Říj 2, 2024 | Odpady
České Budějovice nadále rozšiřují projekt třídění odpadů od prahu domů. Službu nabídnou obyvatelům v dalších čtvrtích města. Od října ji bude moci využívat přibližně 450 domácností v Novém Vrátě a Husově kolonii, kterým město poskytne popelnice na separovaný odpad k jednotlivým domům, řekl Petra Lamač z českobudějovického magistrátu.
„Systém svozu od prahu domu si získal velkou oblibu. Například zástupci územní skupiny čtvrti Nové Vráto o jeho zavedení velmi usilovali. Pro svoz od prahu jsou vhodné lokality rodinných domů. U bytových domů či na sídlištích zůstanou barevné kontejnery na separovaný odpad,“ uvedl ředitel firmy FCC České Budějovice Roman Braný.
Město ve spolupráci se společností FCC začalo s projektem před pěti lety. Jako první jej využívali obyvatelé čtvrti Mladé. Následně se rozšířil do Nových Hodějovic, na Zavadilku, do Haklových Dvorů, Třebotovic, Kaliště nebo Suchého Vrbného.
„Vedle ekologického hlediska je výhodou usnadnění třídění odpadů. I přes zvýšené náklady na svoz odpadu věříme, že se nám v těchto formách vrátí. Při této příležitosti bych chtěl obyvatele dotčených lokalit moc poprosit, aby nádoby na chodník či jiné veřejné prostranství vystavovali opravdu pouze v den svozu. Pomůžete nám tak udržet chodníky průchozí, silnice průjezdné a je to i projev respektu ke spoluobčanům,“ uvedl náměstek českobudějovické primátorky Michal Šebek (ODS).
České Budějovice za rok svezou více než 15.000 tun směsného komunálního odpadu. Tříděného odpadu se za rok ve městě nashromáždí více než 11.000 tun.
Autor: Město České Budějovice
Zář 14, 2024 | Odpady
Týden bez odpadu (Zero Waste Week) je mezinárodní ekologická kampaň na snížení odpadu na skládkách a koná se každoročně v září. Jedná se o nekomerční kampaň, demonstrující prostředky a metody ke snížení plýtvání, vytvářející komunitní podporu a zvyšující povědomí o rostoucím problému plýtvání a znečištění životního prostředí.
Cílem Zero Waste Week je snížit množství odpadu na skládkách, zvýšit recyklaci a povzbudit lidi, aby se zapojili do oběhového hospodářství. Týden nulového odpadu také propaguje opětovné použití plastů a svědomitou recyklaci, aby se snížilo množství odpadu posílaného na skládky nebo ke spalování.
Patronem týdne bez odpadu je v letošním roce GREEN Logistics CZ s.r.o. – provozovatel míst zpětného odběru pro odpadní pneumatiky s více jak 1 000 místy po celé ČR
Společnost GREEN Logistics CZ s.r.o. provozuje místa zpětného odběru pro odpadní pneumatiky a odpadní baterie nebo akumulátory po celé České republice. Tuto službu zajišťuje pro své obchodní partnery, kteří plní své povinnosti v individuálním systému (např. Škoda Auto a.s., Nexen Tire Europe s.r.o., TOMKET s.r.o., Mercedes-Benz Česká republika s.r.o., Toyota Central Europe – Czech s.r.o., a další zástupci z řad výrobců a prodejců automobilů či pneumatik) dle zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností (dále jen „zákon“).
Místa zpětného odběru pro odpadní pneumatiky a odpadní baterie nebo akumulátory jsou provozovány na sběrných dvorech obcí a měst, na autovrakovištích či ve výkupnách druhotných surovin. Potřebné informace o místech zpětného odběru, které provozuje společnost GREEN Logistics CZ s.r.o. nalezne konečný uživatel na www.glogistics.cz, www.kamsnim.cz, ww.mzp.cz/cz/pneumatiky. Konečným uživatelem je osoba užívající vybraný výrobek, než se stal odpadem a před jeho odevzdáním osobě oprávněné k jeho převzetí podle zákona. K převzetí odpadní pneumatiky a odpadní automobilové baterie nebo akumulátoru s ukončenou životností jsou oprávněni za podmínek stanovených zákonem pouze provozovatel místa zpětného odběru, poslední prodejce nebo jiná osoba určená výrobcem, nestanoví-li tento zákon jinak. Konečný uživatel má možnost dle zákona požádat o vystavení dokladu o převzetí odpadní pneumatiky a odpadní automobilové baterie nebo akumulátoru s ukončenou životností, který obsahuje identifikační údaje provozovatele, datum a místo převzetí a údaje o druhu, skupině a množství pneumatik/automobilových baterií nebo akumulátorů.
