Bře 12, 2024 | Ovzduší
Majitel skupiny Sev.en Energy Pavel Tykač se výroky o uzavření uhelných elektráren snaží vyděsit politiky a získat peníze za to, že elektrárny nezavře, uvedla čtveřice ekologických organizací. Vzhledem k poklesu cen emisních povolenek podle nich rychlý krach uhelných zdrojů nehrozí. Server Seznam Zprávy minulý týden uvedl, že Tykač zvažuje zavřít na jaře 2025 dva uhelné lomy a elektrárny Počerady a Chvaletice. Mluvčí společnosti Sev.en Energy odmítla, že by firma od státu žádala veřejnou podporu.
Ekologické organizace Calla, Centrum pro dopravu a energetiku, Hnutí Duha a Greenpeace ČR poukazují na vyjádření těžební firmy Sokolovská uhelná a energetické společnosti ČEZ, které natolik urychlené uzavírání uhelných elektráren a dolů neplánují. Z toho podle ekologů vyplývá, že situace není tak krizová, jak ji Tykač prezentuje. „Vyjádření ostatních provozovatelů uhelných elektráren jej však usvědčují z přehánění a snahy jen získat další peníze od nás všech,“ uvedl vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh.
Mluvčí společnosti Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová řekla, že předpokládaná cena elektřiny od roku 2025 kvůli dovozu plynu a ceně emisních povolenek nepokryje náklady elektráren. „Pokud se situace nezmění, hrozí již v příštím roce uzavření obou našich elektráren Počerady a Chvaletice,“ dodala. Sev.en Energy podle mluvčí o riziku informovala ministra průmyslu a obchodu i předsedu vlády. „Přitom jsme explicitně vyloučili jakékoliv požadavky na veřejnou podporu ze strany státu,“ zdůraznila Sáričková Benešová.
Ekologické organizace uvádějí, že uhelné elektrárny v Počeradech a Chvaleticích jsou zastaralé a neefektivní, a jejich uzavření by energetická soustava zvládla. Je ale třeba zejména zásadně zrychlit rozvoj obnovitelných zdrojů, uvedl Koželouh.
O tom, že by Česko odstavení dvojice Tykačových uhelných elektráren zvládlo, hovořil o víkendu také ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). „My jsme schopni to zvládnout, ale co chybí, je výkonová rezerva,“ uvedl ministr v debatě České televize. Pokud by se například kvůli údržbě musel odstavit blok v jaderné elektrárně, muselo by se podle Síkely velké množství elektřiny dovážet. K oznámení Tykače poznamenal, že se dalo očekávat. Do poloviny roku 2025 plánuje Síkela připravit zákon, který zajistí řízený odchod od uhlí v energetice do roku 2033.
Tykač podle ekologických organizací, narozdíl od společnosti ČEZ a dalších firem, nevyužil čas, který mu daly úřady v emisní výjimce a nenainstaloval potřebné filtrační technologie ve svých elektrárnách. U dvou kotlů mu přitom výjimka končí letos v červnu, u dalšího na konci roku a u dvou zbývajících kotlů v roce 2025.
Sev.en Energy uvádí, že do ekologizace a rozvoje svých zdrojů v poslední dekádě investovala přes deset miliard korun. Podle mluvčí tak firma učinila bez nároků na dotace či státní rozpočet.
Autor: Ekologická hnutí
Bře 3, 2024 | Ovzduší
Státní fond životního prostředí (SFŽP) poskytne celkem 4,6 miliardy korun na tři velké projekty snižování emisí v průmyslu. Peníze z Modernizačního fondu získají tři výrobní podniky. Nejvyšší dotaci, a to 1,94 miliardy korun, dostane zpracovatel hliníku AL Invest Břidličná. Informuje o tom server Ekonomický deník.
Al Invest Břidličná chce koupit moderní technologie, které budou méně energeticky náročné a umožní redukci technologického odpadu. Emise oxidu uhličitého se tím mají snížit o 50 procent. Firma je největším tuzemským výrobcem obalových materiálů, válcovaných polotovarů a desek z hliníku, patří do skupiny MTX Group českého podnikatele Petra Otavy.
