Lis 9, 2022 | Odpady
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) chystá zákon o zálohách na PET lahve, plechovky nebo další produkty. Podrobnosti zatím MŽP nezveřejnilo. Stále vede jednání s výrobci nápojů či odpadovými firmami. Čeká také na návrh nového unijního nařízení o obalech a obalových odpadech, který představí Evropská komise na konci listopadu. Zatím je zálohování pouze dobrovolné. Zavedení záloh na PET lahve i plechovky podporuje podle průzkumu agentury Ipsos většina Čechů.
Zákon o zálohách by podle ministra životního prostředí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dal státu nástroj pro využití dnešního odpadu jako surovinového zdroje, zvláště cenného v nynější době energetické krize. „Do budoucna tak budeme mít legislativně podchycené možné zálohování PETek, ale i jiných typů výrobků. Logicky se nabízejí autobaterie nebo jiné produkty, které nyní končí mimo ČR, a ne zpět u výrobce,“ sdělil Jurečka.
K zálohování plastových lahví a plechovek od nápojů už MŽP uspořádalo několik jednání s výrobci nápojů, odpadovými firmami, obchodníky a obcemi. Iniciativa pro zálohování, která sdružuje velké výrobce nápojů, již dříve představila ministerstvu i veřejnosti návrh systému povinného zálohování. Zahrnoval by asi 11.000 sběrných míst a obaly o objemu od 0,1 do tří litrů. Výše zálohy by byla tři až pět korun. Podle MŽP obce při jednáních uváděly, že by kvůli povinnému zálohování vzrostla finanční zátěž samospráv.
Odpadové společnosti se zase podle ministerstva obávají snížení dostupnosti recyklovaného materiálu z PET lahví, který některé firmy používají ve výrobě. Podrobnosti o chystaném zákoně o zálohách zatím MŽP nezveřejnilo. V současnosti se však podle úřadu neřeší, jestli zálohování zavést, nebo ne, ale pouze, jak by systém fungoval. „Koncept zákona v odpovídající době představíme podrobněji, v první řadě všem v odpadovém hospodářství zainteresovaným skupinám,“ uvedl náměstek ministra pro řízení ochrany životního prostředí David Surý.
Spor o možné zálohování PET lahví se v Česku vede několik let. Balík odpadových zákonů, který začal platit předloni, ponechal zálohování dobrovolné. Letos v říjnu pak vstoupil v platnost zákon o omezení jednorázových plastů, který například umožňuje také dobrovolně odevzdávat vybrané vratné jednorázové obaly v provozovně bez toho, aby musela mít provozovna povolení pro nakládání s odpady.
Zavedení záloh na PET lahve podporuje aktuálně podle průzkumu agentury Ipsos pro Iniciativu pro zálohování 74 procent Čechů. Pro zálohy na plechovky je 70 procent lidí. Ideální výše zálohy by podle účastníků průzkumu byla ve výši čtyři koruny na lahve i plechovky.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Lis 7, 2022 | Odpady
Ve Vyškově a Bučovicích začali lidé letos v první polovině roku třídit kuchyňský odpad a začátkem listopadu začali třídit i obyvatelé Slavkova u Brna a Ivanovic na Hané. Cílem je, aby tento energeticky využitelný odpad nekončil na skládce, uvedl v tiskové zprávě výkonný ředitel odpadové společnosti Respono Milan Černošek. Kuchyňský odpad se vozí do vyškovské bioplynové stanice a slouží k výrobě tepla a elektřiny.
Kuchyňský odpad se v těchto městech začal třídit vedle bioodpadu, tedy například posekané trávy či dalšího zahradního odpadu. Do nádob na kuchyňský odpad mohou lidé vyhazovat i živočišné zbytky, jako jsou zbytky jídel (i vařených), pečivo, těstoviny, menší kosti, syrové maso a ryby, prošlé potraviny i rostlinné zbytky. Do kuchyňského odpadu nepatří oleje a tuky.
Tento krok společnosti Respono ve spolupráci s firmou JRK a s obcemi je dalším v řadě, který snižuje množství netříděného komunálního odpadu. Přináší na jedné straně úspory za ukládání komunálního odpadu, na druhé straně zvyšuje příjmy díky energetickému využití.
