Dub 24, 2022 | Odpady
V týdnu od 1. – 7. května probíhá tradiční Mezinárodní týden kompostování. České sdružení pro biomasu CZ Biom opět připravilo tematickou výzvu “NAKOPEJ SI PYTEL!”, která již loni přilákala širokou veřejnost do kompostáren v ČR. Akce má za cíl poukázat na důležitou roli kompostáren při zpracování bioodpadů a jejich opětovné využití jako hnojiva na půdu. Zúčastněné kompostárny vyhradí několik tun kompostu, který si lidé budou moci sami nakopat do pytle a odvézt.
Mezinárodní týden kompostování vznikl před 25 lety v USA a od té doby se slaví napříč kontinenty. Jeho oficiální překlad je mezinárodní týden povědomí o kompostu (International compost awareness week) a jde tedy především o šíření osvěty o důležitosti kompostu jako organického hnojiva pro půdu.
Kompost má celou řadu pozitivních účinků na půdní vlastnosti:
- zvyšuje množství organické hmoty v půdě a snižuje erozi,
- dlouhodobě zlepšuje strukturu půdy a její zpracovatelnost (při zpracování neutužené, dobře strukturované půdy navíc klesá spotřeba nafty! což je důležité pro zemědělce)
- upravuje také pH půdy (aplikace kompostu zvyšuje hodnotu pH, může tak kompenzovat potřebu vápnění půdy),
- zvyšuje výnosovou stabilitu produkce plodin,
- poskytuje živiny (kompost dokáže plně nahradit potřebu průmyslových hnojiv),
- snižuje riziko výskytu chorob a škůdců rostlin,
- zabudovává uhlík do půdy (sekvestrace uhlíku)
- chrání vodu proti eutrofizaci (snižuje vyplavování živin do podzemních a povrchových vod),
- zlepšuje zadržování vody v půdě a snížení infiltrace.
„Když jsme minulý rok připravovali tuto výzvu, tak nám šlo především o to, aby kompostáři otevřeli brány svých provozů a poskytli pár tun vyzrálého kompostu zájemcům z řad malých zahrádkářů. Navázali tak kontakt se svojí komunitou, informovali o procesu kompostování a kvalitě svých produktů a celkově o významu kompostu pro udržení úrodnosti půd,” přibližuje akci Anna Tvrdíková, vedoucí sekce kompostování a bioodpadů CZ Biom.
Výzva na kompostárně Zdiby sklidila velký ohlas. Občany zde o akci informoval také místní obecní úřad. „Rozdali jsme zhruba 3 tuny kompostu do pytlů a nádob. Řada návštěvníků nás díky této akci objevila. Zajímali se, zda k nám mohou přijet nakoupit kompost nebo třeba štěpku i mimo tuto akci. Někteří se proto vrátili s dalšími nádobami nebo vozíkem, aby si další materiál dokoupili. Musím přiznat, že tak velký zájem jsem nečekal,” spokojeně zhodnotil celou akci vedoucí Kompostárny Zdiby Filip Moravec.
Ani větší vzdálenost pro některé zahrádkáře nebyla překážkou. „Nejvzdálenější zájemce o kompost ujel 70 km ze Vsetína“, registroval pan Maňásek z kompostárny BIOKOMP v Buchlovicích ve Zlínském kraji. „Nejstarší účastník měl 84 let a přijel traktorem“, dodává.
„O akci se zajímala i místní média, a dokonce si také nakopali kompost. Ohlasy byly také na název akce, prý velice vtipné a trefné. Všichni akci chválili, jedna paní říkala, že potkala svoji mamku v Kauflandu a ta jí o akci řekla, tak hned jela. Někteří se ptali, zda bude akce i příští rok,” popsala nám průběh akce na kompostárně v Pelhřimově vedoucí sekce odpadového hospodářství Technických služeb města Pelhřimov paní Lišková.
