V Česku se loni obnovilo 50.058 hektarů lesů, což je zhruba stejná rozloha jako v roce 2021. Vysadilo se 39.970 hektarů lesů a přirozeně se obnovilo 10.088 hektarů. V tiskové zprávě to dnes uvedlo ministerstvo zemědělství, které loni na obnovu lesů poskytlo 4,2 miliardy korun. Vysadilo se přes 225 milionů stromů, z toho 141,5 milionu listnáčů, kterých se podle ministerstva sází stále více. Cílem je vytvořit smíšené, druhově pestré lesy odolné vůči změnám klimatu.
Plocha obnovených lesů se od roku 2017, kdy to bylo 24.446 hektarů, loni více než zdvojnásobila. Na konci roku 2022 zaujímaly lesní pozemky v Česku plochu 2,680.372 hektarů, státní lesy z nich tvořily téměř 54 procent.
Těžba dřeva se podle ministerstva loni snížila o 5,1 milionu metrů krychlových na 25,1 milionu metrů krychlových. Podíl nahodilé těžby způsobené škůdci nebo přírodními vlivy byl 79 procent objemu, tedy zhruba 19,8 milionu metrů krychlových. Podle Českého statistického úřadu kvůli poškození hmyzem se vytěžilo 11,5 milionu metrů krychlových dříví.
Z listnatých lesů se při sadbě nejvíce využívaly sazenice buku a dubu. Dubu letního a zimního se vysadilo 51,9 milionu sazenic, buku 63,6 milionu. Smrkových sazenic se vysadilo 44,8 milionu. Ministerstvo upozornilo, že cílem lesního hospodaření není mít co nejvíce listnáčů, ale vytvořit smíšené porosty a odolné lesy.
Ministerstvo uvedlo, že v současném dotačním období Společné zemědělské politiky EU budou moci lesníci žádat o podporu z nových programů na rozšiřování kapacit skladů dřeva a od roku 2024 na zvyšování biodiverzity lesních porostů. Žádat budou moci od letošního října.
V nevídaném množství letos vykvetl v národní přírodní památce Na Požárech nedaleko Rozvadova na Tachovsku v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Český les silně ohrožený rostlinný druh všivec lesní. Všivec potřebuje k životu vlhká otevřená stanoviště bez zastínění. Donedávna se v lokalitě vyskytovaly jen jednotlivé rostliny, letos tam ale vykvetly tisíce růžových květů drobných všivců.
Všivec roste na loukách, které po poválečném zániku obce Jedlina přestali lidé obhospodařovat a které postupně zarůstaly. V předchozích letech tam ale ochránci přírody na velkých plochách vyřezali náletové dřeviny a vytvořili tak vhodné podmínky
„Od roku 2001 zdejší louky pravidelně kosíme, vyřezáváme náletové dřeviny, likvidujeme invazní rostliny a na některých místech narušujeme travní drn,“ řekla botanička a vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny CHKO Český les Markéta Kašparová. Přírodovědci se také domnívají, že všivcům velmi prospěla zejména pastva jaků, kterou zde od roku 2021 zajišťuje Český svaz ochránců přírody Libosváry. Sečení a údržbu luk financuje CHKO z Operačního programu Životní prostředí EU.
Všivec je dvouletá, vzácně i vytrvalá rostlina, která dorůstá výšky do 20 centimetrů, až polovinu délky může tvořit hroznovité květenství. Roste od nížin po horské polohy na krátkostébelných vlhkých loukách a pastvinách, často rašelinných, především na kyselých půdách. Kvete od května do června.
Téměř 80 hektarů národní přírodní památky Na Požárech tvoří pestrá mozaika rašelinných, slatinných a pcháčových luk, smilkových trávníků s roztroušenými porosty křovitých vrb a solitérních smrků. Žijí zde stovky druhů rostlin a živočichů. Řada z nich je vzácných a chráněných. „Ukazuje se, že péče o tuto národní přírodní památku má smysl. Rok od roku roste druhová rozmanitost a zvětšují se populace chráněných druhů rostlin a živočichů. Péče prospívá třeba orchideji prstnatci májovému, masožravé rosnatce okrouhlolisté nebo vrbě borůvkovité, která v České republice roste na pouhých čtyřech místech. Daří se zde také motýlu perleťovci severnímu, mravenci rašelinnému nebo i nově objevenému druhu lokality střevlíku Ménétriésovu,“ doplnila Kašparová.
