Srp 11, 2021 | Mohlo by zajímat, Odpady
Kontejnerová stání v Pardubicích nemají dost místa, aby by bylo možné třídit všechny komodity zvlášť. A tak do žlutých kontejnerů lidé hází plasty, ale i nápojové kartony a kovové obaly, na což si zvykli. V krajském městě začaly být během pandemie přeplněné popelnice, od července je proto služby vyvážejí častěji.
Plechovky od limonád a hliníkové odpadky mohou lidé házet do kontejnerů na plasty právě jeden rok. Podle výkonného ředitele SMP-Odpady Jiřího Strouhala se množství kovových obalů zvyšuje. V Pardubicích je rozmístěno 648 žlutých kontejnerů.
„Přidat kontejnery na kovy je sice varianta, ale bohužel na ně není prostor. Na stanovištích už je kontejner na směsný odpad, plasty, papír, sklo a zkoušíme pilotní projekt na bioodpad,“ řekl Strouhal.
„Odpady ze žlutých kontejnerů projdou třídicí linkou, je to náročná, a ne zrovna příjemná práce. Obsluha vybírá pet lahve, tvrdé plasty, kovové obaly, tetrapaky,“ dodal. I když třídění na lince je pracnější, je podle Strouhala kontejner na tři komody velmi efektivní. „Ostatní města se začínají k tomuto způsobu připojovat také,“ dodal Strouhal.
Červené kontejnery na jedlé oleje a tuky jsou v Pardubicích od roku 2018, z původních pěti se jejich počet rozšířil na 32. „Za letošní první pololetí lidé odevzdaly 8900 kilogramů jedlých olejů, což je poměrně velké množství. Budeme hledat nová místa, kde další kontejnery umístit,“ řekl Strouhal.
Služby od července častěji vyvážejí popelnice, protože byly přeplněné. Předtím zajišťovali 7968 svozů měsíčně, teď jich o 1500 víc. Například plasty a papír, což jsou v Pardubicích nejvíc tříděné komodity, se ve většině lokalit vyváží třikrát týdně místo dosavadních dvou svozů týdně. U skla se zkrátila doba ze tří na dva týdny.
Autor: SMP-Odpady
Zdroj: ČTK
Srp 2, 2021 | Odpady
Votice na Benešovsku získaly dotaci na odstranění černé skládky na Polském vrchu, práce začnou na podzim. Město by díky tomu mohlo obnovit zdroj vody z kontaminovaného vrtu v prameništi Kouty, a zlepšit tak zásobování pitnou vodou. Celkové náklady jsou 20,7 milionu korun, dotace od ministerstva životního prostředí pokryje 17,5 milionu Kč, řekl starosta Jiří Slavík (TOP 09).
Město se zhruba 4500 obyvateli používá vodu z několika vrtů. Nejvydatnější z nich však musel být před několika lety odstaven kvůli znečištění chemikáliemi. Zjistilo se, že původcem je černá skládka z minulého režimu na Polském vrchu. Podle Slavíka jde o malý lom, který byl kdysi zavezen neznámými látkami.
Radnice si zpracovala projekt na vyčištění skládky, získala dotaci a vybrala již i zhotovitele. Po odtěžení chce město vrt na Polském vrchu vyčistit a využívat tento zdroj vody. Votice mají při dlouhodobějším suchu problém s nedostatkem pitné vody. Radnice chce dosavadní zdroje do budoucna posílit. Jako nejvhodnější řešení se nabízí napojení na přivaděč vody v koridoru budoucí dálnice D3, zájem o to budou mít podle Slavíka i další obce z okolí. „V letošním roce ten problém samozřejmě není tak výrazný, ale zdaleka ještě nedošlo k doplnění podzemních vodních zdrojů,“ dodal starosta.
Autor: Votice
Zdroj: ČTK
Čvc 24, 2021 | Odpady
V pěti obcích postižených tornádem na Břeclavsku a Hodonínsku a v jejich okolí zůstalo po likvidačních a demoličních pracích asi 210.000 tun odpadu. Jeho likvidace bude stát téměř 300 milionů korun. V tiskové zprávě to uvedla krajská mluvčí Alena Knotková. „Rozsah škod byl obrovský. Vzniklý odpad při odstraňování staveb a porostů jsme museli prozatímně ukládat na třech provizorních skladových deponiích (místech) – Moravská Nová Ves, Mikulčice a Hodonín,“ uvedl jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).
