Pro 6, 2022 | Odpady
Slovenská technologická společnost Sensoneo, která vyvíjí a poskytuje revoluční řešení pro efektivní a transparentní správu odpadu, poskytla svá řešení dalším českým městům. Město Znojmo využívá ve vybraných kontejnerech senzory, díky čemu mají svozová společnost i občané přehled o jejich naplněnosti. Ve městě Tábor byl instalován tzv. Watchdog: nástroj pro kompletní digitalizaci a automatickou evidenci procesu svozu odpadu, který zpřehledňuje tok odpadu a zefektivňuje procesy související se svozem.
Senzory monitorují odpad v podzemních i nadzemních kontejnerech v Znojmě
Město Znojmo má ve spolupráci se svozovou společností FCC Znojmo s.r.o. instalovánu třicítku senzoru, které monitorují zaplněnost kontejnerů. Prioritou byli senzory pro kontejnery v historickém centru města.
Z estetických důvodu se zde nacházejí podzemní kontejnery, ve kterých je obtížné kontrolovat, jak rychle se plní a plánovat svoz. Instalace senzorů tenhle problém vyřešila. Kromě toho byli senzory instalovány i do nadzemních kontejnerů, u kterých byl problém s přeplněností. Jak vysvětluje Josef Esterka, jednatel FCC Znojmo s.r.o.:
„Osmnáct senzorů bylo umístěných do nadzemních kontejnerů, které se často přeplňovali. Občané tak nechávali odpad i mimo smetných nádob, co byl samozřejmě problém, lidé se stěžují, odpad se znehodnocuje. Po instalaci senzoru jsme zjistili, že nemáme správně nastavené svozové dny a upravili jsme je.“
O naplněnosti smetných nádob má přehled nejen svozová společnost, ale i občané. Díky mobilní aplikaci Waste monitoring app si mohou zkontrolovat, kde se nachází nejbližší volný kontejner.
Josef Esterka za největší výhodu senzorů považuje získání informaci o tom, jak často a za jak dlouho se naplňují jednotlivé komodity, díky čemu je možné efektivněji upravit svozový dny a trasy a předcházet tak přeplněným kontejnerům.
Smart senzory jsou populární volbou pro města a znalosti o zaplnění kontejnerů lze využít k zabezpečení včasného svozu, zabránění nepotřebným výjezdům k poloprázdním kontejnerům i k absolutně přesné evidenci produkce odpadu. Senzory používají velká města jako Bratislava či Praha, ale lze je využít i v desítkách kusu v menších městech či obcích jako ukazuje i příklad Znojma nebo menších obcí jako Černošice u Prahy nebo Říčany u Brna. Po senzorech jako nástroji na optimalizaci svozu a zabezpečení čistých ulic sahají také svetové metropoly – Sensoneo senzory se v stovkách či tisících kusu uplatnili např. v Buenos Aires, Reykjavíku, Rige a dalších.
Sledování svozu bioodpadu v Tábore
Město Tábor od října využívá tzv. Watchdog – nástroj pro digitalizaci svozu odpadu. Toto řešení se skládá z centrální jednotky a antén umístěných na svozovém vozidle, a z identifikačních (RDIF) štítků na popelnicích.
Město ve spolupráci se Sensoneo očipovalo popelnice na bioodpad, čímž získalo vizuální identifikaci a digitální registraci nádob. Při svozu odpadu se výsyp eviduje automaticky, díky čemu má město přehled, zda smlouvy se svozovou společností odpovídají skutečnosti.
Dle Ing. Lenky Koubkové, vedoucí oddělení ochrany prostředí OŽP města Tábor, je cílem data z Watchdogu v budoucnu využít při novém výběrovém řízení na provozovatele, a fakturovat kvartálně ty popelnice, které byli reálně vyvezeny. Data z Watchdogu tak mají sloužit při uzavíraní budoucí smlouvy a jako podklad k fakturaci.
Jak dále vysvětluje Ing. Koubková: „Od tohoto nástroje zároveň očekáváme i řešení občasných situací, kdy docházelo ke sporům kvůli nevyspaným nádobám. Bez dat nelze určit, zda nedošlo k vysypání popelnice vinou svozové služby, nebo zda majitel zapomněl. Od instalace jsme podobné situace neřešili.“
Watchdog se aktivuje nastartováním vozidla a v průběhu svozu automaticky, bez potřeby manuální obsluhy, zaznamenává všechny realizované úkony. Ty se ukládají v online prostředí. Tenhle nástroj je možné využívat v základní formě (jako ve městě Tábor), nebo integrovat i s dynamickým vážením, které dává městům informaci o objemu svezeného odpadu.