Pilotní fáze z Bučovic a Vyškova již ukázala, že projekt je životaschopný a efektivní. S předstihem informovaní občané dostali sady na třídění tohoto odpadu a vytřídili více, než se čekalo. Ve Vyškově 400 domácností vytřídilo za pět měsíců šest tun kuchyňského odpadu, v Bučovicích to byly více než tři tuny od 220 domácností. Černošek pochválil občany za přístup i kvalitu třídění. „Věřím, že se úspěch projektu promítne do třídění i v dalších městech, se kterými spolupracujeme,“ uvedl.
Respono je akciová společnost, jejímiž akcionáři je 88 obcí z Vyškovska a z Prostějovska. Zajišťuje pro ně kompletní odpadové hospodářství. Komerční firma JRK je na trhu deset let a přichází s novými řešeními v odpadovém hospodářství, jejichž cílem je celkové zlepšení nakládání s odpady a předcházení vzniku odpadů.
Autor: Společnost Respono
Zdroj: ČTK
Lis 3, 2022 | Odpady
Nejméně směsného komunálního odpadu v Olomouckém kraji vyprodukovali v roce 2021 lidé v Jeseníku, Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku a Bílé Vodě na Jesenicku. Vyplývá to z výsledků letošního ročníku soutěže Odpadový Oskar, kterou spolek Arnika vyhlásil poosmé. Oceněné obce podle organizátorů soutěže díky třídění vykazují nízkou produkci směsného komunálního odpadu dlouhodobě. Krajské výsledky soutěže Odpadový Oskar byly vyhlášeny v Olomouci.
V Jeseníku, který má necelých 11.000 obyvatel, loni na jednoho člověka připadlo ročně v průměru 145,6 kilogramu odpadu. Žádné další město v Olomouckém kraji nevykázalo roční produkci směsného odpadu pod 150 kilogramy. U druhé Litovle činil tento ukazatel 157,1 kilogramu a třetího Šumperku 162,5 kilogramu. V kategorii obcí od 1001 do 5000 obyvatel letos zvítězily s 93 kilogramy odpadu na osobu a rok Hustopeče nad Bečvou. Mezi malými obcemi si nejlépe vedla Bílá Voda s 24,2 kilogramu odpadu.
„Směsný komunální odpad patří k těm nejproblematičtějším a nejdražším na zpracování, na rozdíl od odpadů tříděných, které se snáze mohou stát novým materiálovým zdrojem. Je proto žádoucí, aby právě směsného netříděného odpadu bylo co nejméně,“ uvedl radní Olomouckého kraje pro životní prostředí a zemědělství Martin Šmída (Piráti a STAN).
Milan Havel ze spolku Arnika připomněl, že nová odpadová legislativu na obce klade velké požadavky. „Mají již v roce 2025 dosáhnout 60 procent úrovně třídění komunálních odpadů. Přestože úroveň třídění v kraji je nadprůměrná, produkce směsného odpadu klesá velmi pomalu. Bez snížení produkce směsného odpadu přitom není možné vysokých cílů dosáhnout,“ řekl.
Obce by podle Havla měly řešit dosud opomíjenou problematiku kuchyňského odpadu. „Ovoce, zelenina a suché pečivo tvoří jeho nejvýznamnější část. V popelnici by samozřejmě neměl končit ani zahradní odpad. Je velmi pozitivní, že v Olomouckém kraji řada obcí třídí i živočišné odpady,“ podotkl Havel.
Autor: Olomoucký kraj
Zdroj: ČTK
Lis 1, 2022 | Odpady
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav spustí v listopadu zkušební provoz sběru kuchyňského odpadu z domácností. Pilotně se budou moci zapojit lidé téměř ze 470 domácností na sídlišti U Nádraží. Město zkušební provoz po třech měsících vyhodnotí a rozhodne o případném rozšíření do dalších městských částí. Náklady na pilotní projekt, který pro město zajišťuje společnost JRK, zatím přesáhly 200.000 korun.