„Dělá nám velkou radost, že se naše snaha šířit osvětu v rámci Mezinárodního týdne kompostování formou výzvy „Nakopej si pytel!“ vydařila a návštěvníci tolik ocenili možnost přijet si pro kompost. Spousta z nich se díky této akci o blízkých kompostárnách skutečně dozvěděla a chtějí jejich produkty pořizovat častěji, nebo třeba i svážet na kompostárnu vlastní bioodpad. Proto se těšíme na tento další ročník, který opět otevře dveře provozoven a přinese další spokojené příběhy lidí, kteří se s kompostárnou seznámí. Našim dalším cílem je přesvědčit také zemědělce, aby nahradili průmyslová hnojiva kompostem, který má řadu, minerálními hnojivy nenahraditelných, pozitivních účinků na půdu, ale při současných cenách by již mohli na hnojení i ušetřit,“ uzavírá vedoucí sekce kompostování a bioodpadů CZ Biom a autorka projektu „Nakopej si pytel“ Anna Tvrdíková. Zapojené kompostárny otevřou i letos své brány zájemcům o kompost z řad soukromých osob a ty budou mít možnost si nakopat pytel kompostu pro vlastní potřebu na zahradu a do truhlíků.
Zapojené kompostárny:
Kompostárna Pelhřimov (kraj Vysočina)
kdy: úterý 3. 5. 2022 od 9.00-17.00
kde: Myslotínská 2490, Pelhřimov, areál kompostárny
nabízí: 3 tuny kompostu (každý si nakope do vlastního pytle)
BIOKOMP s.r.o. (Zlínský kraj)
kdy: sobota 7. 5. 2022 od 8:00 – 12:00
kde: Hradišťská 908, 687 08 Buchlovice, areál kompostárny
nabízí: 3 tuny kompostu a 3 tuny substrátu (každý si nakope do vlastního pytle)
Pro podrobnější informace o akci a více zapojených kompostáren sledujte web biom.cz nebo zájem zapojit se do akce kontaktuje dajcl@biom.cz.
Autor: CZ Biom
Zdroj: ČTK
Dub 20, 2022 | Odpady
Společnost Kofola Česko-Slovensko začíná některé své nápoje znovu prodávat ve vratných zálohovaných skleněných lahvích. Chce vytvořit cirkulární systém, chovat se šetrněji k přírodě a snížit uhlíkovou stopu. Vratné litrové lahve zavádí do obchodů v Česku a na Slovensku postupně, nejprve v nich budou dostupné nápoje Kofola, Rajec a Vinea ve vybraných prodejnách Tesco a v nabídce on-line supermarketu Rohlik.cz. Kofola to dnes oznámila v tiskové zprávě.
Do vývoje projektu Cirkulka Kofola investovala přes 30 milionů korun. Chystané obnovení prodeje ve vratných lahvích oznámila loni zároveň s konkurenční společností Mattoni, která zahájila stáčení minerálek do zálohovaných skleněných lahví už v září.
„Z odborných analýz, které jsme si nechali zpracovat, vyplývá, že vratné obaly jsou jedním z nejlepších řešení ve vztahu k přírodě,“ uvedl generální ředitel Skupiny Kofola Jannis Samaras. Projekt vratných skleněných lahví v maloobchodě podle něj zahájily značky Kofola, Vinea a Rajec, protože mají potenciál změnit spotřební chování lidí.
„Skleněné litrové lahve Cirkulky navrhl slovenský designér Martin Turzík a vyrobila tuzemská sklárna Moravia. Mají recyklovaný hliníkový šroubovací uzávěr a zdobí je jen drobná papírová etiketa,“ uvedla Kofola.
Spolu s lahvemi uvádí Kofola do oběhu originální přepravky, které lze spojit, takže pojmou šest, nebo 12 lahví. Prázdné lahve i přepravky je možné vracet na běžných místech výkupu lahví i prostřednictvím kurýrů Rohlik.cz. Záloha za láhev činí osm korun, za přepravku 50 korun. Kofola investovala do vývoje Cirkulky více než 30 milionů korun. „Část nákladů vyžadovala úprava výrobní linky, etiketovačky a paletizace. Hlavní investice však putovaly do vývoje odolných vratných lahví a modulární přepravky z recyklovaného materiálu,“ uvedla projektová manažerka Markéta Ryšková
Kofola uvedla, že z analýzy, kterou pro ni zpracovali odborníci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, vyplývá, že Cirkulce stačí osm cyklů, aby se její uhlíková stopa při jednotné teoretické vzdálenosti vyrovnala dopadu jednorázových PET lahví. „Běžná životnost skleněných vratných lahví je přitom mnohonásobně vyšší. Cirkulka má přínos také v rámci takzvané reverzní logistiky, kdy se kamiony nevracejí z obchodních řetězců nebo jejich distribučních center zpět do závodu prázdné,“ uvedla Kofola.