Chytré zámky na kontejnery
Česká města stále více projevují zájem i o chytré zámky na kontejnery. Některá města či městské části čelí takzvanému odpadovému turismu, kdy platí i za odpad osob, které v daných lokalitách ve skutečnosti nebydlí. Zamykání kontejnerů do ocelových klecí nebo konstrukcí není vždy řešením – zejména z hlediska prostoru aneb vizuální stránky. Sensoneo nabízí inteligentní zámky, které nijak nenarušují vzhled popelnic ani jejich okolí. Kromě toho, že se k nádobám dostanou jen oprávněné osoby, může toto řešení samosprávám usnadnit zavedení množstevního sběru pro bytové domy.
Zámky fungují na baterky, které garantují až sto tisíc otevření. Správa přístupů probíhá na dálku. Občanům je přidělen čip, který použijí při otevírání nádob. Města mohou tohle řešení využít jen na kontrolovaný přístup, nebo i zavést motivační systém sběru, kdy občané platí na základě počtu otevření nebo objemu odpadu.
Chytré zámky zde instalovat na jakékoliv typy uzavíratelných popelnic a kontejnerů. Zámky od Sensoneo používají města Dubnica nad Váhom, Topolčany a Trnava.
O společnosti Sensoneo
Sensoneo vyvíjí a poskytuje komplexní řešení, která umožňují digitálně transformovat řízení odpadů s cílem zajistit větší efektivitu, transparentnost a udržitelnost. Prostřednictvím svých technologií společnost umožňuje svým zákazníkům čelit největším současným odpadovým výzvám. Ve výsledku řešení společnosti prokázaly 30–63 % úsporu svozových tras a 97 % přesnost při zaznamenávání skutečné tvorby odpadu.
Autor: Sensoneo
Zdroj: ČTK
Pro 6, 2022 | Odpady
Padesátiprocentní slevu z poplatku za svoz odpadu budou mít příští rok v Chomutově děti od čtyř do 15 let. Zastupitelé dnes rozšířili úlevu pro některé kategorie obyvatel, aby jim pomohli v tíživé finanční situaci způsobené inflací a zdražováním. Úplné osvobození od poplatku ve výši 800 korun ročně čeká seniory nad 75 let a malé děti do tří let. Zastupitelé upravili původní návrh, který počítal pouze s osvobozením od poplatku u seniorů a malých dětí. Lidé o slevu nemusejí žádat, město ji u těchto poplatníků provede automaticky.
Mezi dalšími opatřeními, která nebyla součástí dnes schvalovaného návrhu, je finanční podpora sportovních a rekreačních aktivit žáků a studentů nebo zavedení sítě jídelen s obědy za dostupné ceny. Městskou kasu opatření vyjdou zhruba na deset až 12 milionů korun. Už dřív to ČTK řekl náměstek primátora David Dinda (Nový Sever). Opatření jsou součástí návrhu rozpočtu na rok 2023.
Žáci a studenti ve věku od čtyř do 18 let mohou v následujícím roce získat od města příspěvek 800 korun na návštěvu sportovních a rekreačních aktivit. Ve městě dále vzniká síť školních jídelen s dostupnou cenou oběda, která bude předem garantována. Takový oběd v ceně okolo 90 korun by si v jídelně mohli koupit lidé bez ohledu na věk. Radnice také zachová výši nájemného v městských bytech, přestože takřka všechny nájemní smlouvy obsahují inflační doložky.
Autor: Město Chomutov
Zdroj: ČTK
Pro 3, 2022 | Odpady
Více než polovina Čechů nerecykluje alobalové obaly od figurek, které se prodávají hlavně před Vánoci nebo na svátek svatého Mikuláše. Do směsného odpadu je vyhazuje 51 procent lidí, 35 procent je správně vyhazuje do kontejneru na kovy. Zbývající lidé je vyhodí do špatného kontejneru. Vyplývá to z listopadového průzkumu agentury Ipsos pro společnost Nestlé mezi 500 respondenty.
Z lidí, kteří alobalové obaly vyhazují do tříděného odpadu, je osm procent vyhazuje do kontejneru na plast a zhruba pět procent je vyhazuje do kontejneru na papír.