Autor: CHKO Český les Zdroj: ČTK Zdroj foto: Botany.cz
Národní park Šumava uložil pokutu jeden a půl milionu korun Městským lesům Kašperské hory, uvedl dnes server iROZHLAS.cz. Společnost loni v létě těžila dřevo v chráněné zóně v okolí Pěnivého potoka podle parku velmi nešetrným způsobem – svedla přirozený potok do potrubí, zanechala v lese až metr hluboké koleje a vybudovala nelegální cestu. Proti pokutě za nezákonný postup se kašperskohorské lesy chtějí odvolat, uvedla jednatelka firmy Hana Naušová.
Už dříve poukázala na to, že kvůli deštivému počasí neměli dřevorubci jinou možnost, jak dřevo těžit. „Nebylo sucho, takže nějaké koleje se vždycky udělají. Ještě v tom velikém množství je to v podstatě nevyhnutelné. Museli jsme zasáhnout proti kůrovci,“ řekla serveru.
Národní park loni v září předběžným opatřením těžbu okamžitě zakázal, strážci zajistili stopy a zdokumentovali důkazy. Správa Národního parku podle mluvčího Jana Dvořáka konstatovala, že byl porušen zákon. „Například použitím intenzivních technologií při těžbě nebo k úpravám toků bez příslušných povolení. Za to mohla správa uložit přestupci pokutu do dvou milionů korun,“ dodal. Odvolání kašperskohorských městských lesů proti pokutě bude řešit ministerstvo životního prostředí.
Dopady předpokládaných klimatických scénářů na lesní ekosystémy střední Evropy budou zkoumat vědci z Mendelovy univerzity v Brně pod vedením britského experta na lesy Douglase Godbolda. V pětiletém projektu, který začal v tomto měsíci, budou sbírat data a dělat terénní výzkum ve Školním lesním podniku Křtiny, který je součástí univerzity.
„Projekt by měl přinést nové poznatky v otázce klimatem ohrožených lesních ekosystémů střední Evropy s ohledem na potřeby společnosti. Také by měl objasnit, nakolik k destabilitě ekosystémů přispěl v minulosti člověk tím, že se odklonil od pěstování přirozeného lesa a začal pěstovat monokultury,“ uvedl vedoucí Ústavu ochrany lesů a myslivosti Libor Jankovský. Výzkumníci budou zkoumat i udržitelnost funkcí lesních ekosystémů v době klimatických změn a řešit otázku, jak zajistit stabilitu lesů pro následující desetiletí.
Na lesy nejvíce dopadá rostoucí průměrná teplota a sucho, které klimatickou změnu ve střední Evropě provází. Různé druhy stromů reagují na sucho rozdílně, mají různě odolné kořenové systémy, jsou různě náchylné k patogenům. Ve Školním lesním podniku Křtiny fungují některé výzkumné plochy již od roku 1973, vědci tak mají k dispozici již velké množství užitečných dat. Navíc se školní lesy vyznačují velkou druhovou pestrostí a různorodým půdním podložím.
Godbold je vědcem, který se věnuje výzkumu lesů tři desetiletí, řídil několik mezinárodních projektů. Počítá s tím, že tým pro brněnský projekt bude začleněný do významných mezinárodních projektů. Stabilita lesních ekosystémů je v současnosti v Česku jedním z velkých problémů. Kůrovcová kalamita spojená s pětiletou epizodou sucha zdecimovala velkou část smrkových lesů, po nichž zůstaly mnohahektarové holiny. Zkáze však čelí také borové lesy a například v univerzitním lese prosychají i buky. Lesy přitom zadržují vodu, poskytují nenahraditelnou rekreační funkci a také jsou klíčové pro přežití řady rostlinných a živočišných druhů.
V České republice by mělo být podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) vysazováno víc stromů, a to i podél silnic. Musí ale jít bezpečnou výsadbu, která nebude bránit automobilové dopravě ani zemědělské rostlinné produkci. Legislativa se tím nejspíš bude zabývat ještě letos.
„Naším cílem je dostat do krajiny dostat víc stromů. Naším cílem je silniční zeleň povýšit, dát ji velkou hodnotu. Vrátit stromy na mnoho míst do krajiny, ale takovým způsobem, aby to nezpůsobovalo konflikty v dopravě. Je potřeba řešit, abychom pro stromy měli dost prostoru, aby koruny stromů mohly přesahovat do krajiny, aby kultivary byly výš a nevadily zemědělské technice,“ řekl Hladík. Na téma stromů v krajině vzniknou pracovní skupiny. Spolupracovat budou i s ministerstvem dopravy.