Kofola je jedním z nejvýznamnějších výrobců nealkoholických nápojů ve střední Evropě, má 11 výrobních závodů na pěti evropských trzích. K výrobkům firmy vedle stejnojmenného nápoje patří nápoje značek Rajec, Korunní, Ondrášovka, Kláštorná Kalcia, Jupí, Vinea nebo Semtex. Do skupiny patří síť UGO, český výrobce směsí z léčivých rostlin Leros, slovinská společnost Radenska a chorvatský výrobce minerálních vod Studenac. Kofola má téměř 2000 zaměstnanců. V loňském roce jí tržby vzrostly meziročně o 7,5 procenta na 6,636 miliardy korun a provozní zisk před odpisy (EBITDA) o 9,5 procenta na 1,128 miliardy korun.
Autor: Kofola
Zdroj: ČTK
Dub 10, 2022 | Odpady
Hlavním dodavatelem dřevní štěpky pro Teplárny Brno budou Lesy města Brna. Obě firmy podepsaly smlouvu. Teplárny letos zahájí přípravné práce, příští rok by měly kotel na biomasu instalovat. Lesy města Brna budou každoročně dodávat minimálně 80.000 tun biomasy. Společnosti o tom informovaly v tiskové zprávě.
„Kotel na biomasu plánujeme vybudovat jako součást rekonstrukce a modernizace našeho provozu v městské části Maloměřice a Obřany. Tento projekt je v souladu s postupnými kroky Tepláren Brno snížit závislost na zemním plynu,“ uvedl generální ředitel tepláren Petr Fajmon.
Teplárny v současnosti vyrábějí 80 procent tepla ze zemního plynu, zbylých 20 procent ze spalovny odpadu provozované městskou odpadovou společností SAKO. Do roku 2024 chtějí snížit závislost na zemním plynu mimo jiné výstavbou kotle na spalování dřevní štěpky, rozšířit se má i spalovna odpadu. V roce 2024 tak teplárny předpokládají, že z plynu budou vyrábět pouze 55 procent tepla, 30 procent by mělo pocházet ze spalovny odpadu a 15 procent z kotle na biomasu, tedy na dřevní štěpku.
Přestože nasmlouvaných 80.000 tun dřevní štěpky je vysoké číslo, Lesy města Brna odmítají, že by kvůli dodávkám byly městské lesy přetěžovány. „Uděláme všechno pro to, abychom štěpku pro teplárny zajistili v požadovaném množství. Využijeme nejen maximální možnou kapacitu z vlastních zdrojů, aniž by to mělo negativní dopad na hospodaření v našich lesích, ale především počítáme s výkupem suroviny od jiných subjektů,“ uvedl ředitel firmy Jiří Neshyba.
Teplárny budou k dopravě suroviny pro kotel na biomasu využívat výhradně vlaky s uzavřenými vagony. Chtějí tak zajistit, že se v okolí nového kotle nezvýší objem dopravy ani prašnost nebo hlučnost.
Autor: Lesy města Brna
Zdroj: ČTK
Dub 9, 2022 | Mohlo by zajímat, Odpady
Do úklidu přírodní lokality Červeňák v Pardubicích se dnes zapojily také Ukrajinky, které uprchly před válkou ve své zemi. Ukrajina čelí už víc než 40 dní ruské invazi. Úklid Červeňáku je pravidelnou aktivitou dobrovolníků u příležitosti oslav Dne Země, vždycky se jich sejde dost, řekla Lucie Křivková z Dobrovolnického centra Pardubice.
Hlavně něco dělat, jenom nesedět, jsou často myšlenky ukrajinských žen. Úklid Červeňáku je trochu rozptýlení, a pak na podobné ekologické akce byly zvyklé z domova, řekly oslovené ukrajinské ženy. „Jsme moc vděčné Čechům, že nám pomohli,“ dodala jedna z nich, Maryna Dežlanková.