Průzkum také ukázal, že většina Čechů recykluje běžný balicí papír. Do kontejneru na papír ho vyhazuje 93 procent lidí, zbylých zhruba šest procent papírové obaly vyhazuje do směsného odpadu a méně než procento do kontejneru na plast. Průzkum ukázal, že nejméně ho recyklují lidé ve věku od 18 do 26 let, z nichž ho do kontejneru na papír vyhodí 80 procent oslovených.
Dřívější průzkum agentury Ipsos ukázal, že třídění plastů, papíru a skla je v Česku již standardem pro většinu lidí. Plasty třídí 92 procent Čechů, papír 85 procent a sklo 83 procent. Společnost Nestlé vyvinula aplikaci nazvanou SORTaPP, která má za cíl podpořit třídění odpadů. Aplikace umí rozeznat recyklační značky na obalech výrobků a uživatelům poradí, do kterého kontejneru mají obaly vyhodit.
Autor: Nestlé
Zdroj: ČTK
Lis 29, 2022 | Odpady
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zkoumají, jak lze zlepšit třídění potravinového odpadu na sídlištích. Testují například přísady do sběrných nádob, které by následně tolik nezapáchaly. Výzkumníci o tom dnes informovali na tiskové konferenci. Výzkumný tým Provozně ekonomické fakulty se problematice plýtvání potravin věnuje dlouhodobě, z jeho dřívějších dat vyplývá, že ve směsném odpadu průměrně končí kolem 36 kilogramů potravinového odpadu za rok, na sídlištích pak až 53 kilogramů na člověka.
Podle vědců právě na sídlištích lidé vyhazují do směsného odpadu nejvíce potravin. Důvodem je především to, že nemají možnost potraviny třídit. Nemají například kompost, kam by potravinový odpad mohli vyhodit. V dotazníkovém šetření na sídlištích 87 procent spotřebitelů uvedlo, že potravinový odpad třídí nebo třídit chce, ale téměř polovina z nich uvedla, že nemají kam. Cílem projektu je navrhnout pro sídliště systém shromažďování potravinového odpadu tak, aby to vyhovovalo jak domácnostem, tak obcím i svozovým firmám.
„Lidé jsou ochotní potravinový odpad třídit, ale není kam, neexistuje ani sběr tohoto odpadu,“ uvedla řešitelka projektu Lucie Veselá. Za největší bariéru spotřebitelé podle ní považují nedostatek třídicích kontejnerů. Ale to není jediné, vadí jim například zápach, přítomnost hlodavců či hmyzu. „Téměř ve všech případech preferují vynášet odpad několikrát do týdne. Uvítali by také sběrnou nádobu maximálně do 100 metrů od bydliště, nejlépe přímo u nádob na směsný komunální odpad nebo vedle kontejnerů na ostatní tříděný odpad,“ uvedla Veselá. Doplnila, že vyhazovat potravinový odpad lidé chtějí nejčastěji v biologicky rozložitelném sáčku, který by měli k dispozici zdarma v místě sběru, nevadilo by jim však využít i vlastní nádobu.
Lidi by kromě zajištění dostatečného množství nádob pro třídění motivovalo ke třídě potravinového odpadu podle výzkumníků například i čisté prostředí. Vědce tedy zajímá například i to, jaká přísada by se mohla přidávat do sběrných nádob, aby zamezila zápachu a současně by zničila možné patogenní organismy, třeba salmonelu. Martina Vršanská z Agronomické fakulty uvedla, že by mohlo jít třeba o kyselinu citronovou, hašené vápno či tea tree olej, který se podle ní zatím ukázal jako nejvhodnější.
Součástí projektu je i snaha informovat domácnosti, jak mohou produkci potravinového odpadu omezit.
Výzkumníci použili různé druhy informačních kampaní, nově například ve spolupráci s Univerzitou Karlovou vznikl vzdělávací projekt interaktivních materiálů pro školy, materiály by měly být dostupné v příštím roce.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Lis 25, 2022 | Odpady
Reuse centrum v Ostravě během dvou let svého fungování prodalo zhruba 100.000 předmětů, které by jinak skončily v odpadu. Zájem o jeho služby vzrůstá nejen v souvislosti s ekonomickou krizí, ale i s příchodem uprchlíků z Ukrajiny. Novinářům to dnes řekli zástupci města a městské odpadové společnosti OZO Ostrava, která centrum zaměřené na opětovné použití starších věcí provozuje.