„Chceme otestovat, jaké množství kuchyňského odpadu jsme schopni vytřídit a o kolik nám díky tomu klesne množství odpadů mířících na skládky,“ řekla za město Kateřina Stránská. Do biologicky rozložitelných sáčků a speciálních kontejnerů budou moci lidé vyhazovat například zbytky jídla, skořápky od vajec, prošlé potraviny a menší kosti.
Lidé dostanou 4. a 5. listopadu speciální sedmilitrové koše s biologicky rozložitelnými sáčky. „Pro vhazování naplněných sáčků bude sloužit speciální označená 240litrová popelnice v běžných kontejnerových stáních,“ doplnila Stránská. Kuchyňský odpad z domácností se bude svážet jednou týdně.
„Náklady na svoz a nakládání s komunálním odpadem nám kontinuálně rostou, třídění odpadu z kuchyně je jednou z cest, jak bychom to chtěli zastavit,“ řekla Stránská. Svoz a nakládání s komunálním odpadem loni město vyšel na 12,5 milionu korun, v roce 2020 to bylo 11,2 milionu korun, před pěti lety kolem 8,5 milionu korun.
Lidé v Brandýse platí za svoz komunálního odpadu několik posledních let stejnou částku, ročně je to 660 korun.
Autor: Brandýs nad Labem
Zdroj: ČTK
Říj 28, 2022 | Mohlo by zajímat, Odpady
V Pardubicích se 14. listopadu bude konat veřejné projednání záměru modernizace spalovny nebezpečných odpadů v Rybitví. O její otevření společnost AVE CZ odpadové hospodářství usiluje již více než deset let. Vedení města na mimořádném jednání rady znovu vyjádřilo odmítavý postoj k záměru, řekla náměstkyně primátora Jiřina Klčová (ANO).
„Sešli jsme se na radě proto, abychom odsouhlasili odeslání připomínek na ministerstvo životního prostředí, abychom potvrdili, že nadále trvá nesouhlasný postoj města k tomu, aby se spalovna znovu otevřela,“ uvedla Klčová.
Společnost AVE CZ musela dokumentaci pro posouzení vlivu záměru na životní prostředí (EIA) již dvakrát přepracovat. Ministerstvo životního prostředí ji vrátilo firmě na jaře 2020 a znovu letos v březnu. Podkladům vytýkalo formální i věcné nedostatky, podruhé chtělo zapracovat vyjádření a připomínky, které zazněly na únorovém veřejném projednání záměru. To se uskutečnilo on-line, což samosprávy i jednotlivci rozporovali. Společnost proto zpracovala aktualizované posouzení vlivů na veřejné zdraví, měření hluku, prověřila dopravní napojení či upřesnila spádovou oblast odpadů, které mají pocházet prioritně z Pardubického a Královéhradeckého kraje. Nynější veřejné projednání se uskuteční ve výstavním centru Ideon.
Firma AVE CZ odpadové hospodářství vlastní odstavenou spalovnu od roku 2006, dva roky předtím byla uzavřena, protože nesplňovala emisní limity. Chemička Synthesia ji proto prodala. Od té doby se odpadová společnost snaží o obnovení provozu. První žádost podalo AVE CZ na ministerstvo životního prostředí v roce 2010. Pod protestní petici se v roce 2009 podepsalo téměř 50.000 lidí, ministerstvo životního prostředí po veřejném projednání v hokejové aréně nakonec vydalo záporné stanovisko EIA. Nově plánovaná kapacita má dosáhnout 20.000 tun za rok, což představuje 7500 provozních hodin ročně.
Pardubice se v minulosti proti obnovení provozu spalovny postavily. Se společností jednaly o odkoupení zařízení, zastupitelé ale nakonec neschválili cenu. Odmítli za ni dát 35 milionů korun. Zhruba stejně by stálo její zbourání a sanace areálu. Firma AVE CZ také letos navrhla majetkový vstup do městské firmy SMP – Odpady, kde chtěla většinový podíl, město o návrhu zatím nejednalo.
Proti znovuotevření spalovny dlouhodobě vystupuje i Pardubický kraj.