Provozovatel místa zpětného odběru může odmítnout převzít odpadní pneumatiku a odpadní automobilovou baterii nebo akumulátor s ukončenou životností ve třech případech. V prvním případě z důvodu kontaminace nebo závažného poškození odpadní pneumatiky a odpadní automobilové baterie nebo akumulátoru, protože ohrožuje zdraví osob, které zpětný odběr provádějí, nebo pokud obsahuje případný odpad. Provozovatel místa zpětného odběru může dále odmítnout převzít ke zpětnému odběru odpadní pneumatiku a odpadní automobilovou baterii nebo akumulátor s ukončenou životností, jestliže vzhledem k množství a typu pneumatik/automobilových baterií nebo akumulátorů či jiným okolnostem lze mít důvodné pochybnosti, že se nejedná o pneumatiky/automobilové baterie nebo akumulátory od konečného uživatele (příkladem může být pneuservis/autoservis). V posledním případě může provozovatel místa zpětného odběru dle zákona odmítnout převzít ke zpětnému odběru odpadní pneumatiku a odpadní automobilovou baterii nebo akumulátor v množství, které přesahuje okamžitou kapacitu místa zpětného odběru.
Konečný uživatel dohledá na internetových stránkách www.glogistics.cz vyhledávač a mapu s více jak 1 000 místy zpětného odběru pro odpadní pneumatiky, dohledá potřebné informace včetně kontaktních údajů emailu či telefonu v případě potřeby dotazu a fotografie včetně označení plachtou/samolepkou místa zpětného odběru. Po celé České republice je dle dat Ministerstva životního prostředí více jak 4 000 míst zpětného odběru pro odpadní pneumatiky, což zajišťuje velký komfort pro odevzdání odpadních pneumatik pro konečného uživatele.
Přestože každá pneumatika dříve či později doslouží, záleží zejména na tobě, milí uživateli, na jaký „pohřeb či druhý život“ ji vyšleš. V ČR můžeš najít více jak 4 000 bezplatných míst zpětného odběru, které jí zajistí další smysluplné využití. Nebude bezcenně ležet někde v příkopě, naopak se připojí k dalším téměř 80 tis. tunám zpětně odebraným odpadním pneumatikám (údaje za rok 2021, zdroj MŽP ČR).
Autor: GREEN Logistics CZ s.r.o.
Zář 8, 2024 | Odpady
V Komořanech u Mostu se začala stavět spalovna odpadu. Roční kapacita zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) je 150.000 tun. Náklady na stavbu jsou přes pět miliard korun. Při položení základního kamene to řekl ředitel společnosti United Energy Milan Boháček. Polovinu nákladů pokryje firma z holdingu Daniela Křetínského z modernizačního fondu. Se zprovozněním se počítá na jaře roku 2027.
Společnost podepsala memorandum o dodávkách nevytříděného odpadu se všemi největšími městy v Ústeckém kraji a řadou obcí napříč regionem, dodávky má přislíbené také například z Chebu. „Spalovna je dimenzovaná na polovinu odpadu, který vznikne v Ústeckém kraji. Výhoda je, že to bude relativně levný zdroj tepla pro Most a Litvínov,“ uvedl Boháček.
Pro spalovny jsou podmínky provozu podle ředitele velmi přísné. „Nová spalovna bude na desetinách emisních limitů, co stávající teplárna,“ uvedl Boháček. Využitím odpadu teplárna ušetří okolo 120.000 tun hnědého uhlí za rok. „V roce 2027 budeme pro výrobu tepla používat už jen odpadky, plyn a stávající biomasu,“ uvedl ředitel.