Reuse centrum Ostrava přijímá hračky, knihy, sportovní potřeby, nábytek, nádobí a další předměty do domácnosti. Lidé mohou své dary pro opětovné využití předávat v centru, ale také ve všech 11 sběrných dvorech ve městě. Darované předměty se v reuse centru třídí, očistí a případně i drobně opraví. Zájemci je pak mohou zakoupit za symbolický příspěvek do veřejné sbírky, který se obvykle pohybuje v rozmezí od deseti do 200 korun.
„Celý výtěžek z prodeje je určen na zelené projekty v Ostravě, které společnost OZO Ostrava vybírá prostřednictvím každoročních tematických výzev. Na konci listopadu bylo na kontě veřejné sbírky 813.000 korun a lze očekávat, že do konce roku částka ještě poroste. Dosud se do výsadby a údržby městské zeleně investovalo více než milion korun a přibližně stejná částka bude k dispozici i v příštím roce,“ uvedl Karel Belda, jednatel OZO Ostrava, která centrum provozuje ve svém areálu v Ostravě-Přívoze.
Podle něj lidé do centra spíše pro věci přicházejí, ale méně už je dovážejí. Centrum proto spouští kampaň, která má zvýšit povědomí o činnosti tohoto zařízení a vyzvat obyvatele, aby darovali funkční věci, které již nepotřebují. „Tím, že lidé předmět nevyhodí, ale darují, udělají hned tři dobré skutky. Chovají se udržitelně a šetří životní prostředí, protože věci neskončí na skládce, ale slouží dál. Potěší někoho jiného, kdo si věc vybere a má z ní užitek. A v neposlední řadě dárci přispějí na ekologické projekty, protože celý výtěžek z reuse centra putuje na výsadbu zeleně ve městě,“ uvedla náměstkyně primátora Kateřina Šebestová (ANO).
Podle Beldy lze klienty centra rozdělit na dvě skupiny. Jde o mladé lidí, kteří mají vztah k životnímu prostředí, a pak o sociálně potřebné, jejichž počet se zvyšuje. Po vypuknutí války na Ukrajině do centra míří také řada uprchlíků, kteří si tak s jeho pomocí mohou vybavit své domovy. V letošním roce se z výtěžku reuse centra podařilo uskutečnit deset projektů. Mezi největší investice patří výsadba zeleně u chráněných bydlení klientů Čtyřlístku v různých částech Ostravy, nákup výsadbového materiálu pro sadové úpravy prostoru před radnicí ve Vítkovicích nebo vytvoření parku na pozemku bývalého koupaliště v Plesné.
Autor: Město Ostrava
Zdroj: ČTK
Lis 24, 2022 | Odpady
Možnost třídit bioodpad chce město Pardubice v příštím roce rozšířit na více sídlišť. Jedná o tom se starosty. Zatím třídí zájemci na sídlišti Dubina. Novinářům to řekl primátor Jan Nadrchal (ANO). Bioodpad mohou obyvatelé rodinných domů třídit v Pardubicích 15 let. Před dvěma lety začal pilotní projekt odděleného sběru bioodpadu v sídlištní zástavbě Dubina. Služba je zadarmo.
První zkušenost ukázala, že dost lidí házelo směsný odpad do hnědých kontejnerů a tím celý sběr znehodnotili. Proto mají od letoška kontejnery zámky, klíče mají pouze lidé, kteří mají o třídění skutečný zájem. „Klíče si vyzvedlo 261 domácností z bytových domů v okolí kontejnerů. V reálu to znamená, že se na separaci podílí téměř 700 lidí,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí Miroslav Míča. V příštím roce město plánuje umístění hnědých kontejnerů na další sídliště. Lidé tam budou moci třídit bioodpad nadále zadarmo. „O možnost třídit biologický odpad se uchází řada dalších obyvatel pardubických sídlišť,“ řekla náměstkyně primátora Jiřina Klčová (ANO).
Od roku 2024 chce radnice změnit platby za odpady. Nejspíš zruší úhradu 400 korun, které platí za hnědý kontejner domácnosti v rodinných domech. „Poplatek 400 korun se zruší a úměrně tomu se všem zvýší úhrada za svoz komunální odpad, řekněme o 20 až 50 korun,“ řekl Nadrchal. Svoz biodpadu ve skutečnosti město stojí mnohem víc než 400 korun na domácnost, lidé platí necelých 40 procent nákladů, dodal.
