Bře 17, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Žďár nad Sázavou nechal odborně ošetřit asi 400 let starý památný strom. Lípu srdčitou či malolistou podle arboristy Tomáše Dolenského trápila hniloba, která napadla jednu z větví. Strom potřeboval úpravu, aby bylo bezpečné se kolem něho pohybovat, roste u cyklostezky nedaleko společnosti Tokoz.
„Zákroky, které se pravidelně provádějí v rozmezí tří až pěti let, tak tady byly nějakou dobu neprováděné a ten strom potřebuje relativně velký zásah,“ řekl Dolenský. Korunu památné lípy jistí ocelová lana podložená smrkovými špalíky. Kvůli mohutnění stromu a krátké životnosti smrkového dřeva, už byly podložky rozpadlé, v některých místech se lana dotýkala kůry lípy. Nahradily je podložky z dubového dřeva, bylo nutné přidat i víc lan, protože hrozilo, že se část mohutné koruny odlomí.
Dolanský je autorem plánu péče o památný strom, který podle něho bude přibližně do tří let potřebovat zmenšit korunu. Bude také nutné kontrolovat aktuálně provedené práce včetně vazby lan.
„Dost často se strom kontroluje po silnějších bouřkách, jestli někde něco neprasklo, neodlomilo se. Péče by měla být průběžná, právě proto děláme plán péče a návrh opatření,“ řekl Dolenský.
Lípa roste pod Pilskou nádrží, je asi 25 metrů vysoká, koruna už byla dřív prořezávaná. Obvod kmene má přes 840 centimetrů. Mezi památné stromy byla zapsaná v roce 1980. Mezi památné stromy patří ve městě i buk u kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře.
Autor: Žďár nad Sázavou
Zdroj: ČTK
Bře 14, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Vojenské lesy a statky ČR (VLS) začaly těžit přestárlé smrkové porosty v okolí nově vyhlášené brdské přírodní rezervace Klobouček. Cílem je proředit smrkové monokultury a přispět k jejich proměně na pestré lesy. Pro zvýšení druhové pestrosti lesníci pod vzrostlé smrky navíc vysadí listnaté stromy a jedle.
Lesníci nyní těží až stopadesátileté smrky na západní straně vrchu Klobouček směrem k Obrázecké lesní cestě. „Těžíme zde výběrovým způsobem tak, aby se dostalo světlo a vláha mezi koruny stromů. Následně zde začne postupně vznikat spodní patro náletu různých dřevin, které doplníme výsadbou listnatých stromů a jedlí. V zásadě tak míříme ke stejnému cíli jako v přírodní rezervaci Klobouček, která zde byla vyhlášena právě díky druhově, výškově a věkově pestrým porostům,“ uvedl ředitel divize VLS Hořovice David Novotný.
Lesy na Kloboučku jsou podle Sotony výsledkem péče několika generací lesníků Vojenských lesů. Státní podnik tam po zrušení vojenského újezdu vybudoval také okružní naučnou stezku s lesnickou tematikou, na sklonku loňského roku byla oblast prohlášena maloplošným chráněným územím.
V suťovém lese rostou kromě obvyklejších buků mohutné staré lípy, kleny, jasany a jilmy. Součástí rezervace je i malá loučka s chudým smilkovým trávníkem, dříve využívaným na seno. Loučka je stanovištěm několika vzácných druhů hub, typických právě pro chudé podhorské trávníky.
CHKO Brdy vznikla v roce 2016 na území někdejšího vojenského újezdu. CHKO ochraňuje například významná paleontologická naleziště, skalní výchozy, kamenná moře a sutě. Díky zákazu vstupu se ve vojenském výcvikovém prostoru zachovala řada vzácných živočichů a rostlin.
Autor: Vojenské lesy a statky ČR (VLS)
Zdroj: ČTK
Bře 2, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Díky dobrovolníkům, kteří se zapojili do projektu Sázíme budoucnost, přibylo v Česku jen za uplynulý rok 1,7 milionu stromů. Iniciativa, se kterou před čtyřmi lety přišla Nadace Partnerství, je za třetinou svého cíle vysadit deset milionů stromů. Celkem jich už lidé vysadili 3,7 milionu. Do výsadeb se za celou dobu zapojilo přes 78.000 lidí na více než 7000 akcí, které nejčastěji pořádaly obce a města, uvedl dnes na tiskové konferenci strategický ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata.
