Led 10, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) si letos připomene 60. výročí založení. Jednou z hlavních událostí bude na podzim otevření nového Návštěvnického centra KRNAP v areálu bývalého augustiniánského kláštera ve Vrchlabí. Šedesát let od založení KRNAP uplyne 17. května, společně s polským národním parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě.
„V letošním roce oslavíme 60 let od založení KRNAP. Nepůjde o jediné výročí. Připomeneme si také například 120 let od vydání výnosu c. a k. místodržitelství v Praze o ochraně krkonošské květeny, nebo 50 let od zřízení Státní přírodní rezervace Na Rýchorách,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Celkové náklady na vybudování nového návštěvnického centra v areálu kláštera, včetně vybudování expozice, jsou podle dřívějších vyjádření zástupců KRNAP odhadovány na více než 200 milionů korun. Evropské dotace mají činit přes 80 procent uznatelných nákladů.
„Budova bývalého augustiniánského kláštera byla pro veřejnost uzavřena od října 2017. V mezidobí prošel stavební rekonstrukcí celý objekt pro potřeby Návštěvnického centra KRNAP. V interiéru vzniká zbrusu nová expozice dokumentující příběh Krkonoš, a to jak s ohledem na jedinečnou přírodu, tak ve vztahu k soužití přírody a člověka,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Letošním oslavám předcházelo také vytvoření emblému 60. výročí a nového jednotného vizuálního stylu Správy KRNAP. „Emblém doplňuje značku KRNAP a jeho použití je časově omezené po dobu oslav výročí,“ uvedl Drahný. Grafické ztvárnění emblému podle něj navazuje na současné architektonické koncepty, například i budoucího návštěvnického centra.
Hlavní událostí, kterou oslavy v pátek 19. května vyvrcholí, bude akce ve Vrchlabí, kde Správa KRNAP plánuje odpolední sérii koncertů zakončenou večerním videomappingem z historie Krkonoš a národního parku, který bude promítán na jižní fasádu bývalého augustiniánského kláštera, budoucího Návštěvnického centra KRNAP.
Dalšími akcemi k výročí 60. výročí budou také v sedmi krkonošských kostelích koncerty klasické hudby v podání trubačů Správy KRNAP a hudebníků vrchlabské Základní umělecké školy Karla Halíře. „V polovině roku veřejnosti představíme nový krátkometrážní dokumentární film o Krkonoších. Navíc po celý rok výrazně posílíme komunikaci na sociálních sítích s cílem přiblížit veřejnosti nejen krásy Krkonoš a fenomény, které chráníme, ale i všechny aktivity, které Správa KRNAP musí provádět, abychom jedinečnou přírodu Krkonoš dalším generacím zanechali ve stejném nebo ještě lepším stavu,“ uvedl Drahný.
KRNAP se i s ochranným pásmem rozkládá na 55.000 hektarech na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou.
Autor: Krkonošský národní park
Zdroj: ČTK
Pro 16, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Národní hřebčín Kladruby obnovil téměř tři kilometry historických jabloňových alejí v okolí stáje Josefov a na Kmínce. Vysázeny byly kolem roku 1925 a část stromů se dodnes zachovala. Aleje jsou součástí Krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO. Původně měly zřejmě i praktický účel, řekla vedoucí střediska Správa kulturní krajiny Národního hřebčína Jana Votrubová.
„Jabloně byly vysázené v takovém množství že se domníváme, že mohly sloužit i jako benefit pro zaměstnance hřebčína. Každý dostal určité množství stromů, které mohl sklízet. Část se možná zkrmila ve stájích,“ uvedla Votrubová.
Z původních alejí se zachovalo asi 40 procent původních, dnes už stoletých stromů. Hřebčín je nechal ošetřit, tvoří přirozený biotop pro ptáky a dotváří ráz krajiny. „Jsou to aleje, ne sady. Každá pěšina byla kdysi lemována jabloněmi. Jablka jsou jediné ovoce, které koním nedělá problémy s trávením,“ řekla Votrubová.
Stejně jako kdysi byly i nyní vysazovány vysokokmeny, dnes již prakticky nepoužívané. Z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích hřebčín získal čtyři desítky původních krajových odrůd. Budou mimo jiné sloužit i jako genofond téměř zaniklých odrůd jabloní. Vysazeno bylo 549 nových stromů v rozestupech, které měly původně. Votrubová k tomu využila letecké snímky z let 1937 a 1954 a rovněž staré diapozitivy šlechtitele koní Františka Bílka. Výsadba, na níž se podíleli zaměstnanci hřebčína, stála méně než milion korun, kdyby se práce zadávaly externí firmě, vyšly by několikanásobně dráž.