Návrhy, které vzniknou, budou mít dopad na zákon o ochraně přírody a krajiny a zákon o zemědělském půdním fondu. Novela o zemědělském fondu se nebude týkat jen silniční zeleně, nicméně rád by ji ministr dostal do schvalovacího procesu na konci letošního roku.
Podle Hladíka patří pardubičtí silničáři z pohledu péče o zeleň k nejprogresivnějším. Silničáři v Pardubickém kraji měli v posledních deseti letech šest dotačních evropských projektů výsadby silniční zeleně v hodnotě 50 milionů korun, další miliony korun investovali ze svého rozpočtu, uvedl ekolog Správy a údržby silnic Pardubického kraje František Weisbauer.
Tématem se ekolog zabývá od roku 1991, v poslední době vidí pozitivní posun v myšlení a přístupu k zeleni, řekl dnes novinářům. „Do dlouhodobé následné péče o dřeviny bohužel zatím nejde dost prostředků. Také řešíme, aby bylo dostatečné množství odborníků. které budou školit a metodicky vést zaměstnance silničních správ,“ řekl Weisbauer.
Ministr životního prostředí také uvedl, že by se neměla zanedbávat environmentální výchova. Ministerstvo vyhlásilo nový dotační titul, kde je 105 milionů korun, program je určený pro školy i pro profesní vzdělávání. Žadateli o dotace budou envicentra, která připraví vzdělávací a osvětové projekty. Na jeden projekt lze získat až šest milionů korun, výzva bude otevřená do konce května.
„Vzdělávání v oblasti klimatu nám do značné míry chybí. Abychom se nenechali příliš ovlivňovat informacemi, které nejsou pravdivé. Očekáváme zejména dlouhodobé projekty postavené na spolupráci se školami, projekty celoživotního vzdělávání široké veřejnosti, projekty zahrnující nové klimatické studijní programy či kurzy na vysokých školách nebo projekty zaměřené na podporu vzdělávání lidí, kteří pracují s technologiemi v oblasti obnovitelných zdrojů,“ řekl ministr.
Organizace Greenpeace apeluje na státní i soukromé organizace, aby přestaly kácet lesy starší 120 let. Stát by pak podle ekologů měl připravit opatření, která zamezí ničení starých lesů. V rámci kampaně Nekácejte.cz, kterou dnes spustili, mohou lidé podepsat výzvu k větší ochraně těchto lesů s původní druhovou skladbou. Příští čtvrtek chtějí zástupci Greenpeace předat své požadavky týkající se záchrany starých lesů ministerstvu zemědělství, které je zodpovědné za správu českých lesů.
Mezi jejími požadavky na ministerstvo zemědělství je mimo jiné to, aby nařídilo státnímu podniku Lesy ČR, aby přestal ve starých lesích s kácením a nešetrnými postupy. Greenpeace se přitom odvolává na situaci ve východním Krušnohoří, kde žije několik chráněných druhů živočichů a rostlin. „V minulosti se zde vyskytly případy holosečného kácení, vysazování nepůvodních dřevin, či dokonce ilegálního kácení bez povolení, a to jak ze strany soukromého vlastníka, tak i státní společnosti Lesy ČR. Státní společnost přitom v současné době plánuje další těžbu v nejstarších porostech na úpatí Krušných hor,“ uvedla organizace v tiskové zprávě.
Greenpeace těžbu v krušnohorských bučinách dlouhodobě kritizuje a požaduje vytvoření rozsáhlého chráněného území s bezzásahovým režimem. Místní bučiny byly zařazeny do sítě Natura 2000 jako součást evropsky významné lokality Východní Krušnohoří. Státní Agentura ochrany přírody a krajiny zároveň tuto lokalitu eviduje jako území vhodné pro vyhlášení Chráněné krajinné oblasti, kterou v minulosti podpořili i někteří představitelé Ústeckého kraje.
Podle Greenpeace jsou staré lesy důležité pro zachování biodiverzity. Žijí v nich vzácné druhy jako lejsek malý, strakapoud prostřední, sokol stěhovavý a netopýr rezavý a brouci jako páchník hnědý, kovařík fialový, ale také různé druhy tesaříků, nosorožíků nebo roháčů. V Česku tyto lesy pokrývají zhruba devět procent rozlohy, z toho asi polovinu vlastní stát. Jen zlomek je ale nějakým způsobem chráněn, konstatovali ekologové.
V národním parku České Švýcarsko zasahovali o víkendu kvůli drobnějšímu požáru hasiči. Podle správců parku šlo o o dva žhářské útoky. Informovala o tom dnes na Facebooku správa parku. Policie se případy zabývá, hořelo ze soboty na neděli na katastrálním území Vlčí hora, řekl policejní mluvčí.
