Led 5, 2025 | Odpady
Re-use centrum v Ústí nad Labem funguje dva roky. Díky němu zůstávají v oběhu věci, které by skončily na skládce. Služba navíc pomáhá lidem v nouzi s vybavením domácností. Svou klientelu si centrum našlo napříč generacemi, řekla Karolína Žákovská ze spolku, který re-use centrum provozuje.
„Ty dva roky fungování ukázaly, že tahle služba je určitě v Ústí potřeba. Je o ni velký zájem jak ze strany dárců, tak ze strany zákazníků anebo i těch příjemců pomoci,“ uvedla Žákovská. Do re-use centra mohou přijít nakupovat základní vybavení do domácnosti s padesátiprocentní slevou držitelé dočasné ochrany a lidé ve hmotné nouzi, kteří mají potvrzení od sociálního pracovníka. „V mimořádných situacích jsme schopni na základě žádosti právě sociálního pracovníka i nějaké základní vybavení poskytnout zdarma,“ řekla Žákovská a podotkla, že všeobecně jsou ceny v re-use centru velmi příznivé.
Re-use centrum se stalo ještě oblíbenějším po přestěhování do prostor v Paláci Zdar v centru města. Předtím sídlilo nad poštou naproti Hraničáři. Veškeré věci, které dárci donesou, si spolek eviduje. „Za rok působení jsme vydali více než 11.000 kusů věcí,“ uvedla Žákovská. Letos podle ní díky přesunu do středu města bude výdej více než dvojnásobný.
Do centra nosí dárci nejčastěji oblečení. Po dvou letech už spolek dokáže odhadnout, o které kousky bude zájem. Větší část věnuje charitě. „Ukazuje to skutečně, jak ta rychlá móda v současné době je významná a jak neustále roste,“ řekla spoluzakladatelka. V prodejně jsou ale také například hračky, drobné spotřebiče, bižuterie, sportovní vybavení a podobně. „Velký zájem je o kvalitní hrnce, protože to je taková komodita, kterou většinou člověk skutečně využije,“ doplnila Žákovská. Podle ní se v centru nakonec udá všechno.
V centru se střídá sedm dobrovolníků. Od pondělí do pátku je otevřeno od 15:30 do 17:00 a v sobotu od 9:00 do 12:00. „Mě oslovili v lednu, jestli bych nechtěla pomáhat a práci si vyzkoušet. Na začátku února jsem si to šla vyzkoušet a od té doby tady pracuju a pomáhám,“ řekla pracovnice Tereza, která je kvůli svému handicapu odkázána na vozíček.
Jedinou dotaci, kterou centrum čerpá, je dotace od úřadu práce na společensky prospěšné místo pro handicapovanou pracovnici. „My máme podporu od dvou soukromých společností, a to od Paláce Zdar, který nám vyšel velmi vstříc s platbou nájemného, a potom společnost Tetanet nám tady poskytuje zdarma internet,“ řekla Žákovská. Příští rok chce spolek sehnat veřejnou podporu, aby mohla zaměstnat dalšího člověka, což by umožnilo rozšíření otevírací doby.
Re-use centra v Ústeckém kraji vznikají pod záštitou měst. Fungují například v Lounech a Teplicích. Ústí nad Labem na provoz re-use centra nepřispívá, přestože služba podle Žákovské plní roli města. „To, co nám sem lidé dávají, by se jinak stalo komunálním odpadem,“ uzavřela.
Autor: Re-use centrum
Pro 22, 2024 | Odpady
V designu a výtvarném umění lze využít nový materiál z textilního odpadu, který před rokem vyvinula Technická univerzita v Liberci (TUL) ve spolupráci s Diakonií Broumov. Možnosti využití materiálu v interiérovém designu, na nábytku, osvětlení, ale například i ve výtvarných dílech představuje univerzita na výstavě Martina Hofmana Recyklus ve své Galerii N v Jablonci nad Nisou.
Technologie z Liberce umožňuje zpracovat i textilní materiál, který by se jinak znovu využíval jen obtížně a končil by na skládce či ve spalovně, jako jsou třeba oděvy složené z více materiálů. Technologie umožňuje zpracovat textil včetně zipů nebo knoflíků. Vše se rozemele, směs se zalije pryskyřicí a vylisuje se z ní pevná deska, případně je možné lisovat směs přímo do formy. Vyrobený materiál už našel uplatnění ve výrobě nábytku, využít ho lze ve stavebnictví nebo automobilovém průmyslu.