„Krajině v okolí Josefova byl navrácen její historický ráz včetně zcela zaniklé třířadé aleje vedoucí od stájí k Labi. Tato polní cesta navíc opět rozděluje obrovské 40 hektarové pole scelené v 80. letech minulého století, a tím se krajina přibližuje svou podobou k původním pastevním dílcům,“ uvedl Michal Drkula z oddělení památkové péče Krajského úřadu.
Autor: Správa kulturní krajiny Národního hřebčína
Zdroj: ČTK
Pro 1, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Pardubice nechaly v centru města ošetřit kořeny deseti stromů živinami, odborníci je aplikovali speciálními injekcemi. Javory rostou na Pernštýnském náměstí. Díky ošetření zvládnou lépe podmínky městské zástavby, uvedla radnice v tiskové zprávě.
Specializovaná firma vpravila organické živiny do kořenového systému stromů. Díky provzdušnění půdy a aplikaci směsi hnojiva a mikroorganismů pro podporu růstu by stromy měly být vitálnější i v prostředí města, což pro ně nejsou úplně ideální podmínky.
„Musíme udělat vše pro to, aby se zeleni v Pardubicích, a obzvláště v centru, včetně historické části, dařilo. Každý strom je pro klima v našem městě důležitý. Na teplotní mapě Pardubic můžeme vidět, že právě centrum města je jedním z nejpřehřívanějších míst v Pardubicích. A zeleň je důležitým faktorem při snižování vysokých teplot,“ řekla náměstkyně primátora Jiřina Klčová (ANO).
Směs vpravená kořenovou injektáží zvyšuje zadržování vody a podporuje výživu stromů. Způsob ošetření nepoškodí dřeviny, což maximalizuje účinnost léčebných a podpůrných postupů. Metoda je vhodná pro vzácné dřeviny a památné stromy nebo dřeviny vystavené velké zátěži, jako jsou stromy v městské zástavbě, v parcích a alejích, uvedla radnice.
Metodu vyzkoušeli v Litomyšli na Svitavsku nebo Mladé Boleslavi. „Podle zkušenosti firmy, která tuto službu poskytuje, je výsledek patrný již v prvním roce po injektáži, která se v dalších letech opakuje dle potřeby, například po třech letech,“ uvedla Nataša Hradní z tiskového úseku radnice.
Autor: Město Pardubice
Zdroj: ČTK
Lis 30, 2022 | Živá příroda a krajina, les
V Botanické zahradě Praha mohou návštěvníci nově vidět nejmenší leknín na světě. Expozici tropických deštných lesů ve skleníku Fata Morgana, kde je leknín trpasličí umístěn, lze navštívit každé úterý až neděli. Ve volné přírodě tato vodní rostlina již neexistuje.
Leknín trpasličí, vodní rostlina měřící do 15 centimetrů, rostl dříve na jediném místě na světě, a to v termálním prameni ve Rwandě. V roce 2008 ovšem z volné přírody zcela vymizel. Jedním z míst, kde ho lze nyní spatřit, je právě Botanická zahrada Praha, uvedla tisková mluvčí Botanické zahrady Praha Michaela Bičíková.
„Důležitou úlohou botanických zahrad je činnost v oblasti ochrany genofondu rostlin. Jde jak o zachování rostlin, které jsou vzácné a ohrožené, tak rovněž o udržení genofondu takových druhů, které se v přírodě již vůbec nevyskytují,“ uvedl náměstek odborného oddělení botanické zahrady Vlastimil Rybka. Příkladem je podle něj i leknín trpasličí. „U nás v botanické zahradě jej pěstujeme již od října 2018. V pěstebním zázemí nám i pravidelně kvetl. Exempláře, které máme k dispozici, jsme se nyní rozhodli ukázat i návštěvníkům,“ řekl.
S pěstováním leknínu trpasličího se podle něj začalo již dříve v Německu a Velké Británii. Od nalezení totiž byla tato rostlina považována za ohroženou vyhynutím, dodal. List leknínu trpasličího může měřit jeden až dva centimetry. Rostlina má drobné bílo-žluté květy, které se rozevírají ráno a zavírají se odpoledne. Rozkvést může kdykoliv v roce. V botanické zahradě v Troji může rozkvést ještě v prosinci.