Větší zátěž pro dopravu podle Boháčka spalovna znamenat nebude. „Doprava se odkloní ze skládek k nám, sídlíme v průmyslovém areálu mimo veřejnou dopravu. Ze vzdálenějších míst uvažujeme o dopravě po železnici,“ řekl. Odpad z Německa ZEVO u Komořan zpracovávat nebude. „Zavázali jsme se, že budeme spalovat odpad jen z Česka,“ uvedl.
Zařízení pro energetické zpracování odpadu se plánuje také v nedalekém Chomutově. „Objem odpadu neklesá, takže se neobáváme, že bychom ho měli nedostatek, možná to bude výhoda pro obce,“ řekl Boháček. Po zpracování odpadků vznikne škvára, kterou bude možné využít na stavbách. Nebezpečný odpad bude vznikat pouze při chemickém čištění kouřových plynů. Spalovat se bude nevytříděný odpad, tedy ten, co lidé hází do černých popelnic.
Obce v Ústeckém kraji stavbu spalovny vítají, protože od roku 2030 začne platit konec skládkování. „Úkolem Ústeckého kraje by teď mělo být koordinovat obce a města a pomoci jim vyjednat se spalovnou co nejlepší podmínky,“ uvedl hejtman Jan Schiller (ANO). „Konec skládkování se blíží a my nemůžeme čekat, až se něco stane. Mým přáním je pomoci obcím v okrese Děčín. Hledáme řešení, nabízelo by se překladiště v blízkosti Děčína, kam by obce vozily svůj odpad, a město Děčín už by bylo partnerem pro ZEVO Komořany,“ řekla náměstkyně děčínského primátora Anna Lehká (Volba pro Děčín). „Doufám, že poplatek bude snesitelný, vítám iniciativu kraje, abychom se dohodli a vymohli nejlepší ceny pro naše občany,“ uvedla Lehká.
Autor: United Energy
Srp 28, 2024 | Odpady
Plavat v Labi je zábava, ale plastů v řece je hodně. Řekl to profesor chemie Andreas Fath z německé Hochschule Furtwagen, který doplaval do Ústí nad Labem. Svou cestu vodou zahájil před šesti dny ve Smiřicích na Královéhradecku, za sebou má 181 kilometrů. Cítí se dobře, ačkoliv se musel vyrovnat s větrem, vlnami a pod zdymadly v ústecké čtvrti Střekov i silným proudem. S kolegy sbírá vzorky mikroplastů, které budou odborníci zkoumat.
„Bylo to super, silný proud po zdolání jezu,“ řekl Fath poté, co vylezl z vody. „Jsem šťastný, že jsem tu,“ uvedl. Radost mu udělaly dvě ženy, které kus cesty plavaly s ním. V řece našel vlasce od rybářů, odpadky, některé stromy byly jimi přímo ověšené, řekl. Podle něj vše začíná od konzumenta. „Plast je dobrý materiál, ale do vody nepatří,“ řekl muž, který si dal za cíl zdolat vzdálenost přes tisíc kilometrů. „Cílů je několik, chtěl bych doplavat až do Severního moře, zkontrolovat a prověřit kvalitu vody v Labi, co se týká stopových prvků a mikroplastů. A třetím cílem je vzdělávací program,“ řekl devětapadesátiletý Fath.
Při svém „vodním“ putování proplave také Drážďany, Magdeburg nebo Hamburk. Prostřednictvím workshopů, seminářů a dalších akcí chce Fath se svým týmem zvyšovat povědomí o ochraně vody. V plánu mají 15 vzdělávacích večerů. Kromě toho bude jeho vědecký tým odebírat a analyzovat vzorky vody. Pasivní vzorkovač připevněný na Fathově neoprenovém obleku, který napodobuje rybí kůži, poskytne další poznatky.
Na české straně zázemí německým kolegům poskytuje Agentura ochrany a přírody ČR, která svůj stánek měla nedaleko Labe. „Labe je jeden z důležitých fenoménů, zaslouží ochranu. Na to chceme upozornit,“ řekl Ondřej Nitsch z organizace. Podle něj se kvalita vody v Labi zlepšila. „Ale asi mezi lidmi pořád přetrvává pocit, že Labe je špinavá řeka a radši se mu vyhýbají, což je možná škoda, protože zejména dolní tok je velice krásný,“ uvedl.