„V programovém prohlášení jsme se jasně zavázali, že nebudeme podporovat jakékoliv rozšíření kapacity spaloven nebezpečného odpadu na území našeho kraje,“ uvedl nedávno hejtman Martin Netolický (3PK/ČSSD). Spalovna v Rybitví není uvedena ve výčtu spaloven ve schválené aktualizaci územní energetické koncepce Pardubického kraje, nepočítá s ní ani krajský plán odpadového hospodářství na období 2016 až 2025.
Firma AVE CZ odpadové hospodářství patří rakouské společnosti AVE CEE Holding. Aktiva skupiny AVE v Česku v roce 2014 získala společnost EP Industries.
Autor: Město Pardubice
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: Ekolist.cz
Říj 25, 2022 | Odpady
Náklady na svoz a likvidaci komunálního odpadu v Prostějově od roku 2017 rostou. Loni byly 51,5 milionu korun, což je nejvyšší částka v historii města. Letos pak radnice za tuto komunální službu kvůli vysoké inflaci zaplatí o další čtyři miliony korun navíc. Náklady na likvidaci odpadu rostou kvůli každoročnímu zvyšování cen za jeho ukládání na skládky. Náklady svozových firem nyní také negativně ovlivňuje rostoucí inflace.
„V roce 2021 byly náklady ve výši přes 51,5 milionu korun vůbec nejvyšší v historii města. V rozpočtu na letošní rok byly navýšeny finanční prostředky o předpokládanou výši inflace za předešlé období odhadovanou na 3,2 procenta,“ uvedl primátorův náměstek Jiří Pospíši (PéVéčko), podle kterého ale skutečná míra inflace za rok 2021 byla v oblasti nakládání s odpady 8,4 procenta.
V roce 2017 město za svoz a likvidaci komunálního odpadu zaplatilo zhruba 42 milionů korun, v roce 2018 42,5 milionu korun, o rok později 45 milionů korun, v roce 2020 pak 50 milionu korun a loni 51,5 milionu korun. Prostějovská radnice kvůli tomu doplácí stále víc peněz na svoz a likvidaci komunálního odpadu. Od roku 2017 tyto její náklady nad rámec peněz získaných z poplatků od obyvatel vzrostly o bezmála 11 milionů korun na loňských 28,7 milionu korun.
Radnice poplatky za svoz a likvidaci komunálního odpadu po pětileté pauze zvýšila naposledy v roce 2013, a to ze 492 na 600 korun. Od té doby se poplatek v Prostějově nezměnil. Loni příjmy z poplatku obnášely 23,6 milionu korun. O výši poplatku za komunální odpad na příští rok radní zatím nerozhodli.
Pospíšil upozornil na to, že obyvatelé Prostějova pečlivě třídí komunální odpad, přičemž radnice postupně rozšiřuje síť kontejnerů.
V centru Prostějova nechalo město nainstalovat podzemní kontejnery a v některých částech polozapuštěné kontejnery, které mají větší objem než klasické nádoby na tříděný odpad. Rozmístěny byly také kontejnery na kovy. Letos v Prostějově začal zkušební provoz nádob na použitý kuchyňský olej. Finanční odměny za zpětný odběr tříděného odpadu pro radnici letos podle Pospíšila atakují hranici osmi milionů korun.
Autor: Město Prostějov
Zdroj: ČTK
Říj 24, 2022 | Odpady
Někdy přehlížená, ale přitom velmi důležitá a dobře využitelná část odpadu nese na první pohled možná trochu nejasnou zkratku BRKO. Jde o biologicky rozložitelný komunální odpad. Ten patří do hnědých popelnic a kontejnerů, jimž se někdy říká kompostejnery. Ačkoli není jeho třídění úplnou novinkou, spousta lidí si stále není jistá, co by do těchto nádob měla správně vyhazovat. A to je škoda. Pro biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu jsou určeny hnědé popelnice.
Od roku 2020 mají obce povinnost zajišťovat sběr minimálně biologicky rozložitelných odpadů rostlinného původu. Proto se v ulicích mnoha měst začaly v minulých dvou letech ve větším množství objevovat i popelnice hnědé barvy, které jsou právě pro tento druh odpadu určené.