Podle zákona o odpadech si svůj odpad likviduje obec na své náklady. „Likvidaci spouště, která svým rozsahem přesahuje území daných obcí, nemají tyto obce šanci ze svých rozpočtů zaplatit. Ministerstvo životního prostředí proto prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR vypsalo výzvu adresovanou krajům k předkládání žádostí o dotace právě na odstraňovaní odpadů vzniklých v důsledku tornáda. Musíme obcím pomoci,“ doplnil Grolich.
Krajští radní dnes rozhodli o výběru dodavatele – zpracovatele odpadu a také o podání žádosti o poskytnutí podpory 285 milionů korun ze Státního fondu životního prostředí ČR.
V sobotu uplyne měsíc od chvíle, kdy se Břeclavskem a Hodonínskem prohnala bouře s krupobitím a tornádem o rychlosti zhruba 300 kilometrů, které za sebou zanechaly šest obětí a 1200 poničených domů.
Mezi nejzasaženějšími obcemi byla Moravská Nová Ves, Mikulčice, Hrušky, Lužice a také Hodonín.
Autor: TZ Jihomoravský kraj
Čvc 24, 2021 | Odpady
Stravovací zařízení nečekají, až Sněmovna projedná návrh zákona, který zakazuje uvádět na trh jednorázové plastové kelímky, příbory či brčka. Některá tyto výrobky z provozu už vyloučila a nahradila je papírovými, dřevěnými a jinými alternativami. Zákazníky zároveň motivují, aby si k nápojům nebrali brčka nebo víčka. Lidem, kteří si přinesou vlastní hrnek, dávají slevu. Vyplývá to ze zjištění a ankety ČTK mezi provozovateli gastronomických provozů.
Návrh zákona k zákazu jednorázových plastů vláda schválila v lednu, měl začít platit od července. Musí ho ale ještě projednat Sněmovna, která se k němu zatím nedostala. Podle Evy Dostálové z oddělení komunikace a vzdělávání kanceláře Poslanecké sněmovny byla už jednou snaha bod zařadit jako pevný, ale nenašla se k tomu dostatečná většina. I kdyby zákon prvním čtením prošel, do konce volebního období ho Sněmovna podle ní schválit nestihne. Předloha zákona je převodem evropské směrnice schválené v roce 2019.
Globus ve svých 15 restauracích podle mluvčí společnosti Anety Turnovské už rok k nápojům nabízí jen papírová brčka. Ke konzumaci jídel jsou k dispozici dřevěné příbory. V plánu podle ní je rozšířit partnerství s Otoč kelímek. „V našich kavárnách jsme před koronakrizí nabízeli teplé nápoje do kelímků na opakované použití v projektu Otoč kelímek. Jakmile to situace dovolí, rádi bychom systém rozšířili i na naše restaurace, kde již nyní například nepoužíváme k odnosu jídel krabičky z expandovaného polystyrenu,“ řekla Turnovská.
Řetězec Fruitisimo v posledních letech podle svého výkonného ředitele Michala Příhody snížil objem používaných plastů o několik tun. Loni například změnil materiál kelímků, používá jen ty ze 100procentního recyklátu, tzv. rPET. „Vybízíme zákazníky, aby si nebrali ke kelímku víčko, ani brčko, jelikož to není nutné a dá se vypít i bez těchto komponentů,“ uvedl. Lidem, kteří si přinesou vlastní lahev, dostanou slevu pět korun na nápoj. Fruitisimo v průběhu srpna podle Příhody nahradí plastová brčka papírovými a plastové lžičky dřevěnými.
Pražský gastronomický koncept Manifesto, který 17. srpna otevře už třetí provoz, a to na Andělu, od počátku využívá jen jednorázové obaly z kompostovatelných materiálů, uvedl zakladatel konceptu Martin Barry. Letošní novinkou bude to, že restaurace na Andělu budou jídlo servírovat na porcelánových talířích s klasickými příbory. „Již od roku 2019 čepujeme pivo a veškeré nápoje servírujeme do skla. Tím se za jeden rok ušetřilo okolo 760.000 jednorázových kelímků z kukuřičného plastu. Zároveň dohlížíme na materiál obalů pro rozvážku jídla, aby byl odbouratelný a ekologicky šetrný,“ uvedl.