V tuzemsku je méně než dva týdny a intenzivně se učí česky. „Chci rozumět, domluvit se,“ řekla. I s dcerou bydlí u pardubické rodiny. Na Ukrajině pracovala jako prodavačka, od pondělí příští týden začne působit jako tlumočnice v bance. Ukrajinci si potřebují založit v Česku účty, tak jim v jejich rodném jazyce bude vysvětlovat podrobnosti.
Olga Kudrnová pořádá v Pardubicích setkání ukrajinských uprchlic, sama si vzala domů matku s malou dcerou. Dnes přišla uklízet Červeňák asi s dvacítkou Ukrajinek a jejich dětmi. „Muselo to být hrozně těžké odejít do cizího prostředí. Tak jsme začali organizovat setkávání ukrajinských maminek. Už jich je asi 50. To jsou tak skvělé baby. K tomu děláme keramické kroužky, což je i taková terapie,“ řekla Kudrnová.
Na setkáních se Olga Kudrnová potkala také s Melankou, která žila před válkou Ruska s Ukrajinou v menším městě blízko Lvova. Dnes oblékla pracovní oděv a s dobrou náladou sbírala do modrých plastových pytlů odpadky.
Profesí novinářka pracovala v redakci internetového hudebního webu a byla manažerkou artové mužské kapely. Čtyři muzikanti zůstali na Ukrajině a stejně jako hodně ženiných přátel se zapojili do obrany. „Prostě nemohli jen stát a koukat, co se děje, jsem na ně opravdu hrdá,“ řekla Melanka.
Mladá žena má dvě dcery, čtyř- a šestiletou, v Pardubicích už chodí do školky. Jejich maminka doufá, že za dva týdny konečně začne učit ukrajinské děti v adaptační skupině. „Přišli jsme z pekla, jenom jsem vzala své dvě malé děti, ne protože jsem chtěla, ale protože je u nás válka. Když jsme přišli sem, nemůžeme jenom brečet, protože to nepomáhá,“ řekla Melanka.
Autor: Dobrovolnické centrum Pardubice
Zdroj: ČTK
Dub 9, 2022 | Odpady
Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně a dalších pracovišť se zaměří na změny v lesních půdách na kalamitních holinách. Během tří let chtějí zjistit, jak moc kůrovec v Česku poškodil „zelené plíce“, tedy lesy s nezastupitelnou rolí při vázání atmosférického uhlíku. Navrhnou hospodářské postupy, které podpoří zadržení uhlíku v půdě a pokusí se předpovědět další vývoj v souvislosti s postupem kůrovcové kalamity, uvedl mluvčí univerzity Filip Vrána.
České lesy a lesní hospodářství jsou v problémech od roku 2018, a to zvláště tam, kde převažovaly smrky. „Navzdory zaběhnutým poučkám a názorům o tom, že kůrovcem jsou ohroženy spíše starší porosty v mýtním věku, poslední kůrovcová kalamita dopadla v podstatě na všechny věkové třídy, snad s výjimkou nejmladších porostů do 20 let,“ uvedl Martin Valtera z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie Mendelovy univerzity
Výsledkem jsou tisíce hektarů kalamitních holin. Na odlesněných plochách panují špatné klimatické podmínky. Dalším problémem je nedostatek vhodného sadebního materiálu, což nezřídka vede k opětovné výsadbě smrku. „Tyto rozsáhlé změny v lesní krajině mají zásadní dopad na biologické procesy v půdě, vázání uhlíku a hydrologii půd, jakož i koloběhy živin a dalších prvků, jež se mohou z půdy následně vyplavovat do vodních toků,“ uvedl Valtera.