V roce 2021 technické služby svezly 13.600 tun komunálního odpadu a do kompostárny přivezly 2200 tun bioodpadu. O sedm let dříve skončilo na skládce přes 15.000 tun komunálního odpadu, v kompostárně necelých 1300 tun zeleného odpadu.
„Separované ukládání bioodpadu dává smysl jak ekologicky, tak i ekonomicky. Rozdíl téměř 2000 tun komunálního odpadu není málo ani z hlediska objemu, ani nákladů na jeho skládkování,“ řekla Klčová.
V Pardubicích se za osm let počet lidí z rodinných domů, kteří třídí bioodpad, více než zdvojnásobil. V současnosti je v projektu zapojeno zhruba 4300 účastníků.
Autor: Město Pardubice
Zdroj: ČTK
Lis 21, 2022 | Odpady
Obyvatelé Ústí nad Labem budou od příštího roku opět platit poplatek za svoz komunálního odpadu. Poplatek zastupitelé zrušili v roce 2017. Nová vyhláška, kterou dnes schválili zastupitelé, počítá s ročním poplatkem 720 korun za osobu. Děti do 18 let budou od poplatku osvobozeny, senioři nad 65 let zaplatí polovinu. Město by si tak mělo přijít na 32 milionů korun. Pro se vyslovilo 20 zastupitelů, proti bylo deset a zdrželo se šest.
V roce 2017 město poplatek zrušilo kvůli neplatičům, tvořili až jednu třetinu. Radní Eva Fialová (ANO) dnes řekla, že se jejich počet sníží, protože jsou od poplatku osvobozeny děti. Opoziční zastupitel Richard Loskot (PRO! Ústí) navrhoval zvýhodnění pro ty, kteří budou řádně platit. „Daly by se zavádět třídicí slevy. Ten princip je jednodušší zavést, když je ve městě domková zástavba,“ reagovala na to Fialová.
Primátor Petr Nedvědický (ANO) už dřív uvedl, že na vyhlášce město pracovalo několik měsíců. Opoziční zastupitelé dnes upozornili na některé nesrovnalosti, které těsně před hlasováním primátor jako navrhovatel ve spolupráci s právním oddělením upravoval.
Městu končí příští rok smlouva se společností AVE, která se o odpad ve městě stará. Na dotaz ČTK, zda radnice poplatek zavádí, protože budou služby dražší, primátor uvedl, že ne. Poplatek má podle něj souvislost pouze s příjmovou stránku rozpočtu. „Samozřejmě veškeré poplatky budou příjmem rozpočtu a budou sloužit k pokrytí primárně těch služeb, které bude zajišťovat buď AVE nebo někdo jiný,“ doplnil Nedvědický. Část peněz podle něj připadne obvodům, aby mohly vybudovat kontejnerová stání.
Poplatek si mohou lidé rozdělit do dvou splátek, první zaplatí do konce června, druhou do konce října. Od roku 2024 bude povinnost platit první splátku do 30. dubna. Prodloužení lhůty na zaplacení první části poplatku dává podle vedení města lidem prostor si na změnu zvyknout. Fialová řekla, že každý občan bude mít informaci o zavedení poplatku ve své schránce. Informovat o poplatku bude radnice také na sociálních sítích a na úřadech práce.
Koaliční SPD ve svém programu měla, že poplatek za odpad nepodpoří. Náměstek primátora Bohumil Ježek (SPD) už dřív řekl, že program hnutí tvořilo na začátku letošního roku, kdy nebylo například jasné, jak vysoká bude inflace. „Město i tak bude za svoz doplácet,“ řekl náměstek. Město bude doplácet zhruba 50 milionů korun. Pro zavedení poplatku se dnes vyslovila také náměstkyně Věra Nechybová (nez.)., která byla zvolena na kandidátce UFO. V roce 2017 návrh na zrušení poplatku sama předkládala.
Dnes uvedla, že tehdy bylo město v lepší kondici. Zastupitelé dnes ještě souhlasili se zrušením vyhlášky o zákazu pití alkoholu na veřejnosti. Důvodem je nález Ústavního soudu. Právníci připraví novou úpravu obecně závažné vyhlášky.
Autor: Město Ústí nad Labem
Zdroj: ČTK
Lis 16, 2022 | Odpady
Litoměřice umístily na dalších dvou místech kontejnery na odpad pod zem. Jsou tam i nádoby na kovy. Odborníci nyní prozkoumají, zda je možné je schovat pod zem také v historickém centru na Mírovém náměstí. Přínos podzemních kontejnerů je viditelný hlavně na sídlištích, kde kapacita nádob na odpad často nestačí.