„Největší oblast jeho uplatnění jsme tušili v interiérovém designu nebo v automotive v oblasti interiérů vozidel nebo krytů motorů. Uměli jsme si ho představit i v nábytkářství a interiérovém designu, kde se deska už ujala a pro využití v tomto sektoru se už vyrábí. Ostatně třeba deska konferenčního stolu v mé pracovně je právě z tohoto materiálu. Lidé jako Martin Hofman šli ovšem ve své představivosti ještě dál a vidí v desce z recyklovaného textilu výtvarný objekt,“ doplnil vedoucí katedry hodnocení textilií liberecké univerzity Roman Knížek.
Hoffman přiznal, že ho materiál zaujal na první pohled. „Moje dosavadní tvorba byla se světlem, pracoval jsem s projekčním světlem a je to pro mě hodně blízké. Když jsem viděl ten materiál poprvé, tak jsem věděl, že pokud to půjde udělat v nějaké rozumné tloušťce, budu ho moc prosvítit a budu moct experimentovat jak s barevností textilu, tak s barevností světla. Když jsem mixoval různé barvy v textilu, říkal jsem si, jak by to mohlo fungovat společně s tím světlem,“ řekl autor vystavených děl.
Diakonie Broumov založila s dalšími dvěma partnery firmu TXB (TeXtile Board), která má v portfoliu konstrukční desky a materiál z recyklovaného textilu pod značkou TXB ART. „Aktuálně se vyrábí menší linka pro poloprovoz, který chtějí zahájit příští rok na jaře, do konce roku pak plánují rozjet výrobu desek na velké lince. Máme vypsané výběrové řízení a hledáme vhodného dodavatele,“ řekl k budoucnosti materiálu ředitel diakonie Pavel Hendrichovský.
„Pro ČR by bylo ideální provozovat čtyři takové linky, abychom měli jako země problém s textilem vyřešen,“ poznamenal Hendrichovský. Už nyní podle něj jednají o možnosti využití technologie při zpracování textilního odpadu v zahraničí. S univerzitou teď Diakonie Broumov spolupracuje i na vývoji sendvičové desky z recyklovaného textilu, kterou by bylo možné využít pro stavbu domků.
Autor: Technická univerzita v Liberci
Pro 22, 2024 | Odpady
Biologicky rozložitelné plasty nejsou v přírodě bez rizika, kromě jiného mohou negativně ovlivnit vodní režim či růst rostlin. Upozorňují na to vědci z výzkumné skupiny Půdní ekologie Ústavu agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, kteří se zabývají problematikou znečištění životního prostředí plasty.
Biologicky rozložitelné plasty mají být jednou z alternativ v boji s běžnými plasty. Zatímco obyčejné plasty se v přírodě rozkládají desítky až stovky let, u mikroplastů jde o měsíce či roky. I jejich používání ale přináší rizika.
„Biologicky rozložitelné plasty v půdě mohou ovlivnit vodní režim, měnit druhové složení mikrobiálních společenstev s možnou preferencí patogenních organismů, změnit koloběh půdního uhlíku i dusíku a v neposlední řadě také negativně ovlivnit růst rostlin. S nárůstem jejich používání lze očekávat i zvýšený vstup do půdy, a proto je třeba detailně prozkoumat, za jakých podmínek lze tyto plasty v půdě rozložit bez rizika,“ uvedl vedoucí skupiny Martin Brnický.
Plasty se začaly vyrábět ve větším měřítku ve 40. letech minulého století jako levné, lehké a odolné náhrady tradičních materiálů. Už v 70. letech byly publikovány první zprávy o hromadění plastového odpadu v oceánech, zejména v Pacifiku. Na přelomu století pak byla zvýšená pozornost upřena na mikroplasty a chemikálie uvolňované z plastů, jako například ftaláty. V roce 2004 se poprvé objevil termín mikroplasty, který použil britský oceánograf Richard Thompson v časopise Science pro drobné plastové částice v oceánech.