Poslední roky jsou v českém prostředí bezprecedentní, proto vědci chtějí změny v půdě na holinách důkladně prozkoumat. „Konkrétně nás zajímá uhlík, který se může ve zvýšené míře uvolňovat z půdy, a to po dobu, než dojde k jejímu zakrytí následnou vegetací, ať už díky samovolné sukcesi, umělému zalesnění anebo kombinací obojího,“ doplnil Radek Novotný z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
Vědci budou situaci modelovat i v souvislosti s předpokládanými změnami druhové skladby nových lesů a jejich působením na půdu. Z pohledu dopadů změn půdního prostředí na vodní hospodářství posoudí zejména rizika ztráty živin a uvolňování potenciálně rizikových prvků z lesních půd do povrchových vod. Výsledkem bude návrh hospodářských postupů pro podporu vázání uhlíku a dalších funkcí́ půd na kalamitních plochách.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Dub 9, 2022 | Odpady
Obyvatelé deseti obcí z Pošumaví, v jejichž katastrech stát zvažuje stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu, dnes proti tomuto záměru opět protestovali. Už 19 let požadují po státu, aby posílil práva obcí při rozhodování o výběru lokality, v ČR jsou ve hře čtyři. S návrhem zákona ministerstva průmyslu (MPO) nejsou spokojeni. Štafetu Den proti úložišti, k níž se na trase do Horažďovic přidávali lidé z dotčené lokality Březový potok, běželo 280 místních. V cíli na náměstí v Horažďovicích pak vystoupili starostové.
Na protestní petici se sešlo 850 podpisů. V pondělí ji obce zašlou s prohlášením proti úložišti ministrovi průmyslu Jozefu Síkelovi (za STAN), řekl ČTK Petr Klásek (Hasiči), který je starostou Chanovic a mluvčím platformy proti úložišti. Proti úložišti se dnes protestovalo i na Vysočině. Start štafety i cyklojízdy byl na hrázi rybníka Kovčín, který je s více než 100 hektary největší v Plzeňském kraji. Obce a celostátní platforma proti úložišti tam lidem řekly, že úložiště má mít pod zemí rozlohu pětkrát větší než rybník.
Za 19 let, odkdy se o úložišti začalo mluvit, se podle starostů i obyvatel nic nezměnilo. „Bohužel i tato vláda slibovala ve svém programovém prohlášení, že bude více naslouchat samosprávám dotčených obcí, ale zatím to nevypadá,“ řekl starosta Pačejova Jan Vavřička (Za rozvoj obce a regionu). Síkela podle něj slíbil, že se s obcemi setká ve třetím až čtvrtém čtvrtletí. Podle Vavřičky je připravený návrh zákona o zapojení obcí, které k němu daly připomínky, jež minulá vláda nepřijala, a obce s ním nejsou spokojené.
„Dokud nás vláda nevyslyší a neposílí pravomoce obcí v rozhodovacím procesu, tak musí počítat s tím, že budou protesty, soudy a blokády,“ uvedl Vavřička. Připravují velký Den proti úložišti na červenec a zvažují na červen blokádu na silnici Plzeň – České Budějovice ve Velkém Boru.
„Lidé jsou čím dál víc naštvaní, že proti tomu nemůžeme dělat nic. U některých už opadá síla stále bojovat, protože už to trvá strašně dlouho a jsou z toho strašně unavení. Ale ten odpor je pořád veliký a bojovat nepřestaneme,“ řekl starosta Kvášňovic Miroslav Strolený (BEZPP). Potvrdil, že nemovitosti v lokalitě na odbyt moc nejdou, protože zájemce odrazuje, že se stále neví, jak to s úložištěm bude.
„Za 19 let se podstatně změnila jeho uvažovaná plocha ze 195 hektarů pod zemí až k 500 hektarům, to znamená, že se stále zvyšuje množství uvažovaného odpadu, který by měl být ukládán. Zmenšil se počet lokalit z devíti na čtyři. Stále ale není přijatý žádný zákon, aby obce měly v tom procesu přípravy a povolování rovná práva. Stát to bere direktivně, to se vůbec nezměnilo,“ uvedl Klásek. Podle něj stát dává za vzor Finsko, které jako jediná na světě podzemní úložiště staví. „Ale tam to je s jasným kladným stanoviskem obcí, bez toho by to zákony neumožnily,“ řekl. Také v 70. letech tam podle Kláska byly problémy. Stát pak kolem roku 2000 přípravy stopnul, přijal nové zákony a vytvořil podmínky, které obce přesvědčily.