Fath už v minulosti plaval v Dunaji, Rýnu či Tennessee, aby upozornil na znečištění vodních ploch mikroplasty. „Mikroplasty jsou ve světě velké téma, v poslední době přibývá třeba kolem Dunaje akcí spojených s osvětou, čištěním řeky a podobně,“ uvedl. Jeho projekt Pure Elbe má poukázat i na problémy spojené zejména s bariérami v toku řeky, které brání rybám a dalším vodním živočichům v jejich přirozeném pohybu, uvedl Nitsch.
Fathova nezisková organizace H2Org na projektu Pure Elbe spolupracuje s organizací Plastic-Free Nature Alliance (Pro přírodu bez plastů). Fath získal také podporu sponzorů a univerzity Hochschule Furtwangen. Jeho plavbu v Labi lze sledovat na webových stránkách projektu www.pureelbe.org.
Autor: Hochschule Furtwagen
Srp 11, 2024 | Odpady
V Česku se z použitých PET lahví využije 17 procent na výrobu nových lahví, z plechovek se nevyužije žádná, vyplývá z odhadů ministerstva životního prostředí. Z vysbíraného odpadu se stává spíše odpad ve spalovnách či na skládkách. Na problematiku poukázala Iniciativa pro zálohování.
„Třídění ještě automaticky neznamená recyklaci. Češi ve velké míře třídí plasty zodpovědně, často však zcela zbytečně. U plastových lahví v ČR byla v roce 2023 podle odhadů míra sběru na úrovni 75 procent, nicméně recykluje se jich méně než polovina. Stávající systém stále funguje jen na bázi statistických modelů, na rozdíl od zálohových systémů, které umí kdykoliv doložit míru sběru do poslední lahve či plechovky,“ řekla Kristýna Havligerová z iniciativy.
U plechovek je sběr nízký a jejich třídění podle Havlingerové téměř nefunguje. Tři ze čtyř automaticky končí v komunálním odpadu. V současném systému třídění sesbírala Česká republika podle dat společnosti EKO-KOM za loňský rok 30 procent nápojových plechovek. Ani z jedné ze sesbíraných nevznikla žádná nová plechovka.
Podle iniciativy by řešením mohlo být opakované využití obalů v takzvané uzavřené materiálové smyčce. Vyžaduje až o 95 procent méně energie a produkuje až o 80 procent nižší uhlíkovou stopu.
„Oběhové hospodářství je skutečně oběhové až tehdy, když materiál cirkuluje. Pokud materiály končí v přírodě, ve spalovnách, na skládkách, či v nejlepším případě jako dále už nezrecyklovatelný produkt, například dětské pleny či koberečky do auta, nesplňuje to podstatu cirkulární ekonomiky. My chceme opravdovou recyklaci, a ta nyní nefunguje,“ dodala Havligerová.
Novela připravovaná ministerstvem má zavést čtyřkorunovou zálohu na PET obaly a plechovky a zřídit 11.000 míst pro jejich sběr, vedle obchodů by se do něj měly zapojit i čerpací stanice. Očekává se, že by zálohování obalů mělo přenést větší finanční zodpovědnost na spotřebitele a zefektivnit systém třídění.
Odpůrci zálohování však upozorňují na nutnost dopravy obalů do obchodů a s tím spojené změny plánování nákupů, nároky na prostor sběrných míst a zachování tvaru nápojových obalů. Podnikatelé a obce místo vracení zálohovaných PET lahví do obchodů, které navrhuje ministerstvo v novele obalového zákona, doporučují takzvaný digitální zálohový systém s využitím QR kódů. Podle zástupců obcí a podnikatelů jsou digitální zálohy jednodušší a pohodlnější.