V kavárnách Starbucks podle informací na webu sítě od roku 2008 mohou zákazníci ušetřit deset korun na nápoji, pokud si donesou vlastní hrnek. Tato možnost je populární a meziročně roste o 100 procent, uvedla společnost. Starbucks zároveň nyní zpoplatnil jednorázové kelímky. Jednokorunový příplatek věnuje v plné výši na výsadbu stromů.
Zdroj: ČTK
Čvc 20, 2021 | Mohlo by zajímat, Odpady
Radnice v Heřmanově Městci na Chrudimsku chce obyvatele motivovat k vyššímu třídění odpadů. Za více separovaných plastů, papíru či bioodpadů by dostávali slevy z poplatku za popelnice. Detailně sledovat třídění podle domácností umožňuje nový systém odpadového hospodářství.
„Cena za likvidaci odpadů zůstane solidárně stejná. Pokud někdo lépe třídí, měl by mít slevu. Chceme lidi motivovat spíše pozitivně,“ řekl starosta Josef Kozel (Živé město HM). Poplatek na občana činí 550 korun.
Město letos přidalo rodinným domům k popelnicím na směsný komunální odpad ještě další tři nádoby o objemu 120 litrů. Lidem se díky tomu zvýšil komfort při třídění odpadu, protože s ním nemusí chodit do sběrného místa. Rozdalo také občanům 400 zahradních kompostérů.
Evidenční systém svozů pak prostřednictvím QR kódů umí evidovat množství všech druhů odpadu. Po zavedení nových opatření lidé vytřídili o více než polovinu více plastů či bioodpadů, čímž se meziročně zvýšily platby od společnosti EKO-KOM o více než třetinu. To vše umožnilo snížit frekvence svozu směsného odpadu na polovinu, tedy jednou za dva týdny, což přineslo úspory.
U bytových domů, kde jsou společné kontejnery na odpad, chce radnice časem alespoň evidovat množství odpadů podle jednotlivých vchodů. Podle starosty by to mělo přispět k vyšší separaci složek odpadu. Všechny úpravy také umožní přesněji vyvážet vytříděný odpad, aby se nádoby nepřeplňovaly.
Zdroj: ČTK
Čvc 20, 2021 | Odpady
Radnice sedmnáctitisícového Jičína nechala nákladem 1,2 milionu korun vybudovat v Lindnerově ulici v historickém centru města čtyři podzemní kontejnery na separovaný odpad. Zprovozní je během srpna. Podle mluvčího radnice Jana Jireše bylo bývalé kontejnerové místo v Lindnerově ulici často přeplněné. Nové nádoby umístěné v podzemí mají větší kapacitu.
„Při stavebních pracích se dbalo na to, že probíhají v Městské památkové rezervaci Jičín. Na vrchním krytu kontejnerů je zádlažba ze žulových kostek. Nové podzemní kontejnery se tak liší od těch, které byly instalovány loni, u nichž je povrch z gumového recyklátu,“ uvedl Jireš.
Umístění podzemních kontejnerů je součástí projektu Rozšíření separace odpadů ve městě Jičín. Na pořízení podzemních kontejnerů město získalo dotaci. Loni město nechalo podzemní kontejnery instalovat na rohu Tyršovy a Husovy ulice a na nábřeží Irmy Geisslové.
Při výkopech pro podzemní kontejnery v ulici Lindnerova archeologové narazili například na suterén zahloubené stavby překryté požárovou vrstvou z konce 16. století. „Tu porušila o něco mladší část podzemního podlaží dalšího domu a v rohu sondy jsme odkryli rub valené klenby sklepa z pískovcových kvádrů. V současné době probíhá zpracování dat z výzkumu,“ uvedl archeolog z Regionálního muzea a galerie v Jičíně Jiří Unger.
S tříděním plastů a papíru do zvláštních popelnic začala radnice ve třech městských čtvrtích v létě roku 2019 a systém se podle zástupců města osvědčil. Třídění odpadu je podle radnice jedinou cestou k tomu, jak se vyhnout rostoucím poplatkům za ukládání netříděného komunálního odpadu na skládky.
Svoz a likvidaci odpadů v Jičíně zajišťuje městská příspěvková organizace Technické služby. Město disponuje vlastní skládkou v Popovicích, má sběrný dvůr i kompostárnu. Základní roční poplatek za svoz popelnic v Jičíně letos činí 552 korun za dospělou osobu a je stejný jako loni.