Autor: Botanická zahrada Praha
Zdroj: ČTK
Lis 4, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Cesta k Pravčické bráně v národním parku České Švýcarsko bude od příštího týdne přístupná jen o víkendech. Ve všední dny bude pokračovat kácení stromů narušených požárem, který v létě zasáhl plochu přes 1000 hektarů. Pracovat se bude také v areálu Sokolího hnízda. Geologové prohlédli soutěsky v Hřensku a další místa v parku, kde hořelo. Na základě jejich závěrů se rozhodne o dalším postupu prací.
Stezka na Pravčickou bránu se po dvou měsících otevřela 1. října. „Chtěli jsme alespoň částečně pomoci zachránit turistickou sezonu, shazovaly se menší kameny, kácelo to, co bylo u cesty. Teď se na místo vrátíme a budeme pokračovat,“ uvedl mluvčí správy parku Tomáš Salov. V pracovní dny bude uzavřený také zámeček Sokolí hnízdo, kde bude provozovatel pokračovat v údržbě. Uzavírka cesty bude vyznačená v terénu, u vstupů do pracovního prostoru budou hlídky, aby se návštěvníci nedostali do míst, kde by jim hrozilo nebezpečí.
V parku se intenzivně pracuje od chvíle, kdy bylo možné vstoupit na požářiště. Vysoké nasazení podle Salova vyžadovalo zprovoznění silnice z Hřenska do Mezní Louky i otevření cesty k Pravčické bráně, která je jednou z největších turistických atrakcí v Českém Švýcarsku. Nadále zůstává pro veřejnost uzavřená Gabrielina stezka z Mezní Louky k Pravčické bráně, která po nedávném požáru čeká na zabezpečení skal i stromů.
Geologové prohlédli soutěsky říčky Kamenice, které jsou druhým velkým lákadle pro návštěvníky. V tomto případě zatím podle Salova nelze odhadnout, zda bude moci Hřensko obnovit provoz lodiček na startu nové turistické sezony. „Musíme počkat na zprávu geologů a také na zimu, během níž si příroda s některými věcmi může spontánně poradit,“ uvedl Salov.
Policie vyšetřuje požár, který vypukl 24. července, jako obecné ohrožení. Pravděpodobně vznikl v Malinovém dole. Policejní mluvčí Eliška Kubíčková řekla, že nemá žádné nové informace ke zveřejnění. Podle ní bude prověřování události trvat zřejmě ještě několik měsíců.
Při hašení se vystřídalo 6000 hasičů a 400 kusů techniky. Škody správa parku odhaduje na 100 milionů korun. Obyvatelé z několika obcí se museli evakuovat, v osadě Mezná shořely tři domy.
Autor: Tomáš Salov (mluvčí správy parku)
Zdroj: ČTK
Zdroj: Region České Švýcarsko
Říj 22, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Rybáři na Mnichovohradišťsku dnes vypustili do říček Mohelka a Zábrdka 2000 malých pstruhů obecných potočních. Další by měli do potoků a řek v jižních oblastech Středočeského kraje nasadit v příštím týdnu. Celkem se jich tak do řek a potoků dostane téměř 11.400. Na nákup násady dostal Český rybářský svaz dotaci 150.000 korun od Středočeského kraje, informoval mluvčí hejtmanství David Šíma.
„Pstruh obecný potoční býval běžnou rybou, která bohužel z vodních toků mizí. Možnou záchranou druhu je opakované vysazení nové násady,“ uvedla krajská radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Jana Skopalíková (Piráti). Pstruhům se daří v tocích, kde je po celý rok dostatek vody. Další násada se podle Skopalíkové rozveze do potoků a říček u Týnce nad Sázavou, na Benešovsku, Příbramsku a Hořovicku.
Rybáři letos a v následujících dvou letech vysadí roční a dvouletou násadu o minimální velikosti 15 centimetrů. „Tím by mělo dojít k vytvoření reprodukceschopného generačního hejna pstruha obecného potočního,“ doplnila radní. Středočeský kraj v minulosti podpořil vysazování takzvaných reofilních ryb, které žijí ve vodě s větším průtokem.
Zdroj: ČTK
Říj 21, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Lidé tento rok do záchranných stanic přinesli téměř 3000 ježků, z toho rekordních 1400 v posledních sedmi týdnech. Většina z ježků ale pomoc nepotřebovala, uvedl dnes v tiskové zprávě Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Ochranář upozornil, že do záchranných stanic patří jen zranění, nemocní či velmi malí ježci a ostatní by měli zůstat „na svobodě“.
Stanice sdružené v Národní síti záchranných stanic (NSZS) podle Stýbla nyní přijímají v průměru 200 ježků týdně. „Velkou většinou jde o ježky, letošní mláďata, kteří se zdáli svým nálezcům příliš malí na to, aby zimu přežili. Mnoho lidí si totiž myslí, že ježek, který nemá před zimním spánkem aspoň půl či třičtvrtě kila, zimu nepřežije,“ uvedl ochranář. Zdůraznil, že jde o mýtus, který podle něj nicméně ještě nedávno šířili i někteří ochránci zvířat a část záchranných stanic. Že to není pravda, podle něj dokazují jarní nálezy zdravých čtvrtkilogramových ježků.
„Záleží na místě, kde se ježek vyskytuje i na tom, jak dlouhá a tuhá bude zima,“ vysvětlil ochranář. „Pravidlo 500 g před usnutím možná platí někde ve Vrchlabí či na Kvildě, kde jsou zimy opravdu dlouhé, ale určitě neplatí v Polabí či Praze,“ dodal Stýblo, který NSZS koordinuje.
Do záchranných stanic by podle něj lidé měli nosit jen viditelně poraněné nebo nemocné ježky – takové, kteří jsou apatičtí, či se špatně pohybují. „A pokud jde o ježčata, tak pouze ta úplně prťavá, která přišla o matku. Taková už se ale v této podzimní době nevyskytují,“ řekl ochranář. Podle Stýbla zřejmě rekordní počet přinesených ježků a péče o ně až do jarního vypuštění vyjde záchranné stanice na zhruba dva miliony korun. V souvislosti s tím poznamenal, že na tuto péči lze přispět symbolickým naplněním misky pro ježky na webu ČSOP nebo zasláním peněz na účet veřejné sbírky Zvíře v nouzi.
Stýblo také doporučil, ať lidé upraví své zahrady či jinou zeleň, kterou spravují, tak, aby se v nich ježkům žilo dobře. „Stačí nepoužívat pesticidy, omezit pohyb psů, pokud jsou na ježky agresivní a ponechat ježkům přirozené úkryty jak pro zimování, tak i pro rozmnožování. Těmi jsou kompost, hromady listí, větví či husté keře,“ poradil ochranář. Umělé dutiny neboli ježkovníky, podle něj nefungují, pokud nejsou kombinovány s přirozenými úkryty. „No, a komu to nedá a chce tomu svému ježkovi pomáhat více, může mu před zimou přilepšit třeba kočičími granulemi. Hlavně nedávat kravské mléko či ovoce! To je další z mýtů, který ježkům škodí,“ doplnil Stýblo. Národní síť záchranných stanic čítá přes tři desítky zařízení po celém Česku.
Autor: ČSOP
Zdroj: ČTK
Říj 21, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Sázením desítek stromů včetně ovocných oslaví v sobotu v Novém Boru na Českolipsku Den Stromů. Ovocné stromy, vrby, břízy, ale také třeba ořešáky budou lidé pod vedením odborníků sázet v prostoru kolem bytových domů v dolním Pihelu. Na nákup sazenic, potřebného materiálu a následnou péči získalo město 220.000 korun z programu ministerstva životního prostředí, řekl znovuzvolený novoborský starosta Jaromír Dvořák (Starostové pro Liberecký kraj).
Radnice uspěla se žádostí o dotaci z programu na podporu výsadby listnatých stromů na veřejně přístupných místech v zástavbě měst a obcí. Program zároveň podporuje úspěšnou celonárodní iniciativu Sázíme budoucnost, která si klade za cíl vysadit deset milionů stromů mimo les. „Věřím, že se najde dost lidí, kterým není lhostejné, jak z našeho okolí mizí stromy, nejen kvůli kůrovci. Budu proto rád, když se nás sejde hodně a společnými silami vrátíme kousek přírody zpátky,“ doplnil Dvořák.
Pro výsadbu vybrali v Novém Boru druhově původní listnaté stromy. V budoucnu tak bude stín nad dětským hřištěm poskytovat ořešák, bytové domy od komunikace oddělí ovocný sad z jabloní, třešní a hrušní. Jinde dnes prázdný prostor zaplní řada švestek, příjemné zákoutí vytvoří dekorativní střemchy, vrby a břízy, stín mezi domy poskytnou dvě odrůdy jeřábů.
Půdu pro výsadbu město předem připravilo, lidé pak v sobotu pod odborným vedením zahradníků stromy zasadí, zasypou, ukotví a zalijí. „Doporučujeme účastníkům, aby si vzali pevnou obuv a přiměřeně se oblékli, protože sázet budeme za každého počasí,“ řekla Zdeňka Schreibová z technické správy města.
Den stromů je svátek, který se slaví po celém světě od poloviny 19. století. Do Česka myšlenku přinesl Svaz spolků okrašlovacích a poprvé se v zemi Den stromů ve velkém slavil v roce 1906. Tradice přerušená válkou a komunistickým režimem byla obnovena až v roce 2000. S nápadem přišli bývalý ředitel Botanické zahrady Univerzity Karlovy Václav Větvička a sochař Martin Patřičný. Datum první oslavy svátku stromů bylo stanoveno na 20. října 2000, protože na mnoha místech České republiky jde o vhodný termín pro sázení stromů.
Autor: Město Nový Bor
Zdroj: ČTK
Říj 14, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Mykologové na ostrově Madeira objevili nový druh houby, která dostala název špička Cimrmanova po fiktivním českém géniovi Járovi Cimrmanovi. Jméno vybrala mykoložka Moravského zemského muzea v Brně Hana Ševčíková. Madeira je ostrov v Atlantickém oceánu, autonomní oblast Portugalska.
„Špičku jsem objevila na ostrově Madeira v roce 2015 při exkurzi v rámci Evropského mykologického kongresu, ale popisovat na základě jednoho sběru nový druh drobné houby nebylo možné a ani při opakovaných návštěvách Madeiry se mi nepodařilo ji znovu nalézt,“ uvedla Ševčíková.
Nakonec pomohl další mykolog Pierre-Arthur Moreau, který stejný druh také našel. Napsali tedy odborný článek, který akceptoval prestižní časopis. Součástí popisu není jen taxonomie makroskopických a mikroskopických znaků, ekologie a rozšíření nového druhu, ale i fylogenetická analýza. Je tedy vždy nutné srovnat potenciální nový druh s druhy morfologicky podobnými, ale také s druhy molekulárně blízkými.
Když se vše podařilo, přišla řada na výběr jména. Ševčíková se uchýlila k Cimrmanovi, jenž podle svých tvůrců z Divadla Járy Cimrmana vynikal prakticky ve všech oborech, včetně mykologie, a není prý vyloučeno ani to, že cestou za polární kruh kvůli nepříznivému větru přistál se vzducholodí na Madeiře.
Houba pojmenovaná po Cimrmanovi je podle mykologů na první pohled drobná, světlá a nevýrazná, její mikroskopické znaky jsou ale nádherné. Pokožka klobouku vypadá jako z jemných krajek, podobně zajímavé jsou prý buňky na ostří lupenů a rozevláté elementy na třeni.
„Řekneme-li tedy, že Cimrman má špičku, není to neúcta k našemu největšímu Čechovi, který zcela jistě nebyl opilcem, nové označení drobné houby z Madeiry je poctou, kterou si Jára Cimrman zcela jistě zaslouží,“ uvedla s nadsázkou Ševčíková.
Autor: Moravské zemské muzeum v Brně
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: Moravské zemské muzeum
Říj 10, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Jednadvacátým ročníkem bude letos v Pelhřimově pokračovat vysazování stromů věnovaných dětem narozeným ve městě během uplynulého roku. U příležitosti Dne dřeva a stromů bude 17. října v zadní části Městských sadů vysazeno na 60 stromů, zatím rodiče přihlásili 47 dětí, řekl Josef Slavětínský z pelhřimovského městského úřadu.
„Dneska je uzávěrka přihlášek, ale beru je vždycky i dál, termín dáváme, aby to rodiče trochu nutilo se včas přihlásit. Myslím si, že takových pět až deset lidí se ještě přihlásí,“ řekla Slavětínský. Stromů věnovaných dětem narozených vždy v rozmezí 1. října až 30. září následujícího roku už v Pelhřimově roste okolo 1000.
Letos chce radnice využít i stromy, které v městských sadech rostou po kůrovcové kalamitě. „Zůstaly tam náletové listnaté stromky, které jsou v pěkném stavu, takže budou připravené pro to, že rodiče použijí tyto stromky,“ řekla mluvčí radnice Andrea Unterfrancová. Sázet se budou javory, lípy a jilmy.
Kromě listnatých stromů už ve městě rostou také stromy ovocné nebo jehličnany.
První stromy, z nichž je každý věnovaný jednomu dítěti, rostou 21 let u rybníku Moučka v sídlišti Osvobození. Stromořadí roste také v Pražské ulici nebo u silnice do Skrýšova, který je pelhřimovskou místní částí.
Asi šestnáctitisícový Pelhřimov výsadbu zajišťuje prostřednictvím odboru životního prostředí, který vybere vhodná místa. Výsadbu připravují pelhřimovské technické služby, které se následně o stromy starají, uschlé nahrazují.
Autor: Město Pelhřimov
Zdroj: ČTK