Mezi nejúspěšnější účastníky, kteří od organizátorů obdrželi symbolické zlaté rýče, se letos zařadila i obec Vohančice na Brněnsku s 200 obyvateli. Tamní lidé začali organizovaně sázet před čtyřmi lety a za uplynulý rok vysadili přes 400 stromů.
„Chtěli jsme udělat něco s tím, že máme jen neúrodná pole s řepkou a kukuřicí. Z výsadby se u nás stala takové kulturní akce, kterou si lidé zařadili k hodům nebo pálení čarodějnic,“ řekl starosta obce Petr Blahák.
Do statistiky Sázíme budoucnost se započítávají pouze stromy zasazené mimo les. Ředitel projektu Fakta o klimatu Ondráš Přibyla upozornil na to, že nejde o snahu pomoci krajině od kalamitní těžby. Na to by podle něj bylo třeba stromů násobně více než cílových deset milionů. „Pokud se na to ale podíváme jako na otázku, jak dostat do krajiny biodiverzitu, je to strašně velká věc,“ popsal.
Řekl také, že vysazování stromů není řešením změny klimatu, ale podstatným prvkem adaptace. „Jde o vytváření krajiny, která může být odolnější a lepší pro organismy. Stromy v krajině jsou domovy pro hnízdící ptáky a také prvek krásy krajiny,“ uvedl Přibyla. Postavil se také proti přepočítávání vysazených stromů na ušetřené emise a projektům, které používají velkou část svého zisku pouze na propagaci.
Podle dat iniciativy Sázíme budoucnost lidé nejvíce sázejí listnaté stromy – duby, lípy a javory. Mezi deseti nejčastěji vysazovaný druhy jsou z jehličnanů borovice a modřín a z ovocných stromů jeřáb a třešeň. Vysazené stromy jsou v nejvíce případech součástí alejí.
Autor: Nadace Partnerství
Zdroj: ČTK
Úno 13, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Vzácná orchidej vstavač kukačka by mohla v Českém středohoří růst na více místech. Kriticky ohrožený druh nyní roste pouze v přírodní rezervaci Bohyňská lada na Děčínsku. Plán na jeho záchranu zahrnuje ochranu před divočáky a pěstování v umělé kultuře tak, aby je odborníci časem vysadili na místa, kde dříve rostly. Vstavače mohli dřív lidé vidět zhruba na 50 místech.
Vymizely podle odborníků především kvůli tomu, že se v krajině přestalo tradičně hospodařit, kosit a pást. Agentura teď schválila regionální akční plán na jejich záchranu. „Doufáme, že se nám podaří na Bohyňských ladech počet vstavačů kukaček navýšit. Louka se vstavači se jedenkrát až dvakrát ročně kosí, vyhrabává se stará tráva. Protože hlízy si oblíbila prasata divoká, položili jsme tu na ochranu rostlin drátěnou síť,“ uvedl Michal Forejt z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Odborníci pěstují rostlinky v umělé kultuře, aby je mohli časem vysadit na další vhodná místa, kde dříve rostly. „Na vstavači kukačce je zajímavé nejen to, že je závislý na specifickém soužití s houbami, ale také, proč se označuje jako kukačka. Nemá přitom nic společného se stejnojmenným ptákem nebo hodinami. Rostlinky vykvétají v květnu a svými lodyhami převyšují okolní travní porost. Zkrátka vykukují, odtud jméno,“ uvedl Forejt.
Vstavač kukačka je jedním ze 64 druhů tuzemských orchidejí. Je podle Forejta doloženo, že na území ČR dříve rostl nejméně na tisícovce míst, nyní přežívá na 150 lokalitách. Květenství je široce válcovitého tvaru složené obvykle z deseti až 25 květů. Po složitém procesu opylení dozrávají v tobolce tisíce velmi malých semínek. Ta po čase pukne a semínka se začnou šířit. „Nastává velmi složitý vývoj. Aby byla orchidej úspěšná, vyrostla a vykvetla, musí mít dostatek zásobních a stavebních látek. Pod zemí je získává díky specifickému soužití s houbami,“ uvedla agentura.
Nový regionální akční plán pomůže podle informací agentury nejen vstavači kukačce, ale i ostatním druhům širokolistých suchých trávníků, např. vstavači osmahlému, ocúnu jesennímu nebo bukvici lékařské.
Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Zdroj: ČTK
Úno 6, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Novela zákona o myslivosti by měla podle ekologů umožnit snížení minimální výměry honiteb ze současných 500 hektarů na 200 hektarů. Menší vlastníci a pachtýři by měli mít možnost na svých pozemcích samostatně myslivecky hospodařit kvůli ochraně před škodami zvěří. Hnutí Duha na požadavcích na změnu zákona spolupracuje s dalšími organizacemi, jako je spolek Pro Silva Bohemica, Český svaz ochránců přírody nebo Česká společnost ornitologická. Novelu zákona o myslivosti by podle plánu legislativních prací měla vláda projednat letos.
Zmenšení minimální výměry honiteb požaduje také Asociace soukromého zemědělství ČR nebo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL). Podle poslední Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství, kterou zveřejnilo ministerstvo zemědělství, bylo v roce 2021 v ČR 5787 honiteb a zhruba 6,89 milionu hektarů honebních pozemků. Průměrná výměra honitby byla 1190 hektarů.
Jedním z hlavních argumentů ekologů i vlastníků lesů pro snižování minimální výměry a posílení práv vlastníků nebo pachtýřů pozemků je snižování stavů zvěře. „Z pohledu ochrany lesa není pochyb, že bez účinné redukce stavů spárkaté zvěře a efektivní chemické a mechanické ochrany kultur a mladých porostů bude proces obnovy hospodářsky využitelných lesů velice náročný a mnohde prakticky nemožný,“ uvedlo ministerstvo ve zprávě o stavu lesa.
Se zmenšováním minimální výměry honiteb nesouhlasí Českomoravská myslivecká jednota, která sdružuje 52.000 členů. Již dříve uvedla, že požadavky vlastníků lesů a zemědělských pozemků by znemožnily hospodaření se zvěří, protože její životní nároky jsou podstatně větší než minimální výměra, kterou vlastníci prosazují. Upozornila také na to, že státní správa může nájemci nařídit snížení stavů zvěře, ale žádá o to jen minimum vlastníků.
Hnutí duha spolu s dalšími organizacemi poslalo ministrovi zemědělství Zdeňku Nekulovi (KDU-ČSL) dopis, ve kterém poukazují na své dlouhodobé připomínky k novele zákona. Jedním z nich je i plánování lovu podle míry škod. Odkazují se na data Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, který vyčíslil roční škody zvěří na sedm miliard Kč. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti minulý rok uvedl, že podle měření na kontrolních stanovištích v lesích zvěř podle statistiky zničí v průměru 15 procent stromů na plochách, kde se obnovuje lesní porost.
Nekula loni na sněmovním zemědělském výboru k plánované novele zákona uvedl, že posílení pravomocí vlastníků půdy a hospodářů v organizaci honiteb je součástí programového prohlášení vlády stejně jako trvale udržitelné hospodaření v lesích. Ministerstvo jako jednu z cest, jak zefektivnit myslivecké hospodaření, plánuje mimo jiné využití digitalizace evidencí.
Ekologové prosazují to, aby se nepůvodní druhy zvěře, jako je jelen sika, které se kříží s místními druhy, mohly chovat pouze v oborách. Požadují rovněž, aby byly vzácné a chráněné druhy vyřazeny z působnosti zákona o myslivosti.
Autor: Hnutí Duha
Zdroj: ČTK
Úno 2, 2023 | Živá příroda a krajina, les
V Botanické zahradě v Liberci vykvete zřejmě za měsíc žlutokap šedý, květenství má od začátku ledna. Minimálně v evropských podmínkách jde o jedinečnou událost, v Liberci pokvete teprve potřetí. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí kraje Jan Mikulička. Zahrada je příspěvkovou organizací kraje.
Rostlina stromkovitého charakteru se v přírodě vyskytuje jen v Austrálii. Liberecký exemplář se do Evropy dostal na sklonku 20. století díky tomu, že se v Austrálii stavěla silnice a stavbaři dostali zvláštní povolení ji vykopat a prodat mimo kontinent. Rostlina, jejíž pěstování je obtížné, je v Liberci přes 20 let, první roky ale nic nedělala – nerostla, ale ani neumírala. Pak začala pomalu růst, poprvé se na ni květenství objevilo nečekaně o Vánocích v roce 2015 a vykvetla asi o dva měsíce později. Obdobné to bude zřejmě i letos. „Vlastní kvetení se očekává na přelomu února a března,“ uvedl Mikulička.
