Led 27, 2024 | Odpady
Obec Čeperka se chce dál bránit proti stavbě spalovny komunálního odpadu ve svém katastrálním území. Ministerstvo životního prostředí k záměru vydalo minulý týden souhlasné stanovisko EIA o vlivu stavby na prostředí, což investorovi, elektrárně Opatovice umožňuje pokračovat v přípravě projektu. Obyvatelé Čeperky výstavbu zařízení na energetické využívání odpadu (ZEVO) s kapacitou 150.000 tun ročně v září 2022 v referendu odmítli.
„Můžeme proti souhlasu ministerstva podat rozklad k ministrovi. Zatím jsme se ještě úplně nerozhodli, ale jsme vázáni místním referendem,“ řekla starostka Kristina Vosáhlová.
Obec se snaží vyhlásit stavební uzávěru v dotčené části svého katastrálního území, která by platila čtyři roky. Připravuje také změnu územního plánu, jež má stavbu znemožnit, zároveň pracuje na novém územním plánu obce se stejným dopadem.
Výhrady ke spalovně má rovněž ekologické sdružení Arnika. Podle něj by vzniklo další nadbytečné zařízení pro energetické využití odpadu, které by nevedlo k plnění cílů pro recyklaci komunálního odpadu na úrovni regionální ani národní. „V zařízení budou končit i snadno recyklovatelné materiály, což plyne z aktuálního složení popelnic na směsný odpad. Mezi nimi budou i plasty, jejichž spalování bude zdrojem velkého množství emisí oxidu uhličitého, který výrazně přispívá k postupující klimatické změně, a které nijak nepomůže v potřebném odklonu od spalování neobnovitelných zdrojů energie. Zařízení sice získalo souhlasné stanovisko EIA ministerstva životního prostředí, nicméně ne všechny naše připomínky byly vypořádány,“ uvedla Nikola Jelínek, odbornice Arniky na vztah spaloven a životního prostředí.
Výhrady měla v procesu posuzování záměru na životní prostředí mimo jiné také obec Vysoká nad Labem nebo královéhradecký magistrát, který zvažuje další právní kroky. „Nabízí se zde účast na navazujících řízeních. Město proto v tuto chvíli zjišťuje, jaké má další možnosti a po zvážení všech okolností se rozhodne, jak bude postupovat dál,“ odpověděla Kateřina Malá z kanceláře primátora.
Zařízení na energetické využívání odpadu (ZEVO), které plánuje opatovická elektrárna, by zpracovávalo 150.000 tun odpadu ročně, což představuje 480 tun za den. Vzniklé teplo by se distribuovalo systémem centrálního zásobování teplem elektrárny, která je dodává do Pardubic, Hradce Králové, Chrudimi a dalších měst a obcí. V záměru se počítá s roční výrobou tepla 615 terrajoulů (TJ), z čehož 17 TJ činí vlastní spotřeba, a s výrobou elektrické energie 78,5 gigawatthodiny (GWh) za rok. Vlastní spotřeba dosahuje 15,7 GWh.
Lidé ze sousedních Opatovic nad Labem výstavbu spalovny v roce 2006 odmítli v referendu. Elektrárna proto přemístila záměr do jiné části areálu v katastru Čeperky.
Podle mluvčí elektrárny Hany Počtové by spalovna byla pro elektrárnu doplňkovým zdrojem k zemnímu plynu a biomase, kterými chce postupně nahradit hnědé uhlí. Její výkon by zřejmě pokryl dodávky tepla a elektrické energie domácností krajského města. Výše budoucí investice elektrárny se odhaduje na několik miliard korun. Zkušební provoz by měl být spuštěn v roce 2028.
Autor: Obec Čeperka
Led 14, 2024 | Odpady
Lidé ve Ctětíně na Chrudimsku v místním referendu podpořili plánované rozšíření skládky Nasavrky na katastrální území obce. Účast činila 57,2 procenta oprávněných voličů, většina vyslovila s položenou otázkou nesouhlas. Vyplynulo to z informací na webu obce. Lidé z obce i osad Vranov, Ctětínek, Strkov, Bratroňov a Kvítek se mohli v pátek vyjádřit k záměru, který plánuje společnost AVE CZ odpadové hospodářství. Hlasování prosadila část obyvatel, která s projektem nesouhlasí.