Zdroj: ČTK
Čvc 16, 2021 | Mohlo by zajímat, Odpady
O kotlíkové dotace si lidé mohou požádat do počátku září 2022, kdy začne platit zákaz využívání starých kotlů. Ministerstvo životního prostředí na ně vyjednalo další peníze, mají pokrýt výměnu nejméně dalších 150.000 kotlů. Systém se nově zaměří na domácnosti s nižšími příjmy, které mohou získat dotaci na výměnu nevyhovujícího kotle ve výši až 95 procent způsobilých výdajů. Možnost výměny kotle ale stále mají i další domácnosti. Ty dostanou příspěvek maximálně 50 procent. Zástupci ministerstva životního prostředí (MŽP) a dalších organizací představili nové parametry programu na včerejší tiskové konferenci.
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) se podařilo přesvědčit Evropskou komisi, že by mělo být zhruba 5,5 miliardy korun investováno na kotlíkové dotace pro domácnosti s nižšími příjmy. Tato část bude v Operačním programu Životní prostředí. Brabec uvedl, že si lidé s nízkými a podprůměrnými příjmy budou moci podávat žádosti během prvních měsíců roku 2022, a to prostřednictvím krajských úřadů.
Některé kraje už začaly oslovovat potenciální žadatele. Ti budou moci využít financování zálohově i v podobě dodatečného příspěvku. Podle rozboru provedeného MŽP a Agenturou pro sociální začleňování je v Česku zhruba 100.000 domácností, které žijí ve vlastním domě s kotlem na tuhá paliva a nemohou si dovolit ani mimořádný výdaj ve výši 11.000 korun.
Dalších 8,5 miliardy půjde do programu Nová zelená úsporám (NZÚ), kde si o nižší dotaci, přes Státní fond životního prostředí ČR, mohou požádat lidé s běžnými a vyššími příjmy. „Ten program začne už na počátku září a října prvními výzvami,“ uvedl Brabec. „A novinkami proti stávajícímu programu je například rozšíření způsobilosti těch, řekněme, žadatelů i o lidi, kteří nemají jen rodinný dům, ale bydlí i v bytové jednotce, bytovém domě, který má samostatný kotel s nějakým ústředním topením první, druhé emisní třídy.
Anebo, a to je velmi důležitá kategorie, i lidi, kteří bydlí trvale v rekreačních objektech. To zatím nešlo a byla na to celá řada dotazů,“ řekl ministr k další změnám v kotlíkových dotacích platných pro obě sekce.
V případě dotace z NZÚ (Nová zelená úsporám) budou peníze vyplaceny po realizaci opatření. Podle resortu lze také tuto dotaci kombinovat s některými dalšími příspěvky – například na zateplení nebo instalaci fotovoltaiky. Podle ministerstva by měly peníze pokrýt výměnu nejméně 150.000 nevyhovujících kotlů – 100.000 prostřednictvím Nové zelené úsporám, 50.000 přes program pro nízkopříjmové žadatele. Je možné, že se vyčleněná suma ještě navýší. Dosud dotace pokrývala maximálně 75 až 80 procent nákladů, podle typu zařízení, a žadatelé mohli získat nejvýše 120.000 korun.
Resort také oznámil, že každý, kdo nestihne výměnu kotle včas, ale alespoň si požádá o dotaci na výměnu do 1. září 2022, nebude v případě kontroly z úřadů sankciován. Brabec uvedl, že v Česku může být stále v provozu až 300.000 neekologických kotlů. Dodatečné opatření má tedy sloužit jako motivace pro to, aby si lidé o příspěvek na nový kotel požádali. „Správní orgán zohlední, že se snažili, požádali si o dotaci a dá jim nějakou dodatečnou lhůtu na nápravné opatření, a ta bude zpravidla rok,“ podotkl ministr. Kdo si ale nepožádá a kotel nevymění, může později dostat pokutu až 50.000 korun.
Domácnosti s nižšími příjmy nadefinovalo ministerstvo životního prostředí na základě modelu Agentury pro sociální začleňování. Domácnost, kde jeden člen vydělal loni maximálně 170.900 korun čistého příjmu, bude mít možnost si požádat o nejvyšší možnou dotaci. Výdělky dětí se považují vždy za nulové a nesledují se, za každé dítě se však zvyšuje příjem celé domácnosti o stanovený maximální strop 170.900 korun. Domácnosti složené čistě z důchodců pobírajících starobní nebo invalidní důchod třetího stupně mají na tuto dotaci automaticky nárok, samozřejmě pokud splní další podmínky stanovené programem.