V prohlášení, které zašlou obce na MPO, si kromě nesouhlasu s direktivním přístupem stěžují také na to, že Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) loni direktivně zájmovou oblast zvětšila, ale řada občanů vesnic a vlastníků pozemků o tom nevěděla nebo dosud neví. Podle Kláska dnes území pro budoucí úložiště zahrnuje plochu 500 hektarů, 30 hektarů nad zemí, komunikace, vlečku a výdechové věže. Senátor Václav Chaloupek (OPAT) dnes starostům řekl, že mu ministr Síkela slíbil, že s ním přijede do dotčeného místa v nejbližších týdnech.
Konečné umístění úložiště má být stanoveno do roku 2025, výběr má být potvrzen do roku 2030. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady mají podle starších odhadů přesáhnout 110 miliard Kč. Podle starostů to bude teď po výrazném zdražení stavebních materiálů a prací podstatně víc.
Autor a zdroj: ČTK
Dub 9, 2022 | Odpady
Obyvatelé v Jablonci nad Nisou mají v třídění odpadu co zlepšovat, ukázala analýza směsného komunálního odpadu, kterou nechala radnice udělat ve spolupráci se společností EKO-KOM v závěru loňského roku. Kontrola obsahu dvou popelářských vozů ukázala, že téměř dvě třetiny objemu kontejnerů a popelnic tvoří komodity, které lze vytřídit, jako jsou plasty, papír, sklo, kartony od nápojů, kovy nebo textil, řekla mluvčí magistrátu Jana Fričová.
Analýza navíc ukázala, že se ve druhém největším městě Libereckého kraje výrazně neliší obsahy nádob na směsný odpad na sídlištích a ve vilových čtvrtích. „Popelářský vůz provedl klasický svoz směsného komunálního odpadu, nejprve na sídlišti a potom v lokalitě s rodinnými domy. Oba vzorky byly postupně vyklopeny na ploše na překladišti Proseč. Tam již byla připravena odborná firma, která se pustila do samotné analýzy,“ popsala postup mluvčí.
Překvapivé podle Fričové bylo, že významný podíl zaujímal odpad, který by šel roztřídit a ve sběrných nádobách na směsný komunální odpad by vůbec končit neměl. „V obou typech zástavby se jedná o více než polovinu, a to i přesto, že máme v Jablonci zavedený systém sběru využitelných složek odpadu a na území města je rozmístěno více než tisíc kontejnerů na tříděný odpad,“ řekla Fričová. Nejvíc prostoru zabíraly v popelnicích překvapivě plasty, u rodinných domů to byla téměř polovina odpadu, na sídlištích zhruba 40 procent.
Čtvrtinu odpadu tvořil biologicky rozložitelný odpad, a to i u rodinných domů, které mají možnost kompostování na vlastní zahradě a město jim rozdalo stovky kompostérů. „Tam jsme očekávali jiný výsledek,“ řekla mluvčí. Město se touto složkou odpadu bude dál zabývat, aktuálně rozmístilo ve spolupráci s osadními výbory komunitní kompostéry, které mají umožnit třídění tohoto odpadu na sídlištích. „Celkem jich je ve městě devět, z toho šest ve Mšeně, dva v Jabloneckých Pasekách a jeden v Novoveské ulici,“ řekl náměstek primátora Milan Kouřil (ANO).
Jablonec je jedním z mála měst v Libereckém kraji, kde obyvatelé neplatí roční paušál za odpad, ale platí za popelnici. V červnu tam chtějí navíc začít s tříděním plastů a papíru přímo u rodinných domů, k běžným popelnicím by mělo podle Kouřila do konce letošního roku dostat nádoby na tříděný odpad 3500 domácností. Pak se podle něj chce radnice zaměřit právě na bioodpad. Jeho třídění by chtěla pilotně spustit ještě letos na některém ze sídlišť.
Autor: Jablonec nad Niso
Zdroj: ČTK
Dub 8, 2022 | Odpady
Iniciativa pro zálohování kritizuje míru recyklace plastových obalů v Česku. Změna metodologie podle ní ukázala, že množství skutečně materiálově využitých obalů je nízké. Za iniciativu to v tiskové zprávě uvedla Kristýna Havligerová s odkazem na data Ministerstva životního prostředí (MŽP) za rok 2020, pro který byl nový postup poprvé použit. Předloni tak dosáhla míra recyklace 42 procent, meziročně o 19 procent méně. Iniciativa žádá zavedení plošného zálohování nápojových PET lahví a plechovek.