Autor: Iniciativa pro zálohování
Čvc 5, 2024 | Odpady
Obaly hrají důležitou roli v plýtvání potravinami, některé mohou prodloužit trvanlivost nebo ukazují, jak potravinami neplýtvat. Řekla to Iva Werbynská z Obalového institut SYBA na Evropském obalovém sympoziu. Podle ní je důležité přemýšlet, zda je dodavatelský řetězec v Česku otevřený k požadavkům lidí v otázce plýtvání jídlem.
„Celkově v Evropě stoupá počet tun vyhozeného jídla, tedy takového, kterým se plýtvá. V Česku se ale za poslední tři roky čísla zlepšila. V roce 2020 jsme vyhodili 743.000 tun potravin, v roce 2023 400.000 tun. Ačkoliv se jedná o rapidní pokles, číslo je stále velké. Zároveň chybí data, proč k tomu dochází, neboť v západní Evropě je trend obrácený,“ řekla Werbynská.
Každý Čech ročně vyhodí 91 kilogramů potravin, v celém ČR je to 1,9 milionu tun ročně, vyplývá z dat ministerstva životního prostředí. V Evropě vzniká největší množství potravinového odpadu v domácnostech, na plýtvání jídlem se podílí z 53 procent.
Podle Werbynské je důležitá spolupráce dodavatelského řetězce. „Optimalizovat účinnost materiálu, mít dobrý design pro otevíratelnost, zlepšit efektivitu přepravy nebo dobře chránit bezpečnost potravin jsou vlastnosti, které mohou u obalu podpořit neplýtvání,“ uvedla Werbynská.
Werbynská míní, že je zároveň ale také na spotřebiteli, jakou cestu zvolí. Kupříkladu plastový obal u okurky je sice neekologický, avšak prodlužuje její trvanlivost. V Austrálii jsou nyní nadšení z plastového obalu na čtvrtku melounu, neboť vydrží o několik dní déle a zároveň samotná porce je ideální. Podle výrobce by měl být i recyklovatelný. „Technologie proti plýtvání jsou různé, řešením mohou být třeba chytré obaly s indikátorem čerstvosti,“ řekla Werbynská.
S plýtváním jídlem bojují v Česku i různé platformy. Například Nesnězeno propojuje pomocí aplikace podniky a zákazníky, kteří si mohou se slevou koupit jídlo, které by se muselo nadcházející den vyhodit. Zachraň jídlo se zaměřuje na praktické informace a recepty pro spotřebitele a usiluje i o systémové změny a řešení. Projekt Smart Food učí děti, jak správně zacházet s potravinami.
Autor: Obalový institut SYBA
Čvc 5, 2024 | Odpady
Dosud nevyužitelné odpadní kaly, které vznikají při recyklaci plastů, mohou posloužit při výrobě cihel. Přišel s tím vědec Silvestr Figalla z Ústavu chemie materiálů Fakulty chemické Vysokého učení technického v Brně.
„Kaly tvořící se při praní kontaminovaných plastů jsou často přehlíženým důsledkem recyklace. Vznikají jako produkt čištění technologické vody, která je po přečištění prakticky bezezbytku v procesu recyklace opětovně používána. Oddělené nečistoty tvořící odpad obsahují stále značné množství plastového podílu ve formě malých částeček, mikro a nanoplastů,“ uvedl Figalla. Oddělit tyto částečky z kalů je ekonomicky nevýhodné, proto se snažil najít způsob, jak využít kal ve formě, v níž vzniká.
Využití kalu je limitováno obsahem vody, který u tohoto odpadu dosahuje 80 procent. Figalla ale našel uplatnění, při němž obsah vody není na obtíž, naopak.
„K nápadu vyzkoušet zamísení odpadního kalu obsahujícího plasty jsem dospěl náhodou, a to díky své zálibě ve výrobě keramiky. Do keramických hlín se běžně přidávají spalitelné látky, například papír pro úpravu jejich zpracovatelnosti a finálních vlastností hlíny i výrobků. Získané vzorky kalů mi tyto suroviny připomínaly. Naše výzkumná skupina se keramikou nezabývá a jednalo se o krok do pro nás neznámé oblasti,“ uvedl.
Stejně jako v keramice se takzvaná vylehčovadla používají i při výrobě cihlářských výrobků. Běžně se používají dřevěné piliny, které při vypalování cihel shoří a místo nich v materiálu vzniknou malé dutinky. Dostupnost dřevěných pilin na českém trhu se ale zhoršuje. A právě tam mohou posloužit kaly z recyklace plastů.