Podle místostarostky Ivety Růžičkové (Nezávislí) rozšíření skládky je pro obec ekonomický výhodné a přispěje k dalšímu rozvoji obce. „S výsledkem referenda jsem spokojená. Byla jsem ale hodně v napětí, jak referendum dopadne,“ řekla Růžičková.
Význam skládky Nasavrky je podle ní nadregionální a zastavení jejího rozšíření by přineslo komplikace řadě měst a obcí. „V rámci České republiky je řešením zřizování spaloven. Až budou spalovny, nebudeme muset v takovém rozsahu řešit ukládání odpadu,“ řekla Růžičková.
Obyvatelé odpovídali na otázku: Souhlasíte, aby obecní zastupitelstvo Ctětína v samostatné působnosti činilo veškeré kroky k tomu, aby zabránilo rozšíření skládky Nasavrky na katastrální území Ctětín (617954) ve všech stupních řízení, a to především prostřednictvím změn v návrhu územního plánu obce Ctětína?
Z 215 oprávněných voličů hlasovalo 123 lidí, z toho platných lístků bylo 122. Proti bylo 65 lidí (52,8 procenta), pro jich bylo 57 (46,3 procenta). Místní referendum je platné, pokud se ho zúčastní alespoň 35 procent oprávněných voličů. Výsledek je závazný, když konkrétní odpověď označí nadpoloviční většina hlasujících a současně alespoň 25 procent oprávněných voličů.
Kapacita skládky se má zvýšit z více než milionu na 1,8 milionu metrů krychlových. Životnost úložiště by se při vyšším hutnění ukládaného materiálu mohla prodloužit až o 21 let. Skládka dosud na katastr Ctětína nezasahovala, po rozšíření by tomu tak ale bylo. Rozšíření skládky a prodloužení její životnosti vyvolávalo v minulosti odpor některých obyvatel a občanských sdružení.
Skládka byla založena v 70. letech minulého století. Město Nasavrky ji provozovalo od roku 1993. V roce 2006 s firmou AVE CZ založilo společný podnik. V roce 2015 radnice svůj čtyřicetiprocentní podíl firmě prodala za 4,5 milionu korun. Nasavrky letos očekávají z poplatků za uložení odpadů kolem 12 milionů korun.
Autor: Ctětín na Chrudimsku
Pro 26, 2023 | Odpady
Část Středočechů, například v Mělníku, Kladně či v Berouně, si příští rok výrazněji připlatí za vodu a svoz odpadů. Za vodné a stočné si obyvatelé připlatí i v dalším středočeském statutárním městě, Mladé Boleslavi. Naopak jiné poplatky většinou města nezvyšují.
Přibližně 310.000 Středočechů převážně z Kladenska, Mělnicka, ale i z dalších okresů zdražila společnost Vodárny Kladno – Mělník (VKM) ceny vodného a stočného o čtvrtinu. Důvodem je potřeba obnovit současnou infrastrukturu, do níž se dosud podle vedení společnosti investovalo nedostatečně. Podle kladenského primátora Milana Volfa (Volba pro Kladno) od příštího roku zvýšená cena neporoste minimálně další dva roky. Obyvatelům Kladna zdraží od příštího roku také poplatek za svoz odpadů, a to z předloňských 780 korun za rok na 960 korun za osobu a rok. Letos město obyvatelům poplatek odpustilo, aby jim ulevilo od růstu nákladů na energie a podobně.
Ceny za teplo by se podle Volfa měly v Kladně zvednout jen mírně, zhruba o pět procent, ale dosud neskončila jednání s Teplárnou Kladno. Jízdné ani další poplatky město zvyšovat nebude.
Poplatek za odpady zdražuje od příštího roku například také Mělník, kde vzroste z 800 na 1200 korun ročně. Senioři od 70 let a děti zaplatí 1000 korun za rok, letos platili 700 korun. Stejně jako Kladno i Mělník bude nadále značnou část nákladů na likvidaci komunálního odpadu platit z rozpočtu, vybrané poplatky je nepokryjí.
Ceny vodného a stočného zvýší od příštího roku také rakovnický provozovatel vodovodní sítě, společnost Ravos. Ze současných necelých 116 korun za metr krychlový zdraží na víc než 134 korun za metr krychlový.