Hořel posed a přilehlý seník. Na místo vyrazili v neděli hasiči z Krásné Lípy a ze Šluknova. „Na místě zjistili, že se jedná o zahoření vývratu, který chytil od shořelého posedu a uhasili jej. Po předání požářiště provedli naši kolegové kontrolu širšího okolí a zjistili, že došlo také k pokusu o zapálení nedalekého seníku. V seníku došlo k ohoření jeho konstrukce a k vyhoření zbytků sena a suché trávy v okolí,“ uvedla na sociální síti správa parku. Policie věc vyšetřuje. „Věříme, že se jí podaří žháře dopadnout a tyto útoky skončí,“ uvedla správa.
V národním parku hořelo také minulý týden. Nejprve shořel posed v lese ve Starých Křečanech a následně rozhledna na Vlčí hoře, v tomto případě zahájili kriminalisté úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu poškození cizí věci. Shořela přilehlá chata, rozhledna je poškozená zčásti. Škodu starosta Krásné Lípy Jan Kolář odhadl na dva miliony korun.
V Českém Švýcarsku zasahují hasiči každoročně. Nejrozsáhlejší požár zachvátil národní park loni v létě. Rozšířil se na 1060 hektarů, policie ho vyšetřuje jako obecné ohrožení. Stále pokračují práce na odstraňování následků požáru, při kterém zcela shořely tři objekty a evakuováni byli obyvatelé Hřenska a okolí. Uzavřeny jsou pro turisty některé trasy a mimo jiné i Edmundova soutěska.
Hřebenovka Českým Švýcarskem provede pěší turisty přes známá i méně známá místa. Nová turistická trasa se otevře 25. dubna a měří 101 kilometrů. Povede od obce Petrovice na Ústecku, přes skalní města Rájec a Ostrov, na nejvyšší stolovou horu v zemi Děčínský Sněžník a dál do Děčína a Růžovým hřebenem do Hřenska, přes atraktivní místa v národním parku až po Šébr. Poprvé se na ni budou moci pěší vydat 25. dubna, kdy se v osadě Sněžník v Jílovém na Děčínsku uskuteční slavnostní otevření. Trasa bude součástí hřebenovky od Pradědu k Aši.
„Jedná se o jedinečnou dálkovou pěší trasu určenou všem aktivním turistům, kteří si chtějí užít nejkrásnější místa tím nejzdravějším způsobem. Pěšky,“ uvedl Miroslav Kokta z Obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko. Během cesty si budou moci turisté užít výhledy na Labský kaňon, projdou se i přes Malou Pravčickou bránu nebo skalní hrad Šaunštejn. Součástí trasy je také například Kyjovské údolí a nejstarší naučná stezka v ČR zvaná Köglerova.
Hřebenovka je jednou z novinek obecně prospěšné společnosti, která tak chce oživit nadcházející turistickou sezonu v Českém Švýcarsku, kde loni vypukl rozsáhlý požár. Hlavní sezona tradičně začíná o Velikonocích. Nasazena bude od 29. dubna autobusová linka 441, která bude přibližovat turisty k Pravčické bráně, Divoké soutěsce nebo rozhledně Janov. Autobusy pojedou v půlhodinových intervalech. V červenci a srpnu se zájemci svezou každý den od 10:00 do 18:00. V květnu, červnu, září a říjnu mohou lidé s kyvadlovou dopravou počítat o víkendech a svátcích.
Nadále trvá akce, kterou spustily Ústecký kraj a obecně prospěšná společnost loni na podzim. Každý, kdo stráví ve vybraných ubytovacích zařízeních v destinaci aspoň dvě noci, získá po dobu svého pobytu veřejnou hromadnou dopravu po celém Ústeckém kraji zdarma. Od ubytovatele obdrží unikátní kód, který při vložení do mobilní aplikace DÚKapka vygeneruje volnou jízdenku.
Správa národního parku přišla kvůli uzavření Gabrieliny stezky s alternativní trasou po Mlýnské cestě mezi Mezní Loukou, Třemi prameny a Pravčickou bránou. Otevřená je od minulého víkendu i Divoká soutěska, Edmundova soutěska letos kvůli poškození nefunguje.