Ostravská chemička BorsodChem MCHZ získá 1,42 miliardy korun na modernizaci výroby kyseliny dusičné. Společnost Českomoravský cement, která je největším výrobcem cementu v Česku, pak dostane 1,22 miliardy korun na modernizaci výpalu slínku v Cementárně Mokrá. Slínek je meziproduktem pro výrobu cementu.
Modernizační fond zřídila Evropská komise, má přispět k rychlejšímu odklonu od spalování uhlí a ke snížení emisí skleníkových plynů. Jde o finance z EU získané prodejem emisních povolenek. Česko by mělo mít díky vysokým cenám povolenek v modernizačním fondu do roku 2030 k dispozici až 500 miliard korun. Investice jsou příjmem SFŽP a budou postupně rozdělovány v deseti dotačních programech na podporu nízkouhlíkových technologií, modernizaci energetických systémů a zlepšení energetické účinnosti.
Autor: SFŽP
Úno 25, 2024 | Ovzduší
Investice do dekarbonizace, tedy snižování uhlíkové stopy tuzemského průmyslu, vyjdou do roku 2030 přibližně na 3,5 bilionu korun. Většinu peněz by měli zajistit soukromí investoři, stát proto musí pro ně rychle zajistit stabilní investiční prostředí. Při dnešní odborné debatě o vývoji energetiky v ČR to uvedl vrchní ředitel sekce ochrany klimatu ministerstva životního prostředí (MŽP) Petr Holub. Spolu s dalšími experty se shodl na tom, že dekarbonizace je nevratný proces, který nezastaví ani případné politické změny.
S bilionovými investicemi počítají i státní strategické plány v čele s Národním energeticko-klimatickým plánem (NKEP). Zhruba dva biliony korun by podle Holuba měli zajistit soukromí investoři, zbylou část by měla pokrýt veřejná podpora. Holub v této souvislosti zdůraznil potřebu vytvořit pro investory stabilní prostředí. S tím souhlasil i programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. Podle něj nejsou hlavním problémem ani tak peníze, ale právě legislativní bariéry, které brzdí další rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE).
Jedním z klíčových cílů dekarbonizace je postupné navyšování podílu obnovitelných zdrojů energie. Stát při loňské aktualizaci NKEP stanovil pro rok 2030 navýšení podílu ze současných přibližně 19 procent na 30 procent. Evropská komise následně při vyhodnocování plánu doporučila zvýšení podílu až na 33 procent.
Vrchní ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla k tomu dnes řekl, že důležitý je především samotný trend, kdy podíl obnovitelných zdrojů stoupá. Cíl podílu OZE ve výši 30 procent je podle něj minimálním závazkem a neznamená, že se nebude stát snažit dosáhnout vyššího čísla. Navíc připustil, že se se konečná podoba NKEP ještě může změnit.
Podle vedoucího energetického programu Hnutí Duha Jiřího Koželouha je v zájmu ČR podíl OZE navýšit až k 33 procentům. Vedle ekologických benefitů připomněl i posílení energetické soběstačnosti obcí a domácností.
Účastníci dnešní panelové debaty se také shodli na tom, že ekologizace tuzemského hospodářství je nezvratný proces, který nezastaví ani případné politické změny po volbách. Neděla v této souvislosti upozornil, že jde o celosvětový trend a Česko nemůže zůstat pozadu.
Hlavním strategickým dokumentem pro další pokračování dekarbonizace v ČR bude Národní energeticko-klimatický plán. Dokument má definovat cestu Česka k dekarbonizované a moderní energetice. Loňský návrh NKEP počítal s tím, že růst podílu obnovitelných zdrojů by měla táhnout zejména solární a větrná energetika. Plán také potvrdil odklon ČR od spalování uhlí do roku 2033. Upravený plán by měl být hotový do léta.
Autor: MŽP
Úno 11, 2024 | Ovzduší
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) aktualizovalo dokument Politika ochrany klimatu (POK), podle kterého do roku 2030 bude Česko získávat třetinu energie z obnovitelných zdrojů a spotřebu sníží o pětinu. K dokumentu se mohou vyjadřovat ostatní ministerstva a odborová sdružení v připomínkovém řízení.