Za některé veřejné služby v Mladé Boleslavi si od příštího roku lidé mírně připlatí. Vodné a stočné zdraží v průměru o 5,9 procenta na 128,79 korun za metr krychlový. Podobně se zvýší cena za teplo na vytápění a ohřev vody, a to o 5,8 procenta, gigajoule bude stát 896 korun. Radnice od ledna nechystá změny v cenách nájmů městských bytů, naposledy se po čtyřech letech zvyšovaly letos v květnu. Aktuální cena v nájemních, služebních a startovacích bytech je 63 korun za metr čtvereční, v sociálních bytech a domech s pečovatelskou službou 50 korun za metr čtvereční. Magistrát pro příští rok nemění výši ročního poplatku za odpad, zůstává na částce 400 korun na osobu. Senioři, děti, studenti a handicapovaní za odpad dál neplatí.
Roční poplatek za odpad nezvyšuje od ledna ani Kolín a Nymburk, zůstává tam v letošní výši, tedy 800, respektive 960 korun za osobu. Zdražení na dvojnásobek ceny za svoz odpadu čeká od nového roku obyvatele Poděbrad, nově zaplatí 1000 korun ročně.
V Kolíně si lidé připlatí za teplo, od ledna navýšila společnost Energie AG Kolín cenu o 13,4 procenta, za gigajoule zaplatí průměrně 951,48 koruny. Vodné a stočné podraží zhruba o devět procent na 129,9 korun za metr krychlový. Lidem podraží i parkování na městských parkovištích, naposledy se zvedalo před deseti lety. Poplatky za parkování na místech, kde má město parkovací automaty, se zvýší a sjednotí. Nejvíce si lidé připlatí za parkování u nádraží, kde doposud vyšlo celodenní parkování na 20 korun, od ledna to bude 100 korun za 24 hodin a 60 korun za 12 hodin. Kolínská veřejná doprava naproti tomu zůstane i v příštím roce zdarma.
V Kutné Hoře zdraží vodné a stočné na 132 korun z letošních 126,51 Kč za metr krychlový. Lidé si připlatí i za svoz odpadu, místo 750 korun budou ročně platit 1000 Kč. Hlouběji do peněženek si sáhnou i turisté. Místní poplatek z pobytu vzroste z dosavadních 21 korun za osobu a noc na 50 Kč. To je maximální výše, kterou umožňuje zákon. V případě tepla se zvedne o dvě procenta daň z přidané hodnoty, jeden gigajoule bez daně nadále vyjde na 707,73 Kč. „Cenu tepla město nebude pro rok 2024 upravovat, a zůstane tak ve výši roku 2023. Pro odběratele však dojde ke změně, kdy je na centrální zásobování teplem nově uplatněno DPH ve výši 12 procent oproti stávajícím deseti procentům,“ řekla mluvčí radnice Jana Adamová. Cena za gigajoule s daní se tak zvýší zhruba o 14 korun na 793 Kč.
Za vodu příští rok víc zaplatí i lidé v Berouně. Od ledna se cena vodného a stočného zvedne o více než 14 procent na 139,33 Kč za metr krychlový. Teplo v Berouně naopak zlevní. V topné sezoně 2023/2024 vyjde gigajoule na 1278 Kč a na sídlišti Hlinky na 1225 Kč. O rok dříve to bylo 1525, respektive 1524 Kč. „Místní poplatek za obecní systém odpadového hospodářství zůstává stejný, 1000 Kč za osobu,“ dodala mluvčí radnice Jitka Soukupová.
V Příbrami se vodné a stočné od ledna nemění, kvůli nárůstu sazby DPH však lidé zaplatí o dvě procenta více, tedy 103,52 Kč za metr krychlový místo dosavadních 101,67 Kč. Výrazněji zdraží teplo, jeho cena vzroste na 1113,28 Kč za gigajoule včetně 12procentní DPH. Doposud byla 841,50 Kč. Poplatek z pobytu v Příbrami stoupne na 25 korun z dosavadních deseti korun za osobu a noc. Naopak poplatek za svoz odpadu klesne, ale jen seniorům. Lidé starší 70 let budou pro rok 2024 platit 50 procent z dosavadní částky, tedy 360 korun. Pro ostatní zůstane poplatek 720 Kč za osobu a rok. „Nájemné v městských bytech se zvedá pouze o úředně vyhlášenou inflaci,“ řekla mluvčí radnice Eva Švehlová. Výjimkou jsou případy, kdy pronajímatel provedl stavební úpravy, díky nimž se zlepšila užitná hodnota bytu či celkové podmínky bydlení.