„Výzkum odhaluje, jak daleko se plastové částice ve své mikroskopické a nanoskopické podobě mohou dostat, a že jsou dnes již prakticky všudypřítomné. Kontaminace mikroplasty se tedy netýká pouze oceánů, lze je najít i ve vzduchu, v pitné vodě a potravinách, v půdě i rostlinách, a proto se také snadno dostávají do lidského organismu, kde patrně způsobují určité zdravotní problémy,“ doplnil člen výzkumné skupiny Jiří Kučeřík, který se problematikou dlouhodobě zabývá.
Autor: Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně
Pro 8, 2024 | Odpady
Plánovaná spalovna komunálního odpadu v Příbrami, kterou chce vybudovat městská teplárna Energo Příbram, by měla zahájit zkušební provoz ve druhém čtvrtletí 2027. Zařízení má mít roční kapacitu 30.000 tun, projekt nyní úředníci posuzují z hlediska vlivu na životní prostředí (EIA), řekl místostarosta Vladimír Karpíšek (za ANO).
Vybudování spalovny, které má kapacitou vystačit pro město a okolní obce, vyjde podle dřívějších informací na stovky milionů až miliardu korun. „Máme informace od investora, že na tom aktivně pracují a že tam nejsou žádné zásadní problémy,“ uvedl Karpíšek. Příbramská teplárna není nijak majetkově propojena s městem. Energo Příbram patří do skupiny Natland, která se soustředí především na nemovitosti, finance a moderní technologie.
V sousední Lhotě u Příbrami se lidé k záměru budou vyslovovat v referendu, které je vypsáno na 18. ledna. Budou odpovídat na otázku, zda souhlasí s tím, aby zastupitelstvo obce Lhota u Příbramě podniklo kroky k zamezení výstavby spalovny. Starostka Eva Drmlová (nez.) připustila, že pokud bude projekt z hlediska EIA v pořádku, obec nemá páky na to, jak mu zabránit. „Pokud budou mít doložené studie, že je všechno ohledně životního prostředí v pořádku, tak není důvod, aby jim to krajský úřad zamítl,“ řekla Drlová.
Radnice v Příbrami podle starosty Jana Konvalinky (za ANO) zatím výrazný odpor proti spalovně nezaznamenala. „Samozřejmě jsou i názory, zejména na sociálních sítích, které jdou proti záměru spalovny,“ dodal.
Projekt je podle Konvalinky pro Příbram zajímavý kvůli tomu, že se blíží konec skládkování a město bude muset tento problém řešit. Dobrovolný svazek obcí, jehož členem je i Příbram, schválil v minulosti uzavření memoranda se společností ČEZ, které se týká možného odvážení odpadu do spalovny u Mělníka. „V případě, že bychom neuspěli s naším lokálním záměrem, tak je tady ještě taková alternativa,“ řekl už dříve starosta. Poukázal na to, že pokud by se odpad likvidoval v Příbrami, byla by cena za svoz odpadu nižší a zároveň by nestoupala cena tepla.
Autor: Město Příbram
Pro 3, 2024 | Odpady
Zhruba dvoutisícová obec Povrly na Ústecku získala dotaci na stavbu re-use centra. Náklady na přestavbu budovy u sběrného dvora činí zhruba 2,8 milionu korun. Úřad si od nové služby slibuje, že díky ní ročně předejde vzniku téměř 50 tun odpadu. Dotace z operačního programu Životní prostředí pokryje asi 80 procent uznatelných nákladů, řekl správce majetku na obecním úřadě Luboš Fiala.
Sběrný dvůr si z poloviny pronajímá společnost Marius Pedersen, která v obci zajišťuje svoz komunálního odpadu, uvedl Fiala. Jedna polovina budovy ve sběrném dvoře bude sloužit pro potřeby společnosti, druhá pak jako re-use centrum. Přes centrum mohou lidé vracet do oběhu věci, které již nevyužijí. Naopak někomu jinému se mohou hodit, a proto si je z centra bude moci vzít a dál využívat.
Obec získala také dotaci na menší dodávku, která bude do centra svážet objemné věci. Fiala uvedl, že může jít například o nábytek jako pohovky či křesla. Auto vyjde asi na milion korun bez DPH.