„O existujícím nedostatku těchto přísad jsme do té doby neměli ponětí. Po domluvě jsme mohli výzkum ve specializované cihlářské laboratoři tohoto výrobce realizovat, což nám přineslo užitečný vhled do problematiky a možnost konzultovat dané téma s odborníky z praxe,“ konstatoval Figalla.
Kaly je možné využít v nejbližší cihelně, dosud se přitom skládkovaly, což má negativní dopady na životní prostředí.
Autor: Fakulta chemická Vysokého učení technického v Brně
Čvn 25, 2024 | Odpady
Pro zavedení systému záloh na PET lahve a plechovky je 76 procent Čechů. Vysokou podporu má zálohování ve všech krajích. Vyplývá to z červnového průzkumu společnosti Ipsos. Lidé oceňují opakované používání zálohovaných obalů do nových PET lahví a plechovek a motivaci k ekologičtějšímu chování. Největší podporu má zálohování u mladé generace. O výsledcích průzkumu informovala Iniciativa pro zálohování.
„Červnový průzkum opět potvrdil vysokou podporu zavedení systému záloh na PET lahve a plechovky, tři čtvrtiny spotřebitelů jsou pro zálohování. Zálohované nápojové obaly by v ČR uvítalo 79 procent žen a 73 procent mužů všech věkových kategorií od 18 do 65 let. Nejvyšší podpora je u generace 18 až 24 let,“ uvedl analytik společnosti Ipsos Michal Straka.
Podpora je vysoká ve všech krajích České republiky. Pohybuje se od 68 procent na Vysočině až k 84 procent v Ústeckém kraji. Průzkum potvrdil ve většině krajů chuť zálohovat minimálně u sedmi z deseti respondentů.
Novela ministerstva životního prostředí má zavést v Česku čtyřkorunovou zálohu na PET obaly a konzervy a zřídit 11.000 míst pro jejich sběr, vedle obchodů by se do něj měly zapojit i čerpací stanice. Podle ministerstva by zálohování obalů mělo přenést větší finanční zodpovědnost na spotřebitele a zefektivnit systém třídění. Návrh novely zákona o obalech je aktuálně v legislativním procesu.
„Češi si už dnes uvědomují, že přestože doma pečlivě třídí, není to to samé, co následná recyklace. Ta u nás bohužel nefunguje. Tři čtvrtiny plechovek dnes skončí ve směsném odpadu a polovina PET lahví k recyklaci vůbec nedojde. Nápojové obaly tak bohužel putují ve velké míře na skládky, do spaloven nebo zůstanou odhozené v přírodě,“ řekla Kristýna Havligerová z Iniciativy pro zálohování.
Odpůrci zálohování však upozorňují na nutnost dopravy obalů do obchodů a s tím spojené změny plánování nákupů, nároky na prostor sběrných míst a zachování tvaru nápojových obalů. Podnikatelé a obce místo vracení zálohovaných PET lahví do obchodů, které navrhuje ministerstvo v novele obalového zákona, doporučují takzvaný digitální zálohový systém s využitím QR kódů. Podle zástupců obcí a podnikatelů jsou digitální zálohy jednodušší a pohodlnější.
Průzkum uskutečnila společnost Ipsos na vzorku 4247 respondentů, s minimálním zastoupením 300 respondentů v každém kraji.
Autor: Ipsos
Čvn 9, 2024 | Odpady
Do recyklačního zařízení se v Česku dostane čtvrtina PET lahví po třech měsících od vhození do kontejneru na plasty. Odhaduje se, že ze všech PET lahví uvedených na trh v ČR se jich dostane k recyklaci přes polovinu. Vyplývá to z experimentu ministerstva životního prostředí a společnosti Adastra Lab, který sledoval 100 nápojových plastových lahví vytříděných do žlutých kontejnerů. Zástupci ministerstva a společnosti to řekli novinářům. Některé vytříděné lahve podle nich skončily například v přírodě nebo na parkovišti.