Žlutokap nebo také Xanthorrhoea je schopný ve volné přírodě růst až 300 let, liberecký exemplář je více než stoletý. V přírodě kvete žlutokap hlavně po požárech, kdy je jeho kmínek zčernalý. „Od toho je odvozen také jeden z jeho lidových názvů – Black Boy. Český název vznikl překladem původního názvu, rostlina totiž při poranění roní žlutou pryskyřici. Dalším lidovým názvem, se kterým se lze setkat, je stromová tráva, což zjednodušeně popisuje vzhled rostliny,“ dodal Mikulička.
Autor: Botanická zahrada Liberec
Zdroj: ČTK
Úno 1, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Lesní správa Lány požádala krátce před odchodem svého ředitele Miloše Baláka z funkce o povolení „terénních úprav“ v chráněné přírodě prezidentské obory, při kterých by se těžil kámen. Dobýval by se v prostoru bývalého kamenolomu, ze kterého se kámen prodával pod tržní cenou, za což byl Balák nepravomocně odsouzen. Žádost posuzuje Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK), proti těžbě protestuje obec Běleč, do jejíhož katastru oblast spadá. Plán se nelíbí ani zvolenému prezidentovi Petru Pavlovi, který se ujme úřadu 9. března.
Žádost Balák podal 7. prosince, tři týdny před odchodem z funkce ředitele lánské lesní správy. U Agentury ochrany přírody a krajiny, pod kterou spadá chráněná krajinná oblast Křivoklátsko, požádal o udělení výjimky ze základních ochranných podmínek pro „terénní úpravy stávajícího skalnatého masivu“. Podle starosty obce Běleč Lukáše Kocmana jde o novou snahu lesní správy obejít zákony. „Je zcela zřejmé, že Lesní správa Lány opět usiluje o kamenolom,“ řekl. Vedení obory by podle něj mělo s podobnými kroky počkat na nového prezidenta.
Balák serveru sdělil, že jde o velmi omezené využití částečně odtěženého kamenolomu k zabezpečení svahových deformací vodní nádrže Klíčava, která je zdrojem pitné vody pro Kladno a okolí. Balákův nástupce ve funkci Pavel Rus připustil, že jde o získání kamene, které by mělo být levnější a ekologičtější, než kdyby si obora nechala kamenivo dovážet. Kámen by se podle něj využíval třeba na údržbu cest v oboře. „Dělám si na to svůj názor a pak se podle toho rozhodnu,“ uzavřel. Roli v tom podle Rusa bude hrát i jednání s obcí Běleč a s ochranáři.
Řízení, které by mohlo vyústit v povolení prací, je podle mluvčí AOPK Karolíny Šůlové nyní přerušeno, protože ze žádosti Lesní správy Lány agentura nedokázala věc kompletně posoudit. Chce tak další podklady. „To se týká zejména specifikace rozsahu terénních úprav a způsobu jejich provedení,“ doplnila mluvčí.
Plánovaný projekt dobývání kamene v oboře se nelíbí Petru Pavlovi. „Těžit v Lánech ve velkém a prodávat kámen pro komerční účely je podle mě nepřípustné,“ uvedl. Balákovo působení ve vedení Lesní správy Lány považuje za kontroverzní, podotkl. „Počítám s tím, že jeho aktivity budou muset projít podrobným auditem,“ dodal Pavel pro Seznam Zprávy.
Lesní správa Lány je příspěvkovou organizací Kanceláře prezidenta republiky. Balák na místo ředitele lesní správy rezignoval loni v říjnu s platností ke konci roku 2022. Před soudem Balák čelil obžalobě z ovlivňování veřejných zakázek v lánské oboře. Soud ho poslal pravomocně na tři roky do vězení, prezident Miloš Zeman mu ale udělil milost a Balák ve své funkci zůstal. Další soud pak Baláka nepravomocně odsoudil v kauze těžby kamene v Lánské oboře k peněžitému trestu 870.000 korun a dvouletému zákazu činnosti v organizacích, které spravují státní majetek. Věcí se bude zabývat Krajský soud v Praze.
Loni získal Balák na odměnách rekordních 410.000 korun, uvedl už dřív server Seznam Zprávy s odkazem na údaje Lesní správy Lány. Za devítileté působení v lánské oboře tak Balák vydělal i s odměnami zhruba 10,8 milionu korun hrubého, byl tak podle serveru odměňován lépe než poslanci či soudci. Deník N minulý týden napsal, že Balák zůstal v lánské lesní správě jako referent. Nový ředitel Rus to zdůvodnil tím, že potřebuje, aby mu Balák několik měsíců předával agendu.