Město začalo s umisťováním kontejnerů pod zem v roce 2013. Dosud takto instalovalo 44 nádob. V pořadí čtrnácté podzemní kontejnerové stání přibylo teď v Nerudově ulici, poblíž křižovatky s ulicemi Husova a Wolkerova. Na posledních dvou kontejnerových podzemních stáních jsou i nádoby na kovy. „Pokud se podaří najít vhodné místo a vyřešit vedení inženýrských sítí tak, jako se to podařilo v ulicích Nerudova a Nezvalova, chce město rozšiřovat síť podzemních kontejnerů i s nádobami na kovy. V tomto trendu chceme pokračovat i na dalších nových stáních,“ uvedla Veronika Kleverová z odboru životního prostředí městského úřadu.
V příštím roce plánuje radnice další podzemní kontejnery v ulicích Liškova a Jiřího z Poděbrad či jejich blízkého okolí, záležet bude na dostatečném prostoru a technických podmínkách a také na penězích. „Když jsme s instalací podzemních kontejnerů začínali, jedno stání vyšlo na 600.000 korun, teď je to 1,3 milionu korun,“ řekla Kleverová. Město se v posledních letech snaží získat na projekty dotaci, která může pokrýt až 75 procent nákladů. Z poslední získané dotace radnice uhradila i vytvoření nášlapného otvírání kontejnerů. „Je to jednodušší a hygieničtější, lidé si to velmi pochvalují,“ podotkla Kleverová.
Podzemní kontejnerové stání na tříděný odpad (papír, plast, sklo, kovy) by mohlo vzniknout na Mírovém náměstí, kde si ho přejí občané delší dobu. Vzhledem k historické hodnotě místa musí odborníci prověřit, zda to bude možné. „Máme domluvenou spolupráci s geofyziky z Karlovy univerzity, s jejichž pomocí provedeme odborný nedestruktivní geofyzikální průzkum, který je naplánován na 6. prosince. Tato metoda nám pomůže s vytipováním nejvhodnějšího místa tak, aby bylo minimalizováno riziko poškození případných podzemních chodeb a archeologicky významných objektů,“ uvedl Pavel Gryndler, vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu.
Na přelomu roku chce město rozmístit polopodzemní kontejnery na bioodpad. Oproti podzemním nádobám na separovaný odpad budou obsahově pětinové. „Chceme jich rozmístit zhruba třicet, abychom umožnili i lidem ze sídlišť pohodlně třídit bioodpad, který teď bohužel často končí nevytříděný v kontejnerech na komunální odpad,“ uvedla Kleverová. Odbor vytipoval zatím deset míst vhodných pro jejich umístění, určil je mimo jiné na základě poptávky občanů, kteří svůj zájem vyjadřovali v dotazníku na webu města.
Velkým přínosem jsou podzemní kontejnery podle Kleverové hlavně na sídlištích, kde je nedostatek prostoru, nádoby nestačí a kolem nich se hromadí nepořádek. Tam chce město s jejich rozmisťováním pokračovat.
Autor: Město Litoměřice
Zdroj: ČTK
Lis 16, 2022 | Odpady
Ústí nad Labem chce po letech zavést poplatek za komunální odpad. Nová vyhláška, kterou budou v pondělí projednávat zastupitelé, počítá s ročním poplatkem 720 korun za osobu. Opoziční hnutí Ústecké fórum občanů (UFO) kdysi poplatek zrušilo a s jeho znovuzavedením nesouhlasí.
Vedení Ústí nad Labem tvoří hnutí ANO, koalice SPD s Trikolorou a dva nezávislí zastupitelé Věra Nechybová (dříve UFO) a Pavel Tošovský (dříve ODS). „Právě naše hnutí UFO tento poplatek z mnoha důvodů zrušilo. Dokonce to za nás tehdy předkládala nynější náměstkyně Nechybová. Nejen ona asi už zapomněla, jaká byla historie. Poplatek zrušila ODS, protože zvýšila daň z nemovitostí, následně jej ale znovu zavedla. Výběr poplatků byl ale neekonomický. Chroničtí neplatiči ho stejně neuhradili, což činilo skoro třetinu výběru, a aparát na vymáhání stál ročně osm milionů korun. My to brali jako podvod na občany města, a proto jsme poplatek zrušili,“ připomněl předseda hnutí UFO Jiří Madar. Pro jeho zrušení tehdy podle něj hlasovali také zástupci ODS.