Stavební úpravy se chýlí ke konci. S otevřením obec počítá na přelomu ledna a února, informoval starosta Dalibor Pavlát. Službu pro místní obyvatele obec podle něj zřizuje i kvůli výhodné dotaci. „Navíc je šance, že odvezou nepotřebné věci do re-use centra zdarma a další lidé je naopak využijí,“ podotkl Pavlát. Podle něj se zároveň díky dotačním prostředkům podařilo opravit obecní majetek. Objekt získá přestavbou novou střechu i fasádu, nový bude interiér i asfaltové cesty ve sběrném dvoře. Místní platí za svoz odpadu poplatek, ročně jde o 900 korun za osobu.
Autor: Obec Povrly
Pro 3, 2024 | Odpady
Plánované zálohování PET lahví a plechovek pomůže udržet konkurenceschopnost českých pivovarů a sníží uhlíkovou stopu odvětví, uvedl dnes v tiskové zprávě Český svaz pivovarů a sladoven. Novelu zákona o obalech, která zavádí zálohový systém na PET lahve a kovové plechovky, vláda schválila na začátku října. Pokud opatření schválí Parlament a podepíše prezident, mělo by začít platit v roce 2026.
Pivovarnický svaz upozornil, že sousední země již zálohují nebo se k zálohování přidají. Česko tak bude obklopeno zeměmi, ve kterých budou nápojové obaly uzavřeně cirkulovat. „To povede ke snížení množství dostupného recyklovaného PETu a hliníku, který pivovary potřebují k výrobě nových obalů, a ve svém důsledku k ohrožení konkurenceschopnosti českého pivovarnictví v Evropě,“ uvedl Tomáš Slunečko, ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. V zemích, kde zálohový systém funguje, se podle svazu snižuje podíl plechovek na odpadu vysbíraném v přírodě. Třeba na Slovensku to bylo z 20 procent na dvě procenta. Slovensko zálohuje poslední tři roky. „Už ve druhém roce svého fungování systém dosáhl míry sběru přes 92 procent, přičemž všechny byly recyklovány zpátky do nových plechovek,“ sdělil ředitel Slovenského sdružení výrobců piva a sladu Vladimír Machalík.
Prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich dodal, že zálohování by také snížilo uhlíkovou stopu odvětví. „Při zpracování recyklátu se spotřebuje až o 95 procent méně energie než při výrobě z nové suroviny. I po započtení ostatních dopadů má plechovka z recyklovaného materiálu až o 80 procent nižší uhlíkovou stopu v porovnání s výrobou nové plechovky,“ uvedl Voldřich.
Podle pivovarníků by účinnému zálohování napomohla i dlouholetá zkušenost Čechů s vratnými pivními lahvemi, průměrná návratnost dosahuje podle nich přes 90 procent, přičemž vrácené pivní láhve putují zpět do pivovarů k opětovnému využití.
Slunečko podotkl, že zálohování také pomůže efektivně využívat bezúčelně likvidovaný materiál. Svaz uvádí, že Češi recyklují 30 procent plechovek a 42 procent plastových odpadů, zbytek končí na skládkách nebo ve spalovnách. „Česká ekonomika tak zbytečně přichází o zhruba 500 milionů plechovek ročně, tedy zhruba 11.000 tun tohoto obalového materiálu ročně v hodnotě takřka půl miliardy korun,“ sdělil Slunečko.
Podporu zálohování dříve vyjádřil Plzeňský prazdroj, Coca-Cola Česko a Slovensko, Heineken ČR, Kofola Česko Slovensko, Mattoni 1873, kteří založili Iniciativu pro zálohování. Zálohový systém funguje v 16 evropských zemích. Podle ministerstva životního prostředí (MŽP) se počítá se čtyřkorunovou výší zálohy, její přesnou cenu stanoví až vyhláška k novele. Obaly by následně podobně jako některé skleněné lahve museli vybírat obchodníci v prodejnách nad 50 metrů čtverečních a také na všech čerpacích stanicích. Dohromady to je přes 11.000 povinných míst. Celkově by se podle odhadů MŽP mohl systém ročně týkat zhruba 2,5 miliardy kusů PET a plechovek.
Autor: MŽP
Pro 3, 2024 | Odpady
Stanovení limitu pro množství plastu, které budou společnosti smět vyrábět, je nejspornějším bodem pátého přípravného zasedání OSN v Jižní Koreji k nové mezinárodní úmluvě o snížení znečištění plasty. Zástupci zemí se podle agentury Reuters snaží rokování urychlit, neboť závaznou dohodu chtějí připravit do 1. prosince. Panama představila kompromisní návrh, který však neobsahuje konkrétní číselný cíl nebo omezení produkce a navrhuje přijetí globálního cíle až na budoucí konferenci.