Zavedení hnědých popelnic prospívá především občanům, neboť biologicky rozložitelný komunální odpad rostlinného původu tvoří zhruba 20 % směsného komunálního odpadu, jenž by jinak končil v klasických černých popelnicích. Pokud se jej domácnostem podaří vytřídit, mohou tak nezanedbatelným způsobem zmenšit objem svého běžného odpadu.
Některé obce navíc nabízejí za odevzdaný bioodpad možnost po určitém čase (například po roce) odběr určitého množství vytvořeného kompostu. Jinak takto vzniklý kompost obvykle využívají na zelených plochách, o něž se starají.
Rostlinný bioodpad mohou ale obce zpracovávat i jiným způsobem. Například Praha chce z vytříděného bioodpadu vyrábět stlačený zemní plyn (CNG) v bioplynové stanici, kterou již získala a rekonstruuje ji pro své potřeby.
Při zpracování sesbíraného rostlinného bioodpadu v kompostárnách je ovšem velice důležitá jeho čistota. „Občas se může stát, že v hnědých nádobách skončí něco, co tam nepatří, a může se tak znehodnotit celý obsah,“ upozorňuje Radim Mana z Pražských služeb. Metropole proto například pro své občany zahájila i kontaktní informační kampaň, v níž mj. vysvětluje, co do hnědých popelnic patří, a co nikoli.
Co patří do hnědé popelnice na bioodpad rostlinného původu:
- Tráva, listí, plevel, košťály, zbytky rostlin
- Ovoce, zelenina, i tropické ovoce a banány
- Čajový odpad i papírový čajový sáček
- Kávová sedlina (bez filtru)
- Substrát a zemina z květináčů
- Drny se zeminou (bez kamení)
- Větvičky, dřevní štěpka a drť
- Čisté piliny a hobliny
- Čisté seno a sláma
- Skořápky od ořechů a pecky obecně
- Kůra, jehličí a šišky
Ačkoli do hnědých popelnic lze teoreticky vyhazovat spoustu různých druhů biologického materiálu, je třeba mít na paměti, že tyto nádoby jsou prioritně určené na biologicky rozložitelné zbytky z kuchyně.
„Proto prosíme občany, aby pro zahradní bioodpad, jako je listí, tráva, spadané ovoce, posekané větve, plevel aj. využívali nadále své domácí kompostéry, síť sběrných středisek odpadu, případně vyčkali na mobilní svoz velkoobjemovými kontejnery,“ žádá například společnost Sako Brno.
Co do hnědých popelnice nepatří
- Všechny typy sáčků: papírové, plastové, biologicky rozložitelné, kompostovatelné
- Biologicky rozložitelné plasty
- Biologicky rozložitelné nádobí
- Kompostovatelné pleny
- Pečivo, vejce, skořápky od vajec
- Papírové kapesníky čisté i znečištěné, papírové utěrky, ruličky od toaletního papíru, proložky na vejce
- Maso, kosti
- Mléčné výrobky
- Oleje ze smažení
- Žvýkačky
- Exkrementy domácích mazlíčků a uhynulá zvířata
- Peří, chlupy, vlasy
- Cigaretové nedopalky
- Plasty obecně, kovy
- Kamení a stavební suť
- Novinový papír
V Praze si mohou zájemci z řad společenství vlastníků jednotek, bytových družstev či majitelů rodinných domů od ledna 2022 elektronickou cestou požádat o biopopelnici na rostlinný odpad. Tu navíc nově získají bezplatně. Na webových stránkách některých obcích se lze pak dočíst o pravidlech sběru biologického odpadu, a někdy dokonce i dohledat, kde je v jejich bydlišti nejbližší hnědá popelnice.
Autor: Jana Nesvadbová, idnes.cz
Zdroj: idnes.cz
Říj 24, 2022 | Odpady
Více než čtyři pětiny lidí při přípravě jídla dbají na to, aby využily veškeré suroviny, a 62 procent má špatné svědomí, když jídlem plýtvá. V tiskové zprávě o průzkumu postojů k potravinovému odpadu to uvedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Více než polovina lidí se podle výsledků průzkumu domnívá, že potravinový odpad nepředstavuje problém pro životní prostředí.
