podle Jurečky totiž „cirkulární ekonomika ve veřejném sektoru potřebuje správné impulsy pro její zaběhnutí do každodenní praxe.“ Pokud například obec pořídí domácí kompostéry, získá 70procentní dotační podporu. Jestli ovšem ke koupi zvolí kompostéry z vyrobené z velké části z recyklátu, zvýší se daná podpora o 15 procent.

OPŽP pro období 2021 až 2027 funguje od srpna 2022. Zatím vyhlásil 30 výzev, a to od podpory vodohospodářských projektů po rozvoj obnovitelných zdrojů ve veřejných budovách. Podle ředitele Státního fondu životního prostředí ČR Petra Valdmana se v roce 2023 uskuteční další výzvy, mimo jiné i na podporu realizace ekologických opatření, která zadržují vodu v krajině a v sídlech, čímž napomáhají jejich klimatické odolnosti.

Autor: MŽP
Zdroj: ČTK

V Litomyšli se příští rok zvýší poplatek za odpady, město na ně nedoplácí

V Litomyšli se příští rok zvýší poplatek za odpady, město na ně nedoplácí

V Litomyšli se od příštího roku zvýší poplatek za komunální odpad. Místo letošních 804 korun ročně za obyvatele budou lidé platit 912 korun. Nové znění vyhlášky schválili zastupitelé. Podle starosty Daniela Brýdla (Generace 89) město na odpadový systém nic nedoplácí, všechny náklady snížené o příjmy za tříděný odpad rozpočítává mezi obyvatele s trvalým pobytem.

„Naše dlouhodobá snaha je, aby si všichni v Litomyšli uvědomili, že když se ve městě třídí, tak třeba já osobně z toho nemám výhodu, ale všichni ano, protože když třídí, neplatí se za to skládkovné, naopak máme příjmy z tříděného odpadu. Třídění má tedy i ekonomický smysl pro všechny dohromady,“ uvedl Brýdl. V Litomyšli jsou od poplatku osvobozeny třetí a další nezaopatřené děti v rodině.
Poplatek za odpady se příští rok zvýší i ve většině dalších měst v Pardubickém kraji.

V nedaleké Poličce budou lidé platit místo současných 768 korun 876 korun, i tak ale radnice bude svoz odpadu dotovat téměř stokorunou na obyvatele. Platby se skokově zvýší v Chrudimi. Zatímco letos lidé platili za osobu 600 korun za rok, v roce 2023 to bude 1000 korun. Město loni doplácelo na systém odpadového hospodářství zhruba osm milionů korun, letos bude částka ještě vyšší.

Naopak v Pardubicích zůstane cena dál na 650 korunách na osobu a rok, přestože nepokrývá náklady. Na jejich úhradu magistrát využije část z 15 milionů korun z dividend městské společnosti SMP-Odpady.

Autor: Město Litomyšl
Zdroj: ČTK