Podporu tomuto panamskému návrhu rychle vyjádřilo více než 100 států. Některé země vyrábějící plasty a těžící ropu a plyn, včetně Saúdské Arábie, důrazně protestují proti zahrnutí výroby plastů do dohody. Ruská delegace uvedla, že pokud je svět skutečně odhodlán uzavřít dohodu, musí se vyjednavači soustředit na to, aby byla přijatelná pro všechny.
Česká delegace se společně s ostatními zeměmi EU aktivně účastní vyjednávání. „Co se týče oblasti stanovení globálního cíle pro snížení produkce plastů, je potřeba uvést, že by se případně jednalo o snížení produkce plastů z primárních zdrojů. V tuto chvíli se diskutuje o řadě různých návrhů, včetně postoje EU, aby byl v dohodě uveden závazek stanovení globálního cíle na prvním jednání smluvních stran budoucí dohody“, sdělila mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.
Česká republika bude podle ní společně s dalšími zeměmi EU hledat kompromis, který by odpovídal omezení celosvětového znečištění plasty.
Představitel delegace Ekvádoru Luis Vayas Valdivieso dnes zveřejnil návrh textu úmluvy, v němž shrnul názory, které zástupci zemí během týdne vyjádřili. Článek o produkci obsahuje panamský návrh. Organizace na ochranu životního prostředí dnes protestovaly před kongresovým centrem v Pusanu, kde jednání probíhají, a požadovaly, aby byly zúčastněné země „odvážnější“.
Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dosáhne celosvětová produkce plastů bez změny politiky do roku 2040 až 736 milionů tun, což je o 70 procent více než v roce 2020.
Znečištění plasty je všudypřítomné, jeho stopy byly nalezeny i v mracích, nejhlubších oceánských příkopech, a dokonce i v mateřském mléce.
Autor: MŽP
Říj 12, 2024 | Odpady
Novelu zákona o obalech, která zavádí zálohový systém na PET lahve a kovové plechovky, vláda na dnešním zasedání schválila, informoval o tom ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle ministerstva se počítá se čtyřkorunovou výší zálohy, její přesnou cenu ale stanoví až vyhláška k novele. Předlohu nyní dostane k projednání Parlament.
Cílem má být zvýšení míry recyklace a omezení množství odpadu v přírodě. Návrh rovněž zahrnuje povinnosti týkající se reklamních letáků. Chce zavést recyklační poplatek pro jejich výrobce a omezit plošnou distribuci těm, kteří o reklamní letáky zájem nemají.
Ministerstvo podle důvodové zprávy navrhuje, aby předpis obecně nabyl účinnosti 1. ledna 2025, zálohový systém by se ale měl spustit o rok později.
Obchodníci budou ministerstva vybírat lahve a plechovky povinně v prodejnách nad 50 metrů čtverečních a také na všech čerpacích stanicích, dohromady to je přes 11.000 povinných míst. Povinnost vybírat zálohované obaly budou mít i on-line prodejci. V obcích nad 300 obyvatel, kde nebude ani povinné, ani dobrovolné místo odběru, ho zřídí provozovatel systému. Zálohy mají platit pro nealkoholické nápoje v plastových lahvích o objemu 0,1 až 3 litry a alkoholické nápoje do 15 procent alkoholu v plastových lahvích. Dále pro všechny nealkoholické nápoje v plechovkách o objemu 0,1 až 1 litr a nápoje s obsahem do 15 procent alkoholu v plechovkách. Výjimkou jsou mléko a mléčné výrobky, jejichž obaly se zálohovat nebudou. Celkově by podle odhadů MŽP mohlo ročně systémem projít zhruba 2,5 miliardy kusů PET a plechovek.
Unijní směrnice požaduje, aby do roku 2029 bylo zpětně odebráno minimálně 90 procent hmotnosti plastových nápojových lahví. Česko se pohybuje pod touto hranicí, a to jak u plastových lahví, tak u kovových plechovek.