Havligerová uvedla, že nová metodologie, vycházející pravidel Evropské unie, zahrnuje jen skutečnou recyklaci, kdy jsou obaly opětovně materiálově využity, nikoliv veškerý odpad, který lidé z Česka vytřídí do žlutého kontejneru.
„Nová metoda tak poukazuje na neutěšenou situaci recyklace obalového odpadu v České republice,“ míní Havligerová. „Pouze dvě pětiny plastových obalů jsou opětovně využity, přičemž u hliníku je situace ještě mnohem horší, je to pouze jedna třetina,“ dodala Havligerová. Recyklace hliníkových obalů předloni dosáhla 32 procent a podle iniciativy se již téměř 20 let drží na velmi nízkých hodnotách.
V Česku podle Havligerové velká část vytříděných nápojových obalů končí na skládce nebo ve spalovně. „PET i hliník jsou cenné materiály s potenciálem k opakovanému využití. Až 80 procent hmotnosti PET lahve lze využít pro výrobu lahve nové, v případě plechovky dokonce až 97 procent, plýtváme tak potenciálem těchto materiálů,“ uvedla Havligerová s tím, že řešením by mělo být právě zavedení plošného zálohového systému.
Havligerová tvrdí, že bez něj se Česku nepodaří dosáhnout evropských závazků, podle kterých by mělo být do roku 2029 v každém členském státě dosaženo 90procentní míry zpětného sběru PET lahví k recyklaci a do roku 2030 pak 60procentní míry recyklace plechovek. Spor o možné zálohování PET lahví se v Česku vede několik let.
Nyní Sněmovnu čeká zřejmě znovu diskuze o zavedení povinného zálohování, které předloni v předvolebním složení odmítla. Proti povinnému zálohování se postavil například bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle něhož by zálohované PET lahve musely být před dalším použitím přetaveny na nové stejně jako lahve z kontejnerů.
Podle poslance Jana Bureše (ODS) by případné povinné zálohování PET lahví mělo připravit ministerstvo životního prostředí s propočty ekonomických a ekologických dopadů. MŽP pak v březnu sdělilo, že zahájilo odbornou debatu s výrobci nápojů, odpadovými firmami, obchodníky a obcemi o možnostech zavedení povinného systému zálohování PET lahví a plechovek. Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů v Česku, společnosti Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj.
Autor: Iniciativa pro zálohování
Zdroj: ČTK
Dub 7, 2022 | Odpady
Francouzská nadnárodní skupina Veolia splnila všechny podmínky a dokončuje akvizici společnosti Suez. Sloučení firem se týká i vybraných aktivit v České republice, konkrétně divize odpadového hospodářství Suezu a jejích více než 1400 zaměstnanců. Akvizice se naopak netýká pěti českých vodárenských společností, v nichž Suez působí jako akcionář. Veolia o tom informovala na webu, upozornil dnes server Tydenikhrot.cz.
Společnost Suez CZ a její dvě dceřiné společnosti Suez Facility a Suez Technický servis se staly součástí české Veolie letos 21. března. Veolia díky akvizici významně posílila pozici na trhu zpracování a využívání odpadů. „Posouváme se mezi čtyři největší české společnosti v oboru,“ uvádí firma na webu.
Správní rady francouzských společností Veolia a Suez schválily dohodu o fúzi loni na jaře. Podle dohody koupí Veolia většinu v Suezu za téměř 13 miliard eur (zhruba 319 miliard Kč). Veolia o menší Suez usilovala s argumentem, že společně si povedou lépe v boji s novými podniky na trhu, zejména s těmi čínskými.
Spojení společností loni v prosinci s podmínkami schválila Evropská komise. Akvizici podmínila prodejem aktiv obou společností, aby se tak rozptýlily obavy z narušení hospodářské soutěže.
Veolia zaměstnává po celém světě téměř 180.000 lidí. V České republice patří Veolia mezi přední dodavatele vodohospodářských služeb. Zabývá se také výrobou a dodávkami tepla i elektřiny a nakládáním s odpady. V odpadovém hospodářství patří mezi zákazníky společnosti Suez například Nestlé Česko, skupina Agel, Linde Vítkovice, Kompan Czech, Procter Gamble – Rakona nebo Mora Moravia, upozornil týdeník Hrot. V roce 2020 měla česká skupina Veolia Energie čistý zisk 69,7 milionu korun.