Cílem ČR je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů alespoň o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Dosáhnout toho má země díky rozvoji obnovitelných zdrojů energie, úsporám energie a útlumu fosilní energetiky, včetně úplného ukončení těžby a spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033, uvedl úřad.
Ministerstvo nově do POK zahrnuje cíl dosažení klimatické neutrality České republiky do roku 2050. Hlavním nástrojem bude podle něj rozvoj obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti. Tedy navýšit jejich podíl na konečné spotřebě energie na nejméně 30 procent a snížit konečnou spotřebu energie přibližně o 20 procent.
„Zelená modernizace si vyžádá zásadní investice. Do roku 2030 odhadujeme náklady dekarbonizace a adaptačních opatření na úrovni 1000 až 1500 miliard korun nad úroveň běžného investičního cyklu do obnovy průmyslu, energetiky nebo budov,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
„Vyšší náklady představují zejména investice do renovační vlny v budovách, která domácnostem sníží náklady na energie, modernizaci dopravy a dopravní infrastruktury i náklady modernizace energetické infrastruktury. Právě s těmito náklady nám navíc pomůžou peníze z evropských zdrojů, především z emisních povolenek a dalších nástrojů, jako je Národní plán obnovy nebo budoucí Sociální klimatický fond,“ dodal. Pro velkou energetiku, průmysl a letectví ministerstvo odhaduje na základě modelového scénáře snížení emisí do roku 2030 o 68 procent. Pro snižování v sektoru budov, pozemní dopravy, zemědělství, odpadů a části průmyslu a energetiky, tedy odvětví mimo evropské emisní povolenky, odhaduje do roku 2030 snížení emisí o 32 procent. Zvláštní cíle se týkají oblasti využívání půdy a lesnictví. Politika ochrany klimatu definuje hlavní cíle a opatření na národní úrovni, aby Česko splnilo povinnost snižování emisí skleníkových plynů, která vyplývá z mezinárodních dohod. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v ČR by letos měl poprvé překonat hranici 20 procent, uvedla minulý týden Komora obnovitelných zdrojů energie. Dosud byl podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě kolem 18 procent.
Výroba elektřiny v České republice loni podle dat analytické společnost EGÚ Brno klesla meziročně o deset procent, celkově tuzemské elektrárny vyrobily 72 terawatthodin elektřiny. Je to nejnižší výroba od roku 2002. Důvodem je hlavně nižší ekonomická aktivita v průmyslu. Největší podíl elektřiny byl vyroben z jádra a uhlí, a to dohromady téměř 80 procent (56 TWh). Po dlouhé době v Česku podle analýzy vzrostla výroba z fotovoltaiky, konkrétně o 17 procent na 2,8 TWh.
Autor: MŽP
Úno 11, 2024 | Ovzduší
Ve strategických dokumentech ministerstva životního prostředí (MŽP) a ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) pro dekarbonizaci české ekonomiky chybí podle ekologických organizací rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie (OZE). Úřady se v nich spoléhají na výstavbu jaderných elektráren, u níž hrozí, že dosavadní závislost na fosilních palivech vystřídá závislost na uranu. Strategické dokumenty jsou nyní v meziresortním připomínkovém řízení.
MŽP aktualizovalo dokument Politika ochrany klimatu, podle kterého bude Česko do roku 2030 získávat třetinu energie z obnovitelných zdrojů a spotřebu sníží o pětinu. Nově je v dokumentu cíl dosažení klimatické neutrality státu do roku 2050. Druhým strategickým dokumentem je aktualizovaná Státní energetická koncepce zpracovaná MPO. Podle ní má stát česká energetika do budoucna na jaderné energii, která je hlavním bodem koncepce, a obnovitelných zdrojích energie, jejichž podíl by se měl v příštích desetiletích minimálně zdvojnásobit.
„Základem modelování budoucnosti naší energetiky by mělo být maximální využití potenciálu energetických úspor, dostupných obnovitelných zdrojů a teprve poté by byl vidět prostor pro technologie, jako je jaderné štěpení. Tvůrci koncepcí to uchopili naopak jako maximalizaci zisku pro jaderný průmysl a jen limitované využití obnovitelných zdrojů,“ uvedl energetický konzultant sdružení Calla Edvard Sequens.