Výzkumníci se respondentů ptali na to, zda souhlasí s různými výroky týkající se potravinového odpadu z hlediska etiky, dopadů na životní prostředí nebo nákupního chování. S výrokem „když připravuji jídlo, dbám na to, abych využil vše, co lze“ se ztotožnilo 82 procent dotázaných a 62 procent souhlasilo s tvrzením „mám špatné svědomí, když plýtvám jídlem“.
S tím, že potravinový odpad nepředstavuje problém pro životní prostředí, souhlasilo 53 procent lidí, 24 procent mělo opačný názor. Přibližně dvě pětiny oslovených (43 procent) souhlasily s tím, že pro životní prostředí jsou větší problém než plýtvání jídlem obaly, do kterých se potraviny balí.
Průzkum se ptal také na postoje lidí k nakupování ve slevách. Kolem 40 procent dotázaných uvedlo, že když je produkt ve slevě, nakoupí ho více, než původně chtěli. Naopak 37 procent lidí v průzkumu tvrdilo, že takto nenakupuje.
K vyhazování jídla 74 procent lidí uvedlo, že souhlasí s tím, že je lepší ho vyhodit než riskovat konzumaci potenciálně zdravotně závadné stravy. Zhruba dvě třetiny lidí uvedly, že při přípravě jídla snědí zbytky do druhého dne. Dvě třetiny dotázaných se pak při vyhazování potravin rozhodují podle jejich vzhledu a zápachu a 51 procent respondentů dává pozor, aby nekonzumovalo potraviny po datu spotřeby.
Výzkumníci k výsledkům dotazování uvedli, že ženy se více než muži zabývají tématem potravinového odpadu a snaží se mu například předcházet. Starší lidé se navíc podle autorů průzkumu častěji snaží předcházet plýtvání potravinami již ve fázi jejich nákupu nebo přípravy. S výrokem, který se týkal špatného svědomí spojeného s plýtváním jídlem, souhlasili častěji vysokoškolsky vzdělaní lidé.
Průzkum se konal mezi 14. červencem a 4. zářím a zúčastnilo se ho 821 respondentů.
Autor: CVVM
Zdroj: ČTK
Říj 24, 2022 | Odpady
Lidé v Česku vyhazují více potravin, než subjektivně vnímají. Na dnešní konferenci o potravinovém odpadu to řekla Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity Brně. Z jejího výzkumu vyplynulo, že jeden člověk vyhodil loni v průměru 33 kilogramů potravin, respondenti ale uvedli, že vyhodili měně než poloviční množství. K podobnému výsledku dospěl také výzkum Akademie věd ČR, podle kterého lidé nedokáží správně odhadnout množství potravin, které vyhodí.
Podle dat ministerstva zemědělství skončí v ČR ročně v odpadu zhruba 800.000 tun potravin, z toho více než polovinu vyhodí domácnosti. Výzkum Mendelovy univerzity analyzoval odpad 900 domácností v Brně na sídlištích, vilové i venkovské zástavbě a přímo zkoumal množství potravin v popelnicích. Podle výsledků vyhodil průměrně jeden člověk loni 33 kilogramů potravin ročně. Lidé však při dotazování tvrdili, že vyhazují potravin mnohem méně. Jejich subjektivní odhad byl podle vědců zhruba 15,4 kilogramu za rok.
„Lidé nemají přehled o tom, jak plýtvají,“ řekla Kubíčková. Podobně zaměřený výzkum prezentovala také Radka Hanzlová z Akademie věd ČR. Výzkumníci množství vyhozených potravin vypočítali na základě průzkumu mezi více než 800 respondenty, kteří odpovídali na otázky, jaké množství konkrétních potravin vyhodí za jeden den. Z výsledků vyplynulo, že jedna osoba ročně vyhodí v průměru zhruba 15,3 kilogramu potravin a domácnost 35,7 kilogramu.