„Chtěli jsme zjistit, co se stane s PET lahvemi poté, co je vyhodíme do žluté popelnice a kam doputují. Zkusili jsme proto 100 prázdných lahví sledovat,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). V současném systému se daří vytřídit 75 procent PET lahví. „V tomto světle experiment ukázal, že ze všech prodaných PET lahví má reálnou šanci na recyklaci jen každá druhá. A to ještě za předpokladu, že i všechny PET lahve, které se dostanou k třídičkám, budou odeslány do recyklačních center, a ne k energetickému využití,“ dodal.
Ze zjištěných dat vyplynulo, že 39,6 procenta PET lahví po třech měsících končí v třídírně odpadů nebo sběrném dvoře. Do recyklačního centra se dostane 19,3 procenta z vytříděných lahví, 11,8 procenta putuje na skládku a zbylých 4,3 procenta na jiná místa, například louku, parkoviště u soukromého domu či okolí benzínové čerpací stanice. Téměř každá desátá PET lahev skončí v zahraničí, v případě experimentu nejčastěji k recyklaci na Slovensku či ve Francii.
Autoři průzkumu umístili do 100 prázdných PET lahví čipy se sledovacím zařízením, které vhodili do kontejnerů určených na plasty v různých místech ČR. To, kde lahve jsou, poté po dobu tří měsíců sledovali analytici. Po celou dobu projektu neztratili data od 70 kusů.
Firmy vyvážející odpad a část obcí často tvrdí, že Češi důsledně třídí a v Česku se recykluje velké množství plastu. Ministerstvo však uvádí, že k přesnější evidenci toho, co se dělá s různými materiály, a k jejich efektivnějšímu využití pomůže centrálně zálohový systém na PET lahve. Ten by mohl v Česku začít fungovat od roku 2026. Z dat vyplývá, že materiálově využitelných je necelých 60 procent vytříděných lahví. Podle Hladíka to je i jedna z motivací, aby Česko začalo zálohovat.
Novela ministerstva má zavést v Česku čtyřkorunovou zálohu na PET obaly a konzervy a zřídit 11.000 míst pro jejich sběr, vedle obchodů by se do něj měly zapojit i čerpací stanice. Podle MŽP by zálohování obalů mělo přenést větší finanční zodpovědnost na spotřebitele a zefektivnit systém třídění. Návrh novely zákona o obalech je aktuálně v legislativním procesu. Odpůrci zálohování však upozorňují na nutnost dopravy obalů do obchodů a s tím spojené změny plánování nákupů, nároky na prostor sběrných míst a zachování tvaru nápojových obalů.
„Ministerstvem navrhovaný systém je předražený, má duplicitní logistiku, větší uhlíkovou stopu a je zatěžující pro občana. Obcím navíc jednoznačně navýší náklady na odpadové hospodářství. Sdílíme názory zástupců obcí, krajů, obchodníků, živnostníků a celé řady dalších subjektů a vyzýváme ministerstvo, aby předmětnou novelu stáhlo,“ uvedl Petr Havelka, výkonný ředitel Asociace českého odpadového hospodářství. K výzvě se v otevřeném dopise Hladíkovi přidali i zástupci odborníků, kteří s novelou nesouhlasí.
Iniciativa pro zálohování v reakci na provedený průzkum uvedla, že současný systém třídění není transparentní, a proto část obalů končí bez dalšího využití. „Zálohový systém zajistí vysokou míru sběru obalů k recyklaci, a především jako jediný umí uzavřít materiálovou smyčku, tedy to, že se z ‚petky‘ stane opět ‚petka‘ a z plechovky plechovka,“ napsali ve vyjádření.
Autor: MŽP
Čvn 2, 2024 | Odpady
Většina Čechů neví, k čemu slouží takzvaná re-use centra, tedy místa, kam mohou lidé odevzdat drobnější, stále funkční předměty z domácnosti, které už nevyužívají. Osobně je navštívilo jen sedm procent respondentů. Málo také obnovují staré věci. Vyplývá to z průzkumu Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (PEF MENDELU), který se uskutečnil v projektu Chytře a udržitelně ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy (UK). Průzkumu, který odborníci společně s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) v Praze představili novinářům, se zúčastnilo 1100 respondentů.