Předmětem podpory je výměna kotlů na uhlí a na dřevo, které jsou v první a druhé emisní třídě na pevná paliva s ručním přikládáním, za kotle na biomasu, automatický kotel pouze na biomasu, plynový kondenzační kotel anebo tepelné čerpadlo. Kombinovaný kotel na uhlí a biomasu už není podporován, jako tomu bylo v minulosti.
Dosud byly v kotlíkových dotacích od roku 2015 vyhlášeny tři výzvy, v nichž by se podle Brabce mělo vyměnit 105.000 kotlů. Zatím žadatelé pořídili 85.000 kotlů a z dotací bylo vyplaceno 9,3 miliardy korun. Zástupci úřadu uvedli, že mezi kraje se zatím rozdělilo 11,8 miliardy korun a přijato bylo 120.000 žádostí o dotaci.
Zdroj: ČTK
Čvc 13, 2021 | Odpady
Lázeňské město Klimkovice nakoupilo za zhruba 3,5 milionu korun 700 kompostérů, které nyní rozděluje mezi obyvatele. Chce tak podpořit třídění odpadů. Zájem lidí o kompostéry zdarma město loni zjišťovalo v anketě mezi obyvateli. Přibližně 600 jich uvedlo, že by umístění kompostéru na svou zahradu uvítalo. Klimkovice mají asi 3700 obyvatel.
„K rozhodnutí investovat do nákupu kompostérů nás inspirovaly dlouhodobé statistické výzkumy, které ukázaly, že každý občan vyprodukuje za rok zhruba 331 kilogramů běžného komunálního odpadu. Z tohoto množství tvoří největší část právě biologicky rozložitelný komunální odpad. Ten většinou končí nevyužitý v popelnici. Odborníci se shodují, že kompostování v domácnostech je nejefektivnější způsob třídění bioodpadu. Kompostováním je možné zpracovat až 90 procent bioodpadu vznikajícího v domácnostech,“ uvedl místostarosta Lukáš Lyčka. Dodal, že odborné analýzy ukázaly, že směsný komunální odpad až ze 40 procent tvoří právě biologický odpad z kuchyně, který by mohl být využit v kompostéru.
Městu se na nákup kompostérů podařilo získat dotaci, která uhradila většinu nákladů, ze svého rozpočtu investovalo zhruba 500.000 korun. Ze 700 objednaných kompostérů jich bylo 100 na 800 litrů, 200 na 1000 litrů a 400 kusů o objemu 1400 litrů. Zájemci získávají kompostéry na šest let do výpůjčky, poté přechází do jejich vlastnictví. „Projekt přispěje ke zlepšení životního prostředí a pomůže naplnit povinnost třídit biologický odpad v obcích, kterou přináší novela zákona o odpadech. Nákupem domácích kompostérů pro občany se navíc pro město sníží náklady na sběr, svoz a skládkování směsného komunálního odpadu až o 20 procent ročně. Ve vlastních kompostérech vyprodukovaný kompost pak mohou obyvatelé města využít na svých zahradách jako kvalitní hnojivo pro rostliny,“ doplnila mluvčí radnice Ivana Gračková.
Zdroj: ČTK
Čvc 1, 2021 | Odpady
Do osvětové kampaně Není zvěř jako zvěř 2021, která má omezit znečišťování přírody, se letos zapojí všechny české národní parky. Kampaň, kterou původně předloni spustil Krkonošský národní park (KRNAP), upozorňuje na to, že co si lidé do lesa přinesou, mají také odnést. Mluvčí KRNAP Radek Drahný o rozšíření kampaně informoval v tiskové zprávě. Na osvětové akci s parky spolupracuje ministerstvo životního prostředí.
„Základ kampaně bude ležet v komunikaci na sociálních sítích, a to i díky možnosti komunikovat spontánní edukační a informační obsah zábavnou formou. Dalšími dílky informační kampaně budou kontaktní akce v krajských městech i ve spádové oblasti českých národních parků, mediální PR a online reklama,“ uvedl Drahný.