Propad tržeb po požáru podle společnosti dosahuje k 600 milionům korun, letošní predikce by v případě jejího naplnění podle společnosti znamenala ztráty zhruba 450 milionů korun. Nejrozsáhlejší lesní požár v Česku vypukl loni 24. července. Rozšířil se na 1060 hektarů, vyšetřuje ho i policie jako obecné ohrožení.
Autor: České Švýcarsko, o.p.s. Zdroj: ČTK Zdroj foto: cestoviny.cz
Ministerstvo zemědělství letos rozdělí na příspěvcích na lesní hospodaření čtyři miliardy Kč. Dotace se budou financovat převážně z peněz EU z Národního plánu obnovy. Podpoří mimo jiné obnovu lesních porostů, využití technologií šetrných k přírodě nebo zvýšení podílu dřevin, které zpevňují porost proti větru a zlepšují kvalitu půdy.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) uvedl, že prioritou resortu jsou zdravé a pestré lesy a jejich obnova. „I vlastníci nejmenších lesů mohou díky dotacím pokrýt náklady na úklid po kůrovci, výsadbu nových stromů nebo péči o už vysazené, jako je vyžínání či ochrana proti zvěři,“ řekl. Majitelé lesů mohou žádat o příspěvek na přirozenou obnovu až 30.000 Kč na hektar při obnově lesů využívající meliorační a zpevňující dřeviny. Mezi ty patří například stromy a keře, které odolávají větru, sněhu nebo dešťům. Zlepšují mimo jiné ochranu půdy proti erozi nebo sesuvům. Na obnovu základními dřevinami lze žádat o dotaci 20.000 Kč na hektar.
Ministerstvo přispívá také na prořezávky a probírky vzrostlých stromků. Žadatelé mohou dostat 10.000 Kč na hektar nejvýše dvakrát za období platnosti hospodářského plánu. Příspěvek lze čerpat také na stavbu oplocenek. Žadatelé mohou získat 70.000 Kč na kilometr v případě, že bude na obnovované ploše růst alespoň 40 procent melioračních a zpevňujících dřevin a oplocenka bude vysoká alespoň 160 centimetrů.
Dotace budou také na ochranu dřevin před zvěří a plevelem. Majitelé lesů mohou žádat až o 16.000 Kč na hektar po dobu pěti let na náklady například na nátěr stromků proti okusu zvěří nebo vyžínání porostů.
Informace o jednotlivých příspěvcích lze najít v příručce na webu ministerstva.
Vědci objevili na tlejících kmenech v šumavském Boubínském pralese houbu ohňovec rezavohnědý. Jedná se o vzácný pralesní druh choroše, který se vyskytuje v Evropě jen na několika místech, a především ve vyšších pohořích.
Ohňovec rezavohnědý byl na území dnešní ČR poprvé nalezen v roce 1964 právě v Boubínském pralese a od té doby zde byl pravidelně evidován, uvedl vedoucí mykologické skupiny Jan Běťák. „Na poslední nález z roku 1995 se však i přes pozdější intenzivní a cílené pátrání dlouho nedařilo navázat. Po dlouhém čtvrtstoletí byl při cíleném hledání znovu objeven, a to hned na několika tlejících kmenech,“ dodal.
Rozloha Boubínské rezervace je přibližně 670 hektarů. V jádru pralesa mykologové registrují více než tisícovku druhů s výraznými plodnicemi, z nichž stovky patří mezi vzácné. Vědci v posledních letech zkoumali, zda způsob úmrtí stromu může vytvářet lepší podmínky pro výskyt hub. „Vybrali jsme celkem 60 smrkových kmenů. Polovinu z nich tvořily stojící a padlé souše v různých stadiích rozkladu. Druhou skupinu reprezentovaly kmeny, které se vyvrátily zaživa. Na těchto kmenech jsme podrobně prozkoumali druhové složení houbových společenstev. Na šesti desítkách smrkových kmenů jsme nalezli 312 druhů hub, přičemž na jednom kmeni bylo zaznamenáno až 49 druhů,“ uvedl Běťák.
Vzácný ohňovec rezavohnědý má podle vědců specifické ekologické nároky. Jeho plodnice vyrůstají téměř výhradně na kmenech, které uschly nastojato a dlouho stály jako souše. Navíc tento druh sám o sobě významným způsobem ovlivňuje vývoj celého společenstva hub. „Evidentně platí, že je rozdíl, zda stojící souši pokácíme nebo necháme přirozeně tlít nastojato a potom spadnout. Příroda nám jasně ukazuje, že i různé druhy smrti a posmrtného vývoje stromů dávají život odlišným druhům a celým společenstvům organismů,“ řekl ředitel NP Šumava Pavel Hubený.