V roce 2019 to bylo 525 milionů Kč. Výnosy firmě se zhruba 7000 zaměstnanci meziročně vzrostly o 272,8 milionu na 8,77 miliardy korun. Společnost Suez v Česku působí zejména v odpadovém hospodářství a vodárenství. Pitnou vodu dodává téměř 1,1 milionu obyvatel a odkanalizovává odpadní vody pro milion lidí, uvádí firma na webu.
Dohromady vodárenské společnosti patřící do skupiny Suez v zaměstnávají v Česku 1660 zaměstnanců. Do skupiny patří mimo jiné Brněnské vodárny a kanalizace, Ostravské vodárny a kanalizace či Vodárny a kanalizace Karlovy Vary.
Autor: Veolia
Zdroj: ČTK
Dub 4, 2022 | Odpady
Šternberská radnice testuje ve městě sběr kuchyňských zbytků živočišného původu. V některých ulicích byly minulý týden rozmístěny první kontejnery na kuchyňský odpad, který skončí v bioplynové stanici. „Pokud se třídění a sběr tohoto odpadu osvědčí, uvažovalo by se o umístění sběrných nádob i jinde ve městě,“ sdělila mluvčí šternberské radnice Irena Černocká.
„Zavádíme na zkoušku sběr kuchyňských zbytků živočišného původu, jelikož od roku 2023 bude nutné se na úrovni obcí zaměřit také na sběr živočišných biologicky rozložitelných odpadů,“ uvedla Černocká. Na vybraných sídlištích a také v několika ulicích ve Šternberku bylo instalováno celkem 13 nádob na kuchyňský odpad. „Protože město může využít jako koncové zařízení blízkou bioplynovou stanici, je možné ukládat do nádob i kuchyňský odpad živočišného původu,“ podotkla Černocká.
Nádoby na kuchyňský odpad mají hnědou barvu a objem 120 litrů. Vybaveny jsou pákovým zavíráním. Do sběrných nádob mohou lidé vyhazovat tepelně upravené a neupravené potraviny rostlinného či živočišného původu, prošlé potraviny i s původním plastovým obalem, maso, mléčné výrobky, pečivo, cukrovinky, čaje či kávovou sedlinu. Svoz bude organizován jednou týdně ve čtvrtek. „Gastroodpad se bude likvidovat v bioplynové stanici v Rapotíně, kde bude zpracován na elektrickou energii, teplo a biometan,“ řekla Černocká.
Několik desítek nádob na sběr kuchyňského odpadu bylo loni na podzim zkušebně rozmístěno na sídlišti Povel v Olomouci. Instalovala je tam firma Energy financial group, která v Rapotíně na Šumpersku provozuje bioplynovou stanici. „Nový odpadový zákon ukládá obcím povinnost omezit skládkování znovu využitelných a recyklovatelných složek komunálního odpadu a my nyní vycházíme vstříc jejich poptávce po separaci gastroodpadu. Ta má být navíc brzy pro obce povinná,“ uvedl výkonný ředitel Energy financial group Tomáš Voltr.
Projekt Třídím gastro byl loni zaveden také v několika obcích na Šumpersku. Nádoby na kuchyňské zbytky jsou například v Šumperku, Velkých Losinách, Rapotíně, Novém Malíně a Bludově. Například ze Šumperka do Rapotína každý týden putují více než dvě tuny biologicky rozložitelného odpadu, což ročně dělá zhruba 100 tun odpadu, který neskončí na skládce, ale místo toho najde energetické využití.
Zařízení ECR Rapotín vzniklo v areálu bývalých skláren a zajišťuje svoz, příjem a třídění odpadů. Zároveň v něm funguje bioplynová stanice.
Centrum může ročně zpracovat až 30.000 tun bioodpadu, přičemž jeho produkty jsou bioplyn a organicko-minerální hnojiva. V roce 2019 k nim přibylo i zařízení na úpravu bioplynu, kterého ročně dokáže vyrobit až 1,3 milionu metrů krychlových biometanu.
Autor: Město Šternberk
Zdroj: ČTK