Podle údajů ministerstva se každý rok na trh dostává zhruba 1,8 miliardy kusů PET lahví a 0,8 miliardy plechovek. Značné množství těchto obalů končí mimo tříděný odpad, například u PET lahví jde o každou pátou lahev. U plechovek je situace horší, tři ze čtyř plechovek nejsou tříděny správně, uvedl úřad. Ministerstvo míní, že zálohový systém výrazně zvýší kvalitu recyklace a pomůže zlepšit využití těchto recyklovaných materiálů. Díky tomu bude možné je opětovně použít, a tím předejít takzvanému downcyclingu, kdy se postupně snižuje kvalita materiálu. Zákon je podle ministerstva navržen tak, aby nenarušil současný systém třídění odpadu, ale spíše jej doplnil a inovoval.
Novela vyvolala diskusi mezi zainteresovanými stranami, od ministerstev po podnikatelské svazy a zástupce krajů. V meziresortním připomínkovém řízení bylo přes 700 připomínek. Kromě technických záležitostí se mnohé týkaly samotného principu zálohování. Na vládu MŽP předložilo materiál s rozporem s ministerstvem průmyslu a obchodu, ministrem pro evropské záležitosti, Asociací krajů, Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv, Svazem průmyslu a dopravy či některými kraji. „Stále zůstává celá řada rozporů, nicméně rozhodně jsem připraven na poli Poslanecké sněmovny hledat a široce diskutovat nad parametry tohoto systému,“ řekl Hladík.
Například ministerstvo průmyslu a několik krajů vyjádřily obavy o ekonomické dopady na podnikatele a obce. Kritici argumentují tím, že zavedení povinného zálohového systému zvýší náklady a bude komplikovat stávající systém třídění odpadu. Při dnešním zasedání vlády se podle Hladíka 12 jejích členů vyslovilo pro, dva se zdrželi. Jedním z nich byl ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). Podle manažerky vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování Kristýny Havligerové je systém záloh jedinou cestou k cirkularitě nápojových obalů. „Je klíčem k tomu, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka. Zabráníme tím plýtvání přírodními zdroji, až o 95 procent snížíme spotřebu energie a o 80 procent uhlíkovou stopu těchto obalů. Posílíme tím naši materiálovou bezpečnost a jak ukazuje evropská zkušenost, zbavíme se také volně pohozených nápojových obalů v přírodě i na veřejných prostranstvích obcí a měst,“ uvedla.
Podle předsedy Asociace českého tradičního obchodu Pavla Březiny vláda naopak ignorovala doporučení řady profesních svazů a odborníků včetně zástupců obchodu. „Zelenou dostal návrh, který jednoznačně a zbytečně zkomplikuje život zákazníkům i obchodníkům. Je naprosto absurdní, abychom kvůli aktuálně nevybrané jedné lahvi z deseti vytvářeli takto drahý a neefektivní systém a zákazníky nutili skladovat a nosit do obchodů odpadky,“ uvedl. Asociace sdružuje české obchodníky a sítě, které provozují zhruba 7000 obchodů.
Autor: MŽP
Říj 12, 2024 | Odpady
Začíná Recyklační víkend, kdy lidé mohou nabídnout svůj vysloužilý elektrospotřebič do sbírek Národního technického muzea (NTM). Udělat to mohou prostřednictvím události na facebooku. Akce se uskuteční do neděle 13. října. Každý, kdo nabídne svůj starý elektrospotřebič, získá kupón na vstupné do muzea.
Od pátku do neděle budou od 9:30 do 16:30 hodin k dispozici on-line na chatu na facebookové stránce NTM kurátoři muzea a zástupci kolektivního systému Elektrowin, který se zabývá sběrem elektroodpadu. Pokud se elektrospotřebič nebude hodit do sbírky muzea, převezme ho Elektrowin. Mimo jiné vysvětlí, proč dát spotřebič k recyklaci a jak budou suroviny z přístroje dál využity, nebo poradí, kde se nachází nejbližší sběrný kontejner.
V případě, že bude předmět vybrán do sbírek muzea, bude uzavřena jednoduchá darovací smlouva, na jejímž základě získá dárce dvě čestné vstupenky do NTM. Prvních pět navíc dostane kupon v hodnotě 500 korun na nákup spotřebního zboží. V případě, že se přihlásíte, avšak elektrospotřebič nebude určen do muzea, získá kupón na slevu na základní nesnížené vstupné do NTM ve výši 180 korun s platností do 31. října 2025.