Podle vyjádření ekologických organizací je rozvoj obnovitelných zdrojů energie, a to především slunečních a větrných elektráren, důležitým faktorem pro pokles výroby energie z fosilních zdrojů na celoevropské úrovni. Další problém vidí v jaderné energetice, kde kromě možné závislosti na uranu obnáší výstavba reaktorů i rizika prodloužení a prodražení, které strategické dokumenty opomíjí.
„Je dobrou zprávou, že strategické dokumenty počítají s ukončením využívání uhlí do roku 2033. Zároveň je však nutné, aby v nich vláda upravila i konkrétní časový plán a opatření vedoucí k nahrazení uhlí. Zatím to vypadá, že se premiér Petr Fiala (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) soustředí především na výstavbu čtyř nových jaderných reaktorů, které nám ale s náhradou uhlí moc nepomůžou,“ uvedl Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR.
Podle Štěpána Vizi z Centra pro dopravu a energetiku nynější návrhy strategických dokumentů nepočítají s dostatečným využitím obnovitelných zdrojů. „Navýšit tento cíl Česku doporučila i Evropská komise při hodnocení návrhu Národního energeticko-klimatického plánu,“ podotknul.
Navrhované strategické dokumenty plánují do roku 2030 postupný útlum uhlí, přechod a rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Plány počítají s tím, že v roce 2030 by ČR mohla snížit emise až o 63 procent proti roku 1990 a v roce 2050 by se měla přiblížit klimatické neutralitě. Spolu s tím proto stát počítá se zásadní proměnou energetiky.
Autor: MŽP
Úno 3, 2024 | Ovzduší
Předpovídat chování ekosystémů mohou vědcům pomoct ekosystémové stanice, které sledují toky skleníkových plynů mezi krajinou a atmosférou. Díky těmto stanicím lze sledovat, kolik oxidu uhličitého příjímají lesy a rostliny, řekl Marian Pavelka z CzechGlobe Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (AV ČR). Podle něj to může mít význam v otázce klimatických změn.
„Les, když je zdravý a roste, tak do svých těl ukládá uhlík, který získává ze vzduchu ve formě oxidu uhličitého při fotosyntéze. Z hlediska klimatické změny už umíme poměrně dobře vypočítat, kolik skleníkových plynů do ovzduší vypustíme, například ze statistik o množství vytěžených nerostných surovin. Na druhé straně máme procesy, které naopak oxid uhličitý z atmosféry odčerpávají, kupříkladu zmíněnou fotosyntézu,“ uvedl vědec. „Lesy nám pomáhají nástup klimatické změny zpomalovat. Nicméně nejsou schopné absorbovat množství vypouštěné lidstvem a kompletně to vykompenzovat,“ dodal.
Zajímavá měření mají vědci třeba u ekosystémové stanice Rájec-Jestřebí. „Tam byl více než sto let starý smrkový porost, ale byl kolem roku 2018 napadnut masivně kůrovcem. Ačkoliv byl porost smýcen, naše měření probíhají stále. Máme data z dob, kdy v oblasti prosperoval les, tedy od roku 2015 a nynější data, která ukazují chování v podstatě holé krajiny. Pro nás je v tomto případě zajímavé, kolik oxidu uhličitého naopak z vykácené plochy a půdy odchází do atmosféry,“ řekl Pavelka.
Kromě oxidu uhličitého stanice sledují další skleníkové plyny jako metan nebo oxid dusný, proudění vzduchu, teplotu, vlhkost, sluneční záření, srážky a podobně. Stanice a čidla jsou rozmístěné na čtyřicetimetrových meteorologických stožárech. Po České republice je jich osm. Nejstarší zprovoznili v roce 2004 v moravskoslezských Beskydech na Bílém Kříži. „Snažili jsme se je umisťovat tak, abychom pokryli co nejširší škálu základních typů ekosystému v tuzemsku,“ uvedl vědec.