Autor: Seznam Zprávy
Zdroj: ČTK
Led 16, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Alejí roku 2022 je Lipová alej na Uhlířském vrchu v Bruntále v Moravskoslezském kraji. Zvítězila ve dvanáctém ročníku ankety o nejkrásnější alej roku, kterou pořádá sdružení Arnika. Výsledky dnes oznámila herečka a patronka soutěže Petra Vojtková. Pro stromořadí hlasovalo 1041 lidí. Smyslem soutěže je prohloubit zájem lidí o stav veřejné zeleně. Letos soutěžilo 92 stromořadí. Nominovaných bylo původně 93, jedna alej byla ale mezitím vykácena.
Lipovou alej na Uhlířském vrchu tvoří 262 stromů ve čtyřech řadách. Podle organizátorů soutěže bylo stromořadí vysázeno v 18. století, a to do půdy vyhaslé sopky. Uhlířský vrch totiž patří k jedné z nejmladších vyhaslých sopek v České republice. Na jaře plánuje sdružení Arnika uspořádat Alejovou slavnost a umístit zde pamětní ceduli.
„Pokud vím, je to první alej v soutěži, která vévodí sopce. V průběhu celé soutěže jsem sledovala, jak bruntálští nadšeně sbírali hlasy a teď je vidět, že jejich zanícení stálo za to,“ uvedla koordinátorka soutěže Denisa Hronová. Druhé místo obsadila Maloměřická lipová alej na bývalém hřbitově v Jihomoravském kraji. Maloměřický hřbitov podle Arniky zanikl v roce 1963. Jeho původní litinový kříž je dnes umístěn uprostřed aleje tvořené 40 lipami malolistými.
Na třetím místě se umístila Javorová alej ke kapli důlního neštěstí v roce 1894, jež připomíná největší důlní neštěstí v ostravsko-karvinském regionu, kdy zemřelo 235 horníků, dozorců a záchranářů. Alej se nachází poblíž kostela sv. Petra z Alkantary v Karviné-Dolech, kterému se přezdívá šikmý kostel.
Hlasování do ankety skončilo 11. ledna sečtením 7391 hlasů. Autor vítězné nominace podle organizátorů získá let balónem. „Chtěla bych poděkovat především všem, kteří poslali svoje nádherné fotografie do naší ankety, protože naše fotosoutěž se koná každý rok a je čím dál oblíbenější,“ sdělila Vojtková.
Organizátoři chtějí prostřednictvím soutěže přitáhnout pozornost ke stromořadím, která obohacují krajinu. Lidem podle Arniky prospívají mimo jiné tím, že blokují hluk ze silnice nebo omezují odnos zeminy z polí. Řidičům zároveň usnadňují orientaci při nízké viditelnosti. Organizátoři také zdůrazňují, že ochrana stromů je důležitá pro přírodní rozmanitost, například i pro živočichy, kteří ve stromech žijí.
V minulém roce zvítězila lipová Klokotská alej v Táboře, která je součástí křížové cesty. Alej porazila dalších 92 nominovaných stromořadí, získala 999 hlasů. Tvoří ji 94 lip malolistých a tři olše lepkavé. Největší počet hlasů v historii ankety obdržela v roce 2018 Alej přátelství u jezera Medard v Karlovarském kraji, podpořilo ji 1635 lidí.
Autor: Sdružení Arnika
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: denik.cz
Led 12, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Čeští vědci objevili nový druh parazita, jehož genetický kód se zásadně liší od převážné většiny organismů včetně člověka. Cizopasník je pro odborníky velmi cenný, jelikož díky němu mohou manipulovat s genetickým kódem a prohloubit tak další biologický výzkum, uvedla dnes v tiskové zprávě Akademie věd (AV). Na nálezu se podíleli molekulární biologové z Mikrobiologického ústavu AV a z Parazitologického ústavu Biologického centra AV.
AV vysvětluje, že genetická informace je uložena v molekulách DNA. Specifické úseky DNA se nazývají geny. Souboru genů v daném organismu se říká genom. Odborníci doporučují si dané schéma představit jako knihu, tedy genom, která obsahuje jednotlivé věty, což jsou geny. Věty běžně začínají velkými písmeny a končí tečkou, díky tomuto uspořádání mají strukturu a smysl.