Hnutí UFO zavedení poplatku v pondělí nepodpoří zejména kvůli tomu, že se lidé potýkají se zdražováním zaviněným inflací a energetickou krizí. Maximální poplatek může činit 1200 korun, v důvodové zprávě stojí, že částka 720 korun je kompromisem a snahou alespoň o částečné pokrytí výdajů spojených se svozem a likvidací komunálního odpadu. Město podle dokumentu zohlednilo při stanovení výše poplatku i sociální situaci občanů. Takto nastavená částka by pro poplatníky neměla být podle listu finančně příliš zatěžující. Se zavedením poplatku se počítá od 1. ledna 2023. Město by si mělo přijít na 32 milionů korun.
Autor: Ústí nad Labem
Zdroj: ČTK
Lis 9, 2022 | Odpady
Zavedení záloh na PET lahve podporuje 74 procent Čechů, pro zálohy na plechovky je 70 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Iniciativu pro zálohování, která sdružuje velké výrobce nápojů. Podle průzkumu by zavedení záloh výrazně nezměnilo nákupní chování a zhruba 80 procent lidí by PET lahve i plechovky nakupovalo ve stejné míře jako nyní. Ideální výše zálohy by byla ve výši čtyři koruny na lahve i plechovky, ukázal průzkum, kterého se v září zúčastnilo 1016 respondentů starších 18 let.
Pro zavedení zálohovaných PET lahví je podle průzkumu 74 procent lidí, 11 procent je nerozhodnutých a potřebuje tento koncept více vysvětlit. Pro zavedení zálohovaných plechovek je 70 procent respondentů a 12 procent je nerozhodnutých.
Michal Straka z agentury Ipsos uvedl, že z výsledků dotazování vyplynulo, že zavedení zálohování by nezměnilo spotřebitelské chování. Zhruba sedm z deseti lidí odpovědělo, že by plechovky i plastové lahve kupovalo stejně jako doposud. Zhruba deset procent lidí by je nakupovalo více, stejné množství dotázaných o něco méně. Lidé podle průzkumu podporují zálohování i přesto, že lahve a plechovky se musí vracet nezmačkané nebo nesešlápnuté.
Iniciativa sdružuje firmy Coca-Cola HBC ČR a SK, Kofola, Mattoni, Heineken ČR a Plzeňský Prazdroj, které patří k největším výrobcům nápojů v Česku. Zálohování by se mělo podle firem týkat nealkoholických nápojů a nápojů s obsahem alkoholu do 15 procent, výjimku by ale měly mít nápoje čepované na místě jako například víno stáčené do PET lahví ve vinotékách. Kristýna Havligerová z iniciativy uvedla, že respondenti průzkumu se na možné výši záloh víceméně shodli s představou firem. Iniciativa podle ní předpokládá zavedení záloh ve výši tří až pěti Kč.
Tři čtvrtiny lidí v průzkumu odpověděly, že za ideální místo k vracení lahví by považovaly obchody. Lidé také zmiňovali například automaty v blízkosti domova nebo sběrná místa u kontejnerů s tříděným odpadem. „Potřebujeme dostatečně dostupnou sběrnou síť, navrhujeme povinné zapojení obchodů nad 50 metrů čtverečních,“ doplnila Havligerová. Podle iniciativy by to znamenalo zhruba 11.000 sběrných míst.
Průzkum také ukázal, že plasty třídí 92 procent lidí, papír 85 procent a sklo 83 procent. U některých odpadů mají podle Straky lidé dojem, že pro jejich recyklaci není dostatek míst. V případě plechovek uvedlo 32 procent lidí, že je třídí a je dostatek kontejnerů, 19 procent odpovědělo, že plechovky třídí, ale kontejnerů podle nich dost není. Plechovky podle výsledků průzkumu netřídí 49 procent lidí.
Iniciativa už dříve upozornila na to, že pro dosažení cíle EU k zajištění 77procentní míry sběru PET lahví do roku 2025 musí Česko co nejdříve učinit politické rozhodnutí. Havligerová dnes uvedla, že na zavedení systému zálohovaných PET lahví a plechovek bude potřeba zhruba rok a půl.
Autor a zdroj: ČTK