Obdobné ekosystémové stanice mají také v zahraničí. Data se sdílí s mezinárodní vědeckou komunitou pomocí databáze FLUXNET. Čeští experti jsou také zakládajícími členy Integrated Carbon Observation System (ICOS), což je síť ekosystémových stanic napříč Evropou. Stanice zapojené do ICOS mají výhodu, jelikož jejich měření je sjednocené, tedy získaná data jsou měřená podobnými nebo stejnými přístroji a stejným způsobem. Podle Pavelky jsou díky tomu data dobře porovnatelná. Z nich modeláři tvoří globální modely chování ekosystémů a získávají informace, kolik oxidu uhličitého na sebe lesy na Zemi mohou navázat.
Autor: Akademie věd ČR
Led 21, 2024 | Ovzduší
„Koncentrace toxických dioxinů, které se do ovzduší dostávají ve velké míře ze spaloven, by bylo lepší měřit dlouhodobě a průběžně, tedy takzvaně semikontinuálně, spíš než nárazově,“ uvedl přírodovědec Jindřich Petrlík z neziskové organizace Arnika. Většina tuzemských spaloven v současnosti měří dioxiny dvakrát ročně po dobu 24 hodin. Měření jiných a běžnějších emisí dělají spalovny kvůli nařízením Evropské komise nepřetržitě.
Arnika vyzvala v říjnu 2023 dopisem 20 provozovatelů spaloven k zavedení takzvaného semikontinuálního měření, které je podle nového dokumentu Evropské unie z roku 2019 mezi nejlepšími dostupnými technologiemi pro spalování odpadů (BAT). Šest z nich na výzvu odpovědělo. „Kromě ZEVO Mělník, které bude v rámci integrovaného povolení diskutovat o zavedení semikontinuálního měření emisí dioxinů, se v žádném z dalších zařízení o takovém monitoringu neuvažuje. Obvykle se odkázali na plnění závazků národní legislativy a nejlepší dostupné techniky pro spalování,“ řekla Nikola Jelínek z organizace Arnika. Z oslovených provozovatelů odpověděli ACHTERM, Plzeňská plynárenská, Pražské služby, ČEZ, FFC ČR a Spolana.
Do styku s dioxiny přichází člověk podle vědců nejčastěji v potravě a konzumací živočišných produktů, protože se tyto látky hromadí nejvíce v tucích. U lidí poškozují imunitní a hormonální systém, způsobují poruchy metabolismu, vysvětlil Petrlík. „Dioxiny mají vliv v přírodě na zvířata. Například polární medvědi mohou mít problémy s rozmnožovacím systémem, pokud s látkami budou přicházet do kontaktu,“ řekl přírodovědec.
Vědci v Belgii v roce 1998 odebírali vzorky ze spaloven v delším časovém horizontu. Zjistili, že dlouhodobé měření dioxinů dává jiné hodnoty než ty, které se získají při dvouročním měření. Podle oficiálních hlášení v České republice je za rok 2019 celková hodnota emisí dioxinů 27,9 gramů toxického ekvivalentu (TEQ), který vyjadřuje míru jedovatosti dioxinů. Z toho 3,4 gramů TEQ pochází ze spaloven. Člověk, který váží 70 kilogramů, by podle Světové zdravotnické organizace (WHO) neměl za den dostat do těla více jak 70 až 280 pikogramů TEQ dioxinů.
„Díky studiím vědci zjistili, že dioxiny jsou problémové i ve velmi nízkých koncentracích. Kupříkladu by stačila jedna kostka cukru dioxinů v jezeře o objemu jeden kilometr krychlový,“ uvedl Petrlík. Proto je podle něj třeba měřit dioxiny v momentě, kdy spalovny produkují a vypouští emise. Okem člověk tyto látky nevidí, nicméně se podle vědců v životním prostředí velice náročně rozkládají, přírodními procesy se roznáší po celé planetě a mohou se dostat například do polárních oblastí.