Podle AV se ale ve větách některých organismů vyskytly přebytečné tečky, jež nahradily konkrétní písmena, tedy aminokyseliny. Kombinací aminokyselin se tvoří bílkovina. Čtenáři vět neboli ribozomy, které luští genetický kód, nejsou v takovém případě schopni text pochopit.
Autoři studie ale zjistili, že u zkoumaného parazita se vytvořil molekulární mechanismus, díky kterému ribozomy genetických větách bez problémů rozumí. Věty parazita jsou podle AV zašifrované tak, že je přečtou pouze jejich vlastní ribozomy.
„Trik spočívá v povaze a délce molekuly transferové RNA (tRNA), která ribozomu běžně slouží jako luštitelská příručka, a v jedinečné úpravě jedné bílkoviny, která v buňkách za normálních okolností zajišťuje rozpoznávání teček, tedy přesné ukončení proteosyntézy,“ objasnil Leoš Valášek z Mikrobiologického ústavu AV.
Podle AV tak díky součinnosti daných molekul ribozom rozezná, kdy větu ukončit a kdy místo teček dosadit písmena. Genetická informace pak znovu dává smysl. „Jedná se o naprosto nečekaný a dramatický odklon od standardního genetického kódu, který je podstatou všeho živého,“ sdělil Zdeněk Paris z Parazitologického ústavu Biologického centra AV.
Parazitický prvok s názvem Blastocrithidia nonstop byl objeven v plošticích na Turnovsku. Podle AV je cizopasník příbuzný trypanozomám, jež zapříčiňují vážná onemocnění, kupříkladu spavou nemoc. Nový druh parazita ale přímo člověka nenapadá.
Výzkum podpořila Grantová agentura ČR. „Cílená podpora excelentní vědy a vědeckých projektů umožňuje dosáhnout výsledků, které, jako je to v tomto případě, mění pohled na základní fungování světa,“ zdůraznil předseda agentury Petr Baldrian. Studie byla také publikována v odborném časopise Nature. Podle AV přispěje objev parazita i syntetické biologii, jež uměle vytváří a zlepšuje produkci a vlastnosti biologických látek.
Autor: Biologické centrum AV
Zdroj: ČTK
Led 10, 2023 | Živá příroda a krajina, les
V Botanické zahradě Praha mohou návštěvníci v lednu vidět tropické květy a plody či chameleony a drobné ještěrky felsumy. Skleník Fata Morgana, ve kterém se tropická expozice nachází, mohou lidí navštívit každé úterý až neděli. Brzy také rozkvete nejmenší leknín na světě, který je ve skleníku novinkou. Zájemci mohou také přijít na noční komentované prohlídky s názvem Džungle, která nespí.
„Rád bych pozval návštěvníky, aby objevili skryté poklady tropů. Některé rostliny pravidelně rozkvétají právě v lednu, a tak je nyní velmi vhodná doba na prohlídku,“ řekl Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady Praha. Dodal, že u jezírka nyní návštěvníky mohou upoutat výrazné bílé květy tropické cibuloviny hymenokalis a v zadní části tropického skleníku brzy rozkvete freycinetia, což je popínavý keř, jehož oranžové květy připomínají plamínky.
„Velkou radost také máme z nejmenšího leknínu, který jsme do skleníku přesadili na konci loňského roku. Ten se nám také již brzy odmění drobnými kvítky,“ uvedl Černý. Leknín trpasličí je nejmenší leknín na světě a současně patří i mezi nejvzácnější, ve volné přírodě tato rostlina už neexistuje. Pražská botanická zahrada je jednou z mála, ve kterých lze spatřit.
Návštěvníci trojské botanické zahrady mohou například v první části skleníku, která prezentuje suché lesy a polopouště, vidět červené květy hvězdníku a v tropické části mohou spatřit kvetoucí anturie i s plody. Na břehu jezírka pak mohou zájemci vidět květy cibuloviny hymenokalis, na které upozorňují i průvodci při večerních prohlídkách. Tuto rostlinu totiž opylují noční motýli lišajové. Během nočních prohlídek je také možné narazit na malé žabky bezblanky.
Večerní komentované prohlídky se konají vždy v pátek a v sobotu v šesti skupinách postupně od 17:00 do 20:00. Účast je třeba si předem rezervovat.¨
Autor: Botanická zahrada Praha
Zdroj: ČTK