„Respondenti za týden vyhazovali nejvíce hotové pokrmy, čerstvé ovoce, brambory, chléb a jiné pečivo,“ řekla Hanzlová. Přibližně polovina dotázaných podle ní nikdy nevyhazuje ryby, rýži, oleje a tuky nebo luštěniny. Jedním nejčastějších důvodů, proč lidé potraviny vyhazují, je podle výzkumu to, že se jedná o nespotřebované zbytky jídla, zkažené potraviny nebo potraviny s prošlým datem spotřeby.
Z výsledků je podle Hanzlové patrné, že lidé nedokáží správně odhadnout množství potravin, které vyhazují. „Respondenti mají tendenci množství vyhozených potravin významně podhodnocovat,“ řekla. Dodala, že obecně je téma plýtvání potravinami nedostatečně zmapované a není dostatek spolehlivých dat.
Na konferenci vystoupil také Martin Štěpánek z potravinářského odboru ministerstva zemědělství, který prezentoval data Ústavu zemědělské ekonomiky a informací z přelomu let 2018 a 2019. Podle nich se v ČR průměrně vyhodí asi 800.000 tun potravin ročně a z toho 53 procent je odpad, který vytvoří domácnosti. Zbytek připadá na odpad z obchodů, výroby nebo veřejného stravování. Na jednu osobu tak ročně vychází průměrně 57 kilogramů vyhozených potravin. Štěpánek doplnil, že jedním z cílů Evropské unie je do roku 2050 snížit podíl potravinového odpadu o 50 procent. Cílem ČR je podle něj například legislativně umožnit, aby restaurace mohly potraviny, které jim zbydou, darovat neziskovým organizacím nebo potravinovým bankám.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Říj 20, 2022 | Mohlo by zajímat, Odpady
Produkce plastů na světě ročně vystoupala na současných 380 milionů tun. V roce 1950 to byly pouze dvě tuny. Výroba plastů navíc roste výrazně rychleji než jejich recyklace. Na společensko-filozofické a vědecké konferenci Vize Česka v Táboře to řekl ve své přednášce egyptolog Miroslav Bárta.
„Jsme první civilizace, která nedokáže většinu z toho, co vyrobí, vrátit do přírody nebo zrecyklovat,“ uvedl. Podle něj je právě produkce plastů jedním ze symbolů současného světa. Dodal, že přesto, že se plasty dají recyklovat, není to řešení současného problému. „Ono totiž tempo produkce plastů je mnohem vyšší než nárůst recyklace, takže ty nůžky se neustále rozevírají. Proto bychom se spíš měli zamyslet nad tím, co by se dalo dělat jinak. A měli bychom se soustředit na to, jak snížit produkci plastů. Například existují obchody bez obalu, ale to je zatím pouze kapka v moři,“ řekl Bárta.
Podle dat, která dnes v Táboře prezentoval, je odhad, že mezi lety 1950 až 2015 se ve světě vyrobilo 6,3 miliardy tun plastu. Z toho zhruba 60 procent skončilo na skládkách nebo v přírodě, mořích a oceánech. Dále uvedl, že v roce 1960 tvořily plasty jedno procento odpadu ve městech. V roce 2018 už to bylo 13 procent.
Podle Bárty je koncept zelené dohody pro Evropu takzvaný Green Deal skvělá myšlenka. „Ale problém je mimo jiné v tom, že o něm mluví politici, kteří tomu vlastně nerozumí. Politici by obecně měli více spolupracovat s techniky, fyziky, chemiky,“ míní Bárta.
Společensko-filozofická a vědecká konference Vize Česka začala dnes a pokračuje v pátek. Jejím cílem je podle organizátorů mimo jiné nabídnout veřejnosti pohled odborníků na budoucnost společnosti. Mezi pozvané hosty kromě Bárty patří předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, senátor Jiří Drahoš, geolog a klimatolog Václav Cílek, vojenský analytik Jiří Šedivý, politický geograf Michael Romancov nebo šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery. Na organizaci konference se podílí Tábor, Jihočeský kraj nebo Gymnázium Pierra de Coubertina.
Autor: Miroslav Bárta
Zdroj: ČTK