Autor: Arnika
Led 21, 2024 | Ovzduší
Kvalita ovzduší v České republice byla loni dobrá, koncentrace většiny znečišťujících opět klesly a dostaly se na nejnižší hodnoty za uplynulé desetileté období. Poprvé za dobu měření nebyl překročen žádný imisní limit pro jemné prachové částice PM10 a PM2,5 a nebyly překročeny ani imisní limity pro oxid dusičitý (NO2), oxid siřičitý (SO2) a oxid uhelnatý (CO). Napomohly tomu mimo jiné příznivé meteorologické a rozptylové podmínky. Vyplývá to z předběžného hodnocení Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
„K relativně dobré kvalitě ovzduší v ČR, vyjma přízemního ozonu (O3), v roce 2023 přispěly zejména výrazně nižší koncentrace látek znečišťujících ovzduší během zimního období, kdy z hlediska kvality ovzduší převažovaly příznivé meteorologické a rozptylové podmínky,“ uvedli meteorologové. Kvůli energetické krizi podle nich sice část domácností více spalovala pevná paliva, jejich negativní dopad na ovzduší ale mírnilo pokračování opatření, která mají kvalitu ovzduší zlepšit a mezi která patří například výměna kotlů v domácnostech nebo jejich přechod k alternativnímu způsobu vytápění třeba prostřednictvím tepelných čerpadel.
Překročení imisního limitu přízemního ozonu loni zaznamenalo podle ČHMÚ šest procent stanic. Jeho koncentrace jsou ale závislé na meteorologických podmínkách zejména teplého období roku, a například během mimořádně teplého a velmi suchého září byly proto nadprůměrné. Naproti tomu imisní limit pro roční průměrnou koncentraci NO2 nebyl překročen počtvrté za sebou na žádné stanici v ČR a rovněž u SO2 a CO nikde nepadl. U suspendovaných částic PM10 nebyl 24hodinový imisní limit překročen na žádné stanici s automatizovaným měřicím programem poprvé od 90. let minulého století a v případě částic PM2,5 se tak stalo poprvé od zavedení tohoto limitu v roce 2005, který byl navíc v roce 2020 zpřísněn, doplnili meteorologové.
Smogové situace byly loni podle nich kvůli vysoký koncentracím PM10 tři a dohromady trvaly 105 hodin. Kvůli vysokým koncentracím přízemního ozonu platila 16 hodin jedna smogová situace.
Podle meteorologů byly loni v Česku v porovnání s průměrem let 2013 až 2022 výrazně lepší rozptylové podmínky. Mírně horší byly jen ve 22 dnech a nepříznivé ve třech dnech. Nejvíce dobrých rozptylových podmínek bylo v květnu, červnu, červenci a listopadu a nejméně jich bylo v únoru. Nepříznivé rozptylové podmínky byly zaznamenány jen v lednu a únoru, dodal ČHMÚ.
Autor: ČHMÚ
Led 14, 2024 | Ovzduší
Zemědělství a lesnictví nejsou příčinou změny klimatu, agrární sektor vytvoří čtvrtinu světových emisí, lesy naopak slouží k ukládání uhlíku, ve výsledku je tedy zemědělství a lesnictví v konečné bilanci emisí mírně pozitivní. Na dnešní konferenci v Senátu to řekl Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity v Brně. Zemědělství je podle něj zároveň nejvíce ohrožené změnou klimatu a jeho celosvětová budoucnost záleží na tom, jak se s tím dokáže vyrovnat.
Žalud uvedl, že průměrná roční teplota v posledních 60 letech výrazně roste, a zatímco mezi lety 1800 až 1960 byl roční průměr na území Česka 6,7 stupně Celsia, v tomto tisíciletí je to již 8,7 stupně Celsia. Rok 2023 bude nejteplejším rokem v ČR a průměrná teplota bude 9,7 stupně Celsia, doplnil. Podle předběžných informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byl loňský rok v České republice nejteplejší od roku 1961, kdy začali meteorologové průměrné roční teploty v zemi počítat. S růstem teploty se zvyšuje výpar vody, a to s sebou logicky přináší sucho, protože množství srážek v krajině se nijak výrazně nemění, upozornil Žalud.
Podotkl také, že Česko vypouští z celkového objemu emisí asi 0,5 procenta a v přepočtu na obyvatele je 20. největší emitent na světě a na pátém místě ze zemí EU. Na obyvatele je také množství emisí vypouštěných v ČR čtyřnásobné, než je světový průměr.