„Z minulého ročníku Recyklačního víkendu nakonec vzešel ‚nej‘ muzejní kousek 2023, kterým se stal elektrický žehlič americké výroby Maytag. Ten byl pořízen na konci 30. let minulého století do rodiny textilního továrníka v Polici nad Metují. Doufám tedy, že i v letošním roce budou vybrané přírůstky do sbírek NTM stejně přínosné,“ uvedla Lucie Střechová, kurátorka NTM sbírek Technika v domácnosti a textilní průmysl.
Recyklační víkend se opakovaně koná jako součást oslav Mezinárodního dne elektroodpadu, který letos připadá na pondělí 14. října. Recyklační víkend doprovází internetová soutěž s názvem Máte doma muzejní kousek? s celorepublikovou působností. Soutěž je pravidelně vyhlašována na počátku dubna a oproti programu Recyklační víkend je ve třech vyhodnocovacích etapách rozložena do zbytku roku.
Autor: Národní technické muzeum
Říj 2, 2024 | Odpady
Po více než pěti letech zvýší Sokolov poplatky za svoz odpadů. Důvodem je růst nákladů spojených s vývozem a vyšší ceny zpracování na skládkách. Po zdražení se město dostane z červených čísel, kdy ročně doplácí přes dva miliony korun, řekl místostarosta Sokolova Jan Picka (VOK). V ulicích přibude kontejnerů a popelnic na bioodpad, po nichž v Sokolově roste poptávka.
„Nezvedali jsme cenu za vývoz odpadu pro občany Sokolova spoustu let, a to i přesto, že na SOTESu (Sokolovských technických službách) došlo k nárůstu personálních nákladů, zvyšuje se cena za skládkování, a pohonné hmoty i energie šly nahoru. Teď už jsme v situaci, kdy poplatek zvýšit musíme. Přestože jsme dali spoustu možností, jak třídit odpad, a tím snížit objem komunálního odpadu, ve městě se úplně zastavilo třídění plastu, papíru a skla,“ řekl místostarosta. Sokolov se podle něj v roce 2024 dostal do nadlimitní sazby s 600 tunami komunálního odpadu, kdy celkový doplatek byl přes dva miliony korun. Limit pro vyprodukovaný odpad se bude nově snižovat o deset kilogramů na jednoho obyvatele, doplatek Sokolova by se tak podle predikcí měl až zdvojnásobit.
Vedení města zjišťovalo výši poplatků ve srovnatelně velkých městech v regionu v i napříč Českem. Vyšly tři varianty, o kterých město jednalo. „Ze současných 35 haléřů na litr odpadu byla možnost navýšit na 50, 60 nebo 65 haléřů. První dvě varianty město stále nechávaly v červených číslech, to znamená, že by město stále muselo doplácet. Třetí varianta pouští město do nepatrného zisku. Sokolov na tom ale nevydělá nic, protože za tyto peníze navýšíme počet hnědých kontejnerů na bioodpad,“ uvedl Picka.
V praxi to tedy znamená, že majitel bytu v domě se 12 byty, který má k dispozici kontejner o objemu 1100 litrů s vyvážením jednou týdně, zaplatí při rozpočítání na jednotlivé byty o 119 korun měsíčně více. Z původních 20.000 korun ročně za celý dům tak nově lidé z tohoto domu zaplatí za svoz odpadů celkem 37.180 korun za rok. U domu s 69 byty je to navýšení o 94 korun měsíčně pro jeden byt. O kompletním sazebníku stanoveným novou vyhláškou bude město obyvatele informovat, mimo jiné i na svých webových stránkách.
Podle Picky je pro obyvatele motivační fakt, že aktivnějším tříděním mohou snížit objem komunálního odpadu. Město by tak mohlo snížit frekvenci vyvážení, nebylo by to jednou týdně, ale jednou za dva týdny, čímž by byl i poplatek nižší. Město rovněž plánuje pomoci se zabezpečením popelnic a kontejnerů tak, aby do nich dávali odpad pouze ti, kterým konkrétní nádoby patří. Zaměří se také více na kontroly odpadového hospodaření podnikatelů.
Autor: Město Sokolov