Kampaň, jejíž nová etapa začne v průběhu července, k upozornění na problém odpadu v přírodě využívá pojmenování odpadků názvy inspirovanými faunou i flórou. Ve vizuálu tak například pracuje s „nedopalkem smrdutým“, „zátkovcem pivenkou“ nebo „lahvoněm skleněncem“. Podle zástupců KRNAP netvoří nevhodně se chovající návštěvníci parků vysoký podíl, v absolutních počtech však jde o velké množství lidí. Ačkoliv se každoročně konají akce, při nichž lidé odpadky sbírají, chtějí posílit prevenci vzniku odpadu. Podle ředitele KRNAP Robina Böhnische je třeba se opět veřejnosti v tomto směru připomenout. „Řešením není instalace odpadkových košů. Řešením je, aby návštěvníci pochopili, že v národních parcích platí pravidlo, co si do hor přinesu, to si mám také odnést,“ řekl ředitel.
Ředitel Správy národního parku Šumava Pavel Hubený uvedl, že právě odpady v přírodě jsou paradoxně zároveň i častým námětem stížností turistů. Doufá, že lidem kampaň otevře oči a pochopí, že odpadky do přírody nepatří.
„Už nyní bychom z odpadků v národním parku dokázali vyčíst spoustu věcí. Podle odhozených nedopalků kolem oblíbených míst například, jak populární je v Česku stále kouření. Podle pet lahví a plechovek, které nápoje jsou zrovna v kurzu,“ poznamenal Tomáš Rothröckl, který je v čele Správy národního parku Podyjí. „Měli bychom ale například i co říct i k tomu, které televizory už české domácnosti nechtějí. Problém je, že my chceme spíše zkoumat a zachovávat přírodu Podyjí. A věříme, že i většina našich návštěvníků,“ dodal.
V České republice jsou čtyři národní parky, jde o velkoplošná, zvláště chráněná území. Jsou to Krkonošský národní park, Národní park Šumava, Národní park České Švýcarsko a Národní park Podyjí.
Zdroj: ČTK
Čvn 22, 2021 | Odpady
Budoucí kompostárnu v Chrudimi by mohla provozovat i soukromá společnost. Město ji chtělo vybudovat společně se separačním dvorem v průmyslové zóně Západ, proti plánu se ale před časem peticí postavila část obyvatel blízké místní části Markovice i někteří podnikatelé sídlící v průmyslové zóně. Variantu záměru s kompostárnou i bez ní zhodnotí posudek vlivu na životní prostředí EIA. Dosavadní sběrný dvůr už kapacitně nevyhovuje.
Budoucí kompostárnu v Chrudimi by mohla provozovat i soukromá společnost. Město ji chtělo vybudovat společně se separačním dvorem v průmyslové zóně Západ, proti plánu se ale před časem peticí postavila část obyvatel blízké místní části Markovice i někteří podnikatelé sídlící v průmyslové zóně. Variantu záměru s kompostárnou i bez ní zhodnotí posudek vlivu na životní prostředí EIA. Dosavadní sběrný dvůr už kapacitně nevyhovuje.
„Máme dokonce nabídku od soukromé společnost na zapůjčení kompostovací linky jako demoverzi, kterou by v Chrudimi chtěli provozovat. Nebudu říkat kde, ale je to dostatečně odlehlé místo, a pokud by se toto naplnilo, je zbytečné budovat jakoukoliv kompostárnu,“ řekl starosta František PIlný (ANO).
Radnice v minulosti zjišťovala, zda by separační dvůr s kompostárnou mohl být v prostoru současné slévárny v areálu bývalého podniku Transporta, která je na prodej. Dosud však nejsou dořešené vlastnické vztahy. Kompostárna pro Chrudim by teoreticky mohla být i v Prosetíně, zvažované umístění v Bylanech v blízkosti Chrudimi nevyhovovalo pro nedostatek místa.
Podle studie by v průmyslové zóně měla vzniknout překládací stanice, třídicí linka na plasty a papír, lisovna odpadů a halová kompostárna na biologický materiál. Součástí by měl být i sběrný dvůr s re-use centrem a provozní budova včetně zázemí společnosti Technické služby Chrudim 2000 s odstavnou plochou na techniku. Okolo celého areálu je navržen zelený pás stromů, které přispějí k částečnému oddělení separačního dvora od okolí, především od Markovic. Separační linka na komunální odpad byla z projektu vyškrtnuta již dříve. Signatáři petice se obávají zvýšeného hluku, zápachu z kompostárny, prašnosti a dopravy v lokalitě, poukazují také na možné snížení hodnoty jejich nemovitostí.
Zdroj: ČTK