V ČR tvoří podle Žaluda zemědělství šest procent z celého objemu emisí, zbytek tvoří další sektory, především energetika a průmysl. Poznamenal, že málokdy se mluví o tom, že pokud se k zemědělství připočte lesnictví, tak se ukáže, že v krajině se díky fotosyntéze uloží 27 procent emisí. „Zemědělství je ve světové bilanci vlastně pozitivní,“ řekl. Žalud poukázal také na to, že v zemědělství se vypouštějí jiné látky než CO2, které je v tomto sektoru minoritní. Připomněl, že největší podíl na světových emisích skleníkových plynů, které vedou k růstu teploty, tvoří oxid uhličitý, a právě proto se přistupuje k dekarbonizaci a zavírají se uhelné elektrárny.
Změny klimatu agrární sektor a lesnictví výrazně ovlivní. „I kdyby se podařilo dodržet Pařížskou dohodu o oteplení pouze o dva stupně, stejně se plocha postižená suchem zvětší dvojnásobně,“ podotkl vědec. Uvedl, že v posledních 15 letech bylo sucho i v letech, které byly srážkově normální, a například v roce 2015 mimořádné sucho způsobilo v zemědělství ztráty za 11 miliard Kč. Sucho vedlo i k tomu, že lesy začaly odumírat a v roce 2015 začaly samy emise vypouštět, což je anomální, doplnil. Právě na opatření proti výparu vody z krajiny se musí podle něj zemědělství zaměřit.
Autor: Mendelova univerzita v Brně (Z. Žalud)
Pro 22, 2023 | Ovzduší
V Česku budou moci do budoucna vznikat energetické komunity, které budou moci mezi sebou sdílet místně vyrobenou elektřinu z obnovitelných zdrojů prostřednictvím distribuční sítě. Bude také možné sdílení vlastní vyrobené elektřiny na jiném předávacím místě, například z chalupy do bytu. Příslušnou novelu energetického zákona, přezdívanou Lex OZE II, podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Hrad.
Novinka má mimo jiné omezit závislost na fosilních palivech. Podle dřívějšího vyjádření ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN) posílí tato novinka energetickou nezávislost každého občana i celé společnosti, umožní snížit výdaje za energie a pomůže i životnímu prostředí.
Členové takové komunity si budou vyrábět energii z obnovitelných zdrojů a navzájem ji sdílet. Novela zákona zavádí energetická společenství jako nové účastníky trhu. Základem těchto společenství, které se stanou právnickou osobou, družstvem nebo spolkem a budou registrovány na Energetickém regulačním úřadu, bude společná výroba energie například solárními nebo větrnými elektrárnami a její následné sdílení mezi členy. Půjde třeba o domácnosti, obce, školy, úřady nebo podniky.
Hlasovací práva členů komunit budou omezena. Každý z nich bude mít maximálně desetinový podíl. Členy komunity budou moci být i takové obecní nebo krajské příspěvkové organizace, které jsou podnikem. Vláda v návrhu dočasně omezila rozsah a regionální působnost společenství na 1000 odběrných míst a maximálně tři sousedící obce s rozšířenou působností. Omezení má platit do 30. června 2026.
V této souvislosti má vzniknout také Elektroenergetické datové centrum, které bude sledovat výrobu a spotřebu elektřiny v soustavě. Naplno by mělo začít fungovat od poloviny roku 2026. Novela zavádí takzvané součtové měření pro fakturaci elektřiny místo dosavadního fázového měření.
Novela energetického zákona zavádí i institut takzvaného zranitelného zákazníka, který bude ve srovnání s jinými odběrateli více chráněný. Půjde o lidi, kteří ve svém bydlišti využívají zařízení vyžadující nepřetržitou dodávku elektřiny, jehož využívání je nezbytné pro zachování základních životních funkcí. Přesný výčet těchto pomůcek stanoví vláda nařízením. Zranitelný zákazník bude mít například právo na bezplatné upozornění, pokud nebude řádně platit. Má také právo na bezplatné adresné upozornění na omezení nebo přerušení dodávky elektřiny kvůli plánovaným pracím, a to nejpozději 15 dní předem.
Autor a zdroj: ČTK