Autor a zdroj: ČTK
Pro 23, 2023 | Odpady
Město Lipník nad Bečvou na Přerovsku se od ledna zapojí do projektu zaměřeného na třídění a následné energetické využití kuchyňského odpadu, který organizuje společnost Energy financial group (EFG). Vytříděný gastroodpad bude z Lipníku odvezen do bioplynové stanice EFG Rapotín BPS, kde ho pracovníci pomocí speciální technologie zpracují na nízkoemisní biometan, elektřinu a teplo.
Na deseti místech v Lipníku budou instalovány recyklační hnědé nádoby na potravinové zbytky rostlinného i živočišného původu. Oproti běžným popelnicím jsou tyto speciální kontejnery opatřeny těsněním a uzavírací sponou zabraňující šíření zápachu. Lidé do nich mohou ukládat například potraviny po datu spotřeby, zbytky vařeného jídla, pečivo, ovoce a zeleninu nebo sedliny kávy a čaje, a to i s původním obalem s výjimkou skla.
„Rozšíření třídění využitelných surovin o kuchyňský odpad vnímáme jako přirozený vývoj snahy o snížení podílu směsného komunálního odpadu, který často končí na skládkách bez jakéhokoli užitku. Zapojení do projektu Třídím gastro nám umožní nejen zmenšit objem odpadu na skládkách, ale také snížit výdaje spojené s rostoucími poplatky za skládkování v příštích letech a zároveň přispět k produkci zelené energie,“ uvedl starosta Lipníku nad Bečvou Miloslav Přikryl (Unie pro Lipník).
Za dva roky fungování projektu Třídím gastro si recyklaci kuchyňských zbytků osvojili lidé ve více než 20 městech a obcích v Olomouckém, Moravskoslezském, Jihomoravském a Zlínském kraji. „Díky zodpovědnému přístupu občanů svezeme prostřednictvím služby Třídím gastro každý měsíc do našich bioplynových stanic až kolem 100 tun kuchyňského odpadu,“ uvedl ředitel divize EFG Logistics Ondřej Černý.
Energetické centrum recyklace vzniklo v Rapotíně v areálu bývalých skláren a zajišťuje svoz, příjem a třídění odpadů. Zároveň v něm je bioplynová stanice. Centrum může ročně zpracovat až 30.000 tun bioodpadu, produktem jsou bioplyn a organicko-minerální hnojiva. V roce 2019 v areálu přibylo zařízení na úpravu bioplynu, které ročně dokáže vyrobit až 1,3 milionu metrů krychlových biometanu. Do zařízení je svážen gastroodpad z několika měst a obcí.
Kromě měst a obcí jsou do projektu skupiny EFG, který odstartoval v květnu 2021 na Šumpersku, zapojeny také instituce provozující stravovací zařízení, jako jsou například školy či letní tábory, i komerční gastroprovozy. Za dva roky provozu firma EFG od komerčních i komunálních původců odpadu vytřídila z více než 3000 nádob přes 1200 tun gastroodpadu.
Skupina EFG od roku 2007 podniká prostřednictvím svých dceřiných firem v energetickém zpracování biologicky rozložitelných odpadů a výrobě biometanu. Loni trojnásobně zvýšila svůj obrat na 680 milionů korun. Sídlo skupiny je v Praze.
Autor a zdroj: ČTK
Pro 19, 2023 | Odpady
Množství komunálního odpadu v ČR loni meziročně stouplo o 1,3 procenta na 5,4 milionu tun. Každý obyvatel vyhodil v průměru 362 kilogramů. Celková produkce odpadu v Česku včetně podnikového se v loňském roce snížila o 0,3 procenta na 39,2 milionu tun. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Nejvíce komunálního odpadu se podle něj loni vyprodukovalo ve Středočeském kraji. V přepočtu na jednoho obyvatele to bylo 421 kilogramů. Většinu z toho tvořily směsné odpady, kterých bylo skoro 60 procent. Nekovových odpadů tedy papíru, plastu a skla lidé vyhodili 16 procent. Dalších téměř 16 procent tvořily odpady živočišného a rostlinného původu. Ve zbylém odpadu bylo dřevo a textil.
„Nebezpečných komunálních odpadů bylo vytvořeno 9242 tun, v meziročním srovnání se jedná o pokles o 12,3 procenta,“ uvedl ČSÚ.
V celkové produkci odpadů bylo více než 60 procent stavebních a demoličních odpadů, zeminy a odpadů ze spalování. Kovový odpad tvořil 13,4 procenta, směsný odpad přes 11 procent a sedm procent odpad nekovový, do kterého spadá papír a lepenka, plast a sklo. O deset procent meziročně kleslo množství nebezpečného odpadu, kterého se v Česku vyprodukovalo 1,56 milionu tun.
„Při pohledu na krajské srovnání produkce odpadů bylo v roce 2022 nejvíce odpadů vytvořeno ve Středočeském kraji (5,3 milionu tun), nejméně pak v Karlovarském kraji (0,6 milionu tun),“ uvedl mluvčí úřadu Jan Cieslar. Celorepublikový průměr činil 3643 kg na jednoho obyvatele. Pomyslnou první příčku získal Jihomoravský kraj se 4385 kilogramy odpadu na obyvatele.
Autor: ČSÚ
Zdroj: ČTK
Pro 12, 2023 | Odpady
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyčlení 450 milionů korun na modernizaci třídicích a dotřiďovacích linek odpadu a zařízení pro chemickou recyklaci. Dvě výzvy jsou součástí Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Jeho cílem je přispět k udržitelnému oběhovému hospodářství a efektivnímu využívání zdrojů. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě zveřejněné na webových stránkách. V roce 2024 se chce resort dále zaměřit na sběr a svoz odpadu, vznik center pro opětovné použití předmětů a stavbu bioplynových stanic.
„Inovativní a udržitelná řešení pomohou například obcím, veřejnoprávním institucím, školám či zájmovým sdružením, ale také podnikatelům nebo firmám. Pokud si nastaví správné podmínky a budou mít moderní vybavení, může se odpad stát velmi užitečným zdrojem energie,” uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Na první výzvu zaměřenou na výstavbu a modernizaci dotřiďovacích linek MŽP vyčlení 250 milionů korun. Prioritou má být podpora projektů zejména moderních technologií, které jsou v technickém hodnocení výzvy bonifikovány vyšší mírou dotační podpory a bodovým bonusem. Podmínkou je, že minimálně 30 procent vytříděných odpadů z podpořených zařízení musí vést k opětovnému využití. Příjem žádostí začal 6. prosince 2023 a skončí 29. února příštího roku. Projekty na dotřiďovací linky OPŽP podporoval již dříve.
Druhá výzva se zaměřuje hlavně na zpracování zejména směsných plastových odpadů a MŽP na ní vyčlení 200 milionů korun. Podmínkou pro získání podpory je, že dotované zařízení musí alespoň ze 70 procent směřovat k následnému materiálovému využití. Příjem žádostí byl otevřen 15. listopadu 2023 a skončí 28. června 2024. Jde o nesoutěžní výzvu, úspěšní žadatelé tak musí pouze splnit podmínky formálních náležitostí.
Různým oblastem v odpadovém hospodářství se chce MŽP věnovat také v příštím roce. V příštím roce budou v OPŽP vyhlášeny ještě dvě další výzvy. K dispozici bude 700 milionů korun a žádosti MŽP plánuje začít přijímat zhruba v polovině příštího roku.
„Hned na konci ledna se plánuje vyhlášení výzvy na podporu sběrných dvorů a odděleného sběru a svozu odpadů a rovněž výzvy na podporu výstavby či modernizace bioplynových stanic s alokací dohromady za jednu miliardu korun. Dále bych zmínil plánovanou podporu re-use center, vratných obalů a nádobí či kompostérů pro předcházení vzniku odpadů,“ dodal Hladík.
V polovině roku 2025 MŽP plánuje také vznik systému zálohování PET lahví a plechovek. Na tyto obaly navrhuje ministerstvo zálohu čtyři koruny, tedy o korunu více než na skleněné lahve. Vzniknout by mělo 11.000 sběrných míst. Po schválení novely by měl být součástí zákona také povinný sběr textilního odpadu. Na náklady spojené se sběrem a svozem textilu pak budou obcím přispívat výrobci.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Pro 11, 2023 | Odpady
Vědcům z VŠB – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) se podařilo potvrdit přítomnost mikroplastů v důlních vodách. Vzorky odebírali z hloubky 700 metrů pod zemským povrchem. Cílem jejich výzkumu bylo zjistit, zda se mikroplasty mohou dostávat i do takto hlubokých vod. Novinářům to sdělila mluvčí univerzity Petra Halíková.
„Získané výsledky to potvrzují a poskytují tak důkaz o znečištění způsobeném lidskou činností. V návaznosti na potenciální možnost využití důlní vody jako možného zdroje vody v budoucnu, přináší tato studie další důkaz o tom, že mikroplasty s největší pravděpodobností již stačily znečistit všechny vodní zdroje, důlních vod nevyjímaje,“ uvedla Halíková.
Odborníci z Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO na odběru vzorků spolupracovali se státním podnikem Diamo, který pomohl potřebné vzorky zprostředkovat. Odebírali na čtyřech vytipovaných lokalitách v Ostravě a okolí. Odběry se prováděly z dolu Jeremenko v Ostravě-Vítkovicích, z dolu Žofie v Orlové-Porubě a pro srovnání též ze dvou nedalekých mělkých studní. Mikroplasty byly odhaleny na všech testovaných místech.
„Odběr vzorků důlních vod z takové hloubky není vůbec jednoduchý, protože se tam běžný člověk jen tak nedostane. Navíc pracovníci Diama se při odběru museli řídit instrukcemi tak, aby nedošlo ke kontaminaci vzorků plastovými materiály,“ uvedla Silvie Drabinová z Katedry environmentálního inženýrství.
Získané vzorky následně vědci analyzovali pomocí infračervené mikrospektroskopie, která jim umožnila zjistit materiál nalezených částic. „Za pomocí infračervené mikrospektroskopie jsme identifikovali různou škálu materiálů, ze kterých byly částice vyrobeny. Mezi zjištěné materiály patří například polyethylentereftalát, známý pod označením PET. Dále také polyester či polypropylen, se kterými se každý setkává v běžném životě,“ řekl Jan Halfar, který se na výzkumu podílel.
Vědci zjišťovali například i množství, tvar, barvu či velikost nalezených částic. Počet mikroplastů ve vzorcích se pohyboval mezi 2,5 až 20 mikroplasty v jednom litru vody. Nejčastějším tvarem byla vlákna a modrá byla nejrozšířenější barvou. Šířka částic se nejvíce pohybovala v rozmezí od jednoho do 50 mikrometrů a délka v rozmezí 100 do 500 mikrometrů.
„Naše výsledky potvrzují, že mikroplasty jsou součástí nejen prostých podzemních vod, ale i vod z hlubinných dolů. Jejich výskyt je v případě důlních vod z takové hloubky překvapivě výrazný, navíc srovnatelný s počtem částic mikroplastů nalezených ve vzorcích vod z hloubky zhruba pěti metrů, kde je pravděpodobnost kontaminace mikroplasty jistě vyšší,“ doplnila Kateřina Brožová z výzkumného týmu.
Ostravští vědci před časem na výzkumu mikroplastů spolupracovali i s Fakultní nemocnicí Ostrava. Podařilo se jim prokázat přítomnost mikroplastů v lidské plodové vodě a zároveň v placentě.
Autor: VŠB – TUO
Zdroj: ČTK
Lis 28, 2023 | Odpady
Plánovanou čtvrť v areálu bývalého nákladového nádraží Žižkov (NNŽ) by mohla zásobovat teplem spalovna odpadu v Malešicích. Vyplývá to z návrhu studie, kterou si nechala zpracovat Praha 3 a kterou na dnešním jednání energetického výboru pražského zastupitelstva prezentoval její místostarosta Pavel Dobeš (STAN). Další možností je podle studie umístit v budově bývalého nádraží datové centrum a k vytápění velké části čtvrti využívat teplo z něj.
V areálu bývalého nádraží a jeho okolí o rozloze asi 71 hektarů plánuje stavět celá řada developerských firem, má tam vzniknout až 10.000 bytů. Cílem studie bylo podle Dobeše najít takové řešení, které by umožnilo zajistit energetiku nové čtvrti co nejblíže k uhlíkové neutralitě, což by při napojení na standardní pražské teplovody ohřívané mělnickou hnědouhelnou elektrárnou nebylo možné.
Radnice proto ve spolupráci s odborníky hledala jiné možnosti vytápění. První alternativou je podle studie využití spalovny v Malešicích, která produkuje velké množství horké páry. Podle spoluautora studie, Tomáše Voříška z poradenské firmy SEVEn, je ji možné využít k vytápění. Předpokládalo by to stavbu asi šestikilometrového horkovodu propojujícího spalovnu s novou čtvrtí, který by mohl vzniknout ve stopě nyní už nevyužívaných kolejí z Malešic.
Náklady na toto řešení by byly podle odhadu miliarda až 1,5 miliardy korun. Druhou možností, kterou studie našla, je podle Voříška umístění velkého datového centra, které plánuje vybudovat státní organizace Státní pokladna a hledá pro něj lokalitu, v budově bývalého nádraží. Datacentra při svém provozu generují velké množství tepla, které by bylo možné použít pro vytopení budovy nádraží a až čtvrtiny celé čtvrti, dodal odborník. Náklady pro město na toto řešení studie odhadla na asi půl miliardy korun.
Voříšek dodal, že minimálně v případě zásobování teplem z Malešic by řešení znamenalo úsporu i pro koncové odběratele. Dobeš pak řekl, že jednají i s developery, pro které by bylo takové řešení rovněž výhodné, protože by to zvýšilo atraktivitu budovaných bytů. „Studie v podstatě říká, že nejenom, že to je technicky možné, ale že to i jim (developerům) přináší zásadní výhody,“ řekl místostarosta.
Doplnil, že v případě umístění datacentra je třeba v poměrně blízké době učinit rozhodnutí, protože jinak hrozí riziko, že si Státní pokladna najde jiné místo. „Čím později budeme schopni říct, že tam datové centrum bude, tím to riziko zvyšujeme,“ řekl. Předseda výboru pro energetiku pražského zastupitelstva Jan Chabr (TOP 09) dodal, že za město by v případě uskutečnění některého z návrhů měla projekt na starosti firma Prometheus z koncernu městem vlastněné Pražské plynárenské, která se na teplárenství zaměřuje.
V areálu NNŽ už staví firma Central Group, která tam plánuje ve třech projektech postavit 4600 bytů. Plánuje tam stavět i Penta, Finep a další developerské společnosti. Budovu nádraží vlastní České dráhy, které v minulosti s firmou Sekyra Group vytvořily společný podnik Žižkov Station Development, jenž má na budovu nádraží předkupní právo. Vedení magistrátu chce podle nedávného rozhodnutí městských radních usilovat o to, aby Praha získala celou budovu do vlastnictví.
Autor: NNŽ
Zdroj: ČTK
Zdroj obr.: wikipedia. org.
Lis 28, 2023 | Odpady
Každý sedmý kuřák e-cigaret nosí nedopalky s sebou a vyhazuje doma do koše, u kuřáků „klasických“ cigaret takové chování prakticky neexistuje.
Kolektivní systém NEVAJGLUJ a.s., který zajišťuje kolektivní plnění pro výrobce tabákových výrobků dle zákona o jednorázových plastech, zadal průzkum, ze kterého vyplynulo, že desetina dospělých kuřáků si stále myslí, že nevadí, když se nedopalky odhazují na zem nebo do kanálu. Téměř každý třetí dospělý kuřák se domnívá, že se nedopalek rozloží rychle, nejpozději do jednoho roku. Nedopalky se přitom mohou rozkládat až 15 let na mikroplasty, které zůstávají v životním prostředí. Jediným správným způsobem jejich likvidace je odhození do koše nebo nádob na směsný odpad.
Z průzkumu, který pro NEVAJGLUJ a.s. provedla společnost Focus, vyplývá, že 17 % dotazovaných neví nebo neřeší, zda jsou nedopalky pro životní prostředí škodlivé. Z průzkumu dále vyplývá, že až 30 % kuřáků vyhazuje někdy nedopalky do kanálu a mylně se domnívají, že je to lepší řešení, než vyhodit nedopalek na zem. Nedopalek vyhozený do kanálu přitom nezpůsobí povrchové znečištění prostranství, ale rozkládá se ve vodě. Tím se zatěžují čističky odpadních vod.
Odpovědnost vůči životnímu prostředí mají o něco vyšší kuřáci elektronických cigaret. Ty kouří 25 % oslovených kuřáků, častěji ženy. Nejčastěji se kouření e-cigaret vyskytuje ve věkové skupině 18 – 24 let (45 % dotázaných kuřáků z této věkové skupiny). Kuřáci e-cigaret častěji nosí nedopalky s sebou a vyhazují je až doma do koše (14 %). Takové chování se u kuřáků klasických cigaret nebo baleného tabáku prakticky nevyskytuje.
„Nedopalky znečišťují veřejná prostranství, obce a města mají náklady s jejich odstraňováním,“ říká Martina Vrbová, ředitelka kolektivního systému NEVALGLUJ. „Chceme proto pomoci obcím s těmito náklady a také s osvětou, aby lidé věděli, že jediným správným způsobem likvidace nedopalků je vyhození do směsného dopadu. Obce, které s námi uzavřou smlouvu ještě letos, mohou získat příspěvek už za letošní rok,“ dodává Martina Vrbová. Tyto úhrady budou financovány z příspěvků výrobců, kteří tabákové výrobky s filtry uvádějí na trh.
Na světě se ročně vyrobí více než šest bilionů cigaret. Špatné zacházení s nedopalky tak může představovat značnou zátěž pro životní prostředí. Výzkum provedla agentura FOCUS na vzorku více než 700 dospělých kuřáků v Česku. Více informací lze nalézt na webu www.nevajgluj.cz.
Autor: NEVAJGLUJ a.s.
Zdroj: ČTK
Lis 24, 2023 | Odpady
On-line supermarket Rohlík.cz dnes spustil sběr použitých PET lahví. Při převzetí nákupu je budou moci zákazníci po celém Česku zdarma odevzdat kurýrům. Projekt dnes v Praze zástupci firmy představili novinářům. Data o sběru použitých PET lahví Rohlík následně poskytne ministerstvu životního prostředí (MŽP), které je případně využije pro nastavení systému zálohování, řekl dnes ministr Petr Hladík (KDU-ČSL). Novelu zákona o obalech chce MŽP do meziresortního připomínkového řízení vložit na konci měsíce. Platit by mohla od poloviny roku 2025.
Až šest použitých a nesešlapaných PET lahví budou moci zákazníci kurýrům odevzdat ve speciálních recyklačních sáčcích, které k tomuto účelu dostanou. V prostoru odděleném od potravin se budou poté lahve svážet do skladů a odtud do recyklačních center. Služba je podle generálního ředitele Rohlíku Martina Beháně zdarma, sběr se nepromítne ani do cen nápojů, doplnil.
„Pro mnoho lidí jsou nahromaděné PET lahve problémem a raději je hodí do směsného komunálního odpadu. Tímto krokem jim tak chceme třídění odpadu zjednodušit a nadále přispívat k lepšímu životnímu prostředí pro nás všechny,“ řekl Beháň. Podle zájmu zákazníků Rohlík případně zvýší počet PET lahví, které budou moci kurýrům odevzdat, nebo službu rozšíří i na další obaly.
„Já sám se řídím myšlenkou, že nic není odpad a s každým materiálem bychom měli nakládat tak, aby nebyl pouze na jedno použití. Například data, která Rohlík prostřednictvím pilotního zálohování získá, mohou být dobrým odrazovým můstkem pro budoucí nastavení celého systému,“ řekl dnes Hladík. Ze sběru PET lahví Rohlík například zjistí, kolik lidí má o zálohování zájem nebo v jakých oblastech je poptávka nejvyšší.
Konkurenční on-line supermarket Košík.cz podle svého mluvčího Františka Brože nabízí od roku 2020 možnost sběru PET lahví na vybrané minerálky značky Mattoni. V tuto chvílí zatím firma žádný jiný projekt na toto téma neplánuje.
Celkem by mělo podle novely zákona o obalech vzniknout zhruba 11.000 sběrných míst, lidé by mohli PET lahve a plechovky vracet kromě obchodů například i na čerpacích stanicích. Na tyto obaly navrhuje MŽP zálohu čtyři koruny, tedy o korunu více než na skleněné lahve. Novela upravuje také odpad, jehož recyklace a svoz se dosud nezpoplatňoval, jako jsou například reklamní letáky.
Autor: Rohlik.cz
Zdroj: ČTK