Většina lidí podle odborníků nezná pojem „upcycle“, tedy opětovné využívání různých věcí a materiálů, které by se jinak vyhodily nebo zchátraly. Asi 71 procent dotázaných uvedlo, že nikdy nic takto opětovně nevyužili. Čtvrtina z nich by to někdy ráda zkusila. Ti, kteří s tím mají nějakou zkušenost, nejčastěji obnovují oblečení a nábytek. Důležité je u upcyklace přidání hodnoty dané věci. Rozbité věci Češi podle odborníků neopravují – opraváři podle Čechů chybí, anebo se oprava finančně nevyplatí.
Až 40 procent lidí si kupuje nové oblečení pouze pro radost, ukázal průzkum. Asi třetina lidí si pořizuje oblečení ve fast fashion řetězcích. Pojmy fast fashion (rychlá móda), která produkuje trendové oblečení za co nejnižší náklady bez ohledu na ekologické či sociální dopady, ani slow fashion (pomalá móda), která vznikla v reakci na fast fashion, většina respondentů nezná. Využívání fast fashion souvisí podle Lucie Veselé z PEF MENDELU se vzděláním, důležité je podle ní uvědomit si, kolikrát si lidé dané oblečení vezmou na sebe.
Dotázaní odhadují, že nenosí až 31 procent obsahu své šatní skříně. Pokud chtějí oblečení vyhodit, využívají nejčastěji kontejnery na textil, případně ho darují známým. Asi pětina lidí neví, co se s oblečením v kontejneru na textil děje, uvedli.
Nějaké nové oblečení si koupí jednou měsíčně až 37 procent spotřebitelů, knihy 18 procent. Alespoň jednou za půl roku si knihu koupí 46 procent dotázaných. Až 20 procent oslovených lidí nakupuje nový nábytek nejméně jednou ročně.
Produkt z druhé ruky už někdy nakoupilo 55 procent oslovených. Největší motivací pro ně podle expertů byla cena a jedinečnost produktu, udržitelnost až následně. Od nákupu věcí z druhé ruky je odrazuje hygiena a omezený výběr. Většina Čechů navštěvuje second-handy, důvodem pro ně podle expertů není udržitelnost – ale nízká cena oblečení.
Změnu smýšlení lidí by podle Veselé mohla podpořit i proměna trendů, v dnešní době je podle ní moderní být originální, čemuž upcyklace a pomalá móda mohou napomoci. Podle Hladíka by se právě využívání starších věcí a prodlužování jejich životnosti mělo stát trendem.
Několik respondentů v rozhovorech, které byly součástí průzkumu, uvedlo, že by měly odpovědnost přijmout i obchodní řetězce. Ty by se podle nich měly snažit snížit množství obalového materiálu. Odpovědnost spotřebitele zmínilo podle odborníků jen pár lidí. Podle Veselé se lidé měnit chtějí a chtějí se o problematice dozvědět více, zároveň ale mají pocit, že zatím nemají dostatek informací.
Pedagogická fakulta UK se v projektu podle expertů zaměřuje na to, jak vzděláváním dětí a domácností přispět k udržitelnějšímu a odpovědnějšímu chování. Digitální podobu interaktivních výukových médií může pro projekt Chytře a udržitelně poskytnout platforma FutureBooks, kterou vyvinula Pedagogická fakulta UK. Žáky podněcuje k aktivitě a hře, čímž zvyšuje i jejich úspěšnost v pochopení tématu, uvedli odborníci.
Učení podle nových interaktivních materiálů se bude v příštím školním roce zkoušet na osmi základních školách, uvedl Igor Červený z Pedagogické fakulty UK a FutureBooks. Nejprve budou školit učitele, jak s materiály pracovat, udělají s nimi i úvodní hodinu. Následně se bude testovat znalost dětí před tím, než začnou s materiály pracovat. Poté se budou s materiály půl roku učit, na konci budou znovu skládat testy. Na základě pilotního testování odborníci zapracují nové poznatky, veřejnosti by materiály pak měli uvolnit v září příštího roku.
Autor: Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně
